11)
ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA MIKULOV 215 219 A2-/AQE Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. STR 2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky.
Obsah Úvod... 3 1 Analýza hospodaření uplynulého období... 5 1.1 Úvod do rozpočtového hospodaření... 5 1.2 Analýza hospodaření... 6 1.3 Analýza rozpočtu... 12 1.4 Závěry analýzy rozpočtu... 15 2 Rozpočtový výhled města... 15 2.1 Zdroje rozpočtového výhledu... 15 2.2 Sestavený rozpočtový výhled... 16 3 Ekonomické hodnocení města... 23 Závěr... 24 Seznam tabulek a grafů... 26 Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s.... 27 2
Úvod Rozpočtový výhled je nástrojem střednědobého plánování a je přínosem i pro ty nejmenší obce. Umožňuje obcím nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti municipality, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost územního samosprávného celku dostát svým závazkům. Vytvořením tohoto dokumentu je naplněno povinné ustanovení zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Obsah dokumentu přesahuje rámec zákonných náležitostí uvedených v 3 zmíněného zákona. Nejen že analyzuje hospodaření v minulosti, ale je sestaven v daleko větší podrobnosti, než stanovuje zákon. I proto usnadňuje takto vytvořený rozpočtový výhled rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, přehled o možnostech hospodaření obce v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý komplexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. Při čerpání finančních prostředků z EU je přínos rozpočtového výhledu ještě markantnější. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Je nutné pružně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a pravidelně rekapitulovat hospodaření samosprávy. Výhodou rozpočtového výhledu je velká možnost manévrování do střednědobé budoucnosti a připravit včas strategii hospodaření a financí. Podkladem pro tvorbu rozpočtového výhledu se staly následující zdroje: Účetnictví let 29 213 Rozpočty let 29 213 Splátkové kalendáře závazků města Predikce sdílených daní na roky 214 216 ze státního rozpočtu (resp. střednědobého výhledu státu) Platný rozpočet města na rok 214 Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Předpokládané nahodilé příjmy a výdaje Aby byla zachována efektivnost rozpočtového výhledu, měl by být každoročně aktualizován a jeho platnost prodloužena o další jeden rok, aby byl znám aktuální stav a vývoj hospodaření. Za těchto předpokladů má samospráva možnost operativně reagovat a svými rozhodnutími korigovat hospodaření územního samosprávného celku. 3
Definice základních pojmů Běžné příjmy daňové příjmy, nedaňové příjmy a provozní dotace (transfery) Kapitálové příjmy prodej pozemků, ostatních nemovitostí, akcií a majetkových práv Kapitálové příjmy celkem obsahují kapitálové příjmy a investiční dotace (transfery) Provozní přebytek (saldo provozního rozpočtu) rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů. Výše provozního přebytku by měla vždy nabývat kladných hodnot a neměla by v čase klesat. Rozdíl provozního přebytku a splátek jistin rozdíl provozního salda a splátek krátkodobých i dlouhodobých úvěrů. Také výše tohoto ukazatele by měla být vždy kladná Saldo bez financování rozdíl celkových příjmů a výdajů Saldo úplné (saldo rozpočtu) celkové příjmy a přijaté úvěry minus celkové výdaje a uhrazené splátky úvěrů Dluhová základna celkové příjmy po konsolidaci Dluhová služba součet splátek úroků a splátek jistin Ukazatel dluhové služby podíl dluhové služby a dluhové základny. Jeho hodnota by neměla přesáhnout 25 % Index provozních úspor podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Výše tohoto ukazatele by neměla klesnout pod 1 %. Ideální hodnota se nachází v intervalu 2 25 %. Použité zkratky UC účetní skutečnost RS schválený rozpočet RU upravený rozpočet RV rozpočtový výhled PP provozní přebytek HČ hospodářská (podnikatelská) činnost PO příspěvková organizace DPFO daň z příjmů fyzických osob ZČ závislá činnost OSVČ (SČ) osoby samostatně výdělečně činné KV kapitálové výnosy DPPO daň z příjmů právnických osob DPH daň z přidané hodnoty MF ministerstvo financí 4
1 Analýza hospodaření uplynulého období Analýza hospodaření dává ucelený přehled o hospodaření předcházejících období a zároveň slouží jako důležitý podklad při modelování a tvorbě rozpočtového výhledu. 1.1 ÚVOD DO ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Při vyhodnocování finančního hospodaření municipality si je třeba uvědomit, že rozpočet i rozpočtový výhled se skládá z příjmů a výdajů. Příjmy územně samosprávného celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního majetku a investiční dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů územního samosprávného celku. Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opětované i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové politiky. Běžné (nebo také provozní) výdaje musí obec/město vynaložit ze zákona nebo těmito výdaji financovat provozní aktivity. Realizace záměrů a potřeb města včetně naplňování volebního programu se uskutečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, proto musí důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky. Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji se nazývá provozní přebytek. Jsou to prostředky, které zůstávají obci zpravidla na financování investičních záměrů obce. Rozdíl mezi veškerými příjmy a všemi výdaji během rozpočtového roku (od 1. ledna do 31. prosince daného roku) se nazývá saldo rozpočtu (celkové saldo rozpočtu). Z těchto dvou indikátorů je mnohem důležitější provozní přebytek než saldo rozpočtu. Důležitost monitorování tohoto indikátoru se zvyšuje, pokud indikátory nabývají záporných hodnot. Jestliže je schválen deficitní rozpočet (je realizováno více výdajů než příjmů), může být tento deficit pokryt z úspor hospodaření z minulých let. Záporný provozní přebytek (provozní saldo) indikuje možné ohrožení hospodaření municipality. Ve svém důsledku tato skutečnost značí, že obec/město nemá dostatek provozních příjmů na úhradu svých běžných (provozních) výdajů. Tento provozní schodek musí pak pokrýt buď prodejem majetku, nebo úvěrem. Index provozních úspor vyjadřuje využitelnost provozních prostředků, tj. jaká část provozních prostředků může být využita na krytí investičních záměrů města. Optimální hodnota ukazatele se pohybuje okolo 2 % a neměla by klesnout pod 1 %, která je považována za minimální hodnotu tohoto ukazatele. Ukazatel dluhové služby vyjadřuje procentuální poměr dluhové služby a dluhové základny. Neměl by přesáhnout hodnotu 25 %. Dluhová služba je definována jako součet splátek jistin a finančních prostředků použitých na úhradu úroků z přijatých úvěrů. Dluhová základna je hodnota celkových příjmů po konsolidaci. 5
1.2 ANALÝZA HOSPODAŘENÍ Analýza hospodaření města je základním krokem pro sestavení rozpočtového výhledu. Celková bilance ukazuje, že město hospodařilo v jednotlivých letech s příjmy v celkových objemech od 169,4 mil. Kč (212) až do 235,6 mil. Kč (29). Celkový objem výdajů se pohyboval od 141,2 mil. Kč (29) do 262,4 mil. Kč (29). Pouze v roce 29 hospodařilo město s deficitem (-26,8 mil. Kč), v ostatních analyzovaných letech vykazovalo přebytek hospodaření. Nejvyššího přebytku město dosáhlo v roce 213, a to 39, mil. Kč. Vývoj bilance hospodaření zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města ř. Údaje (tis. Kč) 29 21 211 212 213 RS 214 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 79 558 79 21 8 825 98 32 114 428 16 468 2 DPFO ze závislé činnosti 11 883 12 543 12 95 12 25 16 112 16 5 3 DPFO OSVČ 2 441 2 532 2 422 2 865 1 576 3 4 DPFO vybíraná srážkou 1 18 1 18 1 14 1 31 1 61 5 DP právnických osob 11 981 12 353 11 546 12 771 15 578 15 6 DP právnických osob za obce 4 914 5 687 4 877 6 17 6 416 6 5 7 Daň z přidané hodnoty 24 863 25 778 25 861 25 348 32 898 3 8 Místní poplatky 5 569 5 91 5 59 5 45 6 285 5 943 9 Správní poplatky 4 352 3 86 3 6 3 72 4 14 3 95 1 Daň z nemovitostí a z majetku 7 41 5 871 5 797 6 339 6 24 6 11 Ostatní daňové příjmy 5 135 4 467 7 24 22 97 23 789 19 575 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 36 854 32 942 34 74 33 4 34 4 36 76 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 5 453 5 125 5 756 3 436 4 986 4 735 14 Příjmy z pronájmu 24 556 17 879 21 839 19 845 21 827 22 87 15 Výnosy z finančního majetku 182 2 169 261 22 17 16 Přijaté sankční platby 3 958 6 6 4 668 4 52 4 425 5 51 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 2 616 3 28 2 24 4 832 2 566 4 717 18 Přijaté splátky půjček 9 19 68 11 16 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 116 411 112 143 115 53 131 324 148 467 143 228 2 Neinvestiční dotace (transfery) 84 382 89 542 8 887 22 82 2 599 16 63 21 Převody z vlastních fondů (HČ) 1 25 *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 2 794 21 686 196 442 154 145 169 67 159 83 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 16 517 11 273 1 95 13 6 29 24 5 35 24 Investiční dotace (transfery) 18 268 12 721 3 2 254 6 947 *25 PŘÍJMY CELKEM 235 579 225 68 27 647 169 45 25 218 165 18 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 43 821 42 358 38 76 39 456 4 33 42 5 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 7 211 3 855 3 521 3 191 3 82 3 967 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 473 1 125 1 23 931 52 46 29 Nákup energií 14 229 8 3 4 436 3 996 4 197 4 558 3 Nákup služeb 35 99 37 4 35 858 32 257 35 553 39 624 31 Opravy a udržování 14 478 15 548 15 495 11 113 32 327 33 543 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 2 586 2 83 3 43 2 867 4 15 2 975 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 4 455 3 67 2 976 3 88 3 997 1 275 34 Neinvestiční příspěvky PO 1 795 19 24 21 61 19 31 2 441 18 996 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 7 14 7 865 7 118 8 34 8 576 8 264 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 57 328 57 393 52 533 623 723 965 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 478 21 2 777 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 198 858 198 786 186 39 125 129 154 598 159 49 39 Kapitálové výdaje 63 512 24 263 12 134 16 81 11 647 62 94 *4 VÝDAJE CELKEM 262 37 223 49 198 173 141 21 166 245 221 53 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) -26 791 2 631 9 474 28 196 38 972-56 323 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 1 736 6 177 8 248 8 58 8 54 5 14 43 Přijaté půjčky 2 265 4 735 44 Změna stavu na bankovních účtech 61 427 45 Řízení likvidity 76 56 36 *46 FINANCOVÁNÍ 18 529-1 442-8 172-8 452-8 468 56 323 *47 PŘÍJMY všechny 255 844 23 415 27 723 169 461 25 254 226 67 *48 VÝDAJE všechny 264 16 229 226 26 422 149 718 174 749 226 67 *49 SALDO úplné -8 262 1 189 1 31 19 744 3 55 *5 Provozní přebytek 1 936 2 9 1 43 29 16 14 469 421 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 2-3 277 2 154 2 58 5 965-4 683 *52 Index provozních úspor,96 1,44 5,3 18,82 8,56,26 *53 Dluhová základna 235 579 225 68 27 647 169 45 25 218 165 18 *54 Dluhová služba 2 22 7 264 9 259 9 422 8 993 5 549 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %),93 3,22 4,46 5,56 4,38 3,36 56 Zůstatky na účtech 14 148 14 766 12 667 32 411 62 915 57 Pohledávky 21 228 114 58 Závazky 896 768 64 512 384 59 Stav úvěrů 26 269 29 669 26 497 18 118 9 739 6
Město mělo po celé sledované období podobnou skladbu příjmů. Co do objemu nejvýznamnější roli v hospodaření města hrály příjmy daňové. Podíl daňových příjmů na běžných příjmech se v rámci sledovaného období vyznačuje obdobným směrem vývoje jak v absolutním, tak v relativním vyjádření a v jednotlivých letech se pohybuje v rozmezí od 39,3 % (21) do 67,7 % (213). Podíl od roku 212 výrazně vzrostl v důsledku nižšího objemu přijatých neinvestičních transferů (ukončení výplat sociálních dávek prostřednictvím obecních úřadů) a nárůstu příjmů na položce Odvod z výherních hracích přístrojů (položka 1355). V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 49,1 % příjmů běžných. Také podíl daňových příjmů na celkových příjmech je v jednotlivých letech obdobný. Kromě výše zmíněného je ovlivněn zejména investiční aktivitou města a s tím souvisejícím objemem obdržených investičních transferů. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se pohybuje mezi 33,8 % (29) 58, % (212). V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 43,3 % příjmů celkových. Na výši daňových příjmů se podepsal rok 213, kdy se projevila účinnost novelizace zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posílila příjmy obcí ze sdílených daní. V tomto roce došlo k meziročnímu nárůstu sdílených daní o 13,3 mil. Kč, tj. 24,4 %. Kromě primární skupiny sdílených daní má od roku 212 na podíl daňových příjmů vliv účinností novely loterijního zákona č. 22/199 Sb., na jejímž základě stát nově vybírá poplatek za povolený přístroj a vybrané peníze obcím přerozděluje (v případě města Mikulov se za rok 212 jednalo o 16,8 mil. Kč na položce Odvod z výherních hracích přístrojů - položka 1355). Objemově nejvýznamnější změnu představovala změna výplatních míst sociálních dávek, které se v rozpočtu města projevily poklesem účelových neinvestičních transferů (o cca 54,7 mil. Kč) Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření tis. Kč 3 25 2 15 1 5 6 4 2-2 -4 29 21 211 212 213 RU 214-6 Saldo bez financování Příjmy celkem Výdaje celkem Na celkovém objemu příjmů se významně podílely také přijaté dotace (transfery). V neinvestiční části se jedná zejména o dotace pokrývající výkon státní správy. Od roku 29 tyto dotace poklesly o 4,8 mil. Kč (na hodnotu 14,8 mil. Kč v roce 213), přestože rozsah činností vykonávaný městem za stát vzrostl. Nezanedbatelnými položkami jsou také ostatní transfery ze státního rozpočtu, které až do roku 211 zahrnovaly prostředky určené na výplatu sociálních dávek (v průměru sledovaného období 58,1 mil. Kč). Výše neinvestiční transferů od obcí a krajů jsou pak relativně méně významné a dosahují výše v řádech mil. Kč (průměrný objem prostředků činí 2, mil. Kč). 7
Pro rozvoj města jsou pak velmi důležité dotace investiční, jejichž maxima dosáhlo město v roce 29 (18,3 mil. Kč). Investiční aktivita města v letech 29-213 je vyjádřena částkou 127,6 mil. Kč, z toho 4,5 mil. Kč bylo hrazeno z dotací (tj. 31,7 %). Výše investičních výdajů kulminovala v roce 29, kdy město proinvestovalo téměř 63,5 mil. Kč (2,9 % nákladů pokryly investiční dotace). Graf č. 2: Vývoj příjmů Struktura příjmů (v %) Struktura příjmů (v absolutních hodnotách) 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 29 21 211 212 213 RS 214 tis. Kč 25 2 15 1 5 29 21 211 212 213RS 214 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace V rámci posouzení hospodaření v minulosti je důležité zaměřit se na plnění a vývoj běžných (provozních) příjmů a výdajů. Obecně platí, že nárůst běžných příjmů by měl být vyšší než nárůst běžných výdajů. V období let 29 213 byl součet provozních příjmů 922,1 mil. Kč, zatímco ve stejném období město utratilo na provozních výdajích 863,4 mil. Kč. Jedna z podmínek udržitelného hospodaření byla splněna. Graf č. 3: Vývoj výdajů Struktura výdajů (v %) Struktura výdajů (v absolutních hodnotách) 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 29 21 211 212 213 RS 214 tis. Kč 3 25 2 15 1 5 29 21 211 212 213 RS 214 Běžné výdaje Kapitálové výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Pokles objemu provozních příjmů od roku 29 do roku 213 byl 31,7 mil. Kč, zatímco provozní výdaje ve stejném období poklesly o 44,3 mil. Kč. Pokles objemu provozní části v absolutních hodnotách je důsledkem výše zmíněné změny výplatních míst sociálních dávek, tedy absencí těchto rozpočtem 8
protékajících prostředků. Jejich objem dosahoval v letech 29 211 průměrně 58,1 mil. Kč. Pokud tedy očistíme vývoj provozní části o tuto částku, je zřejmé, že objem prostředků v absolutním vyjádření ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostly rychleji než provozní výdaje. To znamená, že z tohoto pohledu se hospodaření města vyvíjí optimálním směrem. Pokud ovšem zahrneme také rok 214, meziroční pokles běžných příjmů upraveného rozpočtu je 41, mil. Kč, naopak pokles běžných výdajů je 39, mil. Kč. Tato meziroční změna provozního rozpočtu je naopak ukazatelem možného zhoršení hospodaření. Protože se jedná ale o finanční plán na začátku rozpočtového roku, není možné relevantně posoudit, v jaké míře jsou plněny jednotlivé rozpočtové třídy. Rozpočet by však měl odrážet určitou míru opatrnosti při jeho sestavování a tudíž plnění běžných příjmů by mělo být mírně podhodnoceno a plnění běžných výdajů naopak mírně nadhodnoceno. Je zapotřebí sledovat, jak se bude provozní část rozpočtu vyvíjet, neboť trend, kdy běžné výdaje rostou rychleji než běžné příjmy, by byl dlouhodobě neudržitelný. Graf č. 4: Meziroční změny běžných příjmů a výdajů Běžné příjmy a výdaje v % 3,% Běžné příjmy a výdaje (v absolutních hodnotách) 4 2,% 1,%,% -1,% -2,% 21/29 211/21 212/211 213/212 214/213 tis. Kč 2-2 -4 21/29 211/21 212/211 213/212 214/213-3,% -6-4,% Běžné příjmy Běžné výdaje -8 Běžné příjmy Běžné výdaje O vztahu mezi provozními příjmy a výdaji nejlépe vypovídá provozní přebytek. V každém analyzovaném roce nabýval provozní přebytek kladných hodnot. Nejvyšší hodnoty tento základní ukazatel dosáhl v roce 212 (29, mil. Kč), nejnižší pak v roce 29 (1,9 mil. Kč). Průměrná hodnota provozního přebytku ve sledovaném období byla 11,7 mil. Kč, přičemž jeho hodnota od roku 29 do roku 212 meziročně rostla. V roce 213 hodnota provozního přebytku klesla z důvodu nárůstu výdajů na opravy a údržbu majetku města, a to i přes výše zmíněný nárůst výnosů ze sdílených daní. 9
Graf č. 5: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku tis. Kč 25 2 15 1 5 29 21 211 212 213 RU 214 Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek (PP) Další možností, jak zhodnotit hospodaření města, jsou hodnoty indexu provozních úspor. Index vyjadřuje procentuální hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají z provozních příjmů po úhradě provozních výdajů. Minimální hodnota ukazatele je 1 %, v ideálním případě se procentuální výše ukazatele má pohybovat v rozmezí 2 25 %. Graf č. 6: Vývoj indexu provozních úspor tis. Kč 35 3 25 2 15 1 5 5 29 21 211 212 213 RU 214 Provozní přebytek (PP) Index provozních úspor (%) Min. index provoz. úspor 2 15 1 % Předcházející graf ukazuje relativně nízké hodnoty indexu provozních úspor. Pozornost upoutá především hodnota ukazatele v roce 212, což je důsledek účinností novely loterijního zákona č. 22/199 Sb. (za rok 212 se jednalo o nárůst 16,8 mil. Kč na položce Odvod z výherních hracích přístrojů - položka 1355) a úspor v provozní části výdajů (zejména pokles výdajů na nákup služeb, opravu a údržbu majetku města a neinvestičních transferů PO) ve výši cca 9 mil. Kč. V roce následují- 1
cím ukazatel poklesl pod optimální úroveň díky opětovnému nárůstu povozní části výdajů, zejména výdajů na opravy a údržbu majetku města. V příjmové oblasti jsou nejdůležitější skupinou sdílené daně. I v plnění sdílených daní je patrný dopad finanční krize v roce 29, kdy příjem meziročně poklesl o 5,8 mil. Kč, tj. o 13,4 % celkového ročního objemu těchto daní v roce 28. V roce 213 se na výši sdílených daní projevila novela zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posílila procentní podíl měst a obcí na celostátním výnosu sdílených daní. Díky této skutečnosti získalo město do svého rozpočtu meziročně o 13,3 mil. Kč navíc. Graf č. 7: Vývoj sdílených daní tis. Kč 8 7 6 5 4 3 2 1 29 21 211 212 213 214 DPFOzč DPFOosvč DPFOkv DPPO DPH Výdajovou část rozpočtu nejvíce zatěžovaly výdaje spojené s neinvestičními nákupy služeb, které jsou tradičně nejobjemnější položkou provozní části rozpočtu, dále pak platy včetně pojistného, náklady spojené s udržováním a opravami majetku města a neinvestiční transfery PO. V průběhu analyzovaného období město usiluje o úspory na provozních výdajích, jež má možnost jakýmkoliv způsobem ovlivňovat, racionalizací a optimalizací jejich skladby. Vývoj vybraných výdajových skupin provozního rozpočtu mezi roky 29 214 znázorňuje vícečetný graf č. 8. Růst ukazatelů v roce 214 je třeba brát s rezervou, neboť se jedná o schválený rozpočet na počátku rozpočtového období. Graf č. 8: Vývoj vybraných výdajových skupin 7 46 tis. Kč 6 5 4 3 2 1 29 21 211 212 213 RS 214 tis. Kč 44 42 4 38 36 34 29 21 211 212 213 RS 214 Neinvestiční nákupy Platy, platby za práci, pojistné 11
4 35 3 25 2 15 1 5 tis. Kč 29 21 211 212 213 Opravy a udržování RS 214 25 2 15 1 5 tis. Kč 29 21 211 212 213 Neinvestiční příspěvky PO RS 214 Pro města s dluhovou službou je důležitým ukazatelem hospodaření rozdíl provozního přebytku a splátek jistin. Pro tento ukazatel platí stejné závěry jako pro provozní přebytek jeho hodnoty by měly být vždy kladné, protože až po uhrazení splátek jistin v daném roce hodnota ukazatele vyjadřuje částku z provozního rozpočtu použitelnou na rozvoj města formou investičních výdajů. V analyzovaném období ukazatel tento předpoklad splňuje ve všech letech vyjma roku 21, kdy provozní přebytek nestačil k pokrytí splatných závazků v daném roce. Graf č. 9: 35 3 25 2 15 1 5-5 -1 Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin 29 21 211 212 213 RS 214 Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny 1.3 ANALÝZA ROZPOČTU V kontextu rozboru hospodaření uplynulého období (29 213) včetně upraveného rozpočtu na rok 214 vyplývá z porovnání roku 213 (účetní skutečnost) s hodnotami roku 214 (plán hospodaření) následující závěry: a) běžné příjmy meziročně poklesnou o 9,2 mil. Kč, zatímco běžné výdaje se zvýší o 4,8 mil. Kč 12
b) z tohoto důvodu provozní přebytek bude vykazovat meziroční pokles o 14, mil. Kč, a přesto stále nabývá kladných hodnot, a to 421, tis. Kč c) také index provozních úspor vykázal pokles o 8,3 % na,26 % d) město počítá se zapojením finančních prostředků z minulých let ve výši 61,4 mil. Kč, které budou primárně sloužit k pokrytí investiční aktivity e) díky poklesu splátek úvěrů index dluhové služby dosáhne zlepšení o 1,2 procentního bodu na 3,36 % Při absolutním meziročním porovnání dle tříd rozpočtové skladby dosahují pozitivního trendu vývoje pouze nedaňové příjmy. Kladná změna na straně těchto příjmů však proporcionálně nepřevýší úbytek daňových, kapitálových a transferových prostředků. Celková změna příjmů tak dosahuje -4, mil. Kč. Na výdajové straně rostou výdaje v provozní i kapitálové části rozpočtu, celkový růst výdajů je 55,3 mil. Kč. Je třeba si ale uvědomit, že hodnocení rozpočtu na začátku rozpočtového roku je pouze orientační. V průběhu roku dochází ke změnám rozpočtu zejména přijatými transfery a tato skutečnost v konečném důsledku zlepšuje základní ekonomické ukazatele a tím i celkové hospodaření města. Rozpočet je navíc sestavován s určitou mírou opatrnosti, na což bylo již upozorněno výše. Je tedy pravděpodobné, že příjmy i výdaje dosáhnout na konci rozpočtového roku optimističtějších hodnot. Plnění rozpočtu je však nutné průběžně sledovat a reagovat na případné negativní odchylky od sestaveného finančního plánu. Tabulka č. 2: Meziroční změny ukazatelů hospodaření Ukazatel 21/29 211/21 212/211 213/212 214/213 Daňové příjmy -357 1 624 17 495 16 17-7 96 Nedaňové příjmy -3 912 1 763-1 7 1 36 2 72 Kapitálové příjmy -5 244-368 2 11 16 198-23 854 Přijaté transfery -386-21 52-56 137 2 472-1 944 Běžné příjmy 892-5 244-42 297 14 922-9 237 Příjmy celkem -9 899-18 33-38 242 35 813-4 38 Běžné výdaje -72-12 747-6 911 29 469 4 811 Kapitálové výdaje -39 249-12 129 3 947-4 434 5 447 Výdaje celkem -39 321-24 876-56 964 25 36 55 258 Provozní přebytek (PP) 965 7 52 18 614-14 547-14 48 Rozdíl PP a splátky jistiny -3 476 5 431 18 354-14 543-1 648 Index provozních úspor (%),47 3,86 13,53-1,27-8,29 Dluh. služba/dluh.základna (%) 2,28 1,24 1,1-1,18-1,2 Celkový pohled na meziroční změny provozního přebytku a provozních příjmů a výdajů s ohledem na vývoj v roce 214 zobrazuje následující graf. 13
Graf č. 1: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů 4 2 tis. Kč -2 21/29 211/21 212/211 213/212 214/213-4 -6-8 Provozní přebytek (PP) Běžné příjmy Běžné výdaje 1.3.1 Sdílené daně Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost, obzvláště nyní v době probíhající reformy veřejných financí a pozvolna se oživující ekonomiky, která se dosud nevymanila z následků ekonomické krize. Sdílené daně predikované společností AQE advisors, a.s. vycházejí z údajů platného státního rozpočtu na rok 214, zákona č. 377/27 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům a vyhlášky 264/213 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů. Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: počet obyvatel k 1.1.213: 7 41 procentuelní podíl obce na výnosu daní:,53386 počet zaměstnanců k 1.12.212: 4 213 procentuelní podíl obce "motivační daň":,996 počet dětí a žáků k 3.9.212: 988 katastrální výměra k 1.1.213 (ha) 4531,84 Tabulka č. 3: Predikce sdílených daní na rok 214 Daňový příjem Podíl obcí (mld. Kč) Město (tis..kč) Rozp. 214 (tis. Kč) DPFO zč -1111 31,5 16 816,59 - Motivační DPFOzč.(1,5%) 2,1 1 99,3 - DPFO zč -1111 vč. motiv 33,6 18 725,62 16 5, DPFO sč - 1112-21,4%,9 48,47 - DPFO sč - 1112-3% 1,9 1 14,33 - DPFO sč - 1112 2,8 1 494,81 1 5, DPFO vyb. srážkou 1113 3,14 1 676,32 1 5, DPPO - 1121 28,78 15 364,49 15, DPH - 1211 63,9 34 113,65 3, Celkem 132,22 71 374,89 64 5, 14
Druhý sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění státního rozpočtu 214. Třetí sloupec zachycuje konkrétní predikci pro město Mikulov - pravděpodobně dosažitelný objem financí plynoucí ze sdílených daní roku 214. Čtvrtý sloupec obsahuje údaje sdílených daní dle schváleného rozpočtu města. Ze srovnání třetího a čtvrtého sloupce vidíme, že rozpočet města má nižší hodnoty než tato výchozí predikce (o cca 1,6 % oproti predikci MF ČR), což lze považovat za poměrně vysokou rezervu pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. 1.4 ZÁVĚRY ANALÝZY ROZPOČTU Správce rozpočtu zvolil k plnění příjmové strany rozpočtu opatrnostní přístup. Je třeba mít na paměti, že hodnoty roku 214 nejsou s největší pravděpodobností konečné. Výše daňových příjmů bude odviset od hospodářské situace státu. Vlastní investiční aktivita města je příčinou záporného salda hospodaření v roce 29 (i přes přijatý dlouhodobý úvěr ve výši 2,3 mil. Kč), v roce 21 bylo záporné saldo odvráceno zapojením dalšího dlouhodobého úvěru v objemu 4,7 mil. Kč. Vliv čerpání úvěru se následně projevil na hodnotách ukazatelů. Jednalo se zejména o hodnotu indexu dluhové služby, který do roku 212 každoročně rostl. Hodnoty indexu se pohybovaly v rozmezí od,93 % (29) do 5,56 % (212). V celém sledovaném období se jedná o příznivé hodnoty. Město v období 29-213 disponovalo zůstatky na účtech ve výši 12,7 mil. Kč (211) až 62,9 mil. Kč (213). V posledních dvou letech sledovaného období zaznamenaly zůstatky skokový nárůst. Úroveň dlouhodobých pohledávek byla v celém období nízká, nejvyšší hodnoty nabývá v roce 212, a to 228 tis. Kč. Také objem dlouhodobých závazků je velmi nízký, po celé období se meziročně snižoval z 896, tis. Kč na 384, tis. Kč. Stav nesplacených úvěrů kulminoval v roce 21 (29,7 mil. Kč) a dále se meziročně snižoval až na hodnotu 9,7 mil. Kč v roce 213. 2 Rozpočtový výhled města Rozpočtový výhled je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných informací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů, včetně smluvně podložených investičních akcí a dluhové služby. Výhodou takto sestaveného rozpočtového výhledu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů. Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. 2.1 ZDROJE ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU Platný rozpočet města základní dokument, ze kterého vychází sestavený rozpočtový výhled Provedená analýza hospodaření města Střednědobý výhled státu zejména hodnoty sdílených daní a přijaté neinvestiční transfery ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu Dluhová služba - přehled stávajících závazků města, případně plánované splátky jistin a úroků na pokrytí plánovaných investičních akcí Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu 15
Konzultace s odpovědnými pracovníky městského úřadu, zejména finančního odboru 2.2 SESTAVENÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED Rozpočtový výhled je sestaven s jistou mírou opatrnosti, tzn. s mírně nižšími očekávanými příjmy a trochu nadhodnocenými výdaji. Je ale postaven na reálných základech. Vývoj příjmové i výdajové strany schváleného rozpočtu a rozpočtového výhledu byl dále očištěn o ty částky, které souvisí s vybranými poskytnutými transfery, a to na základě účelového znaku záznamu (např.: neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu zejména na položkách 4111 a 4116, apod.). Tyto transfery nemají vzhledem ke změnám jasně definovanou strukturu a tudíž je jejich výše těžko odhadnutelná. S tím souvisí také absence té části výdajové strany rozpočtu, na které jsou tyto dotace poskytovány, tj. operace se stejnými účelovými znaky (např.: výdaje na platy zaměstnanců, nákup materiálu a služeb, apod.). Je dobré upozornit na to, že některé meziroční ukazatele či celkové objemy mohou takto navodit dojem zhoršeného hospodaření, ale toto je způsobeno především nezahrnutím rozpočtem protékajících prostředků na vybrané transfery (a do jisté míry též výší rozpočtovaných kapitálových příjmů a absencí investičních transferů vyjma roku 215). Meziroční pokles 214/215 objemu výdajů na nákup služeb a opravy a údržbu majetku města nejsou důsledkem výše zmíněného, ale vycházejí z absence jednorázových výdajů na akce neinvestičního charakteru. Rozpočtový výhled také počítá s rezervami provozního rozpočtu ve výši 3, mil. Kč na položce nespecifikované rezervy (pol. 591). V podstatě se jedná o prostředky zvyšující provozní přebytek, přičemž mají spíše účelový charakter a neslouží k případnému financování investic. Tabulka č. 4: Kumulovaný rozpočtový výhled Text (tis. Kč) 212 213 214 215 216 217 218 219 Daňové příjmy 98 32 114 428 16 468 11 591 111 547 112 945 114 57 116 33 Nedaňové příjmy 33 4 34 4 36 76 34 396 34 611 34 827 35 44 35 263 Provozní dotace 22 82 2 599 16 63 19 125 15 275 15 426 15 579 15 733 Běžné příjmy 154 145 169 67 159 83 164 112 161 433 163 198 165 192 167 326 Kapitálové příjmy 13 6 29 24 5 35 3 3 3 3 3 Investiční dotace 2 254 6 947 8 Kapitálové příjmy celkem 15 26 36 151 5 35 11 3 3 3 3 Příjmy celkem 169 45 25 218 165 18 175 112 164 433 166 198 168 192 17 326 Běžné výdaje 125 129 154 598 159 49 136 578 133 44 134 66 134 576 136 346 Kapitálové výdaje 16 81 11 647 62 94 22 15 14 5 1 5 6 Výdaje celkem 141 21 166 245 221 53 158 578 148 44 149 16 145 76 142 346 Saldo bez financování 28 196 38 972-56 323 16 534 16 388 17 38 23 116 27 98 Uhrazené splátky jistiny 8 58 8 54 5 14 1 688 844 716 716 716 Přijaté půjčky Fin.prostředky minul.let 61 427 Řízení likvidity 56 36 Financování -8 452-8 468 56 323-1 688-844 -716-716 -716 Příjmy všechny 169 461 25 254 226 67 175 112 164 433 166 198 168 192 17 326 Výdaje všechny 149 718 174 749 226 67 16 266 148 888 149 876 145 792 143 62 Saldo úplné 19 744 3 55 14 846 15 544 16 322 22 4 27 264 Provozní přebytek (PP) 29 16 14 469 421 27 534 28 388 28 538 3 616 3 98 Rozdíl PP a splátky jistiny 2 58 5 965-4 683 25 846 27 544 27 822 29 9 3 264 Index provozních úspor (%) 18,82 8,56,26 16,78 17,59 17,49 18,53 18,51 Dluhová základna 169 45 25 218 165 18 175 112 164 433 166 198 168 192 17 326 Dluhová služba 9 422 8 993 5 549 1 949 1 71 817 791 765 Dluh. služba/dluh.základna (%) 5,56 4,38 3,36 1,11,65,49,47,45 16
Z vytvořeného rozpočtového výhledu, který zobrazuje tabulka kumulovaného výhledu, vyplývá, že rozpočtový výhled je postaven na následujících faktech: Příjmy ze sdílených daní rostou pozvolna, udržují se na úrovni, kterou nastavila novela zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní. Výnosy ze sdílených daní jsou určeny předpokládaným vývojem na základě střednědobého výhledu státu na roky 215 216 a následnou predikcí do roku 219. Nárůst sdílených daní od roku 213, resp. 214 do konce rozpočtovaného období je 5,2, resp. 8,5 mil. Kč. Provozní přebytek nabývá ve všech letech rozpočtového výhledu kladné hodnoty a od roku 213, resp. 214 do roku 219 vykazuje nárůst 16,5, resp. 3,6 mil. Kč. Na konci období rozpočtového výhledu index provozních úspor nabývá hodnoty 18,5 %. V období rozpočtového výhledu 215 219 se počítá s prodejem dlouhodobého majetku v každoroční výši 3 mil. Kč. Případný další prodej bude odvislý od investiční aktivity města v jednotlivých letech výhledu. Do rozpočtového výhledu jsou zahrnuty investiční akce na celé období. Na tyto akce nejsou rozpočtovány investiční dotace (vyjma roku 215, a to ve výši 8 mil. Kč, tj. 36,4 % celkových investičních nákladů v daném roce). Město uhradí do roku 222 všechny přijaté úvěry. Index dluhové služby klesne z hodnoty 4,38 % (213), resp. 3,36 % (214) na hodnotu,45 % v posledním roce výhledu. 2.2.1 Vývoj výsledku hospodaření (celkové příjmy a výdaje) Výsledek hospodaření zobrazuje celkové saldo rozpočtového hospodaření bez započítání položek financování (bez splátek jistin a případně přijatých úvěrů v jednotlivých letech). Hodnota údaje Saldo bez financování vyjadřuje hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají na případnou úhradu svých závazků a investice. Od roku 215 do konce období výhledu nabývá kladných hodnot. Graf č. 11: Vývoj hospodaření 2.2.2 Hodnoty provozního hospodaření Pro celkový pohled na predikci hospodaření v období rozpočtového výhledu má zásadní význam vývoj provozních hodnot příjmů i výdajů. Na základě analýzy hospodaření v uplynulém pětiletém období, platného rozpočtu a konzultací s pracovníky finančního odboru byl stanoven vývoj jednotli- 17
vých položek. Souhrnný pohled na hodnoty celkových provozních (běžných) příjmů a výdajů je zobrazen v následujícím grafu. Z něho je patrný mírně se zvětšující rozdíl mezi těmito dvěma základními hodnotami hospodaření města. Graf č. 12: Vývoj běžných příjmů a výdajů 25 2 15 tis. Kč 1 5 Běžné příjmy Běžné výdaje 2.2.3 Provozní přebytek Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém období rozpočtového výhledu kladný, a to v rozmezí od 27,5 mil. Kč (215) do 31, mil. Kč (219). Po odečtení splátek jistiny je v rozmezí od 25,8 mil. Kč (v roce 215) do 3,3 mil. Kč (219). Částky představují využitelné finanční prostředky z provozního rozpočtu na investice a větší jmenovité akce charakteru oprav a údržby, resp. představují jejich doplnění (rozpočtový výhled obsahuje některé neinvestiční jednorázové akce charakteru oprav a údržby majetku viz. Tabulka č. 5). Provozní přebytek, jak již bylo zmíněno, je možné hypoteticky navýšit o objem účelových rezerv, které jsou v rozpočtovém výhledu zapracovány. Po započtení cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace, apod.), finančních prostředků minulých let a prodeje majetku (určitý prodej majetku je plánován a je zachycen v řádku Kapitálové příjmy ) získáme disponibilní prostředky pro rozvoj města. Graf č. 13: Vývoj provozního přebytku 18
2.2.4 Index provozních úspor Ukazatel index provozních úspor schváleného rozpočtu na aktuální kalendářní rok dosahuje hodnoty,25 %. Následuje meziroční skok na hodnotu 16,8 %, což je důsledek zmíněného opatrnostního principu při sestavování plánu hospodaření, ale také sníženým objemem započtených jednorázových akcí oprav a údržby. Od roku 215 dochází k postupnému mírnému nárůstu ukazatele až na hodnotu 18,5 % v roce 219. Hodnota ukazatele se tak pohybuje pod úrovní dvojnásobku minimální hodnoty indexu provozních úspor. Graf č. 14: Vývoj indexu provozních úspor 2.2.5 Volné finanční prostředky V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění svých závazků. Protože rozpočtový výhled počítá s investičními akcemi, hodnota tohoto řádku zobrazuje výši finančních prostředků, které může město ze svých prostředků použít na dodatečné financování investičních aktivit. 19