OBSAH III. PEHLED ADRES A DLEŽITÝCH TELEFONNÍCH ÍSEL

a. s. Kanalizaní ád msta Buovice I. TITULNÍ LIST II. STRANA ZMN A DOPLK OBSAH III. PEHLED ADRES A DLEŽITÝCH TELEFONNÍCH ÍSEL ÚVOD 1. Všeobecné 2. Vymezení základních pojm 3. Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizaního ádu A. POPIS ÚZEMÍ A.1. Charakteristika msta A.2. Cíle kanalizaního ádu pro danou lokalitu B. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍT B.1. Druh a technické údaje o kanalizaních stokách a objektech B.2. Základní hydrologické údaje B.3. Údaje o potu obyvatel a kanalizaních pípojkách C. MAPOVÁ ÁST D. ÚDAJE O OV BUOVICE E. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O RECIPIENTU F. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPAD. VODAMI A JEJICHŽ VNIKNUTÍ DO VEEJNÉ KANALIZACE MUSÍ BÝT ZABRÁNNO G. STANOVENÍ NEJVYŠŠÍ PÍPUSTNÉ MÍRY ZNEISTNÍ G.1. Údaje o stávajícím množství a zneistní odpad. vod ve veejné kanalizaci G.2. Maximální hodnoty zneistní odpad. vod vypouštných do veejné kanalizace H. POKYNY PRO PROVOZOVÁNÍ STOKOVÉ SÍT H.1. Úvod H.2. Všeobecné zásady pro obsluhu H.3. Bžná obsluha a údržba stok H.4. Bžná obsluha a údržba objekt na stokách I. OPATENÍ PI PORUCHÁCH A HAVÁRIÍCH KANALIZACE I.1. Obsluha a údržba pi mimoádných okolnostech Strana 1

I.2. Opatení pi poruchách a haváriích I.3. Místo uložení prostedk k zabezpeení provozu a k likvidaci havárií I.4. Seznam institucí, kterým se hlásí mimoád. události I.5. Zpsob vedení provozní dokumentace J. POKYNY PRO BEZPENOST A HYGIENU PRÁCE J.1. innost ped vstupem do stok a objekt J.2. Práce ve stokách J.3. Práce ve vstupech J.4. Seznam hlavních bezpenostních a hygienických pedpis K. ZPSOB KONTROLY DODRŽOVÁNÍ KANALIZ. ÁDU K.1. Kontrola dodržování podmínek stanovených kanaliza. ádem K.2. Aktualizace kanalizaního ádu K.3. Použité podklady K.4. Seznam souvisejících norem a pedpis Strana 2

I. TITULNÍ LIST Psobnost tohoto Dodatku. 2 - Kanalizaního ádu se vztahuje na vypoušt ní odpadních vod do veejné kanalizace m sta Buovice. Kanalizaní ád veejné kanalizace pro : msto Buovice Investor : Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Brnnská 13, 682 01 Vyškov tel. 517 324 930 Vlastník : Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Brnnská 13, 682 01 Vyškov Provozovatel Zpracovatel aktualizace provozního ádu : Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Brnnská 13, 682 01 Vyškov : CENTROPROJEKT a.s. Štefánikova 167 760 30 Zlín tel. 576 011 111 Datum zpracování : kvten 2009 Platnost kanalizaního ádu : Kanalizaní ád schválen dne :..... razítko, podpis Strana 3

II. STRANA ZMN A DOPLK Strana 4

III. PEHLED ADRES A DLEŽITÝCH TELEFONNÍCH ÍSEL Vlastník stokové sít Vodovody a kanalizace Vyškov tel. 517 324 930 Brnnská 13, 682 01 Vyškov Provozovatel OV Vodovody a kanalizace Vyškov tel. 517 383 254 Slovenská 113, 685 01 Buovice Mstský úad Buovice Jiráskova 502 tel. 517 324 411 685 01 Buovice Vodoprávní úad OŽP MÚ Buovice, tel. 517 324 449 Jiráskova 502 685 01 Buovice Krajská hygienická stanice Jm kraje, Masarykovo nám. 16 tel. 517 346 322 územní pracovišt Vyškov 628 01 Vyškov Povodí Moravy, s.p. Devaská 11, tel. 541 637 111 602 00 Brno IŽP Brno, Oblastní inspektorát Brno Lieberzeitova 14, tel. 541 213 948 havarijní služba 614 00 Brno Zemdlská vodohospodáská Píní 14 tel. 543 212 231 správa, 600 00 Brno Oblast povodí Moravy, pracovišt Brno Tísová volání: Hasii 150 Policie 158 Zdravotní služba 155 E.ON R, a.s. ohlašovna poruch Lidická 36 tel. 840 111 222 602 00 Brno JMP Brno a.s., Plynárenská 1 tel. 1239 ohlašovna poruch 600 00 Brno Strana 5

ÚVOD 1. VŠEOBECNÉ Vodovody a kanalizace Vyškova a.s. jako provozovatel a spolumajitel Kanalizace pro veejnou potebu v mst Buovice vydávají tento Dodatek. 2 Kanalizaního ádu na základ 39 odst. 2 zákona. 274/2001 Sb. a podle vyhlášky. 428/2001 Sb. Psobnost kanalizaního ádu se vztahuje na jakékoliv vypouštní vod do jednotné kanalizace, která je urena k hromadnému odvádní OV v mst Buovice. Úelem kanalizaního ádu je stanovení podmínek, za nichž se producentm odpadních vod povoluje vypouštt do kanalizace odpadní vody z ureného místa, v píslušném množství a v urené koncentraci v souladu s vodohospodáskými právními normami. Základní právní normy urující existenci, pedmt a vztahy plynoucí z kanalizaního ádu: zákon. 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu (zejména 9, 10, 14, 18, 19, 32, 33, 34, 35) zákona. 254/2001 Sb. O vodách (zejména 16) Vyhláška. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon. 274/2001 Sb., ( 9, 14, 24, 25, 26) a jejich eventuální novely. Stávající platný kanalizaní ád (dále jen K) veejné kanalizace msta Buovice byl zpracován f. Pöyry Environment a.s., Brno v X/2006, schválen 27.11.2006 Rozhodnutím MÚ Buovice, PŽÚ j. ŽP/VOD/978,2/06; k tomuto K byl v XI/2006 zpracován Dodatek. 1 ešící pipojení M Klobouky na kanalizaní sí Buovice schválený 5.1.2007 rozh. j.žp/vod/996.2/06 MÚ Buovice. Pedmtný Dodatek. 2 K neeší pipojení nových zdroj OV (od dalších producent), zahrnuje popis rekonstrukce stávajících stok v centru msta realizovaných v rámci stavby Rekonstrukce a výstavba vodohospodáské infrastruktury na okrese Vyškov, podprojekt Buovice, Stavba 1 Rekonstrukce kanalizace a dostavbu a úpravy na stávající OV Buovice realizované v rámci Stavby 2 - Intenzifikace OV jako souást téhož uvedeného souboru staveb. Uvedenou stavbou a tedy i v popisu Dodatku. 2 nedochází ke zvýšení množství a zneištní OV v pítoku na OV, rekonstruované stoky pedstavují výmnu potrubí v trase pvodních úsek jejich rozsah se v podstat nemní, nové úseky nahrazující stávající vyazené z provozu. Pro snažší orientace je skladba Dodatku. 2 vpodstat v souladu s lenním a uspoádáním pvodního K, ásti a kapitoly kde nedochází k zásadním zmnám jsou zestrunny. 2. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJM Kanalizace je provozn samostatný soubor staveb a zaízení, zahrnující kanalizaní stoky k odvádní odpadních a srážkových vod (dále jen odpadní vody), kanalizaní objekty vetn istíren odpadních vod, jakož i stavby k ištní odpadních vod ped jejich vypouštním do kanalizace. Kanalizace je vodním dílem. Strana 6

Odpadní vody jsou vody použité v obytných, prmyslových, zemdlských, zdravotnických a jiných stavbách, zaízeních nebo v dopravních prostedcích, pokud mají po použití zmnnou jakost (složení a teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i prsakové vody z odkališ nebo ze skládek odpadu. Provozování kanalizace je souhrn inností sloužících k zajištní odvádní a ištní odpadních vod. 3. VYBRANÉ POVINNOSTI PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZANÍHO ÁDU a) Kanalizaní ád je výchozím podkladem pro uzavírání hospodáských smluv na odvádní odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace (pípadn provozovatelem) a odbratelem. b) Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splnno okamžikem otoku odpadních vod z kanalizaní pípojky do kanalizace. c) Kanalizací mohou být odvádny odpadní vody jen v míe zneištní a v množství stanoveném v kanalizaním ádu a ve smlouv o odvádní odpadních vod. Odbratel je povinen v míst a v rozsahu stanoveném kanalizaním ádem kontrolovat míru zneištní vypouštných odpadních vod do kanalizace. d) Vypouštní odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby pipojených na kanalizaci a produkujících odpadní vody (tj. odbratel) v rozporu s kanalizaním ádem je zakázáno ( 10 zákona.274/2001 Sb.) a podléhá sankcím podle 33, 34 a 35 zákona. 274/2001 Sb. e) Vlastník pozemku nebo stavby pipojený na kanalizaci nesmí z tchto objekt vypouštt do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí, pozemk, staveb nebo zaízení bez souhlasu provozovatele kanalizace. f) Vlastník nebo provozovatel kanalizace smí na tuto kanalizaci pipojit pouze stavby a zaízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody nepesahují ped vstupem do kanalizace míru zneištní pípustnou kanalizaním ádem. V pípad pesahujícím urené míry zneištní je odbratel povinen odpadní vody ped vstupem do kanalizace pedistit. g) Jelikož kanalizace dané oblasti je napojena na soustavnou stokovou sí msta Buovice, která je ukonena istírnou odpadních vod, není dovoleno do kanalizace pro veejnou potebu vypouštt odpadní vody pedištné pes septiky a pes žumpy. h) VaK Vyškov, a.s. jako spolumajitel a provozovatel kanalizace pro veejnou potebu jsou povinny udržovat objekty kanalizace (vetn veejné ásti kanalizaních pípojek) v provozuschopném stavu a v odpovídajících termínech plánovat opravy, po pípad nárokovat zvtšení kapacity (intenzifikaci) zaízení. Tyto povinnosti mají i vlastníci nemovitostí, pokud se jedná o domovní pípojky pop. ásti kanalizace, které jsou v jejich vlastnictví. i) Další povinnosti vyplývající z textu kanalizaního ádu jsou uvedeny v následujících kapitolách. Strana 7

A. POPIS ÚZEMÍ A.1. Charakteristika m sta Uvádí se popis pouze území (ásti msta) kde rekonstrukce kanalizace byla realizována a týká se Dodatku. 2 Kanalizaního ádu. Trasy rekonstruovaných (ásten nových) kanalizací byly umístny v centru msta, v ulicích: Slavkovská, Píhon, Nová, Sokolovská, Píní, Legionáská, Komenského, Sovtstá a Slovenská. U všech tras se jedná o pln zastavné území, kde pevažuje asfaltový a betonový povrch státních, resp. místních komunikací, zpevnné odstavné plochy, domy bez pedzahrádek s relativn vysokým prmrným odtokovým koeficientem (0,6 0,85), s prmrnou intenzitou dešt 119 l/s/ha a periodicitou 1, konfigurace terénu je rovinná. Dle charakteru využití zástavby ve vymezené lokalit významn pevažuje zastoupení obanské a technické vybavenosti v. bytového fondu, podíl výrobních provozoven je vcelku malý. V zájmovém prostoru rekonstrukce kanalizace jsou veškeré OV, vetn deš ových, zaústny do kanalizace vypouštní mimo stokovou sí nelze. Dostavba a úpravy na stávající OV Buovice se djí výhradn v areálu istírny, dílem na stávajících objektech, ásten na volných plochách event. uvolnných - výškové pomry rovinné. Recipientem vyištných OV z OV Buovice, jakož i odlehených vod z kanalizaní sít, je. Litava. A.2. Cíle kanalizaního ádu pro danou lokalitu Kanalizaní ád vytváí právní podstatu pro užívání veejné kanalizaní sít ve mst Buovice, aby uživatelm stokové sít producentm odpad. vod byla umožnna co nejvtší hospodárnost pi jejich odvádní a pitom aby: byla plnna rozhodnutí vodoprávního orgánu nebyla ohrožena kvalita vodních tok a podzemních vod nedocházelo k porušení materiálu stok a objekt nebyl ohrožen provoz mstské OV OV mohla dosáhnout maxim. efektivnosti a úinnosti pi istní odpad. vod byly co nejvíce využity kapacitní možnosti stokové sít a OV a OV byly odvádny plynule, hospodárn a bezpen byla zaruena maxim. bezpenost zamstnanc, pracujících v prostorách stokové sít bylo eliminováno nebezpeí vzniku havarijního stavu na kanalizaní síti Kanalizaní ád vychází z požadavk vodohospodáského orgánu a z technických možností ve mst Buovice. Uruje jednotlivým zneiš ovatelm nejvyšší pípustnou míru zneistní a množství odpad. vod vypouštných do veejné kanalizace. Dále stanovuje látky, které nejsou odpad. vodami, takže musí být zabránno jejich vniknutí do kanalizace. Stanoví také další podmínky provozu kanalizace. Strana 8

B. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍT V následujícím textu jsou v pehledu rekapitulovány rozsahy kanalizaní sít dle K z 10/2006, Dodatku. 1 K z 11/2006 a dle dokumentace skuteného provedení rekonstrukce kanalizace stavby Výstavba vodohospodáské infrastruktury tj. dle pedkládaného Dodatku. 2. B.1. Druh a technické údaje o kanalizaních stokách a objektech a) Buovice a Vícemilice (dle K) Stávající jednotná kanalizaní sí celk. délky 22,3km je vybudována v pevážné míe z betonového potrubí, z kameniny a plastu. Dimenze potrubí mezi DN 300 DN 1450. Kostrou kanalizaní sít je stávající kanalizaní sbra A, trasovaný po pravém behu Litavy. Na kanalizaní síti se nacházejí dv odlehovací komory a dva vírové separátory ul. Slovenská ul. Slovenská ul. Slovenská (u PEGASU) ul. Nová v areálu OV na stoce OK1D Stoka D konec Vícemilic na stoce OK2D Stoka D zaátek Vícemilic na stoce AE vírový separátor na stoce A vírový separátor Pomr ední splaškových vod na pepadech do vodního recipientu: projektovaný 1:10 skutený 1:10 b) Pipojení M Klobouky (dle Dodatku. 1 K) Jednotná stoková sí napojená na pivad A v Buovicích. Po dostavb iní celková délka sít 6 920 m v profilech DN 250 800, pipojení stávajících a deš ových pípojek v celkové délce 575 m, DN 100 200. Materiálové provedení trubní ásti: beton, kamenina, PVC, sklolaminát. Na kanalizaní síti jsou ti odlehovací komory: OK 1L, OK 1K, OK 1E max. pítok do sbrae A iní na 39 l/s. c) Rekonstrukce kanalizace v Buovicích v rozsahu stavby Výstavba vodohospodáské infrastruktury (dle pedkládaného dodatku. 2 K) Jednotný kanalizaní systém je dodržen rovnž u rekonstruovaných úsek. U vtšiny stok je rekonstrukce provedena výmnou potrubí ve shodné trase, u velkých profil DN 1000 1500 je rekonstrukce vyešena vložkováním metodou KAWO. Trubní materiál stok je sklolaminát (Hobas) DN 300 800, v malé míe polypropylen DN 250. Pipojení domovních pípojek z PVC DN 150 200. Strana 9

Popis rekonstruovaných úsek s rozdlením na dílí ásti dle stavebních objekt realizované stavby: SO 001 uzel Slavkovská Nová Úsek AA-1.1 - DN 250-500, HOBAS + propoj. - deš ový oddlova strbinový OK-1 Úsek AA-4.1 - DN 300, HOBAS SO 002 uzel Slavkovská Sokolovská Úsek AB-1.1 - DN 300-500, HOBAS SO 003 uzel Slavkovská Píní Úsek AB-6.1 - DN 400, HOBAS Úsek AB1 - DN 300-500, HOBAS Úsek AB-6.2 - DN 250, PP SO 004 uzel Slavkovská Legionáská Úsek AC-2.1 - DN 300, 400, HOBAS Úsek AC1 - DN 800, HOBAS Úsek AC2 - DN 300, HOBAS SO 005 uzel Legionáská - Komenského Úsek AD-6.1 - DN 300, 400, HOBAS+ propoj. Úsek AD-7.1 - DN 300, HOBAS SO 006 uzel Sovtská - Pegas Úsek AE - DN 1 500 151,47 m - DN 1 450 171,98 m - DN 1 200 77,37 m - DN 1 000 16,12 m vložkování metodou KAWO 175,30 m 255,98 m 159,81 m 165,81 m 221,06 m 201,20 m 76,22 m 19,80 m 103,05 m 80,85 m 73,91 m 416,94 m 416,94 m SO 007 uzel Legionáská Sovtská Slovenská Úsek AE-2.0 - DN 800, HOBAS Úsek AE-2.0.1 - DN 300, HOBAS Úsek AE-2.0.2 - DN 300, HOBAS + propoj Úsek AE-2.1.1 - DN 250, HOBAS Úsek AE-2.1 - DN 300, 400, HOBAS Úsek AE-2.0.3.1 - DN 400, HOBAS Úsek AE-2.0.3 - DN 250, HOBAS+ propoje Souet SO 007 7,74 m 8,47 m 37,12 m 12,77 m 87,06 m 29,92 m 164,05 m 347,13 m 2 297,06 m Objekty na síti bžné revizní šachty prefabrikované event. monolitické, rekonstruované revizní komory na vložkovaném sbrai; na úseku AA-1.1 štrbinová odlehovací komora, vložená do stávající stoky železobetonový objekt o pdorysném rozmru 2,60 x 1,55 m. Strana 10

B.2. Základní hydrogeologické údaje intenzita 15ti minutového dešt i = 119 l/s/ ha periodicita dešt u = 1 prmrný odtokový koeficient = 0,6 0,85 Recipientem stokové sít a OV je. Litava jejím správcem je Povodí Moravy s.p. Brno. B.3. Údaje o potu obyvatel a kanalizaních pípojkách Stavba Rekonstrukce kanalizace byla realizována v centru msta tj. v pln zastavném území, neeší pipojení dalších producent OV. Poet obyvatel a množství OV uvádná v pvodním Kanalizaním ádu a jeho Dodatku. 1 z r. 2006 se v podstat nemní a zstává v platnosti. Pro pehlednost a úplnost textu Dodatku. 3 se ve strunosti rekapitulují hlavní údaje z tchto materiál: Msto Buovice s místní ástí Vícemilice mají 5 255 obyvatel, na kanalizaci a OV je pipojeno 5 216 obyvatel v. prmyslu, v pepotu Kanalizaních pípojek je zízeno 3 444 EO 1 012 ks Množství OV splaškové 293 562 m 3 /r prmyslové 79 107 m 3 /r Celkem 372 669 m 3 /r Klobouky s pilehlou ástí Buovice mají 560 + 130 = 690 EO, což spolu s tamním prmyslem iní cca 895 EO Množství OV splaškové od obyvatelstva a prmyslu 48 998 m 3 /r Strana 11

C. MAPOVÁ ÁST Za textem Dodatku. 2 K jsou piloženy situace 1:500 v plošném rozsahu rekonstruovaných stok s tím, že celkové situace Buovic a Klobouek, doložené v pedchozích dokumentech, zstávají i nadále v platnosti. A / v.. Situace 1 1 : 500 C1Q/H/002 Situace 2 1 : 500 C1Q/H/003 Situace 3 1 : 500 C1Q/H/004 Situace 4 1 : 500 C1Q/H/005 Strana 12

C. ÚDAJE O OV BUOVICE Odpadní vody z uvedených zdroj tj. msto Buovice, M Vícemilice a Klobouky, jsou pivedeny sbraem DN 1200 na OV. Dílí zdroje OV zahrnují tito producenti: Splaškové OV z bytového fondu Splaškové OV z technické a obanské vybavenosti msta a obcí Splaškové OV z prmyslových závod a drobné podnikatelské sféry Prmyslové OV (s dominantní produkcí množství a zneištní OV od f. Bajer) Podrobný popis je uveden v K z r. X/2006, v tomto textu se rekapitulují v pehledu pouze hlavní body. OV byla uvedena do provozu v r. 1995 a její základní skladba sestávala z tohoto funkního schématu: Pítokový sbra ~ 1200 Vírový separátor s hrubými strojními esly, s funkcí vypínací komory a deš ového oddlovae Vstupní erpací stanice Deš ová zdrž kruhová Hrubé pedištní (kombinované Huber pro separaci shrabk a písku) Obhová aktivace (OA) s provzdušováním a mícháním (2 paralelní linky) Dosazovací kruhové nádrže se stíráním 2 ks Provozní budova Mrný Venturiho žlab na odtoku vyištných OV z istírny Výustní objekt do. Litavy Kalové hospodáství o Vratný kal cirkulace z DN zpt do OA o Pebytený kal do dvojice uskladovacích nádrží o Odvodování pojízdný pásový lis V rámci akce Výstavba vodohospodáské infrastruktury byla provedena Intenzifikace OV Buovice v tomto pehledném rozsahu: Denitrifikaní nádrž (v. míchání hyperod. míchadlem Invent) pedazena ped obhovou aktivaci erpací stanice vratného kalu a vnitního recyklu Jímka svozového kalu Odvodování kalu s rekonstrukcí uskladovacích nádrží a instalací odvodovacího zaízení Huber Strana 13

Popis provozu OV: Hrubé pedištní Sbra DN 1200 ústí do vstupní komplexní ásti OV, což je monoblok vypínací komory, hrubých strojních eslí a vírového separátoru s deš ovým oddlovaem. Max. deš ový pítok (výpotový) 1 135 l/s je rozdlen 310 l/s na OV 825 l/s pepad do recipientu. Separátor plní úlohu pedištní odleheného podílu do eky. erpací stanice plní dvojí funkci: erpání suchých event. edných splašk do množství cca 50 l/s dále na OV erpání deš ového pítoku nad 50 l/s (až cca 260 l/s) do deš ové zdrže kruhové Vlastní hrubé pedištní na erpaném podílu cca 50 l/s sestává s kompaktní sestavy Huber RO5 pro separaci shrabk a písku s dopravou do kontejner. Biologický stupe Pedištné OV pitékají do denitrifikaní nádrže, do níž jsou rovnž zaústny výtlaky vratného kalu a interního recyklu. Obsah nádrže o objemu 300 m 3 je promícháván pomalubžným míchadlem Invent, a takto homogenizovaná sms surové OV, aktivaní smsi a biologického kalu je pes rozdlovací objekt RO1 pivádna do dvojice obhové aktivace objemu 2 x 935 = 1 870 m 3 Oxická ást nádrže vybavena dnovými prvky jemnobublinné aerace, anoxická ást horizontálními míchadly. Tlakový vzduch zajiš ují rotaní dmychadla. K separaci aktivovaného kalu vyištné vody, slouží dv dosazovací nádrže kruhové Ø15m o celkovém objemu 1 026m 3, se stíráním dna a hladiny. Aktivovaný kal z DN je cirkulován zpt do denitrifikace, stejn tak vnitní cirkulace aktivaní smsi. Vyištná OV odtéká do recipientu pes mrný objekt. Výustní objekt do Litavy je spolený pro odlehené vody, pedištné ze zdrže a vyištné z OV. Kalové Hospodáství Pebytený biologický kal erpán do dvou uskladovacích nádrží 2 x 400 m 3. Zahuštný kal (622 kg/d 100% TS, 25 m 3 /d 2,5%) je odvodován na sítovém separátoru Huber Rotamat. Množství a zneišt ní OV (rekapitulace stáv. K) Mené množství ištných OV: Buovice v. Vícemilic 293 562 m 3 /r Prmyslové OV 79 107 m 3 /r Klobouky 48 998 m 3 /r 421 667 m 3 /r Prmrné denní množství 1 155,2 m 3 /d Strana 14

Zneištní OV na pítoku do OV: Buovice + Vícemil Klobouky (teoret.) BSK 5 t/rok 130,81 19,60 CHSK cr t/rok 304,4 39,2 NL t/rok 186,15 17,97 N NH 4 t/rok 27,59 - N anorg t/rok 28,31 - N c t/rok - 3,59 P c t/rok 4,73 0,816 Hodnoty vypouštní OV z OV povolené vodohospodáským rozhodnutím MÚ Buovice OŽP dne 21.4.2006 j. ŽP/VOD/3.2/05. Množství OV 1 480 m3/d, 540 000 m3/rok Zneištní OV mg/l p m t/rok BSK 5 25 50 13,5 CHSK cr 12 170 64,8 NL 30 60 16,2 N NH 4 15 30 8,1 N c 20 - P c 2,5 - Strana 15

E. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O RECIPIENTU Recipientem pro vyištné OV z OV Buovice je. Litava, íní km 32,800,.h.p. 4-15- 03-048 Hydrologické údaje toku Litava jsou uvedeny v Kanalizaním ádu X/2006, v. koncentraních hodnot zneištní toku v obvyklých ukazatelích. V Dodatku. 2 K se neuvádí. Strana 16

F. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPAD. VODAMI A JEJICHŽ VNIKNUTÍ DO VEEJNÉ KANALIZACE MUSÍ BÝT ZABRÁNNO Do stokové sít veejné kanalizace ve mst Buovice nesmjí vniknout látky uvedené ve vyhlášce.6/77 Sb., které nejsou odpadními vodami: Radioaktivní, infekní, karceogenní a jiné látky, které ohrožují bezpenost a zdraví obsluhy stokové sít a OV, popípad obyvatelstva nebo zpsobují nadmrný zápach. Látky narušující materiál stokové sít nebo stavební a technologické vybavení OV. Látky zpsobující závady v prtonosti stokové sít nebo OV. Látky holavé, výbušné nebo takové, které smísením se vzduchem popípad s vodou nebo jinými látkami tvoí výbušné, dusivé nebo otravné smsi. Látky samy o sob nezávadné, které však po smísení s jinými látkami, které se mohou ve stokové síti bžn vyskytovat, mohou tvoit jedovaté látky. Žíraviny, jedy, pesticidy, omamné látky, polychlorované bifenily. Rychle sedimentující látky tvoící tžké, soudržné sedimenty. Látky inklinující k nalepování a nabalování na stny stok. Soli použité v zimním období k údržb komunikací s množství pesahujícím 300mg/l a uliní neistoty pesahující 200mg/l. Ropa a ropné látky pesahující koncentraci 20mg/l. Kejda a movka. Výpalky, kvasnice a vinné kaly. Podzemní vody mohou být do kanalizace pouštny pouze s pedchozím souhlasem správce kanalizace, a to po individuálním posouzení ve vztahu k dimenzím stok a úinkm podzemní vody na stokovou sí a OV. Napojení povrchových tok do kanalizace je zakázáno. Do stokové sít veejné kanalizace nesmjí být vypouštny odpadní vody odtékající ze septik prostých a biologických. Vypouštt obsah žump a zachycených kal ze septik do veejné kanalizace je zakázáno. Strana 17

G. STANOVENÍ NEJVYŠŠÍ PÍPUSTNÉ MÍRY ZNEISTNÍ G.1. Údaje o stávajícím množství a zneist ní odpad. vod ve veejné kanalizaci Množství odpadních vod Podnik Poet prac. dní Poet zamstnan c Poet Q OV Q deš ové Q OV Q celkem pípojek m 3 /d m 3 m 3 /r m 3 /r 1 Bajer a spol, spol.s.r.o 254 144 1 165,00 380 41 910,0 42 290,0 2 TOOLS a.s. 95 254 1 7,36 7 091 699,2 7 790,2 3 Suavitas s.r.o 254 30 1 1,60 449 406,4 855,4 4 Wood parket a.s. 242 123 1 16,30 1 068 3 944,6 5 012,6 5 Devodílo Rousínov v.d. 254 38 2 0,40 1 689 101,6 1 790,6 6 OTECO CZ spol.s.r.o. 252 34 1 2,50 492 630,0 1 122,0 7 Pegas a.s. Znojmo 365 126 4 13,00 4 726 4 745,0 9 471,0 8 CE WOOD a.s Zlín 254 32 1 3,20 7 674 812,8 8 486,8 9 Betakom s.r.o 252 18 1 1,15 1 248 289,8 1 537,8 10 eská pošta s.p. 254 24 1 1,52 364 386,1 750,1 Celkem 823 14 212,03 25 181 53 925,5 79 106,5 Koncentraní zneištní Podnik BSK 5 CHSK NL NH 4 N RL RAS P C NEL g/m 3 g/m 3 g/m 3 g/m 3 g/m 3 g/m 3 g/m 3 g/m 3 1 Bajer a spol, spol.s.r.o 601 1110 179 115 1980 1500 6,0 0,3 2 TOOLS a.s. 210 423 93 32,4 650 461 6,3 20 3 Suavitas s.r.o 4 Wood parket a.s. 21 88 164 1,2 448 4,4 5 Devodílo Rousínov v.d. 6 OTECO CZ spol.s.r.o. 7 Pegas a.s. Znojmo 8 CE WOOD a.s Zlín 10,8 45 44 1,4 220 380 2,7 9 Betakom s.r.o 10 eská pošta s.p. 39,5 300 64 85 692 11,7 Strana 18

Látkové zneištní Podnik BSK 5 CHSK NL NH 4 N RL RAS P C NEL kg/d kg/d kg/d kg/d kg/d kg/d kg/d kg/d 1 Bajer a spol, spol.s.r.o 99,17 183,15 29,54 18,98 326,70 247,50 0,990 0,050 2 TOOLS a.s. 1,55 3,11 0,68 0,24 4,78 3,39 0,041 0,147 3 Suavitas s.r.o 4 Wood parket a.s. 0,342 1,434 2,673 0,020 7,302 0,072 5 Devodílo Rousínov v.d. 6 OTECO CZ spol.s.r.o. 7 Pegas a.s. Znojmo 8 CE WOOD a.s Zlín 0,03 0,14 0,14 0,00 0,70 1,22 0,009 0,000 9 Betakom s.r.o 10 eská pošta s.p. 0,06 0,46 0,10 0,13 1,05 0,00 0,018 0,000 Celkem 101,15 188,30 33,13 19,37 340,54 252,11 1,129 0,197 G.2. Maximální hodnoty zneist ní odpad. vod vypoušt ných do veejné kanalizace Ukazatel Symbol K z r. 1998 [mg/l] Maximum dle vyhlášky 428/2001 [mg/l] Reakce vody ph 6,0 8,5 6,0 9,0 Nový kanalizaní ád [mg/l] r. 2006 6 8,5 Teplota T 40 C 40 C 40 C Biochemická spoteba kyslíku BSK 5 300 800 300 Chemická spoteba kyslíku CHSK cr 600 1600 600 Nerozpušt né látky NL 600 500 500 Dusík amoniakální N NH 4 100 45 45 Dusík celkový N celk. 60 60 Fosfor celkový P celk 6 10 10 Rozpušt né anorganické soli RAS 1200 2500 1500 Kyanidy celkové CN celk 0,2 0,2 0,2 Kyanidy toxické CN tox. 0,1 0,1 Nepolární extrahovatelné látky NEL 20 10 10 Strana 19

Extrahovatelné látky EL 80 80 Tenzidy anioaktivní PAL-A 10 10 10 Rtu Hg 0,05 0,05 0,05 M Cu 0,5 1,0 0,5 Nikl Ni 1,0 0,1 0,1 Chrom celkový Cr celk. 0,5 0,3 0,3 Chrom šestimocný Cr 6+ 0,1 0,1 0,1 Olovo Pb 0,1 0,1 0,1 Arsen As 0,2 0,2 0,2 Zinek Zn 2 2 2 Kadmium Cd 0,2 0,1 0,1 Tuky a oleje rostlin. a živoiš. pvodu 55 55 Fenoly 30 30 Dusinanový dusík N NO 3 50 50 Absorbovatelné org. uhlovodíky AOX 0,2 0,2 Selen Se 0,05 Stíbro Ag 0,1 Poznámka: Koncentraní limity ve dvouhodinových smsných vzorcích získaných sléváním 8-dílích vzork stejného objemu v intervalu 15 minut, tvoí hodnoty maxima dle vyhlášky. 428/100. Strana 20

H. POKYNY PRO PROVOZOVÁNÍ STOKOVÉ SÍT H.1. Úvod Provozní ást kanalizaního ádu je souhrn pokyn pro správný provoz stokové sít a správnou obsluhu, istní a údržbu stokové sít. Obsluhou je teba zajistit spolehlivé, hospodárné a zdravotn nezávadné odvádní odpadních vod (z ureného území nebo pipojené nemovitostí) s pihlédnutím k provozu, prtokovým pomrm a okamžité kvalit vody v recipientu. Správná funkce stokových sítí a kanalizaních pípojek se zabezpeuje pravidelnou údržbou, soustavným istním a ádnou revizí. Závady zjištné pi revizích se musí odstraovat v asovém sledu podle naléhavosti tak, aby byla stále zaruena provozuschopnost stokové sít a kanalizaních pípojek. V zájmu provozovatele je, aby provoz kanalizaních stok byl bezporuchový, spolehlivý a hospodárný. Cílem obsluhy a údržby, oprav, rekonstrukcí a modernizací základních prostedk kanalizaních stok je, aby bylo dosaženo bezporuchového, spolehlivého a hospodárného provozu celého systému odkanalizování obce. H.2. Všeobecné zásady pro obsluhu Obsluha a údržba se provádí v souladu s ustanovením schváleného provozního a kanalizaního ádu. Pílohou tohoto ádu je projektová dokumentace doplnná podle skuteného provedení. Tato technická dokumentace musí být neustále k dispozici pracovníkm provádjícím obsluhu a údržbu. Pi obsluze a údržb stok se využívají nové technické poznatky, progresivní mechanizaní prostedky a technologické postupy. Pi obsluze a údržb stok se postupuje tak, aby nebyly doteny chránné zájmy oban a organizací a aby nedošlo ke zhoršení životního prostedí. Provoz stok zajiš ují pracovníci s pedepsanou kvalifikací a materiálovým vybavením. Pracovníci musí být seznámeni s platnými hygienickými a bezpenostními pedpisy, musí být pimen vybaveni pracovními pomckami a ochrannými prostedky a musí být pod pravidelnou lékaskou kontrolou. O obsluze a údržb se vedou pracovní záznamy. V rámci obsluhy a údržby stok se: prohlídkou zjiš uje stavební a technický stav istí stoky, odstraují nánosy a jiné pekážky, drobné poruchy vetn drobných závad vodotsnosti a píin narušení stok provádí drobné stavební úpravy a opravy kontroluje dodržování limit jakosti odpadních vod vypouštných do stok likvidují hlodavce ve stokách (deratizace) Strana 21

odstraují následky poškození stok správci ostatních podzemních a nadzemních inženýrských vedení i psobením jiných zásah zajiš uje vtrání k odstranní výbušných, zdravotn závadných nebo narušení a korozi psobících plyn a par kontroluje a zajiš uje volný pístup k objektm na stokách Pi istní stok nesmí splaveniny ze stok narušit provoz erpací stanice a istírny odpadních vod, zpsobit havárii v technologii istní a také zhoršení jakosti vod ve vodním recipientu. Materiál vytžený ze stok se ukládá pímo do nádob a kontejneru a odváží se na skládku odpadu. S tímto materiálem se manipuluje tak, aby nedošlo k hygienickým závadám. Na opravy je nutné používat pouze vhodné stavební materiály ve smyslu platných norem. Pi obsluze a údržb stok provádné na veejných komunikacích a prostranstvích se zajistí bezpenost silniního provozu a osob osazením dopravního znaení. H.3. B žná obsluha a údržba stok Prohlídky stok se provádjí bu vizuáln, nebo pomocí kamery s možnosti dokumentace stavebního stavu stok. Výsledky prohlídek stok se evidují a vyhodnocují a opatení z nich vyplývající se uskuteují v poadí dle dležitosti. etnost prohlídek se ídí místními podmínkami, rozsahem a stavebním a technickým stavem stok. Provádí se nejmén jedenkrát za 5 let, v pozdjších letech se tento cyklus zkrátil úmrn se stáím stok. etnost prohlídek stok stanovená v pedchozím odstavci se zvyšuje pi nedostatené unášecí síle odpadní vody proudící ve stoce. Z tchto stok se nánosy odstraují pednostn. Nánosy nemají pesáhnout úrove dna zaústní kanalizaních pípojek a nesmjí podstatn omezit prtonost stoky. Pi prohlídkách stok se zjišuje poteba a rozsah: istní a údržby likvidace hlodavc odstranní následk narušení stok vtrání stok kontroly jakosti odpadních vod rekonstrukce v dsledku petížení, nevyhovujícího stavebního stavu a ztráty vodotsnosti Pi istní stok se doporuuje užívat takové zpsoby, které nevyžadují pítomnost obsluhy uvnit stoky. Pi istní stok hydromechanizací nesmí splavovaný nános zhoršit prtokové pomry v níže položených úsecích stoky. Strana 22

Pi istní stok vysokotlakovými istícími vozy se volí takový tlak vody, který nenaruší konstrukci stoky. K odstranní pevných ucpávek a tvrdých pedmt v neprlezné stoce se doporuuje použít mechanických purátor. Pi odstraování nános proplachem stok nesmí docházet k trvalému usazování nános ve vodním recipientu ped výustním objektem stoky. Vzniklé nánosy je nutno urychlen odstranit. Proplachováním nesmí nastat takové vzdutí proplachovací vody ve stoce a kanalizaních pípojkách, které by zpsobilo škody na napojených objektech. H.4. B žná obsluha a údržba objekt na stokách a) Všeobecn Revize a prohlídky objekt je nutno provádt min. 1x ron Pi prohlídkách objekt na stokách a jejich píslušenství se zajiš uje poteba a rozsah: istní a údržby pístupnosti odstranní následk narušení objekt obnovy nebo zlepšení funkní neschopnosti výškové úpravy poklop a míží Do objekt provozn dležitých (odlehovací komory, erpací stanice) musí být zajištn pístup i v zimním období. Poškozené objekty nebo jejich poškozené, nefunkní a neúplné píslušenství nutno neprodlen opravit, vymnit nebo doplnit. Nevyhovující a poškozené poklopy, zkorodovaná nebo chybjící stupadla a žebíky se nahradí novými a opatí nátrem proti korozi. Poklopy na objektech je nutno osadit stabiln. Ped vstupem do objekt na stokách je nutno odstranit neistoty na stupadlech, žebících a stnách a nánosy na dn objekt. Kluzné ásti strojního zaízení se promažou vždy po pedchozím oistní nejmén 2x za rok, pokud návod výrobce nestanoví jinak. Nátry kovových ástí se kontrolují nejmén 1x za dva roky a podle poteby se obnovují. b) Kanalizaní šachty, spojné šachty apod. Prohlídky tchto objekt se provádjí pi revizi, istní, obsluze a údržb stok nebo pi dalších souvisejících pracích. Strana 23

c) Dešové vpusti Deš ové vpusti se kontrolují nejmén 2x za rok, vpusti v místech s nezpevnnou vozovkou se kontrolují astji. Deš ové vpusti se istí tak asto, aby byly prtoné a zachycovaly písité, hlinité a jiné splaveniny. Mají se istit po nadmrných deš ových srážkách a po zimním období. V zimním období se musí dle poteby vpusti odmrazovat pomocí technologické vody do 60BC a fekálního vozu. Vpusti se musí istit tak asto, aby ádn plnily svj úel. Ucpání vpustí je nutno odstranit ihned po jeho zjištní. Míž s rámem je nutno udržovat v úrovni okolního povrchu terénu a v neporušeném stavu. U vpusti s protizápachovým vodním uzávrem se kontroluje jeho zavodnní. d) Odlehovací komory, usazovací nádrž Odlehovací komory a usazovací nádrž se kontrolují a istí po každé nadmrné srážce nebo pi zejmé zmn prtoného režimu ped a za odlehovací komorou, nejmén však 2x za msíc. Prohlídka sestává z kontroly nepoškozenosti pepadové hrany bez usazenin a neomezené prtonosti vtok do škrtícího a odpadního potrubí. Odstranní shrabk z hrubých eslí nutno provádt po každém dešti, usazovací nádrž se vyerpá, sedimenty ze dna se odstraní a vyvezou na obecní skládku. e) Výustní objekty Výustní objekty se kontrolují 4x za rok Kontroluje se také zpevnní beh a dna vodního toku a výustního objektu, zjištné závady se urychlen odstraní. Pi kontrole se provádí i kontrola žabích klapek. f) Kanalizaní pípojky Obsluha a údržba kanalizaních pípojek se provádí podle poteby. Odstraují se zejména její ucpání. I. OPATENÍ PI PORUCHÁCH A HAVÁRIÍCH KANALIZACE I.1. Obsluha a údržba pi mimoádných okolnostech Pi nepedvídaných situacích, zejména pi porušení a ucpání stoky nebo pi vniknutí závadných látek do kanalizace se závady ihned odstraují. Pi porušení stoky spojené s jejím závalem se neprodlen zajistí náhradní pevedení odpadní vody, pípadn zamezení odtoku odpadní vody ze zdroje tak, aby nedošlo k hmotným škodám a hygienickým závadám. Strana 24

Narušená místa povrchu terénu, zejména komunikací, se zabezpeí, tj. ohranií a opatí dopravním znaením a osvtlením. Jsou-li pi poruše stoky a pi jejím odstraování obnaženy nebo doteny jiná podzemní inženýrská vedení, uvdomí se o tom jejich správci nebo se zajistí jejich úast. Pi ropné a jiné havárii, spojené s vniknutím závadných látek do stok, se postupuje ve spolupráci s orgány státní správy, vodohospodáskou inspekcí a hygienickou službou podle plánu havarijního opatení. Pi takové havárii je nutno vynaložit úsilí na zjištní píin a zamezení dalšího vnikání závadných látek do stoky. Následn se tyto látky ze stoky odstraní. I.2. Opatení pi poruchách a haváriích Za havárii zpsobenou producentem je považováno vpuštní látek, které nejsou odpadními vodami a jsou jmenovit uvedeny v kanalizaním ádu. Uživatel závadných látek, a ten kdo nakládá s vodami, pokud u nho došlo k havárii, je povinen init jednak bezpenostní opatení k odstranní jejich škodlivých následk a jednak následná opatení k zneškodnní havárie. Bezprostedním opatením k zneškodování havárie je zejména: Neprodlené hlášení havárie Co nejrychlejší odstranní píin havárie Zabránní škodlivým následkm havárie nebo alespo jejich zmírnní tak, aby byly co nejmenší Opatení k odstran ní škodlivých následk havárie je zejména: Likvidace uniklých závadných látek Uvedení zasaženého místa pokud možno do pvodního stavu Hlášení havárie: Havárii hlásí pvodce nebo ten, kdo ji zjistil, nejvhodnjším a nejrychlejším zpsobem Vaku Vyškov, na Mstský úad nebo komukoliv z len zastupitelstva. Pvodce havárie je povinen poskytnout provozovateli kanalizace úinnou pomoc pi likvidaci následk havárie. Náklady spojené s odstraováním poruchy nebo havárie hradí viník. O prbhu havárie a jejího odstraování vede provozovatel kanalizace záznamy. I.3. Zpsob vedení provozní dokumentace Provozní deník Provozovatel je povinen vést evidenci o obsluze, poruchách, provádném istní a údržb stokové sít a objekt na ní. Jako doklad o stokové síti musí být veden provozní deník kanalizace. Do provozního deníku kanalizace provozovatel zapisuje zejména: Termíny a výsledky prohlídek stokové sít a objekt na ní Termíny a výsledky istní stokové sít a objekt na ní Strana 25

Termíny revizí el. zaízení, zjištné závady a zpsoby odstranní Termíny provádní deratizace sít Výskyt mimoádných událostí Výskyt poruch na stavebních objektech a strojním zaízení Ostatní závady, které se na stokové síti vyskytnou J. POKYNY PRO BEZPENOST A HYGIENU PRÁCE Pi obsluze a údržb stok jsou pracovníci seznámeni s píslušnými bezpenostními pedpisy podle druhu prací, které vykonávají. Pracovnici jsou vybaveni pracovními pomckami a ochrannými prostedky a jsou pod pravidelnou lékaskou kontrolou. Všechny zachycené neistoty a odpady se odstraují hygienicky nezávadným zpsobem. Obsluhu, istní a údržbu stokové sít mohou provádt pouze pracovníci starší 18 let. Obsluhovatelé mechanism a stroj jsou obeznámeni s jejich funkcí a provozem tak, aby nedošlo ke zranní. J.1. innost ped vstupem do stok a objekt Ped vstupem do stok a objekt se musí podzemní zaízení 20 30 minut vtrat. K uspíšení vtrání se používá odplynní pomocí potrubí a ventilátoru. Odplyova musí být pohotov i tam, kde mže dojít k nenadálému zamoení stoky. Ve stokách a objektech se smí pracovat tehdy, je-li prostedí v podzemí bezpené. Jsou-li o bezpenosti ovzduší pochybnosti (zejména v místech, kde odpadní vody stagnují delší dobu), smí pracovník vstoupit do stoky pouze s nasazenou maskou. Ve stokách a objektech je zakázáno kouit a používat oteveného ohn, rovnž k otevenému vstupu se nesmí pistupovat s ohnm, hoící cigaretou, zápalkou apod. Je zakázáno vhazovat do vstupu jakýkoliv hoící pedmt. Ve stokách a objektech se smí používat bezpenostní svítidla pro prostory s nebezpeím výbuchu. Penosná svítidla musí být maximáln o naptí 12 V. Nejast jší možné plyny, které lze oekávat: Plyn Charakteristika plynu Rel. m rná hmotnost Poznámka CO Bez chuti a zápachu 0,97 Výbušný, jed pi konc. 12,5% až 74% CO2 Nakyslá chu, bez zápachu 1,53 Nevýbušný, nedýchatelný CH4 Bezbarvý, bez zápachu 0,55 Výbušný pi konc. 5% až 15% H2S Zápach po zkažených vejcích 1,19 Prudký nervový jed HCN Zápach po hokých mandlích 0,94 Prudký jed Strana 26

J.2. Práce ve stokách Ped zahájením práce ve stokách je nutno ovit, zda na stoku nejsou pipojeni uživatelé s nebezpenými odpadními vodami. V tom pípad se musí tito uživatelé prokazateln upozornit, že se bude ve stoce pracovat. Je nutno zamezit možnosti vnikání tchto nebezpených vod do stok, kde se pracuje, bez ohledu na uživatele, který tyto vody produkuje. V prlezných a prchodných stokách musí být pi práci nejmén dva pracovníci. Pomocí bezpenostního pasu vždy jeden zajiš uje druhého. U vstupu do stoky, ve které se pracuje, musí být na povrchu aspo jeden pracovník, který neustále steží pracující ve stoce a drží konce lana bezpenostního pásu, který musí být v bezzávadném stavu. Pracovníci ve stoce a na povrchu musí sledovat a pedávat si smluvená znamení oznamující, že prbh prací je normální nebo upozorující na jakékoliv nebezpeí. Ucpání v neprlezných stokách a v potrubí odstrauje ze dna vstupu jeden pracovník, stežený dalším pracovníkem na povrchu. J.3. Práce ve vstupech Ve vstupech do stok a komor musí mít pracovníci na hlav ochrannou pilbu. Ve vstupních šachtách neprlezných stok smí pracovat pouze jeden pracovník, stežený dalším pracovníkem na povrchu. Pi spouštní nebo vytahování materiálu, náadí a pomcek se musí pracovník krýt pod horní šikmou plochou šachty. Sestup a výstup se dje po stupakách. Pracovník nesmí nic nést a musí se stídav zachycovat obma rukama držadel stupaek. Nepouští se, pokud pevn a jist nestojí obma nohama na spodních stupakách. Chybí-li ve vstupech dv nebo více po sob následujících stupaek, nesmí se po zbývajících slézat ani vystupovat. V tomto pípad je možno pro sestup nebo výstup použít dostaten pevného devného žebíku. Spouštní pracovník do vstupu pomocí lana je zakázáno. K. ZPSOB KONTROLY DODRŽOVÁNÍ KANALIZ. ÁDU K.1. Kontrola dodržování podmínek stanovených kanaliza. ádem Množství a povolené zneištní odpad. vod vypouštných od jednotlivých producent do veejné kanalizace je dáno smluvním vztahem obsaženým v uzavené obchodní smlouv mezi jednotlivými zneiš ovateli a provozovatelem kanalizace, tedy Vakem a.s. Vyškov. V souasné dob není u drobných producent vybudován kontrolní profil, tj. objekt umožující mit množství protékající vody, event. odebírat vzorky odpadních vod. Kontrolní profil je pouze u dominujících zneis ovatel. Dle SN 75 72 41 je producent odpad. vod povinen zajistit kontrolu mení množství a zneistní odpad. vod vypouštných do veejné kanalizace. Strana 27

Z hlediska produkovaného zneistní ve vypouštných odpad. vodách bude pro jednotlivé producenty stanovena etnost odebírání kontrolních vzork novým vodohospodáským rozhodnutím o nakládání s vodami píslušného vodoprávního úadu. K.2. Aktualizace kanalizaního ádu Aktualizace kanalizaního ádu bude provádna vždy pi zmn podmínek uvedených v tomto textu, týkajících se zmny množství odpadních vod a koncentrace zneistní. Zmny mohou být vyvolány rozšíením kanalizaní sít, zmnou výroby u rozhodujících zneis ovatel pipojených na veejnou kanalizaci, odvodnním extravilánu apod. K.3. Použité podklady - Provozní ád pro ZP OV Buovice z r. 1995 - Kanalizaní ád veejné kanalizace msta Buovic z r. 1999 - Majetková a provozní evidence vstupní formuláe Vaku Vyškov - Situace kanalizace Buovic z r. 1975 - Hospodáské smlouvy na odbr a vypouštní vod mezi Vakem Vyškov a vtšími producenty odpad. vod vetn vyplnných vodohospod. dotazník - Platná vodohospodáská rozhodnutí a povolení nakládání s vodami - Kanalizaní ád X/2006 (Pöyry Brno) - K Dodatek. 1 X/2006 (Pöyry Brno) - Výstavba vodohospodáské infrastruktury Buovice Dokumentace sk. provedení K.4. Seznam souvisejících norem a pedpis Zákon. 254/2001 Sb. o vodách Zákon. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu Zákon. 451/1992 Sb. zákoník práce Zákon. 258/5000 Sb. o ochran veejného zdraví Zákon. 133/1985 Sb. o požární ochran, ve znní pozdjších pedpis Vyhláška. 428/2001 Sb. Ministerstva zemdlství, kterou se provádí zákon 274/2001 Sb. Zákon. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o zmn nkterých zákon Zákon 240/2000 Sb. o krizovém ízení (krizový zákon) Zákon. 241/2000 Sb. o hospodáských opateních pro krizové stavby SN 756101 Stokové sít a kanalizaní pípojky SN EN 752 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizaních pípojek, ást 1 6 SN EN 752-7 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizaních pípojek, ást 7, Provoz a údržba Strana 28

SN EN 1610 Provádní stok a kanalizaních pípojek a jejich zkoušení SN 756909 Zkoušky vodotsnosti stok TNV 75 69 25 Obsluha a údržba stokových sítí Strana 29