STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA MIROSLAV 22 224 A2+/AQE Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. STR 2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky.
Obsah Úvod... 3 1 Analýza hospodaření uplynulého období... 5 1.1 Úvod do rozpočtového hospodaření... 5 1.2 Analýza hospodaření... 6 1.3 Analýza rozpočtu... 13 1.4 Závěry analýzy rozpočtu... 15 2 Střednědobý výhled rozpočtu města... 16 2.1 Zdroje střednědobého výhledu rozpočtu... 16 2.2 Sestavený střednědobý výhled rozpočtu... 16 3 Ekonomické hodnocení města... 23 Závěr... 24 Seznam tabulek a grafů... 26 Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s.... 27 2
Úvod Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem střednědobého plánování a je přínosem i pro ty nejmenší obce. Umožňuje obcím nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti municipality, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost územního samosprávného celku dostát svým závazkům. Vytvořením tohoto dokumentu je naplněno povinné ustanovení zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Obsah dokumentu přesahuje rámec zákonných náležitostí uvedených v 3 zmíněného zákona. Nejen že analyzuje hospodaření v minulosti, ale je sestaven v daleko větší podrobnosti, než stanovuje zákon. I proto usnadňuje takto vytvořený střednědobý výhled rozpočtu rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, přehled o možnostech hospodaření obce v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý komplexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. Při čerpání finančních prostředků z EU je přínos střednědobého výhledu rozpočtu ještě markantnější. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Je nutné pružně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a pravidelně rekapitulovat hospodaření samosprávy. Výhodou střednědobého výhledu rozpočtu je velká možnost manévrování do střednědobé budoucnosti a připravit včas strategii hospodaření a financí. Podkladem pro tvorbu střednědobého výhledu rozpočtu se staly následující zdroje: Účetnictví let 214-218 Rozpočty let 214-218 Splátkové kalendáře závazků města Predikce sdílených daní na roky 219-221 ze státního rozpočtu (resp. střednědobého výhledu státu) Navrhovaný rozpočet města na rok 219 Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Předpokládané nahodilé příjmy a výdaje Aby byla zachována efektivnost střednědobého výhledu rozpočtu, měl by být každoročně aktualizován a jeho platnost prodloužena o další jeden rok, aby byl znám aktuální stav a vývoj hospodaření. Za těchto předpokladů má samospráva možnost operativně reagovat a svými rozhodnutími korigovat hospodaření územního samosprávného celku. 3
Definice základních pojmů Běžné příjmy daňové příjmy, nedaňové příjmy a provozní dotace (transfery) Kapitálové příjmy prodej pozemků, ostatních nemovitostí, akcií a majetkových práv Kapitálové příjmy celkem obsahují kapitálové příjmy a investiční dotace (transfery) Provozní přebytek (saldo provozního rozpočtu) rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů. Výše provozního přebytku by měla vždy nabývat kladných hodnot a neměla by v čase klesat. Rozdíl provozního přebytku a splátek jistin rozdíl provozního salda a splátek krátkodobých i dlouhodobých úvěrů. Také výše tohoto ukazatele by měla být vždy kladná Saldo bez financování rozdíl celkových příjmů a výdajů Saldo úplné (saldo rozpočtu) celkové příjmy a přijaté úvěry minus celkové výdaje a uhrazené splátky úvěrů Dluhová základna celkové příjmy po konsolidaci Dluhová služba součet splátek úroků a splátek jistin Ukazatel dluhové služby podíl dluhové služby a dluhové základny. Jeho hodnota by neměla přesáhnout 25 % Index provozních úspor podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Výše tohoto ukazatele by neměla klesnout pod 1 %. Ideální hodnota se nachází v intervalu 2 25 %. Použité zkratky účetní skutečnost RS schválený (navrhovaný) rozpočet RU upravený rozpočet SVR střednědobý výhled rozpočtu PP provozní přebytek HČ hospodářská (podnikatelská) činnost PO příspěvková organizace DPFO daň z příjmů fyzických osob ZČ závislá činnost OSVČ (SČ) osoby samostatně výdělečně činné KV kapitálové výnosy DPPO daň z příjmů právnických osob DPH daň z přidané hodnoty MF ministerstvo financí 4
1 Analýza hospodaření uplynulého období Analýza hospodaření dává ucelený přehled o hospodaření předcházejících období a zároveň slouží jako důležitý podklad při modelování a tvorbě střednědobého výhledu rozpočtu. 1.1 ÚVOD DO ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Při vyhodnocování finančního hospodaření municipality si je třeba uvědomit, že rozpočet i střednědobý výhled rozpočtu se skládá z příjmů a výdajů. Příjmy územně samosprávného celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního majetku a investiční dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů územního samosprávného celku. Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opětované i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové politiky. Běžné (nebo také provozní) výdaje musí město vynaložit ze zákona nebo těmito výdaji financovat provozní aktivity. Realizace záměrů a potřeb města včetně naplňování volebního programu se uskutečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, proto musí důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky. Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji se nazývá provozní přebytek. Jsou to prostředky, které zůstávají obci zpravidla na financování investičních záměrů obce. Rozdíl mezi veškerými příjmy a všemi výdaji během rozpočtového roku (od 1. ledna do 31. prosince daného roku) se nazývá saldo rozpočtu (celkové saldo rozpočtu). Z těchto dvou indikátorů je mnohem důležitější provozní přebytek než saldo rozpočtu. Důležitost monitorování tohoto indikátoru se zvyšuje, pokud indikátory nabývají záporných hodnot. Jestliže je schválen deficitní rozpočet (je realizováno více výdajů než příjmů), může být tento deficit pokryt z úspor hospodaření z minulých let. Záporný provozní přebytek (provozní saldo) indikuje možné ohrožení hospodaření municipality. Ve svém důsledku tato skutečnost značí, že město nemá dostatek provozních příjmů na úhradu svých běžných (provozních) výdajů. Tento provozní schodek musí pak pokrýt buď prodejem majetku, nebo úvěrem. Index provozních úspor vyjadřuje využitelnost provozních prostředků, tj. jaká část provozních prostředků může být využita na krytí investičních záměrů města. Optimální hodnota ukazatele se pohybuje okolo 2 % a neměla by klesnout pod 1 %, která je považována za minimální hodnotu tohoto ukazatele. Ukazatel dluhové služby vyjadřuje procentuální poměr dluhové služby a dluhové základny. Neměl by přesáhnout hodnotu 25 %. Dluhová služba je definována jako součet splátek jistin a finančních prostředků použitých na úhradu úroků z přijatých úvěrů. Dluhová základna je hodnota celkových příjmů po konsolidaci. 5
1.2 ANALÝZA HOSPODAŘENÍ Analýza hospodaření města je základním krokem pro sestavení střednědobého výhledu rozpočtu. Celková bilance ukazuje, že město hospodařilo v jednotlivých letech s příjmy v celkových objemech od 55,5 mil. Kč (214) až do 86,6 mil. Kč (218). Celkový objem výdajů se pohyboval od 5,4 mil. Kč (216) do 78,1 mil. Kč (218). V roce 214 hospodařilo město s deficitem (1,3 mil. Kč), v ostatních analyzovaných letech vykazovalo přebytek hospodaření. Nejvyššího přebytku město dosáhlo v roce 216, a to 2,3 mil. Kč. Vývoj hospodaření zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města ř. Údaje (tis. Kč) 214 215 216 217 218 RS 219 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 39 173 4 55 43 243 47 218 52 492 5 177 2 DPFO ze závislé činnosti 6 821 6 923 7 424 8 995 1 513 1 6 3 DPFO OSVČ 156 981 383 258 237 2 4 DPFO vybíraná srážkou 758 86 87 87 938 9 5 DP právnických osob 6 348 7 481 8 342 8 594 8 613 8 6 6 DP právnických osob za obce 1 739 1 993 2 542 2 255 3 55 2 93 7 Daň z přidané hodnoty 15 329 14 6 15 299 17 415 21 169 21 5 8 Místní poplatky 1 567 1 537 1 578 1 685 1 769 1 584 9 Správní poplatky 874 96 761 951 54 4 1 Daň z nemovitostí a z majetku 3 563 3 873 3 871 3 899 3 911 3 8 11 Ostatní daňové příjmy 2 18 1 938 2 235 2 362 1 748 5 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 1 9 1 561 11 98 13 277 13 123 11 259 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 757 839 1 13 1 772 1 7 1 26 14 Příjmy z pronájmu 8 98 8 398 9 447 9 278 9 429 8 98 15 Výnosy z finančního majetku 58 3 12 6 3 2 16 Přijaté sankční platby 289 376 541 858 2 42 1 51 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 255 53 513 1 264 616 2 18 Přijaté splátky půjček 553 388 292 99 25 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 49 182 51 111 55 15 6 495 65 615 61 436 2 Neinvestiční dotace (transfery) 4 43 5 577 3 574 4 892 4 645 3 37 21 Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 53 225 56 689 58 725 65 387 7 259 64 86 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 1 57 1 77 2 314 5 478 2 828 8 24 Investiční dotace (transfery) 67 19 749 9 597 3 67 13 518 2 8 *25 PŘÍJMY CELKEM 55 465 77 514 7 635 74 472 86 65 68 46 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 7 388 7 857 8 728 9 358 9 757 12 648 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 1 573 1 937 1 513 1 543 1 44 2 539 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 149 113 33 34 38 3 29 Nákup energií 524 589 733 1 237 829 1 87 3 Nákup služeb 3 636 4 542 5 47 5 721 6 147 6 968 31 Opravy a udržování 2 248 2 711 4 136 6 737 3 267 14 737 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 284 293 36 346 329 6 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 88 985 1 112 1 245 1 419 1 669 34 Neinvestiční příspěvky PO 16 381 18 548 17 43 2 32 23 11 23 518 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 2 63 2 37 2 948 1 28 3 349 867 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 9 84 198 339 196 341 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 161 112 5 4 62 2 555 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 35 378 4 142 42 216 47 84 49 943 67 558 39 Kapitálové výdaje 21 357 29 26 8 139 21 11 28 193 53 723 *4 VÝDAJE CELKEM 56 735 69 348 5 355 68 914 78 136 121 281 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) -1 271 8 166 2 281 5 559 8 469-52 875 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 2 428 11 718 6 842 4 273 9 25 1 225 43 Přijaté půjčky 13 6 1 178 9 795 18 44 Změna stavu na bankovních účtech 36 1 45 Řízení likvidity 1 65-487 -246-38 -19 *46 FINANCOVÁNÍ 12 237-11 27-7 88 5 484-9 44 52 875 *47 PŘÍJMY všechny 7 129 78 692 7 635 84 267 86 65 122 56 *48 VÝDAJE všechny 59 163 81 553 57 443 73 224 87 576 122 56 *49 SALDO úplné 1 966-2 861 13 193 11 43-971 *5 Provozní přebytek 17 846 16 547 16 59 17 583 2 317-2 753 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 15 419 4 829 9 667 13 311 11 67-3 977 *52 Index provozních úspor 33,53 29,19 28,11 26,89 28,92-4,25 *53 Dluhová základna 55 465 77 514 7 635 74 472 86 65 68 46 *54 Dluhová služba 2 577 11 831 6 876 4 36 9 288 1 255 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %) 4,65 15,26 9,73 5,78 1,72 1,83 56 Zůstatky na účtech 23 37 2 447 34 588 45 838 57 Pohledávky 77 42 124 416 58 Závazky 99 5 59 Stav úvěrů 21 11 1 57 3 728 9 25 6
Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření 14 12 1 8 6 4 2 tis. Kč 214 215 216 217 218 RS 219 Saldo bez financování Příjmy celkem Výdaje celkem 3 2 1-1 -2-3 -4-5 -6 tis. Kč Město mělo po celé sledované období podobnou skladbu příjmů. Co do objemu nejvýznamnější roli v hospodaření města hrály příjmy daňové. Podíl daňových příjmů na běžných příjmech se v rámci sledovaného období vyznačuje obdobným směrem vývoje jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Podíl daňových příjmů se pohyboval v rozmezí od 71,5 % (215) do 74,7 % (218). V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 73,2 % příjmů běžných. Také podíl daňových příjmů na celkových příjmech je v jednotlivých letech obdobný. Kromě výše zmíněného je ovlivněn zejména investiční aktivitou města a s tím souvisejícím objemem obdržených investičních transferů a prodeje majetku. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se pohybuje od 52,3 % (215) do 7,6 % (214). V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 61,1 % příjmů celkových. Graf č. 2: Vývoj sdílených daní 45 4 35 3 25 2 15 1 5 tis. Kč 214 215 216 217 218 RS 219 DPFOzč DPFOosvč DPFOkv DPPO DPH 7
Na současnou výši daňových příjmů se výrazně podepsal růst sdílených daní. Kromě této primární skupiny daní má od roku 212 na podíl daňových příjmů výraznější vliv účinnost novely loterijního zákona č. 22/199 Sb., na jejímž základě stát vybírá poplatek za povolený přístroj a vybrané peníze obcím přerozděluje (v případě města Miroslav se v průměru let 214-218 jednalo o 2,1 mil. Kč na položce Daň z hazardních her - položka 1381, resp. Odvod z výherních hracích přístrojů - položka 1355). Významným daňovým příjmem je také Daň z nemovitých věcí (v průměru 3,8 mil. Kč), Správní poplatky (v průměru,8 mil. Kč) a Poplatek za provoz systému nakládání s komunálními odpady (v průměru 1,5 mil. Kč). Graf č. 3: Vývoj sdílených daní v relativním vyjádření 6% 5% 4% 3% 2% 1% % -1% 215/214 216/215 217/216 218/217 219/218 16% 14% 12% 1% 8% 6% 4% 2% % Sdílené daně DPFOzč DPFOosvč DPFOkv DPPO DPH Poznámka: Pravá stupnice zobrazuje vývoj sdílených daní jako celku Relativně méně výrazný podíl na objemu běžných, resp. celkových příjmů, mají příjmy nedaňové. V průměru sledovaného období dosahují 19,3 % příjmů běžných, resp. 16,1 % příjmů celkových. Nejdůležitější položkou v této kategorii příjmů jsou Příjmy z pronájmu ostatních nemovitých věcí a jejich částí (v průměru 8,3 mil. Kč ročně), Příjmy z poskytování služeb a výrobků (v průměru 1,1 mil. Kč) a Příjmy z pronájmu pozemků (v průměru,6 mil. Kč). Na celkovém objemu příjmů se významně podílely také přijaté dotace (transfery). V průměru sledovaného období dosahují 7,5 % příjmů běžných, resp. 19,2 % příjmů celkových. V neinvestiční části se jedná zejména o dotace pokrývající výkon státní správy (v průměru 3, mil. Kč ročně). Nezanedbatelnými položkami jsou také ostatní transfery ze státního rozpočtu (v průměru,8 mil. Kč). Výše neinvestičních transferů od obcí, krajů a regionálních rad jsou pak relativně méně významné a dosahují v průměru objemu,5 mil. Kč ročně. Pro rozvoj města jsou pak velmi důležité dotace investiční, jejichž maxima dosáhlo město v roce 215 (19,7 mil. Kč). Investiční aktivita města v letech 214-218 je vyjádřena částkou 18, mil. Kč, z toho 47,1 mil. Kč bylo hrazeno z dotací (tj. 43,6 %). Výše investičních výdajů kulminovala v roce 215, kdy město proinvestovalo téměř 29,2 mil. Kč (67,6 % nákladů pokryly investiční dotace). 8
Graf č. 4: Vývoj příjmů 1% 8% 6% 4% 2% % 214 215 216 217 218 RS 219 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace 1 8 6 4 2 tis. Kč 214 215 216 217 218 RS 219 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace Výdajovou část provozního rozpočtu nejvíce zatěžovaly výdaje na neinvestiční příspěvky PO, dále pak platy, platby za práci vč. pojistného, neinvestiční nákupy služeb a výdaje na opravy a udržování majetku ve vlastnictví města. V průběhu analyzovaného období město usiluje o úspory na provozních výdajích, jež má možnost jakýmkoliv způsobem ovlivňovat, racionalizací a optimalizací jejich skladby. Vývoj vybraných výdajových skupin provozního rozpočtu mezi roky 214 218 znázorňuje vícečetný graf č. 5. Vývoj ukazatelů v roce 219 je třeba brát s rezervou, neboť se jedná o navrhovaný rozpočet. Graf č. 5: Vývoj vybraných výdajových skupin 12 1 8 6 4 2 tis. Kč 214 215 216 217 218 neinvestiční nákupy služeb RS 219 14 12 1 8 6 4 2 tis. Kč 214 215 216 217 218 platy, platby za práci vč. pojistného RS 219 2 25 15 2 1 5 15 1 5 tis. Kč 214 215 216 217 218 RS 219 opravy a udržování majetku ve vlastnictví tis. Kč 214 215 216 217 218 neinvestiční příspěvky PO RS 219 9
Z grafu č. 6 je od roku 215 patrný růst objemu běžných výdajů. Kapitálová část představuje nahodilé výdaje, které odpovídají investičním potřebám města a jsou reprezentovány zejména výdaji na budovy, haly a stavby (položka 6121). Graf č. 6: Vývoj výdajů 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 214 215 216 217 218 RS 219 Běžné výdaje Kapitálové výdaje 14 12 1 8 6 4 2 tis. Kč 214 215 216 217 218 RS 219 Běžné výdaje Kapitálové výdaje V rámci posouzení hospodaření v minulosti je důležité zaměřit se na plnění a vývoj běžných (provozních) příjmů a výdajů. Pro obecné posouzení dlouhodobé udržitelnosti hospodaření platí, že nárůst běžných příjmů by měl být vyšší než nárůst běžných výdajů. V období let 214 218 byl součet provozních příjmů 34,3 mil. Kč, zatímco ve stejném období město utratilo na provozních výdajích 215,5 mil. Kč. Jedna z podmínek udržitelného hospodaření byla splněna. Růst objemu provozních příjmů od roku 214 do roku 218 byl 17, mil. Kč, zatímco provozní výdaje ve stejném období vzrostly o 14,6 mil. Kč. Je zřejmé, že objem prostředků v absolutním vyjádření ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostly rychlejším tempem než provozní výdaje. To znamená, že z tohoto pohledu se hospodaření města vyvíjí pozitivně. Tabulka č. 2: Porovnání upraveného rozpočtu a skutečnosti v období 216 218 Ukazatel 216 RS 216 16/RS16 217 RS 217 17/RS17 218 RS 218 18/RS18 Daňové příjmy 43 243 4 911 15,7% 47 218 43 326 19,% 52 492 45 329 115,8% Nedaňové příjmy 11 98 1 144 117,4% 13 277 11 574 114,7% 13 123 1 511 124,9% Kapitálové příjmy 2 314-5 478-2 828 - Přijaté transfery 13 171 11 998 19,8% 8 499 3 225 263,6% 18 163 15 777 115,1% Neinvestiční transfery 3 574 2 917 122,5% 4 892 3 225 151,7% 4 645 4 777 97,2% Investiční transfery 9 597 9 81 15,7% 3 67-13 518 11 122,9% Běžné příjmy 58 725 53 971 18,8% 65 387 58 125 112,5% 7 259 6 617 115,9% Příjmy celkem 7 635 63 52 112,% 74 472 58 125 128,1% 86 65 71 617 12,9% Běžné výdaje 42 216 45 24 93,3% 47 84 49 827 95,9% 49 943 53 398 93,5% Kapitálové výdaje 8 139 31 12 26,2% 21 11 43 31 48,8% 28 193 53 379 52,8% Výdaje celkem 5 355 76 36 65,9% 68 914 93 128 74,% 78 136 16 777 73,2% Pokud ovšem zahrneme také hodnoty schváleného rozpočtu na rok 219, růst objemu provozních příjmů od roku 214 do roku 219 je 11,6 mil. Kč, zatímco běžné výdaje vzrostly o 32,2 mil. Kč. Objem provozních prostředků ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostou pomalejším tempem než provozní výdaje. Protože se ale v roce 219 jedná o finanční plán na počátku rozpočtového roku, hodnoty nejsou konečné. Porovnání schváleného rozpočtu za stejné období s účetními výsledky v rámci minulých let pak poukazuje na skutečnost, že schválený rozpočet odráží určitou míru opatrnosti a tudíž plánované běžné příjmy jsou podhodnocené a výdaje naopak nadhodnocené. 1
Je však zapotřebí sledovat, jak se bude provozní část rozpočtu vyvíjet, neboť vývoj, kdy by běžné výdaje rostly rychleji než běžné příjmy, by byl dlouhodobě neudržitelný. Graf č. 7: Meziroční změny běžných příjmů a výdajů 4% 2 3% 15 2% 1 1% % -1% 215/214 216/215 217/216 218/217 219/218 5-5 -1 215/214 216/215 217/216 218/217 219/218 Běžné příjmy Běžné výdaje tis. Kč Běžné příjmy Běžné výdaje O vztahu mezi provozními příjmy a výdaji nejlépe vypovídá provozní přebytek. V každém analyzovaném roce nabýval provozní přebytek kladných hodnot. Nejnižší hodnoty tento základní ukazatel dosáhl v roce 216 (16,5 mil. Kč), nejvyšší pak v roce 218 (2,3 mil. Kč). Průměrná hodnota provozního přebytku ve sledovaném období byla 17,8 mil. Kč. Graf č. 8: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku Další možností, jak zhodnotit hospodaření města, jsou hodnoty indexu provozních úspor. Index vyjadřuje procentuální hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají z provozních příjmů po úhradě provozních výdajů. Minimální hodnota ukazatele je 1 %, v ideálním případě se procentuální výše ukazatele má pohybovat v rozmezí 2 25 %. 11
Graf č. 9: Vývoj indexu provozních úspor 25 2 15 1 5-5 214 215 216 217 218 RS 219 4 35 3 25 2 15 1 5-5 -1 Provozní přebytek (PP) Index provozních úspor (%) Min. index provoz. úspor tis. Kč % Předcházející graf ukazuje relativně dobré hodnoty indexu provozních úspor. Index mezi roky 214-217 meziročně mírně klesá, hodnota ukazatele v roce 219 je snížená v důsledku zmíněného principu opatrnosti při sestavování plánu rozpočtu. Pro města s dluhovou službou je důležitým ukazatelem hospodaření rozdíl provozního přebytku a splátek jistin. Pro tento ukazatel platí stejné závěry jako pro provozní přebytek jeho hodnoty by měly být vždy kladné, protože až po uhrazení splátek jistin v daném roce hodnota ukazatele vyjadřuje částku z provozního rozpočtu použitelnou na rozvoj města formou investičních výdajů. V analyzovaném období ukazatel tento předpoklad splňuje ve všech letech, vyjma roku 219. Graf č. 1: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin 25 2 15 1 5-5 214 215 216 217 218 RS 219-1 tis. Kč Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny 12
V souvislosti s úpravou pravidel rozpočtové odpovědnosti s účinností od roku 218 byla přijata legislativní pravidla (zákon č. 23/217 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) upravující povinnosti územních samosprávných celků. Zákon stanovuje mimo jiné číselné fiskální pravidlo. Pravidlo stanovuje, že ÚSC musí hospodařit tak, aby výše jeho dluhu nepřesáhla 6 % průměru jeho příjmů za poposlední 4 rozpočtové roky a pokud je tato hranice překročena: ÚSC má povinnost postupně splácet předchozí dluhy alespoň o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 6 % jeho průměrných příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, pokud ÚSC nesnižuje dluhy alespoň o zákonné minimum, MF ČR v následujícím kalendářním roce rozhodne o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní. Tabulka č. 3: Fiskální pravidlo hospodaření za rok 218 Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že dluh města Miroslav nepřesahuje povolenou 6% hranici. Strop pro výši dluhu je 46,4 mil. Kč. 1.3 ANALÝZA ROZPOČTU Ukazatel Hodnota (tis. Kč) Dluh, Průměr příjmů za 4 roky 77 36,6 Fiskální pravidlo,% Průměr příjmů za 4 roky (6 %) 46 383,96 V kontextu rozboru hospodaření uplynulého období (214 218) včetně upraveného rozpočtu na rok 219 vyplývají z porovnání roku 218 (účetní skutečnost) s hodnotami roku 219 (plán hospodaření) následující závěry: a) běžné příjmy meziročně poklesnou o 5,5 mil. Kč, běžné výdaje se zvýší o 17,6 mil. Kč b) z tohoto důvodu provozní přebytek bude vykazovat meziroční pokles o 23,1 mil. Kč a dostává se do záporných hodnot, a to -2,8 mil. Kč c) také index provozních úspor vykáže pokles o 33,16 procentního bodu na -4,25 % d) vzhledem k poklesu výše dluhové služby a poklesu dluhové základny (ekvivalent celkových příjmů) index dluhové služby dosáhne zlepšení o 8,89 procentního bodu na 1,83 % Při absolutním meziročním porovnání dle tříd rozpočtové skladby nedosahuje pozitivního vývoje žádná ze tříd příjmů. Pokles daňových, nedaňových, kapitálových příjmů a přijatých dotací dosahuje 18,2 mil. Kč. Na výdajové straně rostou výdaje v provozní a především pak v kapitálové části rozpočtu, celkový růst výdajů je 43,1 mil. Kč. Je třeba si ale uvědomit, že hodnocení rozpočtu na počátku rozpočtového roku je pouze orientační. V průběhu roku dochází ke změnám rozpočtu, zejména v dotační oblasti, a tato skutečnost v konečném důsledku mění základní ekonomické ukazatele a tím i celkové hospodaření obce. Rozpočet je navíc sestavován s určitou mírou opatrnosti, na což bylo již upozorněno výše. Pokud porovnáme schválený rozpočet a účetní skutečnost za celý kalendářní rok minulého období, dostaneme optimističtější hodnoty ukazatelů. Jmenovitě, za rok 218 dosáhly běžné příjmy ve skutečnosti 115,9 % rozpočtovaného plánu na počátku roku. Běžné výdaje naopak dosáhly na konci roku nižších hodnot (93,5 % upraveného rozpočtu). Je zřejmé, že provozní výsledek hospodaření dosáhl optimističtějších hodnot. Plnění 13
rozpočtu je však nutné průběžně sledovat a reagovat na případné negativní odchylky od sestaveného finančního plánu. Tabulka č. 4: Meziroční změny ukazatelů hospodaření Ukazatel 215/214 216/215 217/216 218/217 219/218 Daňové příjmy 1 378 2 692 3 976 5 274-2 315 Nedaňové příjmy 552 1 346 1 369-154 -1 864 Kapitálové příjmy -494 1 237 3 164-2 65-2 28 Přijaté transfery 2 613-12 155-4 672 9 664-11 993 Běžné příjmy 3 464 2 36 6 663 4 872-5 454 Příjmy celkem 22 49-6 879 3 837 12 132-18 199 Běžné výdaje 4 764 2 74 5 588 2 139 17 615 Kapitálové výdaje 7 849-21 67 12 971 7 83 25 53 Výdaje celkem 12 612-18 993 18 559 9 222 43 145 Provozní přebytek (PP) -1 3-38 1 74 2 733-23 69 Rozdíl PP a splátky jistiny -1 59 4 838 3 644-2 244-15 44 Index provozních úspor (%) -4,34-1,8-1,22 2,3-33,16 Dluh. služba/dluh.základna (%) 1,62-5,53-3,95 4,94-8,89 Celkový pohled na meziroční změny provozního přebytku a provozních příjmů a výdajů s ohledem na vývoj v roce 219 zobrazuje následující graf. Graf č. 11: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů 2 15 1 5-5 -1-15 -2-25 -3 215/214 216/215 217/216 218/217 219/218 tis. Kč Provozní přebytek (PP) Běžné příjmy Běžné výdaje 1.3.1 Sdílené daně Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost. Sdílené daně predikované společností AQE advisors, a.s. vycházejí z údajů platného státního rozpočtu na rok 219, zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům a vyhlášky 192/218 Sb., o 14
podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů. Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: počet obyvatel k 1.1.218 2 93 procentuelní podíl obce na výnosu daní,21973 počet zaměstnanců k 1.12.217 1 48 procentuelní podíl obce "motivační daň",1941 počet dětí a žáků k 3.9.217 557 katastrální výměra k 1.1.218 (ha) 2 659,99 Tabulka č. 5: Predikce sdílených daní na rok 219 Daňový příjem Podíl obcí (mld. Kč) Město (tis. Kč) RS 219 (tis. Kč) DPFO zč -1111 52,23 11 477,22 - Motivační DPFOzč.(1,5 %) 3,32 644,64 - DPFO zč - 1111 vč. motivační 55,56 12 121,86 1 6, DPFO sč - 1112 1,3 285,61 2, DPFO vyb. srážkou 1113 4,19 921,11 9, DPPO - 1121 43,46 9 548,82 8 6, DPH - 1211 14,7 22 866,51 21 5, Celkem 28,57 45 743,91 41 8, Druhý sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění státního rozpočtu na rok 219. Třetí sloupec zachycuje konkrétní predikci pro město Miroslav - pravděpodobně dosažitelný objem financí plynoucí ze sdílených daní roku 219. Čtvrtý sloupec obsahuje údaje sdílených daní dle rozpočtu města. Ze srovnání třetího a čtvrtého sloupce vidíme, že rozpočet města má nižší hodnoty než tato výchozí predikce (o 8,6 % oproti predikci MF ČR), což lze považovat za nadměrnou rezervu pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. 1.4 ZÁVĚRY ANALÝZY ROZPOČTU Správce rozpočtu zvolil k plnění příjmové strany rozpočtu opatrnostní přístup. Je třeba mít na paměti, že hodnoty roku 219 nejsou konečné, výše daňových příjmů bude odviset od hospodářské situace státu. Pokud nedojde k zásadním změnám vývoje ekonomiky a efektivnosti výběru daní, je možné v roce 219 očekávat až o 3,9 mil. Kč vyšší příjmy ze sdílených daní. Vlastní investiční aktivita města je příčinou záporného salda hospodaření (bez financování) v roce 214. Po zohlednění financování (uhrazených jistin a přijatých půjček) bylo záporné saldo hospodaření v roce 215 (2,9 mil. Kč) a 218 (1, mil. Kč). Dluhová služba je ve sledovaném období odrazem především splátek jistin investičních úvěrů přijatých v předešlém období a dále v letech 214 (13,6 mil. Kč), 215 (1,2 mil. Kč) a 217 (9,8 mil. Kč). Vliv čerpání úvěrů se projevil na hodnotách ukazatelů. Jednalo se zejména o hodnotu indexu dluhové služby. Hodnota indexu v roce 215 a 218 se vlivem zvýšených splátek jistin pohybovala na úrovni 15,3 %, resp. 1,7 %. Po zbytek sledovaného období ukazatel dosáhl nejvýše hodnoty 9,7 % v roce 216. V celém sledovaném období se jedná o příznivé hodnoty. Město v období 214-217 disponovalo zůstatky na účtech ve výši 2,5 mil. Kč (215) až 45,8 mil. Kč (217). Úroveň dlouhodobých pohledávek byla v celém období relativně nízká, pohybovala se v rozmezí od,1 mil. Kč (216) do,7 mil. Kč (214). Také objem dlouhodobých závazků je relativně nízký, pohyboval se na úrovni od Kč (215 a 216) do,5 mil. Kč (217). Stav nesplacených úvěrů kulminoval v roce 214 (21,1 mil. Kč). 15
2 Střednědobý výhled rozpočtu města Střednědobý výhled rozpočtu je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných informací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů, včetně smluvně podložených investičních akcí a dluhové služby. Výhodou takto sestaveného střednědobého výhledu rozpočtu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů. Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. 2.1 ZDROJE STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU Platný rozpočet města základní dokument, ze kterého vychází sestavený střednědobý výhled rozpočtu Provedená analýza hospodaření města Střednědobý výhled státu zejména hodnoty sdílených daní Dluhová služba - přehled stávajících závazků města, případně plánované splátky jistin a úroků na pokrytí plánovaných investičních akcí Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Konzultace s odpovědnými pracovníky městského úřadu, zejména s vedoucí finančního a majetkového odboru 2.2 SESTAVENÝ STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU Střednědobý výhled rozpočtu je sestaven s jistou mírou opatrnosti, tzn. s mírně nižšími očekávanými příjmy a trochu nadhodnocenými výdaji. Je ale postaven na reálných základech. Vývoj příjmové i výdajové strany upraveného rozpočtu a střednědobého výhledu rozpočtu byl dále očištěn o ty částky, které souvisí s vybranými poskytnutými transfery, a to na základě účelového znaku záznamu (např.: neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu zejména na položkách 4111 a 4116, apod.). Tyto transfery nemají vzhledem ke změnám jasně definovanou strukturu a tudíž je jejich výše těžko odhadnutelná. S tím souvisí také absence té části výdajové strany rozpočtu, na které jsou tyto dotace poskytovány, tj. operace se stejnými účelovými znaky (např.: výdaje na platy zaměstnanců včetně pojistného, neinvestiční nákupy, apod.). Je dobré upozornit na to, že některé meziroční ukazatele či celkové objemy tímto mohou navodit dojem zhoršeného hospodaření, ale toto je způsobeno především nezahrnutím vybraných účelových, rozpočtem protékajících prostředků a do jisté míry též absencí kapitálových příjmů a investičních transferů. Z vytvořeného střednědobého výhledu rozpočtu, který zobrazuje tabulka kumulovaného výhledu, vyplývá, že střednědobý výhled rozpočtu je postaven na následujících faktech: Příjmy ze sdílených daní meziročně rostou, jsou určeny předpokládaným vývojem na základě státního rozpočtu na rok 219, střednědobého výhledu státu na roky 22 221 a následnou predikcí do roku 224. Ponechána je cca 2% rezerva oproti predikci MF ČR. Nárůst sdílených daní od roku 218 (skutečnost), resp. 219 (plán rozpočtu) do konce střednědobého výhledu rozpočtu je 11,8 mil. Kč, resp. 11,5 mil. Kč. 16
Provozní přebytek nabývá ve všech letech střednědobého výhledu rozpočtu kladné hodnoty (vyjma roku 219) a od roku 218, resp. 219 do roku 224 vykazuje pokles o 1,5 resp. růst 21,6 mil. Kč na 18,8 mil. Kč. Na konci období střednědobého výhledu rozpočtu index provozních úspor nabývá hodnoty 24, %, což představuje oproti roku 218, resp. 219 pokles o 4,9 resp. růst 28,3 procentního bodu. V období střednědobého výhledu rozpočtu 22 224 se počítá s přijetím investičního daru na rekonstrukci komunikací v letech 22 a 221 (,6 mil. Kč). Případný prodej majetku bude odvislý od investiční aktivity města v jednotlivých letech výhledu. Do střednědobého výhledu rozpočtu jsou zahrnuty investiční akce pouze v roce 22 (19,5 mil. Kč). Investiční aktivita bude dále odvislá od potřeb města a výsledku hospodaření v jednotlivých letech výhledu. Ve střednědobém výhledu rozpočtu nejsou uvažovány investiční transfery V období výhledu 22-224 nedojde k úplnému splacení žádného přijatého úvěru, podaří se však uhradit jistiny ve výši 12,2 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že město v následujících letech nepočítá s přijetím nového úvěru (v roce 22 pouze dočerpá 2, mil. Kč úvěru z roku 219), klesne index dluhové služby na hodnotu 3,31 % v posledním roce výhledu. Tabulka č. 6: Kumulovaný střednědobý výhled rozpočtu Text (tis. Kč) 217 218 RS 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 SVR 224 Daňové příjmy 47 218 52 492 5 177 56 946 59 384 6 618 61 884 63 18 Nedaňové příjmy 13 277 13 123 11 259 1 911 1 934 1 957 1 98 11 4 Provozní dotace 4 892 4 645 3 37 3 658 3 8 3 947 4 62 4 18 Běžné příjmy 65 387 7 259 64 86 71 516 74 118 75 522 76 926 78 364 Kapitálové příjmy 5 478 2 828 8 6 6 Investiční dotace 3 67 13 518 2 8 Kapitálové příjmy celkem 9 85 16 345 3 6 6 6 Příjmy celkem 74 472 86 65 68 46 72 116 74 718 75 522 76 926 78 364 Běžné výdaje 47 84 49 943 67 558 57 683 58 14 58 64 59 76 59 548 Kapitálové výdaje 21 11 28 193 53 723 19 5 Výdaje celkem 68 914 78 136 121 281 77 183 58 14 58 64 59 76 59 548 Saldo bez financování 5 559 8 469-52 875-5 67 16 577 16 918 17 85 18 816 Uhrazené splátky jistiny 4 273 9 25 1 225 2 449 2 449 2 449 2 449 2 449 Přijaté půjčky 9 795 18 2 Fin.prostředky minul.let 36 1 7 Řízení likvidity -38-19 Financování 5 484-9 44 52 875 6 551-2 449-2 449-2 449-2 449 Příjmy všechny 84 267 86 65 122 56 81 116 74 718 75 522 76 926 78 364 Výdaje všechny 73 224 87 576 122 56 79 632 6 589 61 54 61 525 61 997 Saldo úplné 11 43-971 1 484 14 128 14 468 15 41 16 367 Provozní přebytek (PP) 17 583 2 317-2 753 13 833 15 977 16 918 17 85 18 816 Rozdíl PP a splátky jistiny 13 311 11 67-3 977 11 384 13 528 14 468 15 41 16 367 Index provozních úspor (%) 26,89 28,92-4,25 19,34 21,56 22,4 23,2 24,1 Dluhová základna 74 472 86 65 68 46 72 116 74 718 75 522 76 926 78 364 Dluhová služba 4 36 9 288 1 255 2 763 2 72 2 677 2 634 2 591 Dluh. služba/dluh.základna (%) 5,78 1,72 1,83 3,83 3,64 3,55 3,42 3,31 2.2.1 Vývoj výsledku hospodaření (celkové příjmy a výdaje) Výsledek hospodaření zobrazuje celkové saldo rozpočtového hospodaření bez započítání položek financování (bez splátek jistin a případně přijatých úvěrů v jednotlivých letech). Hodnota údaje Saldo bez financování vyjadřuje hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají na případnou úhradu svých závazků a investice. Od roku 221 do konce období výhledu nabývá kladných hodnot a meziročně roste. 17
Graf č. 12: Vývoj salda hospodaření 2.2.2 Hodnoty provozního hospodaření Pro celkový pohled na predikci hospodaření v období střednědobého výhledu rozpočtu má zásadní význam vývoj provozních hodnot příjmů a výdajů. Na základě analýzy hospodaření v uplynulém pětiletém období, platného rozpočtu a konzultací s pracovníky finančního a majetkového odboru byl stanoven vývoj jednotlivých položek. Souhrnný pohled na hodnoty celkových provozních (běžných) příjmů a výdajů je zobrazen v následujícím grafu. V něm je zachycen mírně se zvětšující rozdíl mezi těmito dvěma základními hodnotami hospodaření města. Graf č. 13: Vývoj běžných příjmů a výdajů 9 8 7 6 5 4 3 2 1 tis. Kč Běžné příjmy Běžné výdaje 18
2.2.3 Provozní přebytek Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém období střednědobého výhledu rozpočtu kladný, a to v rozmezí od 13,8 mil. Kč (22) do 18,8 mil. Kč (224). Po odečtení splátek jistiny je v rozmezí od 11,4 mil. Kč (22) do 16,4 mil. Kč (224). Částky představují využitelné finanční prostředky z provozního rozpočtu na investice a větší jmenovité akce oprav a údržby. Graf č. 14: Vývoj provozního přebytku 2.2.4 Index provozních úspor Ukazatel index provozních úspor je definován jako podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Ve výhledovém období oba zmíněné ukazatele každoročně rostou, přičemž provozní přebytek roste rychlejším tempem. Index upraveného rozpočtu na aktuální kalendářní rok dosahuje hodnoty -4,25 % a vzhledem k výše zmíněnému dochází k postupnému mírnému nárůstu ukazatele až na hodnotu 24,1 % v roce 224. Hodnota ukazatele se tak pohybuje mírně pod optimální úrovní indexu (25 %). Graf č. 15: Vývoj indexu provozních úspor 19
2.2.5 Volné finanční prostředky V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění svých závazků. Protože střednědobý výhled rozpočtu nepočítá kromě roku 22 s investičními akcemi, hodnota tohoto řádku zobrazuje výši finančních prostředků, které může město ze svých prostředků použít na financování investičních aktivit a jednorázových akcí neinvestičního charakteru. Tabulka č. 7: Volné finanční prostředky Údaje (tis. Kč) 217 218 RS 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 SVR 224 Běžné příjmy 65 387 7 259 64 86 71 516 74 118 75 522 76 926 78 364 Běžné výdaje 47 84 49 943 67 558 57 683 58 14 58 64 59 76 59 548 Provozní přebytek 17 583 2 317-2 753 13 833 15 977 16 918 17 85 18 816 Kapitálové příjmy 9 85 16 345 3 6 6 6 Kapitálové výdaje 21 11 28 193 53 723 19 5 Příjmy všechny 84 267 86 65 122 56 81 116 74 718 75 522 76 926 78 364 Výdaje všechny 73 224 87 576 122 56 79 632 6 589 61 54 61 525 61 997 SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) 5 559 8 469-52 875-5 67 16 577 16 918 17 85 18 816 Financování 5 484-9 44 52 875 6 551-2 449-2 449-2 449-2 449 Uhrazené splátky jistiny 4 273 9 25 1 225 2 449 2 449 2 449 2 449 2 449 Volné finanční prostředky 11 43-971 1 484 14 128 14 468 15 41 16 367 V tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý střednědobý výhled rozpočtu, ze stávající legislativy a místních podmínek. Je zřejmé, že město může období 221-224 do realizace investičních akcí a jednorázových oprav zapojit finanční prostředky v objemech od 14,1 mil. Kč (22) do 16,4 mil. Kč (224). Sestavený střednědobý výhled rozpočtu obsahuje v roce 22 investiční akce, a to ve výši 19,5 mil. Kč. Tyto akce budou financovány z větší části provozním přebytkem rozpočtu, dočerpaným dlouhodobým úvěrem ve výši 2, mil. Kč a také přebytkem finančních prostředků z minulých let, které pokryjí záporné saldo rozpočtu (5,1 mil. Kč). Kromě možnosti zapojit do rozpočtu přebytky hospodaření minulých let a hledání rezerv a efektivního hospodaření v provozní části může město ovlivnit výši volných finančních prostředků prodejem majetku ve svém vlastnictví. O prodeji rozhoduje zastupitelstvo a výše bude odpovídat investičním potřebám. Možné je také využít cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace, apod.). Získáme tak disponibilní prostředky pro rozvoj města. Tabulka č. 8: Plán investičních akcí v roce 22 Poř.č. Název investice (v mil. Kč) SVR 22 1. Silnice a chodníky ul.údolní - 2. etapa 16 2. Svah ul. Údolní nad p. Vlčkem 2 3. Základní umělecká škola - výměna oken 4 4. Inženýrské sítě - ul. J. Fučíka, Třináctky, nám. Komenského (výstavba domu pro seniory) - projektová dokumentace 1 5. Územní plán - pořízení 1 Investice celkem 19 5 2.2.6 Dluhová služba Dluhová služba poskytuje užitečný přehled o výpůjční aktivitě města a o jeho schopnosti splácet dluh. Celkem musí město v letech 22-224 splatit 13,4 mil. Kč současných závazků včetně úroků (z toho 12,2 mil. Kč na splátky jistin). Celkem od roku 22 do splacení všech závazků v roce 227 musí město uhradit 2,3 mil. Kč (z toho 19, mil. Kč na splátky jistin). Ve sledovaném období se nepočítá 2
s přijetím nového investičního úvěru, v roce 22 bude pouze dočerpána částka 2, mil. Kč z úvěru ve výši 2, mil. Kč přijatém v roce 218. Splatnost úvěrů a půjček: rok 227 dlouhodobý investiční úvěr od Komerční banky, a.s. z roku 219 ve výši 2, mil. Kč a úrokovou sazbou 1,76 % p. a. Tabulka č. 9: Dluhová služba v letech 22-224 Věřitel Forma závazku SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 SVR 224 Komerční banka, a.s. - úvěr ve výši 2 mil. Kč jistina 2 449 2 449 2 449 2 449 2 449 termín splátek od 31.7.219 do 31.8.227 úrok 314 271 228 185 142 Celková dluhová služba 2 763 2 72 2 677 2 634 2 591 Střednědobý výhled rozpočtu vychází od roku 219 z rostoucí dluhové základny (dluhová základna je ekvivalentem celkových příjmů). Dluhová služba meziročně klesá od roku 22. Z výše uvedeného vyplývá, že ukazatel dluhové služby se v letech 22 224 meziročně snižuje z 3,83 % (22) na 3,31 % (224). Graf č. 16: Vývoj dluhové služby Následující tabulka a graf znázorňují výši zadlužení, při které nedochází k porušení fiskálního pravidla, resp. rozpočtové odpovědnosti. Výše celkového povoleného zadlužení je odvislá od výše celkových příjmů a teoretické navýšení dluhu pak navíc od výše dluhu současného. Město Miroslav může ve výhledovém období zvýšit svoje dluhové zatížení o 28,9 mil. Kč (22) až 39,3 mil. Kč (224), aniž by porušilo rozpočtovou odpovědnost. 21
Tabulka č. 1: Predikce rozpočtové odpovědnosti Ukazatel 217 218 RS 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 SVR 224 Dluh 9 25-2 16 776 16 326 13 877 11 428 8 979 6 53 Teoretické navýšení dluhu 32 463 46 386 28 242 28 913 31 399 32 186 35 913 39 3 Průměr příjmů za 4 roky (6 %) 41 713 46 384 45 18 45 24 45 277 43 614 44 892 45 829 Fiskální pravidlo 13,31%,% 22,36% 21,65% 18,39% 15,72% 12,% 8,55% Rozdíl dluhu a 6 % průměru příjm -1 623-2 319-1 412-1 446-1 57-1 69-1 796-1 965 Graf č. 17: Vývoj teoretického navýšení dluhu 5 4 3 2 1-1 tis. Kč Dluh Teoretické navýšení dluhu Průměr příjmů za 4 roky (6 %) 22
3 Ekonomické hodnocení města Krátkodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření, krátkodobého výhledu a ukazatelů dluhové služby daného roku, roku předešlého a roku následujícího po daném roce. Dlouhodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření a ukazatelů dluhové služby v horizontu let 214-224. Na základě posouzení minulé schopnosti a ochoty subjektu, dostát včas a řádně všem svým finančním závazkům, s přihlédnutím k aktuální výši závazků města a krátkodobé výši volných finančních zdrojů a určení krátkodobé prognózy, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu krátkodobé hodnocení na úrovni: STR2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky. Zhodnotili jsme hospodaření města v minulosti, ocenili jsme jeho provozní hospodaření a aktuální výši zadluženosti. Upozorňujeme na dobré a konstantní výsledky hospodaření. V hodnocení se odráží i dosavadní uvážlivá investiční politika města. S ohledem na charakter dosavadních i plánovaných hospodářských výsledků, za předpokladu, že město bude pokračovat v navrženém trendu střednědobého výhledu rozpočtu hospodaření, tzn., že především roční dluhová služba bude kryta z provozních výsledků hospodaření města, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu dlouhodobé ekonomické hodnocení na úrovni: A2+ Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. Tabulka č. 11: Ekonomické hodnocení města v letech 214-219 Hodnocení 212 213 214 215 216 217 218 Dlouhodobé A2+ A2+ A2+ A2+ A2+ A2+ A2+ Krátkodobé STR2 STR2 STR2 STR2 STR2 STR2 STR2 Vývoj ekonomického hodnocení města Miroslav poukazuje na konstantní trend vývoj dlouhodobého hodnocení, které je na změny v hospodaření citlivější oproti hodnocení krátkodobému. 23
Závěr Střednědobý výhled rozpočtu pro období 22 224 vychází z podrobné analýzy hospodaření města v letech 214-218 a platného rozpočtu roku 219. Na základě těchto analýz, s promítnutím legislativních změn, týkajících se většinou reformy veřejných financí, a současné ekonomické situace, lze učinit následující závěry: Hodnota ukazatele dluhové služby ve střednědobém výhledu rozpočtu, vypočítaná podle metodiky Ministerstva financí, je velmi příznivá a dosahuje max. 3,8 % z povolené 25-ti procentní předepsané hranice a do budoucna se snižuje. Hospodaření města je v oblasti provozního rozpočtu vyvážené se zlepšujícím se trendem vývoje. Provozní přebytek dosahuje kladných hodnot a tím městu zůstávají určité finanční zdroje na očekávané investiční výdaje, kapitálová část rozpočtu je závislá na rozhodování orgánů města o jednorázových prodejích majetku, zahajování a realizaci vlastních investic, vyhlašování výzev, předkládání žádostí o podporu a realizaci investic spolufinancovaných z fondů EU. Výsledek krátkodobého ekonomického hodnocení dokládá, že město při uvážlivé hospodářské politice má dostatečné finanční zdroje ke svému rozvoji. Dlouhodobé hodnocení města ukazuje, že město má volné finanční prostředky na spolufinancování dotačních titulů státu i fondů EU, a to zejména v oblasti investiční. Na základě ekonomického hodnocení, odhadu vývoje ekonomické situace a vzhledem k predikovanému vývoji nejdůležitější skupiny příjmů (sdílených daní), mělo by město být maximálně obezřetné a snažit se především o hledání rezerv svého hospodaření. Zvláště opatrné by mělo být u investic, jejichž realizace vyvolává následné provozní výdaje. Též je vhodné upřednostnit investice s vyšším podílem dotací, a to zejména těch z EU. Střednědobý výhled rozpočtu slouží jako podklad pro rozhodování, plánování a realizaci potřeb a záměrů města. Jeho přínosy jsou: Zlepšení střednědobého a strategického plánování, kdy se rozhoduje o očekávaných příjmech a výdajích v dlouhodobém horizontu. Střednědobý výhled rozpočtu přináší informace o tom, jak jsou plánované aktivity realizovány a za jakých podmínek. Upozorňuje na rizika budoucího hospodaření a umožňuje předcházet jejich vzniku. Slouží i pro řízení závazků města, protože ukazuje na jejich schopnost splácení v budoucnosti. Podporuje jak dlouhodobou vyrovnanost rozpočtového hospodaření, tak i zachování finančního zdraví města. Je také nutno uvažovat s flexibilitou rozpočtu tak, aby mohly být finanční prostředky použity k spolufinancování získaných dotací z jiných rozpočtů. V rámci běžného rozpočtového roku navrhujeme důsledné, pravidelné měsíční vyhodnocování rozpočtu a okamžité reagování na případné odchylky od platného rozpočtu. Legislativní změny, spjaté v převážné míře se současnou ekonomickou situací, ztěžují sestavování střednědobého výhledu rozpočtu. V prvé řadě se jedná o výši sdílených daní, která je a bude závislá na ekonomické situaci státu a legislativních změnách v této oblasti. S ohledem na legislativní nestabilitu nejen v oblasti sdílených daní je vývoj predikce hodnot těchto daní opatrný. Pokud v této oblasti nedojde k zásadním změnám, lze počítat v jednotlivých letech střednědobého výhledu rozpočtu s až 1,5 mil. Kč vyššími příjmy ze sdílených daní. 24
Tabulka č. 12: Střednědobý výhled rozpočtu 22 224 ř. Údaje (tis. Kč) 217 218 RS 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 SVR 224 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 47 218 52 492 5 177 56 946 59 384 6 618 61 884 63 18 2 DPFO ze závislé činnosti 8 995 1 513 1 6 12 757 13 675 14 17 14 367 14 727 3 DPFO OSVČ 258 237 2 314 356 359 363 366 4 DPFO vybíraná srážkou 87 938 9 93 93 916 93 944 5 DP právnických osob 8 594 8 613 8 6 9 666 1 42 1 293 1 551 1 815 6 DP právnických osob za obce 2 255 3 55 2 93 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 7 Daň z přidané hodnoty 17 415 21 169 21 5 23 462 24 553 25 167 25 796 26 441 8 Místní poplatky 1 685 1 769 1 584 1 584 1 586 1 586 1 587 1 588 9 Správní poplatky 951 54 4 66 67 68 69 7 1 Daň z nemovitostí a z majetku 3 899 3 911 3 8 3 8 3 8 3 8 3 8 3 8 11 Ostatní daňové příjmy 2 362 1 748 5 5 5 5 5 5 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 13 277 13 123 11 259 1 911 1 934 1 957 1 98 11 4 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 1 772 1 7 1 26 1 158 1 175 1 193 1 21 1 228 14 Příjmy z pronájmu 9 278 9 429 8 98 8 98 8 98 8 98 8 98 8 98 15 Výnosy z finančního majetku 6 3 2 2 2 2 2 2 16 Přijaté sankční platby 858 2 42 1 51 571 577 582 588 594 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 1 264 616 2 2 2 2 2 2 18 Přijaté splátky půjček 99 25 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 6 495 65 615 61 436 67 857 7 318 71 575 72 864 74 184 2 Neinvestiční dotace (transfery) 4 892 4 645 3 37 3 658 3 8 3 947 4 62 4 18 21 Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 65 387 7 259 64 86 71 516 74 118 75 522 76 926 78 364 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 5 478 2 828 8 6 6 24 Investiční dotace (transfery) 3 67 13 518 2 8 *25 PŘÍJMY CELKEM 74 472 86 65 68 46 72 116 74 718 75 522 76 926 78 364 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 9 358 9 757 12 648 12 539 12 752 12 969 13 191 13 416 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 1 543 1 44 2 539 1 918 1 95 1 983 2 17 2 51 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 34 38 3 314 271 228 185 142 29 Nákup energií 1 237 829 1 87 1 75 1 98 1 122 1 146 1 17 3 Nákup služeb 5 721 6 147 6 968 6 58 6 648 6 716 6 785 6 855 31 Opravy a udržování 6 737 3 267 14 737 5 29 5 54 5 79 5 15 5 13 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 346 329 6 56 564 568 572 57 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 1 245 1 419 1 669 1 68 1 696 1 712 1 729 1 746 34 Neinvestiční příspěvky PO 2 32 23 11 23 518 23 635 23 754 23 872 23 992 24 112 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 1 28 3 349 867 4 2 4 3 4 4 4 4 4 5 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 339 196 341 3 3 3 3 3 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 4 62 2 555 5 5 5 5 5 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 47 84 49 943 67 558 57 683 58 14 58 64 59 76 59 548 39 Kapitálové výdaje 21 11 28 193 53 723 19 5 *4 VÝDAJE CELKEM 68 914 78 136 121 281 77 183 58 14 58 64 59 76 59 548 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 5 559 8 469-52 875-5 67 16 577 16 918 17 85 18 816 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 4 273 9 25 1 225 2 449 2 449 2 449 2 449 2 449 43 Přijaté půjčky 9 795 18 2 44 Změna stavu na bankovních účtech 36 1 7 45 Řízení likvidity -38-19 *46 FINANCOVÁNÍ 5 484-9 44 52 875 6 551-2 449-2 449-2 449-2 449 *47 PŘÍJMY všechny 84 267 86 65 122 56 81 116 74 718 75 522 76 926 78 364 *48 VÝDAJE všechny 73 224 87 576 122 56 79 632 6 589 61 54 61 525 61 997 *49 SALDO úplné 11 43-971 1 484 14 128 14 468 15 41 16 367 *5 Provozní přebytek 17 583 2 317-2 753 13 833 15 977 16 918 17 85 18 816 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 13 311 11 67-3 977 11 384 13 528 14 468 15 41 16 367 *52 Index provozních úspor 26,89 28,92-4,25 19,34 21,56 22,4 23,2 24,1 *53 Dluhová základna 74 472 86 65 68 46 72 116 74 718 75 522 76 926 78 364 *54 Dluhová služba 4 36 9 288 1 255 2 763 2 72 2 677 2 634 2 591 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %) 5,78 1,72 1,83 3,83 3,64 3,55 3,42 3,31 25
Seznam tabulek a grafů Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření... 7 Graf č. 2: Vývoj sdílených daní... 7 Graf č. 3: Vývoj sdílených daní v relativním vyjádření... 8 Graf č. 4: Vývoj příjmů... 9 Graf č. 5: Vývoj vybraných výdajových skupin... 9 Graf č. 6: Vývoj výdajů... 1 Graf č. 7: Meziroční změny běžných příjmů a výdajů... 11 Graf č. 8: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku... 11 Graf č. 9: Vývoj indexu provozních úspor... 12 Graf č. 1: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin... 12 Graf č. 11: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů... 14 Graf č. 12: Vývoj salda hospodaření... 18 Graf č. 13: Vývoj běžných příjmů a výdajů... 18 Graf č. 14: Vývoj provozního přebytku... 19 Graf č. 15: Vývoj indexu provozních úspor... 19 Graf č. 16: Vývoj dluhové služby... 21 Graf č. 17: Vývoj teoretického navýšení dluhu... 22 Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města... 6 Tabulka č. 2: Porovnání upraveného rozpočtu a skutečnosti v období 216 218... 1 Tabulka č. 3: Fiskální pravidlo hospodaření za rok 218... 13 Tabulka č. 4: Meziroční změny ukazatelů hospodaření... 14 Tabulka č. 5: Predikce sdílených daní na rok 219... 15 Tabulka č. 6: Kumulovaný střednědobý výhled rozpočtu... 17 Tabulka č. 7: Volné finanční prostředky... 2 Tabulka č. 8: Plán investičních akcí v roce 22... 2 Tabulka č. 9: Dluhová služba v letech 22-224... 21 Tabulka č. 1: Predikce rozpočtové odpovědnosti... 22 Tabulka č. 11: Ekonomické hodnocení města v letech 214-219... 23 Tabulka č. 12: Střednědobý výhled rozpočtu 22 224... 25 26
Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s. Krátkodobé hodnocení STR1 STR2 STR3 STR4 STR5 Výborné subjekty v plnění svých závazků v krátkém časovém horizontu Kvalitní subjekty s dobrou schopností splácet své aktuální závazky Vyhovující subjekty dostát svým závazkům včas Sporné subjekty s rizikem plnění svých závazků v termínu Nevhodné subjekty neschopné plnit své i krátkodobé závazky Dlouhodobé hodnocení A A1+ A1- A2+ A2- B+ B- B1+ B1- B2+ B2- B3+ B3- C+ C- C1+ C1- C2+ C2- výborné subjekty, bez rizika a s vynikající schopností splácet své závazky velmi dobré subjekty, s výbornou schopností splácet své závazky, s očekávanou stabilní budoucností dobré (kvalitní) subjekty, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu přijatelné (bonitní) subjekty, s dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko již ve středním časovém horizontu vyhovující (uspokojivé) subjekty, s dostatečnou schopností splácet své aktuální závazky, s nejistým budoucím rizikem již v krátkém časovém horizontu průměrné subjekty schopné splácet své aktuální závazky, s problematickou budoucností podprůměrné subjekty s poměrně rizikovou schopností splácet své závazky, s rizikovou budoucností sporný (spekulativní) subjekty s nejistou schopností splácet své závazky, se značně rizikovou budoucností nevhodné (rizikové) subjekty s nestabilní schopností splácet své závazky, s vysokým rizikem v budoucnu nezpůsobilé (vysoce rizikové) subjekty s neschopností a neochotou splácet své závazky 27
Zpracovatel: AQE advisors, a.s. třída Kapitána Jaroše 31 62 Brno Zpracoval: Ing. Petr Kamínek Vedoucí projektu: Ing. Jan Obrovský Brno únor 219 28