ZÁPIS Z PODZIMNÍ SCHŮZE SČP ČSO Z

ZÁPIS Z PODZIMNÍ SCHŮZE SČP ČSO Z 15. 11. 2008 Schůze se uskutečnila 15. 11. 2008 v klubovně VMG v České Lípě v době od 10:00 do 13:40 hodin. Schůze se zúčastnili: P. Benda, J. Círl, P. Černý, L. Greguš, M. Hanzlíková, M. Honců, M. Horák, J. Hrouzek, P. Kurka, P. Lumpe, J. Marek, J. Mikšíček, K. Novotný, J. Plekanec, M. Podhrazský, F. Postič, M. Pudil, M. Pulpán, G. Ritschel, I. Svoboda, Vl. Toman, J. Vaník, Z. Vitáček, J. Vondráček (24). Omluveni: T. Brinke, St. Chvapil, R. Najbert, K. Novotný, Vl. Sus, B. Šáfr, R. Švec, V. Toman. Schůzi zahájil předseda SčP ČSO P. Lumpe, přivítal účastníky a seznámil je s programem. Zdůraznil, že schůze bude volební a že počet členů pobočky koncem roku dosáhl čísla 100. Program: Zahájení, přehled činnosti, barevné značení hus, akce Jizerka, ptačí oblasti - výsledky monitoringu a zajímavosti, zprávy ze sekretariátu ČSO, plán činnosti, diskuse - Sylvie, slavík tmavý, rorýs, volby výboru, přednáška "Ptáci Českolipska" - promítání diapozitivů P. Kurky. Rekapitulace činnosti za r. 2008. Výzkum: Monitoring rozšíření a obsazenosti budek sýce rousného v Jizerských horách (M. Pudil, J. Thelenová, P. Vonička a liberecká buňka). CES - se provádí dlouhodobě na 6 místech (Novozámecký rybník a Žabakor, 2x na Mělnicku, v PR SOOS a nové stanoviště u Bíliny (TP). Kroužkování ptáků podle zaměření jednotlivých kroužkovatelů. Zimní sčítání vodních ptáků - úseky Labe, Vltavy, Ohře, Ploučnice a stojaté vody - účastní se min. 9 členů pobočky. Jednotný program sledování ptáků v ČR na transektech, celkem 11 linií: 3 linie M. Pudil, 2 linie P. Benda, 1 linie P. Kurka, P. Lumpe, K. Novotný, M. Hanzlíková, J. Vaník a S. Chvapil. Zimní sčítání kání, 3-4 linie. Na Litoměřicku se provádí monitoring hnízdní populace na 98 km a zimní přikrmování u "berliček". Monitoring významných ptačích druhů v ptačích oblastech, sledování druhů podle pracovních skupin a individuálního zaměření - čáp bílý, čáp černý, sokol stěhovavý, jeřáb popelavý, moták pochop, sýc rousný, tetřívek obecný, skorec vodní, strakapoud prostřední, břehule říční, chřástal polní, ledňáček říční, výr velký, bukač velký, bukáček malý, chřástal malý a kropenatý, havran polní, sova pálená. Práce jednotlivých členů v pracovních skupinách (Skupina pro výzkum brodivých, Skupina pro výzkum a ochranu jeřába popelavého v ČR, Skupina pro ochranu a výzkum dravců a sov, Skupina pro výzkum hus). 1

Ochrana: Práce patronátních skupin SPA. tj. Českolipsko, Jizerské hory, Labské pískovce, Nechranická přehrada, východní Krušné hory a Doupovské hory. Hlídání okolí hnízda sokolů - nepravidelné, ale časté sledování hnízdní lokality sokolů na Kokořínsku. V Ptačí oblasti Labské pískovce hlídáno pravidelně jednak za pomoci profesionálních strážců NP a také jako placená služba (v CHKO Labské pískovce). Úřední jednání ohledně větrných elektráren, ochrany hnízd rorýsů, ptáků na letišti, ochrany čápů. Vyvěšování a údržba budek - cca 300 budek (bez cca 400 budek pro sýce v Jizerských horách), podílí se 8 členů. Práce s veřejností: Vítání ptačího zpěvu pořádáno na 14 místech zájmového území, z toho na 3 místech pořádáno nečleny pobočky. Evropský ptačí festival - na 5 místech ze 44 pořádaných v ČR Přednášky cca 20 přednášek pro školy. Pro veřejnost 3 akce ornitologická vycházka v Duchcově, Den Země v Mělníce, Soví noc na Jizerce. Publikační činnost: Významná ptačí pozorování do sborníku zoologické zahrady v Ústí n./l Fauna Bohemiae Septentrionalis (J. Vondráček). První zjištění rákosníka tamaryškového v severních Čechách Zpravodaj Sp. spolupr. Kr. st. N. muzea Kroužkovatel 5/2008 (J. Klápště, J. Klápšťová). Sýkořice vousatá na Žabakoru Panurus 17/2008 (J. Klápště, J. Klápšťová). Skorec vodní severoevropský v ČR Sylvia 44/2008 (I. Svoboda). Zpravodaj SčP ČSO pod názvem Kominíček, vyšlo č. 7 a 8/2008. Drobné články v regionálním tisku k jednotlivým akcím. Jiné aktivity: Členství v jiných zoologických společnostech - Česká zoologická společnost, Česká a slovenská etologická společnost, Společnost spolupracovníků kroužkovací stanice NM, Český svaz ochránců přírody, Ornitologický klub při Českém Švýcarsku, Bílinská přírodovědná společnost, Krajský zoologický klub. Fotografování ptáků v přírodě podílí se 6 členů. Barevné značení hus. (M. Podhrazský) V zooparku v Chomutově hnízdí husy od r. 1979, první housata byla křídlovaná, handicapovaná. Úspěšnost hnízdění hus je poměrně malá. Mimo zoopark v r. 1988 začaly husy hnízdit na rybníce v Mariánských Račicích, od r. 1997 na Lenešickém rybníce, v r. 2006 v Chabařovicích (rybník u kolejí). Snad hnízdí na Droužkovickém rybníce pod Chomutovem. V roce 2001, 2

2002 byl zaznamenán pokus o hnízdění na Českolipsku na Novozámeckém rybníce. Límcování hus na Chomutovsku provádí M. Podhrazský od r. 2005, kdy zde bylo límcováno 12 ad. ex., v r. 2006, 5 ad. ex. a 2 juv., v r. 2007, 4 ad., 1 juv., v r. 2008, 1 ad. a 9 juv. V letech 2006-2007 husy označené na rybníce u Mariánských Račic, resp. v zooparku v Chomutově, byly později zastiženy na různých místech v Německu či až ve Švédsku. V r. 2007 vysazeny 4 juv. na Heřmanickém rybníce, po dosažení vzletnosti byly 3 z nich zjištěny v Sasku na lokalitě Daubitz, později v Polsku na lokalitě Slonsk u Kostrzyna. Na jaře 2008 se vrátily a tři z nich byly zjištěny na Novozámeckém rybníce. Pozorování bylo více, víme že přinejmenším 2 husy se dožily podzimu 2008. 11. 7. 2008 bylo na Heřmanickém rybníce vysazeno 5 juv. hus, 6. 8. 2008 jedna z nich uhynula, 18. 8. odlétly z rybníka zbývající 4 husy, 30. 8. jedna z nich byla pozorována na mokřadu Rzy na Orlicko-Ústecku, 5. 9. byla ta samá husa pozorovaná na Mlýnském rybníku u Lednice. Ve vypouštění hus se bude pokračovat i nadále. Letos by měly husy vysazené v r. 2007 na Heřmanickém rybníku dosáhnout pohlavní dospělosti. Bude zajímavé sledovat, zda se vrátí na původní lokalitu či nikoliv. Odchytová akce v Jizerských horách. (M. Pudil) Akce se uskutečnila v září 2008 na Jizerce, kde byly prováděny odchyty denní i noční. Chytání výborné, odchyceno přes 400 ks ptáků 25 druhů. Okroužkováno bylo přes 50 ks budníčků menších, ledňáček říční, rákosník proužkovaný, lejsek černohlavý, křivka obecná, sýkora lužní, rehek domácí, u lindušky luční zaznamenán pokles proti r. 2007. Účast kroužkovatelů z celého kraje (P. Lumpe, J. Mikšíček, K. Novotný, F. Postič, M. Pudil, I. Svoboda). Nataženo až 81 metrů sítí. Řada druhů byla pozorována. Hnízdní mapování ptáků Jizerských hor a Frýdlantska. (M.Pudil) Monitoring byl zahájen pod vedením M. Pudila. Plocha zkoumaného území byla rozdělena na 64 kvadrátů a prováděna bodovou metodou (10 bodů v každém čtverci). Přišlo se tak na řadu nových lokalit, kde bylo prokázáno hnízdění bramborníčka černohlavého, překvapivě více párů strnada lučního, zjištěn nový pár jeřába popelavého, pozorováni luňák červený, luňák hnědý a dokonce poštolka rudonohá. V diskusi M. Horák pochválil mapovací metodu, vyjádřil podporu Jizerce a přirovnal ji k Vosecké boudě v Krkonoších, kde je kroužkování prováděno ještě intenzivněji, neboť se střídají služby u sítí 24 hodin denně. Okroužkované počty nejsou sice veliké ale mají svou důležitost. Zdůraznil potřebné podmínky úspěšnosti JV vítr, resp. potřebnou nízkou oblačnost, tyto faktory ovlivňují průběh tahu. Není chytáno kvůli rekordům, je to současně jakýsi kurs pro začínající kroužkovatele, kteří zde získávají nové zkušenosti. 3

Monitoring ptáků v ptačí oblasti Jizerských hor. (M. Pudil) Monitoring sýců rousných proběhl o víkendu začátkem dubnu 2008. Akce proběhla na lyžích, v noci, v hřebenové části Jizerských hor. Na 39 místech bylo prokázáno houkání 29 samců. Pokud se týče monitoringu tetřívka obecného, v ČR je výskyt tohoto druhu známý v Krušných horách, Krkonoších a na Šumavě. V Jizerských horách je druhá nebo třetí nejbohatší populace v celé ČR. V r. 2008 se povedlo trefit do vrcholu toku. Zatímco v r. 2007 bylo zaznamenáno 68 tokajících samců, v r. 2008 jich bylo zjištěno 120. Přesto autor konstatoval, že populace tetřívků se udržuje na stejně výši, nepřibývají, ani neubývají. Monitoring ptáků v ptačí oblasti Labských pískovců. (P. Benda) V r. 2008 bylo v oblasti prokázáno 11 hnízd sokola, podrobnější výsledky byly zveřejněny v Kominíčku č. 8, monitorován byl rovněž výr velký a chřástal polní. V r. 2008 proběhla 1 schůze Klubu, do konce roku proběhne ještě jedna. Klub má vlastní webové stránky, kde zveřejňují výsledky pozorování, v současné době má klub 30 členů. Monitoring ptáků v ptačí oblasti Českolipska. (M. Honců) V roce 2008 proběhl monitoring 4 druhů ptáků, kteří jsou předmětem ochrany pro tuto oblast, tj. moták pochop spolu s jeřábem popelavým, lelek lesní a orel mořský, dále bukač velký a bukáček malý, chřástal malý a chřástal kropenatý. Monitoringem se zabývali členové patronátní skupiny. Moták pochop byl zjištěn na 10-11 místech v ptačí oblasti Českolipsko, zjištěna sestupná tendence. Jeřáb popelavý zjištěn na Českolipsku v 23 párech, v ptačí oblasti výskyt 14 párů. Na jaře se objevují hejna 50-60 ks jeřábů, vzniklo nové shromaždiště jeřábů mezi Bohaticemi a Zákupy, zůstává staré u polního hnojiště u obce Zbyny. J. Procházka monitoroval lelka lesního v celé ptačí oblasti, zjištěno 20 párů a nově mimo ptačí oblast monitoroval oblast Stráž p. Ralskem - Hamr, kde byla zjištěna 2 obhajovaná teritoria. M. Honců zkoumal bukače velkého a bukáčka malého. Oba druhy byly zjištěny na dvou lokalitách. Monitoring chřástala malého i kropenatého byl negativní. Monitoring chřástala polního realizovali K. Šrubař a O. Roztočil na transektu dlouhém asi 60 km od Vrchbělské střelnice k České Lípě a k Novému Oldřichovu, zde zjištěno 17 cvrčících chřástalů. P. Kurka doplnil údaje o orlu mořském, který má na Českolipsku 3-4 páry, z toho předpokládá hnízdění 2-3 párů v ptačí oblasti. Informace o ptactvu v okolí Lovečkovic. (přednesl L. Greguš). Bydlí pod svahem Bukové hory u Lovečkovic a zde se zabývá sledováním místní avifauny převládají zde běžné druhy: r. 2008 zmizela hrdlička zahradní, zastiženy i zvláště chráněné druhy křepelka, krutihlav a chřástal polní. Vystoupení zástupce z ústředí ČSO v Praze. (za omluveného T. Brinkeho přednesl M. Pudil.) Upozornil na schůzi ČSO 29. 11. 2008 v Praze v divadelním sále ZŠ ve Vršovicích. Budou předneseny spolkové zprávy, na 4

programu je přednáška L. Peškeho o projektu záchrany ibise skalního, jarní exkurse 2009 je plánována do ptačí oblasti Bzenecká doubrava - Pomoraví, 6. ročník plesu ornitologické společnosti proběhne 27. 2. 2009. Akce potřebuje sponzora, předpokládají se náklady na ples ve výši 5-10.000 Kč. Do obchodů se dostal migrační atlas ptáků za 790.- Kč, na setkáních (schůzích) je lacinější za 650.- Kč. Protože se množí úpravy výškových domů se zateplováním, proběhla v r. 2008 registrace rorýsů v Praze a v Jablonci, v r. 2009 by registrace měla proběhnout v celé republice, hledají se koordinátoři. Monitoring může dělat kdokoliv, např. i lidé ze sídlišť, přihlášky je zapotřebí zasílat tajemníkovi ČSO L. Viktorovi. Obnovenou pracovní skupinu pro mapování čápa bílého má vést Markéta Ondrová. V libereckém kraji se údaje shromažďují u J. Čejky na AOPK v Liberci. Možnost zaplatit členské příspěvky a Sylvii na r. 2009 M. Pudilovi. V diskusi k rorýsovi vystoupil Z. Vitáček s tím, že r. 2008 monitoroval rorýse v České Lípě, v Novém Boru a ve Stráži p. Ralskem. Monitoring sídlištních druhů (rorýs, vlaštovka, jiřička, netopýři) si vyžádal Krajský úřad v Liberci, výsledky byly poskytnuty jednotlivým MěÚ v České Lípě, Novém Boru a ve Stráži p. Ralskem, pro usnadnění jejich rozhodování. V r. 2008 bylo zahájeno masivní zateplování paneláků a zakrývání větracích otvorů snižuje rorýsům hnízdní příležitosti. Je třeba nechat alespoň některé otvory volné. V České Lípě prohlédl na 70 panelových domů, zjistil, že rorýsi nejsou stálí, mění svá hnízdiště i jejich expozice. Na 2 panelácích v České Lípě byly pro rorýse instalovány budky. Došel k závěru, že čím horší panelák, tím jsou lepší hnízdní podmínky pro rorýse. O zajímavých ornitologických pozorováních. (informoval P. Lumpe a J. Vondráček). V diskusi se podíleli další: J. Círl, M. Podhrázský, M. Horák, atd. Porovnáním přednesených údajů bylo zjištěno, že převážná většina z nich byla již zveřejněna v Kominíčkovi č. 8 a že by šlo jen o opakování zabírající místo. Proběhla zajímavá diskuse o krutihlavovi který ubývá, neboť se mění jeho potravní či hnízdní biotopy. Kamenité stráně mizí, jsou káceny staré ovocné stromy, druh se pokouší uchytit na okraji polí, budky jako náhrada za doupné stromy. Proběhla zajímavá polemika mezi J. Círlem a M. Horákem o významu výsypek pro ptáky v pánevní oblasti SHD. Rámcový plán činnosti na r. 2009. (P. Lumpe) Plánují se 2 členské schůze, jedna společná a jedna schůze regionální po buňkách, resp. okresech. Pokračovat v monitoringu vodního ptactva, CES, liniové monitorování ptáků, kroužkování. Pokračovat ve vítání ptačího zpěvu a světovém festivalu ptactva na tradičních místech. Odchytová akce v Jizerských horách v září, kolem 20. 9. (Jizerka). 5

Aktivity podle zaměření pracovních skupin (patronátní i zájmové) a členů pobočky v regionech. Realizovat 2 čísla Zpravodaje (Kominíček). Závažné informace budou zveřejňovány na webu SčP ČSO (P. Černý). Volby výboru. Hlasovací lísky obdrželi členové společně se zpravodajem Kominíček a bylo možno poslat poštou do VMG v Č. Lípě, nebo odevzdat při tajném hlasování na schůzi. Výsledky voleb přednesl předseda volební komise Z. Vitáček. Celkem bylo odevzdáno 32 hlasovacích lístků, 31 platných, 1 byl neplatný. Poštou bylo zasláno 11 hlasovacích lístků, 21 (z toho 1 neplatný) bylo odevzdáno na místě. Výsledek voleb: P. Lumpe obdržel 29 hlasů, M. Honců 26 hlasů, P. Benda 24 hlasů, M. Pudil 22 hlasů a I. Svoboda 17 hlasů. Za nový výbor P. Lumpe poděkoval za prokázanou důvěru. Po schůzi dohodnuto, že dosavadní rozdělení funkcí zůstane zachováno. Přednáška P. Kurky o ptactvu Českolipska. V přednášce byly promítnuty barevné diapositivy zajímavých či zvláště chráněných ptáků Českolipska doprovázené zasvěceným komentářem. Jedná se o druhy: potápka rudokrká, potápka černokrká, bukač velký, čáp bílý i černý, čírka obecná, orel mořský, orlovec říční, luňák červený, moták pochop, moták pilich, krahujec, jestřáb, sokol stěhovavý, chřástal vodní, jeřáb popelavý, kulík říční, pisík obecný, čejka obecná. Dva snímky pocházely z jiných oblastí (kulík hnědý a kulík písečný z autorových expedic na Sibiř). Schůze byla ukončena v 13:40 hod. Zapsal Miroslav Honců 6