KURZ BO02 KOVOVÉ KONSTRUKCE. Konstrukce průmyslových budov STŘEŠNÍ ZTUŽIDLA

KURZ BO0 KOVOVÉ KONSTRUKCE Konstrukce průmyslových budov STŘEŠNÍ ZTUŽIDLA Brno 007

KURZ BO0 Pracovní kopie strana:, celkem: OBSAH ZTUŽIDLA...5. STŘEŠNÍ ZTUŽIDLA...6.. PŘÍČNÉ (VĚTROVÉ) ZTUŽIDLO V ROVINĚ STŘECHY...6... Geometrické schéma... 6... Zatížení... 7... Návrh a posouzení... 7... Vnitřní síly a ohybové momenty zatížení kolmé na rovinu střechy... 7... Vnitřní síly a ohybové momenty vodorovné účinky... 8... Vnitřní síly a ohybové momenty rekapitulace účinků návrhového zatížení... 9...4 Vnitřní pás příčného ztužidla v rovině střechy (pás v řadě nebo 7)... 0...4. Prut H,... 0...4. Prut H,......5 Vnější pás příčného ztužidla v rovině střechy (pás v řadě nebo 8)......5. Prut H,, H,, H,......6 Vertikály pruty V, V, V, V 4......7 Diagonály pruty D, D, D... 4...8 Přípoje... 5...9 ezní stav použitelnosti... 5...0 Seznam položek příčného ztužidla v rovině střechy... 7.. PŘÍČNÁ SVISLÁ ZTUŽIDLA EZI VAZNICEI...8... Geometrické schéma... 8... Zatížení... 8... Návrh a posouzení... 8... Statická schémata... 8... Dolní pás... 8... Horní pás... 8...4 Diagonály... 8...5 Vertikály... 8...6 Posouzení mezního stavu únosnosti přípoje... 8...7 ezní stav použitelnosti... 8...4 Seznam položek svislého ztužidla mezi vaznicemi... 8.. PODÉLNÁ (OKAPOVÁ) ZTUŽIDLA V ROVINĚ STŘECHY...9... Geometrické schéma... 9... Zatížení... 9... Návrh a posouzení... 9... Statická schémata... 9... Dolní pás... 9... Horní pás... 9...4 Diagonály... 9...5 Vertikály... 9...6 Posouzení mezního stavu únosnosti přípoje... 9...7 ezní stav použitelnosti... 9...4 Seznam položek podélného ztužidla v rovině střechy... 9..4 PODÉLNÉ ZTUŽIDLO VE SVISLÉ ROVINĚ...0..4. Geometrické schéma... 0..4. Zatížení... 0..4. Návrh a posouzení... 0..4.. Statická schémata... 0..4.. Dolní pás... 0 Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana:, celkem:..4.. Horní pás... 0..4..4 Diagonály... 0..4..5 Vertikály... 0..4..6 Posouzení mezního stavu únosnosti přípoje... 0..4..7 ezní stav použitelnosti... 0..4.4 Seznam položek podélného ztužidla ve svislé rovině... 0 SEZNA POUŽITÉ LITERATURY... Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 4, celkem: SEZNA OBRÁZKŮ Obr.. Geometrie ztužidel...6 Obr.. Vliv excentricity zatížení ztužidla...7 Obr.. Půdorys umístění příčných střešních ztužidel...7 Obr.. 4 Čelní stěna haly zatěžovací plochy...8 Obr.. 5 Rozdělení konstrukce haly na části pro určení rozměrů dilatačních úseků...8 Obr.. 6 Konstrukční uspořádání střešních nosných prvků a stabilizující síly...0 Obr.. 7 Statická schémata příčných ztužidel v rovině střechy...8 Obr.. 8 Průřez prutu H,...0 Obr.. 9 Průřez prutu H,... Obr.. 0 ontážní styk prutu H,... Obr.. Průřez prutů H,, H, H,... Obr.. Průřez prutů V až V 4... Obr.. Průřez prutů D, D, D...4 Obr.. 4 Označení proměnných prostě uloženého nosníku...5 Obr.. 5 Schéma pro určení deformace příčného ztužidla v rovině střechy...6 SEZNA TABULEK Tab..- Svislé zatížení ztužidla... Tab..- Vodorovné zatížení ztužidla... Tab..- Kombinace zatížení charakteristické (normové) zatížení... Tab..-4 Kombinace zatížení návrhové (výpočtové) zatížení... Tab..-5 Rekapitulace styčníkových břemen pro kombinace návrhových zatížení v provozním stavu...8 Tab..-6 Vnitřní síly v prutech příčného ztužidla v rovině střechy vodorovné účinky...9 Tab..-7 Vnitřní síly v prutech příčného ztužidla v rovině střechy rekapitulace...9 Tab.. 8 Pořadnice příčinkové čáry průhybu uprostřed nosníku...5 Tab.. 9 Dílčí deformace příčného ztužidla v rovině střechy...6 Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 5, celkem: ZTUŽIDLA Nosná ocelová konstrukce objektů je vytvořena z jednotlivých částí (položek nebo dílců). Přípoje mezi těmito částmi nejsou obvykle dostatečně tuhé. Proto musí být do nosné konstrukce vkládaná ztužidla. Podle umístění ztužidel v objektu je lze rozdělit na: střešní ztužidla, která tvoří nedílnou součást střešní konstrukce. Zajišťují stabilitu a tuhost konstrukce a přenášejí zatížení od vodorovných účinků, zejména větru (dále např. od podvěsných jeřábů atd.), do podpěrné konstrukce střechy. Soustavu střešních ztužidel tvoří (viz Obr.. ): příčné (větrové) ztužidlo, v rovině střechy; příčná ztužidla mezi vaznicemi ve svislé rovině - ztužidla nejsou v tomto dokumentu řešená; podélné(á) ztužidlo(a) ve svislé rovině - ztužidlo neníu v tomto dokumentu řešené; okapová ztužidla (podélná) v rovině střechy - ztužidla nejsou v tomto dokumentu řešená; stropní ztužidla (v případě, že je objekt vícepodlažní) tato ztužidla bývají navržena zejména na přenesení stabilitních účinků sil (vyplývajících z účinků vzpěru nebo klopení na nosnících), nebo na případné vodorovné brzdné síly od provozu. Stropní ztužidla nejsou v tomto dokumentu řešená; stěnová ztužidla, která lze dále rozdělit na ta, která jsou umístěna svisle, v rovině stěn (nejsou v tomto dokumentu řešená), nebo vodorovně, kolmo k rovině stěn(nejsou v tomto dokumentu řešená); brzdná ztužidla, která zachycují účinky provozu v objektu a která lze rozdělit na: vodorovná ztužidla (v rovině stropní konstrukce) - ztužidla nejsou v tomto dokumentu řešená; svislá, v rovině stěn(nejsou v tomto dokumentu řešená). Podle konstrukčního uspořádání lze ztužidla rozdělit na systém: rámový, příhradový, stěnový, deskový. Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 6, celkem:. STŘEŠNÍ ZTUŽIDLA.. PŘÍČNÉ (VĚTROVÉ) ZTUŽIDLO V ROVINĚ STŘECHY... Geometrické schéma Příčné větrové ztužidlo je příhradový nosník umístěný rovnoběžně se střešní rovinou. Hlavním úkolem příčného ztužidla je přenést vodorovné vnější síly působící podél budovy (kolmo na vazníky) a zajistit tlačené pásy vazníků proti vybočení. V řešeném případě je zvolena možnost dvou ztužidel symetricky umístěných podél čelních stěn mezi řadami - a 7-8. Jeden pás ztužidla (v řadě nebo 8) tedy tvoří stěnové prvky, uložené v rovině horních pasů vazníků. Druhý pás ztužidla tvoří horní pás vazníku v řadě nebo 7. Vertikály tvoří vaznice. Diagonály budou vytvořeny vloženými pruty. Svislice příhradové soustavy jsou tvořeny vaznicemi na rozpon 500 mm a diagonály jsou zvlášť vložené pruty. Obr.. Geometrie ztužidel Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 7, celkem:... Zatížení Zatížení příčných střešních ztužidel lze rozdělit z hlediska typu a směru působení na : zatížení působící jako spojité rovnoměrné ve svislé rovině (zatížení tíhou střešního pláště a sněhem): toto zatížení bude namáhat vertikály ztužidla (pruty č. 5 v Obr.. ) smykem a šikmým ohybem, resp. kroucením (pruty č.5 budou vynášet střešní plášť a proto budou natočené a výslednice zatížení nebude obecně procházet středem smyku pro příslušný profil prutu); zatížení působící jako spojité rovnoměrné v rovině kolmé na rovinu střešního pláště (zatížení střešního pláště větrem): toto zatížení bude namáhat vertikály ztužidla (pruty č. 5 v Obr.. ) smykem a ohybem; zatížení působící jako osamělé síly a to: ve svislé rovině: akce sloupů čelní stěny ztužidlo je lomené ve sklonu střechy, čímž vzniknou v jednotlivých přímo zatížených uzlech (a samozřejmě i v každém protilehlém uzlu) svislé síly z momentů od vodorovných sil (akcí sloupů čelní stěny na styčníky ztužidla) na svislých ramenech (délka ramene je vzdálenost působiště vodorovné síly od roviny uložení ztužidel). omenty (vzhledem k rovině uložení ztužidel) budou vyvozovat dvojice svislých sil. Tyto síly přenesou prvky, které jsou schopné přenášet svislá zatížení. V řešeném případě to jsou na jedné straně stěnové prvky v řadě nebo 8 a na druhé straně je to vazník v řadě nebo 7 viz Obr... V řadě (8) budou přenášet svislá zatížení, tj. sílu P sv,t resp. P sv,s stěnové sloupky. V řešeném příkladu budou síly vyvozovat v jednotlivých prutech ztužidla namáhání tlakem nebo tahem. Obr.. Vliv excentricity zatížení ztužidla Obr.. Půdorys umístění příčných střešních ztužidel Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 8, celkem: osamělé břemeno svislá síla v nejnepříznivější poloze (viz [], čl. 86 d)). V řešeném příkladu nebude vliv tohoto zatížení zahrnutý do kombinace zatížení, protože evidentně nepřispívá ke vzniku extrému zatížení; v rovině střešního pláště: akce sloupů čelní stěny síly, vyvozené zatížením od větru na čelní stěny, působí na uzly vnějšího pásu ztužidla viz Obr.., síly Pt (Ps), resp. Pt (Ps). Zatížení závisí na opření čelních stěn do nosné ocelové konstrukce haly. Pokud není čelní stěna vyztužena vodorovným nosníkem, o který by se opíraly stěnové sloupy, odpovídá zatěžovací šířka připadající na střešní ztužidlo polovině výšky čelní stěny. V dále řešeném příkladu je uvažováno opření čelních stěnových sloupů jen dole do základů a nahoře do příčného větrového ztužidla a zatěžovací šířka připadající na střešní ztužidlo je tedy polovina výšky čelní stěny (viz Obr.. a Obr.. 4). Do ztužidel se přenášejí účinky větru působící na štítové stěny budovy. Světlíky ani jiné výstupky na střeše nejsou. Krytina střechy je uvažována hladká. V případě jiného povrchu je třeba zvážit u zatížení větrem i tření na povrchu budov (viz [], Tab. ). V řešeném příkladu budou síly vyvozovat v jednotlivých prutech ztužidla namáhání tlakem nebo tahem; Obr.. 4 Čelní stěna haly zatěžovací plochy vodorovné síly v styčnících ztužidla od oteplení (ochlazení) konstrukce Obr.. 5 Rozdělení konstrukce haly na části pro určení rozměrů dilatačních úseků síly působí na uzly vnitřního pásu ztužidla (pruty horního pásu vazníku v řadě nebo 7), ve kterých jsou ztužidla propojená (vaznicemi). V řešeném příkladu vznikají síly vlivem překročení mezního rozměru dilatačního úseku viz Obr.. 5 dále. Síly budou vyvozovat v jednotlivých prutech ztužidla namáhání tlakem nebo tahem; Další vliv, který je Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 9, celkem: nutné vyhodnotit, je mezní vzdálenost mezi ztužidly a (viz [], čl....). V řešeném příkladu, vzhledem k přestoupení mezní vzdálenosti a mezi ztužidly, je nutné posoudit vodorovná střešní ztužidla na silové vlivy, jež jsou způsobené tepelnými změnami. stabilizující síly síly působí na uzly vnitřního pásu ztužidla (pruty horního pásu vazníku v řadě nebo 7 viz Obr.. 6 dále), ve kterých jsou tlačené pásy vazníků zabezpečované proti vybočení. V řešeném příkladu vznikají stabilizující síly od stálého zatížení a od zatížení sněhem a budou vyvozovat v jednotlivých prutech ztužidla namáhání tlakem nebo tahem; Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 0, celkem: Obr.. 6 Konstrukční uspořádání střešních nosných prvků a stabilizující síly Stabilizující síly jsou určené (v souladu s [], článek C..5) jako /00 z aritmetického průměru tlakových sil v prutech zabezpečovaného horního pásu v jednotlivých styčnících horního pásu vazníku Pro určení velikosti sil je rozhodující konstrukční uspořádání viz Obr.. 6. Při návrhu konstrukce střechy jako celku je pak nutné vyhodnotit i vzpěrné délky( L cr ) pro vybočení prutů horního pásu vazníků z roviny vazníků; na Obr.. 6 vlevo je vzpěrná délka podstatně menší a vzpěrná únosnost jednotlivých prutů horního pásu vazníků tedy bude podstatně větší než při uspořádání Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana:, celkem: konstrukce vykresleném vpravo. Pro nosnou konstrukci jako celek je tedy uspořádání vlevo z hlediska spotřeby materiálu zřejmě výhodnější. H Sd,i, j Hodnoty tlakových sil v prutech horního pásu vazníku jsou určené pro zatížení převzaté z kapitoly VAZNÍKY. Při určení velikosti stabilizující síly lze vycházet ze vztahů Ni, j,l + Ni, j,p H Sd,i, j H Sd,i, j, FSd, j, 00 n kde je dílčí stabilizující síla pro každý vazník (první až i-tý), která působí na střešní ztužidlo ve styčníku j; Ni, j,l ;(Ni, j, P ) je tlaková osová síla v pásovém prutu, který končí (začíná) ve styčníku j; obecně se musí tlakové síly vyšetřit v každém vazníku (obecně tedy v prvním až i-tém vazníku) F je výsledná stabilizující síla, která působí na střešní ztužidlo ve styčníku j; i n Sd, j je celkový počet vazníků (v řešeném příkladu i6); je počet příčných ztužidel v rovině střechy (v řešeném příkladu n). Tab..- Svislé zatížení ztužidla ZS X STÁLÉ k X č. [kn/bm] γ d f [kn/bm] ZS hydroizolace 0, ZŠ0,,,0,0,44 ZS hydroizolace 0, ZŠ0,,,0 0,90,08 ZS tepelná izolace,0 kn/m; tl. 60 mm; 0,6 ZŠ 0,6 0,96 0,96,0,5 ZS 4 tepelná izolace,0 kn/m; tl. 60 mm; 0,6 ZŠ 0,6 0,96 0,96 0,90,0 ZS 5 nosná část pláště trapézový plech; 0, ZŠ0, 0,9 0,9,0 0,4 ZS 6 nosná část pláště trapézový plech; 0, ZŠ0, 0,9 0,9 0,90 0,5 ZS 7 vlastní tíha odhad 0,,0 0,4 ZS 8 vlastní tíha odhad 0, 0,90 0, ZS č. ZS 9 ZS 0 NAHODILÉ Sníh sk s0 µ s κ ZŠ 0,5,0,6,74 kn / m ; s 0 0,5 kn/m κ pro charakteristickou tíhu zastřešení od zatížení stálého (0,+0,+0,+0,/)0,59 kn/m je,6 µ s pro sklon střechy 5% je,0 zatížení působí na půdorysnou plochu zatížení Vítr sání na střechu w w κ C ZŠ 0,55, 0,84,57 kn / ( ) m k, 0 w w w 0,55 kn/m 0 κ pro výšku objektu cca 6 m a terén typu A, w C w extrém bude pro poměr výšky objektu h cca 6 m a šířky objektu b cca 9 m, tj. 0,84-0,84 zatížení působí kolmo na střešní rovinu X k X [kn/bm] γ d f [kn/bm],74,40,44,57,0,88 Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana:, celkem: ZS NAHODILÉ č. ZS 0a Svislé přitížení od akce sloupu čelní stěny (viz Obr.. ): r 0, P,sv,t,k ( w k, zat. š. sloupku) (,98 6,0) 5,0 kn l,5 r 0, P,sv,s,k ( w k, zat. š. sloupku) (,98 6,0),8 kn l,5 w ; w viz zatěžovací stavy ZS a ZS 4 níže; ZS k, k, dále viz Pozn. ); Osamělé břemeno (OB) v nejnepříznivější poloze; dále viz Pozn. ); X k [kn/bm] 5,0 kn,8 kn γ f,0 X d [kn/bm] 6,0 kn 4,6 kn,0 kn,0, kn Tab..- Vodorovné zatížení ztužidla ZS č. ZS STÁLÉ X k γ f X d Stabilizující síly v bodech (styčnících), ve kterých jsou tlačené pásy vazníků zabezpečované proti vybočení, od stálého zatížení; dále viz Pozn. ); - styčník v řadě A (B) F Sd,g, : ±,5 ±,8 - první styčník od řady A (B) F Sd,g, : ±, ±, - druhý styčník od řady A (B) F Sd,g, : ±,8 ±4,4 - styčník v ose vazníku (ve hřebeni střechy) F Sd,g, 4 : ±4,9 ±5,4 ZS č. ZS ZS 4 NAHODILÉ Vítr tlak na čelní stěnu w. w 0 κw Cw ZŠ 0,55, 0,8 8 w 0,55 kn/m k 0 w,98 kn / m κ pro výšku objektu cca 6 m a terén typu A, X k γ f X d C w pro návětrnou stranu objektu 0,8 ZŠ zatěžovací šířka střešního ztužidla viz Obr.. 4 zatížení působí kolmo na rovinu stěny P w zat. š. sloupku,98,45,7 kn,7,0 6,4,t,k k,t,k w k zat. š. sloupku,98 6,0 P 5, kn 5,,0 0, Vítr sání na čelní stěnu w w κ C ZŠ 0,55, k, 0 0 w w 0,55 kn/m w w ( 0,6) 8,98 kn / m κ pro výšku objektu cca 6 m a terén typu A, C w pro závětrnou stranu objektu - 0,6 ZŠ zatěžovací šířka střešního ztužidla viz Obr.. 4 zatížení působí kolmo na rovinu stěny P w zat. š. sloupku,98,45 0, kn -0,,0 -,4,s,k k,s,k w k zat. š. sloupku,98 6,0 P,0 8,8 kn -8,8,0 -,6 Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana:, celkem: ZS X NAHODILÉ k X č. γ d f ZS 5 Stabilizující síly v bodech (styčnících), ve kterých jsou tlačené pásy vazníků zabezpečované proti vybočení a pro zatížení sněhem (ZS 9); dále viz Pozn. ); - styčník v řadě A (B) F Sd,s, : ±,0 ±, - první styčník od řady A (B) F Sd,s, : ±,8 ±,6 - druhý styčník od řady A (B) F Sd,s, : ±, ±, - styčník v ose vazníku (ve hřebeni střechy) F Sd,s,4 : ±,8 ±4, ZS 6 Vodorovná síla v styčnících ztužidla od oteplení (ochlazení) konstrukce; dále viz Pozn. 4); - styčník v řadě A (B) F Sd,t, : ±,9 ±4,7 - první styčník od řady A (B) F Sd,t, : ±,, ±,8 - druhý styčník od řady A (B) F Sd,t, : ±,9 ±,5 - styčník v ose vazníku (ve hřebeni střechy) F Sd,t,4 : ±,8 ±,4 Tab..- Kombinace zatížení charakteristické (normové) zatížení Č. ZATĚŽOVACÍ STAVY dále viz Pozn. 5) K ZS6; ZS8; 0,9 ZS0; 0,9 ZS; 0,9 extrém ZS6 K ZS6; ZS8; 0,9 ZS0; 0,9 ZS4; 0,9 extrém ZS6 K ZS; ZS; ZS5; ZS7; 0,9 ZS9; 0,9 ZS0; extrém ZS; 0,9 ZS; 0,9 extrém ZS5; 0,9 extrém ZS6 K 4 ZS; ZS; ZS5; ZS7; 0,9 ZS9; 0,9 ZS0; extrém ZS; 0,9 ZS4; 0,9 extrém ZS 5; 0,9 extrém ZS 6 NÁVRHOVÁ SITUACE montáž montáž provoz provoz Tab..-4 Kombinace zatížení návrhové (výpočtové) zatížení Č. ZATĚŽOVACÍ STAVY dále viz Pozn. 5) NÁVRHOVÁ SITUACE K ZS6; ZS8; 0,9 ZS0; 0,9 ZS; 0,9 extrém ZS6 montáž K ZS6; ZS8; 0,9 ZS0; 0,9 ZS4; 0,9 extrém ZS6 montáž K ZS; ZS; ZS5; ZS7; 0,9 ZS9; 0,9 ZS0; extrém ZS; 0,9 ZS; provoz 0,9 extrém ZS5; 0,9 extrém ZS6 K 4 ZS; ZS; ZS5; ZS7; 0,9 ZS9; 0,9 ZS0; extrém ZS; 0,9 ZS4; 0,9 extrém ZS 5; 0,9 extrém ZS 6 provoz Poznámky: Pozn. ) Síla od svislého přitížení od akce sloupu čelní stěny (ZS 0a) bude vyhodnocená jako součást zatěžovacího stavu ZS 0. Pozn. ) Svislé osamělé břemeno nebylo do kombinace uvažované, protože jeho vliv v kombinaci by nezajistil vznik extrémů vnitřních sil zejména proto, že pro dvě nahodilá zatížení bude použitý součinitel kombinace ψ 0,9 pro každé z nahodilých zatížení, která mohou působit nezávisle na sobě. i, j,l N i, j, P Pozn. ) Je zřejmé, že by stabilizující síly měly být určeny pro každý zatěžovací stav dle Tab..- (ZS), který vyvozuje tlakové síly ( N nebo ) v horních (zabezpečovaných) pásech vazníků. Dále je zřejmé, že zatížení stabilizujícími silami (viz ZS a ZS 5 výše) vzniká jako Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 4, celkem: důsledek těch zatěžovacích stavů, které vyvozují tlak v horním pásu každého z vazníků a proto musí působit současně ( tj. jakoby jediný zatěžovací stav). Současně je však nutné vyhodnotit, zda i v příslušné kombinaci zatížení budou jednotlivé zatěžovací stavy působit tak, že v horním pásu vazníků vzniknou tlakové síly ( N i, j,l, N i, j, P jako normálová tlaková síla). Předpoklady pro určení stabilizujících sil v řešeném příkladu: není nutné určovat v kombinacích zatížení pro montážní stádia (kombinace zatěžovacích stavů K a K ) stabilizující síly pro zatěžovací stavy od stálého zatížení a pro zatížení větrem tato zatížení vyvozují v horním pásu vazníků tahové síly; stabilizující síly v ZS nebyly počítané zvlášť pro každé zatížení, protože nejnepříznivější stav nastane v provozním stádiu zejména tehdy, pokud bude uvažované s celou skladbou střešního pláště; velikost stabilizujících sil, které budou zatěžovat jednotlivé styčníky příčného ztužidla v rovině střechy je určena následujícím způsobem: pro ZS stabilizující síly od stálého zatížení (tj. pro zatěžovací stavy ZS, ZS, ZS5, ZS7, ZS9 jak jsou definované v kapitole VAZNÍKY pro vazník V), budou styčníková břemena vazníku V mít velikost: Pk g + g + g + g + g 9,5, +,84 +,56 +,5 +,4,5 5, ( ZS ZS ZS5 ZS7 ZS ) ( ) kn ( g ZS + g ZS + g ZS5 + g ZS7 + g ZS ),0 (, +,84 +,56 +,5 +,4),0 0,5 kn ( g ZS + g ZS + g ZS5 + g ZS7 + g ZS ),5 (,44 + 4,6+,7 +,6 +,64),5 7,5 kn ( g + g + g + g + g ),0 (,44 + 4,6+,7 +,6 +,64),0 5,0 kn P k 9 Pd 9 Pd ZS ZS ZS5 ZS7 ZS9 pro výše uvedená styčníková břemena lze stanovit normálové síly v prutech horního pásu vazníku V, přitom výsledky platí i pro vazník V (geometrie a uložení vazníku viz kapitola VAZNÍKY): N N 7, kn, N N 4,8 kn, N V,H,k V,H,k V,H,k 8,7 kn, N V,H,d V,H,d 0, kn; V,H,d pro výše uvedené normálové síly v prutech horního pásu lze stanovit dílčí stabilizující síly v horním pásu vazníku V (platí současně i pro vazník V): ve styčníku v řadě A (B): H ~ 0 kn; H ~ 0 kn, Sd,,, k Sd,,, d v prvním vnitřním styčníku od řady A (B): N,,L + N,,P 7,+ 7, H k, kn; H 00 00 v druhém vnitřním styčníku od řady A (B): N,,L + N,,P 7,+ 8,7 H k,5 kn; H 00 00 styčník v ose vazníku (ve hřebeni střechy): N,4,L + N,4,P 8,7 + 8,7 H k,9 kn; H 00 00 Sd,,, Sd,,, d Sd,,, Sd,,, d Sd,,4, Sd,,4, d, kn,,7kn,, kn. protože v kapitole VAZNÍKY byl počítaný jen jeden typ vazníku (vazník V pro zatěžovací šířku m), bude pro vazník V (zatěžovací šířka vazníku V odpovídá hodnotě 0,75+66,75 m) proveden přepočet normálových sil v horním páse vazníku V v poměru 6,75/. Dílčí stabilizující síly v horním pásu vazníku V pak jsou: ve styčníku v řadě A (B): H ~ 0 kn; H ~ 0 kn; Sd,,, k Sd,,, d v prvním vnitřním styčníku od řady A (B): 6,75 6,75 H k, 0,7 kn, HSd,,, d, Sd,,, 0,7 kn, Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 5, celkem: v druhém vnitřním styčníku od řady A (B): 6,75 6,75 H k,5 0,8 kn; HSd,,, d,7 styčník v ose vazníku (ve hřebeni střechy): 6,75 6,75 H k,9, kn; HSd,,4, d, Sd,,, Sd,,4,,0 kn, kn. pro výše uvedené dílčí stabilizující síly v prutech horních pásů vazníků lze stanovit stabilizující síly v jednotlivých styčnících příčného ztužidla v rovině střechy: stabilizující síla ve styčníku v řadě A (B): HSd,i,,k 0 0 FSd, g,,k 0 kn; FSd,g,, d 0 kn, n stabilizující síla v prvním vnitřním styčníku od řady A (B): HSd,i,,k 0,7 + 4, 0,7 + 4, FSd, g,,k, kn; FSd,g,, d, kn, n stabilizující síla v druhém vnitřním styčníku od řady A (B): HSd,i,,k 0,8 + 4,5,0 + 4,7 FSd, g,,k,8 kn; FSd,g,, d 4,4 kn, n stabilizující síla ve styčníku v ose vazníku (ve hřebeni střechy): HSd,i,4,k, + 4,9, + 4, FSd, g,4,k 4,9 kn; FSd,g,4, d 5,4 kn. n pro ZS 5 stabilizující síly od zatížení plným sněhem (tj. pro zatěžovací stav ZS, jak je definovaný v kapitole VAZNÍKY pro vazník V), budou styčníková břemena vazníku V: q,5 6,6,5 9,5 kn ; q,0 6,6,0 9, kn P k ZS Pd q ZS,5 8,9,5 P k ZS Pd q ZS,0 8,9,0,4 kn ; 6,7 kn pro výše uvedená styčníková břemena lze stanovit normálové síly v prutech horního pásu vazníku V, přitom výsledky platí i pro vazník V (geometrie vazníku a uložení viz kapitola VAZNÍKY): N N 7, kn, N 4, kn; N V,H,k V,H,d N V,H,k V,H,d 0, kn, N V,H,k V,H,d 6,0 kn; pro výše uvedené normálové síly v prutech horního pásu lze stanovit dílčí stabilizující síly v horním pásu vazníku V (platí současně i pro vazník V): ve styčníku v řadě A (B): H ~ 0 kn; H ~ 0 kn, Sd,,, k Sd,,, d v prvním vnitřním styčníku od řady A (B): N,,L + N,,P 7, + 7, H k 0,7 kn; H 00 00 v druhém vnitřním styčníku od řady A (B): N,,L + N,,P 7, + 4, H k 0,9 kn; H 00 00 styčník v ose vazníku (ve hřebeni střechy): N,4,L + N,4,P 4, + 4, H k, kn; H 00 00 Sd,,, Sd,,, d Sd,,, Sd,,, d Sd,,4, Sd,,4, d,0 kn,, kn,,6 kn. protože v kapitole VAZNÍKY byl počítaný jen jeden typ vazníku (vazník V pro zatěžovací šířku m), bude pro vazník V (zatěžovací šířka odpovídá hodnotě Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 6, celkem: 0,75+66,75 m) proveden přepočet normálových sil v horním páse vazníku V v poměru 6,75/. Dílčí stabilizující síly v horním pásu vazníku V pak jsou: ve styčníku v řadě A (B): H ~ 0 kn; H ~ 0 kn; Sd,,, k Sd,,, d v prvním vnitřním styčníku od řady A (B): 6,75 6,75 H k 0,7 0,4 kn; HSd,,, d,0 v druhém vnitřním styčníku od řady A (B): 6,75 6,75 H k 0,9 0,5 kn; HSd,,, d, styčník v ose vazníku (ve hřebeni střechy): 6,75 6,75 H k, 0,6 kn; HSd,,4, d,6 Sd,,, Sd,,, Sd,,4, 0,6 kn, 0,7 kn, 0,9 kn. pro výše uvedené dílčí stabilizující síly v prutech horních pásů vazníků lze stanovit stabilizující síly v jednotlivých styčnících příčného ztužidla v rovině střechy: stabilizující síla ve styčníku v řadě A (B): HSd,i,,k 0 0 FSd, s,,k 0 kn; FSd,s,, d 0 kn, n stabilizující síla v prvním vnitřním styčníku od řady A (B): HSd,i,,k 0,4 + 4 0,7 0,6 + 4,0 FSd, s,,k,8 kn; FSd,s,, d,6 kn, n stabilizující síla v druhém vnitřním styčníku od řady A (B): HSd,i,,k 0,5 + 4 0,9 0,7 + 4, FSd, s,,k, kn; FSd,s,, d, kn, n stabilizující síla ve styčníku v ose vazníku (ve hřebeni střechy): HSd,i,4,k 0,6 + 4, 0,9 + 4,6 FSd, s,4,k,8 kn; FSd,s,4, d 4, kn. n Pozn. 4) Síly jsou určené v souladu s [4], čl. 94, pro rozdíly teplot t ± 0 C dle [] Tabulka.. Délková změna úseku mezi příčnými (větrovými) ztužidly v rovině střechy bude činit 6 ± α a 0 0 6500 4,76 mm; a t Pro určení vodorovné síly F Sd,t,i v každém styčníku ztužidla od oteplení (ochlazení) je nutné nejprve určit vodorovné deformace ztužidla δ i od vodorovné jednotkové síly F ± působící v každém styčníku ztužidla. Je předpokládáno, že v uložení ztužidla může nastat vodorovná deformace, protože podpory pro každé příčné ztužidlo v rovině střechy tvoří stěnová ztužidla v řadě A a v řadě B (viz Obr.. 5). Vodorovná deformace je pak stanovena pomocí příčinkové čáry deformace a činí: ve styčníku v řadě A (B): δ ±,8 mm, v prvním vnitřním styčníku od řady A (B): δ ±4,56 mm, v druhém vnitřním styčníku od řady A (B): δ ±5, mm, styčník v ose vazníku (ve hřebeni střechy): δ 4 ±5, mm. Jednotlivé síly v místech spojení obou ztužidel (tzn. v jednotlivých styčnících příčného ztužidla v rovině střechy) budou mít velikost: ve styčníku v řadě A (B): ± δ 4,76,8,9 kn, FSd,t, a ± FSd,t, a δ 4,76 4,56 ± FSd,t, a δ 4,76 5, ± FSd,t,4 a δ4 4,76 5, v prvním vnitřním styčníku od řady A (B):, kn, v druhém vnitřním styčníku od řady A (B):,9 kn, styčník v ose vazníku (ve hřebeni střechy):,8 kn. Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval: o

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 7, celkem: Součinitel zatížení dle [], čl. 6 je pro klimatické teploty γ f,. Pozn. 5) Pro sestavení kombinací zatížení byl použitý postup dle [], Změna a 8/99, čl. 54B, odstavec a). V řešeném příkladu bude nutné uvažovat: svislé zatížení působící na vertikály ztužidel (tzn. na vaznice na rozpon 500 mm); vodorovné zatížení od: tlaku (sání) větru na čelní stěnu jako vodorovnou sílu do styčníků ztužidla, stabilizačních sil, sil od oteplení (ochlazení konstrukce). V kombinacích je použitý součinitel kombinace ψ c 0,9 a to proto, že byly vytvořeny kombinace se třemi různými krátkodobými zatíženími. Za první zatížení krátkodobé lze považovat zatížení větrem na čelní stěnu a na střechu, druhé zatížení krátkodobé je sníh a stabilizující síly od sněhu a třetí zatížení krátkodobé je zatížení od oteplení (ochlazení) viz [], čl. 55. Je zřejmé, že výčet kombinací zatěžovacích stavů uvedený výše není úplný. Sestavení úplného výčtu kombinací však není nikterak složité.... Návrh a posouzení Pro zvolená statická schémata budou určeny vnitřní síly (případně ohybové momenty) působící na jednotlivé pruty. Dále bude následovat jednotlivých prutů a jejich přípojů z hlediska mezního stavu únosnosti a nakonec posudek ztužidla z hlediska mezního stavu použitelnosti. Při volbě statického modelu je možné vzít v úvahu následující argumenty: lze uvažovat přenos účinků ztužidla na hlavní sloupy v místě uložení vazníku na sloup, ztužidlo je na sloupech uložen kloubově, ztužidlo bude řešené jako prutová soustava se styčníky ideálně kloubovými, tzn. za předpokladu, že vznikají pouze osové síly, tlakové nebo tahové. Ve skutečnosti jsou pruty výpletu zatížené minimálně vlastní tíhou. K osovým silám tak přistupuje ještě ohyb prutů. V praktických případech je vždy nutné rozhodnout, zda se musí takto vzniklé účinky na konstrukci vyhodnotit. každé ztužidlo přenáší současně s jinými zatíženími buďto jen tlak větru (na návětrnou stranu čelní stěny) nebo jen sání větru (na závětrnou stranu čelní stěny).... Vnitřní síly a ohybové momenty zatížení kolmé na rovinu střechy V důsledku sklonu střechy bude nutné vektor spojitého stálého zatížení a vektor zatížení sněhem rozložit do směru kolmo na střešní rovinu a rovnoběžně se střešní rovinou. Sání větru působí kolmo na střešní rovinu, která má sklon 5% (,86 ). Potom bude: o o ( g ZS + g ZS + g ZS5 + g ZS ) sin,86 (,44 +,5 + 0,4 + 0,4) sin,86 0,5 kn / bm o o ( g + g + g + g ) cos,86 (,44 +,5 + 0,4 + 0,4) cos,86,6 kn / bm gsd,g, 7 gsd,g, ZS ZS ZS5 ZS7 o o Sd sin,86 0,9,44 sin,86 q,s, 0,9 q ZS9 Sd,s, 0,9 q ZS sin,86 0,9,44 sin,86 q 9 qsd,w, 0 o (,88),7 kn / bm 0,9 q ZS 0,9. o 0, kn / bm, kn / bm ; Zatížení bude vyvozovat účinky na vertikály příčného ztužidla v rovině střechy. Tyto vertikály lze z konstrukčního hlediska považovat jako prostě uložené vaznice na rozpon l,5 m. Potom bude pro dané zatížení: ( ) gsd,g, + qsd,s, + qsd,w l (,6 +,,7 ) V Sd,y,max z,max ( gsd,g, + qsd,s, + qsd,w ) l (,6 +,,7 ) 8 8 8,5,0 knm; Vz 0 8,5 0,7 kn; 0 Sd,y,max ; Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 8, celkem: V y Sd,z ( gsd,g, + qsd,s, ) l ( 0,5 + 0,) ( gsd,g, + qsd,s, ) l ( 0,5 + 0,) 8 8 8,5 0,07 knm; Vy 0 8,5 0,05 kn; 0 Svislé síly od akcí sloupů čelní stěny (Psv,t, resp. Psv,s) na příčné střešní ztužidlo v rovině střechy přenesou sloupy čelní stěny a vazník v řadě nebo 7 viz Obr... Svislé síly od stabilizujících sil a od oteplení, resp. ochlazení konstrukce na příčné střešní ztužidlo v rovině střechy přenesou pásy příčného střešního ztužidla v rovině střechy. V dalším výpočtu nebyly uvažované.... Vnitřní síly a ohybové momenty vodorovné účinky Tab..-5 Rekapitulace styčníkových břemen pro kombinace návrhových zatížení v provozním stavu Kombinace Styčník Vítr tlak Pt d Vítr tlak P t d Vítr sání P s d Vítr sání P s d Sd,z Stabil. síla zat. - stálé F Sd,g,d A (B) ~ 0,9,4, ~ ~ 0,9,8,6 první vnitřní ~ ~ ~ ~ 0,9,,0 K druhý vnitřní ~ ~ ~ 0,9,6 0,9 4,4 0, 4,0 v ose střechy ~ ~ ~ ~ 0,9 5,4 4,9 A (B) 0,9 6,4 ~ ~ ~ 0,9,8 4,8,6 první vnitřní ~ ~ ~ ~ 0,9,,0 K4 druhý vnitřní ~ ~ 0,9 0, ~ 0,9 4,4 0, 4,0 v ose střechy ~ ~ ~ ~ 0,9 5,4 4,9 Stabil. síla zat. - sníh F Sd,s,d 0,9,, 0,9,6, 0,9,,0 0,9 4,,7 0,9,, 0,9,6, 0,9,,0 0,9 4,,7 Oteplení (ochlazení) F Sd,t,d 0,9 4,7 4, 0,9,8,4 0,9,5, 0,9,4, 0,9 4,7 4, 0,9,8,4 0,9,5, 0,9,4, Styčníkové břemeno F Sd,d 7,0 8,7 0,,7 7,0 8,7 0,,7 Obr.. 7 Statická schémata příčných ztužidel v rovině střechy Normálové síly v jednotlivých prutech pro statická schémata uvedená na Obr.. 7 byly stanoveny styčníkovou metodou a jejich rekapitulace je v Tab..-6. Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 9, celkem: Tab..-6 Vnitřní síly v prutech příčného ztužidla v rovině střechy vodorovné účinky Prut K K4 Rozhoduje síla Poznámky H, 0 0 0 H 0,(tah),9 (tlak),9 (tlak) Pro dimenzi průřezu, 0,(tah) Pro dimenzi přípoje H 0, (tah),9 (tlak),9 (tlak) Pro dimenzi průřezu, 0,(tah) Pro dimenzi přípoje H 5,0 (tlak),6 (tah) 5,0 (tlak), H, 5,0 (tlak),6 (tah) 5,0 (tlak) H, 4,8 (tlak) 5,6 (tah) 4,8 (tlak) D 46, (tah) 4,6 (tlak) 4,6 (tlak) 46, (tah) D 06, (tlak) 0, (tah) 06, (tlak) D, (tah),8 (tlak),8 (tlak) V, (tah) 4,8 (tlak) 4,8 (tlak) V 8,7 (tlak) 8,7 (tah) 8,7 (tlak) V 0, (tah) 0, (tlak) 0, (tlak) V,7 (tlak),7 (tah),7 (tah) 4 R 60,45 7,85 a R b Pro dimenzi průřezu Pro dimenzi přípoje... Vnitřní síly a ohybové momenty rekapitulace účinků návrhového zatížení Prut Tab..-7 Vnitřní síly v prutech příčného ztužidla v rovině střechy rekapitulace K Normálová síla K Ohybové momenty [knm] K4 Normálová síla K4 Ohybové momenty [knm] H, 0 0 0 0 H, 0,(tah) 0,9 (tlak) 0 H, 0, (tah) 0,9 (tlak) 0 H, 5,0 (tlak) ~0,6 (tah) ~0 H, 5,0 (tlak) ~0,6 (tah) ~0 H, 4,8 (tlak) ~0 5,6 (tah) ~0 D 46, (tah) 0 4,6 (tlak) 0 D 06, (tlak) 0 0, (tah) 0 D, (tah) 0,8 (tlak) 0 V V, (tah) 8,7 (tlak) Sd,y Sd,z Sd,y Sd,z,0 4,8 (tlak) 0,07,0 8,7 (tah) 0,07 Sd,y Sd,z Sd,y Sd,z 0,07 Poznámky,0 Ohybové momenty jsou,0 0,07 stejné jako u V až V4, i když zatěžovací šířka pro prut V je menší Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 0, celkem: Prut V V 4 K Normálová síla 0, (tah),7 (tlak) K Ohybové momenty [knm],0 Sd,y Sd,z Sd,y Sd,z K4 Normálová síla 0, (tlak) 0,07,0,7 (tah) 0,07 K4 Ohybové momenty [knm],0 R a 60,45 ~0 7,85 ~0 R 60,45 ~0 7,85 ~0 b Sd,y Sd,z Sd,y Sd,z 0,07,0 0,07 Poznámky Jednotlivé pruty, přípoje prutů ve styčnících a styky příčného ztužidla v rovině střechy je nutné dimenzovat na síly odpovídající nejnepříznivější kombinaci návrhových zatížení. Diagonály a pásy příčného ztužidla v rovině střechy budou posuzované na centrický tah nebo tlak. Vertikály jsou namáhané tahem a ohybem nebo tlakem a ohybem. Diagonály a vertikály budou připojené na styčníkový plech pomocí šroubů. Vnější pás příčného ztužidla v rovině střechy ( v řadě nebo 8) bude propojený pomocí šroubového styku s příložkami. Jedná se o montážní styky, které je nutné z přepravních důvodů navrhnout a konstruovat (důvody maximální možný rozměr a/nebo maximální možná váha)....4 Vnitřní pás příčného ztužidla v rovině střechy (pás v řadě nebo 7) Je zřejmé, že pásy příčného ztužidla v rovině střechy v řadě nebo 7 je nutné posoudit nejen jako součást ztužidla, ale superponovat účinky na ztužidlo v tomto pásu s účinky na vazník v řadě (7). Vazníky v těchto řadách (v kapitole VAZNÍKY označené jako V) nebyly počítané. Jejich dimenze by ale vycházely z předpokladu, že zatížení vazníku V ku zatížení vazníku V je v poměru jejich zatěžovacích šířek, tj. v poměru (0,75+6,0)/ 0,565. Tímto poměrem budou vynásobené účinky na vazník V. V dalším textu je vyhodnocovaná pouze provozní návrhová situace, montážní návrhové situace by ale byly vyhodnocované obdobně....4. Prut H, Navržen profil L 60x60/6 (S5): A 4900 mm ;i 6,4 mm; i,4 mm; ξ η Obr.. 8 Průřez prutu H, posudek profilu v provozní návrhové situaci: Normálová síla od zatížení v provozní návrhové situaci pro vazník V: N,H 70,74 0,565 08,5 kn (tlak), Sd Účinek svislé síly od akcí sloupů čelní stěny (pro zatěžovací stav ZS 0a), zjištěný průsečnou meto- N P,sv, t 9,0,0,47 6,0 9,0,0,47 6,0 (tlak), Sd,H, dou: ( ) ( ) kn Výsledná síla v posuzovaném prutu: N Sd,H, Sd,H, NSd,H + NSd,H, + N 08,5 + 4,8 + 6,0 466, kn Zatřídění průřezu h t 60 6 0 < 0 ε 0 0 třída. η η... L Štíhlost při rovinném vybočení je pro vzpěr kolmo k ose λ Štíhlost prutu λ η ξ L L cr, η cr, ξ iη 004,4 95,7 iξ 004 6,4 48,9 ξ ξ... L cr, η cr, ξ rozhoduje λ η 95, 7 ; 004 mm, 004 mm. Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana:, celkem: E 0 0 srovnávací štíhlost λ π π 9, 9 ; f 5 poměrná štíhlost λ ( λ λ ) 95,7 9,9, 0 y β. η η ; pro průřez. třídy je A Hodnotu součinitele vzpěrnosti χ lze pro křivku c ( pro válcované nosníky, α 0, 49 ) určit pro min λ dle přílohy E, nebo z následujících vzorců : φ 0,5 η χη φ + η [ +α ( λη 0,) + λ ] 0,5 + 0,49 (,0 0,) φ η [ +,0 ], η λ η,+,,0 0,5 Návrhová vzpěrná únosnost: χmin βa A f y 0,5 4900 5 N,Rd 50,0 0 N > NSd,H, γ,5 b Prut H, v provozním stadiu vyhoví na vzpěrný tlak. 466, kn...4. Prut H, Navržen profil L 40x40/6 (S5): Obr.. 9 Průřez prutu H, posudek profilu v provozní návrhové situaci: Normálová síla od zatížení v provozní návrhové situaci pro vazník V: N,H 4,7 0,565 6,8 kn (tlak), Sd Účinek svislé síly od akcí sloupů čelní stěny (pro zatěžovací stav ZS 0a), zjištěný průsečnou metodou: N P,sv, t,0,948 6,0,0,948 9, kn (tlak), Sd,H, Výsledná síla v posuzovaném prutu: N Sd,H, Sd,H, NSd,H + NSd,H, + N 6,8 + 5,0 + 9, 8,0 kn 6 Jak je patrné z Obr.. 0 bude na prutu taktéž nutné zajistit odstupňování průřezu v dílenském i v montážním styku. Obr.. 0 ontážní styk prutu H, Vlivem odstupňování, tzn. změnou polohy těžištní osy prutu, dojde ke vzniku excentricity e7,8 mm a tím ke vzniku přídavného ohybového momentu. Přídavný ohybový moment: 6 N e 8,0 0 7,8, 0 Nmm, e Sd,H, A B e a, 0 004 7,4 N Přídavný ohybový moment uprostřed prutu (v bodu ) 6 A a 7,4 50, 0 Nmm, Přídavný ohybový moment v místě odstupňování (v bodu ) 6 B 500 7,4 500,8 0 Nmm, v místě odstupňování průřezu: Vliv vzpěru v místě odstupňování průřezu se neprojeví tak výrazně jako uprostřed prutu. Při posouzení je možné ho zanedbat. Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana:, celkem: A 750 mm ;iξ 5,7 mm; iη 7,5 mm;wp l,y ~ 6,57 0 mm Zatřídění průřezu h t 40 4 0 < 0 ε 0 0 třída. Pro průřez. třídy je β A ; Hodnota součinitele vzpěrnos ti χ min, 0 Při úvaze, zda je nutné posuzovat při ohybu vliv klopení, je nutné vycházet z [], čl. 6.8..: - průřez není tuhý v kroucení je nutné jít na další podmínku - průřez je ohýbaný v hlavní rovině menší tuhosti průřezu není nutné uvažovat vliv klopení Posudek na spolupůsobe ní tlaku a ohybu dle[], čl. 6.8.4. k y,5 na stranu bezpečnou; není uvažované skutečné konstrukční uspořádání pásu, který působí jako průběžný pru t, v modelu je přijaté zjednodušení, že se jedná o jednotlivé pruty, kloubově připojené ve styčnících. k NSd,H, γ y y,sd, γ 8,0 0,5,5,8 0 6,5 + + 0,7 + 0, 0,59 <,0 χ A f W f 750 5 6,57 0 5 min y pl,y y Prut H, v místě odstupňování průřezu vyhoví na interakci tlaku a ohybu. uprostřed prutu: (vliv vzpěru uprostřed prutu nelze při posouzení zanedbat) A 750 mm ;i 5,7 mm; i 7,5 mm; ξ η Zatřídění průřezu h t 40 4 0 < 0 ε 0 0 třída. η η... Lcr, η 004 mm, Štíhlost při rovinném vybočení je pro vzpěr kolmo k ose ζ ζ... Lcr, ζ 004 mm. λ Štíhlost prutu λ cr η iη 000 7,5 09, rozhoduje λ η 09, ; cr ζ iζ 004 5,7 55, η L, ζ L, 9 E 0 0 srovnávací štíhlost λ π π 9,9 ; 5 poměrná štíhlost λ f y ( λ λ ) 09, 9,9, 6 η η ; Hodnotu součinitele vzpěrnosti χ lze pro křivku c ( pro válcované nosníky, α 0, 49 ) určit pro min λ dle přílohy E, nebo z následujících vzorců : φ η 0,5 χη φ + η [ +α ( λη 0,) + λ ] 0,5 [ + 0,49 (,6 0, ) +,6 ] φ η η λ η,4+,4,6 0,45 k y,5 na stranu bezpečnou; není uvažované skutečné konstrukční uspořádání pásu, který působí jako průběžný prut, v modelu je přijaté zjednodušení, že se jedná o jednotlivé pruty, kloubově připojené ve styčnících. k 6 NSd,H, γ y y,sd, γ 8,0 0,5,5, 0,5 + + 0,8+ 0, 0,94 <,0 χ A f W f 0,45 750 5 6,57 0 5 min y pl,y y Bude navrženo opláštění stěn silikátovými panely na rozpon 6 m. Tyto panely nebudou vnášet žádné zatížení do vnějšího pásu příčného ztužidla v rovině střechy. Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:,4 Prut H, v řezu uprostřed prutu vyhoví na interakci tlaku a ohybu....5 Vnější pás příčného ztužidla v rovině střechy (pás v řadě nebo 8) Je zřejm é, že pásy příčného ztužidla v rovině střechy v řadě nebo 8 je nutné navrhnout a posoudit nejen jako součást ztužidla, ale superponovat účinky na ztužidlo v tomto pásu s účinky, které by to tohoto pásu vnášelo konstrukční uspořádání čelní stěny.

KURZ BO0 Pracovní kopie strana:, celkem: V dalším textu je vyhodnocovaná pouze provozní návrhová situace, montážní návrhové situace by ale byly vyhodnocované obdobně....5. Prut H,, H,, H, Navržen profil Usv 40 [] (S5): A 4080 mm ;i 54,5 mm; i 45,9 mm; y z posudek profilu v provozní návrhové situaci: Extrémní síla v pro posuzovaný prutu bude: NSd,H, Sd,H, Sd,H, Obr.. Průřez prutů H,, H, H, N N 0, kn (tah), N N N,9 kn (tlak), Sd,H, Sd, H, Sd,H, Zatřídění průřezu h t 60 6 0 < 0 ε 0 0 třída. Štíhlost při rovinné m vybočení je pro vzpěr kolmo k ose Štíhlost prutu λ y Lcr,y i y 004 54,5 55, λz Lcr,z iz 004 45,9 65,4 srovnávací štíhlost λ π E f π 0000 5 9,9 ; y poměrná štíhlost λ ( λ λ ) 65,4 9,9 0 70 y y y y... L z z... L 004 mm, 004 mm. Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval: cr,y cr,z rozhoduje λ y 65, 4 ;, ; pro průřez. třídy je β. Hodnotu součinitele vzpěrnosti χ lze pro křivku a ( pro válcované nosníky, α 0, ) určit pro min λ dle přílohy E, nebo z následujících vzorců : [ +α ( λ 0,) + λ ] 0,5 [ + 0, ( 0,7 0,) + 0,7 ] φ 0,5 0, 8 χ 0,84 φ+ φ λ 0,8 + 0,8 0,7 Návrhová vzpěrná únosnost: N,Rd χ βa A f y 0,84 4080 5 700, 0 N > NSd,H, γ,5 b A,9 kn Prut H, a v důsledku toho i pruty H, a H, v provozním stadiu vyhoví na vzp ěrný tlak i na tah....6 Vertikály pruty V, V, V, V 4 Kroutící momenty (excentricita výslednice zatížení je cca 4 mm) nebudou uvažované. Extrém zatížení pro provozní návrhovou situaci: N Sd 0, kn (tlak),,0 knm; 0,07 knm. Sd,y Navržen profil IPE 40 (S5): A 640 mm ; W l p. y 88,4 0 mm ;W pl.z Sd, z 9, 0 mm ; i 57,4; i y z 4,5 mm; posudek profilu v provozní návrhové situaci: Obr.. Průřez prutů V až V 4 Doporučená mezní štíhlost dle [], Tabulka 6.0, pro tlačené pruty a pro statické zatížení je λ mez 00. Štíhlost vertikál V-V4 je λ 500 4,5 0,4. Zatřídění průřezu třída β A,0. Štíhlost vertikál V-V4 při rovinném vybočení je pro vzpěr kolmo k ose λ L i 500 4,5 0,4 ; λ π E f π 0000 5 9,9 ; z cr,z z y y y... L z z... L cr,y cr,z 500 mm, 500 mm.

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 4, celkem: poměrná štíhlost ( λ λ ) 0,4 9,9, 0 λ ; z Hodnotu součinitele vzpěrnosti χ min lze pro křivku b ( α 0,4 ) určit pro λ dle [] přílohy E, nebo z následujících vzorců : φ 0,5 χ φ+ [ +α ( λ 0,) + λ ] 0,5 [ + 0,4 (,0 0,) +,0 ] φ λ,6+,6,0 0,5 Při úvaze, zda je nutné posuzovat při ohybu vliv klopení, je nutné vycház et z [], čl. 6.8..: průřez není tuhý v kroucení je nutné jít na další podmínku průřez je ohýbaný v hlavní rovin ě větší tuhosti průřezu je nutné jít na další podmínku tlačený pás je zabezpečený proti pootočení po vzdálenostech po vzdálenostech menších než 40ti násobek poloměru setrvačnosti konvenčního tlačeného pásu i zp 40.9, 764 mm není nutné uvažovat vliv klopení, protože tlačený pás je zabezpečený tuhým střešním pláštěm. Posudek na spolupůsobení tlaku a ohybu dle[], čl. 6.8.4. k k,5 na stranu bezpečnou; y z N χ γ A f k + W f k + Sd y y,sd z z,sd min y pl,y γ y 6 6 0, 0,5,5,0 0,5,5 0,07 0,5 + + 0,5 640 5 88,4 0 5 9, 0 5 W pl,z γ...7 Diagonály pruty D, D, D Extrémy zatížení pro provozní návrhovou situaci: f Vertikály vyhoví na interakci tlaku a ohybu. NSd Sd,D y Sd NSd, D Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:,6 N 4,6 kn (tlak), N 46, kn (tah), 0,7 + 0,9 + 0,0 0,9 <,0 Zatížení pro m ontážní stav nebude rozhodovat, protože všechny diagonály budou z jednoho profilu. Navržen profil TR 0x5 (S5): A 50 mm 4, mm; Obr.. Průřez prutů D, D, D Posouzení na tlak: Doporučená mezní štíhlost dle [], Tabulka 6.0, pro tlačené pruty a pro statické zatížení je λm ez 00. Štíhlost diagonály je pro největší délk u diagonály λ 900 4, 4. Zatřídění průřezu d t 0 5 0,4 < 50 ε 50 50 třída β A,0. Štíhlost při rovinném vyb pro vzpěr kolmo k ose y y... Lcr,y 900 mm, očení je z z... Lcr,z 900 mm. λ L L cr, y cr,z 900 y λz λ 9 i y iz 4, f y poměrná štíhlost Hodnotu součinitele vzpěrnosti ( λ λ ) 4 9,9, λ ; určit pro λ dle přílohy E, nebo z následujících vzorců : χ φ+ ;i y i E 0 0 4 ; λ π π, 9 5 ; z χ lze pro křivku a ( pro trubky válcované za tepla, α 0, ) [ +α ( λ 0, ) λ ] 0,5 [ + 0, (, 0,) +, ] φ λ,4+,4, min φ 0,5 +, 4 N 0,5 b,rd min A y Sd χ β A f γ 0,5 50 5,5 6,5 0 N > N 4,6 kn vyhoví.

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 5, celkem:...8 Přípoje Přípoje ve ztužidle budou šroubované, návrh a posudek přípojů jednotlivých prutů bude řešen obdobně jako v kapitole VAZNÍKY....9 ezní stav použitelnosti Deformace je určena z provozních návrhových sil. Provozní návrhové hodnoty jsou zjištěny z charakteristických hodnot vynásobením součinitelem γ,0. Kriteriem je vyhodnocení vodorovné deformace (průhybu) příčného ztužidla v rovině střechy a porovnání s charakteristickou hodnotou. Průhyb příčného ztužidla v rovině střechy od charakteristického zatížení není v [] přímo definovaný. V čl. 5..., v kterém se píše především o svislých průhybech a o prostorových konstrukcích, je doporučení omezit průhyb vůči spojnici jeho podpor hodnotou nejvýše /50 jeho rozpětí δ L 50 8000 50 7 mm. max Průhyb vodorovného výztužného nosníku je možné počítat přibližně na základě analogie s plnostěnným nosníkem, pro posouzení bývá dosažená přesnost dostačující. Obvykle se deformace zjistí pomocí počítačové podpory vhodným programem. V praxi je také používaný postup řešení průhybu na základě příčinkové čáry průhybu. Tato metoda je rozvedena následujícím textu: příčinková čára průhybu δ průřezu x prostého nosníku je ohybovou čárou téhož nosníku pro zatížení břemenem P, působícím v místě x (dle [9]). Pokud označíme vzdálenost vyšetřovaného průře- zu x od levé podpory, pak vzdálenost od pravé podpory je l-x. Vzdálenost břemene P za obecné f polohy na nosníku od levé podpory lze označit u, od pravé podpory l-u. Grafické znázornění těchto skutečností je zřejmé na Obr.. 4. Obr.. 4 Označení proměnných prostě uloženého nosníku Pro podmínku 0 u x má rovnice příčinkové čáry průhybu δ tvar: l u l-x u l-x E I δ, která se v intervalu x u l mění na tvar: 6 l l l l l l u x l u x E I δ. 6 l l l l Příčinkové pořadnice η pro interval 0 0,5 a pro E 0 000 Pa pro deformaci uprostřed nosníku jsou vyčíslené v Tab.. 8: u/l Tab.. 8 Pořadnice příč inkové čáry průhybu uprostřed nosníku η/(0e9) u/l η/(0e9) u/ l η/(0e9) u/ l η/(0e9) u/ l η/(0e9) 0,00 0,00000 0,,099 0, 58,8500 0, 80,44008 0,4 94,674 0,0,97579 0, 5,0857 0, 6,5079 0, 8,49 0,4 95,60000 0,0 5,949 0, 7,8865 0, 6,64 0, 8,9557 0,4 96,4579 0,0 8,9786 0,4 40,57778 0,4 65,9486 0,4 85,5965 0,44 97,49 0,04,8797 0,5 4,057 0,5 68,047 0,5 87,578 0,45 97,76786 0,05 4,85 0,6 45,9965 0,6 70,4065 0,6 88,6857 0,46 98,797 0,06 7,774 0,7 48,6456 0,7 7,5464 0,7 90,0865 0,47 98,685 0,07 0,697 0,8 5,574 0,8 74,6 0,8 9,06 0,48 98,974 0,08,6065 0,9 5,8579 0,9 76,65 0,9 9,54 0,49 99,47 0,09 6,4964 0,0 56,49 0,0 78,574 0,40 9,65079 0,50 99,065 0,0 9,6508 Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 6, celkem: Pro inter val 0,5,0 jsou velikosti příčinkových pořadnic symetrické ( p ro u/l,00 je η 0,000). Pro počít aný příklad tedy bude: Obr.. 5 Schéma pro určení deformace příčného ztužidla v rovině střechy Protože se jedná o příhradový nosník, bude dále počítáno s náhradním momentem setrvačnosti A A stanoveným podle Steinerovy věty z výrazu I n A a + A a h, A + A kde A, A jsou průřezové plochy pásů; A 4080 mm ; A ~ 750 mm. V počítaném příkladu je zanedbáno, že se mění průřez vnitřního pásu ztužidla ( plocha A ). a, a jsou vzdálenosti jejich těžišť od těžiště celého průřezu, h a + a je teoretická šířka příhradoviny, v příkladě je 500 mm. A A 4080 750 9 4 In h 500 4,965 0 mm ; A + A 4080 + 750 Rozměr příčinkových pořadnic bude E mm N. Hodnoty příčinkových pořadnic jsou uvedeny v Tab.. 9. Celková deformace pak bude sestavená jako součet z dílčích deformací od jednotlivých n l břemen podle vzorce δ Pk,i.ηi [ mm], I n i kde l je délka nosníku v [mm]; I n je náhradní moment setrvačnosti v [mm4], popsaný výše; je velikost břemene v charakteristické hodnotě, dosazená do vzorce v [N]. Velikost vodorovných sil v charakteristické hodnotě, určená z Tab..-: F F + 0, 9 F + 0,9 F, + 0,9,8 + 0,9, 7,6 kn; F F F F 4 δ l I Sd,g, Sd,g, Sd,g,4 P k + 0,9 F + 0,9 F Sd,s, Sd,s, Sd,s,4 + 0,9 F + 0,9 F Sd,t, Sd,t, Sd,t,4 Břemeno Charakteristická hodnota [N] P k,i Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval: + 0,9 Pt,8 + 0,9, + 0,9,9 + 0,9 5,, kn; 4,9 + 0,9,8 + 0,9,8 9,9 kn. Tab.. 9 Dílčí deformace příčného ztužidla v rovině střechy Vzdálenost u [mm] u/l η i P i.η i F 7 600 600 0,8750 5,878/(0e9) 0,000404 F 00 6 600 0,475 86,78/(0e9) 0,00680 F 4 9 900 9 600 0,50000 99,065/(0e9) 0,00098 F 00 600 0,6565 86,78/(0e9) 0,00680 F 7 600 5 600 0,850 5,878/(0e9) 0,000404 Σ P i.η i 0,00755 n n i P k,i. η i 8000 0,00755 9,5 mm < δ 9 4,965 0 max 7mm.

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 7, celkem: Příčné ztužidlo v rovině střechy na mezní stav použitelnosti vyhoví....0 Seznam po ložek příčného ztužidla v rovině střechy Tabulka. - Výpis materiálu příčného střešního ztužidla Položka Počet kusů v dílci Po č et kusů celkem Průřez Délka [mm] ] Jednotk ová hmotnost [kg/m; kg/m Hmot nost [kg] Jakost mat. Poznámky VAZNÍK 4 U40 8 0 6,0 54,4 S 5 Vnější pás (v ř., 8) 4 L60x60x6 504 8,47 59, S 5 Vnitřní pás (v ř., 7) 4 L40x40x4 5 508 9,4 648,4 S 5 Vnitřní pás (v ř., 7) 4 4 TR0/5 900,9 86, S 5 D 5 4 8 TR0/5 54,9 0, S 5 D, D 6 7 4 IPE 40 500,87 70, S 5 V až V4 ezisoučet 8,5 Nespecifikovaný ~ 6% 87,5 materiál Celkem 06,0 7, kg/bm ztužidla Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 8, celkem:.. PŘÍČNÁ SVISLÁ ZTUŽIDLA EZI VAZNICEI Do konstrukce se vkládají proto, aby byla zajištěná: vzpěrná délka spodního pásu každé vaznice pro vybočení z roviny vaznice, požadovaná poloha spodního pásu vaznic jak po dobu montáže, tak i při provozu, zejména pokud je použitý extrémně lehký střešní plášť (tzn. pokud převažuje účinek sání větru na střechu). Umísťují se kolmo na vaznice v takových vzdálenostech, aby uložení těchto ztužidel byla v místech uzlů vaznic. Zatížení je uvažované jako silový účinek v souladu s [], čl. C..5, který stanovuje povinnost navrhnout tento typ konstrukce (jde o ztužidlo zkracující vzpěrnou délku spodního pásu vaznice) na tlakovou sílu rovnou nejméně /00 tlakové síly v prutu, jehož vzpěrnou délku zajišťuje. Při návrhu a posouzení by bylo postupováno stejně jako v předchozím návrhu a posouzení. Protože se jedná opět o příhradovou konstrukci zatíženou styčníkovými břemeny, následuje pouze popis postupu při zpracování této části:... Geometrické schéma... Zatížení... Návrh a posouzení... Statická schémata... Dolní pás... Horní pás...4 Diagonály...5 Vertikály...6 Posouzení mezního stavu únosnosti přípoje...7 ezní stav použitelnosti...4 Seznam položek svislého ztužidla mezi vaznicemi Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval:

KURZ BO0 Pracovní kopie strana: 9, celkem:.. PODÉLNÁ (OKAPOVÁ) ZTUŽIDLA V ROVINĚ STŘECHY Okapové ztužidlo je uložené podél okapu střechy v rovině střechy. Umožňuje opření horních konců mezisloupů podélné stěny. Okapové ztužidlo lze řešit jako rovinnou příhradovou soustavu s podporami na hlavních sloupech budovy (rozpětí příhradového nosníku je tedy 000 mm). Zatížení ztužidla působí jen ve styčnících a je uvažováno: ve vodorovné rovině jako: osamělá síla od akce mezisloupu, tj. od tlaku nebo sání větru na podélnou stěnu, břemeno působí v místě připojení mezisloupu k okapovému ztužidlu; stabilizující síly (od příčných svislých ztužidel mezi vaznicemi); ve svislé rovině jen od vlastní váhy ztužidla (kterou lze s nejvyšší pravděpodobností zanedbat). Návrh vhodných profilů a jejich dimenzí výpletu (diagonál a případných vertikál) je stejný jako u jiných příhradových konstrukcí ( postup je již popsaný u příčného ztužidla v rovině střechy, odstavec. ). Horní pásy vaznic, které jsou součástí okapového ztužidla a tvoří současně pásy ztužidla, je nutné posoudit na přídavný účinek. Při návrhu a posouzení by bylo postupováno stejně jako v předchozím textu. Protože se jedná opět o příhradovou konstrukci zatíženou styčníkovými břemeny, následuje pouze popis postupu při zpracování této části:... Geometrické schéma... Zatížení... Návrh a posouzení... Statická schémata... Dolní pás... Horní pás...4 Diagonály...5 Vertikály...6 Posouzení mezního stavu únosnosti přípoje...7 ezní stav použitelnosti...4 Seznam položek podélného ztužidla v rovině střechy Zpracoval: Ing. iloslav Veselka Datum tisku: 9. března 007 Kontroloval: