Evropský veřejný ochránce práv Shrnutí evropského veřejného ochránce práv Evropský veřejný ochránce práv a občanská práva Zvláštní průzkum Eurobarometru Proveden společností TNS Opinion & Social na požádání Evropského parlamentu a evropského veřejného ochránce práv Rozsah: 27 členských států EU (26 836 evropských občanů) Metodologie: osobní dotazování Práce v terénu: únor březen 2011 7. června 2011 CS 1 avenue du Président Robert Schuman CS 30403 F - 67001 Strasbourg Cedex T. + 33 (0)3 88 17 23 13 F. + 33 (0)3 88 17 90 62 www.ombudsman.europa.eu eo@ombudsman.europa.eu
Obsah Úvod 3 Hlavní zjištění 4 1. Listina základních práv a občanská práva 5 1.1. Jak se lidé cítí být informováni o Listině...5 1.2. Práva evropských občanů...6 2. Výkonnost správy EU 7 3. Evropský veřejný ochránce práv 9 3.1. Úloha veřejného ochránce práv...9 3.2. Zájem veřejnosti o funkci veřejného ochránce práv...10 Závěr 12 2
Úvod Evropský veřejný ochránce práv šetří stížnosti občanů EU, firem, nevládních organizací, sdružení a jiných organizací ohledně nesprávných úředních postupů orgánů, institucí, úřadů a agentur EU. Nesprávným úředním postupem se rozumí špatná nebo nedostatečná správa, jíž jsou například opožděné platby za projekty EU nebo neodůvodněné zamítnutí přístupu k dokumentu či informacím. Evropský veřejný ochránce práv je často vnímán jako článek spojující evropské občany se správou EU. Jednou z jeho hlavních priorit je napomoci správě EU, aby se stala transparentnější, efektivnější a vstřícnější vůči občanům. Evropský veřejný ochránce práv chce rovněž informovat evropské občany o jejich nových právech, která stanoví Lisabonská smlouva a Listina základních práv Evropské unie. Listina základních práv Evropské unie a Lisabonská smlouva, která dává Listině právní závaznost, posílily roli evropských občanů ve vztahu ke správě EU. Umožňují větší zapojení občanů do rozhodovacího procesu v EU a zavádí právo na řádnou správu, tedy právo, které je jádrem činnosti evropského veřejného ochránce práv. Cílem průzkumu Eurobarometru 1 je zhodnotit, jak se evropští občané cítí být informováni o Listině základních práv a jaký význam přikládají právům, jež jako občané EU mají. Tyto údaje jsou pro práci veřejného ochránce práv zásadní. Jen ti občané, kteří znají svá práva a vědí, kam se obrátit, pokud nastanou problémy, je mohou efektivně využít. Navíc by dotazování Evropanů ohledně výkonnosti správy s určením oblastí, kde je prostor ke zlepšení. EU mělo napomoci Hlavní cílovou skupinou veřejného ochránce práv nejsou jen evropští občané, ale také nevládní organizace, firmy, sdružení a další organizace, zkrátka každý v Evropské unii, kdo by se mohl setkat s problémy se správou EU. Jeho cílem je použít výsledky tohoto průzkumu ke zlepšení vlastní práce a komunikace s veřejností, aby mohl lépe oslovit své cílové publikum. Výsledky průzkumu předá také dále Evropské síti veřejných ochránců práv a požádá o podporu vnitrostátních a regionálních veřejných ochránců práv při informování občanů o jejich právech. Veřejný ochránce práv děkuje Evropskému parlamentu za zadání tohoto průzkumu a společnosti TNS Opinion & Social za jeho provedení. Úplná verze průzkumu včetně široké škály sociodemografických dat a jiných statistik je dostupná na stránkách veřejného ochránce práv: http://www.ombudsman.europa.eu/press/statistics.faces Části textu a grafika použité v tomto shrnutí byly přejaty z plného znění zprávy, kterou vypracovala společnost TNS Opinion & Social. 1 Průzkum Eurobarometru, který byl proveden v 27 členských státech EU. 26 836 evropských občanů starších 15 let bylo přímo dotazováno společností TNS Opinion & Social network v období od 9. února do 8. března 2011. Tato metodologie se používá u průzkumů, které provádí Generální ředitelství pro komunikaci Evropského parlamentu (Oddělení pro výzkum a politickou analýzu). 3
Hlavní zjištění Sedmdesát dva procent (72 %) respondentů uvedlo, že se necítí být informováni o Listině základních práv. Veřejný ochránce práv, další orgány EU a Evropská síť veřejných ochránců práv jednoznačně musí sehrát podstatnou úlohu, pokud jde o lepší informování občanů o Listině. Téměř polovina respondentů považuje právo svobodně se pohybovat a pobývat v EU za nejdůležitější občanské právo. Druhým nejdůležitějším občanským právem je podle názoru respondentů právo na řádnou správu a po něm následuje právo podávat stížnosti veřejnému ochránci práv. Tento výsledek je velmi povzbudivý pro veřejného ochránce práv, jehož snahou je zvýšit svou viditelnost a pomoci občanům lépe uplatňovat jejich právo na řádnou správu. Spokojenost se správou EU je všeobecně nízká, pokud jde o její efektivitu, přístup k poskytování služeb a transparentnost. Obzvláště znepokojivé je, že podle respondentů si EU vede nejhůře v transparentnosti (42 % uvedlo, že nejsou spokojeni s mírou transparentnosti ve správě EU). Jelikož se třetina šetření veřejného ochránce práv týká nedostatečné transparentnosti, posiluje tento závěr jeho odhodlání pomoci orgánům EU stát se otevřenější, účinnější a vstřícnější k občanům. Většina respondentů (52 %) si myslí, že nejdůležitější úlohou veřejného ochránce práv je zajistit, aby občané EU znali svá práva a věděli, jak je uplatňovat. 34 % respondentů si myslí, že je důležité, aby evropský veřejný ochránce práv spolupracoval s veřejnými ochránci práv v jednotlivých členských státech EU, zatímco dosažení nápravy pro stěžovatele v případě nesprávného úředního postupu vnímá jako důležité jen 27 % respondentů. Tyto výsledky podtrhují důležitost politiky komunikace veřejného ochránce práv s evropskými občany a potřebu úzké spolupráce v rámci Evropské sítě veřejných ochránců práv. Evropský veřejný ochránce práv však musí v souvislosti se svým hlavním úkolem, jímž je řešení stížností, také posílit svou informační politiku, zejména vůči potenciálním stěžovatelům, jako jsou firmy, nevládní organizace, sdružení, organizace a další subjekty. Zhruba polovina respondentů by chtěla vědět více o práci veřejného ochránce práv. Tento výsledek podtrhuje důležitost snah veřejného ochránce práv informovat širokou veřejnost o jeho službách. Zdůrazňuje také potřebu poskytování cílených informací těm občanům, firmám a dalším zúčastněným subjektům, kteří by v budoucnosti skutečně mohli potřebovat využít služby veřejného ochránce práv. 4
1. Listina základních práv a občanská práva 1.1. Jak se lidé cítí být informováni o Listině Jasná většina evropských občanů (72 %) se necítí být informována o Listině základních práv Evropské unie. Dalších 13 % respondentů spontánně odpovědělo, že o Listině nikdy neslyšeli. V porovnání s tím pouze 14 % respondentů v EU uvedlo, že jsou o tomto dokumentu dobře informováni: 12 % uvedlo, že jsou poměrně dobře informováni, a pouze 2 % respondentů se považují za velmi dobře informované. Pokud se zaměříme na výsledky v jednotlivých členských státech, tak zjistíme, že pouze ve třech zemích, Lucembursku (25 %), České republice (22 %) a Itálii (21 %), se více než 20 % respondentů cítí být dobře informováno. Pouze 6 % občanů v Lotyšsku a 8 % ve Francii, Litvě a Rumunsku se považuje za dobře informované. Minimálně 70 % respondentů v 18 členských státech uvádí, že nejsou informováni; obzvláště velký podíl těchto respondentů se nachází ve Španělsku (88 %) a Finsku (85 %). Zatímco v Portugalsku se považuje za neinformované pouze 49 % respondentů, velmi vysoký podíl portugalských občanů (39 %) spontánně uvedl, že o Listině základních práv Evropské unie nikdy neslyšeli, stejně jako 28 % respondentů v Irsku a 27 % v Řecku. 5
1.2. Práva evropských občanů Právo svobodně se pohybovat a pobývat v EU je považováno za nejdůležitější právo nejvyšším počtem respondentů (48 %), na druhém místě následuje právo na řádnou správu orgány EU (33 %) a jako třetí nejdůležitější je vnímáno právo podávat stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv (32 %). 21 % respondentů vnímá jako jedno z nejdůležitějších práv právo volit v evropských volbách, pokud se přestěhují do jiného členského státu, stejný počet respondentů uvádí na tomto místě právo na přístup k dokumentům orgánů EU. 20 % respondentů považuje za jedno ze svých nejdůležitějších práv právo předložit petici Evropskému parlamentu, přičemž právo navrhnout legislativu prostřednictvím občanské iniciativy hodnotí jako důležité právo 19 % respondentů. Právo pohybovat se a volně pobývat v EU je vnímáno jako nejdůležitější právo v 21 členských státech. Právo na řádnou správu orgány EU je vnímáno jako nejdůležitější právo v třech zemích (Řecko, Španělsko a Itálie), zatímco ve zbývajících třech zemích (Česká republika, Malta a Portugalsko) je jako nejdůležitější právo vnímáno právo podávat stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv. Právo pohybovat se a volně pobývat v EU je vnímáno jako obzvláště důležité ve Finsku (74 %) a Švédsku (73 %), zatímco respondenti v Itálii (28 %) a Španělsku (31 %) jej vnímají méně prioritně. Právo předkládat stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv je nejvíce ceněno v Řecku (46 %) a Slovinsku (44 %), avšak pouze 16 % lidí v Litvě a 21 % v Lotyšsku to vnímá jako důležité právo. 32 % lidí v Dánsku a Švédsku se domnívá, že důležitým právem je právo na přístup k dokumentům orgánů EU, zatímco podobně to vnímá pouze 13 % lidí ve Španělsku a Litvě. 6
2. Výkonnost správy EU Dojem veřejnosti, pokud jde o správu EU z hlediska tří kritérií, která byla předmětem průzkumu efektivita, přístup k poskytování služeb a transparentnost, je, že výkonnost je nízká. U všech tří bodů je více lidí, kteří uvádí, že výkonnost je neuspokojivá, než těch, kteří uvádí, že je mírně uspokojivá nebo uspokojivá. Co se týče otázky efektivity správy, většina respondentů (35 %) si myslí, že správa EU předvádí neuspokojivou míru efektivity; mírně uspokojivou či velmi vysokou efektivitu jich zaznamenává méně. Jako mírně uspokojivou vnímá výkonnost EU každý třetí respondent z deseti (31 %), zatímco pouze 10 % ji vnímá jako uspokojivou. Pokud jde o přístup správy EU k poskytování služeb, respondenti v EU jsou spíše nakloněni názoru, že výkonnost EU je v tomto ohledu neuspokojivá (33 %); méně jich zastává názor, že je mírně uspokojivá (30 %) nebo uspokojivá (10 %). O EU všeobecně panuje názor, že má větší nedostatky u transparentnosti nežli u efektivity a přístupu k poskytování služeb. 42 % lidí je nespokojeno s přístupem EU k transparentnosti; 25 % uvádí, že jsou mírně spokojeni, a pouze 9 % je spokojeno. 7
Analýza dat z jednotlivých zemí odhaluje jasný obraz toho, jaké země mají nejpříznivější názor na výkonnost správy EU. Nejpozitivnější dojem v EU u všech tří analyzovaných bodů mají respondenti na Maltě a Slovensku, uznání je také dlouhodobě vysoké v Bulharsku a Rumunsku. Na druhé straně žebříčku se nacházejí respondenti v Německu a Spojeném království, kteří mají z výkonnosti správy EU dlouhodobě špatný dojem. 8
3. Evropský veřejný ochránce práv 3.1. Úloha veřejného ochránce práv Zajistit, aby občané EU znali svá práva a věděli, jak je využít, je obecně vnímáno jako nejdůležitější úloha veřejného ochránce práv; 52 % respondentů tuto úlohu uvedlo jako jednu z klíčových funkcí veřejného ochránce práv. 34 % respondentů si myslí, že je důležité, aby evropský veřejný ochránce práv spolupracoval s veřejnými ochránci práv v jednotlivých členských státech EU, aby zajistil efektivní řešení stížností občanů týkající se EU, zatímco 30 % respondentů se domnívá, že úlohou veřejného ochránce práv je propagace práva občanů EU na řádnou správu orgány EU. 27 % respondentů vnímá jako důležité dosažení nápravy pro stěžovatele v případě nesprávného úředního postupu, 22 % si myslí, že pro veřejného ochránce práv by mělo být prioritou propagovat právo občanů EU získat přístup k dokumentům EU. 19 % občanů uvádí, že chtějí, aby se veřejný ochránce práv zaměřil na posílení přístupu správy EU k poskytování služeb. Zajistit, aby občané EU znali svá práva a věděli, jak je využít je nejčastější odpověď, která zazněla ve všech členských státech, s výjimkou Nizozemska, kde bylo nejčastější odpovědí spolupracovat s veřejnými ochránci práv v jednotlivých členských státech, aby se zajistilo efektivní řešení stížností občanů týkající se EU, a Irska, kde je propagace práva občanů EU na řádnou správu orgány EU vnímána jako stejně důležitá jako zajistit, aby občané EU znali svá práva. Zajistit, aby občané EU znali svá práva a věděli, jak je využít, je považováno jako obzvláště důležitá úloha v Dánsku a Švédsku, kde tuto odpověď uvedlo 69 % občanů, avšak není vnímáno jako natolik zásadní v Rumunsku (38 %), Irsku (43 %) a Portugalsku (43 %). Spolupracovat s veřejnými ochránci práv v jednotlivých členských státech, aby se zajistilo efektivní řešení stížností občanů týkající se EU se opět považuje za klíčovou funkci veřejného ochránce práv v Dánsku (61 %), Švédsku (59 %) a Nizozemsku (53 %), zatímco této funkci přikládá velký význam pouze poměrně málo respondentů v Rumunsku (16 %) a Litvě (22 %). Respondenti na Kypru (49 %), ve Švédsku (43 %) a Irsku (43 %, první uvedená odpověď, na stejné úrovni jako zajistit, aby občané EU znali svá práva a věděli, 9
jak je využívat ) vnímají jako jednu z nejdůležitějších úloh veřejného ochránce práv propagovat právo občanů EU na řádnou správu orgány EU, avšak s tímto souhlasí pouze 18 % respondentů v Polsku a 20 % v Litvě. Dosažení nápravy pro stěžovatele v případě nesprávného úředního postupu vnímá jako velmi důležité 52 % lidí ve Finsku a 48 % lidí na Kypru. Naproti tomu to vnímá jako prioritu pouze 12 % lidí v Estonsku a 16 % ve Švédsku. Lidé ve Švédsku (38 %) a Dánsku (36 %) vnímají propagaci práva občanů EU na přístup k dokumentům EU jako klíčovou povinnost, zatímco stejně to vnímá jen 13 % respondentů v Litvě a 14 % v České republice, Lotyšsku a Polsku. Zaměřit se na posílení přístupu správy EU k poskytování služeb je hlavní prioritou podle 36 % respondentů v Rakousku a 31 % v Řecku, ale není to vnímáno jako natolik velká priorita v Lotyšsku (11 %), Lucembursku (13 %) nebo ve Spojeném království (13 %). Poměrně vysoký počet lidí v Rumunsku (26 %), Estonsku (22 %) a Litvě (22 %) uvedl, že neví, jaká by měla být nejdůležitější úloha veřejného ochránce práv. 3.2. Zájem veřejnosti o funkci veřejného ochránce práv Občané EU nejsou jednotní v otázce, zda mají zájem dozvědět se více o úloze evropského veřejného ochránce práv; zhruba polovina uvádí, že zájem mají (49 %), a polovina uvádí, že zájem nemají (48 %). Pouze 10 % lidí uvádí, že má velký zájem, zatímco 39 % uvádí, že má docela zájem. Naopak 29 % lidí uvádí, že nemají příliš velký zájem, 19 % uvádí, že nemají žádný zájem. 10
Na úrovni jednotlivých členských států pouze v 11 státech alespoň polovina respondentů uvedla, že mají zájem dozvědět se více o roli veřejného ochránce práv. Míra zájmu je nejvyšší na Kypru, kde má zájem 74 % lidí, v Lucembursku (64 %) a na Maltě (62 %). Naopak určitý zájem o toto téma uvádí jen 21 % lidí na Slovensku, 30 % v Lotyšsku a 32 % v Dánsku. Počet respondentů, kteří uvádějí, že nemají zájem o práci veřejného ochránce práv, je nejvyšší na Slovensku (78 %), v Lotyšsku (68 %) a v Dánsku (67 %). Pouze v jednom členském státě je nejčastější odpověď velký zájem na Kypru (40 %), zatímco odpověď nemám příliš velký zájem zazněla nejčastěji v osmi zemích: v Dánsku (49 %), Lotyšsku (47 %), Finsku (45 %), České republice (43%), na Slovensku (40 %), v Maďarsku (36 %), Polsku (36 %) a Bulharsku (32 %). 11
Závěr Nedostatek informovanosti respondentů o Listině základních práv je znepokojující. Současně si většina respondentů myslí, že nejdůležitější úlohou veřejného ochránce práv je zajistit, aby občané EU znali svá práva a věděli, jak je využít. Tyto závěry jasně dokazují, že je důležité, aby evropský veřejný ochránce práv, stejně jako další orgány EU a Evropská síť veřejných ochránců práv občany lépe informovali o Listině a o jejich právech. Pro veřejného ochránce práv je nesmírně povzbudivé vidět, že každý třetí respondent si myslí, že právo na řádnou správu je jedním z jeho nejdůležitějších občanských práv. Téměř stejný počet respondentů uvedl, že přikládá velký význam právu předložit stížnost veřejnému ochránci práv. Tyto závěry podtrhují důležitost práce veřejného ochránce práv a posilují jeho roli jako zásadního článku spojujícího evropské občany se správou EU. Pokud jde o výsledky průzkumu o výkonnosti správy EU, je obzvláště znepokojující, že 42 % respondentů uvádí nespokojenost s mírou transparentnosti v orgánech EU. Spokojenost s efektivitou orgánů a orientovaností na služby je také nízká. Jednou z hlavních priorit veřejného ochránce práv je napomoci správě EU, aby se stala transparentnější, efektivnější a vstřícnější k občanům. Veřejný ochránce práv zjevně musí jednat vůči orgánům EU aktivněji, aby zvýšil důvěru občanů ve správu EU. Veřejný ochránce práv je v nejlepší pozici, aby identifikoval nedostatky ve správě EU a aktivně spolupracoval s orgány při jejich odstraňování. Vnímání výkonnosti orgánů EU se však mezi jednotlivými státy značně liší, což naznačuje, že subjektivní pocit neefektivity nemusí nutně vycházet z objektivního výkonu správy EU. To je podpořeno také skutečností, že čím lépe jsou lidé informováni o Listině základních práv, a tedy o EU, tím lépe hodnotí výkon správy EU. Vzdělávání veřejnosti je tedy žádoucí nejen proto, aby si lidé byli více vědomi svých práv, ale aby se také zlepšil jejich dojem z orgánů EU. Nedostatečná informovanost veřejnosti je stejně velkým problémem pro pověst EU jako jakékoliv nedostatky v orgánech EU. Pokud jde o roli veřejného ochránce práv, většina respondentů si myslí, že jeho nejdůležitější funkcí je informovat občany o jejich právech, poté následuje důležitost spolupráce s veřejnými ochránci práv v různých členských státech. Pouze 27 % respondentů se domnívá, že nejdůležitějším úkolem veřejného ochránce práv je usilovat o dosažení nápravy pro stěžovatele v případě nesprávného úředního postupu. Tyto závěry očividně vycházejí ze skutečnosti, že občané nejprve chtějí znát svá práva, než začnou přemýšlet o tom, jak je chránit. Tyto výsledky podtrhují důležitost politiky komunikace veřejného ochránce práv s evropskými občany a potřebu úzké spolupráce v rámci Evropské sítě veřejných ochránců práv. Evropský veřejný ochránce práv však musí v souvislosti se svým hlavním úkolem, jímž je řešení stížností, také posílit svou informační politiku, zejména vůči potenciálním stěžovatelům, jako jsou firmy, nevládní organizace, sdružení, organizace a další subjekty. Zhruba polovina respondentů by se chtěla dovědět více o práci veřejného ochránce práv. Tento výsledek je velmi povzbudivý a podtrhuje významnost snah veřejného ochránce práv informovat širokou veřejnost o jeho službách. Zdůrazňuje také potřebu poskytování cílených informací těm občanům, firmám 12
a dalším zúčastněným subjektům, kteří by v budoucnosti skutečně mohli potřebovat využít služby veřejného ochránce práv. Veřejný ochránce práv potřebuje podporu Evropské sítě veřejných ochránců práv jak při informování široké veřejnosti, tak při zaměření se na poskytování informací potenciálním stěžovatelům. Tento průzkum ukazuje, že projekt zaměřený na navázání spojení občanů s EU je běh na dlouhou trať. Veřejný ochránce práv je odhodlán využít tyto závěry ke zlepšení své vlastní komunikace i svých snah o posílení výkonnosti správy EU. Výsledky budou také dále předány Evropské síti veřejných ochránců práv, s cílem šířit informace o právech občanů na vnitrostátní i regionální úrovni EU. Veřejný ochránce práv opětovně děkuje Evropskému parlamentu a společnosti TNS Opinion & Social za jejich práci na tomto průzkumu. Je přesvědčen, že pravidelné monitorování názorů občanů na tato témata je klíčové pro zlepšení výkonnosti všech orgánů EU. 13