K. Rauš PČLS/NNB/ÚPMD/Karlova Universita, Praha. Preventivní chirurgické zákroky u žen s vysokým rizikem vzniku CA prsu a ovaria

Podobné dokumenty
Prevence nádorových onemocnění v primární péči. Kyasová Miroslava Katedra ošetřovatelství LF MU

Předmluva 11. Seznam použitých zkratek 13. Úvod 17

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2008

CT screening benefit vs. riziko

Metastatický renální karcinom Andrašina Tomáš

Operační léčba karcinomu prsu

Časná diagnostika zhoubných nádorů prostaty u rizikových skupin mužů. R. Zachoval, M. Babjuk ČUS ČLS JEP

VĚDA A VÝZKUM V PERIOPERAČNÍ PÉČI. Mgr. Markéta Jašková Dana Svobodová Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Ostrava

Hodnocení adresného zvaní občanů do onkologických screeningových programů ČR

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém

KARCINOMY PRSU FERTILNÍCH ŽEN. MUDr Miroslava Skovajsová, PhD BREAST UNIT PRAGUE, Mamma centrum Háje

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Karcinom prsu A.Vrabcová, P. Hoferka, L.Štrupová

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2016

Informační brožura o RAKOVINĚ VAJEČNÍKŮ. Co je rakovina vajecníku?

UZ jater s aplikací kontrastní látky, indikace. Bohatá Š., Válek V. Radiologická klinika FN Brno LF MU Brno

SPRÁVNÁ INTERPRETACE INDIKÁTORŮ KVALITY MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU. Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D.

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Genetické testování žen se zvýšeným rizikem karcinomu prsu

Kostní biopsie role patologa

Nádory trávicího ústrojí- epidemiologie. MUDr.Diana Cabrera de Zabala FN Plzeň Přednosta: Doc.MUDr.Jindřich Fínek,PhD.

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2011

Léčba DLBCL s nízkým rizikem

seminář ENTOG,

Chirurgické možnosti řešení rhabdomyosarkomu pánve u mladé pacientky v rámci multimodálního přístupu

C82,C83,C84,C85 - Ne-Hodgkinův lymfom

Stav screeningu kolorektálního karcinomu v ČR a význam adresného zvaní

Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich využití

NAČASOVÁNÍ KOLOSKOPICKÝCH KONTROL PO ENDOSKOPICKÉM ŘEŠENÍ NEOPLASTICKÝCH LÉZÍ TRAČNÍKU

!"#$#%&#''"()*$+%,'-"./''!*.0($#%1'2(2*3"(4#'$'2(225"%12'.&"##%+%3/''!"#$"%&'()"*+,-.%/0+)"123+,"%*2)+4*'42% % 5"6"72*+%8+%93+:2$(;%<=>?

AKTUÁLNÍ VÝSLEDKY MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU NA MOÚ

MAMOGRAFICKÝ SCREENING V ČESKÉ REPUBLICE

M. Babjuk Urologická klinika 2.LF UK a FN Motol

Lymfoscintigrafie horních končetin u pacientek po mastektomii

Diabetes mellitus 1. typu a přidružené autoimunitní choroby

Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu

Ilona Zajíčková, DiS. Barbora Kamencová, DiS.

Screening karcinomu prsu: silné a slabé stránky dle dostupných dat

MUDR. Miroslava Skovajsová, PhD. BREAST UNIT PRAGUE Mamma centrum Háje

Pohled genetika na racionální vyšetřování v preventivní kardiologii

ROK 2002 byl plodný se narodil bojovný Pes Béla

Screening kolorektálního karcinomu: vývoj a aktuální stav

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO

Modul obecné onkochirurgie

Rizikové faktory v mamografickém screeningu. Monika Kratochvílová, Daniel Klimeš

Indikátory kvality v programu screeningu karcinomu děložního hrdla v ČR O. Májek, J. Dušková, A. Beková, L. Dušek, V. Dvořák

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Informační podpora screeningového programu

Vybrané prognostické faktory metastáz maligního melanomu

Roman Hájek Tomáš Jelínek. Plazmocelulární leukémie (PCL)

Preventivní programy v onkologii. Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno

Biologická léčba karcinomu prsu. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. Onkologická klinika 1.LF UK a TN KOC (NNB+VFN+TN)

Výuka standardů péče v radiační onkologii s užitím populačních, klinických a obrazových dat. David Feltl

Staging adenokarcinomu pankreatu

Léčebné predikce u karcinomu prsu pro rok 2013 chystané novinky

Přehled epidemiologie zhoubných novotvarů kromě nemelanomových kožních (C00 C97 bez C44)

Zhoubný novotvar kolorekta

CEBO: (Center for Evidence Based Oncology) Incidence Kostních příhod u nádorů prsu PROJEKT IKARUS. Neintervenční epidemiologická studie

Varovné signály (Red flags) pro klinickou praxi vodítko pro zvýšené riziko genetické příčiny onemocnění u pacienta

Radioterapie po radikální prostatektomii

Karcinom vaječníků. Představení nemoci

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

Screening kolorektálního karcinomu: silné a slabé stránky dle dostupných dat

Léčba high-risk a lokálně pokročilého karcinomu prostaty - guidelines. Tomáš Hradec Urologická klinika VFN a 1.LF v Praze

OPERAČNÍ LÉČBA KARCINOMU PROSTATY

Informační hodnota core cut biopsií mammy. I. Julišová, Trnková M., Juliš I. Biolab Praha V. Pecha DTC Praha

Screening zhoubných nádorů a adresné zvaní z pohledu SZP ČR MUDr. Renata Knorová, MBA ČPZP za SZP ČR

Pandemie HIV/AIDS se zaměřením na zdraví žen

Patient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Zpřístupnění populačních epidemiologických registrů pro výuku: Národní onkologický registr ČR on-line

VYUŽITELNOST PARAMETRŮ KVALITY SCREENINGU K NÁRODNÍM A MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍM. Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D.

Metastatický karcinom prsu Kasuistické sdělení Česlarová K., Erhart D.

GENETICKÁ VYŠETŘENÍ INDIKOVANÁ A Z ULICE

Bioptická laboratoř s.r.o. a Šiklův ústav patologie Lékařské fakulty UK v Plzni

Zkušenosti z chirurgickou léčbou karcinomu prostaty. Broďák M. Urologická klinika LFUK a FN Hradec Králové

PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu

Zárodečné mutace a nádorová onemocnění

HE4 a CA125 na společné cestě s jasným cílem. Milada Nezvedová Oddělení klinické biochemie Nemocnice Znojmo

Prevence rakoviny dělod

Karcinomy u dětí a dospívajících v letech na Klinice dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol

Rocheáda v rozhodování aneb testování HPV ve screeningu cervikálního karcinomu 2013

Využití dat EHIS k hodnocení screeningových programů nádorových onemocnění v ČR

Screening karcinomu děložního hrdla: silné a slabé stránky dle dostupných dat

Obsah. Autoři. Předmluva. Introduction. Úvod. 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek?

Diagnostika poškození srdce amyloidem

Tumory střev. Bartušek D., Hustý J., Ondříková P. Radiologická klinika FN Brno-Bohunice a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených

Časná ultrazvuková diagnostika rozštěpových vad obličeje u plodu

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče

Vliv biologik na výsledky chirurgické léčby ISZ. Ryska O, Šerclová Z Chirurgické odd., Nemocnice Hořovice

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

Nové možnosti posílení screeningu karcinomu děložního hrdla

Představení českého programu screeningu kolorektálního karcinomu

Zhoubné nádory v roce 2004 Malignant neoplasms in 2004

Epidemiologie zhoubného novotvaru průdušnice, průdušky a plíce (C33, C34)

,, Cesta ke zdraví mužů

Rozštěp neurální trubice. Klára Přichystalová Ondřej Sebera Jakub Ponížil Peter Salgó

= lokálně pokročilý CaP + lokalizovaný (ct1, ct2) se špatnými prognostickými faktory ct3a PSA > 20 ng/ml GS > 7

Transkript:

K. Rauš PČLS/NNB/ÚPMD/Karlova Universita, Praha Preventivní chirurgické zákroky u žen s vysokým rizikem vzniku CA prsu a ovaria

Rizikové faktory - Věk - Demografické faktory - Hormonální manipulace - Atypicky proliferující léze / Ca. in situ - RT v mladém věku (M. Hodgkin) - Hereditární genetické mutace (BRCA) - Rodinná anamnéza

BRCA1/2 incidence ČR - 1:750 USA 1:300-800 Ashkenazy židé 1:50

BRCA1/2 celoživotní riziko ca prsu/ovaria BRCA1 Ca. prsu: 40-85% Ca. ovaria: 25-65% BRCA2 Ca. prsu: 40-85% Ca. ovaria: 15-20% --------------------------------------------------------------- ca prsu ~ 6-8% / ca ovaria ~ 1-4%

NCCN Guidlines V 1.2016 RRSO doporučeno u: BRCA1,2 Lynch sy. BRIP 1 RAD S1 C,D

RRSO redukce rizika ca ovaria u BRCA1/2 Střední věk při diagnóze ca ovaria ~ 50,8 RRSO = redukce rizika celkově o 80%(-90%) u BRCA1 v jakémkoli věku u BRCA2 pouze mezi 41-60 CAVE! reziduální riziko ca.peritonea po RRSO 1-4%

Náhodný nález ca ovaria v rámci RRSO u BRCA1/2 RRSO pro BRCA 1 ~ Náhodný nález ca ovaria/tub/peritonea: do 40 let 1,5% 40-50 let 3,8% RRSO pro BRCA 2 ~ Náhodný nález ca ovaria/tub/peritonea: do 60 let se nezvyšuje

Využití RRSO u BRCA1/2 pozitivních žen u BRCA1 45% do 40 let 86% do 50 u BRCA2 34% do 40 71% do 50 Chai et al, Breast Cancer Res Treat. 2014 Nov

Využití RRSO u BRCA1/2 do 5 let od diagnózy - Pouze 36% u nepostižených žen do 5 let od diagnózy - 49% u žen s ca. prsu do 5 let od diagnózy Neexistuje časná detekce ca. ovaria!! Většina dg v pozdním (inop.) stadiu = vyšší incidence ca. / mortality Chai et al, Breast Cancer Res Treat. 2014 Nov

RRSO redukce rizika ca prsu u BRCA1/2 Dříve ~ ~ až o 50% u premenopauzálních?? Aktuálně přínos zpochybněn!! Po vyloučení biasu ~ ~ nemá protektivní efekt B.A.M. Heemskerk-Gerritsen et al., J Natl Cancer Inst (2015)

NCCN Guidlines V 1.2016 pro RRSO u BRCA1/2 pozitivních RRSO včetně peritoneální lavage + definitivní histologie!! u BRCA1 35-40 let (splnění reprodukční fce) u BRCA2 40-45 let (výskyt o 8-10 let později než u BRCA1)

RRSO u BRCA1/2 nežádoucí účinky - osteoporóza stř. doba do osteopenie/porózy=29 měs. - CVD - kognitivní fce - výpadová symptomatika - sexuální fce / libido

NCCN Guidlines V 1.2016 ovariální screening u BRCA1/2 UZ vag. od 30-35 á 6-12 měs. CA 125 od 30-35 á 6-12 měs. CAVE! - efektivní screening / záchyt časných stadií ca ovaria neexistuje! - screening NENÍ náhradou RRSO!

Ca prsu Obecné riziko vzniku ca. prsu Ca. prsu nejčastější nádor u žen ČR cca každá 10.-12. žena (6-8%) USA cca každá 8. Japonsko cca každá 20.

BRCA1/2 - ca prsu - BRCA1, BRCA2 (5-10% všech ca. / 60% dědičných) ČR - 1:750 USA 1:300-800 Ashkenazy židé 1:50

Incidence ca prsu u BRCA1/2 podle věku < 35-40 let ~ 20% (u BRCA neg. do 35 let pouze < 3%) < 60 let ~ 55% < 80 let ~ > 80% CAVE! u BRCA1 dříve!!! (intervalové ca = 29%!!) Nejvyšší nárůst incidence ~ 40-49 (3-4% ročně)

BRCA1,2 CDH 1 PTEN TP53 PALB 2 NCCN Guidlines V 1.2016 RRM doporučeno u:

RRM u BRCA1/2 dopad na riziko ca prsu - Snižuje riziko ca o 90% (f-up 13-14 let) - Snižuje celoživotní riziko na cca 4% (cca poloviční oproti normální populaci) F. Zagouri et al., Am Surgeon, 2013 - Timing RRM (hl. u BRCA1) shift z 5. do 3. dekády (ideálně < 25 let)

Význam CRRM u žen s PBC a BRCA1/2 CRRM = kontralaterální profylaktická ME (RRM) PBC = primární ca prsu riziko kontralaterálního ca u pacientů s primárním ca prsu: u BRCA1 ~ 83% u BRCA2 ~ 62% CRRM (Kontralaterální RRM)- - Snižuje riziko incidence ca (2% vs 19%) - Snižuje riziko mortality (9,6% vs 21,6%) B.A.M. Heemskerk-Gerritsen, Int. J. Cancer 2015

RRM u BRCA1/2 TECHNIKY MASTECTOMIE 1) Totální mastectomie (ME simplex) (s rekonstrukcí nebo bez) ~ doporučená NCCN 2) Skin-sparing (kůži šetřící) 3) Nipple-sparing (subkutánní ME)

RRM s okamžitou rekonstrukcí u BRCA1/2 TIMING ADJUVANTNÍ RT: 1) Rekonstrukce implantátem ~ RT spíše po rekonstrukci?? (konfliktní data, krátký f-up < 24 měs. 2) Rekonstrukce autologní tkání (flap) ~ RT před rekonstrukcí

Screening ca prsu u BRCA1/2 NCCN Guidlines V 1.2016 - povědomí o rizicích od 18 - klinické vyšetření (6-12 m.) od 25 - MRI / nebo MG (12 m.) 25-29 - MRI+MG (12 m.) 30-75 Po 75 individuálně Nejúčinnější z hlediska: rizika radiace/life expectancy/falešné pos. CAVE! Kumulace gadolinia?! (>5 MRI)

Screening ca prsu u BRCA1/2 (highrisk >20%) Česká republika - samovyšetření 1x měs. - klinické vyšetření 2x ročně od 25 - UZ od 25 1x ročně - MRI od 25 (21) -50 1x ročně (sensitivita detekce 80%,redukce mortality?, účinnost vyšší u high-risk než u BRCA+) - MG (digitální!!!) ve 30 (typ žlázy) (sensitivita detekce 33%, u BRCA+ 40-70%) - MG 1x ročně od 40 (25-30) CAVE! U BRCA+ většinou intervalové ca.!!

ZÁVĚR RRSO u BRCA1/2 - Neexistuje časná detekce ca. ovaria!! - Většina dg v pozdním (inop.) stadiu= vyšší incidence ca./mortality - RRSO významně snižuje riziko ca ovaria (o 80-90%), ale nesnižuje riziko ca.prsu! - Riziko peritoneální karcinózy 0,2% ročně (1-4% celkově) - RRSO u BRCA1 ve 35-40 let (po splnění reprodukční fce) - RRSO u BRCA2 ve 40-45 let (výskyt o 8-10 let později) - Přínos Hysterectomie u high-risk/brca+ není znám - Screening ca. ovaria u BRCA1,2 posit. NENÍ náhradou RRSO! - HRT po RRSO??, u mladších bezpečnější

ZÁVĚR - RRM u BRCA1/2 - Bilater. RRM snižuje riziko ca prsu o 90-95% u BRCA1,2 - Vysoká incidence kontralaterálního ca prsu u BRCA1,2 - Nejúčinnější do 25 let - Axilární disekce/slnb se neprovádí - Timing rekonstrukce / adjuv. RT stále diskutován - Přínos MRI/klin.vyš./MG na přežití u BRCA nebyl potvrzen Hagen et al., The Breast 2014 - Přínos RRM u high-risk bez BRCA mutace nebyl potvrzen Děkuji za pozornost!!!