Ročník IX., měsíčník, 14.01. 2011 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 577, fax: 222 871 536 e-mail: tis.obiol@szif.cz ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV Vývoj cen: Potravinářská pšenice... Krmná pšenice... Potravinářský ječmen... Krmný ječmen... Sladovnický ječmen... Krmná kukuřice... Krmný oves... Žito... Řepka olejná... 4 558 Kč/t 3 580 Kč/t 3 271 Kč/t 3 201 Kč/t 4 017 Kč/t 4 013 Kč/t 2 963 Kč/t 3 820 Kč/t 8 631 Kč/t Obsah: Obiloviny a olejniny Ceny zemědělských výrobců... Informace z domácích burz... Porovnání průměrných cen... Intervenční zásoby... Zahraniční obchod ČR... Informace ze zahraničních trhů... Krmiva Ceny průmyslových výrobců... Zahraniční obchod ČR... Informace ze zahraničních trhů. Statistický přehled, aktuality 2 2 3 4 4 5 6 7 8 10 Komoditní zpravodajství OBILOVINY Vývoj cen zemědělských výrobců V průběhu měsíce listopad roku se ceny výrobců zemědělských výrobků proti stejnému období předchozího roku zvýšily o 23,4 %, přitom ceny rostlinných výrobků včetně ovoce a zeleniny vykázaly cenový nárůst o 39,0 %. Pohyb cen rostlinných výrobků v měsíci listopad roku významně ovlivnil proti stejnému období předchozího roku 2009 cenový nárůst u obilovin o 48,5 %. U potravinářské pšenice byla v listopadu průměrná cena 4 558 Kč/t a proti listopadu roku 2009 se cena zvýšila o 1 956 Kč/t, cena krmné pšenice se proti stejnému období loňského roku zvýšila o 1 176 Kč/t a dosáhla v listopadu výše 3 580 Kč/t. Ječmen sladovnický, jehož průměrná cena v listopadu činila 4 017 Kč/t, vykázal cenový nárůst o 503 Kč/t proti stejnému období roku 2009, kdy jeho cena dosahovala výše 3 514 Kč/t. Cenovou změnu prokázal i ječmen krmný, jehož cena v listopadu činila 3 201 Kč/t, což představuje nárůst o 900 Kč/t oproti roku 2009. Meziroční nárůst byl zaznamenán u krmné kukuřice, jejíž cena v listopadu činila 4 013 Kč/t, oproti stejnému období v roce 2009 se tak zvýšila o 1 604 Kč/t. Žito prokázalo meziroční nárůst ceny o 1 522 Kč/t, v listopadu roku tak dosahovalo cenové hladiny 3 820 Kč/t, v loňském roce 2 298 Kč/t. Průměrná cena semene řepky olejné v listopadu činila 8 631 Kč/t, bylo tak prokázáno zvýšení hladiny ceny oproti stejnému období v roce 2009 o 2 341 Kč/t. Oves krmný, jehož cena v měsíci listopad dosahovala výše 2 963 Kč/t, zaznamenal meziroční navýšení ceny o 521 Kč/t. TIS ČR SZIF 1
CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ, INFORMACE Z DOMÁCÍCH BURZ OBILOVINY, OLEJNINY Ceny zemědělských výrobců Vývoj cen zemědělských výrobců Kč/t Název 2009 Měsíc Měsíc 7. 8. 9. 10. 11. 7. 8. 9. 10. 11. Pšenice potravinářská 3 093 2 821 2 693 2 698 2 612 2 916 3 426 4 218 4 510 4 558 Pšenice krmná 2 784 2 457 2 408 2 400 2 407 2 699 3 143 3 399 3 436 3 580 Ječmen sladovnický 3 595 3 652 3 364 3 383 3 514 3 072 3 055 3 388 3 652 4 017 Ječmen potravinářský - - - 2 500 2 786 2 633 2 667 3 075 3 473 3 271 Ječmen krmný 2 410 2 207 2 249 2 360 2 301 2 336 2 543 2 903 3 138 3 201 Žito 2 879 2 500 2 507 2 313 2 298 2 355 2 643 3 315 3 794 3 820 Oves krmný 2 839 2 394 2 281 2 349 2 442 2 501 2 296 2 557 2 844 2 963 Kukuřice krmná 3 168 3 257 2 813 2 524 2 409 3 128 3 043 3 568 4 046 4 013 Semeno řepky olejné 7 170 6 482 6 302 6 281 6 290 7 549 7 672 7 876 8 455 8 631 Pramen: ČSÚ Poznámka: údaj není k dispozici Informace z domácích burz Kotovaná nabídka a poptávka promptních a termínových obchodů na OBHK Kč/t Komodita 17.11. 24.11. 05.01.2011 Průměrná registrovaná cena (Kč/t) Měsíc plnění Průměrná registrovaná cena (Kč/t) Měsíc plnění Průměrná registrovaná cena (Kč/t) Semeno řepky - - - - - - Řepkové výlisky - - - - - - Řepkový ext. šrot - - - - - - Pšenice potr. - - - - - - Pšenice krmná - - - - - - Pramen: Obchodní burza Hradec Králové Poznámka: - údaj není k dispozici Ceny komodit na Plodinové burze Brno - Promptní obchody Měsíc plnění za období od 30.11. 14.12. Kč/t Komodita Parita FCA Parita DDP Pšenice potravinářská 4 823 4 941 Pšenice krmná 3 922 3 979 Ječmen sladovnický 4 646 4 739 Ječmen krmný 3 604 3 703 Žito 4 512 5 377 Kukuřice 4 385 4 582 Řepka 10 332 10 857 Pramen: Plodinová burza Brno Poznámka: Jedná se o ceny z realizovaných obchodů členů burzy a respondentů. Nejedná se o kótované ceny; Cena Kč/t bez DPH 2
POROVNÁNÍ PRŮMĚRNÝCH CEN Porovnání průměrných cen Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské, Pš. mouky v roce 2008/2009/ v Kč/kg 2008 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pš. potravinářská CZV 5,88 6,02 6,10 6,21 6,21 6,04 5,83 4,41 3,93 3,83 3,55 3,28 Pš. mouka hladká 00 extra CPV 9,11 9,58 9,83 10,15 10,15 10,12 9,97 10,00 9,83 9,62 9,11 8,73 Pš. mouka hladká SC 12,26 12,15 11,47 12,88 13,30 13,65 13,37 13,74 13,49 13,25 12,54 11,87 2009 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pš. potravinářská CZV 2,93 2,99 3,06 3,03 3,01 3,07 3,09 2,82 2,69 2,70 2,61 2,66 Pš. mouka hladká 00 extra CPV 8,48 7,63 7,63 7,49 7,52 7,66 7,42 7,16 6,81 6,47 6,36 6,47 Pš. mouka hladká SC 11,62 11,06 10,45 10,18 10,59 9,69 9,38 9,62 9,22 9,16 9,04 8,90 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pš. potravinářská CZV 2,66 2,73 2,80 2,74 2,73 2,81 2,92 3,43 4,22 4,51 4,56 Pš. mouka hladká 00 extra CPV 6,55 6,16 6,13 5,98 5,92 5,87 5,71 5,88 6,09 6,27 7,18 Pš. mouka hladká SC 8,41 8,73 8,38 8,67 8,50 8,29 7,99 7,99 8,59 8,88 10,03 Pramen: ČSÚ Poznámka: CZV = ceny zemědělských výrobců, CPV = ceny průmyslových výrobců, SC = spotřebitelské ceny. Do průměrných SC jsou zahrnuty tuzemské i dovozové ceny Od 1.1.2005 ČSÚ změnil strukturu sledovaných výrobků Kč/t 13 900 13 400 12 900 12 400 11 900 11 400 10 900 10 400 9 900 9 400 8 900 8 400 7 900 7 400 6 900 6 400 5 900 5 400 4 900 4 400 3 900 3 400 2 900 2 400 Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské v ČR v Kč/t za období 2008/2009/ Pšenice potravinářská CZV Pšeničná mouka hladká 00 extra CPV Pšeničná mouka hladká SC I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. Měsíce VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. Pramen: ČSÚ 3
INTERVENČNÍ ZÁSOBY, ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR Intervenční zásoby Množství intervenčních zásob obilovin v České republice za období 27.12. 31.12. t Plodina Celkem Pšenice ob. Ječmen Žito Kukuřice Počáteční zásoby 364 726 61 338 303 388-0 Přijaté množství 0 0 0-0 Prodané množství 106 976 60 937 46 039-0 vnitřní trh 86 047 60 930 25 117-0 export 0 0 0-0 potravinová pomoc 0 0 0-0 pomoc nejchudším osobám 20 913 0 20 913-0 ztráty/korekce 16 7 9-0 Hrubý zůstatek 257 750 401 257 349-0 Vázané množství: 257 750 401 257 349-0 vnitřní trh 111 279 0 111 279-0 export 0 0 0-0 potravinová pomoc 0 0 0-0 pomoc nejchudším osobám 146 471 401 146 070-0 Čistý zůstatek 0 0 0-0 Množství v nabídce 0 0 0-0 Pramen: SZIF Zahraniční obchod ČR Dovoz a vývoz obilovin, kukuřice a olejnin od 01.01. do 30.11. Dovoz Vývoz Název Množství v t Jednotková cena v Kč/t Množství v t 1.11.- 30.11. Množství v t Jednotková cena v Kč/t Množství v t 1.11.- 30.11. Pšenice celkem 29 967,4 4 463,4 576,7 1 160 561,6 3 471,2 124 520,6 z toho pšenice durum 2 814,6 4 345,6 292,4 89 856,0 3 326,3 7 800,5 Žito 7 344,1 4 285,1 2 167,0 34 615,3 2 767,8 4 490,7 Ječmen celkem 41 559,8 4 920,2 1 808,0 246 806,3 3 374,8 19 969,8 Oves 161,8 3 787,9 4,8 24 729,5 4 083,8 3 457,2 Kukuřice 15 042,7 * 4 372,5 224 467,8 3 755,8 22 428,2 Semena řepky olejky 89 543,5 9 557,8 21 342,1 261 431,3 7 564,3 18 737,9 Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TIS ČR SZIF k 06.01.2011 Poznámka : Celní statistika zpětně provádí úpravu údajů o zboží, * údaj není uveden, protože neodpovídá skutečnosti; - údaj není k dispozici; od měsíce květen 2006 je hodnocen ZO ČR podle nomenklatury zboží KN (8); Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi včetně Evropské unie. Dovoz: V období od 1.11. do 30.11. ve srovnání s předchozím měsícem se dovoz pšenice celkem do České republiky snížil na 576,7 t. Největší množství pšenice pocházelo ze Slovenska, odkud bylo dovezeno 265,3 t, tj. 46,0 %. U dovozu ječmene došlo ke snížení importu, celkem o 6 395,1 t na 1 808,0 t. U dovozů žita došlo tento měsíc k nárůstu o 461,6 t na 2 167,0 t, jednotková cena komodity žito činila za měsíc listopad roku 4 872,3 Kč/t. Z Německa pocházelo 31,4 % importů, tj. 681,1 t žita. 4
INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Vývoz: V listopadu se snížil export pšenice celkem k předchozímu měsíci o 26 727,5 t na 124 520,6 tun (o 17,7 %), jednotková cena činila 4 099,0 Kč/t. Do Německa bylo prodáno 96 054,8 t tj. 77,1 % pšenice. Měsíc listopad přinesl u komodity ječmen celkové zvýšení exportu o 2 694,4 t (+15,6 %) na celkových 19 969,8 t za jednotkovou cenu 4 451,9 Kč/t. Hlavní vývozní zemí bylo Slovensko, kam se exportovalo 37,6 %, tj. 7 513,4 t za průměrnou jednotkovou cenu 7 941,4 Kč/t. Sledovaný export semen řepky olejky se v tomto měsíci snížil, a to celkem o 9 707,6 t (-34,1 %) na celkových 18 737,9 t za jednotkovou cenu 7 882,8 Kč/t. 15 669,8 t, tj. (83,6 %) řepky se vyvezlo do Německa. Informace ze zahraničních trhů Velkoobchodní ceny obilovin v Chorvatsku 12/ HRK/t Období XII. XI. XII.10/XI.10 Komodita Min. Max. průměr průměr % Pšenice 1 150 1 700 1 370 1 390-1 Kukuřice 1 000 1 400 1 240 1 160 7 Ječmen krmný 850 1 200 1 070 1 360-21 Pramen: TISUP; ceny jsou uvedeny bez DPH (22%); Ceny obilovin a kukuřice v Polsku 12/ PLN/t Komodita 10.12. 17.12. 24.12. Min. Max. Průměr Min. Max. Průměr Min. Max. Průměr Pšenice 452 975 782 650 1 050 804 650 1 050 829 Ječmen 397 900 690 580 950 720 600 1 000 751 Oves 400 800 584 375 850 590 400 870 623 Žito 431 720 573 431 720 578 490 750 612 Kukuřice 529 1 100 882 537 1 100 893 839 1 100 932 Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz Průměrné ceny obilovin na burzách v Rakousku za období 2009/ EUR/t Komodita Burza 2009 listopad srpen září říjen listopad Pšenice měkká Vídeň 126,00 227,50 240,00 236,00 230,00 Wels - 182,50 182,50 190,00 190,00 Ječmen krmný Vídeň 100,50 150,00 151,50 153,50 157,50 Wels 100,50 145,00 145,00 152,50 157,50 Žito Vídeň 101,50 236,00 238,50 238,00 237,50 Wels - - - - - Kukuřice krmná Vídeň 111,50 - - - - Wels 108,50 - - 190,00 195,00 Pramen: AMA; 5
INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Měsíční nákupní ceny obilovin, kukuřice na Slovensku, období listopad /t Komodita Nákupní cena od zemědělských výrobců listopad ( /t) Vývoj průměrných cen XI. 10 / X. 10 XI. 10 / XI. 09 Min. Max. průměr /t % /t % Pšenice potravinářská letní (A) 161,50 220,00 195,22 3,34 1,7 94,51 93,8 krmná 140,00 190,00 176,44 16,56 10,4 86,88 97,0 Žito potravinářské (A a B) 173,00 215,00 199,40 15,12 8,2 107,67 117,4 Ječmen krmný 125,00 176,00 145,59 2,65 1,9 63,16 76,6 Krmná kukuřice 120,00 198,00 169,43-1,88-1,1 77,51 84,3 Pramen: ATIS Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Nákupní cena je cena bez DPH a bez dopravy; 1 * = údaj není zveřejněn, protože je méně než tři respondenti; Ceny zemědělských výrobců obilovin v Maďarsku, období HUF/t Komodita Týden 46. 47. 48. 49. 50. Pšenice potravinářská 56 146,18 56 701,96 55 573,66 55 818,08 52 305,22 Pšenice krmná - 44 585,37 - - - Kukuřice krmná 41 699,51 45 876,20 44 578,34 46 368,03 46 341,60 Ječmen krmný - - - - - Pramen: AKII Poznámka: - data nejsou k dispozici KRMIVA Ceny průmyslových výrobců Vývoj průměrných cen průmyslových výrobců krmných směsí Kč/t Název krmné směsi KS pro prasata nad 65 kg KS pro výkrm brojlerů KS pro předvýkrm prasat 2009 Srpen Září Říjen Listopad Srpen Září Říjen Listopad 4 646,2 4 577,0 4 366,4 4 283,6 4 296,1 4 788,0 4 801,6 4 860,7 7 025,9 7 074,0 6 776,3 6 767,5 6 605,1 7 040,4 7 094,3 7 289,3 5 540,3 5 475,0 5 266,0 5 159,5 5 289,5 5 532,6 5 547,1 5 668,5 KS pro nosnice 5 697,4 5 668,8 5 482,7 5 242,6 5 185,0 5 796,7 5 915,2 5 971,7 Pramen: ČSÚ - = údaj není k dispozici 6
CENY PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ KRMIV, ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Zahraniční obchod ČR Dovoz a vývoz krmiv a zbytků z potravinářského průmyslu od 01.01. do 30.11. Název Otruby, vedlejší výrobky mlýnské Množství v t Dovoz Jednotková cena Kč/t Množství v t 1.11.- 30.11 Množství v t Vývoz Jednotková cena Kč/t Množství v t 1.11.- 30.11 12 670,6 3 293,9 665,0 61 167,3 2 244,7 5 075,6 Zbytky škrobárenské 565,8 16 881,7 83,3 1,2 38 333,3 0,4 Řízky řepné 127,5 4 532,6 52,0 65 910,6 1 282,1 23 123,4 Bagasa a jiné cukr. odpady 139,3 682,1 0,0 9 313,9 2 327,4 2 480,6 Mláto, odpady pivovarnické, lihovar. Pokrutiny, odpad po extr. rost. tuků 5 369,3 3 281,3 508,4 45 584,0 2 736,4 3 474,0 425 010,2 7 193,6 38 170,9 2 055,7 8 724,9 364,3 Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TIS ČR SZIF k 06.01.2011 Poznámka: Celní statistika zpětně provádí úpravu údajů o zboží; * údaj neodpovídá skutečnosti; - údaj není k dispozici; od měsíce květen 2006 je hodnocen ZO ČR podle nomenklatury zboží KN (8); Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi včetně Evropské unie. Dovoz: V období od 1.11. do 30.11. se ve srovnání s předchozím měsícem snížil dovoz pokrutin, odpadu po extrahování rostlinných tuků do ČR, a to o 6 422,3 t (o 14,4 %) na 38 170,9 t za jednotkovou cenu 7 317,7 Kč/t. 75,7 %, tj. Vývoz: V období od 1.11. do 30.11. se ve srovnání s minulým měsícem snížil export mláta, odpadů pivovarnických, lihovar. z ČR o 926,0 t (-21,0%) na množství 3 474,0 t za jednotkovou cenu 2 777,2 Kč/t. Vývoz otrub se proti minulému 28 908,8 t pokrutin, pocházelo z Německa za 7 256,1 Kč/t. Import otrub se snížil oproti říjnu o 1 149,6 t (-63,4 %) na 665,0 t za 3 705,4 Kč/t. 586,4 t bylo dovezeno z Polska za jednotkovou cenu 3 553,7 Kč/t. měsíci snížil o 2 313,5 t, tj. 31,3 % na 5 075,6 t. Do Polska byla v tomto měsíci prodána podstatná část exportu otrub z ČR 53,7 %, (2 726,2 t). Dovoz krmiv a potr. zbytků do ČR leden - listopad 09/10 (t) 450 000 440 000 430 000 420 000 410 000 XI.09 XI.10 Vývoz krmiv a potr. zbytků do ČR leden - listopad 09/10 (t) 190 000 180 000 170 000 160 000 150 000 140 000 XI.09 XI.10 7
INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Informace ze zahraničních trhů Průměrné měsíční odbytové ceny krmných směsí na Slovensku listopad Název krmné směsi Drůbež Prasata Hovězí dobytek výkrm brojlerů, startér výkrm brojlerů, růst výkrm brojlerů, finální Slovensko celkem Vývoj cen XI. X. XI. 10 / X. 10 XI. 10 / XI. 09 /t /t /t % /t % - 268,25 - - - - 261,45 253,68 7,77 3,1 19,40 8,0 253,73 241,94 11,79 4,9 26,44 11,6 nosnice 219,18 209,26 9,92 4,7 26,49 13,7 startér 463,07 418,88 44,19 10,6 141,04 43,8 předvýkrm 248,22 234,03 14,19 6,1 2,32 0,9 dokrm 203,72 195,96 7,75 4,0 21,00 11,5 prasnice rodící 183,04 158,79 24,26 15,3 21,38 13,2 prasnice kojící 243,46 220,30 23,17 10,5 19,74 8,8 telata, startér 253,50 246,49 7,01 2,8 30,39 13,6 mladý dobytek 197,61 190,72 6,90 3,6 30,50 18,3 výkrm - 204,98 - - - - dojnice 224,18 218,76 5,43 2,5 40,29 21,9 Pramen: ATIS Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Ceny jsou uvedené bez DPH a bez dopravy. Tečka = ceny nebyly v předchozím období k dispozici. Měsíční srovnání průměrných odbytových cen mlýnských krmiv od zpracovatelů Název produktu XI. X. XI. 10 / X. 10 XI. 10 / XI. 09 /t /t /t % /t % Krmná mouka 99,50 97,49 2,01 2,1 12,98 15,0 Otruby 78,28 75,28 2,99 4,0 37,81 93,4 Pramen: ATIS Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Ceny jsou uvedené bez DPH a bez dopravy. Průměrné prodejní ceny šrotu a otrub zjištěné v nejvýzn. mlýnech v Polsku Výrobek Druh Cena (PLN/kg) Strukturovaný obrat (%) V pytlích Otruby Šrot Volně ložené Otruby Šrot 05.12. 12.12. 19.12. 26.12. 05.12. 12.12. 19.12. 26.12. žitné 375 410 390 485 4,5 4,5 5,1 4,9 pšeničné 440 480 525 565 20,6 19,9 18,9 15,9 žitné - - - - 0,0 0,0 0,0 0,0 pšeničné - - - - 0,0 0,0 0,0 0,0 žitné 372 381 427 463 7,5 6,0 6,6 9,5 pšeničné 403 432 475 518 67,4 69,6 69,5 69,8 žitné - - - - 0,0 0,0 0,0 0,0 pšeničné - - - - 0,0 0,0 0,0 0,0 Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz Poznámka: * - nedostatečný počet respondentů, pomlčka = údaj není k dispozici. 8
INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Obchodní ceny krmných směsí v Maďarsku za listopad HUF/t Název krmné směsi KS pro výkrm brojlerů červen červenec srpen září říjen listopad 0 3 týden předvýkrm 75 662 75 976 77 804 78 456 82 387 85 169 3 6 týden vlastní výkrm 69 755 69 667 71 432 74 457 75 843 81 611 6 7 týden konečná fáze 61 062 61 601 64 896 67 452 71 253 75 233 KS pro výkrm prasata I. fáze 65 482 64 860 66 935 67 559 73 070 77 351 II. fáze 52 342 52 186 54 032 57 343 60 970 64 327 III. fáze - - - - - - Pramen: AKII Poznámka: - = ceny nebyly v předchozím období k dispozici Referenční ceny listopad Pšenice potravinářská /t 14.10.10 21.10.10 28.10.10 11.11.10 18.11.10 25.11.10 Brno - 198,54 - Brno - 198,58 - Bratislava 193,14 189,55 187,40 Bratislava 204,21 201,37 194,27 Mnichov 207,50 211,50 212,50 Mnichov 213,00 222,50 225,00 Boloňa 222,00 224,00 223,00 Boloňa 222,00 228,00 230,00 Ljubljana 207,71 215,53 187,42 Ljubljana 240,55 237,92 209,16 Rouen/Creil 218,79 209,79 208,79 Rouen/Creil 229,72 215,72 214,72 Krmný ječmen /t Brno - 146,92 - Brno - 145,30 - Bratislava 134,78 145,69 - Bratislava 155,00 134,19 165,30 Mnichov 160,00 163,00 169,00 Mnichov 170,00 173,50 180,00 Boloňa 202,00 204,00 204,00 Boloňa 206,00 211,00 213,00 Ljubljana - - - Ljubljana - - - Rouen/Creil 192,79 182,79 182,79 Rouen/Creil 188,72 188,72 185,72 Pramen: AgrarMarkt Austria Termínované obchody na burze MATIF (Marché à Terme International de France, Paris) Pšenice /t 17.11.10 24.11.10 01.12.10 18.11.09 25.11.09 02.12.09 Leden 2011 212,75 216,00 229,00 Leden 134,25 133,25 131,50 Březen 2011 212,50 215,75 228,25 Březen 135,75 134,75 133,50 Květen 2011 212,75 216,00 228,50 Květen 137,50 136,50 135,25 Kukuřice /t Leden 2011 203,50 205,75 213,50 Leden 136,25 135,75 136,50 Březen 2011 204,50 206,75 215,25 Březen 140,00 137,75 139,00 Červen 2011 207,00 209,00 217,00 Červen 142,00 140,75 142,00 Pramen: AgrarMarkt Austria 9
STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY Termínované obchody na burze WCE a MATIF Řepka /t (WCE) 17.11.10 24.11.10 01.12.10 18.11.09 25.11.09 02.12.09 Leden 2011 379,19 398,43 409,47 Leden 256,52 258,98 259,22 Březen 2011 384,03 402,29 414,33 Březen 260,70 263,15 263,46 Květen 2011 386,05 403,47 416,57 Květen 264,45 267,26 266,43 Řepka /t (MATIF) Únor 2011 410,50 421,50 445,00 Únor 280,75 281,75 280,75 Květen 2011 413,00 422,00 443,00 Květen 285,00 286,00 285,25 Srpen 2011 397,50 406,75 419,50 Srpen 286,00 286,50 286,00 Poznámka: WCE = Winnipeg Commodity Exchange, Kanada; Pramen: AgrarMarkt Austria Komora dostala od Billy šek na milion Generální ředitel společnosti Billa Jaroslaw Szczypka v souvislosti se završením spolupráce s Agrární komorou ČR v letošním roce předal jejímu prezidentovi Janu Velebovi šek na jeden milion korun. Poté společně podepsali smlouvu na další rok, která komoře umožní zintenzívnit podporu a propagaci českých biopotravin a rozšířit a realizovat nové projekty v rámci Fondu rozvoje českého ekozemědělství. Informovala o tom mediální agentura, která zastupuje obchodní řetězec. Zájem zákazníků o biopotraviny v Bille rozhodně roste, řekl Szczypka. Ve srovnání s rokem 2009 jsme zaznamenali u všech biovýrobků nárůst prodejů o 69 procent a u výrobků Naše Bio dokonce o 71 procent. Díky spolupráci s Agrární komorou navázala Billa nové obchodní kontakty a do prodeje získala další české produkty včetně těch v biokvalitě. Například Mlékárna Valašské Meziříčí začala Bille dodávat široký sortiment mléčných výrobků a od začátku prosince se dokonce stala hlavním dodavatelem jogurtů Naše Bio. Od společnosti Simos nyní Billa nakupuje müsli tyčinky a menším dodavatelem medu je například Jan Pintíř. www.agroweb.cz k 22.12. Situace na vnitřním trhu obilovin v EU Pšenice setá potravinářská /t Ječmen krmný /t Kukuřice krmná /t FR Rouen (220 Hagberg) 239,65 FR Rouen 206,65 FR Bayonne 214,65 BE Antverpy 237,00 DE Hannover 195,00 DE Hamburg 228,00 DE Hamburg 247,00 AT Wien - HU Transdanubia 167,32 HU Transdanubia - PL Zachodni 169,72 AT Wien - PL Slaski 197,29 Ječmen sladovnický /t PL Slaski 165,76 AT Wien - FR Creil (dvouřadý) 242,65 Žito potravinářské /t Pšenice setá krmná /t DE Stuttgart - DE Hamburg 212,00 DE Hannover 216,00 PL Zachodni 154,46 PL Slaski 167,70 Pramen: SZIF, ŘVO z 16.12. 10
STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY Měsíční tržní ceny EU 27 /t Státy Pš. krmná Pšenice Kukuřice krmná Komodita Ječ.slad. Ječ. krmný Žito Rakousko 185,00 196,74 204,64 247,50 184,56 236,83 Belgie 224,92 236,88 224,03-211,62 - Bulharsko 177,56 189,66 165,30-163,62 - Kypr - - - - 233,43 - Česká republika 155,91 197,68 178,48 188,78 144,69 204,72 Německo 208,41 230,49 214,55 250,45 191,64 215,73 Dánsko 203,79 241,19-237,96 183,55 - Estonsko 314,21 361,52 - - 319,38 449,44 Španělsko - 216,60 217,74 212,98 201,18 - Finsko - 195,50-186,37 160,36 - Francie 223,58 241,77 218,41 227,70 202,76 - Řecko - 230,00 195,00-240,59 - Maďarsko 198,62 202,72 172,75-168,08 - Irsko 216,41 - - - 199,22 - Itálie - 243,34 219,23-220,42 - Litva 178,82 198,13 201,02 189,44 160,40 167,53 Lucembursko - - - - - - Lotyšsko 163,67 196,78 - - 158,37 153,33 Malta - - - - - - Nizozemí 229,21-226,96-211,25 - Polsko 185,94 205,48 186,85 170,89 175,70 169,59 Portugalsko 234,96-219,24-224,67 - Rumunsko 173,61 191,40 157,63-172,40 - Švédsko - 236,93 - - 187,93 - Slovinsko - 227,21 193,02 - - - Slovensko 177,05 205,37 177,23-164,01 - Velká Británie 223,45 250,01 - - 204,29 - Pramen: EK Odhady světové produkce cereálií listopad mil.t PŠENICE KUKUŘICE Cereálie celkem KOMODITA sklizeň 06/07 07/08 08/09 09/10 (odhad) 10/11 předpověď 28.10 25.11 Produkce 598 609 686 677 644 644 Obchod 111 110 136 127 120 122 Spotřeba 610 612 638 650 658 660 Hlavní exportéři* 47 40 64 71 52 52 Produkce 710 795 798 811 814 810 Obchod 87 101 84 86 94 94 Spotřeba 725 775 781 813 840 840 Produkce 1 588 1 697 1 801 1 787 1 730 1 725 Obchod 222 239 249 240 240 241 Spotřeba 1 629 1 685 1 724 1 759 1 785 1 786 Hlavní exportéři* 116 112 151 160 108 105 Pramen: INTERNATIONAL GRAINS COUNCIL, GMR No. 406 k 25.11. Poznámka: * = Argentina, Austrálie, Kanada, EU, Kazachstán, Rusko, Ukrajina, USA; 11
STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY Pšenice by měla svoji produkční výkonnost ve světě snížit celkem o 33,0 mil.t na 644,0 mil.t (2009///2011) Pšenice Světová produkce mil.t 650 550 450 350 250 150 50 686,0 677,0 644,0 2008/2009 2009/ /2011 Pramen:IGC, GMR No.406 U pšenice odhadovaná světová produkce poklesne o 33,0 mil.t na 644,0 mil.t, produkce kukuřice by se měla snížit o 1,0 mil.t na 810,0 mil.t, u celosvětové produkce cereálií se očekává pokles produkce o 3,5 % na celkových 1 725,0 mil.t. Odhadovaná produkce pšenice, kukuřice, cereálií celkem za období 2009/ - /2011 mil.t 1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 677,0 644,0 811,0 810,0 1 787,0 1 725,0 Pšenice měkká Pšenice měkká Kukuřice Kukuřice Cereálie celkem Cereálie celkem Pramen:IGC, GMR No.406 Situace na vnitřním trhu intervenční zásoby EU obiloviny k 16. Vývozní ceny pšenice EU opět mírně posílily, /t). V intervenčních zásobách EU 27 se podpořeny nízkou nabídkou a obavami z možných ztrát v důsledku silných mrazů: Dlvd Rouen 240 /t (+0 /t oproti situaci před 2 týdny), UK feed FOB 226 /t (+6 /t). Pro srovnání: US SRW Fob Gulf 233 /t (-6 /t). Nízká nabídka a očekávaný nárůst vývozní poptávky podpořili další nárůst cen ječmene: Dlvd Rouen feed 207 /t (+7 /t), UK feed FOB 198 /t (+2 /t), údaj z Černomořské oblasti není k dispozici. Ceny kukuřice zůstávají na stejné úrovni: Dlvd Bordeaux 214 /t (+0 /t), Dlvd Budapest 187 /t (+0 /t), pro srovnání k 10.12. celkem nacházelo 4 876 250 t obilovin, z toho 162 710 t pšenice, 4 713 541 t ječmene. Největší celkové zásoby obilovin se nacházejí v DE 1,4 mil. t (ječmen); FR 929 tis. t (ječmen); FI 725 tis. t (ječmen), HU 407 tis. t (293 tis. t ječmene, 115 tis. t pšenice), PL 366 tis. t (ječmen) a CZ 290 tis. t (274 tis. t ječmene a 17 tis. t pšenice). K prodeji na vnitřní trh je v EU 27 vyhrazeno celkem 2 759 277 t obilovin, z toho 146 340 t pšenice a 2 612 936 t ječmene. Z tohoto množství se k 10.12. nacházelo cena US YC Gulf FOB 188 /t (+7 nejvíce obilovin v: FR 858 tis. t (ječmen), DE 583 tis. t 12
STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY (ječmen), HU 384 tis. t (115 tis. t pšenice, 269 tis. t ječmen), PL 366 tis. t (619 t pšenice, 365 tis. t ječmen), CZ 146 471 t (401 t pšenice, 146 070 t ječmen). Pro pomoc nejchudším osobám v EU v rámci plánu na r. 2011 je vyhrazeno celkem 2,8 mil. t. V období od 8. 12. do 14. 12. byly vydány vývozní licence na 352 tis. t pšenice, 16 tis. t pšeničné mouky, 68 tis. t pšenice tvrdé, 45 tis. t ječmene, 13 tis. t kukuřice, 497 t ovsa, dovozní licence byly vydány na 115 tis. t pšenice, 216 t Prognóza bilance obilovin v EU Podle francouzských tržních analytiků z Tallage agri, kteří zveřejnili aktuální zprávu o situaci na trhu s pšenicí s názvem Strategie Grains by měla přetrvávat napjatá bilance zásobování pšenicí v EU i v nadcházejícím hospodářském roce. Navzdory predikovanému 7% nárůstu sklizně pšenice v EU v příštím roce v EU na 136,5 mil. t nezmění se v tomto období nic na prekérní situaci. Špatná situace v zásobování se nezlepší ani po příští sklizni. Proto experti očekávají, že cena pšenice sklizené v příštím roce bude stoupat. V porovnání s listopadovou prognózou redukuje tato analýza produkci pšenice v EU v letošním roce o 700 000 tun na 127,4 mil. t (2009: 129,2 mil. t) a import o 600 000 t na 2,8 mil. t, zatímco exporty EU zredukovala pouze o 100 000 t na 19,7 mil. t. Další pokles produkce pšenice byl způsoben horšími výsledky sklizně v Severní Evropě než se původně očekávalo a pokles celkového objemu importů v souvislosti s výpadkem produkce v černomořském regionu, který je obvykle levným dodavatelem pšenice a zdražením kvalitní pšenice z USA, Kanady a Austrálie (vlivem horší vyhlídky sklizně). O 500.000 t nižší domácí spotřeba především ve výživě zvířat ji nahradila kukuřice a ječmen nemůže ale v bilanci kompenzovat menší nabídku. Očekává se při konečném stavu 8,2 mil. t pšenice po ukončení hospodářského roku /11 k dosažení tzv. nutného zůstatku ve výši 10,6 mil. tun. Jako pracovní zůstatek definuje Strategie Grains diferenci mezi konečným stavem na volném trhu a nezbytně nutném minimu zásob, který jen nutný k tomu, aby se překlenulo přechodné období do následující sklizně. Hlouběji v červených číslech než v listopadu bude podle Strategie Grains bilance u ječmene a kukuřice v období /11: o 300 000 t vyšší odhad zkrmeného množství zredukoval vyšší odhad sklizně konečný stav o 100 000 na 8,2 mil. t. Protože by však byla bilance ječmene jednoznačně negativní, měla by EU v tomto hospodářském roce zatím využít intervenční zásoby ječmene, které by mohly nyní vyrovnat polovinu schodku na trhu. Příští rok již to nebude možné, protože EU zrušila intervence u ječmene. U kukuřice zredukovali francouzští analytici konečné zásoby v období /2011 od listopadu ze 4,3 na 3,5 mil. tun, čímž se s předchozím deficitem ve výši 100 000 sklouzla do červených čísel na 1 mil. t. Také u kukuřice zhoršila vyšší odhadovaná spotřeba díky náhradě drahé pšenice v krmných dávkách hospodářských zvířat bilanci, sklizeň zaostala s 54,7 mil. t za listopadovým očekáváním (55,1 mil. t). pšeničné mouky, 42 tis. t pšenice tvrdé, 18 t ječmene, 197 tis. t kukuřice a 73 tis. t čiroku. Dovoz do EU za 24 týdnů hosp. r. /11 dosahuje 5,4 mil. t (loni 4,8 mil. t), vývoz z EU dosahuje 15,2 mil. t (loni 9,6 mil. t), EU je čistým vývozcem 9,8 mil. t obilovin (loni čistý vývozce 4,8 mil. t). Pramen: SZIF, ŘVO z 16.12. Strategie Grains jako závěrečné resumé pro trh s pšenicí v období /11 uvádí, že je nutné omezit domácí poptávku nebo export. Ačkoli evropské ceny pšenice nejprve masivně vzrostly, díky klesajícímu kurzu eura vůči dolaru je evropská pšenice v porovnání s americkou stále ještě cenově atraktivní. Světový trh je v období /11 silně závislý na exportu, jehož objem byl odhadnut na 35 mil. t z ještě stávajících amerických rezerv pšenice. K uspokojení poptávky po pšenici na světových trzích musí cena americké pšenice zůstat atraktivní, kurz na termínovaných trzích amerických farmářů však spíše nahrává tomu, aby své zboží podrželi než aby ho vrhli na trh. Podle analýzy je rozumné očekávat, že bude možné dosáhnout nutné omezení poptávky po pšenici jak uvnitř tak i vně Evropské unie pouze díky novému zvýšení evropských cen a ne díky poklesu ceny americké pšenice. Tato analýza tedy v současné době působí ve prospěch nárůstu cen evropské pšenice. Možný cenově depresivní scénář by nastal pouze v případě, že by Ukrajina na konci hospodářského roku /11 po uplynutí kontingentace vývozu na konci března 2011 opět výrazně silně vstoupila na světové trhy a že Čína chtěla zpomalit svůj ekonomický růst zbrzděním inflace. To by zchladilo trhy s komoditami, ale spíše by se jednalo jen o střednědobou alternativu. V krátkodobém horizontu jediný způsob, jak utlumit čínské ceny na domácím trhu je podpora dovozu a tím i nadále udržet v pohybu konjunkturu na globálním trhu s komoditami. Je známo, že pověsti o zvýšení úrokových sazeb v Pekingu vedly k ochlazení přehřátého hospodářského růstu a v listopadu letošního roku ke krátkodobému poklesu světových cen zemědělských komodit. Když se tyto zvěsti nepotvrdily, nabral opět kurz zemědělských komodit velkou rychlost. Poptávka by měla i v příštím roce opět narůstat výrazněji než vlastní produkce, takže by měl celkový objem dovozů narůstat. Odborníci z čínské Akademie věd predikují v příštích letech v zemi každoroční nárůst cen pšenice o 4 až 5 %. Kromě jiného by měla růst v příštím desetiletí každoročně produkce krmiv podle údajů odvětvových svazů o přibližně 10 mil. t (v letošním roce to bylo 156 mil. t). V porovnání s rokem 2005 by se mělo jednat o navýšení o 45 %. Na konci roku 2008 obhospodařovali čínští rolníci 121,7 mil. hektarů orné půdy, zatímco v roce 2001 to bylo ještě 127,1 mil. t. Země Středu by měla v příštím roce sklidit 550 mil. t obilovin a tím plně pokrýt svoji potřebu (540 mil. t). Napjaté je zásobování zejména u sojových bobů, 13
STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY protože roční produkce činí pouze 15,2 mil. t a poptávka po dovozu jen za prvních 11 měsíců letošního roku činila 49,37 mil. t (39% nárůst oproti roku 2009). Čínské dovozy sóji činily celých 60 % celkového objemu světového obchodu. Také u kukuřice bude muset Čína v období /2011 se sklizní 7,5 mil. t počítat s navýšením dovozu o 1,7 mil. t než je tomu obvykle. Vlastní produkce se pohybuje okolo 160 až 170 mil. t, Čína je na světovém trhu dvojkou za Spojenými státy. Protože vývozy obilovin z EU v druhé polovině hospodářského roku díky vyprázdněným skladům ztratí na rychlosti, počítá Komise EU v příštích měsících s výrazným omezením poptávky po vývozních licencích. Ve Francii, která realizuje přibližně polovinu vývozů by díky dosud objemným prodejům nemělo být k dispozici dostatečné množství obilí. Do poloviny prosince bylo z EU exportováno 14,7 mil. t obilí, loňská skutečnost byla 9,3 mil. t. V předchozím roce se nejprve vývozy rozjížděly pomalu a teprve ve druhé polovině roku nabraly na rychlosti. Tentokrát je situace opačná. Podle odhadů různých obchodních svazů by měla v této sezóně EU vyvézt méně obilí než v loňském roce. V průběhu hospodářského roku 2009/10 bylo do třetích zemí vyvezeno 27 mil. t, v letošním roce se objem exportu odhaduje na 25 mil. t. Evropským exportérům se podařilo získat podíl z egyptského tendru ve výši 120.000 t z celkových 230.000 t, zbytek získali američtí exportéři. Francouzští exportéři by se také měli podílet na výběrovém řízení na dodávku pšenice do Alžírska v objemu 350.000 t, na níž by se stejnou měrou podíleli francouzští a jihoameričtí dodavatelé za cenu 350 USD (EUR 264,39) za tunu CFR. Evropská komise vydala do 16.12. (tj. za 24 týdnů roku) exportní licence v celkové hodnotě 10,6 mil. t, což v meziročním srovnání představuje nárůst o 36%. Klimatický fenomén La Nina, která je chladnější sestrou El Niňa způsobil ochlazování vod Pacifiku v blízkosti rovníku, což mělo za následek excesivní deště v Austrálii a Indonésii a naopak sucho, které zasáhlo Argentinu a Brazílii, a postupovalo na sever až po obilný pás USA. Ruský premiér Vladimír Putin oznámil, že podepsal vládní dekret na prodej obilí z intervenčních zásob v objemu 9,64 mil. t. Díky ničivém suchu a vlně veder muselo Rusko zastavit vývoz obilí, protože zemi hrozí především nedostatek krmiv pro hospodářská zvířata. Třetinu intervenčních zásob tvoří krmné obilí, které by mělo být prodáváno zemědělcům od března 2011 ve zvlášť postižených regionech za subvencovanou cenu. Zástupci zemědělců sice požadují dřívější zahájení intervence, ale to Elena Skrynniková odmítla s odkazem na skutečnost, že není nedostatek a intervenční fond neslouží k zásobování země levným obilím. Strategie Grains ve svém prosincovém vydání přinesla první výhled o osevních plochách a výnosovém potenciálu v příští sklizni. Podle něj by měli zemědělci v EU pěstovat obiloviny na celkové ploše o 2 % větší než v letošním roce - na 57,2 mil. ha. Z toho by mělo 23,4 mil. ha připadnout na pšenici (nárůst o 2 %), na ječmen 12,7 mil. ha (nejmenší rozloha od roku 1989, propad o 11,5 %) a hypoteticky u kukuřice na 8,5 mil. ha (nárůst o 5 %). U jarního ječmene by měla narůst osevní plocha o 7 % na celkových 7,7 mil. ha, zatímco u jarní pšenice by celkové osevní plochy měly poklesnout o 3 % na cca 5 mil. ha. Na základě historických podkladů uplynulých dvou dekád vydali experti první odhad sklizně 2011, který obnáší 291 mil. t obilovin včetně kukuřice (nárůst o 7 %), z čehož pšenice by se mělo sklidit o 7 % více tj. 136,5 mil. t, ječmene o téměř 5 % více tj. 55,5 mil. t a u kukuřice o 6 % více tj. 58 mil. t. Především ve Francii a v Maďarsku očekává Strategie Grains v příštím roce sklizeň kukuřice vyšší o 1 mil. tun. Na Ukrajině byly vysety ozimé kultury na celkové ploše pouze 9,26 mil. ha. V meziročním srovnání je to o 8,1 % méně, jak sdělil Státní statistický výbor. Osevní plochy všech ozimých obilovin se snížily o 5,5 % na přibližně 8,09 mil. ha, z čehož plochy ozimé pšenice byly zredukovány o 1,7 % na celkových 6,55 mil. ha. U ozimé řepky dokonce došlo k poklesu osevních ploch o 23,7 % na 1,08 mil. ha v porovnání s letošní skutečností. www.agronavigator k 21.12. Bilance pšenice v EU mil. t 2009/10 /11 2011/12 (hypotéza) Počáteční stav 18,8 23,4 8,2 Produkce 129,2 127,4 136,5 Import 3,1 2,8 4,1 Domácí spotřeba 118,7 115,7 120,8 Export 19,1 19,7 19,0 Konečný stav 13,4 8,2 9,0 Převis/Deficit 2,2-2,4-2,1 Pramen: Stratégie Grains, 12/ 14
AKTUALITY Počítá se s nárůstem ekologické půdy Podíl ekologicky obhospodařované půdy by měl stoupnout do roku 2015 na patnáct procent. Počítá s tím Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství, který v úterý představil vládě ministr zemědělství Ivan Fuksa. Podle akčního plánu by se měl v letech 2011 až 2015 zvýšit podíl biopotravin na českém trhu s potravinami z jednoho na tři procenta. Informovala o tom mluvčí ministerstva zemědělství Tereza M. Dvořáčková. Cílem plánu je mimo jiné i zvýšit podíl českých produktů na trhu biopotravin na 60 procent. V současnosti se nadpoloviční většina dováží. Jednou z možností, jak na trhu podpořit české biopotraviny, je vybudování odbytových míst lokálního charakteru, kde by ekozemědělci mohli nabízet své produkty, říká ministr zemědělství Ivan Fuksa. Dalším záměrem je zvýšit zastoupení orné půdy na celkové ploše ekologického zemědělství. Nyní je jí asi jedenáct procent, do pěti let by měla dosáhnout pětiny výměry. Podíl ekologicky obhospodařované plochy dosáhl letos v srpnu 10,42 procenta z celkové výměry zemědělské půdy. V České republice hospodaří asi 3 500 ekologických zemědělců. Přibývá výrobců biopotravin, v této oblasti podniká asi 650 firem. Ministerstvo zemědělství chce cílů obsažených v Akčním plánu dosáhnout například informačně osvětovými kampaněmi o ekologickém zemědělství nebo podporou marketingu, vzdělávání, poradenství a výzkumu. Zemědělství šetrné k přírodě se v České republice v posledních letech rozvíjí, v tom mu pomáhají dotační stimuly, například dotace na plochu zařazenou do ekologického zemědělství, která je vyplácená z Programu rozvoje venkova. Zatímco v roce 1998 dostali ekologičtí zemědělci jako dotaci na plochu zhruba 48 milionů korun, v roce 2009 to bylo téměř 981 milionů. O produkty ekozemědělců je mezi spotřebiteli stále větší zájem, který ještě podpořily informační kampaně státu i maloobchodních řetězců, které propagovaly biopotraviny jako součást moderního a zdravého životního stylu. Pramen: www.agroweb.cz k 17.12. Další kolo příjmu žádostí o dotaci v únoru Zahájení činnosti mladých zemědělců, Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova, Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (respektive inovací) v potravinářství a Realizace místní rozvojové strategie na tato opatření se zaměřuje 12. kolo příjmu žádostí z Programu rozvoje venkova. Žadatelé mohou předkládat projekty v termínu 17. února až 2. března 2011 do 13 hodin na opatření Zahájení činnosti mladých zemědělců. Pro ostatní opatření je příjem žádostí od 15. do 28. února 2011 do 13 hodin. Informovala o tom mluvčí ministerstva zemědělství Tereza M. Dvořáčková. V rámci 12. kola došlo k zásadním změnám v Obecných podmínkách pravidel pro žadatele, které jim umožňují nechat si po podání žádosti o dotaci a ještě před zahájením realizace projektu od SZIF závazně posoudit správnost provedení zadávacího řízení. Dále dochází ke zřízení institutu Přezkumné komise Ministerstva zemědělství ČR, jejímž cílem bude řešit stížnosti příjemců dotace na postup administrace SZIF či MZe. Zároveň byl do Pravidel pro žadatele popsán postup, který byl doposud běžně aplikován, kdy se žadatel v případě nesouhlasu s výší bodového hodnocení u konkrétního preferenčního kritéria může obrátit na Ministerstvo zemědělství ČR se žádostí o přezkum. V opatřeních Zahájení činnosti mladých zemědělců a Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova je zrušena povinnost doložení vlastnických či nájemních vztahů u parcel, na kterých stojí budova, která bude z dotace rekonstruována. Je to další krok k odstraňování zbytečné byrokracie. Navíc v opatření Zahájení činnosti mladých zemědělců dochází k významnému zpřesnění preferenčních kritérií zvýhodňujících ekologické podnikatele a projekty obnovující stávající stavby. Dále bylo navýšeno bodové ohodnocení pro žadatele, kteří budou dále pořizovat investice nad částku přiznané dotace, což zvýší šance na úspěšnost projektů od těchto žadatelů, uvedl ministr Ivan Fuksa. Příjem žádostí pro opatření 12. kola proběhne ve výše uvedených termínech na příslušných regionálních odborech Státního zemědělského intervenčního fondu. Úplné znění Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR pro období 2007 až 2013 pro 12. kolo příjmu, je k dispozici v elektronické podobě na internetové adrese ministerstva zemědělství www.eagri.cz (subportál Dotace - Program rozvoje venkova a příslušná osa/opatření) a rovněž na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu www.szif.cz v sekci Program rozvoje venkova. Pramen: www.agroweb.cz k 17.12. 15
AKTUALITY Pátrání po genu řídících trvalou rezistenci Švýcarští vědci identifikovali gen, který poskytuje pšenici odolnost vůči houbovým chorobám. Gen v určitých odrůdách pšenice již více než padesát let dlouhodobě chrání rostliny proti houbovým chorobám jako rez pšeničná, rez plevová, rez travní a padlí travní. To je podle vědců pozoruhodné, protože patogen obvykle překonává rezistenci nových odrůd již po několika letech. Je tak rychlejší než až dvacet let trvající šlechtění. Výjimečný gen nesoucí označení Lr34, byl vnesen do různých odrůd pšenice, které se již pěstují v rozvojových zemích na více než 26 milionech hektarů. Jedná se o první známý případ, kdy rostlině trvalou rezistenci proti více chorobám najednou poskytuje pouze jediný protein. Mechanismus působení je pro vědce zatím ještě hádankou. Přesto se vědcům z University Curych v mezinárodní spolupráci podařilo rozluštit molekulární základ neobvyklé rezistence Lr34. Byla nalezena podobnost s určitými transportními proteiny, které v buněčných membránách transportují různé látky z vnitřního prostředí do vnějšího. V současné době podle portálu http://idw-online.de probíhají výzkumy, proč se patogen nemůže adaptovat na rezistenci. Vědci se domnívají, že gen Lr34 vede k předčasnému stárnutí listů. Proto se živiny ukládají z listů do semen a tím patogenní houby přicházejí o zdroj potravy. Pramen: www.agronavigator.cz k 30.12. Resort skončí se ziskem Předběžné výsledky ukazují, že hospodářský výsledek resortu za minulý rok skončí v černých číslech. Uvedl to koncem minulého roku ředitel odboru statistiky zemědělství Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jiří Hrbek s tím, že jeho úroveň se zatím jen odhaduje. Podle něj by se mohl pohybovat v rozpětí dvou až čtyř miliard korun. Za rok 2009 přitom farmáři vydělali podle ČSÚ 3,17 miliardy korun. Jako první nedávno zveřejnil své předpoklady Zemědělský svaz ČR. Původně očekával, že zisk resortu se bude pohybovat na úrovni jedné až dvou miliard korun. Nyní se jeho předseda Miroslav Jirovský přiklání spíše ke dvou miliardám korun. Podle něj by se mohl pohybovat na stejné úrovni jako v minulém roce, kdy revidovaný hospodářský výsledek činil 2,6 miliardy korun. Naopak optimističtější byl ve své předpovědi ministr zemědělství Ivan Fuksa, který se domnívá, že hospodářský výsledek by mohl skončit kolem čtyř miliard korun. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba se zatím do konkrétnějších odhadů tohoto ukazatele nechtěl pouštět. Myslí si však, že tuto hranici nedosáhne. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík uvedl, že rok bude ve srovnání s předchozím obdobím ekonomicky lepší. Odkazuje se přitom na vývoj cen komodit, které byly na vyšší úrovni než v roce 2009. Z těch výsledků několika podniků, které máme, se ukazuje, že na tom budou na tržbách lépe, řekl. Podle odhadů statistiků například u řepky utrží pěstitelé o miliardu korun víc než v předchozím roce. Naopak meziročně se sníží náklady na hnojiva a pesticidy. Jirovský konstatoval, že výše zisku záleží na objemu vyplacených dotací do konce minulého roku. Ten bude zřejmě vyšší, než jsme původně předpokládali, uvedl. Svaz očekával, že bude vyplaceno o pět miliard korun na dotacích méně než v předchozím roce. Podle Jirovského nižší loňská produkce byla kompenzována vyššími cenami. Podotkl, že meziročně klesly platby top-up, zvýšily se však jednotné platby na plochu SAPS. Nelze však opomenout to, že kurz koruny vůči euru byl vloni o osm procent nižší než předcházející rok. Vzhledem k posílení koruny je hodnota dotací nižší o 1,5 miliardy korun, upozornil Jirovský. Hrbek doplnil, že v zemědělství ubylo pracovních sil, to znamená, že podnikům klesly mzdové náklady. Projevuje se i nižší objem hodnoty mezispotřeby, skutečně zemědělci v roce šetřili, řekl. Na druhou stranu, pokud bude zemědělství v plusu a bude se pohybovat v řádu jedné, dvou tří miliard korun, tak v porovnání s objemem produkce je to skutečně minimální zisk, prohlásil. Podle Jirovského do letošního roku však zemědělci vstupují v lepší pozici, než do minulého roku. Ceny většiny komodit jsou totiž na vyšší úrovni. Ohroženým sektorem však stále zůstává chov prasat, dodal. Pramen: www.agroweb.cz k 03.01.2011 16
AKTUALITY Stav lidí, trpící podvýživou Svět podle FAO Je známo, že většina lidí trpících nedostatečným příjmem základních potravin a tím i trpících podvýživou se nachází v rozvojových zemích. Celkem 2/3 těchto lidí žije v sedmi zemích (Bangladéš, Čína, Demokratická republika Kongo, Ethiopie, Indie, Indonésie a Pákistán) a kolem 40 % lidí žije v Číně a Indii osaměle. Odhady pro rok indikují pokles podvyživených lidí ve všech regionech, avšak probíhající rozdílným tempem. Populace trpící podvýživou Svět - regiony 19; 2% 37; 4% 53; 6% 239; 26% Rozvojové země Blízký východ a Severní Afrika Latinská Amerika a Karibik Sub - Sahara Afrika Asie a Pacifik 578; 62% Pramen:FAO Podíl lidí trpících podvýživou ve Světě období 1969 (mil.) 1 200 1 000 800 600 400 200 0 1969 1979 1990 1995 2000 2005 2008 2009 Pramen:FAO 17
AKTUALITY Poslední dostupné statistiky ukazují na určitý pokrok, kterého bylo dosaženo, došlo tak k převážení poklesu míry lidí trpících podvýživou a to z úrovně 20 % (1990-92) na současných 16 % (). Ve skutečnosti v rozvojových zemích je pozorováno celkové zhoršení situace v rámci celkového počtu lidí trpících podvýživou ( z 827 mil. pro období 1990 92 na 906 mil. v roce ). Pramen:FAO Podíl lidí trpících podvýživou v rozvojových zemích období 1969 - % 35 30 25 20 15 10 5 0 1969 1979 1990 1995 2000 2005 2008 2009 Pramen:FAO Kurzy devizového trhu - Česká národní banka - platnost od 13.01.2011 1 EUR = 24,370 CZK 1 CAD = 18,670 CZK 1 USD = 18,464 CZK 1 GBP = 29,160 CZK 100 HUF = 8,875 CZK 1 PLN = 6,304 CZK 1 HRK = 3,294 CZK 1 RON = 5,723 CZK Vydavatel TIS ČR, SZIF Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 www.szif.cz Odpovědný pracovník Ing. Tomáš Materna vedoucí samostatného oddělení agrární informatiky tel.: 222 871 577 fax: 222 871 536 e-mail: materna@szif.cz Komoditní manager Ing. Martin Manev, Ph.D., MBA tel.: 222 871 759 fax: 222 871 536 e-mail: manev@szif.cz Rozmnožování anebo rozšiřování tohoto zpravodaje nebo jeho části jakýmkoliv způsobem je zakázáno, s výjimkou případů povolených autorským zákonem nebo předchozího písemného souhlasu TIS ČR SZIF. Údaje obsažené v tomto zpravodaji jsou pouze informativního charakteru a nemají závaznou povahu. Jejich citace je možná pouze s uvedením zdroje TIS ČR SZIF. 18