Systém přirozené dedukce výrokové logiky

Podobné dokumenty
Hilbertovský axiomatický systém

Logika. 6. Axiomatický systém výrokové logiky

Výroková a predikátová logika - IV

Predik atov a logika - pˇredn aˇska () Predik atov a logika - pˇredn aˇska / 16

postaveny výhradně na syntaktické bázi: jazyk logiky neinterpretujeme, provádíme s ním pouze syntaktické manipulace důkazy

Logika a logické programování

Základy logiky a teorie množin

Výroková a predikátová logika - IX

Výroková a predikátová logika - V

Výroková a predikátová logika - IX

Výroková a predikátová logika - III

Logika. 5. Rezoluční princip. RNDr. Luděk Cienciala, Ph. D.

Výroková a predikátová logika - IX

Výroková a predikátová logika - III

Matematická logika. Miroslav Kolařík

Formální systém výrokové logiky

vhodná pro strojové dokazování (Prolog) metoda založená na vyvracení: dokazuje se nesplnitelnost formulí

Výroková a predikátová logika - VIII

Výroková logika - opakování

Výroková a predikátová logika - VIII

Výroková a predikátová logika - VII

Výroková a predikátová logika - II

Úvod do matematiky. Mgr. Radek Horenský, Ph.D. Důkazy

Logika Libor Barto. Výroková logika

Výroková a predikátová logika - X

Výroková logika dokazatelnost

Výroková a predikátová logika - II

Predikátová logika. Z minula: 1. jazyk logiky 1. řádu. 2. term a formule. 3. interpretace jazyka (relační struktura) 4. Tarského definice pravdy

Úvod do logiky (VL): 13. Axiomatické systémy VL a pojem důkazu

Výroková logika. Teoretická informatika Tomáš Foltýnek

Výroková a predikátová logika - XII

Úvod do TI - logika Výroková logika - pokračování (3.přednáška) Marie Duží

Logické programy Deklarativní interpretace

Matematická logika. Rostislav Horčík. horcik

Sémantika predikátové logiky

Základy matematické logiky

Rezoluční kalkulus pro výrokovou logiku

Matematické důkazy Struktura matematiky a typy důkazů

Gödelovy věty o neúplnosti

Marie Duží

1 Výroková logika 1. 2 Predikátová logika 3. 3 Důkazy matematických vět 4. 4 Doporučená literatura 7

přednáška 2 Marie Duží

Výroková a predikátová logika - II

1 Úvod do matematické logiky

Modely Herbrandovské interpretace

Úvod do výrokové a predikátové logiky

Cvičení ke kursu Logika II, část III

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

Logika. 2. Výroková logika. RNDr. Luděk Cienciala, Ph. D.

Výroková a predikátová logika - VII

Cvičení z logiky II.

Abstrakt Text je určen jako doplňkový k přednášce Matematická logika a Paradigmata programování 4.

Logický důsledek. Petr Kuchyňka

1. MATEMATICKÁ LOGIKA A MNOŽINY

Matematická logika. Lekce 1: Motivace a seznámení s klasickou výrokovou logikou. Petr Cintula. Ústav informatiky Akademie věd České republiky

Každé formuli výrokového počtu přiřadíme hodnotu 0, půjde-li o formuli nepravdivou, a hodnotu 1, půjde-li. α neplatí. β je nutná podmínka pro α

Matematicko-fyzikální fakulta UK. Predikátová logika

Predikátová logika. Teoretická informatika Tomáš Foltýnek

8 Přednáška z

Výroková a predikátová logika - X

Výroková a predikátová logika Výpisky z cvičení Martina Piláta

Pro každé formule α, β, γ, δ platí: Pro každé formule α, β, γ platí: Poznámka: Platí právě tehdy, když je tautologie.

2 Důkazové techniky, Indukce

Matematická logika. Rostislav Horčík. horcik

1. Matematická logika

Matematická logika. Rostislav Horčík. horcik

1. Základy logiky a teorie množin

verze 29/9/09 textu o logice, aritmetice a M. Bizzarrimu.

Převyprávění Gödelova důkazu nutné existence Boha

Kapitola Výroky

Úvod do logiky (VL): 4. Zjištění průběhu pravdivostních hodnot formule tabulkovou metodou

Matematická indukce, sumy a produkty, matematická logika

ZÁKLADY LOGIKY A METODOLOGIE

Cvičení Aktivita 1. část 2. část 3. část Ústní Celkem Známka

teorie logických spojek chápaných jako pravdivostní funkce

SLD-derivace. Petr Štěpánek. S využitím materiálu Krysztofa R. Apta

Aplikace: Znalostní báze

Logika II. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı BI-MLO, ZS 2011/12

Úvod do logiky (VL): 11. Ověřování, zda je formule tautologií metodou protipříkladu

Výroková a predikátová logika - XI

MATEMATICKÁ TEORIE ROZHODOVÁNÍ

Řešení: Ano. Řešení: Ne.

LOGIKA VÝROKOVÁ LOGIKA

7 Jemný úvod do Logiky

Substituce. Petr Štěpánek. S využitím materialu Krysztofa R. Apta. Logické programování 2 1

MATEMATICKÁ TEORIE ROZHODOVÁNÍ

Základy teorie množin

Organizace. Zápočet: test týden semestru (pátek) bodů souhrnný test (1 pokus) Zkouška: písemná část ( 50 bodů), ústní část

6. Logika a logické systémy. Základy logiky. Lucie Koloušková, Václav Matoušek / KIV. Umělá inteligence a rozpoznávání, LS

Predikátová logika. prvního řádu

Která tvrzení jsou pravdivá nezávisle na tom, který den v týdnu byla vyslovena? Tvrzení trosečníka Dana.

Přijímací zkouška - matematika

1 REZOLUČNÍ FORMÁLNÍ DŮKAZY

Representace znalostí s použitím klasické negace

Klasická výroková logika - tabulková metoda

Stromové rozklady. Definice 1. Stromový rozklad grafu G je dvojice (T, β) taková, že T je strom,

Částečná korektnost. Petr Štěpánek. S využitím materialu Krysztofa R. Apta

Rejstřík. anotace 167 krok 167 nepřímý 169 podmiňovaný 181 rezolucí 210 rozborem případů 170 sporem 170 z hypotéz 167 z předpokladů 167 Duns Scotus 79

Pumping lemma - podstata problému. Automaty a gramatiky(bi-aag) Pumping lemma - problem resolution. Pumping lemma - podstata problému

Normální formy. (provizorní text)

Transkript:

Systém přirozené dedukce výrokové logiky Korektnost, úplnost a bezespornost Šárka Vavrečková Ústav informatiky, FPF SU Opava Poslední aktualizace: 6. října 2008

Věta o korektnosti Věta (O korektnosti Systému přirozené dedukce výrokové logiky) Každá formule dokazatelná v Systému přirozené dedukce výrokové logiky je logicky platná, tedy pro každou formuli A výrokové logiky platí: A = = A

Věta o korektnosti Důkaz Je třeba dokázat: korektnost dedukčních pravidel axiomy musí být logicky platné formule (tautologie), ostatní pravidla musí zachovávat splnitelnost (když jsou předpoklady pravdivé, je pravdivý i závěr pravidla) ve výrokové logice stačí pro důkaz jejich korektnosti použít sémantické tabulky korektnost konstrukce důkazu v SPD VL dokazujeme, že postup dokazování (používání dedukčních pravidel) v systému je korektní dokazujeme matematickou indukcí podle délky důkazu formule

Důkaz (Dedukční pravidla) A A A A A A 0 1 1 1 0 1 A B, A B A B A B A B 0 0 1 0 0 0 1 1 0 1 1 0 0 1 0 1 1 1 1 1 A, B A &B A B A &B 0 0 0 0 1 0 1 0 0 1 1 1 atd. pro další dedukční pravidla

Důkaz (Definice důkazu) Pokud jde o důkaz z předpokladů (máme alespoň jeden předpoklad), pak dokazujeme, že splnitelnost závěru je podmíněna splnitelností předpokladů, tedy v každém ohodnocení, ve kterém jsou předpoklady splnitelné, musí být splnitelný i závěr. Báze indukce: První člen posloupnosti je axiom nebo předpoklad. Platnost axiomů je již dokázána, splnitelností předpokladů je podmíněna splnitelnost závěru pro dané ohodnocení. Předpoklad indukce: předpokládejme, že je věta dokázána až ke k-tému členu posloupnosti důkazu (až k této formuli včetně jsou členy posloupnosti buď předpoklady nebo logicky platné formule).

Důkaz (Definice důkazu) Pokud jde o důkaz z předpokladů (máme alespoň jeden předpoklad), pak dokazujeme, že splnitelnost závěru je podmíněna splnitelností předpokladů, tedy v každém ohodnocení, ve kterém jsou předpoklady splnitelné, musí být splnitelný i závěr. Báze indukce: První člen posloupnosti je axiom nebo předpoklad. Platnost axiomů je již dokázána, splnitelností předpokladů je podmíněna splnitelnost závěru pro dané ohodnocení. Předpoklad indukce: předpokládejme, že je věta dokázána až ke k-tému členu posloupnosti důkazu (až k této formuli včetně jsou členy posloupnosti buď předpoklady nebo logicky platné formule).

Důkaz (Definice důkazu) Pokud jde o důkaz z předpokladů (máme alespoň jeden předpoklad), pak dokazujeme, že splnitelnost závěru je podmíněna splnitelností předpokladů, tedy v každém ohodnocení, ve kterém jsou předpoklady splnitelné, musí být splnitelný i závěr. Báze indukce: První člen posloupnosti je axiom nebo předpoklad. Platnost axiomů je již dokázána, splnitelností předpokladů je podmíněna splnitelnost závěru pro dané ohodnocení. Předpoklad indukce: předpokládejme, že je věta dokázána až ke k-tému členu posloupnosti důkazu (až k této formuli včetně jsou členy posloupnosti buď předpoklady nebo logicky platné formule).

Důkaz (Definice důkazu) Krok indukce: Člen důkazu s indexem k + 1: axiom jeho logická platnost je již dokázána. předpoklad dto. vznikl aplikací některého dedukčního pravidla na předchozí členy posloupnosti toto pravidlo bylo použito na logicky platné formule nebo na formule splnitelné pro všechna ohodnocení, ve kterých jsou splnitelné všechny předpoklady. Je již dokázáno, že dedukční pravidla zachovávají splnitelnost, tedy v posloupnosti důkazu na místě k + 1 je formule, která je logicky platná nebo splnitelná ve všech ohodnoceních, ve kterých jsou splnitelné všechny předpoklady až dosud v důkazu uvedené. Obdobně lze dokázat také korektnost nepřímého důkazu, důkazů z hypotéz a větvených důkazů.

Důkaz (Definice důkazu) Krok indukce: Člen důkazu s indexem k + 1: axiom jeho logická platnost je již dokázána. předpoklad dto. vznikl aplikací některého dedukčního pravidla na předchozí členy posloupnosti toto pravidlo bylo použito na logicky platné formule nebo na formule splnitelné pro všechna ohodnocení, ve kterých jsou splnitelné všechny předpoklady. Je již dokázáno, že dedukční pravidla zachovávají splnitelnost, tedy v posloupnosti důkazu na místě k + 1 je formule, která je logicky platná nebo splnitelná ve všech ohodnoceních, ve kterých jsou splnitelné všechny předpoklady až dosud v důkazu uvedené. Obdobně lze dokázat také korektnost nepřímého důkazu, důkazů z hypotéz a větvených důkazů.

Důkaz (Definice důkazu) Krok indukce: Člen důkazu s indexem k + 1: axiom jeho logická platnost je již dokázána. předpoklad dto. vznikl aplikací některého dedukčního pravidla na předchozí členy posloupnosti toto pravidlo bylo použito na logicky platné formule nebo na formule splnitelné pro všechna ohodnocení, ve kterých jsou splnitelné všechny předpoklady. Je již dokázáno, že dedukční pravidla zachovávají splnitelnost, tedy v posloupnosti důkazu na místě k + 1 je formule, která je logicky platná nebo splnitelná ve všech ohodnoceních, ve kterých jsou splnitelné všechny předpoklady až dosud v důkazu uvedené. Obdobně lze dokázat také korektnost nepřímého důkazu, důkazů z hypotéz a větvených důkazů.

Důkaz (Definice důkazu) Krok indukce: Člen důkazu s indexem k + 1: axiom jeho logická platnost je již dokázána. předpoklad dto. vznikl aplikací některého dedukčního pravidla na předchozí členy posloupnosti toto pravidlo bylo použito na logicky platné formule nebo na formule splnitelné pro všechna ohodnocení, ve kterých jsou splnitelné všechny předpoklady. Je již dokázáno, že dedukční pravidla zachovávají splnitelnost, tedy v posloupnosti důkazu na místě k + 1 je formule, která je logicky platná nebo splnitelná ve všech ohodnoceních, ve kterých jsou splnitelné všechny předpoklady až dosud v důkazu uvedené. Obdobně lze dokázat také korektnost nepřímého důkazu, důkazů z hypotéz a větvených důkazů.

Důkaz (Definice důkazu) Krok indukce: Člen důkazu s indexem k + 1: axiom jeho logická platnost je již dokázána. předpoklad dto. vznikl aplikací některého dedukčního pravidla na předchozí členy posloupnosti toto pravidlo bylo použito na logicky platné formule nebo na formule splnitelné pro všechna ohodnocení, ve kterých jsou splnitelné všechny předpoklady. Je již dokázáno, že dedukční pravidla zachovávají splnitelnost, tedy v posloupnosti důkazu na místě k + 1 je formule, která je logicky platná nebo splnitelná ve všech ohodnoceních, ve kterých jsou splnitelné všechny předpoklady až dosud v důkazu uvedené. Obdobně lze dokázat také korektnost nepřímého důkazu, důkazů z hypotéz a větvených důkazů.

Lemma o neutrální formuli Lemma (Lemma o neutrální formuli) B A, B A = A

Lemma o neutrální formuli Důkaz 1 B A VD na Př1 2 B A VD na Př2 3 B B A (H1 H2) a) B H1 b) A EI(1,a) a) B H2 b) A EI(2,a) 4 A (z větveného důkazu) Tedy jestliže lze formuli dokázat z některé formule i její negace, pak tento předpoklad již nemusíme zapisovat.

Lemma Nechť F je formule obsahující právě výrokové proměnné p 1, p 2,..., p n. Ve zvolené valuaci v označme: F = F, pokud I(F, v) = 1, F = F, pokud I(F, v) = 0 p i = p i, pokud v(p i ) = 1, p i = p i, pokud v(p i ) = 0 pro každé i {1,..., n} Pak platí p 1, p 2,..., p n F

Důkaz Důkaz provedeme matematickou indukcí podle složitosti formule. Báze indukce: F = p (0 logických spojek) p p platí, protože jde o substituci do druhého dedukčního pravidla ( A A). Předpoklad indukce: předpokládejme, že věta platí pro formule B, C o složitosti nejvýše k: p 1, p 2,..., p n B p 1, p 2,..., p n C Krok indukce: dokážeme, že věta platí pro formuli F hloubky k + 1.

Důkaz Důkaz provedeme matematickou indukcí podle složitosti formule. Báze indukce: F = p (0 logických spojek) p p platí, protože jde o substituci do druhého dedukčního pravidla ( A A). Předpoklad indukce: předpokládejme, že věta platí pro formule B, C o složitosti nejvýše k: p 1, p 2,..., p n B p 1, p 2,..., p n C Krok indukce: dokážeme, že věta platí pro formuli F hloubky k + 1.

Důkaz Důkaz provedeme matematickou indukcí podle složitosti formule. Báze indukce: F = p (0 logických spojek) p p platí, protože jde o substituci do druhého dedukčního pravidla ( A A). Předpoklad indukce: předpokládejme, že věta platí pro formule B, C o složitosti nejvýše k: p 1, p 2,..., p n B p 1, p 2,..., p n C Krok indukce: dokážeme, že věta platí pro formuli F hloubky k + 1.

Důkaz (a) F = B, B je formule o složitosti k) Máme dokázat, že platí p 1, p 2,..., p n ( B). Protože platí předpoklad indukce, dokazujeme B ( B). Jsou dvě možnosti: 1) I(B) = 0 dokazujeme B B, což platí (axiom) 2) I(B) = 1 dokazujeme B B, to je dokázáno jako pomocné pravidlo zavedení negace.

Důkaz (b) F = B C, B, C jsou formule složitosti nejvýše k) Pak pro jednotlivé valuace dokazujeme: B C B C dokazujeme (B, C A ): 0 0 1 B, C B C 1 0 1 1 B, C B C 2 1 0 0 B, C (B C) 3 1 1 1 B, C B C 4

Důkaz (b) F = B C, B, C jsou formule složitosti nejvýše k) Pak pro jednotlivé valuace dokazujeme: B C B C dokazujeme (B, C A ): 0 0 1 B, C B C 1 0 1 1 B, C B C 2 1 0 0 B, C (B C) 3 1 1 1 B, C B C 4 1, 2 : Dokazujeme B B C, neboli B, B C (podle věty o dedukci) dokázáno, pravidlo sporné množiny.

Důkaz (b) F = B C, B, C jsou formule složitosti nejvýše k) Pak pro jednotlivé valuace dokazujeme: B C B C dokazujeme (B, C A ): 0 0 1 B, C B C 1 0 1 1 B, C B C 2 1 0 0 B, C (B C) 3 1 1 1 B, C B C 4 3 : Dokážeme nepřímým důkazem: 1. B Př1 2. C Př2 3. B C NZ 4. C EI(1,3), spor s 2

Důkaz (b) F = B C, B, C jsou formule složitosti nejvýše k) Pak pro jednotlivé valuace dokazujeme: B C B C dokazujeme (B, C A ): 0 0 1 B, C B C 1 0 1 1 B, C B C 2 1 0 0 B, C (B C) 3 1 1 1 B, C B C 4 4 : Dokážeme přímým důkazem: 1. C Př1 2. B C ZI(1)

Úplnost Věta (Věta o úplnosti Systému přirozené dedukce výrokové logiky) Každá logicky platná formule výrokové logiky je dokazatelná v Systému přirozené dedukce výrokové logiky, tedy platí = A = A

Důkaz Předpokládejme, že A je tautologie A je vždy splnitelná, pro všechna ohodnocení platí p 1, p 2,..., p n A Pak platí zároveň tyto věty: p 1, p 2,..., p n A p 1, p 2,..., p n A Podle lemmatu o neutrální formuli pak platí p 2,..., p n A Stejně budeme postupovat i pro další výrokové proměnné, po n uplatněních tohoto postupu získáme větu A. Tím je vztah dokázán.

Věta o bezespornosti Věta (Věta o bezespornosti Systému přirozené dedukce VL) Systém přirozené dedukce výrokové logiky je bezesporný.

Důkaz Větu dokážeme sporem. Věta o bezespornosti Kdyby byl systém sporný, pak by existovala formule A taková, že A a zároveň A. Potom ale podle věty o korektnosti Systému přirozené dedukce výrokové logiky platí = A a zároveň = A, což ale není možné. Proto je Systém přirozené dedukce výrokové logiky bezesporný.