~ 35 ~ II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci Do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, ale i zdravotní pojištění se započítávají příjmy, které: - byly zúčtovány zaměstnanci zaměstnavatelem, - jsou předmětem daně z příjmů a nejsou od daně osvobozeny. Za zúčtovaný příjem se považuje plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru, anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Z uvedeného vyplývá, pokud zaměstnavatel zaměstnanci zúčtuje příjmy, které mají charakter zdanitelného příjmu musí být tyto příjmy zahrnuty do vyměřovacího základu zaměstnance. A nyní si uvedeme několik názorných příkladů započitatelnosti příjmů v peněžní i nepeněžní podobě ze kterých se odvádí pojistné. Příklad č. 1 Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci část jeho mzdy formou naturální mzdy. Zaměstnanec tedy obdrží ze smluvní mzdy Kč 18 000,- na svůj účet Kč 14 000,- a zbytek výrobek přepočtený na cenu obvyklou ve výši Kč 4 000,-. Jakým způsobem bude postupovat mzdová účetní při odvodu pojistného. Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění se odvede z celkové částky smluvní mzdy tj. Kč 18 000,- tj. i z hodnoty naturální mzdy. Příklad č. 2 Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci výhodu ve formě možnosti využívat motorové vozidlo zaměstnavatele i pro soukromé účely. Podle daňových předpisů je 1% z pořizovací ceny vozu předmětem daně z příjmu a není od této daně osvobozen. Pořizovací cena vozu je Kč 685 000,-. 1% tak činí 6 850,-.
~ 36 ~ Bude se odvádět pojistné i z částky 1% pořizovací ceny nebo tato částka vstoupí pouze do základu daně? Částka 1% z pořizovací ceny auta vstoupí zaměstnanci do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Příklad č. 3 Zaměstnavatel prodává zaměstnancům své výrobky konkr. prací prášky za cenu zvýhodněnou než je cena tzv. obvyklá. Zaměstnanec si tak může koupit 5 kg. pracího prášku měsíčně. Cena výrobní 1 kg prášku je Kč 15,- cena prodejní (velkoobchodní) činí Kč 35,- - toto je cena obvyklá. Zaměstnanec si 1 kg může koupit za Kč 25,-. Z čeho se bude odvádět pojistné? Do vyměřovacího základu se zahrnuje rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou za kterou si zaměstnanec může výrobek zakoupit. V tomto případě je to částka Kč 10,- x 5kg. = Kč 50,-. Příklad č. 4 Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci příspěvek na dopravu a to Kč 50,- za každou odpracovanou směnu. Jedná se o peněžní plnění. Zahrnuje se tato částka do vyměřovacího základu pro odvod pojistného? Celková měsíční částka příspěvku na dopravu je peněžním příjmem zaměstnance, který podléhá zdanění, a proto se musí odvést pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Příklad č. 5 Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům za každé 2 roky nepřetržitého zaměstnání benefit stabilizační odměnu ve výši Kč 10 000,-. Odvedeme pojistné, když tato odměna není zaměstnanci zúčtována za mimořádný výkon práce, ale v souvislosti s délkou zaměstnání?
~ 37 ~ Z této částky se musí odvést pojistné, neboť se jedná o zdanitelný příjem zaměstnance. Příklad č. 6 Zaměstnavatel vyrábějící jízdní kola nabízí svým zaměstnancům jednou za dva roky možnost zakoupení výrobku za cenu nižší než za kterou kola prodává cenu obvyklou. Cena obvyklá činí Kč 25 000,-. Cena za kterou si mohou zaměstnanci kolo odkoupit činí Kč 15 000,-. Jak to bude s odvodem pojistného? Zaměstnanci vstoupí do vyměřovacího základu rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou, za kterou si mohou kolo zakoupit tj. Kč 10 000,-. Příklad č. 7 Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci osobní automobil i pro soukromé účely, s tím, že ho může zaměstnanec využívat i v době své pracovní neschopnosti. Pořizovací cena auta byla Kč 850 000,-. 1% z pořizovací ceny je 8 500,-. Zaměstnanec se stal práce neschopným od 15. 5. do 31. 7. Musí zaměstnavatel odvést pojistné i v době, kdy je zaměstnanec v měsíci červnu a červenci celý měsíc práce neschopný a má proto nulový vyměřovací základ? Zaměstnavatel musí z částky Kč 8 500,- vypočítat pojistné jen zaměstnanci tj. 6,5% na sociální zabezpečení a 4,5% na zdravotní pojištění. Tyto částky Kč 553,- a Kč 383,- pak odvede za zaměstnance. Zaplacené pojistné pak zaměstnanci při nejbližším zúčtovaném období srazí ze mzdy ve svůj prospěch. Příklad č. 8 Zaměstnavatel proplácí zaměstnanci při pracovních cestách stravné nad určený limit stravného. Maximální limit stravného daný vyhláškou 472/2012 Sb. činí Kč 79 trvá-li cesta 5 až 12 hodin, Kč 121 trvá-li cesta déle než 12, nejvýše však 18 hodin, a Kč 188,-- trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Zaměstnavatel poskytuje stravné ve výši Kč 90,- Kč 150,- a Kč 200,-. Bude mít
~ 38 ~ tato výhoda, kterou zaměstnavatel zaměstnanci poskytuje vliv na odvod pojistného. Předmětem daně nejsou částky stravného do stanoveného limitu podle daňových předpisů. Stanovený maximální limit tak je Kč 79, Kč 121 a Kč 188,-. Znamená to, že zaměstnanci vstoupí do vyměřovacího základu rozdíl mezi maximální limitní částkou a částkou stravného, kterou zaměstnavatel zaměstnanci poskytuje. Příklad č. 9 Zaměstnavatel hradí za své zaměstnance penzijní pojištění v částce Kč 2 000,-- měsíčně. Tuto částku zasílá pravidelně měsíčně přímo příslušnému penzijnímu fondu. Hradí se z této částky pojistné? Od daně je osvobozena částka pro rok 2013 do Kč 30 000,- za rok, kterou zaměstnavatel hradí za zaměstnance na jeho penzijní pojištění. Tato částka proto nevstoupí do vyměřovacího základu zaměstnance. Pokud by v průběhu roku byl tento daňový limit překročen ( zaměstnavatel by hradil za zaměstnance např. Kč 3 000,-) vstoupila by zaměstnanci částka nad daný limit do vyměřovacího základu od listopadu. Příklad č. 10 Zaměstnavatel nakoupil zaměstnanci ze sociálního fondu poukaz na rekreaci v hodnotě Kč 15 000,--. Bude mít tato výhoda benefit vliv na odvod pojistného? Od daně je osvobozeno nepeněžní plnění, které zaměstnavatel poskytne na rekreaci svému zaměstnanci do hodnoty Kč 20 000,--. Proto se pojistné z této částky neodvádí.
~ 39 ~ Příklad č. 11 Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci jednou za půl roku vitamínové prostředky a nabízí možnost uhrazení očkování proti klíšťové encefalitidě. Vstoupí zaměstnanci hodnota této výhody do vyměřovacího základu zaměstnance? Pokud zaměstnavatel předá zaměstnanci vitamíny a zaplatí přímo za zaměstnance očkování nevstoupí hodnota vitamínů a očkovací látky do vyměřovacího základu zaměstnance. V případě, že by zaměstnavatel poskytl zaměstnanci finanční hotovost na zakoupení vitamínů a očkovací látky podléhala by tato částka zdanění a muselo by se odvést pojistné. Další část věnujeme druhému odstavci uvedenému v 5 Zákona o pojistném a 3 Zákona o pojistném na zdravotní pojištění tj. příjmům, které podléhají sice dani z příjmu, ale přesto se do vyměřovacího základu n e z a h r n u j í. Jsou to: Náhrady škody podle zákoníku práci. Příklad č. 12 Zaměstnanec utrpěl pracovní úraz. Zaměstnavatel mu po dobu jeho pracovní neschopnosti vyplácel náhradu za ztrátu na výdělku ( rozdíl mezi průměrným výdělkem a vypláceným nemocenským). Tato náhrada je zdanitelným příjmem. Odvedeme pojistné? Z částek náhrady za ztrátu na výdělku se pojistné neodvádí, i když je předmětem zdanění. Příklad č. 13
~ 40 ~ Zaměstnanci byla odcizena ze skříňky značková kožená bunda. Zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci náhradu za ztrátu této bundy v částce Kč 5 000,-. Musí se z této částky odvést pojistné? Vyplacená náhrada z škodu, která vznikne zaměstnanci na jeho věcech, které obvykle nosí do zaměstnání je sice zdanitelným příjme, ale pojistné se neodvádí. Odstupné a další odstupné, odchodné, odbytné a odměna při skončení funkčního období Zde je nutné zdůraznit, že pojistné se neodvádí pouze v tom případě, kdy zaměstnanci náleží odstupné, podle Zákoníku práce ve smyslu 52 odst. a,b,c nebo d., a odchodné, odbytné a odměna při skončení funkčního období podle zvláštních právních předpisů. Příklad č. 14 Zaměstnavatel zrušil zaměstnanci pracovní poměr z organizačních důvodů nadbytečnost zaměstnance. Do posledního zúčtovaného měsíce mu poskytl odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku. Odvádí se pojistné, když částka odstupného je zdanitelným příjmem? Částka odstupného vstoupí zaměstnanci pouze do základu daně. Pojistné se neodvádí. Věrnostní přídavky horníkům. Odměny vyplacené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání.
~ 41 ~ Příklad č. 15 Zaměstnanec vytvořil zlepšovací návrh, kdy tento zlepšovací návrh neměl souvislost s jeho zaměstnáním. Tento návrh byl uznán podle Zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích. Odměna za zlepšovací návrh mu byla zúčtována do měsíce června a činila Kč 10 000,-. Poté v měsíci červenci obdržel od svého zaměstnavatele částku Kč 4 000,- na materiál a uvedení tohoto zlepšovacího návrhu do provozu. Z jakých částek se bude odvádět pojistné? Odměna za zlepšovací návrh v měsíci červnu bude podléhat pouze zdanění, nevstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Částka Kč 4 000 zúčtována zaměstnanci zaměstnavatelem v měsíci červenci však do vyměřovacího základu vstoupí a odvede se pojistné. Jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměru vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádné závažné události. Příklad č. 16 Zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele jednorázový příspěvek sociální výpomoc v částce Kč 250 000,- na rekonstrukci zaplaveného domu po povodni. Odvedeme pojistné? Pojistné se z této částky neodvádí, jedná se o jednorázový příspěvek výpomoc z důvodů vzniklých živelnou pohromou. Plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
~ 42 ~ Příklad č. 17 Zaměstnanec, poživatel invalidního důchodu III. stupně skončil pracovní poměr 31.1.2012. Bývalý zaměstnavatel mu bude poskytovat příspěvek na letní ozdravný pobyt pravidelně v měsíci červenci každého roku ve výši Kč 5 000,-. Bude tento příjem příjmem zdanitelným podléhající též odvodu pojistného? V prvním roce kdy skončil pracovní poměr se z částky Kč 5 000,-- musí odvést pojistné. V červenci roku 2013 se však pojistné odvádět již nebude, neboť 31.1.2012 uplynul jeden rok od skončení pracovního poměru. Tato částka bude jen předmětem zdanění. II. část - Maximální vyměřovací základ v roce 2013 Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Pro rok 2013 je to částka 48 x Kč 25 884 = Kč 1 242 432,-. Znamená to, že pokud zaměstnanec v průběhu roku dosáhne této částky svých vyměřovacích základů přestane jeho zaměstnavatel za něj odvádět pojistné jak na sociální zabezpečení, tak i na zdravotní pojištění. Při sledování dosažení maximálního vyměřovacího základu může dojít v podstatě ke dvěma situacím: a) zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu u jednoho zaměstnavatele, b) zaměstnanec má více zaměstnavatelů, kdy ani u jednoho nedosáhne maxima, ale součtově částku Kč 1 242 432 přesáhne. Pokud by došlo součtově k překročení tohoto maxima jednalo by se o přeplatek na pojistném. O vrácení přeplatku má zaměstnanec právo požádat za rok 2013 již jen příslušnou správu sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel je povinen potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne
~ 43 ~ obdržení žádosti. O vrácení přeplaceného pojistného žádá sám zaměstnanec. Poznámka: Dosažení maximálního vyměřovacího základu a tím neplacení pojistného nemá pro zaměstnance žádné dopady na jeho účast na nemocenském, důchodovém a zdravotním pojištění. Příklad č. 18 Zaměstnanec má měsíční smluvní odměnu za výkon práce Kč 200 000,-. Kdy dosáhne maximálního vyměřovacího základu, jak to bude s odvodem pojistného v měsíci kdy dovrší maximálního vyměřovacího základu? Zaměstnanec dovrší maximálního vyměřovacího základu v měsíci červenci, kdy se odvede naposledy pojistné z částky Kč 42 432 ( 6 x 200 000 = Kč 1 200 000 + Kč 42 432 ). Ze zbývající částky v měsíci červenci do Kč 200 000,- tj. z Kč 157 568,- se již pojistné odvádět nebude. Od měsíce srpna pak bude částka měsíční odměny pouze předmětem odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Příklad č. 19 Zaměstnanec má dva pracovní poměry. U společnosti A dosáhl za rok 2013 roční příjem Kč 1 150 000,-. U společnosti B měl roční příjem Kč 1 000 000,-. Ani u společnosti A a ani u společnosti B nedosáhl maximálního vyměřovacího základu, ale součtově přesáhl. V lednu roku 2014 si chce požádat o vrácení přeplatku na pojistném. Jak bude postupovat a kolik mu bude na pojistném vráceno? Zaměstnanec si požádá písemnou formou o vrácení přeplatku na pojistném. Na tomto tiskopise potvrdí zaměstnavatel A a zaměstnavatel B jeho roční dosažené vyměřovací základy. Výpočet vratky pojistného pak bude následující. Kč 1 150 000 + Kč 1 000 000 = Kč 2 150 000,- minus Kč 1 206 576,- = Kč 943 424,-, kdy z této částky bude přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení 6,5% Kč 61 323,-.
~ 44 ~ Pojistné na zdravotní pojištění a maximální vyměřovací základ Od roku 2013 je maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění z r u š e n. Znamená to, že odvod pojistného na zdravotní pojištění se bude provádět vždy, bez ohledu na dosažený příjem.