Finanční majetek podniku

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Finanční majetek podniku Diplomová práce Autor: Eva Doležalová Finance, Finance a hospodaření územní samosprávy Vedoucí práce: Mgr. Alena Klumparová Praha Duben, 2012

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 30. dubna 2012 Eva Doleţalová

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí své diplomové práce Mgr. Aleně Klumparové za pomoc a odborné vedení při zpracování této práce.

Anotace práce Tématem diplomové práce je finanční majetek podniku. Jako cíl jsem si vytýčila charakterizovat dvě základní skupiny finančního majetku peněţní prostředky a cenné papíry a ukázat jejich účtování na názorných příkladech. Teoretické poznatky budu aplikovat na účtování finančního majetku vybrané účetní jednotky. V teoretické části jsou kapitoly věnovány peněţním prostředků, druhům cenných papírů, jejich oceňování, účtování a vykazování. Praktická část obsahuje postupy spojené s účtováním peněţních prostředků a cenných papírů ve vybrané účetní jednotce. Klíčová slova peněţní prostředky, cenné papíry, akcie, dluhopisy, účtování Annotation The subject of the thesis is the financial assets of the company. The aim is to characterize two main groups of financial assets funds and securities and to give some illustrative examples of their accounting. Desribed theoretical knowledge will be applied in the financial assets of the selected entity. In the theoretical part individual chapters are devoted to funds, kinds of securities, valuation, accounting and reportig of securities. The practical part icludes procedures associated with accounting of funds and securities in the selected entity. Keywords funds, securities, shares, bonds, accounting

Obsah Úvod... 6 Zvolené metody zpracování... 7 Teoretická část... 7 1. Finanční majetek... 7 2. Peněţní prostředky... 9 2.1. Pokladna a ceniny... 9 2.2. Bankovní účty... 14 3. Druhy cenných papírů... 17 3.1. Legislativní normy upravující cenné papíry... 17 3.1.1. Česká legislativa... 17 3.1.2. Mezinárodní legislativa pro oblast finančního majetku... 19 3.2. Členění a druhy cenných papírů... 20 4. Oceňování cenných papírů... 32 4.1. Oceňování cenných papírů při pořízení... 32 4.2. Oceňování cenných papírů k datu účetní závěrky... 33 4.3. Oceňování cenných papírů při úbytku... 35 4.4. Přesuny mezi jednotlivými skupinami cenných papírů... 35 4.5. Oceňování cenných papírů podle IFRS... 36 5. Účtování a vykazování cenných papírů... 37 5.1. Účtování dluhových cenných papírů... 38 5.1.1. Účtování krátkodobých dluhových cenných papírů... 38 5.1.2. Účtování dlouhodobých dluhových cenných papírů... 41 5.1.3. Účtování směnek... 42 5.2. Účtování majetkových cenných papírů... 44 5.2.1. Účtování krátkodobého majetkového cenného papíru... 44 5.2.2. Účtování dlouhodobých majetkových cenných papírů... 48 Praktická část... 54 6. Peněţní prostředky... 55 7. Cenné papíry... 62 Závěr... 70 Seznam pouţité literatury... 71 Seznam pouţitých zkratek... 73 Seznam tabulek... 73 Seznam obrázků... 73 Seznam příloh... 74 5

Úvod Důvodů, které mne vedly k výběru tématu mé diplomové práce Finanční majetek podniku, bylo více. Byla to za prvé skutečnost, ţe pracuji jako účetní řadu let a oblast finančního majetku je mi blízká. Za druhé, v posledních třech letech je náplní mé práce v jedné tuzemské akciové společnosti mimo jiného i účtování o cenných papírech. V neposlední řadě bych si ráda tvorbou této práce rozšířila své znalosti z uvedené oblasti. Cílem mé práce je nejprve seznámení s finančním majetkem z teoretického hlediska a zjištěné teoretické poznatky následně aplikovat u konkrétní účetní jednotky a pokusit se zjistit, zda tato postupuje při účtování správně. Ve své práci se nejprve věnuji hlavním skupinám finančního majetku peněţním prostředkům a cenným papírům, a to jak z teoretické, tak praktické části. U peněţních prostředků uvádím jejich druhy, stručný popis a jejich účtování v účetních jednotkách. U cenných papírů nejprve popisuji základní právní normy s nimi související, a to jak české, tak IFRS. Dále uvádím jejich druhy, z nichţ kaţdý alespoň ve stručnosti popisuji a některým, coţ jsou především akcie a dluhopisy, věnuji bliţší popisu. V dalších dvou kapitolách se věnuji oceňování a účtování cenných papírů. Účtování cenných papírů dělím na dvě hlavní podkapitoly, a to účtování majetkových a dluhových cenných papírů v jejich dělení na krátkodobé a dlouhodobé. V praktické části uvádím postupy oceňování a účtování finančního majetku v konkrétní společnosti, která má pro účely této práce fiktivní název. Jelikoţ společnost, z jejíchţ dat čerpám, podle mezinárodních účetních standardů nevykazuje, praktická část bude naznačovat běţné postupy účtování finančního majetku podle českých standardů. 6

Zvolené metody zpracování V teoretické části práce budu údaje čerpat z odborné literatury a dalších dostupných zdrojů. Tyto zdroje jsou vyjmenované v seznamu literatury. Jedná se jednak o odborné publikace související s finančním majetkem podniku jak z pohledu legislativního, tak ekonomického (zahrnujícího oceňování, účtování a vykazování finančního majetku) a jednak o oficiální internetové stránky související s danou problematikou. Vybrala jsem si je na základě kladných zkušeností z minulosti. V praktické části budou údaje čerpány ze společnosti, jejíţ název je pro účely této práce fiktivní. Tento přístup u praktické části byl zvolen jako jediný moţný v rámci mých moţností. Teoretická část 1. Finanční majetek Finanční majetek dělíme na dlouhodobý a krátkodobý. Dlouhodobý je takový, u něhoţ má účetní jednotka při jeho pořízení záměr drţet ho po dobu delší neţ 12 po sobě jdoucích měsíců. Znamená to, ţe předpokládá, ţe z jeho dlouhodobého drţení poplynou uţitky např. ve formě úroků, dividend, práv na ovládání, podíl na likvidačním zůstatku atd. Úrok je cena za půjčení kapitálu z pohledu toho, kdo půjčuje vlastní kapitál, se jedná o výnos odměnu za to, ţe nemohl po určitou dobu disponovat svým kapitálem a vyuţívat jej pro svou vlastní potřebu, z pohledu toho, kdo si půjčuje kapitál, se jedná o náklad platba za to, ţe měl moţnost po určitou dobu pouţívat cizí kapitál pro svou vlastní potřebu. Úrok lze definovat také jako částku, kterou je povinen zaplatit dluţník věřiteli z jeho pohledávky určitým procentem z dluţné částky za určité období (úroky z prodlení jako zákonný důsledek prodlení se splněním peněţitého závazku nebo jeho části). Dividenda je podíl akcionáře na čistém zisku společnosti, který se v zásadě stanoví jako poměr jmenovité hodnoty jeho akcií k jmenovité hodnotě všech akcionářů 1. Dlouhodobým finančním majetkem obecně jsou 1 BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. vyd. Praha: Institut Svazu účetních, 2006. str. 244 ISBN 978-80-86716-45-9. - citace 7

cenné papíry a podíly, dlouhodobé půjčky a úvěry majetkově propojeným subjektům, vklady tichého společníka do jiné společnosti a dlouhodobé vklady na bankovních účtech. Krátkodobý finanční majetek účetní jednotka drţí po dobu maximálně jednoho roku. Předpokládá, ţe jí bude přinášet uţitky ve formě úroků či zisků z jeho prodeje a dalším důvodem jeho drţení je zajištění chodu podniku (např. úhrada závazků). Jedna z moţných forem finančního majetku jsou peněţní prostředky, které mohou být drţeny v hotovosti v pokladně nebo na bankovních účtech. V rozvaze mohou být vykazovány jak jako krátkodobý tak i jako dlouhodobý majetek. Pokud má účetní jednotka nedostatek peněţních prostředků, můţe je získat prostřednictvím úvěru od banky nebo výpomocí od jiné osoby, pak se jedná o finanční závazek. Další formou finančního majetku jsou ceniny jedná se o krátkodobý finanční majetek, který lze rychle přeměnit na peníze (je vysoce likvidní). Patří sem např. kolky, dálniční známky, stravenky či jízdenky na městskou hromadnou dopravu. Konečný stav mohou být jak krátkodobým, tak i dlouhodobým finančním majetkem a jejich forma můţe být listinná či zaknihovaný cenný papír. Více se cenným papírům budu věnovat v dalších kapitolách své práce. Detailně popíši jejich druhy, způsoby oceňování, účtování a vykazování. V následujícím obrázku je znázornění finančního majetku v rozvaze: Obrázek 1: Finanční majetek v rozvaze Rozvaha Aktiva Pasiva I. Dlouhodobý majetek I. Vlastní kapitál 1. Dlouhodobý nehmotný majetek 2. Dlouhodobý hmotný majetek 3. Dlouhodobý finanční majetek II. Oběžná aktiva II. Cizí zdroje 1. Zásoby 1. Rezervy 2. Pohledávky 2. Závazky 3. Finanční majetek krátkodobý 3. Bankovní úvěry a výpomoci III. Časové rozlišení II. Časové rozlišení Zdroj: BŘEZINOVÁ, H., MUNZAR, V. Účetnictví I., s.243 8

2. Peněžní prostředky Jak jsem naznačila v první kapitole, finanční majetek ve formě peněţních prostředků, neboli peněz, lze rozdělit do třech následujících skupin 2 : peníze v hotovosti (pokladna) ceniny peníze v bezhotovostní formě (tj. na bankovním účtu). 2.1. Pokladna a ceniny Peníze v hotovosti a ceniny se oceňují jmenovitou hodnotou, coţ je částka, která je uvedená na příslušném druhu majetku, hodnota, kterou konkrétně zastupuje 3. O penězích v hotovosti se účtuje v rámci druhé účtové třídy, konkrétně ve skupině 2.1-Peníze. Při sestavování účetní závěrky se jejich stav vykazuje v rozvaze v poloţce C.IV.1. Peníze. Podle vyhlášky č. 500/2002 Sb 4., Hlavy II, 12 tato poloţka rozvahy obsahuje peníze v pokladně a ceniny, popř. peníze na cestě, které se k této poloţce také vztahují. Dále je tato problematika popsána v Českém účetním standardu 5 číslo 016 Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry. Podle tohoto standardu se účtuje o stavu a pohybu hotovosti na základě pokladních dokladů, o stavu a pohybu šeků a o stavu a pohybu poukázek v rámci skupiny 21-Peníze. Pokladní doklady, pokladní kniha Evidence pohybů v pokladně se provádí na základě příjmového nebo výdajového pokladního dokladu. Před zachycením těchto pohybů v účetnictví je nezbytné provést věcnou a formální kontrolu prvotních dokladů, tj. dokladů, na základě nichţ se vystaví příjmový či výdajový pokladní doklad. Neexistuje li prvotní doklad, provádí se formální kontrola náleţitostí příjmového či výdajového pokladního dokladu. Zkontrolované pokladní doklady se pak 2 STROUHAL, Jiří.; ŢIDLICKÁ, Renata; KNAPOVÁ, Bohuslava. Účetnictví 2009 Velká kniha příkladů. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009. str.143, ISBN 978-80-251-2425 -3 3 BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. vyd. Praha: Institut Svazu účetních, 2006. str.246, ISBN 978-80-86716-45-9 - citace 4 Vyhláška č. 500/2002 Sb. (dále jen Vyhl500), kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen ZÚ), ve znění pozdějších předpisů pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví 5 České účetní standardy pro podnikatele (dále jen ČÚS), které obsahují základní postupy účtování a bliţší vysvětlení některých ustanovení ZÚ i Vyhl500 9

zanesou do pokladní knihy, která slouţí pokladníkovi jako pomocná evidence a dále pak má význam při kontrole účetních zápisů a při inventarizaci. Smyslem jejího vedení je stálý přehled o stavu a pohybu pokladní hotovosti. Její formát se můţe v různých podnicích lišit, vhodné je vést ji např. jako tabulku: Tabulka 1 Možný vzor pokladní knihy Číslo dokladu Vyplaceno/ Datum přijato Text Příjem Výdej Zůstatek Zdroj: vlastní práce autora Neexistuje speciální právní předpis, který by upravoval vedení pokladny, proto je vhodné pro vedení pokladny vytvořit interní směrnici, která by měla obsahovat zejména: - osoby oprávněné a jejich podpisové vzory, - limit hotovosti, - způsob evidence, - u valutové pokladny moţnost pouţití valut, apod. Zaměstnanci, kteří mají právo disponovat s pokladnou, musí mít podepsanou dohodu o hmotné odpovědnosti, která má vţdy písemnou formu (jinak je neplatná). Na základě hmotné odpovědnosti pokladník odpovídá plně za moţné pokladní schodky. Zproštěn odpovědnosti můţe být jen tehdy, kdy se prokáţe, ţe pokladní schodek vznikl bez jeho zavinění. Inventura pokladny Je doporučováno kontrolovat alespoň jednou za měsíc konečný zůstatek na účtu pokladny v účetnictví se stavem v pokladní knize. Podle zákona o účetnictví je povinnost provádět fyzickou inventuru jednou za rok, a to k poslednímu dni účetního období. Fyzickou inventuru pokladní hotovosti je ovšem vhodné provádět častěji a její časový harmonogram by měl být uveden v interní směrnici. Výsledkem inventury můţe být přebytek (stav hotovosti v pokladně je vyšší neţ stav v účetnictví) či schodek (stav hotovosti v pokladně je oproti účetnímu stavu niţší). Pokud pokladník neprokáţe, ţe schodek nezavinil, je mu tento 10

předepsán k úhradě. Stav v pokladně v ţádném případě nelze nahrazovat stvrzenkami či úpisy. Nejčastější pokladní případy a jejich účtování O pohybech v pokladně se účtuje na účtu č. 211-Pokladna. Úbytek pokladní hotovosti je zachycen na straně Dal (D), a to na základně pokladního výdajového dokladu (PVD). Příjem do pokladny se zachycuje na straně Má Dáti (MD) na základě pokladního příjmového dokladu (PPD). Níţe uvádím účetní případy, které se mohou často vyskytovat v souvislosti s pokladnou. Př. Pokladník přijal do pokladny hotovost, která byla vybrána z bankovního účtu ve výši 40 000,-. Tento případ zvýší stav pokladní hotovosti a sníţí stav bankovního účtu. PPD Převod z banky 40 000,- 211 261 Př. Převod hotovosti na bankovní účet ve výši 80 000,-. PVD Vklad hotovosti do banky 80 000,- 261 211 Př. Z pokladny byla vyplacena záloha zaměstnanci na provozní výdaje ve výši 10 000,-. PVD Záloha zaměstnanci 10 000,- 335 211 Př. Nákup spotřebního materiálu za 5 000,-. PVD Nákup spotřebního materiálu 10 000,- 501 211 Př. Při inventarizaci pokladny (fyzické přepočítání bankovek a mincí) se zjistilo, ţe skutečný stav (25 000,-) je niţší neţ stav v účetnictví (26 000,-). Schodek byl předepsán pokladníkovi k úhradě. PVD Schodek pokladní hotovosti 1 000,- 335 211 Př. Pokladník uhradil schodek pokladní hotovosti ve výši 1 000,-. PPD Úhrada schodku pokladníkem 1 000,- 211 335 11

Př. Při inventarizaci pokladny byl zjištěný skutečný stav (25 500,-) vyšší neţ stav v účetnictví (25 000,-). PPD Přebytek pokladní hotovosti 500,- 211 668 Valutová pokladna V případě, ţe účetní jednotka pouţívá valuty, je nutné, aby v interním předpisu stanovila kurz, kterým bude přepočítávat valuty na korunovou hodnotu. Cizí měna se přepočítává na korunovou hodnotu: 1) K okamţiku pohybu peněz Účetní jednotka můţe pouţít: a) aktuální denní kurz vyhlášený Českou národní bankou (dále ČNB), b) kurz, za který byly valuty nakoupeny či prodány, c) pevný kurz. Při pouţití aktuálního denního kurzu si účetní jednotka můţe určit, zda bude pouţívat kurz vyhlášený ČNB na tento den ve 14,15 hod., nebo kurz z předcházejícího dne (toto je praktičtější, jelikoţ je moţné účtovat na základě touho kurzu hned ráno při zahájení účtování). Pouţití pevného kurzu znamená pouţít jeden kurz na delší časové období. Toto upravuje 24 odst. 7 ZÚ pevný kurz se stanoví interním předpisem účetní jednotky na pevně stanovenou dobu, která nesmí přesáhnout účetní období. Kurz je stanoven na základě kurzu vyhlašovaného ČNB k 1. dni období, na které je pevný kurz pouţíván. Moţnost stanovení pevného kurzu se však nevztahuje na všechny účetní jednotky 6. Při vedení valutové pokladny se částky do pokladní knihy zapisují v cizí měně, do účetnictví se účtuje přepočtená hodnota. Kurzové rozdíly se zúčtují k danému dni. 2) Přepočtení valut ke konci účetního období K poslednímu dni účetního období se zjistí fyzický stav valutové pokladny a tato hodnota se přepočítá denní kurzem ČNB. K tomuto dni se také zúčtují zjištěné kurzové rozdíly 6 Moţnost stanovení pevného kurzu se nevztahuje na: účetní jednotky, které k výkonu své činnosti potřebují bankovní licenci, povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry, povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu, povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu, povolení působit jako druţstevní záloţna, povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění a dále se moţnost pouţití pevného kurzu nevztahuje na ČNB, Českou kancelář pojistitelů a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky. 12

(kurzová ztráta na stranu MD účtu 563-Kurzové ztráty, kurzový zisk na stranu D účtu 663- Kurzové zisky). Př. Účetní jednotka pouţívá k přepočtu cizí měny denní kurz vyhlašovaný ČNB. K poslednímu dni účetního období byl zjištěný stav valutové pokladny ve výši 420,- EUR, kurz ČNB činil 25,80 Kč/EUR. Konečný zůstatek na účtu 211-Valutová pokladna činil 10 950,- Kč. Rozdíl ve výši 134,- Kč se zaúčtuje jako kurzová ztráta. PVD Kurzový rozdíl - ztráta 134,- 563 211 Omezení plateb v hotovosti Od roku 2004 je účinný zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Tento zákon nařizuje provádět operace, které převyšují hodnotu 15 000 EUR, pouze bezhotovostně. Týká se to osob se sídlem v ČR (navzájem) a osob, které mají sídlo v ČR a platí osobě se sídlem v zahraničí. Toto opatření se nevztahuje na platby pojistného, cla, daní a poplatků. U plateb znějících na jinou měnu, neţ je EURO, je nutné přepočítat platby směnným kurzem platným ke dni platby, přičemţ do limitu se započítávají veškeré transakce uskutečněné v daném dni. Ceniny Typickými příklady cenin jsou kolky, známky (poštovní a dálniční), stravenky, karty (např. telefonní nebo CCS karty) apod. Ceniny tvoří součást krátkodobého finančního majetku do chvíle, kdy jsou vydány do spotřeby (tj. kdy se pouţijí), tudíţ se na ně nahlíţí jako na formu peněz. Stravenky, neboli poukázky na jídlo, jsou velmi oblíbeným zaměstnaneckým benefitem. Dle zákona o daních z příjmů, 24 odst. 2 písm. j bodu 4 si ovšem daňově můţe podnik uznat pouze 55% ze jmenovité hodnoty stravenky. Dalším benefitem, v poslední době dosti oblíbeným a rozšířeným, jsou poukázky na různé volnočasové aktivity (sport, kultura, dovolená v zahraničí apod.), či poukázky na jinou formu podpory zdraví (na nákup v lékárně apod). Účtování cenin Příjem nakoupených cenin se účtuje na MD účtu 213-Ceniny, jejich úbytek, tj. výdej do spotřeby, na stranu D. 13

V následujícím textu uvádím časté účetní případy v oblasti účtování cenin (označení VÚD znamená vnitřní účetní doklad ). Př. Účetní jednotka nakoupila kolky a poštovní známky a zaplatila za ně hotově 1 200,-. Dále bylo ořízeno 200 ks poukázek do fitcentra v hodnotě celkem v hodnotě 20 000,- (taktéţ platba v hotovosti) a 2000 ks poukázek na stravování v nominální hodnotě 80,-/ks, celkem v hodnotě 164 800,- (z toho částka 4 800,- byla provizí za nakoupené stravenky, které byly zaplaceny přes dodavatelskou fakturu). PVD Nákup kolků a poštovních známek 1 200,- 213 211 PVD Nákup poukázek 20 000,- 213 211 Faktura Nákup stravenek 164 800,- 213 321 Př. Do spotřeby byly vydány poštovní známky v hodnotě celkem 500,- a zaměstnancům bylo vydáno 100 ks poukázek do fitcentra celkem v hodnotě 10 000,-. VÚD Spotřeba poštovních známek 500,- 518 213 VÚD Výdej poukázek zaměstnancům 10 000,- 528 213 Př. Bylo vydáno 400 ks stravenek celkem v hodnotě 32 960,-, přičemţ účetní jednotka zaúčtuje 55% na účet nákladů (zbytek si hradí zaměstnanci, tato částka byla strţena z čisté mzdy). VÚD Výdej stravenek zaměstnancům 18 128,- 527 213 VÚD Výdej stravenek zaměstnancům 14 832,- 335 213 2.2. Bankovní účty 7 Běžné účty Bankovní účty účetní jednotky zřizují na základě smlouvy o běţném účtu (její úprava je obsaţená v Obchodním zákoníku 8, třetí části, 708 715). Její forma musí být vţdy písemná. V této smlouvě se banka zavazuje pro účetní jednotku zřídit účet v určité měně, na který 7 STROUHAL, Jiří.; ŢIDLICKÁ, Renata; KNAPOVÁ, Bohuslava. Účetnictví 2009 Velká kniha příkladů. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009. str. 150-155, ISBN 978-80-251-2425 -3. 8 Zákon č. 513/1991, obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dále jen ObchZ. 14

budou přijímány peněţní prostředky, budou z něj i vypláceny a dále budou prováděny jiné transakce (na účet a z účtu). Smlouva o běţném účtu dle ObchZ obsahuje tyto náleţitosti: firmu, název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo osoby fyzické. Dále můţe smlouva o běţném účtu obsahovat: osoby oprávněné k nakládání s peněţními prostředky na účtu a jakým způsobem, způsob stanovení nebo výši úrokové sazby, období splatnosti úroků, které banka platí majiteli účtu (ze zůstatku peněţních prostředků), lhůty, ve kterých banka oznámí majiteli účtu pohyby na účtu (přijaté vklady a platby, uskutečněné výplaty a platby) a zůstatek na účtu, způsob stanovení nebo výši úplaty a způsob platby, kterou majitel účtu provede ve prospěch banky (jedná se o bankovní poplatky, které jsou sjednávány podle ceníku banky). Smlouva o běţném účtu můţe být vypovězena kdykoliv a výpověď musí být vţdy písemná. Smlouva zaniká okamţikem doručení výpovědi bance. Banka vypořádá všechny pohledávky a závazky týkající se účtu a účet zruší. Zůstatek peněţních prostředků buď majiteli vyplatí, nebo ho převede na účet osoby, kterou majitel určil. Účetní jednotky většinou zakládají své účty pro moţnost bezhotovostního inkasa pohledávek od odběratelů a pro bezhotovostní úhradu závazků. Vkladové účty Vkladové účty účetní jednotky zakládají s cílem zvýšit výši peněţních prostředků. Uskutečňují jednorázové vklady na účet, ze kterého nelze uskutečňovat platební styk (tzn. inkasovat od odběratelů a platit dodavatelům). Takové vklady mohou být úročeny fixní nebo variabilní úrokovou sazbou, mohou být sjednané jako krátkodobé (splatnost obvykle do třech měsíců) nebo střednědobé či dlouhodobé. V okamţiku splatnosti krátkodobých vkladů jsou připsány i úroky (tudíţ u krátkodobých vkladů jde o jednorázové připsání úroků), kdeţto u středně- a dlouhodobých se provádí čtvrtletní nebo pololetní úročení. Vkladový účet účetní jednotky zřizují na základě smlouvy o vkladovém účtu, která je upravena v ObchZ, části třetí, 716 719. 15

U podnikatelských subjektů jsou populární i jednorázové jednodenní vklady (tzv. overnight deposita), kdy je zůstatek peněţních prostředků na běţném účtu převeden na jednodenní vklad a další den jsou peněţní prostředky připsány zpět na účet i s úroky. Používání platební karty Ke svému běţnému účtu obvykle účetní jednotka obvykle získá i platební kartu. Karty mohou být: debetní účetní jednotky pomocí této karty platí z vlastních prostředků, kreditní platí se z úvěru, který je účetní jednotce po určité období poskytnut bezúročně. Nejznámějšími asociacemi platebních karet jsou VISA (Visa, Inc., neboli Visa International Service Association jde o nadnárodní společnost se sídlem ve Spojených státech amerických, která provozuje největší světovou síť elektronických plateb, správu plateb mezi finančními institucemi, obchodníky, spotřebiteli a podniky), či MasterCard (plným jménem MasterCard Worldwide, nadnárodní společnost sídlící ve Spojených státech amerických, která se v roce 2006 se stala veřejně obchodovatelnou akciovou společností). Běžný účet v cizí měně (devizový účet) Při přepočtu deviz na domácí měnu můţe účetní jednotka pouţít pevný kurz ( 24 odst. 7 ZU) nebo denní kurz. K rozvahovému dni účetní jednotka vţdy pouţije kurz ČNB. Vzniklé kurzové rozdíly jsou pak účtovány výsledkově. Účtování na bankovních účtech O pohybech na bankovním účtu se účtuje na účtu č. 221 Bankovní účty. Příjmy peněţních prostředků se zapíší na stranu MD, úbytky na stranu D. Dokladem pro zaúčtování těchto pohybů je výpis z bankovního účtu (dále jen VBÚ). Účtování o pohybech na bankovním účtu uvádím níţe v typických účetních případech. Př. Na bankovní účet byla připsána částka odběratelské faktury ve výši 120 000,-. Faktura dodavateli byla uhrazena ve výši 53 000,-. VBÚ Úhrada faktury od odběratele 120 000,- 221 311 16

VBÚ Úhrada faktury od odběratele 53 000,- 321 221 Př. Na bankovní účet byla vloţena hotovost ve výši 40 000,-. VBÚ Vklad hotovosti 40 000,- 221 261 (Výběr hotovosti z bankovního účtu je účtován na opačné strany uvedených účtů) Př. Na konci měsíce byly z bankovního účtu strţeny poplatky za bankovní sluţby (vedení účtu, vyhotovení výpisů) ve výši 900,- a byly připsány úroky ve výši 20,-. VBÚ Bankovní poplatky 900,- 568 221 VBÚ Připsaný úrok 20,- 221 662 3. Druhy cenných papírů V kapitole o druzích cenných papírů se pro obecnější představu nejprve zmíním o legislativním rámci upravujícím cenné papíry, dále pak uvedu jejich členění a popíši jejich jednotlivé druhy. 3.1. Legislativní normy upravující cenné papíry Legislativní rámec uvedu jak pro české, tak i pro mezinárodní podmínky, jelikoţ české obchodní společnosti emitující cenné papíry na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské unie musí pouţít pro účtování a sestavení účetní závěrky standardy IFRS 9. 3.1.1. Česká legislativa Mezi základní normy upravující cenné papíry patří: Zákon o cenných papírech (č. 591/1992 Sb.) Dle tohoto zákona jsou cennými papíry akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, kupóny, opční listy, směnky, šeky, náloţné listy, skladištní listy a zemědělské skladištní listy. Zákon o cenných papírech vymezuje jejich formu, náleţitosti a podmínky vydávání. Dále tento zákon 9 Blíţe viz část o mezinárodní legislativní úpravě finančního majetku 17

obsahuje úpravu smluv o cenných papírech (smlouvy o převodech cenných papírů, obstaravatelské smlouvy). Zákon o dluhopisech (č. 190/2004 Sb.) Zákon obsahuje úpravu dluhopisů vydávaných v České republice. Emitentem dluhopisu můţe být právnická osoba nebo fyzická osoba, která je bankou s místem podnikání na území Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, a která podniká na základě jednotné bankovní licence. Zákon definuje náleţitosti dluhopisů, emisní podmínky a jejich schvalování a zveřejňování. Dále obsahuje dluhopisový program a záleţitosti schůze vlastníků. Samostatně je upraven dohled České národní banky a zvláštní druhy dluhopisů, např.: státní dluhopisy, dluhopisy České národní banky, komunální dluhopisy a hypoteční zástavní listy. Zákon směnečný a šekový (č. 191/1950 Sb.) Zákon upravuje problematiku směnek (cizích a vlastních) a šeků. Pro kaţdý instrument zvlášť definuje náleţitosti jako vystavení a formu, dále pak pojmy jako indosament (rubopis), který vymezuje podmínky převodu směnky/šeku, směnečné/šekové rukojemství, (znamenající fakt, ţe za zaplacení ručí další osoba), stejnopisy, podmínky placení a postihy za neplacení, druhy šeku (křiţovaný a k zúčtování), zvláštní ustanovení mezinárodního práva a ustanovení společná pro směnky i šeky. Účtování cenných papírů u podnikatelů 10 je upraveno těmito normami: Zákonem o účetnictví (č. 563/1991 Sb.) (ZÚ) Vyhláškou č. 500/2002 Sb. (Vyhl500), kterou se provádějí některá ustanovení ZU, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví Českými účetními standardy pro podnikatele (ČÚS); pro oblast cenných papírů jsou důleţité ČÚS č. 008 Operace s cennými papíry a podíly, ČÚS č. 014 10 Jedná se o podniky, které nejsou emitenty cenných papírů obchodovaných na burze v rámci Evropské unie, a dále o podniky, které nevykazují podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Pro banky a jiné finanční instituce platí Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZÚ a dále pak ČÚS pro finanční instituce. 18

Dlouhodobý finanční majetek a ČÚS č. 016 Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry. 3.1.2. Mezinárodní legislativa pro oblast finančního majetku 11 Společnosti emitující cenné papíry obchodované na trzích cenných papírů v členských státech Evropské unie musí účtovat a vykazovat podle mezinárodních účetních standardů (IFRS) - Výbor pro mezinárodní účetní standardy (IASC International Accounting Standards Committee) vznikl v roce 1973 a jeho cílem byla celosvětová harmonizace účetních pravidel a výkazů právě v podobě vydávání mezinárodních účetních standardů. V roce 2001 se IASC proměnil na IASCF (International Accounting Standards Committee Foundation) a od roku 2010 je název nadace IFRS Foundation (Nadace IFRS). Účetní standardy vydávané do roku 2001 jsou označovány jako IAS, nové standardy vydávané po roce 2002 jsou nazývány IFRS (Mezinárodní standardy účetního výkaznictví). IFRS povaţují za hlavní uţivatele účetních informací investory, tzn., ţe cílem účetního výkaznictví je poskytnutí takových informací o finanční situaci, které jsou relevantní pro rozhodování věřitelů, potenciálních investorů a dalších subjektů. Povinnost pro společnosti kótované na evropských burzách, aby sestavovaly účetní závěrku podle IFRS, vznikla v roce 2002 (v České republice tato povinnost vznikla v roce 2004). Problematice cenných papírů jsou pak věnovány tyto standardy: IAS 32 Finanční nástroje: zveřejňování a prezentace (definuje finanční nástroje a aktiva a poţaduje jejich zveřejnění v reálných hodnotách). IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování (řeší účtování finančních investic) IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování. Tento standard nahrazuje od roku 2007 standard IAS 30 Zveřejnění v účetních závěrkách bank a obdobných finančních institucí. Cílem IFRS 7 je poskytnout uţivatelům účetních závěrek informace 11 STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. str. 17 20, ISBN 978-80-7357-557-1. 19

o riziku, kterému podnik v rámci finančního instrumentu čelí, a způsoby, kterými tato rizika podnik řídí. 3.2. Členění a druhy cenných papírů Cenný papír vyjadřuje právní nárok jeho majitele na určitá v něm vymezená plnění, ke kterým se emitent cenného papíru zavázal. Členění cenných papírů Cenné papíry můţeme klasifikovat podle různých kritérií: 1) Klasifikace cenných papírů podle podoby 12 A. Zaknihované cenné papíry Tyto cenné papíry nemají fyzickou podstatu, existují pouze v elektronické podobě a jsou vedeny registrem cenných papírů. B. Listinné cenné papíry Cenné papíry v listinné podobě mají fyzickou podstatu, která je zachycena na konkrétním nosiči papíru. Jde tedy o dokument fyzickou listinu. Listinné cenné papíry mohou být ve třech formách: 13 a. cenné papíry na doručitele Cenné papíry na doručitele mají tu výhodu, ţe jsou snadno obchodovatelné a to díky tomu, ţe na této listině není uveden majitel a povaţuje se za něj ten, kdo cenný papír předloţí. Změna se provede sepsáním kupní smlouvy a předáním listiny novému majiteli, čímţ odpadají obtíţe při převodu cenného papíru. Takový cenný papír se téţ označuje jako cirkulační cenný papír. 12 STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. str 42 43, ISBN 978-80-7357-557-1. 13 Z hlediska dělení cenných papírů podle formy se sleduje především to, jak je prováděna změna jejich majitelů. 20