Ochrana veřejného zdraví

Podobné dokumenty
Kardiovaskulární nemoci: epidemiologie, etiologie, prevence

doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav preventivního lékařství LF MU

Zdravý životní styl. doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav preventivního lékařství LF MU Brno

Prevence rakoviny. doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

Prevence rakoviny. doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Nutriční poradna v Nemocnici Český Těšín a.s.

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka

ZAZNAMNÍK JMÉNO DATUM KONTAKT NA VÝŽIVOVÉHO PORADCE

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Diabetes neboli Cukrovka

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

GDA navigace ve světě živin a kalorií, cit.,

5. PORUŠENÁ TOLERANCE S - definována výsledkem orálního glu. testu jde o hodnotu ve 120. minutě 7,7-11,1 mmol/l. Společně s obezitou.

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

Prevence nádorových onemocnění v primární péči. Kyasová Miroslava Katedra ošetřovatelství LF MU

PŘÍLOHY. Analyzované vzorky jsou dokumentovány v příloze A. Podrobný popis vzorků je uveden v kapitole 2.3.

CUKROVKA /diabetes mellitus/

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H.

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Katedra chemie FP TUL Typy výživy

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ - OBĚD A SVAČINA SYTÍCÍ,PREVENTIVNÍ A EDUKATIVNÍ VÝZNAM P. TLÁSKAL

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví

KOMPLIKACE V TĚHOTENSTVÍ DALŠÍ RIZIKOVÝ FAKTOR ATEROSKLERÓZY

Dieta v prevenci a léčbě aterosklerozy. Zjišťování výž. Zvyklostí

TUKY (LIPIDY) ÚVOD DO PROBLEMATIKY P.TLÁSKAL SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU FN MOTOL

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017

Výživa dospělých. Ing. Miroslava Teichmanová

Hygiena je lékařský vědní obor, který studuje zákonitosti vztahů mezi životním prostředím a pracovním prostředím a člověkem.

Název: Zdravý životní styl 2

PRIMÁRNÍ PREVENCE JAKO SOUČÁST PRIMÁRNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČE

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav preventivního lékařství LF MU

Jak zdravotní obtíže ovlivňují naši mozkovou výkonnost. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

VSTUPNÍ DOTAZNÍK. ČUPCOVÁ Základní informace o klientovi. Jméno a příjmení. Telefonní kontakt.

5 ŘEŠITELKOU NAVRHOVANÁ DIETÁRNÍ OPATŘENÍ PŘI LÉČBĚ DM. 5.1 Dietární opatření při prevenci vzniku DM

Výživová doporučení, přídatné látky a rezidua. Bc. Eliška Koublová

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Předcházíme onemocněním srdce a cév. MUDR. IVAN ŘIHÁČEK, Ph.D. II. INTERNÍ KLINIKA FN U SVATÉ ANNY A MU, BRNO

Globální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/

Složky potravy a vitamíny

KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ

HYGIENA A PREVENTIVNÍ LÉKAŘSTVÍ (FV 10065) Školní rok 2018/2019 letní semestr VŠEOBECNÝ SMĚR 5. ročník

Hygiena a školní zdravotnictví. Výživa a pitný režim

1. Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadměrné. hromadění tuku, které může poškodit zdraví. WHO definuje nadváhu jako

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

Digitální učební materiál

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Státní zdravotní ústav Praha

Zásady výživy ve stáří

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Problematika dětské obezity. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Výživa těhotných a kojících žen. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka

Stravovací návyky a jejich změny u českých dětí ve věku 1-5 let

ŽIVINY V POTRAVĚ. Energii nám dodávají 3 základní živiny: Sacharidy Tuky Bílkoviny

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE

Tuky a chronické onemocnění ledvin

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Prevence a léčba obezity v Evropské unii Současný stav v ČR

Rozhodnutí IARC k vlivu konzumace červeného masa a masných produktů na vznik nádorových onemocnění

Zdravý životní styl u pacientů Healthy Lifestyle

Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza

Správná životospráva školáka

Dieta porodnická dia ve FNKV. Lucie Nováková, DiS.

APKIN Veronika Kulyková Duben 2016

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky

Inovovaná Výţivová doporučení pro obyvatelstvo České republiky

VSTUPNÍ DOTAZNÍK. Základní informace o klientovi. Jméno: Bydliště: Tel. číslo: Věk: Váha: Výška:

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

CO MŮŽE BÝT ZTRACENO I ZACHRÁNĚNO V MENOPAUZE

MUDr. Milan Flekač, Ph.D.

Výživová hodnota rostlinných tuků

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ EHIS A EHES 2014 V ČR. Michala Lustigová Diskuzní večer ČDS

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL Jilemnice

Studie Zdraví dětí MUDr. Kristýna Žejglicová

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Moderní přístupy k výživě dětí

HYGIENA A PREVENTIVNÍ LÉKAŘSTVÍ (FV 10065) Školní rok 2017/2018 letní semestr VŠEOBECNÝ SMĚR 5. ročník

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

CÍLENÁ REŽIMOVÁ INTERVENCE U ŽEN V OBDOBÍ MENOPAUZY A PO NÍ

Příloha č. 1 Dotazník

Datum: Třída: 8.B

6.6 GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN UMĚLÁ SLADIDLA VLÁKNINA DEFINICE DRUHY VLÁKNINY VLASTNOSTI VLÁKNINY...

Státní zdravotní ústav Praha

asné trendy rizikových faktorů KVO

VÝŽIVA A KARDIOVASKULÁRNÍ a NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ

Transkript:

Ochrana veřejného zdraví Bc 3.r: Všeobecná sestra + Porodní asistentka doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav preventivního lékařství LF MU Brno 1

Ochrana veřejného zdraví Semináře = povinná výuka Tzv. omluvené absence zůstávají absencemi! Tzv. nahrazovaní není poskytováno, nezajišťujeme. Sestry: 5.-11. týden(14 hodin = 7 dvouhodinovek), kolokvium Porodní asistentky: 5.-15. týden (tj. 4 semináře navíc, celkem11 = 22 hodin), zkouška 2

Program 1) Principy ochrany a podpory zdraví. Moţnosti prevence nemocí, její typy. Prevence kardiovaskulárních onemocnění, prevence rakoviny. (17.10. doc. Fiala) 2) Ochrana zdraví před fyzikálními vlivy ţivotního prostředí hluk, záření. (24.10.- doc.šimůnek) 3) Ochrana zdraví před chemickými vlivy ţivotního prostředí. (31.10. RNDr. Totušek) 4) Bezpečnost a zdravotní nezávadnost potravin a stravy. (7.11. Mgr. Peřina) 5) Zdravotní nezávadnost vody. (14.11. RNDr. Lefnerová) 6) Ochrana proti rizikům nadváhy a obezity. (21.11. Mgr. Forejt) 7) Ochrana zdraví při práci. (28.11. Prof. Hrubá) 3

Pokračování - jen porodní asistentky 8) Specifika výţivových doporučení v těhotenství a době kojení. (5.12. Mgr. Forejt) 9) Riziko kouření pro lidskou reprodukci. (12.12.- Prof. Hrubá) 10) Současný stav organizace kojení, nejčastější nedostatky, trendy v kojení. (19.12. MUDr. Klimová) 11) Teratogenní rizikové faktory ve způsobu ţivota, v ţivotním a pracovním prostředí. (2.1. prof. Hrubá) 4

Na čem závisí naše zdraví: Faktory ţivotního stylu 75% Zdravotnictví 20% (úroveň dostupnost, efektivita) Sociální a ekonomické faktory Zděděné dispozice Ţivotní prostředí 5% (vzduch, voda, kvalita znečištění, hluk, Klima. Úroveň zdraví

Ochrana zdraví: Ochrana před škodlivými vnějšími vlivy Podpora a posilování zdraví, odolnosti 6

Ochrana zdraví (zejm. ve smyslu primární prevence) Zdravý ţivotní styl (nekouření, zdravá výţiva, pohyb) Péče o ţivotní prostředí (vzduch, voda, hlučnost, záření.. Monitoring kvality potravin Ochrana zdraví při práci, hygiena práce Běţná hygiena a další protiinfekční opatření Očkování 7

DRUHY PREVENCE Úrovně prevence: Primární Sekundární Podstata: Zabránit vzniku nemoci - eliminování příčin nemocí, zvyšování odolnosti vůči nemocem Časná diagnóza poruchy, přerušení procesu vzniku onemocnění ještě před symptomatickým stádiem Terciární Zmírnit progresi, zabránit oddálit novou ataku 8

2 přístupy (strategie) při praktické realizaci prevence: (Celo)populační přístup Individuální přístup (strategie vysokého rizika) 9

Prevence kardiovaskulárních nemocí

Ateroskleróza společný jmenovatel a příčina hlavních kardiovaskulárních onemocnění ICHS ischemická choroba srdeční Důsledek: IM (infarkt) Ischemická cévní mozková příhoda (mrtvice) Ischemická choroba dolních končetin

Časový vývoj aterosklerózy

Příčiny aterosklerózy Hlavní ovlivnitelné rizikové faktory Faktory životního stylu Kouření (ovlivnitelné přímo) Strava - bohatá na satur. tuky, cholesterol a energii Nízká pohybová aktivita Alkohol - nadměrná konzumace Biochemické a fyziologické charakteristiky (ovlivnitelné nepřímo, sekundárně) Zvýšený Cholesterol v plasmě Zvýšený Krevní tlak Nadváha, obezita Diabetes, zvýšený krevní cukr Trombogenní faktory

Tabák Nejvýznamnější jednotlivý rizikový faktor pro srdečně cévní i nádorová onemocnění Škodí i v nejmenší dávce Principielně velmi snadná ovlivnitelnost

Strava a riziko aterosklerózy Složení a množství tuků (MK) Nasycené (saturované) (masný a mléčný tuk, kokos) Nenasycené (rostlinné oleje, mořské ryby) - Jedno-nenasycené - Vícenenasycené - Trans - pozor pečivo apod! Cholesterol (není ale to nejdůleţitější) Energetický příjem (nadměrný) Ochranné látky (vitamíny, antioxidanty, vláknina)

Prevence kardiovaskulárních onemocnění Společné doporučení českých odb.společností www.athero.cz Poradit ve výběru potravin tak, aby si dokázali sestavit jídelníček představující nejniţší riziko vzniku KVO Zdravá strava sniţuje riziko více mechanismy, včetně: Sníţení hmotnosti Sníţení TK Sníţení krevních lipidů Ovlivnění glykémie Sníţení náchylnosti k trombóze

Doporučení stravy pro prevenci KVO Strava musí být pestrá Energetický příjem takový, aby BMI = 18,5-25 Podporovat konzumaci následujících druhů potravin: Ovoce a zelenina Celozrnné obilniny a chléb Mléčné výrobky s nízkým obsahem tuku Ryby Ryby a omega-3 MK obzvláště chrání před KVO Tuky: Tuky = 25-35% příjmu energie Nasycené do 7% celk. energie Příjem cholesterolu < 200mg denně Nasycené t.nahradit sacharidy a MUFA+PUFA Při zvýšeném LDL-chol dopor. fytosteroly 2g/den

Výţivová doporučení ve formě potravinové pyramidy Každodenní strava má obsahovat všechny hlavní potravinové skupiny v určitém poměru, vyjádřeném graficky pyramidou a rovněž numericky doporučeným počtem porcí. Mléko, mléčné výrobky 2-3 porce Zelenina 3-5 porcí Tuky, cukr sůl pouze střídmě Ryby, drůbeţ, maso, vejce, luštěniny 1-2 porce Ovoce 2-4 porce Obilniny, těstoviny, rýţe, pečivo 3-6 porcí

Příčiny aterosklerózy Hlavní ovlivnitelné rizikové faktory Faktory životního stylu Kouření Strava - bohatá na satur. tuky, cholesterol a energii Nízká pohybová aktivita Alkohol - nadměrná konzumace Biochemické a fyziologické charakteristiky Zvýšený Cholesterol Zvýšený Krevní tlak Nadváha, obezita Diabetes, zvýšený krevní cukr Trombogenní faktory Nízká zdatnost, výkonnost a odolnost srdce a oběhového sys.

Doporučení pohybové aktivity Provozovat pravidelně rekreačně-sportovní aktivitu: Typ aktivity: Frekvence: Vytrvalostní, aerobní 5 nebo více dní v týdnu Trvání 1 aktivity: 30 min, lépe 45 min Intenzita: Střední (> 60 % max. SF) Další cesty jak zvýšit aktivitu: Do schodů místo výtahu Do práce pěšky, na kole. Zacvičit si v pracovní přestávce Max.SF (srdeční frekvence) = 220 - věk Vytvořit plán aktivit, zaznamenávat Pořídit si a nosit krokoměr Jízda na rotopedu při sledování TV

Alkohol RR spojené s konzumací do 25 g/den Ca ústní dutiny a hltanu 1,86 Ca jícnu 1,39 Ca hrtanu 1,43 Ca tlustého střeva 1,05 Ca rekta 1,09 Ca jater 1,19 Ca prsu 1,25 Esenciální hypertenze 1,43 Ischemická choroba srdce Ischemická mrtvice 0,81 0,90 Hemoragická mrtvice 1,19 Gastroduodenální vřed 0,98 Cirhóza jater 2,90 Chronická pankreatitida 1,34 Úrazy a násilí 1,12 0,6 0,8 1 1,2 1,4 1,6 1,8 Relativní riziko (95 % IS)

RR RR koronárně-srdečního onemocnění ve vztahu k alkoholu 1,6 1,4 1,2 72 g /den 1 0,8 0,6 89 g /den 20g /den 0 25 50 75 100 125 150 Alkohol (g/den)

Obsah alkoholu v různých nápojích

Pozitivní: Funkce cholesterolu: Stavební kámen každé buňky (membrána) Tvorba steroidních hormonů (hormony kůry nadledvinek, pohlavní hormony) Základ žluče (důleţitá pro trávení) Škodlivá je-li ho v krvi příliš: Ateroskleróza (ukládání do stěny tepen jako cholesterolový plát)

Relativní riziko Riziko aterosklerózy dle cholesterolu v krvi 20 5 mmol/l 10 0 3 4 5 6 7 8 9 Hladina celkového cholesterolu v krvi (mmo/l)

Druhy cholesterolu v krvi Celkový cholesterol (TC) < 5 mmol/l, u rizik. < 4,5 mmol LDL-cholesterol (LDL-C) < 3 mmol/l, u rizik. < 2,5 mmol HDL-cholesterol (HDL-C) > 1 mmol/l

Cholesterol v ČR Průměr v populaci dospělých: 6 mmol/l Podíl populace s hladinami vyšší než doporučená hodnota: 70%

Na čem závisí hladina krevního cholesterolu Individuální regulační schopnosti dané geneticky (kvalita LDL receptorů apod.) Strava: Složení konzumovaných tuků (poměr nasycených a nenasycených mastných kyselin) Množství cholesterolu v potravě Látky ovlivňující vstřebávání cholesterolu Pohybová aktivita Nadváha a obezita

Metabolismus cholesterolu Játra Žaludek LDLreceptory Žluč Střevo Cholesterol ve střevě: Z potravy 0,3 g/den Krevní oběh Vstřebávání ze střeva (Vstřebá se 95 %) Ze žluči 1-2 g/den Periferní tkáně 5 % se vyloučí stolicí

Moţnosti sniţování cholesterolu v krvi Dietetická opatření Vhodné složení tuků Dostatek celozrnných potravin, zeleniny a ovoce, luštěnin Funkční potraviny s obsahem fytosterolů Zvýšení pohybové aktivity Léky (zejm. statiny)

Doporučení tělesné hmotnosti (Energetická bilance, sloţení těla obsah tuku) Udržovat rovnováhu mezi příjmem energie a výdejem tak, aby: BMI 18,5-25 Hmotnost [kg] / (Výška) 2 [m] Hmotnostní přírůstek za dospělost < 5 kg Podváha Hodnocení hmotnosti podle BMI: Přiměřená hmotnost Nadváha Obezita < 18,5 18,5-25 25-30 > 30

35

36

Krevní tlak Systolický TK Diastolický TK Kategorie < 120 < 80 120-129 80-84 130-139 85-89 Optimální Normální Vysoký normální > 140 > 90 Hypertenze

Rakovina: epidemiologie, etiologie, prevence

Rakovina - epidemiologie Postihne kaţdého 3.člověka (onemocnění) 26,7 % ze všech úmrtí Ve věkovém rozmezí 45-64r. Ale zodpovídá za 50% všech úmrtí! (EU) V ČR ročně přes 70 tis. nových případů, ve stejné době 28 tis zemře (letalita 39,2 %?) Ale bez dg.c44: letalita 54,3 %!

Muži: 1.Plíce - 26,7 % 2.Kolorektum 15,8 % 3.Prostata - 8,9 % 4.Slinivka - 6,0 % 5.Ţaludek 4,8 % 6.Ledviny 4,6 % 7.Játra 3,4 % 8.Moč. Měchýř 3,0 % ---------------------- Těchto 8 = celk: 73,2 % Pořadí nádorů dle úrtnosti Ženy: 1.Prs 15,4 % 2.Kolorektum 14,3 % 3.Plíce 11,0 % 4.Slinivka - 7,0 % 5.Vaječníky 6,0 % 6.Ţaludek 4,3 % 7.Ledviny 3,5 % 8.Ţlučník 3,0 % ---------------------- Pohlavní orgány celkem: 14,3% Tyto všechny nádory = celk: 72,8 %

ETIOLOGIE Co způsobuje vznik nádorů?

Dvojí moţný způsob popisu rizik pro vnik rakoviny: a) Dle faktorů b) Dle nádorů

Příčiny rakoviny Atributivní přispění k celk. úmrtnosti na nádory kolika % Ovlivnitelné zevní faktory působí 80 % nádorů! Výživové faktory 35 % Kouření 30 % 5 % 5 % Nízká pohybová aktivita Alkohol Infekční agens Radiace a sluneční záření Pracovní expozice Chemické škodliviny v ţivotním prostředí % 0 5 10 15 20 25 30 35 40

Kouření Nejvýznamnější jednotlivá příčina rakoviny (30% všech případů) V kouři cigaret 60 prokázaných lidských karcinogenů (!!!) Cigarety klasifikovány jako karcinogen třídy I (=prokázaný humánní) Prokazatelně zvyšuje rizike nejméně 10 druhů nádorů

Obiloviny (zrniny), vláknina stravy 47

Zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy, bylinky, koření 48

Maso, drůbeţ, ryby a vejce 49

Mléko a mléčné výrobky 50

Tuky a oleje 51

Cukry a sůl 52

Voda, ovocné šťávy a ostatní soft nápoje, teplé nápoje 53

Alkohol 54

Suplementa 55

Nadváha a obezita 56

Shrnutí výţivové faktory s přesvědčivými důkazy: 57

Shrnutí výţivové faktory s pravděpodobnými důkazy: 58

Podle nádorů

Plíce Zvyšuje riziko Cigaretový kouř (i pasivně) - atrib > 85 % Radon (- atrib 10-14 % ) Chrání Zelenina a ovoce Ne suplementa! (obzvláště ne u kuřáků)

Prs Zvyšuje riziko Menarché <12r. Nuliparita nebo první porod >30r. Pozdní menopauza Familiární výskyt ca prsu Větší výška Exogenní expozce estrogenům Radiace prsu ----------------------------------------------- Alkohol (uţ 1 dávka/den) Chrání Pohyb Laktace Obezita (pro postmeno ca) Tuky nikoliv

Kolorektum Zvyšuje riziko Rodinný výskyt Obezita Alkohol Maso (červené), uzeniny Kouření Chrání Acylpyrin a ostatní nesteroidní protizánětlivé Kalcium, vit.d (pozor prostata) Postmeno. horm. terapie Pohyb Zelenina a ovoce

Endometrium Zvyšuje riziko Prolongovaná expozice estrogenům Obezita Červené maso, saturovaný tuk Pohyb Chrání Zelenina a ovoce Vláknina ze stravy?

Cervix Zvyšuje riziko Expozice papiloma virům Kouření Obezita Chrání Zelenina a ovoce?

Prostata Zvyšuje riziko Maso červené Příliš mnoho Ca (suplementa) Obezita Chrání Zelenina (rajčata, luštěniny) a ovoce Pohyb Vit E? Doporučení: 5 a více porcí rozmanité zeleniny a ovoce kaţdý den Limitovat červené maso a mléčné výrobky Dostatek pohybu Udrţovat přiměřenou hmotnost

Ledviny Zvyšuje riziko Chrání Obezita Kouření

WCR / AICR Second report - 2007 www.aicr.org www.dietandcancerreport.org

A co důleţité pro riziko není, apod. Zbytky pesticidů v potravinách Konzervační a jiné látky, tzv. É-čka Suplementa, vitamínové přípravky Umělá sladidla Káva, čaj...................... Nezaměřovat se na speciální druhy potravin

Doporučení pro prevenci

Evropský kodex proti rakovině 1. Nekuřte! Pokud kouříte, přestaňte. Pokud nemůţete přestat, nekuřte v přítomnosti dětí. 2. Vyvarujte se obezity European Code Against Cancer version 3, 2003 3. Denně vykonávejte nějakou tělesnou činnost 4. Jezte denně více různých druhů ovoce a zeleniny, alespoň v 5 porcích. 5. Jestliţe pijete alkohol sniţte spotřebu na 2 dávky denně (muţ), 1 dávku (ţena) 6. Nevystavujte se nadměrnému slunečnímu záření

Evropský kodex proti rakovině (11 bodů 7+4) European Code Against Cancer ver. 3, 2003 7. Dodrţovat pravidla ochrany před rakovinotvornými látkami Programy veřejného zdravotnictví, kterými lze předcházet vzniku rakoviny nebo zvýšit pravděpodobnost vyléčení: 8. Ţeny od 25 let screening čípku 9. Ţeny od 50 let prsy - screening - mamografie 10.Muţi a ţeny od 50 let screening kolerektálního karcinomu 11.Očkování proti hepatitidě B

WCR / AICR Second report - 2007 www.aicr.org www.dietandcancerreport.org

RECOMMENDATION 1 TĚLESNÁ HMOTNOST, TĚLESNÝ TUK Být co nejvíce štíhlý v rámci normálního rozmezí Udrţovat hmotnost v normálním rozmezí BMI = 18.5 25 (WHO) Pro děti jsou speciální percentilové grafy Směřovat (přes detství a adoledcenci) aby v dospělosti byla hmotnost k dolnímu konci rozmezí Vyvarovat se přírůstku hmotnosti a zvýšení obvodu břicha v dospělosti Populační medián BMI by měl být mezi 21 a 23

RECOMMENDATION 2 POHYBOVÁ AKTIVITA Být fyzicky aktivní jako součást kaţdodenního ţivota Mírná fyzická aktivita (ekvivalent rychlé chůze) přinejmenším 30 minut kaţdý den Po zlepšení kondice se snaţit o 60 a více minut mírné aktivity, nebo 30 či více minut intenzivnější aktivity kaţdý den Limitovat sedavé návyky jako sledování TV Průměrná PAL by měla být nad 1.6 PAL = celkový energ.výdej x basální metabalosmus, sedavý sedentary = 1.4

RECOMMENDATION 3 POTRAVINY A NÁPOJE PODPORUJÍCÍ NABÍRÁNÍ VÁHY Omezit konzumaci energeticky bohatých potravin Nepít sladké nápoje Průměrná energetická densita stravy by měla být sníţena ke 125 kcal / 100g

RECOMMENDATION 4 ROSTLINNÉ POTRAVINY Jíst převáţně potraviny rostlinného původu Jíst nejméně 5 porcí (min. 400g) rozmanitosti neškrobové zeleniny a ovoce kaţdý den Jíst relativně nezpracované cerálie a luštěniny s kaţdým jídlem Limitovat rafinované škrobové potraviny (refined starchy foods)

RECOMMENDATION 5 ŢIVOČIŠNÉ POTRAVINY Limitovat konzumaci červeného masa a vyhýbat se konzumaci masných výrobků (processed meat*) Lidé, kteří jedí červené maso konzumovat méně neţ 500g týdně, a velmi málo (pokud vůbec) zpracovaného (processed)* Populační průměrná konzumace červeného masa by neměla přesáhnout 300 g týdně *Processed = meat preserved by smoking, curing or salting, or addition chemical preservatives

RECOMMENDATION 6 ALKOHOLICKÉ NÁPOJE Limitovat konzumaci alkoholu Lidé, kteří jedí konzumují alkohol, omezit konzumaci na max. 2 dávky denně pro muţe a 1 dávku pro ţeny *1 dávka = 10-15g etanolu

RECOMMENDATION 7 UCHOVÁVÁNÍ, ZPRACOVÁNÍ, PŘÍPRAVA (Preservation, Processing, Preparation) Limitovat konzumaci soli Vyvarovat se plesnivých potravin Vyvarovat se solí konzervovaných a slaných potravin, konzervovat potraviny bez pouţití soli Limitovat spotřebu soli na méně neţ 6 g (2.4g sodíku) denně Nejíst plesnivé potraviny

RECOMMENDATION 8 POTRAVINOVÉ DOPLŇKY (Dietary Supplemets) Zaměřit se na naplnění výţivových poţadavků stravou samotnou Potravinové doplňky nejsou doporučeny pro prevenci rakoviny