Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Podobné dokumenty
Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Pozor na chybné definice!

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Územní systém ekologické stability ÚSES


Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Jiří Schlaghamerský: Pedobiologie jaro 2012

Martina Bábíčková, Ph.D

Biocenóza Společenstvo

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Vegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy

Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Zkoumá: Obory ekologie:

CZ.1.07/1.5.00/

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Biotické podmínky života

Produkce organické hmoty

Úvod do Ekologie lesa. Obsah. Obsah a cíle predmetu

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.

Zoologie, živočichové a prostředí

CZ.1.07/1.5.00/

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

05 Biogeochemické cykly

Esej na ekologické téma: Současné pojetí ekosystému

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Atraktivní biologie PRODUCENTI. biotické faktory DESTRUENTI ENTI KONZUMENTI

VY_32_INOVACE_017. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ

Energetika ekosystémů

Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza

Atraktivní biologie 1

Ekologie II 3. Energie v ekosystémech a společenstvech

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51)

Vodní ekosystémy Práce v ekosystému rybník

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A

Potravní síť Společenstvo

VY_32_INOVACE_016. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Téma: Ročník: VZTAHY 6. ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN V LESE

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Základy lesnické typologie

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

Biocenóza Společenstvo

Potravní řetězec a potravní nároky

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

28. VZTAHY MEZI ORGANISMY A PROSTŘEDÍM

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Intertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule)

Ekologie společenstev. Úvod do problematiky

Nadaní žáci Pracovní sešit

Biologická produktivita

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Korespondenční soutěž Tajemství lesů

PŘÍRODOVĚDNĚ INSTRUMENTÁLNÍ POHLED. Doporučení pro předmět: přírodopis (biologie), ekologie, ekologický seminář

Transkript:

Ekosystém

Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém

Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické látky Organické látky Živé organismy - Producenti - Konzumenti - Dekompozitoři Procesy Produkce Dekompozice Potravní řetězce Tok energie Koloběhy látek Autoregulační procesy Stabilizační procesy

Fotosyntéza 33 Vstup energie do ekosystému Vznik energeticky bohatých sloučenin 6 CO 2 + 6 H 2 O + energie C 6 H 12 O 6 + 6 O 2 Rostliny typu C3 ( Rostliny typu C4 ( Rostliny typu CAM kyselina 3-fosfoglycerová) kyselina oxaloctová, jablečná, asparagová) Fotoautotrofní baktérie Chemoautotrofní baktérie

Produktivita a produkce 34 Produkce Primární Sekundární Hrubá Čistá Produkce úroda Dřevo 20-55 % Obilniny 30-40 % Brambory 50-60 % Cukrovka 60-70 % Primární produkce souše 11-12.10 10 t.rok -1-80 % tropy a subtropy (54 % rozlohy) - asi poloviny lesy Primární produkce oceánů 5-6.10 10 t.rok -1 (71 % rozlohy)

Potravní řetězce 33 Producent (P) Primární konzument (K 1 ) Sekundární konzument (K 2 ) Řetězce - Predátorské - Parazitické - Dekompoziční Trofická síť Dekompozitor

Tok energie ekosystémem 33 Otevřené systémy Termodynamické zákony Energetická bilance ekosystému Q = Iv + Ii Ie Ex + Im T ± H F R F R = 0 ekosystém v rovnováze F > R narůstá biomasa, ekosystém v rozvoji F < R ubývá biomasa, degradace

Cesty toku energie 33 FAR nevyužito (94-99 %) Respirace (10-75 %) P Býložravci Parazité Patogeny (2-10 %) Dekompozitoři Respirace (30-99 %) K nevyužito Predátoři Parazité Patogeny Dekompozitoři Dodatková energie neasimilováno (10-90 %)

Ekologické pyramidy 34 Pyramidy - početnosti - biomasy - energie K2-n K1 býložravci P zelené rostliny

Dekompozice organické hmoty 35 Půda Na dně vod Humifikace (humus) Mineralizace Saprofágní konzumenti Mikroorganismy Rychlost dekompozice produkce

Koloběhy látek 36 biogeochemické cykly Interní uvnitř ekosystémů Externí přesahují hranice ekosystémů Globální v celozemském měřítku Antropogenní vlivy

Globální cyklus vody 36

Koloběh vody v ekosystému 36

Tok energie Úplná částečná mineralizace Cyklus uhlíku 36

Zdroje - přirozené - antropogenní Cyklus dusíku 36

Cyklus fosforu 36

stav systému Stabilita ekosystému Rovnováha stabilita Rezistence resilience 37 rezistence resilience destabilizace lokální rezistence globální rezistence resilience nestabilita

Důležité ekosystémy 38 26 000 km 2, 33 % území Složitá struktura Les Primární produkce 6 25 t.ha -1 (stromy 3 14 t.ha -1 ) Biomasa 100 450 t.ha -1 Biomasa živočichů 10 2 kg.ha -1

Důležité ekosystémy 38 10 000 km 2, 13 % území Většinou druhotné Primární produkce 3 15 t.ha -1 Biomasa 10 30 t.ha -1 Biomasa živočichů 10 2 kg.ha -1 Louka

Důležité ekosystémy 38 Pole 30 000 km 2, 40 % území Strukturálně jednoduché, omezená autoregulace Primární produkce 5 50 t.ha -1 (podle plodiny) Biomasa odpovídá více méně produkci Dodatková energie

Důležité ekosystémy 38 Rybník Strukturálně složitý, vertikální členění Prostorově vymezený Primární produkce - teplota, živiny - oligotrofní (desítky kg.ha-1) - eutrofní (až desítky t.ha-1) - dystrofní

Důležité ekosystémy 38 Rybník prostorová struktura Dílčí společenstva - Plankton - Nekton - Neuston - Pleuston - Bentos

Důležité ekosystémy 38 Proudění vody Horizontální členění Přísun živin z okolí Řeka Stupně saprobity - Xenosaprobita - Oligosaprobita - -mezosaprobita - -mezosaprobita - polysaprobita

Fungování přirozeného a antropogenního ekosystému 39 Sluneční záření Teplo Antropogenní vstupy, vnější regulace Sluneční záření Teplo Přírodní ekosystém (autoregulace) Agroekosystém (potlačená autoregulace) Přirozený import a export hmoty Přirozený import a export hmoty Úroda

Biom 41 Vegetační pásma - zonobiomy Bioregion Závislost na makroklimatu - vzdálenost od rovníku - kontinentalita Tundra Tajga Opadavý les Step Polopoušť a poušť Neopadavé porosty

Biom 41 Výškové členění orobiomy vegetační stupně Vliv mezo- a mikroklimatu V rámci zonobiomů 1. Planární (nížinný) 2. Kolinní (pahorkatinný) 3. Suprakolinní (kopcovitý) 4. Submontánní (podhorský) 5. Montánní (horský) 6. Supramontánní (středohorský) 7. Subalpínský (klečový) 1. Dubový 2. Bukodubový 3. Dubobukový 4. Bukový 5. Jedlobukový 6. Smrkojedlobukový 7. Smrkový 8. Klečový 9. Alpínský

Biom 42 Azonální společenstva - pedobiomy Specifické půdní podmínky Odchylka od zonálního uspořádání Slaniska Rašeliniště Písčiny Skály