BROUŠENÍ II Brousící nástroje značení Volba brousícího kotouče Upínání brousícího kotouče Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Brousící nástroje - jsou brousící kotouče, brousící a obtahovací kameny, brousicí tělíska. U brousících nástrojů má každé brusné zrno (1) jiný geometrický tvar. Zrna jsou v brousícím nástroji umístěna náhodně a jsou spojena pojivem(2). Mezi zrny a pojivem jsou volná místa póry(3).
Označování a specifikace brousících kotoučů - Podle ČSN ISO 525 (22 4503) musí vykazovat brousící kotouče tyto minimální údaje:
Příklad označování brousících kotoučů
Standardní tvary brousících kotoučů a jejich rozměry příklady T1 DxTxH T1 250x25x76
Typy zrna brousící materiály umělý korund (oxid hlinitý Al2O2) A bílý růžový hnědý černý karbid křemíku (SiC) C zelený černý 99A 98A 96A 85A broušení oceli, lité oceli, temperované litiny, tvrdých bronzů 49C 48C karbid boru (B4C) B broušení litiny, mědi, měkkého bronzu, lehkých slitin, slinutých karbidů, keramických materiálů, skla, kamene kubický nitrid boru (N2B3) BN broušení kalených ocelí, rychlořezných ocelí, litin diamant (přírodní i umělý) D broušení SK, keramiky, skla, titanových slitin
Zrnitost - pod pojmem zrnitost rozumíme velikost zrn brusiva. Zrnitost brusiva (velikost zrna) je dána číslem, které odpovídá počtu ok síta na délku 1, kterým zrno musí propadnout (ČSN ISO 525). Rozděluje se na: hrubou 4, 5, 6, 7, 8, 10, 12, 14, 16, 20, 22, 24 střední 30, 36, 40, 46, 54, 60 jemnou 70, 80, 90, 100, 120, 150, 180 velmi jemnou 220, 240, 280, 320, 360, 400, 500, 600, 800, 1000, 1200 Pro použití platí: hrubší zrno když ubíráme víc materiálu, je horší kvalita povrchu jemné zrno menší zahřátí obrobku, je lepší kvalita povrchu
Tvrdost kotouče je odolnost proti vylomení (vydrolení) zrn při broušení je dána druhem pojiva a stupně tvrdosti se značí od A do Z. Brusné materiály pak rozdělujeme na: maximálně měkké A, B, C, D velmi měkké E, F, G, střední H, I, J, K střední L, M, N, O tvrdé, P, Q, R, S, T velmi tvrdé T, U, V, W zvlášť tvrdé X, Y, Z Pro použití platí: Čím je vyšší tvrdost broušeného materiálu, tím nižší je tvrdost brousicího kotouče. Při obrábění tvrdšího materiálu se zrna brusiva více tupí a proto se musí více (snadněji) obnovovat.
Struktura kotouče se značí čísly od 0 do 14. Čím je vyšší číslo, tím je větší vzdálenost mezi zrny a jsou tedy větší póry mezi zrny brusiva. Strukturu brusiva rozdělujeme na: 1-3... hrubé, velmi hutné 3-4... hrubé 5-6... střední, polohutné 7-8... jemné, pórovité 9-10... velmi jemné, velmi pórovité 11-14.. velmi jemné, zvlášť pórovité Pro použití platí: Čím je vyšší tvrdost broušeného materiálu, tím menší jsou póry v kotouči (méně se zanášejí). Čím je nižší tvrdost broušeného materiálu, tím větší jsou póry v kotouči (více se zanášejí).
Pojivo - spojuje zrna brusiva. Určuje tvrdost kotouče. Pojiva známe: Pro brusivo A, C používáme pojivo: keramické V pryžové R z umělé pryskyřice B šelakové E (Šelak je přírodní živice, získávaná z výměšků červce lakového) magnezitové Mg Pro brusivo B, N, D používáme pojivo: kovové (bronz) keramické z umělé pryskyřice
VOLBA BROUSÍCÍ NÁSTROJE Volba brousicího kotouče brousící kotouč volíme takto: tvar a velikost podle tvaru broušené plochy brusivo, tvrdost podle materiálu obrobku (tvrdší obrobek měkčí kotouč, velké stykové plochy měkčí kotouč) velikost zrna podle výkonu broušení, podle kvality obrobené plochy (větší zrno vyšší výkon, horší kvalita)
UPÍNÁNÍ BROUSÍCÍ NÁSTROJE Upínání brousicího kotouče Brousící kotouč je třeba podrobit před upevněním zvukové zkoušce poklepem. K tomu se kotouč přidržuje v otvoru a zlehka se na něj klepne např. kouskem tvrdého dřeva. Zvuk musí být jasný. Sevřeme kotouč upínacími přírubami. Příruby musejí mít správnou velikost. Jednu třetinu průměru kotouče při používání ochranných krytů a dvě třetiny bez ochranných krytů. Mezi brousící nástroje a upínací příruby je třeba vložit vrstvu z pružného materiálu (např. pryž, papír nebo plsť.)tím se mají vyrovnat nerovnosti na povrchu kotouče. Orovnáme Vyvážíme Upneme na vřeteno stroje. Brousící kotouč se musí dát lehce nasunout na vřeteno. Chráníme krytem. U jednoduché stojanové brusky ustavujeme opěrku na broušené součásti a nástroje s malou vůlí (do 3mm). Při opotřebení kotouče ji přestavíme na tuto vůli. Je třeba dodržovat maximální otáčky. Na brusném kotouči je uvedena maximální přípustná obvodová rychlost. Před spouštěním brusky dbát na to, aby nemohly být zachyceny nástroje brousícím kotoučem. Po každém novém upnutí necháme kotouč běžet naprázdno pět minut při maximální přípustné frekvenci otáčení.
Zdroje: J. Leinveber, J. Řasa, P. Vávra. Strojnické tabulky, Scientia s. r. o. 1999, s. 839-853 Dušan Drienský, Pavel Fúrik, Terézia Lehmanová, Josef Tomaides. Strojní obrábění I, SNTL, 1988, Kapitola 6, s. 277 360 http://www.sps-ko.cz/documents/stt_obeslova/brou%c5%a1en%c3%ad.pdf