Technická univerzita v Liberci Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická

Technická univerzita v Liberci Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Katedra: PRIMÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Studijní program: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ OCENĚNÉ KNIHY A JEJICH MOŽNÉ VYUŽITÍ VE ŠKOLNÍ LITERÁRNÍ VÝCHOVĚ AWARD-WINNIG BOOKS AND THEIR POSSIBLE USE IN THE SCHOOL LOS LIBROS AVALORADOS Y SU ULILIZACIÓN POSSIBLE EN LA EDUCACIÓN LITERARIA EN LAS ESCUELAS Diplomová práce: 08-FP-KPV-0059 Autor: Martina KAVKOVÁ Podpis: Adresa: J. A. Komenského 1646 250 88, Čelákovice Vedoucí práce: Konzultant: Mgr. Jana Bednářová, Ph.D. Počet stran Grafů obrázků tabulek Pramenů příloh 99 26 7 2 31 6

Prohlášení Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem. V Liberci dne: Martina Kavková

Poděkování Děkuji všem, bez nichž bych asi nikdy svoji práci nedokončila. Zejména Mgr. Janě Bednářové, Ph.D. za kvalifikované vedení a odborné rady. Dále chci poděkovat TUL za umožnění zpracování zajímavého a přínosného tématu. A v neposlední řadě chci poděkovat školám, které mi umožnily provést výzkum.

OCENĚNÉ KNIHY A JEJICH MOŽNÉ VYUŽITÍ VE ŠKOLNÍ LITERÁRNÍ VÝCHOVĚ Anotace Cílem této diplomové práce bylo vyhledat české oceněné dětské knihy a zjistit povědomí o těchto knihách mezi žáky a učiteli. Práce obsahuje seznamy těchto knih, které byly oceněny v některé z českých soutěží po roce 1989. Výzkum znalosti oceněných knih byl proveden pomocí dotazníků. Dotazníky byly zpracovány a na jejich základě, pomocí statistických analýz, bylo provedeno vyhodnocení, jehož výsledky jsou součástí této práce. Znalost oceněných knih a literárních soutěží není mezi žáky a učiteli příliš vysoká, přestože oceněných knih je poměrně velké množství. Klíčová slova: dotazník, oceněné knihy, seznamy, soutěž, učitel, žák

AWARD-WINNIG BOOKS AND THEIR POSSIBLE USE IN THE SCHOOL Annotation The object of this thesis was to find the Czech award-winning children books and to find out the students and the teachers awareness about these books. The thesis contains a list of books which were awarded in one of the Czech competitions after the year 1989. The award-winning books investigation was made by questionnaire. The questionnaire was compiled together and the statistical analysis was used to evaluate the results. The results are part of this thesis. Students and teachers knowledge about the award-winning books is not large in spite of the great number of the award-winning books. Key words: questionnaire, award-winning books, list, competition, students, teachers

LOS LIBROS AVALORADOS Y SU ULILIZACIÓN POSSIBLE EN LA EDUCACIÓN LITERARIA EN LAS ESCUELAS Anotación: Un fin propuesto de esta tesina fue encontrar los libros de niňos que ganaron una de las competiciónes checas despues de aňo 1989. Otro fin propuesto fue encontrar el conocimiento de los estudiantes y los profesores sobre estos libros. La tesina contiene una lista de los libros avalorados. La investigatión de los libros fue hecho con cuestionarios. Los cuestionarios se evaluaron con una analysis de estadistica. Los resultos son una parte de la tesina. El conocimiento de los estudiantes y los profesores sobre los libros avalorados no es muy grande sin embargo que hya un gran número de estos libros. Las palabras de clave: cuestionarios, libros avalorades, lista, competiciónes, estudiantes, profesores

1. ÚVOD... 13 2. LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ... 15 3. VÝVOJOVÉ ETAPY DĚTSKÉHO ČTENÁŘSTVÍ... 17 3.1 Členění čtenářství na etapy... 17 3.1.1 Předčtenářská etapa... 18 3.1.2 Čtenářská etapa... 18 3.1.2.1 Mladší školní věk... 18 3.1.2.2 Starší školní věk... 19 4. LITERÁRNÍ ŽÁNRY DĚTSKÉ LITERATURY... 20 4.1 Dětský folklor... 20 4.1.1 Členění dětského folkloru... 20 4.2 Umělá poezie... 22 4.3 Lidová pohádka a její adaptace... 22 4.3.1 Členění lidové pohádky... 23 4.3.1.1 Kouzelná pohádka... 23 4.3.1.2 Zvířecí pohádka... 23 4.3.1.3 Novelistická pohádka... 24 4.4 Autorská pohádka... 24 4.5 Příběhová próza s dětským hrdinou... 25 4.6 Bajka... 25 4.7 Pověst... 26 4.8 Dobrodružná próza... 26 4.9 Umělěckonaučná próza... 27 5. RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM... 28 5.1 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání... 28 5.1.1 Cíle základního vzdělávání... 29 5.1.2 Vzdělávací oblasti RVP ZV... 30 5.1.2.1 Jazyk a jazyková komunikace... 30 5.1.2.1.1 Český jazyk a literatura... 31 5.1.2.1.2 Literární výchova... 31 6. LITERÁRNÍ OCENĚNÍ... 33 6.1 MAGNESIA LITERA... 34 6.1.1 Historie... 34 6.1.2 Hodnocení... 34 6.1.3 Kategorie... 35 8

6.1.4 Výsledky... 35 6.2 NEJKRÁSNĚJŠÍ ČESKÉ KNIHY ROKU... 36 6.2.1 Historie... 36 6.2.2 Hodnocení... 37 6.2.3 Kategorie... 37 6.2.4 Výsledky kategorie pro děti a mládež... 37 6.3 SUK -ČTEME VŠICHNI... 40 6.3.1 Historie... 40 6.3.2 Hodnocení... 41 6.3.3 Výsledky... 41 6.4 ZLATÁ STUHA... 49 6.4.1 Historie... 49 6.4.2 Kategorie... 49 (byly ustanoveny až v roce 2000)... 49 6.4.3 Výsledky... 50 6.5 VÝROČNÍ CENY ALBATROSU... 54 7. NEJOCEŇOVANĚJŠÍ AUTOŘI... 55 7.1 Ivona Březinová... 55 7.1.1 Oceněné knihy pro děti a mládež... 55 7.2 Martina Drijverová... 56 7.2.1 Oceněné knihy pro děti a mládež... 56 7.3 Vladimír Hulpach... 57 7.3.1 Oceněné knihy pro děti a mládež... 57 7.4 Alena Ježková... 58 7.4.1 Oceněné knihy pro děti a mládež... 58 7.5 Iva Procházková... 58 7.5.1 Výběr z bibliografie pro děti a mládež... 59 7.6 Pavel Šrut... 59 7.6.1 Oceněné knihy pro děti a mládež... 60 7.7 Jiří Žáček... 60 7.7.1 Oceněné knihy pro děti a mládež... 60 8. PRAKTICKÁ ČÁST... 62 8.1 Výběr prvků... 62 8.2 Výzkumné problémy a hypotézy... 63 8.3 U-test Manna a Whitneyho... 64 8.4 Grafy... 68 9. ZÁVĚR... 78 9

9.1 Teoretická část... 78 9.2 Praktická část... 79 9.3 Celkový závěr... 81 10

POUŽITÉ ZKRATKY aj. = a jiné č. = číslo ČSR = Československá republika ČVUT = České vysoké učení technické v Praze FF UK = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze IBBY = Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu (Intenational Board on Books for Young people) MK ČR = Ministerstvo kultury České republiky např. = například NČKR = Nejkrásnější česká kniha roku PNP = Památník národního písemnictví příp. = případně RVP = Rámcový vzdělávací program RVP ZV = Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání SČUG = Sdružení českých umělců grafiků SKIP = Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky PEN klub = sdružení literárních tvůrců (Playwrights, Poets, Essayists, Novelists) UJEP = Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem ZS = Zlatá stuha 11

CIZÍ VÝRAZY adaptace = přizpůsobení, přetvoření, úprava antropomorfizace = polidšťování, neadekvátní přenášení lidských vlastností, lidského chování a prožívání do mimolidské společnosti, např. do zvířat dominantní = převládající emocionalita = vzrušení, citovost epika = literární druh zahrnující výpravnou literaturu prozaickou i veršovanou identifikace = ztotožnění se s někým imaginativní = obrazotvorný intencionální = záměrná interakce = vzájemné působení dvou či více činitelů lexikalizovat = dát nebo získat samostatný slovní význam lyrika = literární vyznačující se nedějovostí mentálně = duševně, myšlenkově minimum = nejmenší množství recipient = příjemce samizdat = vydávání zakázané literatury nebo literatury zakázaných autorů specifická = typická, charakteristická spontánně = samovolně stabilní = pevný, stálý, neměnný 12

1. ÚVOD Předkládaná diplomová práce je součástí zakončení čtyřletého denního studia na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci, obor Učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Cílem této práce je vyhledat dětské knihy, vydané po roce 1989, které byly oceněné některým z tuzemských ocenění, a zjistit, do jaké míry jsou mezi dětmi a učiteli tyto knihy známé, a zda, popř. jak, se s knihami pracuje ve školách. Tato práce může sloužit i jako souvislý přehled nejpodstatnějších ocenění dětských knih, která se v Česku vyskytují. Zároveň může posloužit jako motivace nám, učitelům, studentům, rodičům (a komukoliv jinému), abychom se čas od času více porozhlédli, co se ve světě české dětské literatury děje nového. Je dobré vědět, že nemusíme spoléhat pouze na klasiku české tvorby, ale můžeme dětem předložit i něco nového. Nový pohled na svět, na lidi, na mezilidské vztahy V posledních letech se okolní svět jeví jako zrychlený. Většinu času trávíme ve školách a v práci a volný čas neumíme využít pro správnou relaxaci. Dříve si lidé ve volném čase hodně povídali, trávili čas venku, s přáteli, a v neposlední řadě také hodně četli. V moderní společnosti má velký vliv masmediální kultura (především rozhlas, televize, tisk, internet). Lidé tráví většinu času před obrazovkou televize nebo před monitorem počítače. Není to bohužel pouze výsadou dospělých, u televize a počítače tráví velkou část svého dne i naši nejmladší. Není divu, že se v poslední době stále častěji setkáváme s různými články a rozhovory, které se týkají čtenářství. Soutěže a ocenění jsou jednou z možností, jak upozorňovat na kvalitní literaturu. Otázkou je, zda má soutěž sama o sobě nějaký smysl. Je velmi důležité, aby se její výsledky dostali mezi širokou veřejnost a k tomu nestačí odborně vydávané literární publikace. 13

Na podporu čtenářství vznikají v současné době i různé projekty. Nejznámějším je pravděpodobně projekt Celé Česko čte dětem. Do podvědomí se na nám dostával jak z televize (kde jak už jsme zmínili, tráví svůj volný čas spousta lidí), tak z různých plakátů, které se vyskytovaly např. i ve vlacích a na dalších veřejných místech. 14

2. LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ Literatura pro děti a mládež (někdy označována také jako dětská literatura) je specifická hlavně tím, že je mentálně blízká nedospělým posluchačům a čtenářům přibližně od 3 do 15 let. (U dospívající mládeže v období mezi 14. a 18. rokem se četba začíná překrývat s četbou dospělých.) Je důležitou průpravou duševního vývoje budoucího dospělého čtenáře. Jako jedna z částí literární slovesnosti představuje specifický komunikační okruh, který má své stabilní věkově vyhraněné publikum, typické žánry, specializované autory (např. Čtvrtek, Petiška, Macourek, Andersen, Carroll, Březinová, Žáček), ilustrátory (Born, Trnka, Zmatlíková...), nakladatelství (Albatros) i časopisy (např. Mateřídouška, Sluníčko, Čtyřlístek, ABC). Hlavní součástí literatury pro děti a mládež je literatura intencionální 1, tedy literatura, která je dětem a mládeži prvoplánově určena. Patří sem ovšem i literární texty, které dětem původně určeny nebyly, ale postupem času se staly trvalou součástí dětské četby. Tuto dětskou literaturu nazýváme neintencionální. Do této literatury patří především báje, pohádky, pověsti, bajky, biblické příběhy a některá díla národní a světové klasiky (např. Erben, Němcová, Seifert; Robinson Crusoue). Tato literatura vstupuje do podvědomí dětských čtenářů buď spontánně (např. westerny K. Maye), nebo vlivem literární výchovy, vhodně volených ukázek v čítankách, pomocí literárních adaptací (krácené popř. převyprávěné verze). Na rozdíl od literatury pro dospělé je literatura pro děti a mládež mnohem více závislá na potřebách svého recipienta. Snaží se o podnětnost i přitažlivost ve vztahu k dítěti 1 Intencionální literatura objevuje se zhruba ke konci 18. století, kdy se dítě přestává přirovnávat ke zmenšenině dospělého a začíná být považováno za svéprávnou bytost. Vznik literatury pro děti a mládež souvisí i se zaváděním povinné školní docházky (1774). Ze začátku se převážně upravovala díla, která byla určena dospělým (Robinson Crusoe, Gulliverovy cesty). V 19. století se již objevuje autorská pohádka (Anderson), próza pro dívky, dobrodružný román, příběhová próza s dětským hrdinou, přírodní próza aj. V současnosti dětská literatura přestává nadměrně idealizovat realitu a dochází k jejímu těsnějšímu propojení s literaturou pro dospělé. (Peterka 2007) 15

určitého věku a na rozdíl od literatury pro dospělé není tolik závislá na proměnách literárních směrů a norem. Vzdělávací funkce je v dětské literatuře celkově o něco významnější než v literatuře určené dospělým. Tato literatura má tři hlavní funkce socializační, vzdělávací a imaginativní. Socializační funkce podporuje schopnost být sám sebou a zároveň žít s druhými lidmi. Vzdělávací funkce podněcuje zájem o poznání života (např. encyklopedie). Imaginativní funkce podněcuje fantazii, hravost a tvořivost. Oproti literatuře pro dospělé, je dětská literatura více emotivní a názorná a nese v sobě naději a mravní ideály. Často se v ní setkáváme s přírodou, rodinou, dětstvím a láskou. Důležitou roli zde hraje ilustrace, v dílech pro nejmenší děti je tato funkce rovnocenná, někdy i nadřazená literárnímu textu (leporela). (Peterka 2007) 16

3. VÝVOJOVÉ ETAPY DĚTSKÉHO ČTENÁŘSTVÍ Dětský čtenář ještě nemá dostatečně rozvinutou soustavu zkušeností, znalostí a prožitků, jeho myšlení se neustále rozvíjí. Liší se také rozsah jeho vědomostí a v neposlední řadě i bohatství jeho slovní zásoby. Z tohoto důvodu je jeho způsob myšlení odlišný od dospělého jedince a je nutné brát na tuto skutečnost ohledy i v literatuře pro něj určené. Je nutné dílo zaměřit tak, aby bylo srozumitelné dítěti určitého věku. (Pleskot 1977) Dětské čtenářství dělíme do několika etap. Tyto etapy přibližně odpovídají vývojovým stádiím dětské psychiky. Je ovšem důležité zdůraznit, že dětská vyspělost je individuální a nemusí odpovídat biologickému věku. Rozhodují zde i zájmy a povaha dětí. Vyspělost čtenářského komunikativního aktu je podmíněna i stupněm zvládnutí techniky čtení a stupněm jazykové a literární kompetece dítěte. Všechny tyto věci velice úzce souvisí s vlivem prostředí - jaká je intenzita sociokulturních podnětů v rodinném prostředí a prostředí dítěti blízkém a samozřejmě i na účinnosti školní literární výchovy. 3.1 Členění čtenářství na etapy Dětské čtení dělíme na dvě etapy: předčtenářská etapa (naslouchací) a čtenářská etapa. Předčtenářská etapa: předškolní věk - mladší (do 3 let) starší ( 3 6 let) Čtenářská etapa: mladší školní věk - 1. fáze (6 8 let) (prepubescence) 2. fáze (9 10 let) starší školní věk - 1. fáze (11 12 let) (pubescence) 2. fáze (13 15 let) Jednotlivé vývojové fáze dětského čtenářství nemůžeme ovšem striktně rozlišovat, přechod mezi těmito fázemi je pozvolný a jak je již uvedeno, je závislý na mnoha okolnostech. 17

3.1.1 Předčtenářská etapa Jak je dle věku evidentní, většina dětí v této vývojové etapě čtení ještě neovládá. Literární text vnímají tedy poslechem, a to buď v přímém nebo reprodukovaném čtení popř. přednesu starších dětí nebo dospělých. Vnímání literárních děl se pro děti v tomto období omezuje jen na graficko výtvarnou a ilustrativní složku. Děti mají obrázky ve velké oblibě a jsou rády, když se jim o obrázcích vypráví nebo se k nim něco čte, a toho je třeba využít. V tomto období jsou pro děti vhodné písničky, říkadla, rozpočítadla, jednoduché příběhy a lidové pohádky. Samozřejmě nesmíme opomenout leporela a omalovánky, se kterými si děti rády hrají. 3.1.2 Čtenářská etapa Ve čtenářské etapě začínají děti pomalu sami číst. Ze začátku si text osvojují pomocí hlasitého, později již pomocí tichého čtení. 3.1.2.1 Mladší školní věk Během první fáze mladšího školního věku se celkový postoj dětského čtenáře k realitě a jejímu uměleckému ztvárnění vyznačuje obrazným myšlením, bezprostřední emocionalitou a prožitkovostí. To vše je velice úzce spojeno s životními zkušenostmi, s představou, herní jazykovou aktivitou, asociativním a obrazným myšlením i naivně realistickým přístupem. V tomto období stále přetrvává antropomorfizační přístup. To vše souvisí s žánry, které si dítě v tomto věku vybírá. Ve druhé fázi mladšího školního věku dochází u dětského čtenáře k prudkému rozvoji poznávacích aktivit, hlavně k logickému a pojmovému myšlení - obojí je ve většině případů ještě podporováno rodinou a školou. V důsledku těchto skutečností si dětský čtenář vytváří svůj kognitivní přístup k realitě, který je doprovázen zvýšenou potřebou věcného poučení. 18

Tato psychická změna vychází najevo i u vnímání literárního díla, kdy čtenář upřednostňuje informativní funkci textu. Pozornost se zde přesouvá od uměleckého vnímání díla k jeho obsahu, od obrazných složek k složkám zřetelným, přímo vyjádřeným, a snadno srozumitelným a to hlavně k postavám a ději. V mladší čtenářské etapě do popředí vstupují prozaické žánry jako pohádka, příběh s dětským hrdinou a s přírodní tématikou, bajky, uměleckonaučná a populárně naučná literatura, detektivní a dobrodružná literatura - v této literatuře čtenář nachází ponaučení, vzory a modelové situace, podle kterých si utváří vlastní postoje na život a orientuje se v mezilidských vztazích. 3.1.2.2 Starší školní věk První fáze staršího školního věku je v podstatě totožná s fází předcházející a čtenářská osobnost se vymezuje v druhé fázi tohoto období. Dospívající dítě prožívá složitý proces sebeuvědomování a stává se intelektově vyzrálejší. Jeho čtenářství se již začíná vyhraňovat a výrazně se dělí dle pohlaví. Při čtení jsou již v popředí funkce poznávací a relaxační, které jsou spojeny s prožitkovostí a identifikací se s hrdinou. V tomto období je chlapci hojně vyhledávána literatura dobrodružná příp. vědeckofantastická a dívkami je vyhledávána především próza s dívčí hrdinkou. Další oblíbenou literaturou jsou příběhové prózy, encyklopedie a populárněnaučné knihy. (Toman 1992) 19

4. LITERÁRNÍ ŽÁNRY DĚTSKÉ LITERATURY 4.1 Dětský folklor Dětský folklor je prvním žánrem, se kterým se děti ve svém literárním životě setkávají. Patří sem všemožné taneční, hudební i dramatické projevy a různé lyrické i epické útvary lidové slovesnosti, které jsou tvořeny jak samotnými dětmi, tak dospělými. Jsou to např.různé pohybové hry doprovázené slovy, říkanky s přírodní tématikou a s napodobováním hlasů zvířat, rozpočítadla a různými magickými slovy, ukolébavky, škádlivky, oblamovačky, veršované hádanky aj. Folklor se podílí na rozvoji vnímání, obrazotvornosti, fantazie, myšlení i řeči.. Napomáhá v poznávání světa a mezilidských vztahů. Významy slov zde bývají často zatlačovány do pozadí ve prospěch rýmů a převažuje zde hravý a lehce zapamatovatelný text, což je pro děti tohoto věku důležité. 4.1.1 Členění dětského folkloru jsou určené. Podle Tomana (1992) dělíme dětský folklor do čtyř okruhů podle toho, pro koho Do prvního okruhu řadíme drobné folklorní žánry, které jsou společné jak pro děti, tak i dospělé. Jsou to přísloví, pořekadla a písně. Přísloví vyjadřují obecnou lidskou zkušenost a moudrost, mravní poučení. Pořekadla jsou často vtipná ustálená slovní spojení vyjadřující životní zkušenosti a postřehy, ale na rozdíl od přísloví jsou bez mravního poučení. Pokud se v pořekadle vyskytují přírodní zákonitosti, nazýváme ho pranostika; je-li v pořekadle obrazné spojení slov, které se lexikalizuje a ztrácí tak svůj původní přenesený význam, vzniká lidové rčení. Lidové písně jsou zhudebněný lyrický nebo lyrickoepický útvar, který bývá srozumitelný a rytmický. 20

Do druhého okruhu patří lidová slovesnost, která byla původně určená dospělým a postupně přešla do dětského folklóru. Patří sem zaklínadla, pověsti, pohádky, bajky a báje, koledy. Zaklínadla jsou magické průpovědi. (Dříve sloužila k magickým úkonům a kalendářním obřadům.) Jsou rytmická a většinou zachovávají rým. Pověsti jsou určené k poučení a více než na estetickou a zábavnou složku dávají důraz na složku poznávácí a výchovnou. Jsou to kratší prozaické útvary, které většinou vycházejí z doložených faktů. Pohádky jsou lidová vyprávění, která jsou založena na smyšleném příběhu. Mohou se zde vyskytovat i nadpřirozené bytosti a hlavní hrdina zde překonává různé překážky. Dobro zde vítězí nad zlem. Pohádka je nejvýznamější a nejrozšířenější útvar lidové slovesnosti v dětském období. Bajky jsou krátká veršovaná nebo prozaická vyprávění. Hlavními hrdiny jsou zde většinou zvířata, kterým jsou zde dány lidské vlastnosti.v bajkách najdeme mravní ponaučení. Báje jsou příběhy, které si lidé vymýšleli o vzniku života a o životě posmrtném. Třetí okruh dětského folklóru je přímo určený dětem za účelem je vychovávat a vzdělávat a zároveň je bavit a pomáhat jejich rozvoji. Patří sem říkadla, hádanky a ukolébavky. Lidová říkadla často slouží jako slovní doprovod při dětských hrách. Jsou to jednoduché veršované útvary, ve kterých převládá rytmická složka nad složkou významovou. Hádanky jsou krátké útvary, které pomocí otázky nebo obrazného pojmenování cvičí dítě v v pozorování a uvažování, podporuje jeho myšlení. Ukolébavky jsou lyrické písně, které slouží ke zklidnění a následnému uspání dítěte. Do čtvrtého okruhu řadíme žánry vznikající při dětské vzájemné intarakci. Jsou to různá říkadla, rozpočítadla a škádlivky. Rozpočítadla vznikla při rozdělování dětí v různých hrách. Jsou rytmická a mohou postrádat význam. Škádlivky vznikaly, když se děti posmívaly nějakému nedostatku nebo chování nějaké konkrétní osoby. 21

4.2 Umělá poezie Poezie patří mezi základní žánry dětské četby a patří také k nejstarším projevům slovesně-umělecké tvorby člověka. Zejména ze začátku sloužila umělá poezie převážně k didaktickým a výchovným účelům a spolu s tancem a hudbou provázela kulturní a náboženské obřady. V současné době je určena i pro zábavu. Je podstatná hlavně pro nejmladší čtenáře, kterým vychází vstříc ozvláštněnou jazykovou formou (zvukomalebnost, pravidelný rytmus, zvučný rým) a obrazností, jejíž hlavní součástí je personifikace, nonsens a slovní hříčka. Je zde převládající rytmicko-melodické členění a hlavní jednotkou promluvy je verš. V současnosti se setkáváme s formami lyrickoepickými a epickými, vyskytuje se zde kratičký příběh, popis či dialog. Patří sem i dětský folklor, do kterého postupem času pronikají epické prvky. 4.3 Lidová pohádka a její adaptace Pohádka má u dětí dominantní postavení a nejlépe odpovídá potřebám a zájmům čtenářů v první fázy mladšího školního věku. Podle Pleskota (1977) patří pohádka k prvním uměleckým textům většího rozsahu, s nimiž se dítě setkává a může je vnímat i jim rozumět. Ze začátku se pohádkám říkalo báchorky. Byly to prozaické útvary ústní lidové slovesnosti, které byly původně určené dospělým a až během žánrového vývoje, na kterém měly velkou zásluhu autorské literární adaptace, přešly do intencionální tvorby pro děti. Pro lidovou pohádku je typická nadčasovost. Děj se neodehrává v konkrétní době a většinou ani na konkrétním místě. Základ tvoří vymyšlený příběh s nereálným dějem, postavami i prostředím. Tyto pohádky vycházejí ze zdravé morálky, moudrosti, harmonického soužití s přírodou a smyslu pro spravedlnost. Vítězí zde dobro nad zlem. Postavy zde mají vlastnosti, které se v průběhu děje nemění a jsou založeny na vzájemné protikladnosti, aby dobře vynikl dobrý a špatný charakter. Často se zde objevují antropomorfizovaná zvířata a předměty nebo kouzelné bytosti. 22

4.3.1 Členění lidové pohádky Členění lidové pohádky vzniklo dle Tomana (1992) na základě různých povah pohádkových hrdinů a dějů. 4.3.1.1 Kouzelná pohádka Tato skupina pohádek patří mezi nejrozšířenější. Platí zde obecné zásady lidových pohádek. Je spojena s představou o tajemných a nevysvětlitelných silách, které ovliňují různé procesy. Prolíná se zde svět reálný s fantastickým, kde dochází ke konfliktům právě mezi silami pozemnskými a těmi tajemnými. Obměnou kouzelné pohádky je pohádka démonická. Ta vznikla na základě povídky se strašidelnými motivy a s dramatickým dějěm. V této pohádce vystupují hlavně strašidla jako vodník, bílá paní, skřítek, čert aj. 4.3.1.2 Zvířecí pohádka Zvířecí pohádka patří mezi nejstarší. Hlavními aktéry této pohádky jsou antropomorfizovaná zvířata, kterým jsou dány kladné nebo záporné lidské vlastnosti. Zvířata se v těchto pohádkách chovají jako lidé a pohádkový příběh je zde tedy obrazem reálného lidského života. Ze zvířecí pohádky se vyčlenily pohádky kumulativní a pěstounské. V pěstounské (didaktické) pohádce kromě zvířat vystupují i děti. Pohádka má mravoučný charakter. Za prohřešky je zde dítě trestáno a nakonec se polepší. Patří sem např. pohádka O Budulínkovi. Kumulativní pohádka slouží k reprodukci a rozvíjení paměti. Je pro ní typické, že se určité časti opakovaly a přidával se k nim nový motiv. Do této skupiny můžeme zařadit pohádku O veliké řepě. 23

4.3.1.3 Novelistická pohádka Novelistická pohádka patří k nejmladším lidovým pohádkám. Snaží se zobrazovat reálný děj, který je však utvořen s velkou nadsázkou a může tak působit nevěrohodně. Nadpřirozené jevy jsou zde redukovány na minimum. Tato pohádka připomíná spíše povídku. Žertovná pohádka je kratší verze novelistické pohádky. Vypravěč se tu vysmíval některým lidským vlastnostem, převážně hlouposti. Ve velkém se zde uplatňuje humor, vtip, satira, nonsens a hádanka. 4.4 Autorská pohádka Autorská pohádka není přepisem lidové pohádky, je to samostatné autorské dílo, které zasahuje do ustálené kompozice a jazykové podoby vžité pro pohádku. Přináší netradiční náměty i motivy a stylové postupy i jazykové prostředky se zde uvolňují. Podle Urbanové (1988, s. 58) však autor musí dodržovat určité formální postupy, aby neporušil žánrovou specifiku, určité motivické postupy, aby text zůstal pohádkou. U této pohádky většinou mizí jak časová, tak místní neurčenost a objevuje se zde přítomnost. Zároveň zde ve velkém mizí nadpřirozené síly a zázraky a vše se přiklání k reálnému životu. Zázračné schopnosti jsou přisuzovány obyčejným lidem. Je zde částé prolínání různých žánrových rovin, většinou pohádkové fikce a příběhu z dětského života, někdy i s autobiografickými prvky. V autorských pohádkách se často objevuje individuální vypravěčský styl. Častěji se zde vyskytují hovorové výrazy, slovní hříčky, metafory, přímá oslovení čtenáře i autorský komentář. Moderní pohádka se snaží působit na fantazijní a emoční složku u dětí. Snaží se být pro čtenáře co nejvíce atraktivní a uplatňuje humoristické, groteskní, satirické i dobrodružné prvky a přístupy. 24

4.5 Příběhová próza s dětským hrdinou Tato próza patří k oblíbené a zároveň poměrně využívané četbě na prvním stupni. Příběhy, které se v ní odehrávají nejsou vzdáleny situacím, které by děti mohly opravdu prožít a vidí je kolem sebe. Typické situace a modely mezilidských vztahů dětem usnadňují orientaci v reálném světě. Příběhová próza pro děti nemá svou vlastní typickou formu či typ. Objevuje se v podobě povídek, novel, románů i vyprávění. Tato próza ve velké míře využívá umělecké postupy a prvky z ostatních žánrů, často např. z pohádky, dobrodružné, vědecko fantastické, detektivní i cestopisné literatury. Děj se může odehrávat v přírodě, ve městě nebo na kterémkoli jiném místě. Příběhová próza s dětským hrdinou dětského čtenáře provází všemi etapami čtenářského vývoje. Dětský hrdina jako hlavní aktér příběhu má v této próze zásadní význam pro pochopení smyslu literárního díla. Na rozdíl od pohádkových postav má vůči dítěti rovnocenné postavení, má stejné potřeby a zájmy, pocity, prožitky i zkušenosti a samozřejmě i podobně myslí. Vztahy k okolí rodině, sourozencům, přátelům jsou taky podobné a dětským čtenářům důvěrně známé. Je proto pochopitelné, že takovýto hrdina působí na děti přesvědčivě a dítě se s ním může snadno vnitřně ztotožnit. I z tohoto důvodu jsou zde modelové situace a a vztahy, které pomocí příběhu umožní některé věci lépe pochopit a lépe se tak orientovat v mezilidských vztazích a ve světě dospělých. 4.6 Bajka Bajka je krátké veršované nebo prozaické vyprávění, kde vystupují antropomorfizovaná zvířata (popř. rostliny či věci). Bajka ve většině případů směřuje k mravnímu ponaučení. Vyskytují se zde obrazná podobenství, která pomocí zvířecích hrdinů představují určité vlastnosti a typy lidského chování. Ponaučení bývá vyjádřeno na začátku příběhu, ale mnohem častěji až na jeho konci. Nemusí to být přímo psané ponaučení, ale takové, které logicky vyplývá z daného příběhu. 25

Bajky byly původně pro dospělé, ale postupem času se stávaly dětskou četbou. Pro děti je typické, že zvířatům, věcem i rostlinám přisuzují lidské chování a vlastnosti. Ne vždy ale nejmenší čtenáři berou bajku jako příběh, který je má poučit, dá se říct, že berou bajku jako určitý druh pohádky a pochopení přichází až v pozdějším věku. 4.7 Pověst Pověst zpravidla čerpá z historicky doložených událostí. Je to kratší prozaický útvar, který se řadí do folkloru. Námětem bývá skutečná událost odehrávající se v určitém čase a na určitém místě a postavy, které se zde vyskytují v dané době existovaly. Stejně jako u pohádky i u pověstí se objevují kouzelné prvky. Původní reálný základ byl vypravěčem pozměňován a doplňován podle fantazie, někdy i podle toho, jak si daný vypravěč příběh vykládal. Ve většině případů již v současnosti nerozeznáme, která část se zakládá na pravdě a která byla postupem času pozměněna. 4.8 Dobrodružná próza Dobrodružná próza patří mezi dětmi a mládeží k těm vyhledávanějším. Můžeme to vidět zejména u chlapců, ale není výjimkou, že po tomto žánru sáhnou i dívky. Je to žánr epický a vyskytuje se zde poutavý a napínavý děj, který je často až vyhrocený s velkou gradací. Střídají se zde nečekané a nebezpečné situace. Příběh většinou nebývá hlouběji psychologicky motivovaný a neobjevují se zde složitější společenské rámce. Postavy zde často mívají černo-bílé vlastnosti. Hlavní hrdina, který má většinou kladné, ale velmi zveličené vlastnosti, musí často překonat extrémní překážky, což se mu ve většině případů povede. Dost často se zde objevuje i záporný protějšek. Děj se odehrává ve výjimečném, neznámém a často i vzdáleném a rychle se měnícím prostředí. 26

4.9 Umělěckonaučná próza Uměleckonaučná próza patří do literatury faktu, která přináší věcné informace o určitém jevu reality. Do literatury faktu patří životopisy, autobiografie, cestopisy, reportáže, memoáry, populárněnaučná a již zmíněná uměleckonaučná próza. V uměleckonaučné próze, která je určena dětem mladšího školního věku, můžeme nalézt prvky beletrie. Informace, které jsou zde dětem předkládány, jsou napsány uměleckou formou, jsou uváděny konkrétní, názorné příklady. V tomto žánru je významně zastoupena výtvarná složka (ilustrace, fotografie, grafy, schémata apod.), která tvoří nepostradatelný doplněk textu. (Toman 1992) 27

5. RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence 2 a jejich propojení se vzdělávacím obsahem a uplatněním získaných dovedností a vědomostí v praktickém životě. Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro jednotlivé etapy (předškolní, základní, střední vzdělávání). 5.1 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání je závazný dokument, platící od 1. září 2005, pro tvorbu školních vzdělávacích programů 3 v základním vzdělávání. Navazuje na předškolní vzdělávání a na výchovu v rodině a je východiskem pro rámcové vzdělávací programy pro střední vzdělávání. Specifikuje úroveň klíčových kompetencí, kterou by měli žáci na konci základního vzdělávání dosáhnout, a vymezuje vzdělávací obsah. Je to jediná etapa vzdělávání, která je povinná pro celou populaci žáků. Probíhá ve dvou organizačně, obsahově a didakticky navazujících stupních. Na 1. stupni by základní vzdělávání mělo usnadnit přechod žáků z předškolního vzdělávání a rodinné péče do pravidelného, povinného a systematického vzdělávání. Toto vzdělávání by mělo být založeno na poznávání respektování a v neposlední řadě rozvíjení individuálních potřeb, možností i zájmů všech žáků (včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami). Mělo by využívat metody, které motivují žáky k dalšímu učení a také k aktivitám, které vedou k hledání, objevování, tvoření a nalézání cest k řešení problémů. 2 Klíčové kompetence Je to souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot. Osvojení klíčových kompetencí je dlouhodobý proces, který začíná již v předškolním vzdělávání a pokračuje ve vzdělávání základním i středním a dotváří se v průběhu života. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány : kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské a kompetence pracovní. 3 Školní vzdělávací program vytváří si ho každá škola podle zásad stanovených v příslušném RVP. 28

Na 2. stupni je cílem základního vzdělávání získávání vědomostí, dovedností a návyků, které žákům umožní samostatné učení a vytváření si hodnot a postojů, vedoucích ke kultivovanému chování, zodpovědnému rozhodování a toleranci práv a povinností ostatních lidí. Vzdělávání na 2. stupni se zakládá na širokém rozvoji zájmů a na vyšších učebních možnostech žáků a na provázanosti života školního i mimoškolního. To vše umožňuje využití náročnějších a nových metod práce a zadávání dlouhodobějších a komplexnějších úkolů. Základní vzdělávání na 1. i 2. stupni vyžaduje podmětné a tvůrčí prostředí, které vychází vstříc jak žákům nadaným, tak žákům průměrným i nejslabším. Snaží se, zajistit výuku přizpůsobenou individuálním potřebám žáka tak, aby se každý vyvíjel optimálně v souladu s vlastními předpoklady pro vzdělávání. Atmosféra prostředí vybízí žáky ke studiu, práci i činnostem podle jejich zájmu a poskytuje jim prostor a čas k aktivnímu učení a plnému rozvinutí jejich osobnosti. Hodnocení výkonů a výsledků musí být postaveno na plnění konkrétních a splnitelných úkolů, na posuzování individuálních změn žáka a na pozitivně laděných hodnotících soudech. Žákům musí být dána možnost zažívat úspěch, nebát se chyby a pracovat s ní. 5.1.1 Cíle základního vzdělávání Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a dále rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout základ všeobecného vzdělání tak, aby byl jedinec schopen prakticky jednat v různých situacích každodenního života. Základní vzdělávání usiluje o naplnění těchto hlavních cílů: umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě 29

učit žáky aktivně chránit a rozvíjet fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně zodpovědný vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci 5.1.2 Vzdělávací oblasti RVP ZV Vzdělávací obsah základního vzdělávání je rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory. Vzdělávací obsah vzdělávacích oborů je tvořen očekávanými výstupy a učivem. Na 1. stupni je jejich obsah dělen ještě na 2 období (1.období je pro 1. až 3. ročník, 2. období pro 4. až 5. ročník). Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk) Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Člověk a společnost Člověk a příroda Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce 5.1.2.1 Jazyk a jazyková komunikace Do této vzdělávací oblasti patří Český jazyk a literatura, Cizí jazyky. Tato vzdělávací oblast má ve výchovně vzdělávacím procesu stěžejní postavení. Vzhledem k našemu tématu je pro nás nejdůležitější zaměření na individuální prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených na uměleckém textu a k rozvíjení emocionálního a 30

estetického vnímání. Dále je tu např. zaměření na samostatné získávání informací z různých zdrojů a na zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny s texty různého zaměření. (www.msmt.cz/vzdelavani/ramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladnivzdelavani-verze-2007) 5.1.2.1.1 Český jazyk a literatura Školní předmět český jazyk a literatura dle Bednářové (2008, s. 6) zprostředkovává žákům svět vyjádřený slovesnými prostředky, které však mají sílu probouzet představivost a fantazii. Literární výchova ale podporuje výchovu k umění v celé jeho šíři a umožňuje komunikaci s kulturními hodnotami, které pozitivně ovlivňují osobnost dítěte. Dovednosti získané v tomto oboru jsou důležité pro kvalitní jazykové vzdělání a pro správné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Vzdělávací obsah je zde rozdělen do tří složek, které se vzájemně prolínají: Komunikační a slohová výchova žáci se zde učí vnímat a chápat jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu, analyzovat jej a posoudit jeho obsah. Jazyková výchova vede k získávání vědomostí a dovedností potřebných k osvojování spisovné podoby českého jazyka a rozlišování jeho dalších forem. Vede k logickému myšlení. Literární výchova pomocí četby žáci poznávají základní literární druhy a učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Získávají a dále rozvíjejí čtenářské návyky i schopnosti interpretace a produkce literárního textu. 5.1.2.1.2 Literární výchova Na prvním stupni by se žáci měli v první etapě naučit: číst a přednášet ve vhodném frázování a tempu literární texty vhodné pro jejich věk vyjadřovat svoje pocity z daného textu 31

rozlišovat vyjadřování v próze a ve verších a odlišovat pohádku od ostatních vyprávění pracovat tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností Ve druhé etapě : vyjadřovat své dojmy z četby a zaznamenávat je volně reprodukovat text podle svých schopností, tvořit vlastní literární text na vlastní téma rozlišovat různé typy uměleckých a neuměleckých textů při jednoduchém rozboru literárních textů používat elementární literární pojmy (RVP pro ZV 2006) 32

6. LITERÁRNÍ OCENĚNÍ Stejně jako v mnoha dalších odvětvích a oborech má i literatura svoje ceny. Ty se udělují v nejrůznějších kategoriích, jak věkových, tak i žánrových. Soutěžení a oceňování všeobecně si ve většině případů klade za cíl upozornit na dané odvětví a v něm na nejlepší z nejlepších. Mezi světově nejznámější ocenění v literatuře patří Nobelova cena 4 nebo americká Pulitzerova cena 5. Mezi dětskými oceněními pak vévodí cena Hanse Christiana Andersena 6. Ani Česku se na nejrůznější ocenění nezapomnělo. Vyskytují se u nás jak ocenění pro knihy výhradně určené dospělým, tak ocenění, která jsou určena dětským knihám a stejně tak u nás najdeme soutěže, které oceňují díla pro děti a mládež i díla pro dospělé. Soutěže, která se zabývají literaturou pro děti a mládež jsou Magnesia litera, Nejkrásnější české knihy roku, SUK Čteme všichni, Ceny nakladatelství Albatros a Zlatá stuha 4 Nobelova cena Nobelova cena je první mezinárodní cena, která je předávána za úspěchy ve fyzice, chemii, medicíně, literatuře a boji za mír. Cena se skládá z medaile, diplomu a finanční odměny. Nobelova cena je udělována na základě závěti Alfreda Nobela od roku 1901. Nobelovu cenu za literaturu obdržel z českých autorů pouze Jaroslav Seifert (1984). (http://www.converter.cz/nobel/index.htm) 5 Pulitzerova cena - uděluje se od roku 1917 a v současnosti obsahuje 21 kategorií. Jejím zakladatelem byl americký novinář maďarského původu Joseph Pulitzer. Cenu uděluje Kolumbijská univerzita v New Yorku. (http://cs.wikipedia.org/wiki/pulitzerova_cena) 6 Cena Hanse Christiana Andersena je považována za nejprestižnější mezinárodní ocenění pro autory působící v oblasti literatury pro děti. Uděluje ji IBBY. Má dvě kategorie: spisovatelé (udělována od roku 1956) a ilustrátoři (udělována od roku 1966). Cena je pojmenována po dánském pohádkáři H. CH. Andersenovi a cenu předává dánská královna. Cena je vyhlašována každý sudý rok. V roce 1980 byla cena za literaturu udělena českému spisovateli Bohumilu Říhovi. 33

6.1 MAGNESIA LITERA 6.1.1 Historie Ceny Magnesia Litera jsou u nás vyhlašovány každoročně od roku 2002 a to vždy na začátku druhého čtvrtletí roku za rok předcházející (např. kniha z roku 2005 získá ocenění Magnesia litera 2006 ve své kategorii). Jejich úkolem je podpora a popularizace knih, a to jak původních českých, tak překladových, bez ohledu na žánry. Hlavní ocenění je spojeno s finanční prémií. Cenu mohou získat spisovatelé, básníci, překladatelé, nakladatelé, vědci i teoretici. Ocenění je rozvrženo do několika kategorií, které se snaží obsáhnout všechnu domácí knižní produkci. Pro tento účel bylo založeno Občanské sdružení Litera, které ceny každoročně vyhlašuje. V tomto sdružení se nacházejí všechny významné české svazy a instituce, které mají něco společného s literaturou a knihami. Jsou to : Akademie věd ČR, České centrum PEN klubu, Obec překladatelů, Obec spisovatelů, Svaz českých nakladatelů a knihkupců, česká sekce IBBY a Nadace Český literární fond. Většina těchto institucí se podílela na sestavení poroty. Na rozdíl od ostatních obdobných soutěží knih se Magnesia Litera snaží knihy medializovat a ocenění bývá vyhlášeno na televizních obrazovkách, čímž jsou výsledky zpřístupněny široké veřejnosti. 6.1.2 Hodnocení Odborná porota nejprve vyhlašuje nominaci ve své příslušné kategorii. Tím by měla být zaručena kvalita vybraných knih z odborného hlediska.ve druhém, finálovém, kole pak o vítězích rozhodují společně členové všech porot. Speciální kategorií je cena čtenářů. Pro toto ocenění hlasují sami čtenáři a odborná porota v této kategorii nijak nezasahuje. 34

Je-li nedostatek kvalitních titulů v dané kategorii, nemusí být pro daný rok vyhlášena žádná nominace. 6.1.3 Kategorie Litera za nakladatelský či Litera za knihu pro děti a mládež Litera za překladovou knihu Litera za populárně naučnou literaturu Litera za poezii Litera za prózu Litera za objev roku Litera za přínos české literatuře Litera za publicistiku Magnesia Litera Kniha roku Cena čtenářů 6.1.4 Výsledky Cenu získává autor za knihu pro děti a mládež. Cena se uděluje na návrh poroty jmenované Českou sekcí IBBY. Oceněna je jedna kniha ve své kategorii. Výsledky jsou vyhlášeny v televizním přenosu a dále je možné seznámit se s nimi na internetových stránkách soutěže www.magnesia-litera.cz. 2003 Strado & Varius; Martina Skala (Brio) 2004 Dějiny udatného českého národa a pár bezvýznamných světových událostí; Lucie Seifertová (Knižní klub) 35

2005 Tatínek není k zahození; Arnošt Goldflam (nakl. Andrej) 2006 Co vyprávěla dlouhá chvíle; Viola Fischerová (Meander) 2007 Myši patří do nebe ale jenom na skok; Iva Procházková (Albatros) 2008 Záhádky; Petr Nikl (Meander) 2009 Lichožrouti; Pavel Šrut (Paseka) (http://www.magnesia-litera.cz/index2.php) 6.2 NEJKRÁSNĚJŠÍ ČESKÉ KNIHY ROKU 6.2.1 Historie Historii této soutěže můžeme zahájit rokem 1928, kdy spolek českých bibliofilů prvně uspořádal soutěž o krásnou knihu, která probíhala do roku 1940. Roku 1959 na ní navázal Český komitét knižní kultury s podobnou soutěží, která trvala do roku 1963. Novodobější historie soutěže se datuje rokem 1965. V tomto roce byla soutěž vyhlášena jako celostátní akce. Soutěž byla zajišťována ústředími české a slovenské knižní kultury a organizována Památníkem národního písemnictví. Do roku 1992 ji na české straně pořádal PNP a ministerstvo kultury a na Slovensku Slovenské ustredie knižnéj kultúry a Matice slovenská. V roce 1993 zahájila existenci soutěž Nejkrásnější české knihy roku. Pořadateli jsou MK ČR a PNP. V roce 1995 se k pořadatelům připojil Svaz polygrafických 36

podnikatelů, v roce 1998 občanské sdružní Typo Design Club a v roce 1999 SČUG Hollar. (http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/cs/nckr-dejiny.php) 6.2.2 Hodnocení Hodnocení knih probíhá ve dvou kolech. V prvním kole je hodnocena kvalita polygrafického zpracování všech knih, které byly do soutěže přihlášeny. Knihy, které postoupí do druhého kola jsou hodnoceny z hlediska dosaženého stupně kvality, polygrafického zpracování i z hlediska výtvarné úrovně. Cílem je vymezit hodnocením kritéria, která z knihy dělají dokonalý technický výrobek, funkční předmět a kulturní statek trvalé hodnoty. Soubor nejkrásnějších knih roku je určen pro mezinárodní prezentaci České republiky. (http://www.argo.cz/uspechy/nejkrasnejsi-kniha-roku/) 6.2.3 Kategorie Vědecká a odborná literatura (včetně slovníků, encyklopedií, duchovní a populárně naučné literatury) Krásná literatura Literatura pro děti a mládež Učebnice pro školy všech stupňů a ostatní didaktické pomůcky v tištěné podobě Knihy o výtvarném umění, obrazové a fotografické publkace Katalogy, výtvarné, firemní a další publikace 6.2.4 Výsledky kategorie pro děti a mládež Výsledky z posledních několika ročníku je možné najít na internetových stránkách Památníku národního písemnictví. Dále je možné nalézt je v tištěném katalogu soutěže (viz příloha č. 1), který je vydáván po každém jejém ročníku. Katalogy jsou k nahlédnutí přímo v budově PNP. 37

1992 Pohádkové vandrování po Čechách; Vladimír Hulpach (Albatros) Deset večerů s pohádkou; Jan Vladislav (Albatros) Putování za švestkovou vůní; Ludvík Aškenazy (Albatros) 1993 Mláďata v ZOO; Evžen Kůs (Artia a Granit) Máme doma zvířata; Martina Drijverová (Albatros) 1994 nepostoupila ani jedna kniha 1995 Podivuhodný příběh Eskymo Welzla; Petr Sís (Paseka) 1996 Už jsme doma 11; Milroslav Wanek Martin Velíšek (Argo) 1997 Můůůůůzeum dětských múz; školáci Lounska (Základní škola J. A. Komenského) Vyprávění z Nového zákona; Renáta Fučíková (Aventinum) 1998 soubor edice TAKITAK; (Divus) Oheň na sněhu; Jiří Horák (Argo) 1999 Bubu; Monika Elšíková (Monika Vadesová Elšíková) Studna v pralese a jiná vyprávění ze západní Afriky; Helena Izbická Štěpán Dančo (Maťa) 38

2000 Pohádky pro pana Izru; Kateřina Klaricová (Baobab) O dobré a o zlé moci ; Karel Šiktanc (Albatros) 2001 Roches a Bžunda; Markéta Míková (Baobab) Baba nad čerta; Josef Štefan Kubín (Baobab) 2002 O Rybabě a Mořské duši; Petr Nikl (Meander) Červený panáček; Jana Pohanková (Brio) Strado & Varius; Martina Skala (Brio) 2003 O zlaté mrkvi; Renata Bellingerová (Baobab) Veliký tůdle; Pavel Šrut (Paseka) Slepice a televize, Bajky - nebajky; Jiří Dvořák Juraj Horváth (Baobab) 2004 Říkadla a kecadla; Ivan Diviš (Baobab) O sasance; Jiří Černický (Meander) Kouzelná baterka; Olga Černá Michaela Kukovičová (Baobab) 2005 Šmalcova abeceda; Petr Šmalec (Baobab) Kozí knížka; Tereza Říčanová (Baobab) 2006 Lingvistické pohádky; Petr Nikl (Meander) Kočička z kávové pěny; Eva Volfová Terza Horváthová (Baobab) 39

2007 Záhádky; Petr Nikl (Meander) Komínek a Budíček; Pavel Hrnčíř (Labyrint) Poklad starého brouka; Olga Černá (Baobab) 2008 Prahou kráčí lev; Alena Ježková (Práh) Pišťucha má problémy; Lenka Brodecká Alžběta Skálová (BROD) Chrudošův MIX přísloví; Chrudoš Valoušek (Baobab) Lichožrouti; Pavel Šrut (Paseka) 6.3 SUK -ČTEME VŠICHNI 6.3.1 Historie Tuto soutěž pořádá od roku 1993 Sukova studijní knihovna literatury pro mládež. Od roku 1995 je tato soutěž pořádána ve spolupráci s Klubem dětských knihoven SKIP a české sekce IBBY. Soutěž se koná u příležitosti Mezinárodního dne dětské knihy, který připadá na 2.4. (u příležitosti dne narozenin pohádkáře Hanse Christiana Andersena 7 ). Vyhlašování probíhá v Památníku národního písemnictví na Strahově. Součástí akce jsou setkání autorů, ilustrátorů a nakladatelů dětských knih s jejich čtenáři. Ceny nesou jméno profesora Františka Václava Suka (1883-1934), který byl významným prvorepublikovým kritikem, historikem a teoretikem literatury pro děti a mládež. 7 Hans Christian Andersen (2. dubna 1805 4.srpna 1875) dánský spisovatel, který proslul hlavně jako přední světový pohádkář. Psal i básně a romány např. Pohádka mého života (autobiografie). Mezi jeho nejznámější pohádky patří Cínový vojáček, Císařovy nové šaty, Malá mořská víla, Princezna na hrášku, Sněhová královna atd. 40

6.3.2 Hodnocení Knihy do soutěže nemusí nikdo přihlašovat, stačí, že byla kniha vydaná v roce, na který se daný ročník soutěže vztahuje. Tato soutěž není omezena jen na původní české knihy a proto se ve výsledcích můžeme dost často setkat s cizí knihou na některé z předních příček, popř. s českou knihou, která byla vydána již před lety a v daném roce vyšlo její další vydání. Vzhledem k tomu, že se tato práce vztahuje pouze na nové české knihy, budou ve výsledcích uvedeny pouze ty a to řazeny abecedně v jednotlivých ročnících. Tato soutěž se od ostatních liší také tím, že ceny udělují děti, učitelé českého jazyka a knihovníci dětských oddělení veřejných knihoven (každý ve své kategorii). Soutěž probíhá od roku 1993. Cena knihovníků je udělována až od roku 1996. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě nejedná o ucelenou porotu, nejde přesně určit, podle čeho jednotlivci knihu hodnotí. 6.3.3 Výsledky Výsledky z posledních ročníků je možné nalézt na internetových stránkách Národní pedagogické knihovny Komenského. Informace o starších ročnících je možné nalézt v přímo v knihovně. Cena dětí Je udělována na základě výsledků ankety žáků základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií, která probíhá leden březen. Žáci hodnotí všechny knihy, které byly vydány v daném roce, a to bez ohledu na to, zda se jedná o české knihy a o jejich 1. vydání, ve výsledcích je uvedeno 20 knih (viz příloha č. 2) V celkových výsledkových listinách se tak na předních příčkách můžeme setkat s knihou Pán prstenů (J. R. R. Tolkien), Harry Potter a kámen mudrců, Harry Potter a ohnivý pohár (obě J. K. Rowlingová) aj. (viz příloha č. 3) 41

1993 Míša a Čiky; Jiří Jičínský (Prague Melody) Velké trápení; Helena Šmahelová 1994 Modrá rokle; Jaroslav Foglar (Olympia) 1995 Zakázané holky; Hana Bořkovcová (Albatros) 1996 Kopyto, Mňouk a Maharadžova pomsta; Miloslav Švandrlík Tajná láska; Lenka Lanzová (Víkend) 1997 Kde padají hvězdy; Markéta Zinnerová (Albatros) Sólo pro Kristýnu; Lenka Lanzová (Víkend) 1998 Domov pro Marťany; Martina Drijverová (Albatros) 1999 Nosatá Natálie; Jana Freyová (Amulet) 2000 Mach a Šebestová na cestách; Miloš Macourek (Albatros) 2001 Pavouček Pája; Pavel Šrut (Albatros) 2002 Vydrýsek; Václav Chaloupek Jaroslav Vogeltanz (Fraus) 42

2003 Jaké je to asi v Čudu; Zdeněk Svěrák (Fragment) 2004 Kapky rosy; Lenka Lanzová (Víkend) Pohádková abeceda z Albatrosu; Kateřina Závadová (Albatros) Snowboarďáci; Miroslava Besserová (Formát) Teta to plete; Ivona Březinová (Albatros) Verunka a kokosový dědek; Pavel Šrut (Brio) 2005 Včelí medvídci od jara do zimy; Jiří Kahoun (Albatros) 2006 Kuba nechce číst; Petra Braunová (Albatros) Lentilka pro dědu Edu; Ivona Březinová (Albatros) Myši patří do nebe... ale jenom na skok; Iva Procházková (Albatros) 2007 55 čekých legend z hradů, zámků a tvrzí; Alena Ježková (Práh) Maharal tajemství talismanu; Martin Bezouška (Edice ČT) Ztraceni v čase; Petra Braunová (Albatros) 2008 Kozí příběh; Ivona Březinová(Daranus) Prahou kráčí lev; Alena Ježková (Práh) Naše máma je bosorka; Gabriela Futová (Albatros) Cena ministra školství mládeže a tělovýchovy za přínos k rozvoji dětského čtenářství (Cena učitelů) Tato cena je udělována na základě rozhodnutí poroty učitelů českého jazyka. Knihy jsou vybírány pouze z prvních vydání původní české literatury pro děti a mládež a cena je 43

udělována za přínos k rozvoji dětského čtenářství. 1993 Anna za dveřmi; Martina Drijverová (Olympia) Pohádková lampička; František Nepil (Tiskárny Vimperk) Příběhy malého Kořínka; Ljuba Štíplová (Aventinum) 1994 Knížka pro zamilované holky; Stanislav Rudolf (Víkend) Soubor knih Dějiny v obrazech; kolektiv autorů (Albatros) Štuclinka a Zachumlánek; František Nepil (Albatros) 1995 Blanko, představ si...; Eva Bernardinová (Erika) Vodníčkova dobrodružství; Magdalena Wagnerová (Aventinum) Zakázané holky; Hana Bořkovcová (Albatros) 1996 Pět minut před večeří; Iva Procházková (Albatros) Podobizny lásky; Marta Železná (Albatros) 1997 Kde padají hvězdy; Markéta Zinnerová (Albatros) Leporela s texty Jiřího Žáčka (Fragment) Příběhy ze Shakespeara; Vladimír Hulpach (Aventinum) 1998 Domov pro Marťany; Martina Drijverová (Albatros) Je nás šest, jeden štěká; Zbyněk Malinský (Albatros) Únos domů; Iva Procházková (Albatros) 44

1999 Bubu; Monika Elšíková (Nakladatelství Moniky Elšíkové) Soví zpěv; Iva Procházková (Amulet) Vrabčí hnízdo; Jiří Žáček (Knižní klub) 2000 Dárek; Libuše Palečková Josef Paleček (Popokatepetl) Kam až se může; Jana Štroblová (Albatros) Keltské mýty a báje; Vladimír Hulpach (Aventinum) Kočka Linda, poklad rodiny; Markéta Zinnerová (Amulet) Se zvířátky za vrátky; Milada Motlová (Amulet) 2001 O Mamě Romě a romském pámbíčkovi; Hana Doskočilová (Amulet) Pavouček Pája; Pavel Šrut (Albatros) Pohádky z celého světa; Martina Drijverová (Brio) Šli červotoči do houslí; Jiří Dědeček (Albatros) Zápisník Norberta Borovičky; Marie Kšajtová (Albatros) 2002 Eliáš a babička z vajíčka; Iva Procházková (Amulet) Holky na vodítku. Jmenuji se Alice; Ivona Březinová (Albatros) Holky na vodítku. Jmenuji se Ester; Ivona Březinová (Albatros) Pohádky poštovských panáčků; Marie Kubátová (Amulet) Praha babka měst; Alena Ježková (Albatros) Sísa Kyselá a ušmudlaný rytíř; Martina Drijverová (Albatros) 2003 Hádanky a básničky pro celý rok; Markéta Zinnerová (Egmont) Holky na vodítku Jmenuji se Martina; Ivona Březinová (Albatros) Kdo má koho; Nina Čampulka (Knihovna J. Drdy) Nemetonburk aneb Tajemství ve skále; Renata Štulcová (Albatros) 45

Proč mluvíme česky; Daniela Krolupperová (Albatros) 2004 Česká služka aneb byla jsem au pair; Petra Braunová (Albatros) České dějiny očima psa; Martina Drijverová (Albatros) České zvyky a obyčeje; Alena Vondrušková (Albatros) Kryštofe, neblbni a slez dolů!; Iva Procházková (Albatros) Teta to plete; Ivona Březinová (Albatros) 2005 Já a můj svět; Jiří Žáček (Albatros) Neotesánek; Ivana Březinová (Albatros) Opera nás baví; Jiřina Marková Anna Novotná (Práh) Příšeři a příšerky; Pavel Šrut (Práh) Staré pověsti české a moravské; Alena Ježková (Albatros) 2006 Český špalíček; Milada Motlová (Knižní klub) Magdalena Dobromila Rettigová. Tajný deník schovanky; Daniela Krolupperová (Albatros) Myši patří do nebe... ale jenom skok; Iva Procházková (Albatros) Pranostiky krok za krokem; Zuzana Kovaříková Viola Lyčková (Albatros) Tomáš Garrigue Masaryk; Renáta Fučíková (Práh) 2007 Kdo má smysl pro nesmysl; Jiří Havel (Albatros) Knihafoos; Marka Míková (Baobab) Pohádky brášky králíka; Pavel Šrut (Knižní klub) Pozorovatelka; Petra Braunová (Albatros) Už se nebojím tmy; Vhrsti (Mladá Fronta) 46

2008 Divadlo nás baví; Anna Novotná (Práh) Jan Amos Komenský Comenius; Renáta Fučíková (Práh) Lichožrouti; Pavel Šrut (Paseka) Příběhy ze Staré Říše; Václav Vokolek (Mladá fronta) Špalíček lidových písní; Josef Krček (Albatros) Cena knihovníků Cena knihovníků je udílena na základě výsledků ankety probíhající mezi knihovníky dětských oddělení veřejných knihoven. 1996 Strašpytýlek; František Nepil (Granát) 1997 Čarování s pohádkou; Marie Kubátová (BMSS Start) 1998 Domov pro Marťany; Martina Drijverová (Albatros) Perníková chaloupka; Václav Renč (Trinitas) Únos domů; Iva Procházková (Albatros) 1999 Karolina; Iva Procházková (Albatros) Když velcí byli kluci; Hana Doskočilová (Amulet) 2000 Jožin jede do Afriky; Iva Procházková (Amulet) Trosečníci; Ivona Březinová (Axióma) 47

2001 Pavouček Pája; Pavel Šrut (Albatros) Už neposlouchám za dveřmi; Martina Drijverová (Albatros) 2002 Hloupý Honza v síti; Peter Stoličný (Amulet) Holky na vodítku, Ivona Březinová (Albatros) Strado & Varius; Martina Skala (Brio) 2003 Jaké je to asi v Čudu; Zdeněk Svěrák (Fragment) Nesedejte na ježka; Jiří Žáček (Fragment) Veliký tůdle; Pavel Šrut (Paseka) 2004 České dějiny očima psa; Martina Drijverová (Albatros) Verunka a kokosový děděk; Pavel Šrut (Brio) 2005 Na svatýho Dyndy; Jiří Žáček (Albatros) Staré pověsti české a moravské; Alena Ježková (Albatros) To nejlepší z večerníčků; Kateřina Závadová (Albatros) 2006 České dějiny očima psa. Kniha druhá; Martina Drijverová (Albatros) Fiorella a Bratrstvo křišťálu; Vlastimil Vondruška (Albatros Lentilka pro dědu Edu; Ivona Březinová (Albatros) 2007 Báro, nebreč; Ivona Březinová (Albatros) Příběhy českých knížat a králů; Alena Ježková (Albatros) Veverek Koudelka a jiná slohová cvičení; Miloslav Jágr (Knižní klub) 48

2008 Jan Amos Komenský Comenius; Renáta Fučíková (Práh) Lichožrouti; Pavel Šrut (Paseka) Prahou kráčí lev; Alena Ježková (Práh) 6.4 ZLATÁ STUHA Motivováni situací na současném českém knižním trhu, kdy je česká kniha pro děti a mládež jak po stránce textové, tak pokud jde o ilustrace zatlačována do pozadí importovaným, převážně komerčním čtivem, vyhlásili na podporu původní kvalitní tvorby členové Klubu literatury pro mládež při Obci spisovatelů společně s klubem ilustrátorů pro rok 1992 soutěž o Zlatou stuhu. Tato soutěž se týká původních publikací všech žánrů literatury pro děti a mládež, je vyhodnocována dvakrát do roka odbornou porotou z řad organizátorů, a to zejména po stránce textové, ilustrační, typografické a ediční. (z preambule výsledků Zlaté stuhy v roce 1992, Zlatý máj 1/1997, str. 43) 6.4.1 Historie Zlatá stuha je soutěž v oblasti knižní tvorby pro děti a mládež, která je udělována pravidelně od roku 1992. Vznikla v době, kdy původní česká tvorba nebyla zcela schopna konkurovat literatuře zahraniční, za účelem ocenit významné a hodnotné tvůrčí i ediční činy. Původně se ceny vyhlašovaly každého půl roku, přičemž v druhém pololetí byly uděleny ještě ceny výroční. Od roku 2001 se Zlatá stuha uděluje pouze jedenkrát ročně. Je zaměřena na tři samostatné části: původní česká tvorba pro děti a mládež, a část překladová a výtvarná. Na organizaci této soutěže se podílí Klub literatury pro mládež při Obci spisovatelů, Klub ilustrátorů dětské knihy, Česká sekce IBBY a Obec překladatelů. 6.4.2 Kategorie (byly ustanoveny až v roce 2000) Kategorie slovesná původní novinky 49

beletrie pro začínající čtenáře beletrie pro děti a mládež literatura faktu pro děti a mládež teorie a kritika literatury pro děti a mládež Kategorie překladová beletrie pro děti a mládež literatura faktu pro děti a mládež Kategorie výtvarná knihy pro začínající čtenáře beletrie pro děti a mládež literatura faktu pro děti a mládež výtvarný počin roku Zvláštní kategorie v případě výjimečném (dlouhodobé ocenění, ocenění nakladatele, ediční počin...) 6.4.3 Výsledky 1992 Cesta k Betlému; Dagmar Lhotová (Petrov) Čas tajných přání; Iva Procházková (Albatros) Pohádkové vandrování po Čechách; Vladimír Hulpach (Albatros) Země ve vesmíru; Jiří Grygar Libuše Kalašová (Albatros) 1993 Jak si uděláme zeměkouli; Milena Lukešová (Orbis pictus) Mláďata v ZOO; Evžen Kůs (Artia a Granit) Slabikář; Jiří Žáček (Alter) Slonům vstup zakázán; Ludvík Středa (Albatros) Smrtí život nekončí; Oldřich Kašpar (Granit) 50

1994 Královské pohádky; Karel Šiktanc (Albatros) Mokrejšové, vodníci z Louže; Ilona Borská (Albatros) 1995 Co je to? Knížka hádanek; Milada Motlová (Kalich a Kentaur) Počítání oveček; Jiří Žáček (Albatros) Pojďte s námi za obrazy aneb Malování zvířat; Josef Brukner (Albatros) Zakázané holky; Hana Bořkovcová (Albatros) 1996 Dary krále džinů. Pohádkové příběhy o džinech; Jiří Tomek (Victoria Publishing) O jelenovi s kulometem a jiné trampské zkazky pro trampy, zlatokopy, stopaře, cestovatele a milovníky táboráků; Alois Mikulka (Barries & Principal) Pan Krbec a zvířátka na Kulíkově; Stanislav Havelka (Svoboda) Pět minut před večeří; Iva Procházková (Albatros) Podobizny lásky; Marta Železná (Albatros) Ptáci v ZOO. Cizokrajní opeřenci a jejich mláďata; Evžen Kůs (Granit) 1997 Příběhy ze Shakespeara II.; Vladimír Hulpach (Aventinum) Slon; Zdeněk Veselovský (Aventinum) Svět v obrazech; Alois Mikulka (Akademické nakladatelství CERM) Tygr; Zdeněk Veselovský (Aventinum) Zvířátka v lese; Zdeněk Roller (Avventinum) 1998 Dějiny zemí Koruny české v datech; František Čapek (Libri) Domov pro Marťany; Martina Drijverová (Albatros) Je nás šest, jeden štěká; Zbyněk Malinský (Albatros) Jonáš a velryba; Monika Elšíková (autorka vydala ve vlastním nákladu) Kámen vládců Luisa Nováková (Akcent) 51

Lásko, Bože, lásko; Míla Myslíková (ArcaJiMfa) O Kočce Kačce; Ivona Březinová (SiD & NERo) Padla Madla do říkadla; Věra Provazníková (SiD & NERo) Sestra volavek; Luisa Nováková (Akcent) 1999 Abecedník; Ivo Štuka ( Amulet) Historie českých zemí; Petr Čornej (Fragment) Pohádky paní Meluzíny; Jan Vladislav (Atlantis) Soví zpěv; Iva Procházková (Amulet) 2000 Fretka; Eliška Horelová (Olympia) Malá encyklopedie Vánoc; Valburga Vavřincová (Libri) O dobré a zlé moci; Karel Šiktanc (Albatros) Ostrov pro šest tisíc budíků; Miloš Macourek (Amulet) Pohádky ze Sluneční ulice; Zbyněk Malinský (Amulet) 2001 O mámě Romě a romském pámbíčkovi. Dvanáct romských přikázání, jak je svým dětem vypravují romské maminky; Hana Doskočilová (Amulet) Šli červotoči do houslí; Jiří Dědeček (Albatros) V bludišti šlehačkových slonů; Jan Trefulka (Blok) Příruční slovní čeké literatury; Otakar Chaloupka (Adonai) 2002 Anka béčko a nepodstatné detaily; Ivana Janišová (Olympia) Jmenuji se Alice; Ivona Březinová (Albatros) Jmenuji se Ester; Ivona Březinová (Albatros) Pověsti a báje z Čech a Moravy; Vladimír Hulpach (LIBRI) Praha babka měst; Alena Ježková (Albatros) Sísa Kyselá a ušmudlaný rytíř; Martina Drijverová (Albatros) 52

Strado & Varius; Martina Skala (Brio) Věda a technika v českých zemích; Jan Horák Ivan Štoll (Fragment) Začarovaná třída; Ivona Březinová (Amulet) Žáčkova encyklopedi pro žáčky; Jiří Žáček (Albatros) 2003 Dějiny udatného českého národa a pár bezvýznamných událostí; Lucie Seifertová (Euromedi Group) Osada na konci světa; Svatoplukl Hrnčíř (BB ART) Veliký tůdle; Pavel Šrut (Paseka) 2004 Česká služka aneb byla jsem au-pair; Petra Braunová (Albatros) České zvyky a obyčeje; Alena Vondrušková (Albatros) Kryštofe, neblbni a slez dolů!; Iva Procházková (Albatros) Říkadla a kecadla; Ivan Diviš (Baobab) Století Zdeňka Buriana; Vladimír Hulpach (Knižní klub) 2005 Perlorodky; Jiří Stránský (Meander) Příšerky a příšeři; Pavel Šrut (Paseka) Svět dětí; Jitka Lněničková (Albatros) Významná sídla čeké šlechty; Vlastimil Vondruška (Albatros) 2006 Lingvistické pohádky; Petr Nikl (Meander) Myši patří do nebe ale jenom na skok; Iva Procházková (Albatros) Praha lucemburská v obrazech; František Kadlec (Albatros) Tomáš Garrigue Masaryk; Renáta Fučíková (Práh) 53

2007 Jak se loví dinosauři; Bořivoj Záruba (Knižní klub) Malostranská psí zima; Pavla Skálová (Albatros) Pohádky brášky králíka; Pavel Šrut (Knižní klub) Zeď Jak jsem vyrůstal za železnou oponou; Petr Sís (Labyrint) 2008 Dech, duch a duše češtiny; Pavla Loucká (Albatros) Chyť si lelka na udici, Jindřiška Ptáčková (Knižní klub) Lichožrouti; Pavel Šrut (Paseka) (Ladění 1998 2007) 6.5 VÝROČNÍ CENY ALBATROSU Ocenění Albatrosu je specifické tím, že hodnotí pouze knihy vydané svým nakladatelstvím. Proto nebudeme jejich výsledky uvádět a o těchto cenách se pouze zmiňujeme. Pokud toto ocenění někde zmíníte, většinou se setkáte s reakcí, že lidé o tomto ocenění slyšeli. Chceme-li o něm ovšem něco zjistit, poměrně narazíme na nedostatek zdrojů. Vznesli jsme tedy dotaz na samotné nakladatelství. Tam nám bylo sděleno, že se tyto ceny udělují od roku 1999 a oceňují se nejúspěšnější autoři a tituly daného roku (viz příloha č. 4). Nominované knihy určí programový ředitel společně s šéfredaktorkou. Jsou dány určité kategorie, které jsou ovšem každý rok mohou trochu měnit. Toto je ovšem novodobá historie těchto cen. Z období před tímto rokem se bohužel nic nedozvíme, protože archiv byl prý zničen vodou. V časopise Ladění z roku 1993 ovšem najdeme zmínku, že se tyto ceny v tomto roce již tradičně udělovaly. Je tedy jasné, že Výroční ceny Albatrosu mají již delší tradici a patří mezi nejstarší oceňování dětské knihy u nás. 54

7. NEJOCEŇOVANĚJŠÍ AUTOŘI 7.1 Ivona Březinová Ivona Březinová (viz obrázek č. 1) se narodila 12. května 1964 v Ústí nad Labem. Vystudovala Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem, kde v roce 1989 získala doktorát pedagogických věd v oboru český jazyk a literatura. Na této fakultě i pracovala a to jako asistentka katedry bohemistiky se zaměřením na českou literaturu 19. a začátku 20. století a na literaturu pro děti a mládež. Od roku 1997 se živí jako spisovatelka na volné noze. V současnosti zároveň vede kurzy tvůrčího psaní na Literární akademii v Praze a Obrázek 1 působí zde jako vedoucí Katedry tvůrčího psaní a umělecké publicistiky. Ivona Březinová je od roku 1982 rovněž členkou české sekce IBBY, od roku 1999 je v Obci spisovatelů. Jedna z jejích knih Začarovaná třída byla zapsána na Čestnou listinu IBBY. Její knihy jsou překládány i do cizích jazyků. 7.1.1 Oceněné knihy pro děti a mládež O kočce Kačce. SiD & NERo, 1998 (ZS) Trosečníci. Axióma, 2000 (SUK - K) Holky na vodítku. Jmenuji se Alice. Albatros, 2002 (SUK U, K; ZS) Holky na vodítku. Jmenuji se Ester. Albatros, 2002 (SUK U, K; ZS) Začarovaná třída. Amulet, 2002 (ZS, Čestná listina IBBY) Holky na Vodítku. Jmenuji se Martina. Albatros, 2003 (SUK U) Teta to plete. Albatros, 2004 (SUK D, U) Neotesánek. Albatros, 2005 (SUK U) Lentilka pro dědu Edu. Albatros, 2006 (SUK D, U) Báro, nebreč. Albatros, 2007 (SUK K) Kozí příběh. Daramus, 2008 (SUK - D) 55

7.2 Martina Drijverová Prozaička, dramaturgyně a překladatelka Martina Drijverová (viz obrázek č. 2) se narodila 10. července 1951 v Praze. Její otec byl nizozemský inženýr, díky čemuž vyrůstala v dvojjazyčném prostředí. Po maturitě v roce 1969 odjela do Paříže, kde tři roky navštěvovala dějiny umění na Sorbonně a zároveň pracovala jako pomocná ošetřovatelka v nemocnici. Po návratu do Čech studovala na FAMU. Vyučovala francouzštinu, tlumočila a překládala. 6 let byla dramaturgyní hlavní redakce pro děti a mládež v Československém Obrázek 2 rozhlase v Praze. Od roku 1986 je spisovatelkou z povolání a je také autorkou řady rozhlasových a televizních děl. V průběhu let přispívala také do časopisů (ABC, Mateřídouška, Rodina a škola, Sedmička, Sluníčko, Zlatý máj, aj.). Některé její práce jsou překládány i do cizích jazyků (převážně angličtina, němčina, francouzština, ruština). Je členkou Obce spisovatelů. 7.2.1 Oceněné knihy pro děti a mládež Anna za dveřmi. Olympia, 1993 (SUK) Máme doma zvířata. Albatros, 1993 (NČKR) Domov pro Marťany. Albatros, 1998 (SUK, ZS) Pohádky z celého světa. BRIO, 2001 (SUK) Už neposlouchám za dveřmi. Albatros, 2001 (SUK) Sísa Kyselá a ušmudlaný rytíř. Albatros, 2002 (SUK, ZS) České dějiny očima psa. Albatros, 2004 (SUK) České dějiny očima psa 2. Albatros, 2006 (SUK) 56

7.3 Vladimír Hulpach Prozaik, editor, adaptátor a autor knih pro děti a mládež Vladimír Hulpach (viz obrázek č. 3) se narodil 21. dubna 1935 v Praze. Po maturitě na pedagogickém gymnáziu rok učil na základní škole a poté studoval češtinu, ruštinu a srbochorvatštinu na Vysoké škole ruského jazyka, později na FF UK. Byl redaktorem a zástupcem šéfredaktora v nakladatelství Artia, pracoval na ministerstvu kultury ČSR jako referent pro dětskou literaturu a byl spolumajitelem a ředitelem nakladatelství Fénix. Je Obrázek 3 členem Obce spisovatelů a české sekce IBBY. Patří mezi zakladatele soutěže Zlatá stuha. Hulpach tvoří adaptace bájí, pověstí, eposů, písní i pohádek, ale věnuje se i literatuře populárně naučné a napsal monografii o Zdeňku Burianovi. 7.3.1 Oceněné knihy pro děti a mládež Pohádkové vandrování po Čechách. Albatros, 1992 (NČKR, ZS, Čestná listina IBBY) Příběhy ze Shakespeara. Aventinum, 1997 (SUK U, ZS) Keltské mýty a báje. Aventinum, 2000 (SUK U) Pověsti a báje z Čech a Moravy. Libri 2002 (ZS) Století Zdeňka Buriana. Knižní klub 2004 (ZS) 57

7.4 Alena Ježková Novinářka a spisovatelka knih pro děti a mládež Alena Ježková (viz obrázek č. 4) se narodila 6. října 1966. Vystudovala obor čeština a pedagogika na FF UK a doktorské studium oboru grafický design a vizuální komunikace na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Pracovala jako novinářka, publicistka, reportérka a také jako editorka a zástupkyně šéfredaktora časopisu Reflex. Působila také na řídících pozicích v PR a komunikačních agenturách. Jako kurátorka vytvořila historické Obrázek 4 expozice Králův dvůr a Pražské zvony. Nyní působí jako nezávislý konzultant v oblasti komunikace, PR, grafického designu publikací a periodik. 7.4.1 Oceněné knihy pro děti a mládež Praha babka měst. Albatros, 2002 (SUK U, ZS) Staré pověsti české a moravské. Albatros, 2005 (SUK K, U) Příběhy českých knížat a králů. Albatros, 2007 (SUK K) 55 českých legend z hradů, zámků a tvrzí. Práh, 2007 (SUK D) Prahou kráčí lev. Práh, 2008 (NČKR, SUK - D) 7.5 Iva Procházková Prozaička, dramatička a scenáristka Iva Procházková (viz obrázek č. 5) se narodila 13. července 1953 v Olomouci. Dětství prožila v Praze, kde navštěvovala gymnázium. Po maturitě nemohla z politických důvodů (otec spisovatel Jan Procházka) studovat na Vysoké škole. Vystřídala několik zaměstnání, např. kuchařka a uklízečka, a v roce 1983 se svou rodinou emigrovala do Rakouska a později do Německa, kde strávila 11 let a s manželem se zde věnovali autorskému divadlu. V té době také již psala Obrázek 5 58

divadelní hry, scénáře a v neposlední řadě také knihy určené především pro děti a mládež. V roce 1995 se Procházková vrátila do České republiky, kde se v současnosti živí jako spisovatelka a scenáristka na volné noze. Její díla psaná pro děti se většinou řadí k příběhové próze ze života dětí, ale najdeme zde i příběhy, kde jsou hlavními hrdiny zvířata (Myši patří do nebe... ale jenom na skok). Její knížky obsahují i znaky pohádky či dobrodružného příběhu. 7.5.1 Výběr z bibliografie pro děti a mládež Čas tajných přání. Albatros, 1992. (ZS) Pět minut před večeří. Albatros, 1996. (ZS ) Soví zpěv. Amulet, 1999. (ZS, Čestná listina IBBY 2000) Kryštofe, neblbni a slez dolů. Albatros, 2004.(ZS) Myši patří do nebe...ale jenom na skok. Albatros, 2006. (ZS; Magnesia Litera 2007) 7.6 Pavel Šrut Básník, překladatel, fejetonista, autor písňových textů a knih pro děti a mládež Pavel Šrut (viz obrázek č. 6) se narodil 3. dubna 1940 v Praze. Během normalizace vycházela Šrutova tvorba pouze v samizdatu. Některé texty pro děti publikoval pod pseudonymem Petr Karmín. Studoval anglistiku a hispanistiku na FF UK. Pracoval jako úředník v podniku zahraničního obchodu, jako rekvizitář a jako redaktor nakladatelství Naše vojsko a od roku 1971 do toku 1997 byl ve svobodném povolání. Od roku 1997 Obrázek 6 působil v rozhlasové stanici Vltava. Psal verše do časopisů (Čtyřlístek, Mateřídouška, Sluníčko) a leporel. Vedle vlastních veršů a prózy pro děti je autorem mnoha převyprávění především světového klasického odkazu. Dvakrát byl zapsán na čestnou listinu IBBY a to za knihy Kočičí král a Verunka a kokosový dědek. 59

7.6.1 Oceněné knihy pro děti a mládež Pavouček Pája. Albatros, 2001 (SUK D, K, U) Veliký tůdle. Paseka, 2003 (NČKR, SUK K; ZS) Verunka a kokosový dědek. BRIO, 2004 (SUK D, K, Čestná listina IBBY) Příšeři a příšerky. Práh, 2005 (SUK U; ZS) Pohádky vrášky králíka. Knižní klub, 2007 (SUK U; ZS) Lichožrouti. Paseka, 2008 (ML 2009, SUK K, U) 7.7 Jiří Žáček Lyrický a satirický básník, dramatik, překladatel, redaktor a autor knih pro děti a mládež Jiří Žáček (viz obrázek č. 7) se narodil 6. listopadu 1945 v Chomutově. Vystudoval střední průmyslovou školu stavební a stavební fakultu ČVUT v Praze. Pracoval ve vodohospodářské správě, působil jako redaktor poezie v nakladatelství Československý spisovatel a vystřídal i několik dalších redaktorských míst. Vedle básnické tvorby pro děti a dospělé je autorem několika čítanek, divadelních her a televizních pohádek. Obrázek 7 Jeho texty podněcují hravost, kreativitu a rozvíjejí i myšlenkovou aktivitu dětí. Děti ho znají především jako autora veselých básniček, ale Žáček píše i prózu. 7.7.1 Oceněné knihy pro děti a mládež Moje první čítanka. Alter 1993 (ZS) Počítání oveček. Albatros 1995 (ZS) Leporelo s texty J. Žáčka. Fragment (SUK U) Vrabčí hnízdo. Knižní klub 1999 (SUK U) Žáčkova encyklopedie pro žáčky. Albatros 2002 (ZS) Nesedejte na ježka. Fragment 2003 (SUK K) Já a můj svět. Albatros 2005 (SUK U) 60

Na svatýho Dyndy. Albatros 2005 (SUK - K) 61

8. Praktická část Hlavním cílem výzkumu je zjistit, zda jsou mezi dětmi a učiteli základních škol známé oceňované knihy a jestli je rozdíl mezi tím, co znají děti mezi sebou a mezi tím, co znají děti a učitelé. Pro výzkum jsme použili dotazníkovou metodu, která je v pedagogickém výzkumu velmi využívaná. Podle Chrásky (2007, s. 163) je dotazník soustava předem pečlivě připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou promyšleně seřazeny a na které dotazovaná osoba (respondent) odpovídá písemně. Při sestavování dotazníků (viz příloha č 5 a č. 6) je podle Chrásky (2007) důležité, aby kladené otázky byly jasné a srozumitelné všem respondentům. Formulace otázek musí být jednoznačná a zjišťovány by měly být pouze nezbytné údaje. Pokyny pro doplňování dotazníků jsou také nezbytnou součástí. Při sestavování našich dotazníků jsme zjišťovali hlavně znalost oceněných knih mezi dětmi a učiteli. V uplynulých dvaceti letech bylo dětských knih oceněno poměrně mnoho a s ohledem na respondenty nebylo vhodné do dotazníků všechny uvádět. Za pomoci dotazování jsme si udělali malý předvýzkum. Zkoušeli jsme se dotazovat na oceňované knihy. Ve velké části případů jsme se setkávali s mizivou znalostí daných titulů. Větší znalost knih byla u titulů, které byly ocěněny vícekrát. Zařadili jsme proto knihy vícekrát oceněné a doplnili jsme je o knihy, které jsou nějakým způsobem známé (předcházející úspěšné díly, televizní podoba apod.). 8.1 Výběr prvků Pro výběr dotazované skupiny jsme použili záměrný výběr. V našem případě bylo dotazováno 292 žáků pátých tříd (tzn. dětí ve věku přibližně 11 12 let) ze sedmi základních škol ve Středočeském kraji v okrese Praha-východ. V každé ze tříd bylo kolem dvaceti žáků. Třídy byly smíšené a mezi dětmi se vyskytovaly i děti integrované. V tomto souboru bylo 153 dívek a 139 chlapců. Na stejných školách, kde byly dotazovány děti, 62

bylo dotazováno celkem 47 učitelů. Páté třídy byly vybrány jako nejstarší děti prvního stupně. U těchto dětí je nejpravděpodobnější, že přečetly více knih, než jejich mladší kamarádi z nižších ročníků. Výzkumu se účastnili rovněž učitelé prvního stupně. 8.2 Výzkumné problémy a hypotézy Chceme-li udělat pedagogický výzkum správně, je nutné dodržet několik pravidel. Musíme si stanovit problém, kterým se chceme zabývat. Dále formulujeme hypotézu (domněnku), kterou následně testujeme. Nakonec vyvodíme závěr našeho zkoumání. Jak jsme se již zmínili, jádro výzkumu tvoří hypotézy. Jsou to tvrzení vyjádřená oznamovací větou, která vyjadřují vztah mezi dvěma proměnnými. Hypotézy musí být možno empiricky ověřovat. Podle Chrásky (2007) jde při testování hypotézy o to, zda můžeme vyslovenou hypotézu přijmout či nikoliv. Na základě výsledků ověřování hypotéz můžeme vyslovit závěry, ke kterým jsme dospěli. Hypotézu můžeme buď přijmout nebo odmítnout. Problém č. 1: Jsou rozdíly ve znalosti oceněných knih mezi dívkami a chlapci? H(0) Ve znalosti oceněných knih nejsou mezi žáky rozdíly. H(A) Ve znalosti oceněných knih jsou mezi žáky rozdíly. Problém č. 2: Jsou rozdíly ve znalosti oceněných knih mezi dětmi a učiteli? H(0) Ve znalosti oceněných knih mezi žáky a učiteli nejsou rozdíly. H(A) Ve znalosti oceněných knih mezi žáky a učiteli jsou rozdíly. 63

8.3 U-test Manna a Whitneyho Podle Chrásky (2007) lze tento neparametrický test použít v případech, kdy rozhodujeme, pocházejí-li dva výběry ze stejného základního souboru (má-li stejné rozdělení četností). Pro testování velkých skupin je vhodné využít U-test pro velké četnosti. Zde je prokázáno, že pro skupiny větší než 20 je testové kritérium přibližně normální rozdělení. Naměřeným hodnotám se v tabulce č. 1 přiřazuje pořadí podle velikosti. Pořadí 1 má nejmenší hodnota. Nejprve si určíme hodnotu testového kritéria U (U ). Pro testování statistické významnosti volíme menší z hodnot U a U. U = n n.( n + 1) + 2 1 1 1. n2 R1 U = n n.( n + 1) + 2 2 2 1. n2 R2 U je vypočítaná hodnota testového kritéria, n 1 je četnost jedné skupiny, n 2 je četnost druhé skupiny. R 1 je součet pořadí v první skupině a R 2 je součet pořadí ve skupině druhé. Pomocí tohoto kritéria vypočítáme normovanou veličinu u. u = n1. n2 U 2 n1. n2.( n1+ n 12 2 + 1) Vzhledem k tomu, že se v našich skupinách hodnoty často opakují, může být hodnota u zkreslená. V tomto případě tedy využijeme upravený vzorec. 64

u = n1. n U 2 3 n1. n2 n n. n.( n 1) 12 2 3 r r 12 u je korigovaná absolutní hodnota normované náhodné veličiny. n = n 1 + n 2, r je počet hodnot, které se opakují.. Důležité je samozřejmě i určení hypotéz a zvolení hladiny významnosti : 0,01. Vypočítanou hodnotu /u/ srovnáme s kritickou hodnotou u 0,01 = 2,58 pro hladinu významnosti 0,01. Je-li hodnota u větší než hodnota kritická pro hladinu významnosti 0,01, odmítneme nulovou hypotézu a přijmeme hypotézu alternativní. Tabulka č. 1. Dívky Chlapci Body Pořadí Body Pořadí 0 (9x) 8 (9x) 0 (6x) 8 (6x) 1 (17x) 32 (17x) 1 (16x) 32 (16x) 2 (32x) 81 (32x) 2 (33x) 81 (33x) 3 (31x) 146 (31x) 3 (34x) 146 (34x) 4 (26x) 203,5 (26x) 4 (24x) 203,5 (24x) 5 (17x) 239,5 (17x) 5 (5x) 239,5 (5x) 6 (3x) 255,5 (3x) 6 (7x) 255,5 7x) 7 (6x) 265 (6x) 7 (3x) 265 (3x) 8 (3x) 274,5 (3x) 8 (7x) 274,5 (7x) 9 (3x) 282,5 (3x) 9 (3x) 282,5 (3x) 10 (3x) 287 (3x) 11 (1x) 289,5 (1x) 11 (1x) 289,5 (1x) 13 (1x) 291 (1x) 17 (1x) 292 (1x) n 1 = 153 R 1 = 22857,5 n 2 = 139 R 2 = 19920,5 65

U 153.(153+ 1) = 153. 139+ 22857,5= 10190,5 2 U 139.(139+ 1) = 153. 139+ 19920,5= 11076,5 2 3 3 3 3 3 3 3 r r 15 15 33 33 65 65 65 65 50 50 22 22 = + + + + + + 12 12 12 12 12 12 12 3 3 3 3 3 3 10 10 9 9 10 10 6 6 3 3 2 2 + + + + + + = 60575 12 12 12 12 12 12 u = 153.139 10190,5 2 3 153. 139 292 292. 60575 292.(292 1) 12 = 0,65 Vypočítanou hodnotu u srovnáme s kritickou hodnotou u 0,01 = 2,58 pro hladinu významnosti 0,01. Protože vypočítaná hodnota u je nižší než hodnota kritická pro hladinu významnosti 0,01, přijímáme nulovou hypotézu. Ve znalosti oceněných knih nejsou mezi žáky na hladině významnosti 0,01 statisticky významné rozdíly. 66

Tabulka č. 2 Děti Děti Body Pořadí Body Pořadí 0 (15x) 8 (15x) 2 (5x) 83,5 (5x) 1 (33x) 32 (33x) 3 (11x) 156,5 (11x) 2 (65x) 83,5 (65x) 4 (11x) 225 (11x) 3 (65x) 156,5 (65x) 5 (9x) 271 (9x) 4 (50x) 225 (50x) 6 (6x) 294,5 (6x) 5 (22x) 271 (22x) 7 (1x) 307,5 (1x) 6 (10x) 294,5 (10x) 8 (1x) 318 (1x) 7 (9x) 307,5 (9x) 9 (1x) 327 (1x) 8 (10x) 318 (10x) 10 (2x) 333 (2x) 9 (6x) 327 (6x) 10 (3x) 333 (3x) 11 (2x) 336,5 (2x) 13 (1x) 338 (1x) 17 (1x) 339 (1x) n 1 = 292 R 1 = 47191,5 n 2 = 47 R 2 = 10438,5 U 292.(292+ 1) = 292. 47+ 47191,5 = 9310,5 2 U 47.(47+ 1) = 292. 47+ 10438,5= 4413,5 2 u = 292.47 4413,5 2 3 292. 47 339 339. 90385,5 339.(339 1) 12 = 4,48 Vypočítanou hodnotu u srovnáme s kritickou hodnotou u 0,01 = 2,58 pro hladinu významnosti 0,01. Protože vypočítaná hodnota u je vyšší než hodnota kritická pro hladinu významnosti 0,01, odmítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Ve znalosti oceněných knih nejsou mezi žáky na hladině významnosti 0,01 statisticky 67

významné rozdíly. 8.4 Grafy K zobrazení četby a znalosti oceněných knih jsme užili grafy. K jejich výpočtu jsme použili aritmetický průměr. Podle Chrásky (2007) je možné aritmetický průměr x 1, x 2, x 3, x n vypočítat dle vzorce x z číselných hodnot kde n je celková četnost všech hodnot. x x x x x + + + + =... 1 2 3 n n Graf č. 1 Četba ve volném čase - dívky 10% 13% 24% 25% Denně několik hodin Denně alespoň chvíli 1-2 krát týdně 1-2 krát měsíčně méně často 28% 68

Graf č. 2 Četba ve volném čase - chlapci 16% 8% 23% 20% Denně několik hodin Denně alespoň chvíli 1-2 krát týdně 1-2 krát měsíčně méně často 33% Graf č. 3 Četba ve volném čase - dívky a chlapci 35% 30% 25% 20% 15% Dívky Chlapci 10% 5% 0% Denně několik hodin Denně alespoň chvíli 1-2 krát týdně 1-2 krát měsíčně méně často Graf č. 4 Doporučená četba učitelem 33% 34% Dívky Chlapci Děti 33% 69

Graf č. 5 Výběr knih 60% 50% 40% 30% 20% Dívky Chlapci 10% 0% Náhodně Doporučení kamaráda Doporučení knihovníka Doporučení učitele Podle autora Graf č. 6 Procentuální znalost knihy "Pohádkové vandrování po Čechách" 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% Dívky Clapci Děti Učitelé Dívky Clapci Děti Učitelé Graf č. 7 Procentuální znalost knihy "Pět minut před večeří" 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% Dívky Clapci Děti Učitelé Dívky Clapci Děti Učitelé 70

Graf č. 8 Procentuální znalost knihy "Štuclinka a Zachumlánek" 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Dívky Clapci Děti Učitelé Dívky Clapci Děti Učitelé Graf č. 9 Procentuální znalost knihy "Bubu" 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% Dívky Clapci Děti Učitelé Dívky Clapci Děti Učitelé Graf č. 10 Procentuální znalost knihy "Zakázané holky" 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% Dívky Clapci Děti Učitelé Dívky Clapci Děti Učitelé 71

Graf č. 11 Procentuální znalost knihy "Domov pro Marťany" 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% Dívky Clapci Děti Učitelé Dívky Clapci Děti Učitelé Graf č. 12 Procentuální znalost knihy "Je nás šest, jeden štěká" 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% Dívky Clapci Děti Učitelé Dívky Clapci Děti Učitelé Graf č. 13 Procentuální znalost knihy "Pavouček Pája" 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Dívky Clapci Děti Učitelé Dívky Clapci Děti Učitelé 72

Graf č. 14 Procentuální znalost knihy "Mach a Šebestová na cestách" 86% 84% 82% 80% 78% 76% 74% 72% 70% Dívky Clapci Děti Učitelé Dívky Clapci Děti Učitelé Graf č. 15 Procentuální znalost knihy "Strado & Varius" 3% 2% 2% 1% 1% Dívky Clapci Děti Učitelé 0% Dívky Clapci Děti Učitelé Graf č. 16 Procentuální znalost knihy "Praha babka měst" 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% Dívky Clapci Děti Učitelé Dívky Clapci Děti Učitelé 73

Graf č. 17 Procentuální znalost knih "Holky na vodítku" 20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% Dívky Clapci Děti Učitelé Dívky Clapci Děti Učitelé Graf č. 18 Procentuální znalost knihy "Jaké je to asi v Čudu" 25% 20% 15% 10% 5% Dívky Clapci Děti Učitelé 0% Dívky Clapci Děti Učitelé Graf č. 19 Procentuální znalost knihy "Tete to plete" 64% 62% 60% 58% 56% 54% 52% 50% Dívky Clapci Děti Učitelé Dívky Clapci Děti Učitelé 74

Graf č. 20 Procentuální znalost knihy "České dějiny očima psa" 35% 30% 25% 20% 15% 10% Dívky Clapci Děti Učitelé 5% 0% Dívky Clapci Děti Učitelé Graf č. 21 Procentuální znalost knihy "Lentilka pro dědu Edu" 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Dívky Clapci Děti Učitelé Dívky Clapci Děti Učitelé Graf č. 22 Procentuální znalost knihy "Záhádky" 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% Dívky Clapci Děti Učitelé Dívky Clapci Děti Učitelé 75

Graf č. 23 Procentuální znalost knihy "Na svatýho Dyndy" 30% 25% 20% 15% 10% Dívky Clapci Děti Učitelé 5% 0% Dívky Clapci Děti Učitelé Graf č. 24 Procentuální znalost knihy "Myši patří do nebe ale jenom na skok" 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% Dívky Clapci Děti Učitelé Dívky Clapci Děti Učitelé Graf č. 25 Procentuální znalost knihy "Lichožrouti" 46% 44% 42% 40% 38% 36% 34% Dívky Clapci Děti Učitelé Dívky Clapci Děti Učitelé 76

Graf č. 26 Celkové porovnání znalosti jednotlivých knih 90% 80% 70% Procenta 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Pohádkové Pět minut Štuclinka a Bubu Zakázané Domov pro Je nás šest, Pavouček Mach a Strado & Praha babka Holky na Jaké je to asi Teta to plete České dějiny Lentilka pro Záhádky Na svatýho Myši patří do Lichožrouti Dívky Clapci Děti Učitelé Knihy 77

9. Závěr 9.1 Teoretická část Vzhledem k tomu, že děti ještě nemají dostatečně rozvinuté znalosti a zkušenosti a jejich myšlení se stále značně rozvíjí, je nutné brát na ně ohledy i v literární tvorbě. Dětská literatura nemůže být psána jednotně pro všechny dětské věkové kategorie, protože je značný rozdíl, je-li dítěti 5 nebo 15 let. Z tohoto důvodu dělíme dětské čtenářství do několika etap, která nám přibližně vymezují, co je pro děti v kterém vývojovém období podstatné. Máme dvě hlavní etapy, předčtenářskou a čtenářskou, které se dělí na další podetapy. Samozřejmě je každé dítě jiné a proto je důležité brát ohledy na jeho individualitu a neřídit se striktně danými kategoriemi a doporučeními. Mezi nejfrekventovanější žánry dětské četby patří folklor, poezie a pohádka (jak pohádka lidová se svými adaptacemi, tak pohádka autorská). Dalšími velmi významnými žánry jsou příběhové prózy s dětským hrdinou a přírodní tématikou, bajky, pověsti, dobrodružná a uměleckonaučná próza. Protože si velká část populace uvědomuje, že je literatura nedílnou součástí života a kultury, a že napomáhá v rozvíjení osobnosti (psychický vývoj, slovní zásoba, poznávání světa a souvislostí v něm), je i její výuka pevně zakotvena v Rámcových vzdělávacích programech, které vymezují rámce pro jednotlivé etapy vzdělávání. Stejně jako v jiných oblastech, i v literatuře se můžeme setkat s udílením cen určitým knihám. V České republice jsou čtyři hlavní soutěže pro dětské knihy: Magnesia litera, Nejkrásnější české knihy roku, Suk čteme všichni a Zlatá stuha. Každá z těchto soutěží je jiná a na jejích výsledcích se podílejí různí lidé. Magnesia litera se nevěnuje pouze dětským knížkám. Dětská kniha je pouze jednou z kategorií dané soutěže. Je to ovšem jediná soutěž, která může postupem času vstoupit do 78

širokého podvědomí, protože její vyhlášení můžeme spatřit na obrazovkách televize. Nejkrásnější české knihy roku se také nevěnují pouze dětské literatuře. Dětská kniha je také pouze jednou z kategorií. Ve všech kategoriích je zde kniha hodnocena jako celkový produkt (nejen po literární stránce). Ocenění Suk čteme všichni se věnuje pouze dětským knihám. Toto ocenění má ovšem tři kategorie. Jednu vyhodnocují knihovníci, druhou učitelé českého jazyka a třetí samotné děti. Anketa probíhá v knihovnách. Zlatá stuha se věnuje pouze dětským knihám. Toto ocenění je členěno na tři kategorie: slovesnou, překladovou a výtvarnou. 9.2 Praktická část Pro zjištění znalosti oceněných knih jsme použili dotazník. Dotazováno bylo celkem 292 žáků pátých tříd (z toho 153 dívek a 139 chlapců) a 47 učitelů z prvního stupně základních škol ve Středočeském kraji. V předvýzkumu jsme zjistili, že většina námi nalezených oceněných knih není mezi dětmi a učiteli známá. Do dotazníku jsme tedy použili knihy, které se v seznamech oceněných knih vyskytují nejvícekrát, a doplnili jsme je o knihy, které byly nějakým způsobem již prezentovány jinde (televizní zpracování, předcházející díl ). Většina oceněných knih se ve znalosti pohybuje na hranici do 10%. Mezi nejznámější knihy patří Mach a Šebestová na cestách. Zde je na uvážení, zda tuto knihu děti a učitelé opravdu znají, nebo znají-li pouze hlavní představitele (Macha a Šebestovou), kteří se objevili v předchozích úspěšných vydáních a v televizním zpracování jiných dobrodružství. Výraznější úspěchy u všech dotazovaných zaznamenaly ještě 4 knihy. Teta to plete, České dějiny očima psa, Lentilka pro dědu Edu a Lichožrouti. Jak jsme později zjistili, 79

první jmenovaná kniha se na některých školách objevuje jako četba v hodinách literární výchovy. Úspěch knihy Lichožrouti může mít na svědomí Noc s Andersenem, pořádaná na některých školách a v některých knihovnách, kde byla tato kniha propagována. Dozvěděli jsme se, že mezi znalostí oceněných knih mezi žáky není významný statistický rozdíl. Může to být zapříčiněno tím, jak si děti knihy vybírají, tedy výběrem převážně náhodným a dále výběrem na doporučení kamaráda, či podle známého autora. Statistický rozdíl ve znalosti knih mezi žáky a učiteli je v našem případě významný. Domníváme se, že tento fakt je dán tím, že přestože učitelé literaturu dětem doporučují (podle učitelů doporučuje každý z nic,podle dětí doporučuje přibližně 20% učitelů), děti se tímto doporučením neřídí. Další možností je, že učitelé tyto knihy ve většině ani neznají a děti si je doporučují mezi sebou. Mnoho dětí nemá oblíbeného českého autora. V současné době to může být dáno značnou popularizací zahraničních knih (Harry Potter). Mezi českými oblíbenými autory mezi dětmi se objevují převážně Karel a Josef Čapkovi, Miloš Macourek a česká klasička Božena Němcová. Mezi učiteli patří k nejoblíbenějším dětským autorům Jiří Žáček, Martina Drijverová, Ivona Březinová, Zdeněk Svěrák a Miloš Macourek. Je nutné zdůraznit, že všichni tyto autoři patří mezi autory oceňované a lze tedy předpokládat, že jejich literatura patří mezi tu kvalitní. Na dotazován práce s textem jsme se nedočkali ničeho převratného. Učitelé uváděli většinou pouze hlasité a tiché čtení, čtení těžkých slov, vysvětlení neznámých slov, vyprávění o tom, co jsme přečetli. Při práci s knihou pak učitelé využívají děti samotné. Nechají je představit autora, obsah knihy a největší zajímavosti. Mají-li na přípravu dostatek času, vymýšlejí různé křížovky, přesmyčky a další podobné věci, Je ovšem nutno dodat, že na základě rozhovoru většina učitelů přiznává, že na pořádnou práci s textem mají čas pouze několikrát do roka. 80

Znalost soutěží dětské knihy můžeme považovat také za mizivou. Děti si pamatují pouze soutěž Kniha mého srdce. Mezi učiteli se občas objeví ocenění Suk čteme všichni, Zlatá stuha popř. Výroční ceny Albatrosu. To vše můžeme přikládat špatné propagaci soutěží a oceněných knih 9.3 Celkový závěr Vzhledem k tomu, že se děti ještě vyvíjí, je nutné brát na ně ohledy. To musíme brát na mysl i v případě výběru dětské četby. Je důležité vybrat vhodnou knížku pro daný věk a pro dané jedince. Oceněné knihy nejsou mezi žáky a učiteli příliš známé. Největším nedostatkem je zřejmě malá propagace soutěží i knih. Pokud si chceme oceněné knihy někde vyhledat, dá to značnou práci a to jsme teprve na začátku u vyhledávání. Dále se musíme s knihou seznámit a připravit se na práci s ní. Do budoucna by bylo dobré, aby se organizátoři soutěží a vydavatelé oceněných knih zaměřili na větší propagaci knih i soutěží. Učitelé by měli mít dostatek možností seznámit se s novými knihami a měli by mít i dostatek času na přípravu práce s nimi. Je možná na uvážení, jestli by neměli být specializovaní učitelé pouze na literaturu. 81

POUŽITÁ LITERATURA BEDNÁŘOVÁ, J., Literární výchova v podmínkách školní edukace. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008. ISBN 978-80-7372-371-2. DOLEJŠÍ, P. Školní slovník českých spisovatel: 331 českých spisovatelů od počátku písemnictví do současnosti. Pavel Dolejší, 2005. ISBN 80-86480-58-5. HUTAŘOVÁ, I., - HANZOVÁ, M., Současní čeští spisovatelé knih pro děti a mládež. Tuaris, 2003. ISBN 80-211-0461-9. CHALOUPKA, O. - NEZKUSIL, V., Vybrané kapitoly z teorie dětské literatury III. Praha: Albatros, 1979 CHRÁSKA, M., Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. Nejkrásnější české knihy 1992. Praha: Památník národního písemnictví, 1993. ISBN 80-85085-07-0. Nejkrásnější české knihy 1993. Praha: Památník národního písemnictví, 1994. ISBN 80-85085-09-07. Nejkrásnější české knihy 1994. Praha: Památník národního písemnictví, 1995. ISBN 80-85085-14-3. Nejkrásnější české knihy 1995. Praha: Památník národního písemnictví, 1996. ISBN 80-85085-20-8. Nejkrásnější české knihy 96. Praha: Památník národního písemnictví, 1997. ISBN 80-80085-26-7. 82

Nejkrásnější české knihy 97. Praha: Památník národního písemnictví, 1997. ISBN 80-85085-37-2. Nejkrásnější české knihy 1998. Praha: Památník národního písemnictví - Ministerstvo kultury, 1999. ISBN 80-85085-41-0 /PNP/. ISBN 80-86310-01-9 /MK ČR/. Nejkrásnější české knihy 1999. Praha: Památník národního písemnictví - Ministerstvo kultury, 2000. ISBN 80-85085-47-X /PNP/. ISBN 80-86310-13-2 /MK ČR/. Nejkrásnější české knihy 2000. Praha: Památník národního písemnictví - Ministerstvo kultury, 2001. ISBN 80-85085-50-X /PNP/. ISBN 80-86310-17-5 /MK ČR/. Nejkrásnější české knihy 2001. Praha: Památník národního písemnictví Ministerstvo kultury, 2002. ISBN 80-85085-55-0 /PNP/. ISBN 80-8631-25-6 /MK ČR/. Nejkrásnější české knihy roku 2002. Praha: Památník národního písemnictví Ministerstvo kultury, 2003. ISBN 80-85085-61-5 /PNP/. ISBN 80-86310-33-7 /MK ČR/. Nejkrásnější české knihy roku 2003. Praha: Památník národního písemnictví Ministerstvo kultury, 2004. ISBN 80-85085-65-8 /PNP/. ISBN 80-86310-37-X /MK ČR/. Nejkrásnější české knihy roku 2004. Praha: Památník národního písemnictví Ministerstvo kultury, 2005. ISBN 80-85085-69-0 /PNP/. ISBN 80-86310-50-7 /MK ČR/. Nejkrásnější české knihy roku 2005. Praha: Památník národního písemnictví Ministerstvo kultury, 2006. ISBN 80-85085-73-9 /PNP/. ISBN 8086310-58-2 /MK ČR/. PETERKA, J., Teorie literatury pro učitele. Mercury Music & Entertainment s.r.o., 2007. ISBN 978-80-239-9284-7. PLESKOT, J., Úvod do literatury pro mládež. Ostrava: Pedagogická fakulta v Ostravě, 1977. 83

TOMAN, J., Vybrané kapitoly z teorie dětské literatury. Č. Budějovice: PF JU Č. Budějovice, 1992. ISBN 80-7040-055-2. URBANOVÁ, S., Historický vývoj žánrů literaury pr mládež. Ostrava: Pedagogická fakulta v Ostravě, 1988. ISBN 80-7042-027-8. URBANOVÁ, S., Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. Století. Olomouc: Votobia, 2004. ISBN 80-7220-185-9. VÝZKUMNÝ ÚSTAV PEDAGOGICKÝ, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Tauris, 2006. ISBN 80-87000-02-01. Ladění: časopis pro teorii a kritiku dětské literatury. Brno: Ústav literatuty pro mládež pedagogické fakulty MU v Brně, 1998-. Vychází čtvrtletně. ISSN 1211-3484. BUREŠ, J., Nobelova cena [on-line]. <http://www.converter.cz/nobel/index.htm> 2002 [cit. 2009-12-9]. Dostupný z WWW: Magnesia Litera: Nejlepší české knihy roku [on-line]. [cit. 2010-01-16]. Dostupný z WWW: <http://www.magnesia-litera.cz/index2.php> Nejkrásnější kniha roku [on-line]. 2010 [cit. 2010-01-10]. Dostupný z WWW: <http://www.argo.cz/uspechy/nejkrasnejsi-kniha-roku/>. Pulitzerova cena [on-line]. [cit.2009-12-12]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/pulitzerova_cena >. Rámcový vzdělávací program [on-line]. [cit. 2010-12-10] Dostupný z WWW <http://www.msmt.cz/vzdelavani/ramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavaniverze-2007 > Suk čteme všichni[on-line] [cit. 2009-11-8] Dostupný z WWW: 84

<http://www.bohousek.cz/clanek-2005041502-cteme-vsichni-anketa-o-nej-detskou-knihuuplynuleho-roku-jiz-po-trinacte.html>. 85

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Brožura NČKR Příloha č. 2 Suk 2008 výsledky dětí Příloha č. 3 Suk 2005 oficiální výsledková listina Příloha č. 4 - Výroční zpráva ALBATROS Příloha č. 5 Dotazník žáci Příloha č. 6 Dotazník učitelé 86

Přílohy Příloha č. 1 Brožura NČKR 87

88

89

Příloha č. 2 Suk 2008 výsledky dětí SUK 2008 9. 4. 2009 PNP 20 nejčtenějších knih roku na základě výsledků ankety dětí 1. Joan K. Rowlingová: Harry Potter a relikvie smrti. Albatros 2. Ivona Březinová: Kozí příběh. Pověsti staré Prahy. Daranus Alena Ježková: Prahou kráčí lev. Práh 3. Gabriela Futová: Naše máma je bosorka. Albatros 4. Michaela Burdová: Poselství jednorožců. Strážce zákona. Fragment 5. P. Gert Smetaning: Kniha kouzel pro začátečníky i pokročilé. Knižní klub 6. Hana Lamková Josef Lamka: Káťa a Škubánek se neztratí. Albatros 7. Thomas Brezina: Loď duchů. Albatros 8. W. Awdry: O mašince Tomášovi díl 11. a 12. Egmont ČR 9. Stephenie Meyer: Zatmění. Egmont ČR 10. Roderick Gordon Brian Wiliams: Ztracený svět v podzemí. Fragment 11. John Flanagan: Hraničářův učeň. Egmont ČR 12. Jan Sobotka: Čert Pepiáš, kouzelníci a čarodějové. Anag 13. Lenka Lanczová: Vůně deště. Víkend 14. Daniela Krolupperová: Sedmilhář Josífek. Albatros 15. René Gosciny: Asterix a olympijské hry. Egmont ČR 16. Petra Braunová: Terezománie. Albatros 17. Ivona Březinová: Bojíš se, Margito? Albatros 18. Jacqueline Wilsonová: Kočičí mumie. BB/art 19. Ivona Březinová: Dárek pro Sáru. Artur 20. Jiří Kahoun: Pro zvědavá ouška. Albatros 90

Příloha č. 3 Suk 2005 oficiální výsledková listina 91