Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD521 Bc. Miloš Novák 1. ročník Datum vytvoření: 8.1.2014 Datum ověření: 26.2.2014 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Tematická oblast: Předmět: Způsob využití: Klíčová slova: Předpoklady dětí předškolního věku pro TV Tělesná výchova s didaktikou Seznámení s předpoklady dětí předškolního věku pro tělesnou výchovu, věkovými zvláštnostmi a omezeními tohoto věku. Předpoklady, předškolní, vývoj, Druh učebního materiálu: Prezentace
Předpoklady dětí předškolního věku pro TV T Ě L E S N Á V Ý C H O V A S D I D A K T I K O U
Předškolní věk (3-6 let) Základ pro práci s dětmi tvoří poznatky o tom, co je pro dítě v určitém období charakteristické. Dětský organismus se vyznačuje řadou zvláštností a specifických vlastností, které je nutné při péči o děti respektovat (oblast somatickou, funkční, psychickou i sociální).
Věkové a individuální zvláštnosti dětí A. Anatomicko-fyziologický vývoj = jak se vyvíjí tělo dítěte a. Růst a vývoj b. Srdečně cévní a dýchací soustava c. Nervová soustava B. Pedagogicko-psychologický vývoj
A. Anatomicko-fyziologický vývoj Růst a vývoj Tělesné proporce Dochází k výrazným proporcionálním změnám, které ovlivňují i funkce pohybového ústrojí (rychlý růst), (v průběhu 1. roku hmotnost dítěte vzroste průměrně 3x, zhruba na 10kg; do 6.roku pak ještě přibližně 2x, zhruba na 20-25kg) ještě ve 3 letech je pro dítě typická batolecí proporcionalita, Krátké končetiny, kulovitý trup, vystouplé bříško (ještě nedokáže zatáhnout břišní stěnu), velká hlava v poměru k tělu. mezi 4.-6. rokem dochází k první vytáhlosti. Končetiny se prodlužují, trup ztrácí kulovitost, dítě dokáže zatáhnout bříško, hlava se zdá v poměru k tělu menší.
A. Anatomicko-fyziologický vývoj Růst a vývoj Kosti, klouby Kosti rostou rovnoměrně, jsou pružné, ale nejsou ještě úplně vyvinuté, především klouby, kosti nejsou plně osifikovány (osifikace = zkostnatění, zvápenatění), jsou měkké, není dokončen vývoj kloubů to omezuje řadu činností, Nejsou dovoleny visy, podpory prosté, doskoky z vyšší podložky než je pas dítěte, prudké nárazy koleny na tvrdou podložku, rozštěpy, hluboké záklony, kotouly vzad (pro možné poranění krční páteře), zvedání těžkých břemen (břemen těžších než je 10% hmotnosti těla dítěte, cca 1,5 2 kg)
A. Anatomicko-fyziologický vývoj Růst a vývoj Kosti, klouby nedostatečné vazivové a svalové zpevnění kloubů umožňuje zvyšování kloubní pohyblivosti (flexibilita rozsah v kloubech), dokonce i přes fyziologickou mez, Bývá využíváno v nezodpovědně vedené ranné sportovní specializaci např. ve sportovní a moderní gymnastice, krasobruslení, tanci, baletu apod. jedná se však o přetěžování organismu dítěte, jehož následky se mohou projevit až v pozdějším věku. rychlejším růstem kostí do délky vzniká nesoulad s vývojem svalstva svalů a vazů, intenzivněji se vyvíjejí větší svalové skupiny, které však nemají odpovídající schopnosti.
A. Anatomicko-fyziologický vývoj Srdečně cévní a dýchací soustava Neustálý vývoj nejsou dostatečně stabilizovány, jsou u dětí labilnější a reagují intenzivněji (výrazněji) na vnitřní i vnější změny, To může vyvolat častější točení hlavy, nevolnost, mdloby při dlouhodobějším stání v nevětrané místnosti, ve větším shluku dětí, při strachu, stresu apod. při pohyb. námaze rychle stoupá frekvence dechu i tepu, Z klidové hodnoty cca 100 tepů/1 min až na 220 tepů a z klidové dechové frekvence cca 20 dechů/1 min nejméně na dvojnásobek.
A. Anatomicko-fyziologický vývoj Srdečně cévní a dýchací soustava pracují méně ekonomicky neekonomičnost soustav je důvodem dřívějšího nástupu únavy, vyšší únavu, způsobenou i dalšími vlivy (nevyspáním doma, počínající nemocí apod.) signalizuje lhostejnost, ospalost a ztráta zájmu, pro děti není vhodná maximální (vysoká) zátěž trvající krátkou dobu a dlouhodobá monotónní zátěž, Děti zvládají spíše dlouhodobější zátěž relativně vysoké intenzity než zátěže maximální.
A. Anatomicko-fyziologický vývoj Srdečně cévní a dýchací soustava po krátkém odpočinku obě soustavy rychle regenerují, děti mohou vzápětí podstoupit další námahu, děti jsou schopné vykonat velké množství práce během delší doby, pokud mu umožníme dostatečný odpočinek, Tato schopnost je zřejmá při sledování spontánní činnosti dětí a je předpokladem i řízeného zatěžování dětského organismu v zájmu zvýšení jeho zdatnosti krátkodobými opakovanými činnostmi.) žádoucí změny v organismu dítěte nastupují až při určité intenzitě dítě by mělo zčervenat, zapotit se, zadýchat se,
A. Anatomicko-fyziologický vývoj Srdečně cévní a dýchací soustava frekvenci dýchání ovlivňují také menší dýchací dutiny a menší objem plic, proto je frekvence celkově vyšší, Zaměřená dechová cvičení i prohloubené dýchání při řadě pohybů vede k rozšiřování a formování hrudníku aktivizováním dýchacích svalů i ke zvýšení kapacity plic. jemná sliznice dýchacích cest i plic je velmi citlivá, proto je více náchylná k onemocnění pozor proto na cvičení v prašném prostředí, s růstem a vývojem se ekonomičnost reakce celého organismu a především srdečně cévního systému zvyšuje.
A. Anatomicko-fyziologický vývoj Nervová soustava Dochází k výraznému vývoji v rychlosti reakce a rychlosti v dané činnosti (např. běhu), přibližně ve stejné době, kdy se mění postava, dozrává i mozek a myelinizují se nervová vlákna, což urychluje přenos vzruchů, Kolem 3 let dítě reaguje na pokyn či signál pomalu (pomalu běhá). Kolem 6 let již na signál reaguje relativně rychle (rychleji běhá).
A. Anatomicko-fyziologický vývoj Nervová soustava díky mozku a zvýšené kvalitě řízení pohybu se výrazně rozvíjejí i rovnováha, rytmičnost a obratnost optimální věk pro jejich rozvoj a pro učení se novým pohybovým dovednostem začíná tomto věku a pokračuje v mladším školním věku proto je třeba dětem nabízet různé pohybové a sportovní činnosti
B. Pedagogicko-psychologický vývoj Přirozená touha po pohybu, hravost, zvídavost, touha poznávat nové věci, vyzkoušet nové činnosti a navazovat kontakty s ostatními dětmi, Neuspokojená potřeba pohybu vede ke kázeňským přestupkům. potřeba vhodné motivace (povzbuzování do činnosti) přitažlivé činnosti opakují mnohokrát a s radostí, úkoly musí být přiměřené a srozumitelné, Proto dávat jasné a přesné pokyny a používat jednoduché výrazy a pojmy, které děti znají; nebo vysvětlit (např. řada, zástup, leh, sed apod.)
B. Pedagogicko-psychologický vývoj příliš složitá pravidla hry, kterým děti úplně nerozumí, je snadno unaví a stresují, v průběhu učení je třeba děti podněcovat a splnění úkolu kladně ohodnotit = ZPĚTNÁ VAZBA, je rozdíl novou činnost vyzkoušet a naučit se důležité opakování, přibližně ve 3 letech se rozvíjí sebeuvědomění provázené sebeprosazováním, snahou po samostatnosti a také vzdorovitým chováním,
B. Pedagogicko-psychologický vývoj je schopno srovnávat své výkony s ostatními a hodnotit tak svoji (ne) úspěšnost, děti v tomto věku nemají schopnost reálného sebehodnocení, projevují se již určité charakteristické rysy povahy, je možno již velmi výrazně působit na návyky dítěte, vštěpovat mu správné postoje, usměrňovat negativní projevy,
B. Pedagogicko-psychologický vývoj v mladším období si dítě ještě hraje samo (i když je rádo ve společnosti jiných dětí), menší děti se učí přirozeně od starších, a to napodobováním a experimentováním, postupem času jsou děti schopné navázat kontakty ve hře, domluvit se, rozdělit si role, podřídit se pravidlům a řešit konflikty,
B. Pedagogicko-psychologický vývoj Individualita, nebo-li různý přístup ke každému dítěti (každé dítě jinak šikovné, k naučení nové činnosti potřebuje různý čas, jinou motivaci), je třeba respektovat osobní předpoklady a podporovat individuální úroveň a zlepšování každého dítěte, Důležitý je průběh činnosti, nikoli její výsledek. nejsou vhodné soutěživé činnosti, hodnocení výkonu jednotlivců.
Informační zdroje 1. DVOŘÁKOVÁ, Hana. Pohybové činnosti pro předškolní vzdělávání. aktualizované vydání. Praha: Dr. Josef Raabe, 2011. ISBN 978-80-86307-88- 2. HÁJEK, Jeroným. Antropomotorika. 2., přeprac. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2012, 107 s. ISBN 978-80-7290-598-0. 3. KOZLÍK, Jaroslav. Tělesná výchova pro vychovatele I,II: Učebnice pro pedagogické školy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1974. 4. DVOŘÁKOVÁ, Hana, Eva HELLEROVÁ, Ivana PANOCHOVÁ a Dana TRPIŠOVSKÁ. Tělesná výchova v mateřské škole. Praha: Naše vojsko, n. p., 1989.