Směnka jako platební prostředek

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví Směnka jako platební prostředek Bakalářská práce Autor: Hana Hurtová Bankovní management, Bankovní manager Vedoucí práce: Ing. Marcela Soldánová Praha Červen, 2014

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 30. června 2014 Hana Hurtová - 2 -

Poděkování Ráda bych poděkovala paní Ing. Marcele Soldánové, za odborné rady a čas, který mi při psaní práce věnovala. - 3 -

Anotace Bakalářská práce v úvodní části pojednává o historickém vývoji směnek ve světě a v České republice. V dalších podkapitolách se zabývám druhy směnek a také jsem se zaměřila na náleţitosti směnek, které musí dle zákona směnečného a šekového obsahovat. Dále jsou v práci popsány funkce směnek a směnečné operace. Podrobně zde také rozebírám směnečná práva a závazky. Zaměřila jsem se na podmínky vzniku a postupy při soudním vymáhání. Část bakalářské práce pojednává o směnkách v účetnictví, a to převáţně o účtování a účtech, které jsou nutné k zaúčtování, a příklady z praxe. Dále jsou směnky rozebrány z hlediska daní. Cílem bakalářské práce je analýza charakteristických rysů směnek, vyhodnocení směnečných operací vybraných bank v ČR. Klíčová slova: Směnka, eskont, forfaiting, platební prostředek, účetnictví Annotation In the introduction of my bachelor work I am talking about historical development of bills of exchange in Czech republic and in the world. In the subheads I am analyzing classes of bills of exchange and so I am focused on their reguisites, which must bills of exchange include according to bill and check law. There ale described a function of bills of exchange and operations with them. I am analyzing in detail their liabilities and rights. I am focusing on conditions of formation of bills of exchanges and steps in judicial enforcement. Part of my bachelor work is talking about bills of exchange in the accounting, exactly about case of bills which must be accounted. In another part I am describing bills of exchange in the case of taxation. Analysis of characteristic works of bills of exchange is my goal in this bachelor work, so I am evaluating operations with bills of exchange in chosen bank institutes in Czech republic. Keywords: Bill of exchange, rebate, forfaiting, means of payment, bookkeeping - 4 -

Obsah Úvod... - 7 - Zvolené metody zpracování... - 9-1. Směnka jako platební prostředek... - 10-1.1. Historie směnek ve světě... - 10-1.2. Historie směnek v České republice... - 11-1.3. Druhy směnek... - 12-1.4. Náleţitosti směnek... - 14-1.5. Účastníci směnečných obchodů... - 16-1.6. Směnečné operace... - 17-2. Směnečná práva a závazky... - 21-2.1. Směnečné postihy... - 23-2.1.1. Postihová práva... - 23-2.1.2. Postih v prvním stupni... - 24-2.1.3. Postih v dalších stupních... - 25-2.1.4. Postih pro neplacení... - 26-2.1.5. Postih pro nepřijetí... - 26-2.1.6. Postih pro ohroţení... - 27-2.1.7. Postih bez placení... - 27-2.2. Protestní úkon... - 28-2.2.1. Protest směnky... - 28-2.2.2. Zproštění protestní povinnosti... - 29-2.3. Promlčení práv ze směnky a soudní vymáhání... - 30-2.3.1. Promlčení práv... - 30-2.3.2. Soudní vymáhání směnky... - 30-3. Směnky v účetnictví... - 32-3.1. Směnka jako cenný papír účetní případy... - 33-3.2. Směnka jako platební prostředek účetní případy... - 33-3.3. Směnky v daňové evidenci... - 36-3.4. Směnky v daních... - 37-4. Komparace vybraných směnečných produktů... - 40 - - 5 -

4.1. Eskontní úvěr KB a ČS... - 41-4.2. Dokumentární inkaso KB a ČS... - 44-4.3. Forfaiting KB a RB... - 48 - Seznam pouţité literatury... - 52 - Seznam zákonů... - 53 - Seznam internetových zdrojů... - 54 - Přílohy... - 55 - - 6 -

Úvod V České republice upravuje problematiku směnek zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb. Směnka je nejstarším platebním instrumentem na světě. Je vyuţívána jako forma zajištění, například úvěrů, anebo jako platební prostředek. V dnešní době se však setkáváme se směnkou čím dál častěji, ať uţ jako s formou zajištění při získání úvěru nebo jako s platebním prostředkem. Proto jsem se rozhodla zaměřit ve své bakalářské práci na všeobecnou problematiku směnek. U kaţdého člověka můţe nastat situace, kdy bude například potřebovat úvěr a tak se, můţe se směnkou setkat. I proto je dobré o této problematice vědět. Rozebírám zde historii ve světě a v České republice, dále druhy směnek a jejich náleţitosti a také druhy směnečných operací. V této části práce jsem neopomněla vloţit vzory směnky vlastní a cizí. Kaţdý by měl vědět, jak taková směnka ve skutečnosti vypadá. Můţe ale nastat situace, kdy směnku nemůţe dluţník uhradit, a tak jsem se zaměřila v kapitole směnečná práva a závazky na směnečné postihy, protestní úkony, promlčení práv ze směnky a nakonec na soudní vymáhání. V další části bakalářské práce se zabývám směnkami v účetnictví. Tato kapitola převáţně pojednává o účtování a účtech, které podniky potřebují k zaúčtování, a také jaký vliv mají směnky na daň z příjmu. Většina společností má účetní firmy, které jim tyto záleţitosti řeší, ale i tak je pro podnikatele dobré, vědět ať uţ z pohledu dluţníka nebo věřitele, jaký vliv směnečné operace mají na jejich daně. V této kapitole jsem sepsala tři příklady, ve kterých jsem názorně zaúčtovala účetní případy týkající se diskontované směnky vlastní, eskontního úvěru a eskontního úvěru jako zdanitelného příjmu. U kaţdého účetního příkladu je sepsána případová studie, vše je rozúčtováno a vysvětleno. Pro lepší přehlednost účtů, které jsem při účtování pouţila, byl vytvořen přehled účtů s názvy dle účetní osnovy. Tento přehled je součástí příloh mé bakalářské práce. Cílem bakalářské práce je analýza charakteristických rysů směnek, vyhodnocení směnečných operací vybraných bank v ČR. Vybrala jsem si tři typy směnečných operací. Eskontní úvěr, dokumentární inkaso a forfaiting. Tyto produkty nabízejí v České republice převáţně velké - 7 -

obchodní banky a následně tyto finanční produkty poskytují pouze velmi bonitním klientům. Eskontní úvěr nabízí u nás pouze Komerční banka a Česká spořitelna. U eskontního úvěru jsem porovnávala poplatky a podmínky poskytnutí s následným vyhodnocením. U dokumentárního inkasa byl znázorněn jeho průběh s následným porovnáváním a vyhodnocením. Zde byla také zvolena Česká spořitelna s Komerční banka. Forfaiting se začal rozvíjet a to i v České republice a důkazem toho je i vydání publikace URF 800, kterou vydala bankovní komise ICC ve spolupráci s IFA. Z toho důvodu jsem si zvolila forfaiting. U forfaitingu jsem si vybrala Komerční banku a Raiffeisenbank. U tohoto produktu byla taktéţ provedena komparace s následným vyhodnocením. Hlavním důvodem, proč jsem si zvolila tyto produkty a banky, bylo zjištění komu jsou tyto produkty poskytovány, jaké jsou podmínky a poplatky, které banky účtují. S těmito produkty se běţně nesetkáváme, jelikoţ je poskytují pouze vybrané banky. - 8 -

Zvolené metody zpracování K vypracování své bakalářské práce jsem pouţila informace z odborné literatury, internetové zdroje a zákony. Ačkoliv odborné literatury na dané téma není mnoho pouţila jsem velmi kvalitní publikace. Některé z nich mi byli doporučeny advokátní kanceláří AK Štůsek, která se na směnečné právo specializuje. Do této advokátní kanceláře jsem také docházela na konzultace. Dále jsem docházela na konzultace do daňové a účetní firmy Účetnictví Praha s.r.o. zde jsem převáţně konzultovala směnky z hlediska účetnictví. Metodu komparace a analýzy jsem pouţila v praktické části práce, kde jsem se zaměřila na směnečné produkty. - 9 -

1. Směnka jako platební prostředek Směnky jako platební prostředek jsou velmi vyuţívány a to k úhradě pohledávek a závazků, k tomu to úkonu jsou směnky vyuţívány, jelikoţ jako platební prostředek mají řadu výhod. Ať uţ snadná vymahatelnost dluhu, obchodovatelnost směnky nebo moţnost eskontu. 1.1. Historie směnek ve světě Směnka je nejstarší instrument vyuţívaný v oblasti peněz. Směnky vznikly jiţ v období feudalismu, ale je to stále velmi vyuţívaný platební prostředek i v současné době. Z hlediska historie nelze určit přesnou dobu vzniku směnky. Historického materiálu není málo, ale v kaţdé etapě společnosti existovaly listiny, které potvrzovaly povinnost dané osoby zaplatit osobě určené. Tyto listiny mají původ jiţ v pradávnu. Jako místo vzniku směnky by se dala povaţovat Itálie. V době kdy křiţácké války přinesly velký obchodní rozvoj měst například Benátek a dalších severoitalských nebo toskánských měst, s válkami spojených. Obchodní ruch v těchto městech vyvolal značnou potřebu po kvalifikovaném prostředku, aby nebylo nutné nakládat se skutečnými penězi, coţ v té době představovali drahé kovy. Tyto listiny z počátku neměly předepsané konkrétní náleţitosti avšak formátem a stručností by mohly být z dnešního hlediska povaţovány za směnky vlastní. I tato vlastní směnka byla pouţívána velmi brzy vedle své funkce úvěrových peněz také jako prostředek pro transport peněz i jako prostředek proplacení do vzdálených míst, kde vznikaly jinak obtíţe spojené jiţ s jejich nesnadnou přístupností, problémy s cizí místní mincí i obecný problém středověku, kterým byla malá a všeobecně jen slabě zajištěná bezpečnost na cestách. Tuto funkci tedy nemohla plnit směnka jakákoliv. Tyto směnky mohli vystavovat zvláštní finanční podnikatelé, tzv. kampsoři. 1 Oprávnění vykonávat tyto obchody měli jen v tom případě, kdy jim licenci udělil panovník, městská správa nebo jiná státní moc. Směnka cizí se objevuje jiţ ve 13. století, kdy později v 17. století se vývoj ustálil a byl dovršen. Směnka tedy nabyla podoby, která je ustálena aţ dodnes. Tímto se vývoj směnky neuzavřel a zdaleka není vyloučeno, ţe by obchod na směnce ještě nepřivodil další změny. Ve 1 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. 6.vydání Praha: C. H. Beck, 2011. 642s. ISBN 978-7400-402-5 str. 1. - 10 -

svých základních znacích však vývoj jiţ skončil. Je organickou částí vnitrostátního i mezinárodního obchodování. Směnka vlastní byla na počátku vývoje papírových peněz. Na současných zahraničních bankovkách můţeme některé znaky poznat. S kaţdou další emisí jsou však potlačována, avšak papírové bankovky rakousko-uherské korunové měny měly velmi výraznou podobu vlastní směnky. Obsahovaly i platební slib, aby byla proplacena při předloţení v penězích z drahého kovu. Avšak bankovní směnky nevytvořily papírové peníze. To učinila aţ státní moc, která tyto bankovky uznala. 2 1.2. Historie směnek v České republice Směnka do České republiky pronikla poté, kdy došlo ke konsolidaci v oblasti severní Itálie. V první řadě v souvislosti s dálkovým obchodem. Do vztahu místních pronikla v průběhu 12. století. V době nástupu Lucemburků je jiţ směnka běţnou součástí obchodních i jiných vztahů. Poprvé regulována systematicky aţ za Marie Terezie, a to patentem z 1. října roku 1763, kterým byl zaveden směnečný řád pro území celého tehdejšího Rakouska. Na území Rakouska to však nebyl směnečný řád první, neboť jiţ v roce 1717 byl patentem zaveden směnečný řád pro Dolní Rakousko. Zde tedy ještě dozníval feudální právní partikularismus v oblasti směnečného práva překonaný patentem z roku 1763. Tento směnečný řád nepochybně převzal a zobecnil pravidla zvykového směnečného práva, aby byla v praxi dodrţována. Pozoruhodné je také to, ţe zároveň se směnečným řádem byly tímto patentem z roku 1763 zřízeny i směnečné a obchodní soudy v Praze, Brně, a Opavě, jejichţ úkolem bylo především zásady směnečného řádu z uvedeného roku naplnit a prosadit v praxi. 3 V roce 1858 se konala konference v Norimberku ohledně práva obchodního, v jejímţ rámci bylo jednáno i o úpravách směnečného řádu sjednaném v Lipsku roku 1847. Zde byly přijaty ke Směnečnému řádu dodatky, které byly promítnuty i do úpravy směnečného práva v Rakousku. Ustanovení samostatné Československé republiky 28. října roku 1918 nedotklo 2 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. str. 3. 3 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. str. 8. - 11 -

se působnosti Směnečného řádu z roku 1850 v pozdějších zněních, neboť spolu s jinými právními předpisy z dob Rakouska -Uherska byl i Směnečný řád převzat zák. č. 11/1918 Sb. Do souboru zákonů nově vzniklého samostatného státu. Směnky byly pouţívány v zahraničním obchodě aţ po roce 1948. Slouţily tak k získání výhodnějších úvěrů od obchodních bank. Směnky se vracely postupně v 90. letech, kdy nastaly hospodářské změny. Banky poskytovaly úvěry za výhodných podmínek, jelikoţ i ony měly výhodné podmínky od Centrální banky. Úvěry získávaly za diskontní sazbu. 4 1.3. Druhy směnek Směnka je dokonalý cenný papír a musí mít vţdy listinnou podobu. Legislativní úprava v ČR neobsahuje definici směnky, ale omezuje se na stanovení jejích podstatných náleţitostí. Směnka je zaloţena na principu peněţní poukázky. Z ustanovení zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb. vyplývá, ţe existují dva druhy směnek - vlastní a cizí. 5 Směnky členíme podle následujících hledisek: - podle slibu/příkazu zaplatit - podle způsobu splatnosti - podle funkce Podle slibu/příkazu zaplatit: - Směnka vlastní je cenný papír a vyjadřuje bezpodmínečný slib směnečného dluţníka zaplatit majiteli v určitý den a na určitém místě dluţnou peněţení částku. Obr. 1: Vznik směnky vlastní Výstavce Výstavce vystavuje směnku a zavazuje se zaplatit směnečnou částku ve prospěch remitenta. Remitent Zdroj: Vlastní zpracování 4 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. str. 9. 5 SCHLOSSBERGER, Otakar., SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. Vydání Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008, 331s. ISBN 978-80-7265-107-8 str. 159. - 12 -

- Směnka cizí je cenný papír a vyjadřuje bezpodmínečný příkaz směnečnému dluţníkovi zaplatit majiteli v určitý den a na určitém místě dluţnou peněţní částku. 6 Obr. 2 Vznik směnky cizí Výstavce Výstavce směnku vystaví a přikáţe směnečníkovi zaplatit ve prospěch 3. osoby. Směnečník Remitent Zdroj: Vlastní zpracování Směnečník akceptuje směnku a zaváţe se zaplatit ve prospěch 3. osoby. Podle způsobu splatnosti: - Směnka denní (fixní, precizní) - nejčastější označení splatnosti přesným dnem. - Datosměnka (lhůtová směnka) směnka s údajem splatnosti uvedeným za určitý čas po dni vystavení. - Vistasměnka splatná na viděnou kdykoliv při předloţení. Pokud by na směnce chyběl údaj splatnosti, stává se automaticky vistasměnkou. - Lhůtní vistasměnka - splatnost je uvedena jako určitý den po viděné. Výhodou vistasměnky je, ţe majitel není nucen předloţit směnku v předem určitý den. 7 Podle funkce: - Obchodní - tento termín se pouţívá v obchodní praxi. V podstatě se jedná o cizí směnku, která je vystavena dodavatelem v době, kdy měl odběratel zaplatit podle podmínek kontraktu. Místo placení v určitý den poţádá o odklad platby například 1 měsíc a tuto dobu je vystavena směnka. Odběrateli tak vzniká povinnost zaplatit na základě odběru zboţí a povinnost zaplatit směnečnou částku při předloţení směnky. 6 SCHLOSSBERGER, Otakar., SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. str. 164. 7 SCHLOSSBERGER, Otakar., SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. str. 166. - 13 -

- Akceptační - S tímto názvem se setkáváme méně často. Jedná se o cizí směnku akceptovanou odběratelem. Tuto směnku předkládá odběratel své bance a nabídne ji k odkupu a takto získané peníze pouţije k uhrazení svého závazku. - Depozitní - Jedná se zpravidla o směnku, jejímţ výstavcem a dluţníkem je banka, která je vystavena ve prospěch klienta této banky. Klient za tuto směnku zaplatí částku, která je niţší neţ směnečná částka. Rozdíl mezi směnečnou částkou a cenou, za kterou byla klientem nakoupena, se nazývá diskont. Velikost diskontu je v tomto případě rovna předem stanovenému úroku odpovídající době splatnosti směnky. - Blankosměnka - Jedná se o listinu, která po vyplnění všech zákonných náleţitostí bude cenným papírem. Blankosměnka je klasicky v oběhu s tím, ţe předem určené osobě je uděleno právo za určitých podmínek doplnit povinné směnečné doloţky. - Rektasměnka - nebo- li směnka na jméno je cenný papír a obsahuje doloţku, čímţ je ztíţena jeho obchodovatelnost. Směnku lze však převést formou postoupení pohledávky- cessí. 8 1.4. Náležitosti směnek Kaţdá směnka musí přesně splňovat veškeré zákonem předepsané podstatné náleţitosti. Bez těchto náleţitostí není směnka platná. Směnka vlastní - Označení, ţe jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána - Bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněţní sumu - Údaj splatnosti - Údaj místa, kde má být placeno - Jméno toho, komu nebo na jehoţ řad má být placeno - Datum a místo vystavení směnky - Podpis výstavce 9 Výstavce směnky vlastní je stejně zavázán jako příjemce cizí směnky. 8 SCHLOSSBERGER, Otakar., SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. str. 167. 9 SCHLOSSBERGER, Otakar., SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. str. 164. - 14 -

Obr. č. 3 Vzor směnky vlastní Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/smenky-ppbi-51213.html#!&chapter=2 [cit. 14.06.2014] Směnka cizí - Označí, ţe jde o směnku, pojatou do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, v kterém je tato listina sepsána - Bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněţní sumu - Jméno toho, kdo má platit (směnečníka) - Údaj splatnosti - Údaj místa, kde má být placeno - Jméno toho, komu nebo na jehoţ řad má být placeno - Datum a místo vystavení směnky - Podpis výstavce Kromě uvedených podstatných náleţitostí na cizí směnce mohou být uvedeny: - Doloţka,,bez protestu,, - Doloţka o vystavení cizí směnky ve více exemplářích - Doloţka hodnotová nebo valutová - 15 -

- Doloţka o domicilaci směnky 10 Obr. č. 4 Vzor směnky cizí Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/smenky-ppbi-51213.html#!&chapter=2 [cit. 14.06.2014] 1.5. Účastníci směnečných obchodů Směnečných obchodů se mohou účastnit určité osoby. Kaţdý z nich má svůj specifický název. U směnky vlastní: - Výstavce směnky směnečný dluţník - Osoba, které nebo na jejíţ řad má být placeno věřitel - Majitel směnky věřitel indosant (osoba, která směnku převádí rubopisem na další osobu) indosatář (osoba, na kterou je směnka rubopisem převáděna) - Avalista 10 SCHLOSSBERGER, Otakar., SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. str. 165. - 16 -

U směnky cizí: - Výstavce směnky věřitel- trasant - Směnečný dluţník akceptant - Osoba, které nebo na jejíţ řad má být placeno věřitel - Majitel směnky věřitel - indosant indosatář - Avalista Směnka můţe být pouţita u těchto platebních instrumentů: - Dokumentární inkaso platební podmínka vydání dokumentů proti přijetí směnky - Směnečné inkaso - obstarání zaplacení směnky prostřednictvím dokumentárního inkasa - Dokumentární akreditiv - nejčastěji se jedná o platební podmínku negociace a akceptace - Forfaiting odkup směnky bez zpětného postihu - Eskont směnky odkup směnky se zpětným postihem 11 1.6. Směnečné operace U směnek se provádí tzv. směnečné operace, které jsou stanovené zákonem č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový. - přijetí směnky - převod směnky (indosament) - směnečné rukojemství - placení 11 SCHLOSSBERGER, Otakar., SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. str. 162. - 17 -

Přijetí směnky Text přijato nebo jiné slovo stejného významu se píše vţdy na směnku. Podpis směnečníka na líc směnky znamená její přijetí. V případě přijetí se směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti. Je-li směnka splatná v určitý čas po viděné nebo je-li třeba jí podle zvláštní doloţky předloţit k podjetí v určené lhůtě, musí být přijetí datováno dnem, kterého se stalo, ledaţe majitel ţádá, aby byl uveden den předloţení. Není-li přijetí datováno, musí majitel, aby si zachoval svá postihová práva proti indosantům a výstavci, toto opominutí musí dát zjistit včas protestem. 12 Udá-li výstavce ve směnce jako platební místo jiné místo neţ místo směnečníkova bydliště aniţ označí třetí osobu, u níţ se má platit, můţe tuto osobu označit směnečník při přijetí. Neučiní-li tak, platí, ţe se příjemce sám zavázal zaplatit v platebním místě. Je-li směnka splatná v bydlišti směnečníka, můţe směnečník v přijetí udat adresu v tom místě, kde se má platit. 13 Přeškrtne-li směnečník své přijetí napsané na směnku, dříve neţ ji vrátí, platí, ţe přijetí odepřel. Dokud není prokázán opak, má se za to, ţe se přeškrtnutí stalo před vrácením směnky. Oznámí-li však směnečník písemně přijetí směnky majiteli nebo kterékoli osobě, jeţ se na směnku podepsala, je jim zavázán podle obsahu svého přijetí. 14 Indosament směnky Kaţdá směnka je převoditelná, i kdyţ nebyla vystavena na řad. Lze jí převést indosamentem neboli rubopisem tzn., ţe se převádějí všechna práva ze směnky. Při indosamentu se vyskytují dvě osoby: Indosant- ten, kdo směnku převádí Indosatář- na koho je směnka převáděna 12 25 zákona č. 191/1950 Sb. směnečný a šekový. 13 27 zákona č. 191/1950 Sb. směnečný a šekový. 14 29 zákona č. 191/1950 Sb. směnečný a šekový. - 18 -

Druhy indosamentu: - Vyplněný - Stávající majitel směnky svým podpisem převede směnku na nového majitele. - Nevyplněný - Blankoindosament- Směnka se na určitou dobu stává cenným papírem na doručitele. Stávající majitel směnky na její rub napíše své jméno a vlastnoruční podpis. Nový majitel směnky na ní můţe kdykoliv napsat své jméno nebo jméno někoho jiného. V tu chvíli, kdy na ní nový majitel napíše své jméno, se stává opět cenným papírem na jméno. - Rektaindosament ( přímý rubopis) - Indosant zde zakazuje další indosaci směnky. - Indosament s vyloučenou odpovědností - Indosament, který ručí za přijetí a zaplacení směnky, tuto svojí odpovědnost touto doloţkou vyloučí. 15 - Zmocňovací neboli prokura indosament - Se vyznačuje tzv. doloţkou k inkasu. Nejčastěji zmocněncem bývá banka. A toho pak opravňuje k inkasu směnky. Prokura indosament nemá převodní ani odpovědnostní účinek. 16 - Zástavní indosament - Se vyuţívá tehdy, pokud majitel zřizuje ke směnce zástavní právo ve prospěch zástavního věřitele. Indosatář nemá oprávnění směnku převést, ale můţe se uspokojit z částky v případě, ţe vykoná všechna práva ze směnky. 17 Účinky rubopisu: - Převodní účinek indosamentu Tímto účinkem indosatář nabývá veškerá směnečná práva, která měl indosant. - Záruční (garanční) účinek rubopisu Důsledkem tohoto účinku se indosanti stávají nepřímým nebo regresním dluţníkem. Ti to indosanti jsou odpovědní za přijetí a zaplacení směnky v případě, ţe tak neučiní dluţník přímý. Tento účinek můţe změnit indosant příslušnou doloţkou. 18 15 KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., RABAN, P., VÍTEK, J. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 5.vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 447s. ISBN 978-80-7179-454-7 str. 227. 16 KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., RABAN, P., VÍTEK, J. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. str. 229. 17 KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., RABAN, P., VÍTEK, J. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. str. 230. 18 KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., RABAN, P., VÍTEK, J. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. str. 226. - 19 -

- Legitimační účinek rubopisu- Ten to účinek určuje oprávněného majitele směnky. Stanovuje, ţe majitelem směnky se stává v případě fyzického drţení a svědčí mu nepřetrţitá řada indosamentů. 19 Směnečné rukojemství Zaplacení směnky můţe být zaručeno směnečným rukojemstvím. Zaručena můţe být ať uţ celá směnečná částka nebo její část. Záruku můţe poskytnout třetí osoba nebo i osoba, která směnku jiţ podepsala. 20 Rukojemství je vyjádřeno slovy "jako rukojmí" nebo případně jinou doloţkou stejného významu a tu rukojmí podepíše. A také rukojemské prohlášení se píše na směnku nebo na přívěsek. U prohlášení je nutné uvést, za koho se přejímá. V případě, ţe tak není učiněno, platí, ţe se přejímá za výstavce. 21 Rukojmí je vázán stejně jako ten, za koho se zaručil a v případě, ţe zaplatí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil a také proti všem, které jsou této osobě zavázáni. 22 Placení Směnka, která je splatná v určitý den nebo určitý čas po datu vystavení nebo případně po viděné, musí být majitelem směnky předloţena k placení v den platební nebo jeden den ze dvou následujících pracovních dní. 23 V případě, ţe chce dluţník zaplatit směnku před její splatností, není majitel směnky povinen placení přijmout. Ale v případě, ţe chce dluţník zaplatit směnku částečně, to majitel směnky odmítnout nesmí. 24 Při částečném placení směnky, můţe dluţník ţádat, aby zaplacení bylo označeno na směnce a bylo mu také vydáno potvrzení o zaplacení. Takové potvrzení můţe ţádat i při zaplacení kompletní částky na směnce. 25 19 KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., RABAN, P., VÍTEK, J. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. str. 224. 20 30 zákona č. 191/1950 Sb. směnečný a šekový. 21 31 zákona č. 191/1950 Sb. směnečný a šekový. 22 32 zákona č. 191/1950 Sb. směnečný a šekový. 23 38 zákona č. 191/1950 Sb. směnečný a šekový. 24 40 zákona č. 191/1950 Sb. směnečný a šekový. - 20 -

2. Směnečná práva a závazky Zákon směnečný a šekový, který vznikl v roce 1950, je ten který navazuje na uzavření Ţenevských konvencí. Směnky patří mezi velmi účinné, ale zároveň také nebezpečné právní nástroje. Toto můţe mýt v případě špatného vyplnění směnky, za následek neplatnost směnky. Avšak také neuváţené podepsání dluţníka směnky můţe nést sebou nepříznivý dopad na dluţníka. Laxní počínání dluţníků tak přispívá k rostoucímu počtu soudně vymáhaných pohledávek. Aby směnečná práva a závazky vznikly, je nutné aby, došlo ke splnění následujících čtyř podmínek. 1. Směnka musí obsahovat zákonem stanovené náleţitosti 2. Na směnce musí být podpis směnečného dluţníka (výstavce, akceptant, indosant, ručitel) 3. Směnečná způsobilost směnečných subjektů 4. Nabytí směnky oprávněnou osobou řádným způsobem. Je nutné, aby dluţník směnku fyzicky vlastnil a získal ji řádným způsobem. Přehled jak nakládat se směnkou při její splatnosti: Směnka splatná na viděnou 1. Směnku předložíme přímému dlužníkovi - lhůta je zde do jednoho roku od data vystavení, které je napsáno na směnce nebo také dle ( 34) ze, kterého vyplývá jiná lhůta. 2. Zřízení protestu - v případě, ţe na směnce nejsou nepřímí dluţníci není tento krok nutný. Lhůta je zde stejná jako u prvního bodu, ale je prodlouţená o jeden rok v případě, ţe byla směnka předloţena k proplacení poslední den, a také směnečník ţádal o předloţení opakovaně. 3. Předložení směnky podpůrné adrese nebo čestnému příjemci v platebním místě, v případě, že jsou na směnce napsány - zde je lhůta stejná jako u druhého bodu, ale je zvýšena o jeden den. 4. Zřízení protestu pro neplacení intervenientem - zde je lhůta stejná jako u třetího bodu. 25 39 zákona č. 191/1950 Sb. směnečný a šekový. - 21 -

5. Podání zprávy o neplacení výstavci a svému indosantovi - lhůta je čtyři dny od protestu nebo od prezentace 6. Uplatnění práv ze směnky proti nepřímým dlužníkům v případě, že jsou. Lhůta je jeden rok od data splatnosti. 7. Uplatnění práv ze směnky proti přímým dlužníkům - zde je lhůta jeden rok od data splatnosti 26 Další typ směnek, tzn. Směnky splatné v určitý čas po viděné, splatné v určitý den nebo určité lhůtě: 1. Předložení směnky k placení přímému dlužníkovi Lhůta je zde den splatnosti nebo následující pracovní den případně dva pracovní dny 2. Zřízení protestu pro neplacení - V případě, ţe na směnce nejsou nepřímí dluţníci, není tento bod nutný. Zde je lhůta dva pracovní dny po dni splatnosti 3. Předložení směnky podpůrné adrese nebo čestnému příjemci v platebním místě, v případě, že jsou na směnce napsány - zde je lhůta stejná jako u druhého bodu, ale je zvýšena o jeden den. 4. Zřízení intervenčního protestu pro neplacení - lhůta je stejná jako u třetího bodu 5. Podání zprávy o neplacení výstavci a svému indosantovi - lhůta je čtyři dny od protestu nebo od prezentace 6. Uplatnění práv ze směnky proti nepřímým dlužníkům v případě, že jsou - lhůta je jeden rok od data splatnosti 7. Uplatnění práv ze směnky proti přímým dlužníkům - zde je lhůta tři roky od data splatnosti 27 26 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. str. 212. 27 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. str. 213. - 22 -

Majitel směnky se můţe obrátit s výkonem směnečných práv na přímého dluţníka, který je na směnce napsán, anebo také na nepřímé dluţníky. Směnečná práva uplatněná proti nepřímým dluţníkům se vykonávají prostřednictvím směnečného postihu. Osoba, která postih vykonává, se nazývá postihovatel nebo regredient. 2.1. Směnečné postihy Směnečný postih nastává v situaci, pokud není směnka řádně uhrazena. 2.1.1. Postihová práva Postihová práva rozlišujeme při postihu majitele vůči směnečně zavázaným osobám, to je postih v prvním stupni. Postih v dalších stupních je postih ze strany toho, jeţ směnku postihem vyplatil a obrací se proti dalším směnečně zavázaným osobám. Práva majitele směnky v prvním postihu stanoví 48 odst. 1 ZSŠ takto: 1. Směnečný peníz se stanovenými úroky Jedná se v podstatě o základní právo na vyplacení peněţité sumy, na kterou směnka zní. Úroky zde upravené jsou úroky, které byli na směnce splatné na viděnou nebo na lhůtní vistasměnce. 2. Úroky ve výši 6 % od splatnosti do zaplacení směnky Tento typ úroku je zcela povahy směnečné, nemůţeme je tak podřadit běţným úroků a ani úrokům z prodlení. Tyto úroky se počítají aţ po splatnosti směnky. Je tedy moţné je účtovat aţ následující den po dni splatnosti. Není zde rozhodné zda dne spadl na den všední nebo pracovní. 3. Útraty Útraty znamenají veškeré skutečné výdaje, které majitel směnky s postihem vynaloţí. Jedná se výhradně o částky zaplacené a to například hotově nebo bezhotovostní formou, nikoliv jen účtované jako jsou například odpisy. - 23 -

4. Provize 1/3 % ze směnečné sumy nebo v nižší výši Jedná se o odměnu ze směnečného penízu a představuje formu odškodnění majitele za újmy, které jsou vyvolány nepříznivou situací. Provize můţe být niţší, nikoliv vyšší. Tato provize je specialitou německo-rakouského směnečného práva. V České republice je také tradiční. 28 Práva toho, kdo směnku postihem vyplatí vůči ostatním směnečným dlužníkům: 1. První postižní suma Základ postihu je vše, co bylo zaplaceno a to směnečný peníz včetně procent, úrok 6 % z tohoto směnečného penízu, útraty majitele směnky a jeho provize. 2. Úroky 6 % od zaplacení Základem pro výpočet je celá postiţní suma. Tyto úroky náleţí tomu, kdo postiţní sumu v postihu proplatil. 3. Útraty Zpravidla vše spočívá v útratách za podané zprávy, ke kterým jsou povinni dluţníci, zejména indosanti. Nikdy zde nebude zahrnuta náhrada nákladů protestu, jelikoţ protestní povinnost stíhá zásadně majitele směnky. 4. Provize 1/3 % ze směnečné sumy nebo nižší výši Základem pro její výpočet je směnečný peníz, nikoliv celá postiţní suma. 29 2.1.2. Postih v prvním stupni V prvním stupni je vţdy postihovatelem majitel směnky. Majitel se můţe obrátit na všechny osoby na směnce podepsané. A to na dluţníky přímé i nepřímé. Majitel není vázán jejich pořadím, a ani jejich vztahy. Můţe poţadovat plnění jak u všech najednou, tak u jednoho z nich. Majitel směnky není vázán svou volbou a můţe kdykoliv ţádat plnění po jiné zavázané osobě, kdyţ jiţ plnění ţádal po jiné osobě. V úvahu přicházejí výstavce směnky vlastní a jejich rukojmí jako dluţníci přímí, trasant, indosanti, čestní příjemci jako dluţníci nepřímí a příjemce směnky. Vyloučeni mohou být pouze indosanti, a to v případě, ţe připojili k rubopisu doloţku,,bez závazku" a trasant, který svou odpovědnost vyloučil za přijetí. 28 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. str. 224-226. 29 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. str. 227. - 24 -

Díky tomu to hledisku rozlišujeme postih na: a),,postih pořadem" Postihovatel se obrací na předchozího indosanta a ten pak na svého a tak dále. b),,postih skákavý" Zde majitel zvolí postiţníka bez ohledu na pořadí a přeskočí postiţníkovy následovníky. Ten postiţník, který směnku vyplatí má nárok na vydání směnky, protestní listiny, v případě, ţe byl protest zřízen a potvrzený účet - tzn.,, návratní účet". Potvrzený návratní účet, kvitovaný příjemcem platby je dokladem pro postiţníka, co vyplatil, a v tomto rozsahu má další postihová práva. Není rozhodné, na co vše měl majitel směnky nárok v případě, ţe se spokojil jen s některými body, má postiţním pouze právo na to, co skutečně zaplatil. Jediným dokladem je tedy návratní účet. V případě zaplacení indosantem, můţe škrtnout svůj rubopis a také rubopisy následující. Díky tomu si zjedná legitimaci pro další postih. Z 16 odst. 1 ZSSŠ totiţ vyplývá, ţe přeškrtnuté indosamenty platí za nenapsané. Pak indosatář z posledního nepřeškrtnutého indosamentu, to je postiţník, platí za řádného majitele směnky, a to i v případě, kdy jde o nevyplněné rubopisy. Skutečnosti, ţe tyto indosamenty neškrtl, jej nezbavují práva na další postup, má-li v rukou směnku, protestní listinu a návratní účet. 30 2.1.3. Postih v dalších stupních Kaţdý, kdo směnku vyplatí majiteli při prvním postihu nebo předchozímu postiţníkovi, který je ovšem nyní v postavení postihovatele, má právo na postih vůči svým předchůdcům. Má samozřejmě přímé právo i vůči přímým dluţníkům neboť ti zůstávají dluţníky přímými stále, i kdyţ se směnka postihem vrací, a to vůči tomu, kdo má směnku poctivě v rukou. Vedle přímých dluţníků tedy jako postiţníci přicházejí v úvahu všichni dříve podepsaní indosanti, trasant, jejich rukojmí a jejich čestní příjemci. Je-li postihovatelem sám trasant, pak ten ţádných předchůdců nemá a můţe se tedy obrátit jen na příjemce nebo jeho avalistu, jsou- li 30 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. str. 228-229. - 25 -

takové osoby na směnce podepsány. Není-li jich, končí u něj postih a všechna práva ze směnky definitivně zanikají. 31 2.1.4. Postih pro neplacení Základem postihu pro neplacení je, ţe směnka byla předloţena dluţníkovi k placení, ale ten placení odmítl. Dluţník odmítl placení buď celé směnečné sumy, nebo jen části. Dalším předpokladem vedle řádné, ale marné prezentace směnky k placení je protest ( 44 odst. 1 ZSŠ), pokud zákon sám protestní povinnosti nezprošťuje ( 44 odst. 4 a 54 ZSŠ) nebo pokud nebyl majitel povinnosti protestní zbaven doloţkou na směnce ( 46 ZSŠ). Jsou-li na směnce podpůrné adresy pro případ neplacení nebo čestní příjemci, je nutno také jim směnku prezentovat a nezaplacení směnky těmito osobami nechat zjistit protestem ( 60 ZSŠ). Protestní lhůty jsou totoţné jako lhůty prezentační, tedy ve smyslu 44 odst. 3 ZSŠ jsou u směnek s výjimkou vistasměnky protestními dny dva pracovní dny po dni splatnosti nebo po dni pracovním, který následuje po dnu splatnosti, jestliţe tento připadne na jiný den, neţ je den pracovní. Protest pro neplacení u směnky splatné na viděnou je moţno vést kdykoliv do dne, který je posledním dnem, kdy lze směnku předloţit k placení. Je-li předloţena k placení poslední den této lhůty a směnečník poţádá podle 24 odst. 1 ZSŠ o opakované předloţení směnky následující pracovní den, lze protestovat pro neplacení ještě tento následující pracovní den. 32 2.1.5. Postih pro nepřijetí Tento postih přichází v úvahu jen u traty. Předpokladem je skutečnost, ţe směnka byla předtím řádně prezentována k přijetí směnečníkovi a ten směnku nepřijal buď vůbec, nebo jen částečně. Účinným způsobem nelze přitom předloţit k přijetí směnku, kde je předloţení zcela zapovězeno nepřijatelnou tratu. U směnek, kde je předloţení k přijetí buď zakázáno do určité doby, nebo naopak stanoveno, ţe musí být prezentovány k přijetí jen do určité doby, musí být při řádné prezentaci za účelem akceptu tyto lhůty respektovány. Majitel musí 31 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. str. 230. 32 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. str. 215-216. - 26 -

nepřijatou směnku předloţit k přijetí také podpůrným adresám, pokud mají směnku přijmout v platebním místě. Skutečnost, ţe směnka nebyla přijata, musí být i zde zjištěna protestem pro nepřijetí. Výjimkou z této povinnosti je opět vyšší moc nebo doloţka na směnce. Protestní lhůty jsou totoţné podle 44 odst. 2 ZSŠ se lhůtami prezentačními a tedy aţ do dne splatnosti u směnek splatných do určité doby, nebo v určitý den a ve lhůtách vyplývajících z 23 ZSŠ pro lhůtní vistasměnky a z 34 ZSŠ pro běţné vistasměnky. Tyto lhůty platí i pro honorační protesty proti podpůrným adresám, neboť ustanovení 56 odst. 2 ZSŠ ţádnou speciální protestní dobu nestanoví. 33 2.1.6. Postih pro ohrožení V prvních dvou případech vyplýval vznik postihových práv z toho, ţe osoba k tomu povinná, to je dluţník, nebo osoba k tomu určená, to je směnečník, neučinili určité úkony, které od nich směnečné právo očekává, tedy v důsledku jejich jednání ocitla se směnka v poměrech nejistých, ocitla se v nouzi. Zákon však vedle toho umoţňuje postih i pro případ, kdy osoby k tomu určené by zcela evidentně hodlaly směnku přijmout či proplatit, ale poměry, ve kterých se tyto osoby nacházejí, činí směnku nejistou jiţ samy o sobě bez ohledu na vůli a záměry povinných osob. 34 Důvody pro ohrožovací postih: 1. Nařízení exekuční likvidace majetku směnečníka, ať směnku přijal nebo ne 2. Pouhé zastavení platů směnečníkem 3. Bezvýsledná exekuce na jeho jmění 4. Nařízení exekuční likvidace majetku výstavce nepřijatelné traty. 2.1.7. Postih bez placení Podstatou tohoto typu postihu je, ţe směnka není reálně proplacena, a to ani bezhotovostně. V této souvislosti je upravena tzv. návratní směnka, coţ je první postup, a druhý postup je tzv. postih rimesou. 33 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. str. 216. 34 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. str. 217. - 27 -

1. Návratní směnka Kaţdý postihovatel má právo vykonat postih prostřednictvím návratní směnky, a to vůči kterémukoliv postiţníkovi. Tomu můţe zabránit pouze výslovně vyznačený zákaz na směnce. Tato směnka musí být vţdy vystavena jako vistasměnka, ale nemusí být jako návratní označena. Jedná se vţdy o směnku cizí. Z toho to důvodu se občas hovoří o ritratě. Na směnce je postiţník uveden jako směnečník (retrasát), postihovatel je výstavce směnky (retrasantem). Směnka musí znít na vlastní řad výstavce. Zákon uvádí,,nechá si zaplatit novou směnkou". Oprávněný je zase postihovatel. Tento typ směnky nebyl příliš obvyklý a to z důvodu, ţe nebyla-li zaplacena směnka původní, není příliš pravděpodobné, ţe bude zaplacena návratní směnka. Výhodou bylo, ţe v daných situacích umoţnila postihovateli rychleji dostat hotové peníze. 2. Rimesa Je to typ směnky, která se při postihu vrací, aniţ by byla postiţníkem proplacena. Je to určitý typ započtení. V případě, ţe má postihovatel mezi postiţníky svého věřitele, můţe mu poslat směnku spolu s protestem a návratním účtem, jako by směnka byla při postihu proplacena. Zároveň sdělí, ţe tímto uhrazuje pohledávku, kterou vůči postihovateli má. V případě, ţe jí hradí do výše postiţních práv v případě, je pohledávka vyšší. 35 2.2. Protestní úkon Je to úkon, který učiní protestní orgán. Protestním orgánem je například soud či notář. Tento úkon je vydáním písemného osvědčení, které je vystaveno na ţádost majitele směnky. Je to zákonný důkaz, ţe nenastala daná skutečnost. 2.2.1. Protest směnky Druhy protestů: a) Protest pro částečné nebo úplné nepřijetí směnky - musí být učiněno v případě, ţe akceptant odmítne směnku b) Protest pro neplacení směnky - v případě, ţe nebyla směnka zaplacena v den splatnosti 35 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. str. 231-232. - 28 -

c) Protest pro odepření datování - v případě vistasměnky, a to z důvodu, ţe osoba na směnce, která je zavázaná, odmítne na směnku napsat datum při přijetí d) Protest pro nejistotu - jedná se o případ, kdy je na zavázanou osobu vyhlášen konkurz nebo nucené vyrovnání e) Protest,,na stěnu " - v případě, ţe majitel směnky nezastihne dluţníka na místě, kde má být placeno f) Protest,, do větru" - v případě, ţe nebylo moţné vypátrat dluţníka v místě, kde mělo být placeno 2.2.2. Zproštění protestní povinnosti Protest je zachovacím úkonem a při jeho zanedbání práva proti nepřímým dluţníkům nenávratně zanikají. Jelikoţ protestní povinnost je nepříjemným zatíţením majitele. Znění doloţky uvádí zákon jen příkladmo, nejčastěji je pouţívána doloţka,,bez protestu". Touto doloţkou nebo doloţkou obdobného znění je majitel zbaven povinnosti protestní, nikoliv povinnosti prezentační. Této povinnosti jej zbavit nelze. Doloţku mohou na směnku připojit pouze výstavci, indosanti a rukojmí. Jsou zde rozdíly v účinnosti doloţky. V případě, ţe je tato doloţka připojena výstavcem, tak má účinky na celou směnku a platí proti všem nepřímým dluţníkům. Doloţka,,bez protestu", kterou připojí indosant je účinná pouze vůči němu, rukojmím a intervenientům. V případě ostatních nepřímých dluţníků účinná není. Doloţka, která je připojená rukojmím je účinná pouze vůči němu samotnému. V případě ostatních nepřímých dluţníků zůstává protestní povinnost zachována. Tato doloţka však nezbavuje majitele moţnosti nechat protest zřídit i v tomto případě. Nebude však moci poţadovat náhradu útrat protestu proti osobám, vůči nimţ je doloţka účinná. Tedy při této doloţce připojené výstavcem nebude ji moci poţadovat nikdy. Pakli-ţe jí připojí indosant nebo avalista, můţe vůči ostatním náhradu nákladů protestu poţadovat. - 29 -

Umístění doloţky na směnce není ze zákona dáno. Mělo by být voleno umístění tak aby, bylo nepochybné, kdo na směnku doloţku připojil. Toto se týká převáţně indosantů a rukojmích. U nich by měla být tato doloţka součástí rubopisu, nebo rukojemského prohlášení. Doloţka,,bez protestu", která je uvedena na líci směnky, kde je oblast směnečného prohlášení bude obvykle povaţována za doloţku výstavce. Převáţně tato doloţka bývá na formuláři předtištěná a z toho důvodu nelze přijmou jiný závěr neţ, ţe doloţka je připojena výstavcem. 36 2.3. Promlčení práv ze směnky a soudní vymáhání K promlčení dochází v případě, ţe uběhla promlčecí lhůta. Soudní vymáhání nastává v situaci, kdy směnka není řádně zaplacena a věřitel se obrací na soud. 2.3.1. Promlčení práv Zákon směnečný a šekový, v oddílu jedenáctém 70 Promlčení uvádí: 1. Směnečné nároky proti příjemci se promlčují ve třech letech ode dne splatnosti směnky. 2. Nároky majitele proti indosantům a proti výstavci se promlčují v jednom roce od data protestu včas učiněného nebo při doloţce " bez útrat" v jednom roce ode dne splatnosti směnky. 3. Nároky indosantů proti jiným indosantům a proti výstavci se promlčují v šesti měsících ode dne, kdy indosant směnku vyplatil, nebo kdy byl nárok proti němu soudně uplatněn. Další legislativní úpravu najdeme v občanském zákoně nebo obchodním zákoně. 37 2.3.2. Soudní vymáhání směnky Ţalobce podá příslušnému soudu ţalobu a poţaduje vydat platební rozkaz. Aby mohl být vydán platební rozkaz, musí být uhrazen soudní poplatek ve výši 5% z celkové částky dluhu. 36 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. str. 223-224. 37 70 zákona č. 191/1950 Sb. směnečný a šekový. - 30 -

Minimálně však 1000 Kč. Také musí být v ţalobě popsány skutečnosti, kterých se majitel směnky domáhá, a také důvod vydání platebního rozkazu. V případě, ţe soud uzná veškeré důkazy za věrohodné a dostačující, vydá ve zkráceném řízení platební rozkaz. Ten je následně doručen ţalovanému a ten má lhůtu 15 dní, aby podal tzv. odpor a uvedl skutečnosti, proč s platebním rozkazem nesouhlasí. Ţalovaný má povinnost své tvrzení podloţit důkazy. Pokud však odpor nepodá, má platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku, a díky tomu můţe slouţit jako exekuční titul k nařízení exekuce. Směnečné námitky Absolutní lze je uplatnit u kaţdého věřitele 1. Listinné - Formální neplatnost směnky - Formální neplatnost individuálního prohlášení - Nedostatek formální legitimace majitele- přetrţená řada rubopisů, absence dědické listiny - indosuje-li dědic - Neexistence, zánik a nevymahatelnost práva 2. Dle 7 zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový - Podpis osobou pasivně nezpůsobilou - Falšování podpisu - Nedostatek falcovacího oprávnění - Vis absoluta, compulsiva, nikoli tíseň - Podpis učiněný v duševní poruše - Dodatečný zásah do textu směnky ( 69) - Vadná emise směnky věřitel nám ji vytrhne a převede velmi sporné (směnka podstrčena jako účet za hotel soud SRN neuznal námitku podvodu při jednání v obchodním styku) Relativní - při převedení směnky je lze uplatnit například u: - prominutí směnečného dluhu - dohodnuto náhradní plnění - nedošlo k obchodu, u kterého mělo být zaplaceno směnkou - zvláštní dohody mezi majitelem směnky a dluţníkem například mimosměnečná prolongace 38 38 http://magazinspotrebitele.cz/dok/webvlk/namitky.htm [cit. 10.06.2014] - 31 -

3. Směnky v účetnictví Směnky z hlediska účetnictví jsou upraveny v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, dále ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví a České účetní standardy. Postupy pro účtování směnek uvádí Český účetní standard č. 008 - Operace s cennými papíry a podíly. Směnky z hlediska účetnictví mají trojí funkci, odlišují se v účtování, rozlišujeme jako: 1. Cenný papír 2. Platební prostředek 3. Zajišťovací prostředek Cenné papíry účtujeme v účtových skupinách 06 Dlouhodobý finanční majetek nebo 25 Krátkodobé cenné papíry a krátkodobý finanční majetek. V případě, ţe jde o dlouhodobou investici, která je drţena do splatnosti pouţijeme účet 065. Pakliţe, se jedná o krátkodobou investici, která nepřesáhne dobu 12 měsíců, pouţijeme účet 256. V posledním případě, ţe je směnka pořízena za účelem obchodování vyuţíváme účet 257. Směnky jako platební prostředek ze strany dluţníka účtujeme na účtech účtových skupin 32 - Závazky a 47 Dlouhodobé závazky. Ze strany věřitele účtujeme na účtech účtových skupin 31 pohledávky- krátkodobé i dlouhodobé. Účtujeme v pořizovací ceně - tzn. cena pohledávky nebo závazku, která byla uhrazena směnkou. V případě směnek k inkasu se hodnota směnky účtuje na analytickém účtu. Zvýší se o alikvotní úrokový výnos v časové souvislosti. Je to rozdíl mezi směnečnou sumou a pořizovací cenou. Směnka jako zajišťovací prostředek se účtuje na podrozvahových účtech 75x - 79x ve směnečné hodnotě. Také jsou vykazovány v příloze u účetní závěrky a to ve směnečné hodnotě. 39 39 http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d613v589-smenky/? [cit. 10.05.2014]. - 32 -

3.1. Směnka jako cenný papír účetní případy V praxi se nejčastěji jedná o depozitní směnku, kterou vystaví banka. Jedná se o směnku vlastní. Důvod pro její vystavení je peněţní částka uloţená u banky. Banka za tento produkt nabízí vyšší úrok neţ u termínovaných vkladů. Vyšší úrok je z důvodu vyššího rizika pro klienty. Důvod, proč je zde riziko větší je ten, ţe tyto obchody nejsou dle zákona o bankách pojištěny pro případ platební neschopnosti banky. Tento druh směnky je oceňován pořizovací cenou a náklady, které souvisí s jejím pořízením. Jedná se například o poplatky poradcům nebo burzám. Úroky z úvěrů na jejich pořízení se zde nezahrnují. 40 Příklad č. 1 Prodej směnky Firma Josef Novák s.r.o. koupila směnku se splatností do 1 roku. Směnečná suma je 2 000 000 Kč. Zakoupena byla za 1 500 000 Kč. Firma bohuţel po půl roce neměla dostatek finančních prostředků a tak musela směnku prodat za 1 600 000 Kč. Tabulka č. 1 Účtování o prodeji směnky datum Účetní případ částka MD D 1.1.2013 Nákup směnky se splatností do 1 roku 1 500 000 256 221 v nominální hodnotě 1.5.2013 Smluvní cena za prodej směnky 1 600 000 378 661 1.5.2013 Vyřazení prodané směnky v pořizovací ceně 1 500 000 561 256 1.6.2013 Inkaso pohledávky-prodej směnky 1 600 000 221 378 Zdroj: Vlastní zpracování 3.2. Směnka jako platební prostředek účetní případy Směnka jako platební prostředek v podstatě nahrazuje jednu pohledávku druhou. Je tedy pro věřitele výhodnější, jelikoţ zlepšuje pozici při případném vymáhání. Pořizovací cena směnky je hodnota původní pohledávky, kterou nahrazuje směnečná pohledávka. A tato účetní 40 http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d613v589-smenky/?[cit. 10.05.2014]. - 33 -

hodnota je zvýšená o naběhlý alikvotní úrokový výnos. Pouţívá se samostatná analytika ke směnce. Na tento případ se vztahuje 27 odst. 7 zákon o účetnictví, dle tohoto zákona se cenné papíry s pevným výnosem a, které se nepřeceňují k datu účetní závěrky, ocení pořizovací cenou, která je zvýšená o úrokové výnosy. Musíme mít stále na paměti, ţe směnka není klasickou pohledávkou, ale zůstává cenným papírem. 41 Příklad č. 1 Diskontovaná směnka vlastní Firma Novák s.r.o. dodává zboţí firmě Král s.r.o. Dodavatel a odběratel se dohodnou, ţe klasickou pohledávku v hodnotě 200 000 Kč + 21% DPH nahradí směnečným vztahem. Dluţník tedy firma Král s.r.o. vystaví směnku vlastní splatnou za rok a směnečná hodnota je navýšena na 250 000 Kč. Tabulka č. 2 Účtování z pohledu dodavatele firmy Novák s.r.o. Datum 28.2. 2013 1.3.2013 Popis účetního případu Dodání zboţí Prodejní cena bez DPH DPH 21% Vystavení směnky na 1 rok Částka v Kč 200 000 42 000 Věřitel (dodavatel) MD 311 311 D 604 343 242 000 256 311 31.8.2013 1.3.2014 1.3. 2014 Alikvotní úrokový výnos za prvních 6 měsíců ( 250 000 242 000)= 8000/12 x 6 Alikvotní úrokový výnos za dalších 6 měsíců Úhrada směnky při splatnosti za 1 rok Pořizovací cena Úrok (diskont) 4 000 256 662 4 000 256 662 242 000 221 256 221 256 41 http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d613v589-smenky/?[cit. 10.05.2014]. - 34 -

Jelikoţ v tomto případě směnka figuruje jako pohledávka, nikoliv jako cenný papír, je vhodné účtovat o úroku na účet 662 - Úroky místo 665 - Výnosy z dlouhodobých cenných papírů nebo 666 Výnosy z krátkodobých cenných papírů. Dluţník tedy firma Král s.r.o. účtuje o úrocích na účet 562- Úroky, nikoliv na 565 nebo 566, jelikoţ se nejedná o finanční majetek. Tabulka č. 3 Účtování z pohledu dlužníka firmy Král s.r.o. Datum Popis účetního případu Částka v Kč Věřitel (dodavatel) MD D 28.2. 2013 1.3.2013 31.8.2013 1.3.2014 Dodání zboţí Prodejní cena bez DPH DPH 21% Vystavení směnky na 1 rok Alikvotní úrokový výnos za prvních 6 měsíců ( 250 000 242 000)= 8000/12 x 6 Alikvotní úrokový výnos za dalších 6 měsíců 200 000 42 000 112 343 321 321 242 000 321 322 4 000 562 322 4 000 562 322 Úhrada směnky při splatnosti za 1 rok 1.3. 2014 Pořizovací cena 242 000 322 221 Úrok (diskont) 322 221 Zdroj: Vlastní zpracování V případě, ţe by směnka měla splatnost delší neţ 1 rok, účtovali bychom takto: - Věřitel by účtoval na účet 065 - Dluhové cenné papíry drţené do splatnosti - Dluţník by účtoval na účet 478 Dlouhodobé směnky k úhradě - 35 -