Veřejné finance - základní otázky - jak rozsáhlá má být redistribuce důchodů? - jak ovlivňovat hospodářský cyklus (dynamiku HDP)? - co a kolik se má vyrábět ve veřejném sektoru? - jak se uskutečňují kolektivní rozhodnutí? (individuální versus kolektivní rozhodování, veřejný zájem) - Veřejný zájem patří mezi důležité právní instituty - je obsažen v řadě právních norem, ALE platné právo neobsahuje jeho definici; veřejný zájem se řadí mezi tzv. neurčité pojmy. - v Ústavě pro vyšetření věcí veřejného zájmu může PS zřídit komisi ( ) - v Listině základních práv a svobod - omezení vlastnického práva musí mít oporu v zákoně a zároveň být ve veřejném zájmu. - ve Správním řádu - Správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem - orgány státní správy a samosprávy jsou při své činnosti povinny sledovat veřejný zájem
Teorie veřejné volby Public Choice propojení ekonomiky a politiky - zkoumání politiky s použitím metodologických nástrojů teoretické ekonomie vznik: 20.století významní autoři : A. Downs (politický cyklus), K. Arrow, W. A. Niskanen veřejná volba - přeměna individuálních preferencí v kolektivní rozhodnutí veřejná volba rozhodování ve veřejném sektoru předmětem a kritériem rozhodování - veřejný zájem (??) při veřejné volbě - vyjednávání mezi jednotlivými subjekty podle vybraných pravidel rozhoduje se v rámci tzv. politického trhu
Analogie politického a ekonomického trhu (Downsovská analýza) politický trh : aktéři veřejné volby politici (nabízející) program = zboží snaha: maximalizovat počet hlasů široká nabídka! voliči (občané) - poptávající zájmové skupiny byrokracie charakteristiky politického trhu: krátkodobý horizont preference aktivit s krátkodobým efektem preference současnosti (viz politický cyklus) politická rozhodnutí uvádí do praxe byrokracie nevolená - jmenována (viz chování byrokracie) racionální ignorance voličů (C>B A.Downs,1957)
Aktéři veřejné volby voliči - volit či nevolit? platí: rovnost hlasů tajné hlasování všeobecné (právo volit mají všechny osoby, které dosáhly potřebného věku a jsou právně způsobilé) poptávka ovlivněna axiomy: úplnosti (1) - volič dokáže uspořádat varianty v souladu se svými preferencemi tranzitivity (2) pokud platí A B a B C, pak A C výběru (3) - volič vybírá variantu, která maximalizuje jeho uspokojení
Volební účast v ČR
Volební účast v ČR Evropský parlament 2014
Volby do zastupitelstev krajů 7.10. 8.10. 2016
Volby do Senátu Parlamentu ČR 2016-1.kolo
Volby do Senátu Parlamentu ČR 2016-2.kolo
Volební účast ve volbách do Bundestagu v letech 1949-2017 https://de.statista.com/statistik/daten/studie/2274/umfrage/entwicklung-derwahlbeteiligung-bei-bundestagswahlen-seit-1949/
Volební účast USA prezidentské volby 2016 (http://www.electproject.org/2016g)
Zájmové (nátlakové) skupiny ve veřejné volbě cíl - maximalizace vlastního užitku ovlivňují ostatní subjekty politického trhu klasifikace (např.): - dle cílů : ochranné (odbory), podpůrné zájmové skupiny - dle společného zájmu: profese, místo,škola. jak ovlivňují politiky? voliče? poskytováním informací (selektivní), expertní činnosti využíváním ekonomické moci tj. nátlaku stávky, demonstrace, podplácení korupce (přímé, nepřímé) soudními spory žaloba u mezinárodních soudů.
INDEX KORUPČNÍHO VNÍMÁNÍ
INDEX KORUPČNÍHO VNÍMÁNÍ 2016
Hlasovací pravidla ve veřejné volběkolektivní rozhodnutí mohou být škodlivá, přerozdělující a efektivní a) pravidlo rozhodování jedince (diktátorské) + nízké transakční náklady - riziko prosazování vůle jedince b) pravidlo jednomyslné shody (konsensuální) + Pareto efektivní nikdo si nepohorší - vysoké transakční náklady, časová ztráta, právo veta c) většinová pravidla
Pravidlo prosté většiny vítěz - varianta, která získá nadpoloviční počet hlasů Problém: silná opozice Doporučení : aplikace v případě rozhodování o dvou alternativách Pravidlo kvalifikované většiny vítěz - varianta, která získá nadpoloviční počet hlasů 3/5, 2/3 Pravidlo relativní většiny vítěz - varianta, která získá nejvíce hlasů Problém: vítězství o pouhý hlas (pravidlo většiny jediného hlasu), problém silná opozice nutné kompromisy
Condorcetovo kritérium (francouzský filozof, matematik, politik, od r. 1769 člen Francouzské akademie věd) aplikace - porovnávání každé varianty s každou vítěz: varianta, která se v párovém porovnávání stává vítězem výhoda: zachycení uspořádání preferencí jednotlivých voličů problém: volební zacyklení (tzv. Condorcetův paradox)
volební zacyklení (tzv. Condorcetův paradox) - důsledky : cyklická volba (1) manipulace s pořadím hlasování o jednotlivých návrzích (2) řešení: aplikace jiných způsobů rozhodování Arrowův (1972 NC) teorém nemožnosti neexistuje hlasovací metoda na principu většinového pravidla, která by nezávisela: - na jednacím pořadí - zaručovala efektivnost - respektovala individuální preference
Hlasování na základě přidělování bodů aplikace - každý volič má stejný počet bodů (např. 100), vítěz: varianta s nejvyšším počtem bodů problém: možnost ovlivnění výsledků stanovením podmínek pro přidělování bodů (např. body každé variantě, nejnižší počet bodů je.) Bordův počet - vážené pořadí aplikace - jednotlivým preferencím (pořadím) expertně přiřazena určitá váha, vážené hlasy se sčítají vítěz: varianta s největším ziskem vážených hlasů Schvalující hlasování aplikace - každý volič hlasuje pro ty varianty, které doporučuje k realizaci..
Další pojmy: politik altruista logrolling sousedská výpomoc (jánabráchismus) volič medián - volič, pro nějž platí, že počet voličů preferující např. vyšší úroveň výdajů je roven počtu voličů, preferující nižší úroveň výdajů vězňovo dilema kooperace a nekooperace nezabýváme se "správným" jednáním, ale hledáme "nejlepší" postup bez ohledu na morálku podraz - ten, kdo jedná sobecky, se chová racionálně
Sto voličů rozhodovalo o 4 návrzích (varianty X, Y, Z, R). Preference voličů jsou v následující tabulce (např. 24 voličů považuje za nejlepší variantu X, na druhém místě je varianta Z, na třetím místě je varianta R, na čtvrtém místě varianta Y). Která varianta zvítězí, pokud aplikujete: a) pravidlo relativní většiny b) pravidlo absolutní většiny c) Condorcetovo pravidlo