BUME JEDNO V NM. CECIL ducille. (Tursko, erven 2009)

BUME JEDNO V NM CECIL ducille (Tursko, erven 2009) Je to požehnání, že tady mžu s vámi znovu být. A je píjemné, že mže každý z nás naslouchat Božímu hlasu skrze služebnosti. Bh dal každému v církvi rozliné dary. Dar, který jsem pijal já, je kázání Božího slova. Když pijdu ped Boha na tomto míst a vydám se Mu, tak mi bude mluvit vci, které jsou reálnými potebami tohoto místa. Za to se modlím, abychom uslyšeli Boží hlas, a ne mj. Modlím se, aby k nám všemohoucí Bh mohl dnešního veera mluvit. Boží slovo mluví o tom, že istá zvíata se poznají podle toho, že pežvykují. Pežvýkavec má tyi žaludky. Nejdív se napase, potom to z žaludku vrátí zpátky a pežvykuje, pak potravu znovu polkne, ta jde do druhého žaludku, pak ji zase znova pežvykuje, až je pipravená. Ve stánku máme stl s pedloženými chleby. Na nm jsou položeny dv ady chleb. Ty dv ady pedstavují Ducha a slovo. Vy potebujete jíst obojí, Ducha i slovo. Jinými slovy je to slovo skrze Ducha. Podívejte se se mnou do Janova evangelia. Podíváme se k bratru Janovi do 10. kapitoly: Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dvemi do ovince ovcí, ale vchází jinudy, ten zlodj jest a lotr. Ale kdož vchází dvemi, pastý jest ovcí. Tomu vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je. A jakž ovce své vlastní ven vypustí, ped nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho. Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od nho; nebo neznají hlas cizích. To písloví povdl jim Ježíš, ale oni nevdli, co by to bylo, což jim mluvil. Tedy opt ekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám, že já jsem dvee ovcí. Všickni, kolikož jich koli pede mnou pišlo, zlodji jsou a loti, ale neslyšely jich ovce. Já jsem dvee. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne. Zlodj nepichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem pišel, aby život mly a hojn aby mly. Já jsem ten pastý dobrý. Dobrý pastý duši svou pokládá za ovce. Ale nájemník a ten, kterýž není pastý, jehož nejsou ovce 1

vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce. Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá pée o ovce. Já jsem ten dobrý pastý, a znám ovce své, a znají mne mé. Chvála Bohu. Zdá se, že tématem tohoto místa je: já jsem dvee. V církvi mluvíme o ktu a o tom, že máme vstupovat skrze kest do Boha. Ale církev o ktu do Krista neví vbec nic. A pesto kest do Krista je ten hlavní, nejvýznamnjší kest, který potebujeme. Co tedy máme na mysli vcházením k ovcím skrze dvee, které jsou Ježíš Kristus? Pojme se vrátit do stánku. Protože do stánku vstupujeme skrze bránu. Uritým zpsobem to je násilný vstup. Už jsem o tom urit mluvil. Tém jako kdyby Bh ekal, až eknu uritá slova, aby m mohl spasit. Jako híšník jsem se zabýval myšlenkou na vraždu, sebevraždu. Nevdl jsem o Bohu vbec nic. A Bh mi nastražil past. Slyšeli jste, co jsem ekl? Ten pastý nastražil past, aby chytil oveku, která byla divoká. Chtl jsem se zastelit a ješt pedtím m napadlo projít se venku a rozlouit se se všemi tmi poli tam okolo nás. Bh to ml na m nachystáno, protože na zápraží sedla jedna sestra, která ekala na ženicha a nevstu, aby je pivítala. Já jsem ml nutkání za ní jít a nco jí íct. Pišel jsem k ní, a místo toho, abych na ni byl milý, byl jsem velmi zlý. Pistoupil jsem k ní a ekl: Ty tvrdíš, že jsi kesan, a pitom si to své kesanství necháváš jenom pro sebe. Nikomu z nás jsi o Kristu neekla. Byla tak šokovaná, že zaala plakat. Skrze slzy ekla: Já t vyzývám. To bylo v dob, kdy jsem byl bojovníkem, rváem. Vyzvat m bylo to nejhorší, co jste mohli udlat. Ale byla to past, kterou Bh nastražil. Tak jsem ekl: Dobe, jaká je to výzva? Jdi do svého pokoje, zavi se a ekni Bohu, že jsem t za ním poslala. Že jsem íkala, že t má spasit skrze krev Kristovu. Pokud tohle nebyla past, pak už nevím, co jiného by mohla být past. Víte, Boha musíte nejdív požádat, než mžete pijmout. A je jedno, jak moc tomu rozumíte, nebo nerozumíte, ale když slova vyjdou z vašich úst, Bh na základ tch slov zane pracovat. Tak jsem pišel do pokojíku a klekl si k posteli, na níž ležela zbra, kterou jsem tam nechal. ekl jsem: Bože, mám takový vzkaz: paní Redfordová íkala, abych Ti vyídil, že m máš spasit skrze nco už nevím, co to bylo. Že m máš spasit. Nemám ani pontí, co to znamená spasit, ani co to je krev Kristova, ale, Bože, pomoz mi v tom. Bh na základ tch slov pišel a obživil m. 2

To je dvod, pro nábytek, který se nachází na vnjším nádvoí, i brána, jsou z bronzu. Bronz je symbolem zákona a soudu. Mnohokrát vykneme slova, která tak ani možná nemyslíme, ale vte mi, že budeme skládat poet z každého slova, které ekneme. Bh m v tu chvíli obživil a spasil m. Já jsem si myslel, že když lidé íkají, že mluvili s Bohem, že to je tak, že požádají Boha, aby pišel, a povídají si spolu. Nenapadlo m nic lepšího, než že jsem ekl: Bože, pij za mnou, popovídáme si. Bylo ráno a já jsem musel jít do práce. Tak jsem ekl: Ježíši, já te musím do práce, ale kdybys pišel tak ve tyi, to už budu zpátky a popovídáme si. Netušil jsem, o em mluvím, myslel jsem si, že si jen domlouvám schzku. Potkali jsme se ve tyi hodiny a mluvili jsme spolu devt hodin v kuse, pak Pán odešel. A tak jsem k Nmu znovu volal: Zítra zase ve tyi hodiny, Pane. Bh tím vším pipravil uritou past pro híšníka, aby ho dovedl ke spasení. Proto na tomto míst v Písmu íká: Nebo ovce mé hlas mj slyší, a já je znám, a následují mne. (Jan 10:27) Bratí, pokud neslyšíte Boží hlas a pokud nenásledujete Boží hlas, tak nejste Boží ovce. To je pesn to, co je zde napsáno. Jste-li Boží ovce, uslyšíte Jeho hlas. Víte, je velmi smutné, když slyšíme Boží hlas a nkteí z nás eknou: Nejsem si jist, jestli to není moje vlastní srdce. Už jste to nkdy ekli? Rád bych, abyste z toho inili pokání. Protože když víte, že k vám Bh mluví, tak Bh nedopustí, aby vás vaše vlastní mysl nebo ábel podvedli. Rozdíl mezi spravedlností tehdejší doby a dneškem je ten, že tehdy Bh hovoil do uší, a dnes hovoí do nitra. Je híchem nevit tomu, že Bh bude hovoit do vašeho nitra nebo do vaší mysli. Protože to je zpsob, který nám Bh dal, aby k nám hovoil. Mnozí z nás se vzpouzejí ve své mysli. Vzpome te si na posloupnost velení, kde je Otec, pak Syn, Duch svatý, náš duch, naše duše a naše tlo. Otec pichází skrze Syna a Syn pichází skrze Ducha svatého, který vstupuje do vašeho ducha. Když eknete, že nejste dokonalí, tak nemluvíte o vašem duchu. Když jste poktni Duchem svatým, tak Duch svatý uiní z vašeho ducha nebe, to dokonalé místo k pebývání. Bh tedy pebývá ve vašem duchu. To znamená, že když jste poktni Duchem, celá tetina z vás je obsazena nebo naplnna Bohem. Takže pokud jste vbec spaseni, dalším velkým krokem ve vaší kesanské chzi by ml být kest Duchem svatým. Duch se s vámi potká jako Duch s duchem. A tak najednou nejživjší ást z vás je váš duch. Pak váš duch hovoí 3

k vaší duši. A pokud Duch Boží nebo váš duch chce hovoit k vaší duši, musí nejprve hovoit skrze vaši mysl. Satan se snaží mluvit skrze vaše emoce. ábel nkoho pošle, aby vás provokoval. Ten lovk pijde a provokuje vás ve vašich emocích. Vy se naštvete. V tu chvíli jste vypnuli svoji mysl. Zavrhli jste svoje pemýšlení, zavrhli jste svoji mysl. Zanete jednat na základ svých pocit. V tu chvíli má nad vámi ábel pevahu. Protože v tu chvíli byl ábel schopen uinit prlom do vaší duše. Protože vaše duše je vaše mysl, vaše touhy, emoce a vle. Když zanete pemýšlet skrze své pocity anebo pemýšlet svými touhami nebo svou vlí, otvíráte se doširoka áblu. Protože Bh chce, abyste pemýšleli skrze svou mysl. Bh chce, aby Duch svatý ovládl vaši mysl. Chcete-li být lékaem, co musíte udlat? Jdete nkam, do njaké školy, kde vaši mysl nauí, aby uvažovala, jako uvažuje léka. Každý z nás tady má njaké povolání, a je to práv naše mysl, která z nás dlá tesae nebo inženýra nebo nco jiného. A tak Bh vás úpnliv žádá, abyste se ve své mysli soustedili na Boží vci. Dopuste, aby vám hrála hudba, ve které jsou Boží slova, nebo Boží slovo jako takové, zatímco pracujete. Protože vám to pomže udržet vaši mysl otevenou vi nebi. Duch svatý vstoupí, kdykoliv se Mu otevete. Záleží, co chcete, protože když otevete svoji mysl emukoliv, a nemusí to být pímo ábel, je to podobné, jako když ji zavíráte Bohu. Boží slovo íká, že v dokonalém pokoji zachová ty, jejichž mysl je upena na Nj. (Iz 26:3 dle hebr.) A tak když mluvíme o ktech: Bh dopustí lovku, aby vás poktil vodou. Voda vás musí zcela pikrýt. Musí vás úpln pikrýt. Každý centimetr z vás bude mokrý. A když vylezete z vody, tak jste uinili s Bohem smlouvu, že jste pijali Ducha svatého, že budete chodit v Tle Kristov a že budete vzkíšeni pi prvním vzkíšení. Chcete k tomu verše? Když se m zeptáte, tak vám je povím. Pojme se na to podívat. Jdete do vody a píše se, že jste poktni do smrti, pohbu a vzkíšení. 1 Smrt, o které hovoíme, znamená, že zemete sami sob. Vzkíšení, o kterém hovoíme, znamená, že budete vzkíšeni v Kristu. Když jste poktni, uinili jste smlouvu. Pece jste neekali, až pedstoupíte ped služebníka, který vás oddává, a tam se teprve rozhodli, že uiníte smlouvu s tím, koho si berete. Ne, je to nco, na em jste se dohodli pedem! Rozumíte mi? 1 ímanm 6:4 Pohbeni jsme tedy s ním skrze kest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k sláv Otce, tak i my v novot života chodili. 4

Bh mluví o tom, že s ním uzavíráte smlouvu, která je podobná manželské smlouv. Slíbili jste Bohu, že zemete sami sob a budete vzkíšeni v Kristu. První vc, která se stane, když jste poktni a uiníte smlouvu s Bohem, je, že dopustíte Duchu Božímu, aby pikryl vaši duši, podobn jako vás pikryla voda. Tak se zanete podizovat každému Božímu naízení. V tu chvíli jste vstoupili do manželské smlouvy s Ježíšem Kristem. Ale naplnní smlouvy pichází až další chzí. Pojme se podívat do 17. kapitoly Jana. tme už od 20. verše: Ne za tyto pak toliko prosím, ale i za ty, kteíž skrze slovo jejich mají uviti ve mne, aby všickni jedno byli, jako ty, Ote, ve mn, a já v to tob, aby i oni v nás jedno byli, aby uvil svt, že jsi ty mne poslal. Je tžké porozumt, jak mžete vy a já být jedno jako Otec, Syn a Duch svatý. Hovoí se zde o tom, že Otec je v Synu a Syn v Duchu svatém. A Duch svatý je ve vašem duchu. Váš duch je ve vaší duši, vaše duše je ve vašem tle a skrze vaše tlo mže svt vidt. Díky této posloupnosti mže svt vidt Otce skrze vás nebo ve vás. Pedstavte si to tak, že máte prázdnou láhev a hodíte ji do vody. Láhev je ve vod, voda v láhvi, a to je to, co má Bh na mysli. Bh íká, že do Nj máme být ponoeni takovým zpsobem, že budeme v Nm a On v nás. Potom o tom mluvil dál: A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jakož i my jedno jsme. Nemžete být jedno s Tlem Kristovým, nemáte-li v sob Kristovu lásku. Protože v bratích uvidíte každou možnou chybu i nedostatek. Chápete, co nám Bh chce íct? Chce, abychom byli jedno spolu navzájem, jakoby jeden v druhém, a to tím zpsobem, že bude každý z nás jedno s Bohem. Bh bude v nás, a tak budeme i my v sob navzájem. To je to, co má na mysli, když mluví o ktu do Krista. Kristus vstoupil do Ježíše. Jinými slovy Ježíš byl Mesiáš. A Kristus pichází do nás, tudíž první zpsob zjevení Krista na zemi bude skrze nás. Pichází as, kdy svt uzí, jak v nás chodí Ježíš Kristus. Uvidí to na nás. Jak toho dosáhneme? Ne, to nemžeme. Je to nco, co se nám musí stát. Jinými slovy Bh nás uchvátí a my opustíme sami sebe a staneme se souástí Jeho. Proto vám íká: Dosta te se na místo, kde mžete být uchváceni. 2 Pojme se k tomu ješt vrátit. Na poátku byl Otec, Syn a Duch svatý. Ti byli jedno. Nebo byli v jednom. Otec ekl Synu: Pojme uinit 2 Filipenským 3:12 Ne že bych již dosáhl, anebo již dokonalým byl, ale snažn bžím, zda bych i dostihnouti mohl, naež uchvácen jsem od Krista Ježíše. 5

vesmír. A ui me lovka o nco menšího než andly. 3 Dopusme, aby lovk byl poddán opaku Boha, což je zlo. Bh je dobrý. Když Bh uinil dobro, tak vlastn stvoil i zlo. Mžete tomu rozumt? Vy jste vyrobili auto, a vytvoili tak zneištní ovzduší. Nechodíme a neíkáme, že to jsou lidé od Mercedes Benz, kteí stvoili zneištní. Ne, oni vyrábí a vymýšlejí auta, abychom se mohli pepravit z místa na místo. Je píjemné se šinout nkde po cest v mercedesu, že? Ale vedlejší efekt je, že auta stvoila nebo vyprodukovala zneištní. Proto se te musíme zabývat zneištním. Tím, že Bh vytvoil dobré vci, jako vedlejší efekt stvoil i zlo. On vytvoil svtlo, a tím stvoil tmu. Protože když chybí svtlo, tak je tma. Bh proto musel pijít s plánem, co udlat s temnotou. Bh ekl, že nemže zniit svj vlastní zákon, ale mže vydat jiný zákon, který pevýší ten první. Proto zákon Ducha života v Kristu Ježíši m uinil svobodným od zákona híchu a smrti, který je v mém tle. (ím 8:2) Chci-li být svobodný od zákona híchu a smrti, jediná vc, kterou reáln potebuji, je zákon života. ím víc budu mít sám života, tím víc budu schopen uvolnit i jiné ze zákona smrti. Tohle všechno udlal Ježíš skrze moc a slávu, kterou ml v Bohu. A víte, co potom ekl? ekl: Já jsem lidem, tmhle malikým, dal slávu, kterou jsem ml u Tebe, tu, kterou jsme použili k tomu, abychom stvoili vesmír. 4 David ekl Bohu: Bože, chci ti postavit dm, ve kterém bys bydlel. A Bh mu na to ekl: Bh nebydlí v chrámech zbudovaných lidskou rukou. (Sk 17:24) Protože Bh to ml od poátku naplánováno tak, že chce bydlet ve vás. Nechápete, co dlá? On chce chodit ve vás, a tím tady bude ne jeden Kristus, ale mnozí. A to je dvod, pro nás pivádí na místo, kde nás bude moci pevést ze stavu, ve kterém se nacházíme, do dokonalého lovka. Tím plánem tudíž není pouhé ponoení do vody, ale i ponoení do Ducha. A plán Ducha Božího je, aby vás ponoil do Krista. Tím se má rozhojnit Tlo Kristovo a naplnit celou zemi. Potom máme naplnit i nebesa. Planety tam nebyly udlány pro nic 3 Židm 2:6-8 Osvdil jest pak na jednom míst jeden, ka: Co jest lovk, že na pomníš, aneb syn lovka, že na nj patíš. Malikos jej menšího andl uinil, slavou a ctí korunoval jsi ho, a ustanovils jej nad dílem rukou svých. Všecko jsi podmanil pod nohy jeho. A když jest jemu všecko poddal, tedy nieho nezanechal nepodmanného jemu. Akoli nyní ješt nevidíme, aby jemu všecko poddáno bylo. 4 Jan 17:5, 22 A nyní oslaviž ty mne, Ote, u sebe samého, slávou, kterouž jsem ml u tebe, prve nežli svt byl. A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jakož i my jedno jsme. 6

za nic. Protože v budoucnosti, do které máme vstoupit, se lovk stane souástí živého, mluvícího Boha. Boží slovo íká: Já v nich budu chodit, já v nich budu mluvit, oni budou mým lidem a já budu jejich Bohem. (2Kor 6:16) Nechápete povolání, k nmuž nás Bh povolal? Máme vstoupit do té nejvyšší zkoušky. Protože Bh nám v tuto chvíli íká, abychom povstali nad své tlo. Boží slovo íká: Všechno je možné tm, kteí ví. (Mk 9:23) Prorok vil Bohu a Bh ho popadl v Babylonu a pemístil ho do Jeruzaléma. A tak prorokoval v Jeruzalém a Bh ho popadl a pemístil ho zpátky do Babylonu. (Ezech 8) Pokud se toto mohlo dít pod zákonem, dovedete si pedstavit, co by se mlo dít v dob milosti? Boží slovo íká, že když zazní sedmá trubka, tak tajemství Boží budou dokonána. 5 Píše se, že uzdravil slepého sedmý den. Byla sobota. Jan 9:14: Byla pak sobota, když Ježíš uinil bláto a otevel oi jeho. Pro to udlal v sobotu? Když se podíváte do Božího slova, tak každou sobotu udlal zázrak. Dvodem je, že my jsme v dob soboty, nacházíme se te v sedmém miléniu neboli v sedmém dni. A v sedmém dni je ten as, kdy Bh oteve naše oi. Slepí uzí, hluší uslyší a žena s krvotokem bude uzdravena. Ten lovk s uschlou rukou bude uzdraven. Víte, že uschlá ruka mluví o situaci v Tle Kristov? Chvála Bohu. Chvála bu Bohu za to, že se nacházíme v dob soboty. Bh se skrze nás projeví. Ale víte co? Kolem bude smrt a zpustošení. Protože peklo uiní svj poslední tah. Peklo bude chtít uinit poslední tah, protože ví, že jeho as se naplnil. Bh vybírá lid. Až pjdete dneska veer do postele, eknte Bohu, že chcete být jedním z nich. Haleluja. Amen. eknte, že chcete být jedním z lidí, které Bh hledá. Bh slíbil, že po emkoliv toužíte, to uiní, protože všechny vci jsou možné tm, kteí ví. Je to tak. Vte tomu, a bude to vaše. Nebojte se! Nebojte se toho, co se mže stát. Budou se dít veliké, zlé vci. Ale nebojte se, radujte se v Bohu. Protože On je Bh Starého zákona. Ve Starém zákon mžete vidt jakékoliv vítzství, jakýkoliv zázrak, kterého Boží dti dosáhly. Chci, abyste se te ptali. Ptejte se. Pojme se na to podívat. Pojme trošku pežvýkávat, pojme na to. Slovo pichází z nebes k nám. 5 Zjevení 10:7 Ale ve dnech hlasu sedmého andla, když bude troubiti, dokonáno bude tajemství Boží, jakož zvstoval služebníkm svým prorokm. 7

OTÁZKY A ODPOVDI Otázka: Mžu slyšet Boha bez ktu Duchem svatým? Bratr ducille: Ano, mžeme, protože Boží slovo íká, že Jeho ovce slyší Jeho hlas, ale jsou také ovce, které nejsou z Jeho ovince. (Jan 10:16) To znamená, že jsou lidé, kteí slyší Boha a ješt nejsou poktni Duchem svatým. I se mnou Bh hovoil sedm msíc, aniž bych byl poktn Duchem svatým. Tím jsem byl poktn až potom. Otázka: Moje zkušenost je, že Boží láska je ta moc, která nás prom uje. Otázka na njakém pedešlém shromáždní byla, jak mžeme milovat Boha, a odpov znla, že musíme zakusit Boží lásku. Moje otázka je, co musíme uinit pro to, abychom zakusili Boží lásku v takové míe, abychom si Ho zamilovali a láska nás promnila. Bratr ducille: Musíme se nauit otvírat Bohu, tak aby do nás mohl vlévat svoji lásku. Otázka: Znamená to tedy otvírat mysl a cviit se v milování Božího slova, poslušnosti apod.? Bratr ducille: Ano, otvírat se Božímu slovu a k tomu milovat vci, které Bh miluje, které má rád. Otázka: Já se chci zeptat, co lovk mže dlat pro to, aby jeho dti milovaly Boha. Bratr ducille: Víte, Boží slovo íká, že ovce slyší Jeho hlas a následují Jej. Dti jsou jako oveky, budou dlat všechno po vás. Když budete dlat urité vci, ony v tom pjdou za vámi. Když budete doma chválit Boha a dlat Boží vci, ony to uvidí, a budou vás následovat. Bratr Asbill: Vím, že velmi dležité v kesanským domovech je, abyste spolen etli Boží slovo a sdíleli se o Bohu. A taky je velmi dležité, abyste Boha nechávali vstoupit do konverzací ohledn 8

obyejných dennodenních vcí. Je dležité jim jako dtem kázat, to je jedna rovina. Ale ješt dležitjší než jenom kázání je ukazovat charakter Krista, charakter lásky Kristovy ve vztazích, které máme doma. Vím, že to je jeden z nejpodstatnjších prvk prostedí domova. Pokud dti vidí reáln fungující principy spravedlnosti v normálních situacích každodenního života, tak to, co vidí, jde daleko dál než jenom slova, která slyší. Víte, tam kde jsou slova, která protieí skutkm, se nco stane. Slova jsou pedávána na trošku umlé rovin myšlenek, ale skutek, který dti mžou vidt, je nco, co dopouští proniknutí slova do hloubky. Jedním z problém, které máme v domovech, je uritá blízkost a známost, kterou máme spolu navzájem a kterou mají vi nám i naše dti. Uritým zpsobem to narušuje úctu, kterou mají rodie vi sob navzájem a kterou mají dti vi rodim. Ale pokud tuto myšlenku budeme mít na mysli, když jsme doma, když mluvíme o vcech, když diskutujeme nebo když dokonce ešíme njaký nesoulad, tak si lépe uvdomíme, že zjevujeme realitu toho, emu víme. A už je to spravedlnost ke spasení, nebo hích ke smrti. Bratr ducille: Abych to ješt zdraznil: Zpsob, jakým se otec chová ke své manželce, k jejich mám, i v takových vcech, jako je louení, když jde do práce, jak ji políbí i pozdraví, ovliv uje jejich nahlížení na Boha. Verš, který mi pichází: Bute k sob navzájem laskaví. (Ef 4:32) 9