Teorie veřejné volby Public Choice

Transkript

1 Teorie veřejné volby Public Choice propojení ekonomiky a politiky - zkoumání politiky s použitím metodologických nástrojů teoretické ekonomie vznik: 20.století významní autoři : A. Downs (politický cyklus), K. Arrow, W. A. Niskanen veřejná volba - přeměna individuálních preferencí v kolektivní rozhodnutí veřejná volba rozhodování ve veřejném sektoru předmětem a kritériem rozhodování - veřejný zájem (??) při veřejné volbě - vyjednávání mezi jednotlivými subjekty podle vybraných pravidel rozhoduje se v rámci tzv. politického trhu

2 Analogie politického a ekonomického trhu (Downsovská analýza) politický trh : aktéři veřejné volby politici (nabízející) program = zboží snaha: maximalizovat počet hlasů široká nabídka! voliči (občané) - poptávající zájmové skupiny byrokracie charakteristiky politického trhu: krátkodobý horizont preference aktivit s krátkodobým efektem preference současnosti (viz politický cyklus) politická rozhodnutí uvádí do praxe byrokracie nevolená - jmenována (viz chování byrokracie) racionální ignorance voličů (C>B A.Downs,1957)

3 Aktéři veřejné volby voliči - volit či nevolit? platí: rovnost hlasů tajné hlasování všeobecné (právo volit mají všechny osoby, které dosáhly potřebného věku a jsou právně způsobilé) poptávka ovlivněna axiomy: úplnosti (1) - volič dokáže uspořádat varianty v souladu se svými preferencemi tranzitivity (2) pokud platí A B a B C, pak A C výběru (3) - volič vybírá variantu, která maximalizuje jeho uspokojení

4 Volební účast v ČR

5 Volební účast v ČR Evropský parlament 2014

6 Volby do zastupitelstev krajů

7 Volby do Senátu Parlamentu ČR 2016

8 Volby do Poslanecké sněmovny 2017

9 Volební účast - volba prezidenta 2018

10 Volební účast ve volbách do Bundestagu v letech

11 Volební účast USA prezidentské volby 2016 (

12 Zájmové (nátlakové) skupiny ve veřejné volbě cíl - maximalizace vlastního užitku ovlivňují ostatní subjekty politického trhu klasifikace (např.): - dle cílů : ochranné (odbory), podpůrné zájmové skupiny - dle společného zájmu: profese, místo,škola. jak ovlivňují politiky? voliče? poskytováním informací (selektivní), expertní činnosti využíváním ekonomické moci tj. nátlaku stávky, demonstrace, podplácení korupce (přímé, nepřímé) soudními spory žaloba u mezinárodních soudů.

13 Stejně jako v předchozích letech zaznamenala BIS i v roce 2015 projevy nelegitimního lobbingu v legislativním procesu i ve výkonu státní správy. Jeho častým cílem byly opět normy a rozhodování týkající se energetiky a zdravotnictví. Pro tato odvětví jsou charakteristické atributy, které vytvářejí podmínky pro lobbing silná státní regulace, velký objem veřejných financí a silný privátní zájem na jejich využití. V oblasti energetiky byla cílem nelegitimních lobbistických zájmů zejména pravidla podpory a kontroly některých zdrojů energie. Ve zdravotnictví šlo zejména o legislativu upravující úhrady za léky a zdravotnické prostředky, ale i o konkrétní rozhodnutí regulatorních orgánů v této oblasti. Mezi časté projevy dysfunkce veřejného sektoru patřilo i neúčelné vynakládání veřejných prostředků, které bylo navenek legitimizováno jako naplňování veřejného zájmu. V několika případech byl veřejný zájem, ve smyslu obecné společenské prospěšnosti, použit jako záminka k extenzivnímu výkladu, nebo dokonce k rozmělnění pevně nastavených pravidel pro odpovědné nakládání s veřejnými rozpočty.

14 K dysfunkci ve veřejné správě nejčastěji docházelo proto, že státní úředníci a osoby, které zastávají veřejné funkce, neměli dostatečnou odpovědnost za důsledky vlastních rozhodnutí. V některých případech tato odpovědnost zcela chyběla. Často byly uzavírány nevýhodné smlouvy a veřejné zakázky byly svěřovány firmám s nejasnou vlastnickou strukturou nebo byly zadávány bez výběrového řízení..odpovědnost konkrétních osob se mnohdy vytrácela během schvalovacího procesu, při kterém se přenášela z jedné osoby na druhou, aniž by byly přesně vymezeny podíl a úloha každé ze zúčastněných osob na výsledném rozhodnutí. Za dysfunkcí veřejné správy však nestála jen nedbalost, ale také záměrné konání některých osob působících ve státní správě nebo samosprávách, které bylo motivováno partikulárními zištnými zájmy. Prosazování těchto zájmů provázel nelegitimní lobbing nebo takové motivování představitelů veřejné správy, které hraničilo s korupcí. K zavazování si úředníků byly využívány nejen finanční odměny, ale i jiné způsoby.

15 Lobbování versus korupce senátor Mc Cain, odpověděl na otázku jaký je rozdíl mezi lobbováním a korupcí - To co dělám já, je lobbování, to co dělají mí protivníci, to je KORUPCE ČR by měla mít zákon regulující lobbing. Měl by přinést transparentnost do kontaktů státních představitelů se zástupci zájmových skupin a stanovit definice v rámci oblasti lobbingu. Vicepremiérka K. Peake - návrh zákona t do srpna Speciální zákon, který by upravoval problematiku lobbingu v ČR, nevznikne. Vláda vzala na vědomí, že práce na jeho přípravě budou zastaveny, a problematiku bude řešit jinými nástroji. Vláda práci na zákoně zastavila, protože při přípravě narážela například na široký spor o to, co a jak vlastně by měl zákon upravovat. Index vnímání korupce (Corruption Perceptions Index), -se zaměřuje na vnímání existence korupce mezi úředníky veřejné správy a politiky a definuje korupci jako zneužívání veřejné pravomoci k osobnímu prospěchu.

16 INDEX KORUPČNÍHO VNÍMÁNÍ

17 INDEX KORUPČNÍHO VNÍMÁNÍ 2016

18 INDEX KORUPČNÍHO VNÍMÁNÍ Perceptions-Index-2017.pdf

19 Hlasovací pravidla ve veřejné volběkolektivní rozhodnutí mohou být škodlivá, přerozdělující a efektivní a) pravidlo rozhodování jedince (diktátorské) + nízké transakční náklady - riziko prosazování vůle jedince b) pravidlo jednomyslné shody (konsensuální) + Pareto efektivní nikdo si nepohorší - vysoké transakční náklady, časová ztráta, právo veta c) většinová pravidla

20 Konsensuální rozhodování

21 Kolektivní rozhodování na bázi většinového hlasování

22 Pravidlo prosté většiny vítěz - varianta, která získá nadpoloviční počet hlasů Problém: silná opozice Doporučení : aplikace v případě rozhodování o dvou alternativách Pravidlo kvalifikované většiny vítěz - varianta, která získá nadpoloviční počet hlasů 3/5, 2/3 Pravidlo relativní většiny vítěz - varianta, která získá nejvíce hlasů Problém: vítězství o pouhý hlas (pravidlo většiny jediného hlasu), problém silná opozice nutné kompromisy

23 volební zacyklení (tzv. Condorcetův paradox) - důsledky : cyklická volba (1) manipulace s pořadím hlasování o jednotlivých návrzích (2) řešení: aplikace jiných způsobů rozhodování Arrowův (1972 NC) teorém nemožnosti neexistuje hlasovací metoda na principu většinového pravidla, která by nezávisela: - na jednacím pořadí - zaručovala efektivnost - respektovala individuální preference

24 Hlasování na základě přidělování bodů aplikace - každý volič má stejný počet bodů (např. 100), vítěz: varianta s nejvyšším počtem bodů problém: možnost ovlivnění výsledků stanovením podmínek pro přidělování bodů (např. body každé variantě, nejnižší počet bodů je.) Bordův počet - vážené pořadí aplikace - jednotlivým preferencím (pořadím) expertně přiřazena určitá váha, vážené hlasy se sčítají vítěz: varianta s největším ziskem vážených hlasů Schvalující hlasování aplikace - každý volič hlasuje pro ty varianty, které doporučuje k realizaci..

25 Další pojmy: politik altruista logrolling sousedská výpomoc (jánabráchismus) volič medián - volič, pro nějž platí, že počet voličů preferující např. vyšší úroveň výdajů je roven počtu voličů, preferující nižší úroveň výdajů vězňovo dilema kooperace a nekooperace nezabýváme se "správným" jednáním, ale hledáme "nejlepší" postup bez ohledu na morálku podraz - ten, kdo jedná sobecky, se chová racionálně

26 Sto voličů rozhodovalo o 4 návrzích (varianty X, Y, Z, R). Preference voličů jsou v následující tabulce (např. 24 voličů považuje za nejlepší variantu X, na druhém místě je varianta Z, na třetím místě je varianta R, na čtvrtém místě varianta Y). Která varianta zvítězí, pokud aplikujete: a) pravidlo relativní většiny b) pravidlo absolutní většiny c) Condorcetovo pravidlo

27

28 VEŘEJNÉ VÝDAJE finanční prostředky vynakládané v rámci rozpočtové soustavy k plnění fiskálních funkcí na principu nenávratnosti a neekvivalence ukazatele: absolutní podílové - VV/HDP - elasticita VV - dílčí elasticita

29 Veřejné výdaje (v % HDP) -

30 Total general government expenditure % of GDP

31 Faktory ovlivňující změnu objemu a struktury VV demografický faktor změny v demografické struktuře změny v počtu obyvatel stárnutí obyvatelstva pokles porodnosti ww.worldlifeexpectancy.com/

32 Demografický vývoj

33 Demografický vývoj ČR

34 Struktura obyvatelstva ČR dle věkových skupin a pohlaví v r Populace (v tisících) muži ženy

35 Struktura obyvatelstva ČR dle věkových skupin a pohlaví v r muži ženy Populace (v tisících)

36 Struktura obyvatelstva ČR dle věkových skupin a pohlaví v r muži ženy Populace (v tisících)

37 truktura obyvatelstva ČR dle věkových skupin a pohlaví r. 2050

38 Struktura obyvatelstva Japonska dle věkových skupin a pohlaví

39

40 Teorie vysvětlující změny ve VV Wagnerův zákon - s růstem důchodu na jednoho obyvatele roste v ekonomice velikost veřejných výdajů Baumolův zákon - náklady na jednotku výkonu ve veřejném sektoru se zvyšují cena jednotky výstupu veřejného sektoru roste stát blahobytu demonstrační efekt obyvatelé porovnávají životní úroveň se zahraničím vytvářejí tlak na vládu, aby poskytovala veřejné statky v určitém množství a kvalitě tendence sbližování fiskální iluze - nadspotřeba a neefektivnost teorie stupňovitého růstu - zdůraznění technologických změn jako základního faktoru růstu prahový efekt - (Peacock Wiseman)

41

42 0t_US_Total_Government_Spending

43 Problematika hodnocení VV POJEM veřejné výdaje KRITÉRIUM VYMEZENÍ jakákoli výdajová aktivita vlády veřejné programy výdaj s určitým cílem, který se již realizuje (připraven k realizaci) veřejné projekty budoucí výdajové aktivity(návrh)

44 Obecný postup analýzy a hodnocení v oblasti alokace veřejných projektů (Stiglitz) identifikace potřeb a cílů - CO? (požadavky na cíl ověřitelný, kvantifikovatelný, reálný ) identifikace selhání trhu - PROČ? (ekonomická argumentace + mimoekonomická - redistribuční) stanovení množiny řešení omezení: časové, finanční, prostorové formální (abstraktní) šlo by to, ale. reálná (konkrétní) lze bez významných změn možnosti: veřejná produkce, regulovaná produkce hodnocení alternativ metody, efekty

45 Hodnocení alternativ efektivní program: užitky > náklady analýza užitků hmotné vyjádření peněžní (růst mezd, snížení nezaměstnanosti, růst HDP ) nehmotné nelze ocenit (bezpečnost, záchrana životů, zlepšení životního prostředí ) vnitřní vnější dle času krátkodobé - GRAFY,střednědobé, dlouhodobé dle dopadu na soukromý sektor důchodový, substituční

46 náklady = vzdání se části zdrojů Náklady Klasifikace: a) hmotné x nehmotné (př.čas, bolest - negativní užitky) b) přímé x nepřímé c) variabilní (mění se s úrovní výstupu) x fixní (na údržbu objektu, topení )

47 Hodnotící metody veřejných výdajů

48 Nákladově výstupové metody

49 Metoda CMA jednoduchá předpoklad: VÝSTUPY VŠECH ALTERNATIV JSOU SROVNATELNÉ k určení nákladů se využívá: průmyslově inženýrská metoda parametrický odhad nákladů výběrovým kritériem nejnižší cena

50 Příklad CMA

51 Metoda CBA forma analýzy nákladů a výnosů jednoduchá analýza (užší pojetí) komplexní analýza (širší pojetí) ohodnocování pomocí stínových cen respektování faktoru času tj.používání diskontní společenské sazby

52 Faktor času u nákladů a užitků - metoda čisté současné hodnoty náklady a výnosy v budoucnosti se převádí do současnosti pomocí diskontního faktoru PV = současná hodnota výnosu i = diskontní faktor pokud platí, že B je konstantní, pak současná hodnota

53 výhoda : výstupy nejsou oceňovány peněžně Metoda CEA sledování efektivnosti nákladů vložených na naturální či fyzickou jednotku stejný druh výstupu základní otázka JAK nejlevněji dosáhnout daného cíle aplikace: náklady na jednotku problém: v některých projektech nelze nákladové kritérium brát jako jediné kritérium

54 plikace CEA porovnání výdajových programů (nákladovou efektivností)

55 Metoda CUA vychází z teorie užitku užitek - subjektivní uspokojení použití hodnotící stupnice aplikace vážení užitnosti jednotlivých alternativ použití: hodnocení zdravotnických programů hodnocení veřejných zakázek

56

57 Obecný postup analýzy a hodnocení v oblasti alokace VV (Stiglitz) - dokončení hodnocení alternativ metody, efekty analýza politických souvislostí kritérium úspěšnosti výdajového projektu výběr alternativy (výsledné hodnocení)

58 Veřejné zakázky (viz učebnice kap.4!) podstata: simulace tržních procesů - poptávající = organizace veřejného sektoru cíl: zabezpečení veřejných statků (služeb) rozdíly od klasického spotřebitele: nakupující není konečný spotřebitel o koupi rozhoduje skupina osob hodnotící komise rozhodovací proces je formalizovaný upraven zákonem z ekonomického hlediska případ, kdy určitý veřejný projekt nerealizuje přímo veřejný sektor, ale za úplatu subjekt soukromý právního hlediska smlouva řídící se zákonem o veřejných zakázkách (137/2006)

59