Vývoj vlastnických vztahů k půdě v katastrálním území Budeč u Žďáru nad Sázavou

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované krajinné ekologie Vývoj vlastnických vztahů k půdě v katastrálním území Budeč u Žďáru nad Sázavou Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. František Toman, CSc. Vypracovala: Lucie Sedláčková Brno 2011

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vývoj vlastnických vztahů k půdě v katastrálním území Budeč u Žďáru nad Sázavou vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne podpis......

PODĚKOVÁNÍ Srdečně děkuji paní Kališové a paní Švomové z katastrálního úřadu pro kraj Vysočina, katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou za poskytnutí informací ohledně vybraného katastrálního území. Dále bych chtěla poděkovat vedoucímu práce prof. Ing. Františku Tomanovi a Ing. J. Vitáskové Ph.D. za odborné konzultace. Také bych chtěla poděkovat svým rodičům za podporu během celého studia.

ANOTACE Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí. V první části je zpracován vývoj vlastnických vztahů v období feudalismu, kapitalismu a socialismu, dále historický vývoj pozemkových úprav. V druhé, hlavní části práce je zachycena historie obce a katastrálního území Budeč u Žďáru nad Sázavou a historický vývoj vlastnických vztahů u vybraných parcel od prvních písemných zmínek až po současnost. KLÍČOVÁ SLOVA Budeč u Žďáru nad Sázavou, vlastnické vztahy, půda, parcela, katastr nemovitostí ABSTRACT This Baccalaureate work consists of two parts. In the first part, evolution of ownership relations during the eras of feudalism, capitalism and socialism and also historical development of land adjustments is elaborated. The second and main part focuses on history of municipality and cadastral area of Budeč by Žďár nad Sázavou and historical development of ownership relations from the first written mentions up until present. KEYWORDS Budeč u Žďáru nad Sázavou, ownership, soil, plot, real easte register

OBSAH 1 ÚVOD... 8 1. 1 Cíl práce...8 1. 2 Vybrané katastrální území...8 2 VÝVOJ VLASTNICKÝCH VZTAHŮ K PŮDĚ... 9 2. 1 Pozemková evidence do roku 1817...9 2. 1. 1 Soupisy půdy...9 2. 1. 2 První berní rula (první rustikální katastr)...9 2. 1. 3 Druhá berní rula (druhý rustikální katastr)...9 3 VLASTNICKÉ VZTAHY V OBDOBÍ FEUDALISMU... 10 3.1 Tereziánský katastr...10 3. 1. 1 Třetí berní rula (první tereziánský rustikální katastr)...10 3. 1. 2 Čtvrtá berní rula (druhý tereziánský rustikální katastr)...10 3. 2 Josefínský katastr z roku 1785...10 3. 3 Tereziánsko josefínský katastr z roku 1792...11 4 VLASTNICKÉ VZTAHY V OBDOBÍ KAPITALISMU... 12 4. 1 Stabilní katastr...12 4. 2 Zemské desky...12 4. 3 Pozemková kniha...13 4. 3. 1 Hlavní kniha...13 4. 3. 2 Sbírka listin...13 4. 3. 3 Mapa pozemkové knihy...14 4. 3. 4 Rejstříky...14 4. 4 Pozemkový katastr...14 5 VLASTNICKÉ VZTAHY V OBDOBÍ SOCIALISMU... 16 5. 1 Jednotná evidence půdy...16 5. 2 Evidence nemovitostí...16 5. 2. 1 Obsah evidence nemovitostí (EN)...17 5. 2. 2 Druhy nemovitostí...17 5. 2. 3 Operát měřičský tvořila:...17 5. 2. 4 Operát písemný tvořily:...17 6 SOUČASNÝ STAV POZEMKOVÉ EVIDENCE PO ROCE 1989... 18

6. 1 Katastr nemovitostí...18 6. 1. 1 Předmět katastru nemovitostí...18 6. 1. 2 Obsah katastru nemovitostí...19 6. 1. 3 Katastrální operát...19 6. 1. 4 Zásady vedení katastru nemovitostí...20 7 HISTORICKÝ VÝVOJ POZEMKOVÝCH ÚPRAV... 21 7.1 Období feudalismu...21 7. 2 Období kapitalismu...22 7. 2. 1 Scelování půdy (komasace)...22 7. 2. 2 Pozemkové reformy...23 7. 3 Pozemkové úpravy v letech 1945 1950...23 7. 4 Pozemkové úpravy v období socializace vesnice...24 7. 4. 1 První etapa (1950 1960)...24 7. 4. 2 Druhá etapa (1960 1972)...24 7. 4. 3 Třetí etapa (začátek 1972)...24 8 VLASTNICKÉ VZTAHY V KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ BUDEČ... 26 8.1 Historie obce Budeč...26 8. 2 Vlastnické vztahy u vybraných pozemků...27 8. 2. 1 Historie vlastnictví jednotlivých parcel...28 8.3 Vývoj způsobu využívání pozemků na vybraných parcelách...33 9 ZÁVĚR... 35 10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 37 10.1 Použitá literatura...37 10. 2 Použité internetové zdroje...37 Seznam obrázků...38 Seznam tabulek...38 11 PŘÍLOHY... 39

1 ÚVOD 1. 1 Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je popsat historický vývoj vlastnických vztahů v katastrálním území Budeč u Žďáru nad Sázavou. První část mé práce je zaměřena na vlastnické vztahy v období feudalismu, kapitalismu a socialismu. Dále hodnotím současný stav pozemkové evidence po roce 1989 a historický vývoj pozemkových úprav. V druhé, hlavní části práce se zachycuji historický vývoj vlastnických vztahů k půdě na mnou vybraném katastrálním území Budeč. Zaměřuji se na zjišťování jednotlivých vlastníků a způsobů využívání pozemků (dřívější a současný stav). Informace jsem čerpala z písemných operátů (pozemková kniha, listy vlastnictví, databáze katastru nemovitostí). 1. 2 Vybrané katastrální území (Příloha č. 1) Budeč patří do dřívějšího okresu Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Obec se rozkládá asi 4 km jihozápadně Obr. 1 Obec Budeč u Žďáru nad Sázavou od Žďáru nad Sázavou. Z turistického a geografického hlediska patří do širší oblasti Českomoravské Vysočiny. Obec Budeč leží v průměrné výšce 580 metrů nad mořem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1377. Celková katastrální plocha obce je 539 ha, z toho orná půda zabírá 48 %. Asi jedna třetina výměry obce je zalesněná. Vzhledem ke geografické poloze se v obci nalézá velmi málo ploch s travním porostem. Část katastru obce Budče zabírá Babínská přírodní rezervace, která je součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, vyhlášené 27. 6. 1970. Leží v nadmořské výšce 590 m. n. m., celková plocha rezervace je 218 ha. Nejvyšším bodem katastru je Kopeček (599,5 m. n. m.), který je současně jedním z bodů evropského rozvodí (hranice povodí Oslavy a povodí Sázavy). 8

2 VÝVOJ VLASTNICKÝCH VZTAHŮ K PŮDĚ 2. 1 Pozemková evidence do roku 1817 2. 1. 1 Soupisy půdy Různé soupisy půdy a urbáře se u nás objevují již od 13. století. Půda v nich byla rozdělena na svobodnou (panskou, dominikální) a na půdu osídlenou poddanými (rustikální), z níž se musely odvádět dávky. Daně měl právo určovat pouze zemský sněm, v něm zasedaly zpočátku tři stavy: panský, rytířský a městský, později i duchovenstvo. První pokus o pořízení mapy pro katastrální účely se datuje kolem roku 1571, zemský sněm tehdy podal návrh na zaměření Čech. Byl však odmítnut jako příliš nákladný. Další pokusy o pořízení katastru se jsou známy pod názvem berní ruly. 2. 1. 2 První berní rula (první rustikální katastr) První berní rula z roku 1654 obsahovala jen neúplný soupis půdy rustikální (poddanské), poněvadž podle zemského sněmu byla půda dominikální nezdanitelná. Daň byla stanovena podle usedlostí. Na Moravě byl podobný soupis vyhotoven až kolem roku 1678. Daň byla vyměřena podle počtu lánů. Lánové rejstříky tvoří nejstarší zachovaný moravský katastr. První katastr měl také zabránit převodu půdy poddanské na půdu dominikální, která byla oproštěna od daní. 2. 1. 3 Druhá berní rula (druhý rustikální katastr) V druhé berní rule z roku 1684 sněm určil přesněji velikost měrné jednotky a rozdělil ornou půdu na tři stupně podle úrodnosti: půda dobrá, prostřední a špatná. 9

3 VLASTNICKÉ VZTAHY V OBDOBÍ FEUDALISMU 3.1 Tereziánský katastr 3. 1. 1 Třetí berní rula (první tereziánský rustikální katastr) Třetí berní rula z roku 1748 obsahuje výsledek katastrálních prací z let 1713 1748. Snahou panovníka bylo získat daně z půdy rustikální i dominikální. Rozvržení se opět řídilo v Čechách podle počtu poddanských usedlostí, na Moravě podle počtu lánů. Připomínky a námitky k tomuto soupisu byly příčinou provedení čtvrté berní ruly. 3. 1. 2 Čtvrtá berní rula (druhý tereziánský rustikální katastr) Základem nového berního systému byla kombinace úrodnosti a možnosti odbytu hrubý výnos pozemků. Exaeqatorium dominicale z roku 1757 (panské vyrovnání) Často se označuje jako dominikální katastr tereziánský. Jedná se o nerevidované přiznání z roku 1713, toto daňové vyrovnání mělo důsledek na omezení zápisů v zemských deskách. 3. 2 Josefínský katastr z roku 1785 Na základě patentu z roku 1785 vydaného Josefem II (1780 1790) se uplatnilo stejnoměrné zdanění půdy rustikální i dominikální. Novou berní jednotkou se stal pozemek. Výměry pozemků se určovaly pomocí přímých měření, ty se týkaly pouze úrodné půdy včetně lesů. Každá obec se rozdělila na několik tratí a každá trať byla zaměřena zvlášť. Nakonec každý pozemek v trati obdržel své tzv. topografické číslo a určila se jeho výměra v jitrech. 10

3. 3 Tereziánsko josefínský katastr z roku 1792 Po smrti Josefa II byla jednotná daňová soustava zrušena a daně se pro dominikální majetek předepisovaly podle tereziánského katastru. Tereziánsko josefínský katastr byl v platnosti až do roku 1860, ale brzy se ukázala jeho nedokonalost jak technická, tak fiskální. Proto už v roce 1817 vydal císař František I. nový patent o katastru stanovující vybudování nového katastru na solidních geometrických základech. Roku 1861 bylo zmapováno poslední katastrální území a nový katastr byl uzákoněn jako jediný platný katastr stabilní katastr. (Matějík, Vitásková 2002) 11

4 VLASTNICKÉ VZTAHY V OBDOBÍ KAPITALISMU 4. 1 Stabilní katastr Součástí katastru byly grafické mapy, písemný operát obsahující parcelní protokol a rejstřík držitelů. V parcelním protokolu byl uveden soupis pozemkových a stavebních parcel s uvedením druhu kultury, plošnou výměrou a čistým peněžitým výnosem. Byl využíván mnoho desítek let. Katastrální mapy obsahovaly nejmenší podrobnosti mající význam pro výběr daní, neobsahovaly však technické objekty a údaje o nich. Za nejmenší evidenční jednotky byly zvoleny katastrální obce, jejich hranice měly zůstat co nejvíce shodné s hranicemi v josefínském katastru. Mapovalo se většinou v měřítku 1:2880. Parcely se rozeznávaly stavební (na nich bylo vybudováno stavení) a pozemkové, které byly dále děleny podle jednotlivých druhů pozemků. Měření probíhalo s přestávkami na území Čech a Moravy v letech 1824 až 1843. Na přelomu 19. a 20. století se přikročilo k tzv. reambulanci, tj. k obnově starých map. Systém uspořádání katastrálního operátu zůstával. Reambulovaný stabilní katastr sloužil jako podklad pro založení nových pozemkových knih po roce 1871. Nedlouho potom byla zavedena ohlašovací povinnost změn údajů vedených v katastru. 4. 2 Zemské desky Jsou nejstarším druhem pozemkových knih u nás. Jejich vznik spadá do 13. století za krále Přemysla Otakara II. Původně byly desky knihami protokolními, do kterých se zapisoval průběh soudu, výpovědi svědků. Po té do nich začala být zapisována práva a změny ve svobodném pozemkovém majetku. Obr. 2 Zemské desky 12

4. 3 Pozemková kniha Pozemková kniha společně se zemskými deskami, železničními a horními knihami se označují souhrnným názvem veřejné knihy. Pozemkové (gruntovní) knihy byly vyhrazeny pro zápis rustikálního majetku vedeného v josefínském katastru. Zápis měl konstitutivní charakter, předmětem zápisu byly všechny nemovitosti v evidovaném katastrálním území. Platila tu zásada, že každá nemovitost může být zapsána jen v jedné veřejné knize. Pozemkové knihy se povinně psali do roku 1951, kdy občanský zákoník č.141/1950 Sb. zrušil konstitutivní zápis do těchto knih. Nepovinně se pozemkové knihy vedly ještě do roku 1964. Pozemkovou knihu tvořily: hlavní kniha, sbírka listin, mapa pozemkové knihy, rejstříky. 4. 3. 1 Hlavní kniha Skládala se z tzv. knihovních vložek. Každá knihovní vložka má své číslo a skládá se ze tří listů A, B, C. List A list statkové podstaty, skládal se ze dvou částí a byly v něm zapsány nemovitosti podle parcelních čísel. (Příloha č. 2) List B list vlastnický, byly v něm vyznačeny vlastnické vztahy a jejich případná omezení. (Příloha č. 3) List C list závad, zapisovaly se zde zástavní práva, věcná břemena a všechny případy dřívějších služebností v neprospěch nemovitosti. 4. 3. 2 Sbírka listin V ní byly založeny kopie všech písemností, na jejichž základě docházelo k zápisům v hlavních knihách. Ve sbírce listin nebyl brán zřetel na katastrální území, 13

jehož se zápis týkal. Byla vedena jediná sbírka listin pro celý obvod působnosti soudu, na jehož příkaz se mohl provádět zápis. 4. 3. 3 Mapa pozemkové knihy Byl to otisk mapy katastrální, postupně doplňován všemi změnami. Mapa měla vždy charakter jen orientační a evidenční pomůcky. V současnosti jsou tyto mapy často archivovány mimo pozemkové knihy. 4. 3. 4 Rejstříky Sloužily ke snadnějšímu vyhledávání v pozemkových knihách. Každý svazek pozemkových knih obsahoval: rejstřík věcný seznam parcelních čísel s uvedením čísel odpovídajících knihovních vložek, rejstřík osobní seznam vlastníků, sestavený v abecedním pořadí s uvedením odpovídajících knihovních vložek. Podle knihovního zákona nebyl do pozemkových knih zapisován tzv. veřejný statek, což byly nemovitosti, které směl používat každý obyvatel státu, např. silnice, řeky, náměstí apod. (Matějík, Vitásková 2002) 4. 4 Pozemkový katastr Byl zaveden zákonem č. 177/1927 Sb. o pozemkovém katastru a jeho vedení, navazoval na tradici stabilního katastru na našem území. Správa katastrálního operátu se přesunula z berního úřadu na nově vytvořené katastrální úřady. Základní evidenční jednotkou bylo katastrální území, to se shodovalo s katastrální obcí podle stabilního katastru. Vlastníci měli povinnost hlásit změny na tzv. ohlašovacím listu. Hlavní části pozemkového katastru byly: 14

měřičský operát (mapy), písemný operát (parcelní protokol, ), sbírka listin, úhrnné výkazy. Operát katastru byl veřejný a každý mohl do něj nahlížet a dělat si poznámky. Pro každou parcelu byl v pozemkovém katastru zanesen držitel, výměra, druh pozemku, jakostní třída, katastrální výtěžek, bez katastrálního výtěžku její obecné označení. (Matějík, Vitásková 2002) Nejdůležitější části katastrálního operátu tvoří: katastrální mapa nejčastěji v měřítku 1:2880, ze stabilního katastru, parcelní protokol soupis parcelních čísel jednoho katastrálního území, pozemnostní arch sestavený podle držitelů a jejich knihovních vložek. 15

5 VLASTNICKÉ VZTAHY V OBDOBÍ SOCIALISMU 5. 1 Jednotná evidence půdy Měla přinést jednotný systém v evidenci, práce začaly v roce 1956. Jednotkou pro zpracování byla hospodářská obec, počítalo se s jejím pravidelným vedením a doplňováním, jako tomu bylo u pozemkového katastru. U jednotné evidence půdy šlo především o dílo technické povahy, které čerpalo podkladů z dřívějšího pozemkového katastru a navazovalo na jeho zkušenosti. Jednotná evidence půdy se stala od roku 1958 jediným závazným podkladem pro jakékoliv výkaznictví a statistiku o nemovitostech, i k účelům ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. K nejdůležitějším částem operátu, který se opět dělil na část měřičskou a písemnou, patřilo: pozemková mapa, evidenční listy, soupis parcel, sumarizační výkazy. Číslování parcel vycházelo původně z pozemkového katastru, takže tu byla návaznost i na veřejné knihy, později však, když docházelo k dalšímu dělení či slučování parcel, vznikaly mezi uvedenými evidenčními díly rozdíly. (Matějík, Vitásková 2002) 5. 2 Evidence nemovitostí Po roce 1945 došlo k rozsáhlým změnám ve vlastnických a užívacích vztazích k pozemkům, avšak nebylo technicky zvládnutelné všechny přeměny a stále měnící se vztahy zaznamenávat v dosavadních evidencích. Nejvýhodnější se jevilo doplnit jednotnou evidenci půdy o zjednodušenou evidenci právních vztahů k nemovitostem a za tím to účelem byl vydán zákon o evidenci nemovitostí č. 22/1964 Sb., platný od 1. dubna 1964. V evidenci nemovitostí se vyznačovaly nejen technické údaje o nemovitostech, ale také právní vztahy o nemovitostech. 16

5. 2. 1 Obsah evidence nemovitostí (EN) Nemovitosti jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Vlastnictví se nabývalo na základě písemné formy listiny. Evidence nemovitostí se vedla pro každou obec podle katastrálního území. 5. 2. 2 Druhy nemovitostí Nemovitosti se členily podle druhů pozemků (kultur) na zemědělskou půdu a nezemědělskou půdu. Pro jednotlivé druhy pozemků se používalo těchto označení: a) u zemědělské půdy orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny, b) u nezemědělské půdy lesní půda, rybníky (potoky) a chovem ryb, ostatní vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. 5. 2. 3 Operát měřičský tvořila: a) mapa pozemková základní mapa vznikla přímým měřením, b) mapa pracovní podlepený otisk mapy pozemkové, c) mapa evidenční. na otisku mapy pozemkové. 5. 2. 4 Operát písemný tvořily: a) výkaz změn, b) soupis parcel, c) evidenční list, d) list vlastnictví, e) seznam uživatelů a seznam vlastníků, f) rejstřík uživatelů a rejstřík vlastníků, g) seznam domů. 17

6 SOUČASNÝ STAV POZEMKOVÉ EVIDENCE PO ROCE 1989 6. 1 Katastr nemovitostí Zákon české národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) ze dne 7. května 1992 nabyl účinnosti dnem 1. 1. 1993. Katastr nemovitostí je soubor údajů o nemovitostech v České republice. Je to ucelený, průběžně aktualizovaný informační systém o pozemcích a vybraných stavbách. Součástí katastru je evidence vlastnických a jiných věcných břemen k nemovitostem. Nemovitosti jsou evidovány jako parcely podle katastrálního území u příslušných katastrálních úřadů. Katastrální úřady rozhodují: o povolení vkladu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, o změně hranice katastrálního území, o opravě chyby v katastrálním operátu, o námitkách podaných proti obnovenému katastrálnímu operátu, o uložení pokuty za porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí. Katastrální úřad také schvaluje změny pomístního názvosloví. 6. 1. 1 Předmět katastru nemovitostí V katastru se eviduje: katastrální území, pozemky, budovy spojené se zemí pevným základem, byty a nebytové prostory ve vlastnictví osob, právní vztahy k nemovitostem, rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, stavby spojené se zemí pevným základem. 18

6. 1. 2 Obsah katastru nemovitostí Katastr obsahuje: geometrické určení (tvar a rozměr) a polohové určení nemovitostí a katastrálních území, parcelní čísla, druhy a výměry pozemků, popisná a evidenční čísla budov, údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí, čísla bytů a nebytových prostorů a pojmenování nebytových prostorů, údaje o právních vztazích, údaje o podrobných polohových bodových polích, místní a pomístní názvosloví. Obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátech podle katastrálních území. 6. 1. 3 Katastrální operát Mapová dokumentace katastru nemovitostí je uspořádána v katastrálním operátu. Operáty jsou založeny samostatně pro každé katastrální území. Katastrální operát tvoří: soubor geodetických informací, soubor popisných informací, souhrnné přehledy o půdním fondu, dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, sbírka listin. Výpis z katastru nemovitostí (Příloha č. 4) se někdy označuje jako list vlastnictví (LV), je to veřejná listina obsahující soupis nemovitostí, které v daném katastrálním území vlastní konkrétní vlastník či spoluvlastníci, a slouží k prokazování tohoto vlastnictví. List vlastnictví se dělí na sedm částí označovaných písmeny A, B, B1, C, D, E a 19

F. Pokud některá z částí neobsahuje žádné údaje, je v této části na Listu vlastnictví uvedeno Bez zápisu. Do roku 2001 byly LV v psané podobě, ty se později převedli do digitální podoby, která je používaná do dnes. 6. 1. 4 Zásady vedení katastru nemovitostí zásada intabulance ke vkladu či záznamu dochází na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu, zásada dispoziční ke změně věcných práv dochází na základě návrhu na vklad, zásada priority katastr dodržuje časové pořadí zápisů, zásada legality všechny zápisy v KN ČR jsou platné, pokud jsou v souladu s danými zákony, zásada speciality zajišťuje jednoznačnost, určitost a nespornost zápisu, zásada dobré víry důvěra, že data v KN ČR jsou v souladu se skutečností (zápisy od 1. 1. 1993), zásada veřejnosti každý má přístup k obsahu KN ČR, zásada oficiality všechny změny se zapisují na základě úřední povinnosti. 20

7 HISTORICKÝ VÝVOJ POZEMKOVÝCH ÚPRAV Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. Po technické stránce jsou technická a hospodářská opatření, konaná v rámci pozemkových úprav, v podstatě organizací půdního fondu větších nebo menších územních celků. Tato opatření si vynucují politické poměry a ekonomická úroveň společnosti. První písemné právní a technické údaje o rozsáhlém a jednotném uspořádání zemědělských pozemků známe až ze starověkého Říma. 7.1 Období feudalismu Od počátku vzniku našeho státu při osidlování a kolonizaci můžeme spatřit počátek pozemkových úprav v plánovaném zakládání zemědělských sídlišť. Až do 12. stol. u nás probíhala tzv. vnitřní kolonizace. V důsledku růstu domácí populace i zájmů feudálů dosud existující půdní fond již nestačil. Vznikla potřeba rozšíření, ale domácí pracovní síla na to nestačila. Feudálové mohli dále pokračovat pouze s využitím cizí pracovní síly. Hlavně v období tzv. velké kolonizace (12. 14. Století). (Podhrázská 2006) Organizováním byl pověřen tzv. lokátor. Držitel půdy, světský či církevní feudál, svěřoval lokátoru na základě písemné smlouvy část půdy k osídlení. Smlouva obsahovala práva a povinnosti lokátora a také práva a povinnosti osídlenců. (Maršík 2006) Lokátor měl za úkol určení místa a zastavění vsi, určení hranic mýcení lesa, rozmístění půdy orné, pastvin, zahrad, zpřístupnění pozemků pomocí cestní sítě apod. Vznikl nový protáhlý tvar pozemků v důsledku zavedení užívání pluhu. (Podhrázská 2006) V roce 1775 podal František Antonín Raab z Korutanska návrh na odstranění roboty a dělení půdy velkostatků. Tento návrh císařovna Marie Terezie přijala a pozemkové úpravy podle Raabova návrhu u nás prováděné se nazývají raabizace. Podstatou bylo dělení půdního fondu velkostatků a jeho přidělování drobným uchazečům. Provádět raabizaci bylo nařízeno na panstvích komorních (císařských) a církevních. (Maršík 2006) 21

7. 2 Období kapitalismu Kapitalismus v zemědělství je charakteristický tím, že značná část půdy je soustředěná u velkostatkářů, kteří chtějí zvětšovat výměru statků i jednotlivých pozemků. Rok 1848 přinesl základní změnu v pozemkových poměrech, byl vydán patent o zrušení poddanství a robot. Tímto patentem se bývalý poddaný stává majitelem dosud jím obdělávaných pozemků. Vznikla zadluženost rolníků a dochází k rozsáhlému dělení gruntů. Od roku 1848 však byly původní lány častěji rozdělovány při dědictví, kdy často byly rozdělovány jednotlivé pozemky, při odprodáváním, věnem při sňatcích apod. Tak se za několik generací změnil k nepoznání vzhled katastru. Neupravenost pozemkové držby je charakteristická zejména těmito znaky: rozptýlenost a rozdrobenost pozemků, nevhodný tvar pozemků, nepřístupnost pozemků, nepravidelné tvary katastrálních hranic. (Dumbrovský 2004) 7. 2. 1 Scelování půdy (komasace) Od poloviny minulého století byly v zahraničí i u nás snahy o úpravu pozemkové držby, hlavně zaokrouhlováním hranic (arondace), zpřístupněním pozemků dokonalejší cestní sítí (konsolidace) a místy i budováním samostatných dvorců s ucelenou půdní držbou (separace). V našich podmínkách bylo nejvíce rozšířeno scelování půdy (komasace). Roku 1855 byl vypracován návrh prvního scelovacího zákona, avšak nebyl zrealizován. U nás byl velkým propagátorem a průkopníkem starosta obce Záhlinice na Hané říšský poslanec František Skopalík. První scelování provedl ve své obci v letech 1856 1858. V roce 1868 byl teprve vydán říšský arondační zákon, umožňoval dobrovolné směny pozemků. Po získání zkušeností ze scelovacích pracích v německých zemích vydal parlament ve Vídni po několikerém přepracování v roce 1883 říšský rámcový zákon o scelování hospodářských pozemků. Vlastní zemské zákony byly vydány na Moravě roku 1884 a ve Slezsku roku 1887. V Čechách k uzákonění nedošlo, teprve 22

v roce 1940 byla rozšířena působnost moravských zemských scelovacích zákonů i na Čechy. Provádění pozemkových úprav zahrnovalo 4 základní činnosti: scelování hospodářských pozemků, scelování lesů, dělení společných pozemků a úpravu vlastnických a uživatelských práv, oproštění os cizích enkláv a arondaci ledních hranic. 7. 2. 2 Pozemkové reformy Mnoho vlastníků odvozuje původ svých nemovitostí od pozemkových reforem a přídělových řízení. První pozemková reforma se v našich zemích uskutečnila vydáním zákona záborového č. 215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku. Podle tohoto zákona měly být zabrány pozemky nad 150 ha zemědělské půdy a 250 ha veškeré půdy. Roku 1920 byl vydán zákon č. 81/1920 Sb., o přídělu zabrané půdy. Zásady pro výpočet náhrad stanovil zákon č. 329/1920 Sb., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový. Revize první pozemkové reformy byla provedena zákonem č. 142/47 Sb., o revizi první pozemkové reformy. Do záboru přešla veškerá půda velkostatků, zbytkových statků a církví nad 50 ha. Zákonem č. 46/48 Sb., byla provedena nová pozemková reforma. Na tento zákon navazovaly předpisy vytvářející podmínky pro kolektivizaci zemědělství. Osídlování zkonfiskovaných zemědělských usedlostí neboli přídělová řízení byla prováděna ve smyslu Dekretu prezidenta č. 12 a č. 28. (Podhrázská 2006) 7. 3 Pozemkové úpravy v letech 1945 1950 Do popředí stále více vystupuje politické řešení zemědělské problematiky. Po přijetí zákona č. 142/1947 Sb. je přijat zákon o nové pozemkové reformě č. 46/1948 Sb. a teprve potom je schválen další zákon č. 47/1948 Sb. o některých technickohospodářských úpravách pozemků, obsahoval jednotné právní normy pro celou republiku. Scelování se mělo provádět prostřednictvím scelovacích družstev, jejichž členi byli všichni 23

přímí účastníci pozemkové úpravy a zástupce obce. Nejvyšším dozorčím orgánem bylo ministerstvo zemědělství a veškeré náklady měly být hrazeny státem. 7. 4 Pozemkové úpravy v období socializace vesnice Pozemkové úpravy prodělávaly tři hlavní etapy vývoje zemědělství. 7. 4. 1 První etapa (1950 1960) V tomto období vznikají jednotná zemědělská družstva (JZD). Projekty byly přejmenovány na hospodářsko-technické úpravy pozemků (HTÚP) a řešily jednoduchými způsoby scelení roztříštěných pozemků tvořící družstvo do zemědělských celků. V roce 1958 byla vydána jednotná metodika pro zpracování jednoduchých projektů HTÚP. Do roku 1960 byla socializace v podstatě dokončena. 7. 4. 2 Druhá etapa (1960 1972) V tomto období dochází k prvnímu slučování menších družstev ve větší celky s výměrou do 1000ha. Pro tyto větší JZD se začaly zpracovávat projekty vyšší úrovně tzv. souhrnné projekty HTÚP, jejichž cílem bylo maximální využití půdního fondu pro zemědělskou výrobu. V této etapě byl převážně vytvořen obraz krajiny, který existuje v současné době. 7. 4. 3 Třetí etapa (začátek 1972) Po zastavení prací na projektech se zpracovaly pouze tzv. generely pozemkových úprav, jejichž neblahým důsledkem bylo vytvoření pozemkových bloků. V tomto období došlo k násilnému slučování podniků do seskupení o výměře několika tisíc hektarů, pro ně se začaly zpracovávat projekty souhrnných pozemkových úprav (SPÚ). Největší nedostatek byl v realizaci výstavby po SPÚ. 24

Návrh SPÚ se skládal z těchto hlavních částí: vymezení hranic vnějšího hospodářského obvodu, stanovení hranic vnitřního hospodářského obvodu, delimitace půdního fondu a změny kultur, návrh nových pozemků a jejich seskupení do honů a osevních postupů, zemědělská doprava a vytvoření cestní sítě, protierozní ochrana jako samostatná část projektu, životní a krajinné prostředí včetně návrhu na ozelenění. 25

8 VLASTNICKÉ VZTAHY V KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ BUDEČ 8.1 Historie obce Budeč Nejstarší zpráva o Budči (Budcye) se datuje k roku 1377, ze zápisu v zemských deskách, kdy Jan mladší z Meziříčí, syn Benešův připsal dědičně všechen svůj majetek svému strýci Janovi staršímu z Meziříčí. Ze známé historie obce mohu tedy soudit, že osada byla založena současně jako sousední Veselí, tedy asi koncem 13. nebo počátkem 14. století. Roku 1447 se uvádí název Budecz, roku 1493 název Budss. V roce 1513 se vedl spor o hranice mezi Budčí a Radonínem. V roce 1515 rozdělil Jan z Lomnice svůj majetek mezi 6 synů, osadu Budeč s Újezdem dostal syn Jan. V roce 1528 to již prodal tehdejšímu majiteli Velkého Meziříčí Janovi z Pernštejna. V roce 1562 vytvořil Zikmund Heldt v Novém Veselí vdovské sídlo pro svou manželku Alenu a připojil k němu i ves Budeč. Od té doby sdílela obec osudy s panstvím novoveselským. Podrobnější zprávy o osadnících jsou známy od poloviny 17. století. Tehdy tu bylo 12 menších hospodářských celků, chalupy tu ještě nebyly. Z původních příjmení se zachovala: Mokrý, Šustr, Švoma, Škoda, Chalupa, Sobotka, Zídek, Beneš. První pozemková reforma neměla pro obec přímý význam, protože velkostatek zámeckožďárský měl pouze několik ha lesa, a hájenku s pár poli, které byli ze záboru vyloučeny. Při lesní reformě v roce 1931 připadla hájenka s pozemky Lesnímu družstvu v Přibyslavi, které ji prodalo Hubertu Zídkovi. Obec se stala členem tohoto družstva s 8 podíly. V roce 1926 byla provedena meliorace pozemků. Tab. 1 Statistika obce Rok Počet domů Počet bytových stran 26 Počet obyvatel Muži Ženy Celkem 1787 29 31 192 192 1840 34-119 124 243 1870 35-128 129 257 1880 37-134 134 268 1890 36-127 115 242 1900 36-136 120 256

1910 39+1 52 131 132 263 1921 41 56 133 137 270 1930 45 55 114 110 224 2001 64-93 87 180 2002 64-177 177 2011 65-184 184 8. 2 Vlastnické vztahy u vybraných pozemků V katastrálním území je většina pozemků ještě ve zjednodušené evidenci, takže jsem si nemohla vybrat blok pozemků. Proto jsem si vybrala jednotlivé pozemky ležící východně a část pozemků západně od obce. (Příloha č. 5, 6, 7) V tabulce č. 2 je uveden vývoj vybraných parcel od pozemkové knihy z roku 1851 až po rok 2011 (současnost). Tab. 2 Vývoj vybraných parcel od roku 1851 po současnost 2011 Číslo Parcelní číslo Parcelní číslo pozemkové knihy (PK) Knihovní vložka Druh pozemku 1 59/1 55,59 17 louka, pole 2 61/1 61/1, 61/2 17 louka, pole 3 73/5 73 102 pole 4 73/9 73 102 pole 5 73/10 73 102 pole 6 82 82,83,85 14 pole, louka, pastva 7 92/1 90/1,91,92 12 pole, louka, pole 8 92/13 353 silnice 9 98/1 98/1 11 pole 10 99/1 98/1, 99 11 louka 11 257/2 257 6 pole 12 259 259 6 les 13 281/1 281 5 role 14 281/3 281 5 role 15 289/1 289 5 pole 16 297 297 2 pole 17 298 298 2 louka 18 304/1 304 2 role 19 304/3 304,305 2 pole 20 307 307 2 pastva 27

8. 2. 1 Historie vlastnictví jednotlivých parcel Parcely 59/1 a 61/1 Parcela 59/1 vznikla z parcel 55 a 59 pozemkové knihy. Parcela 61/1 vznikla z parcel 61/1 a 61/2. Parcely vlastnily od 30. června 1868 na základě svatební a postupní smlouvy manželé Antonín a Františka Melicharovi. Podle smlouvy svatební, postupní a dědické ze dne 30. ledna 1900 a oddacího listu ze dne 14. února 1900 vlastnily pozemky manželé Františka a František Melicharovi. ½ Františka Melichara přechází trhovou smlouvou ze dne 8. srpna 1932 na Josefa Růžičku. ½ Františky Melicharové přechází trhovou smlouvou ze dne 8. Srpna 1932 na Marii Rathausovou. ½ Josefa Růžičky zdědil syn Jiří Růžička rozhodnutím o dědictví ze dne 15. října. 1987. ½ Marie Rathausové zdědil syn Vladimír Rathaus rozhodnutím o dědictví ze dne 24. června 1982 Současní majitele pozemků jsou Jiří Růžička (1/2) a Vladimír Rathaus (1/2). Parcely 73/10, 73/9, 73/5 Parcely vznikly z parcely 73 uvedené v pozemkové knize. Na základě odevzdací listiny ze dne 15. září 1875 vlastnil parcelu 73 Tomáš Beneš. Manželskou smlouvou ze dne 29. října 1876 přešla ½ na Marii Benešovou (rozenou Slámovou) Ze dne 1. března 1913 na základě snímku notářského spisu přešlo vlastnické právo na manžely Josefa a Annu Benešovou. Podle svatební a postupní smlouvy, usnesení, oddacího listu a vkladního prohlášení ze dne 5. dubna 1948 vlastnily pozemek Bohuslav a Marie Benešovi. Od 17. prosince 1952 vlastnil pozemek Československý stát místní národní výbor v Budči. 28

Podle administrativní dohody ze dne 30. června 1960 se pozemek převedl na Okresní národní výbor ve Žďáře nad Sázavou. 10. prosince 1992 podle rozhodnutí pozemkového úřadu přešlo vlastnictví na Marii Šímovou (4/6), Jaroslavu Klofáčovou (1/6) a Bohuslavu Šmídovou (1/6). Parcela byla rozdělena na jednotlivé menší parcely a ty byly odkoupeny na základě kupní smlouvy současnými majiteli. Parcelu 73/9 koupili manželé Horákovi 18. února 1995, parcelu 73/5 koupili manželé Holoubkovi 22. února 1995 a parcelu 73/10 koupili manželé Sedláčkovi 20. srpna 1999. Parcela 82 Parcel vznikla z parcel 82, 83 a 85. Pozemky vlastnil od roku 1856 Jan Chromý a jeho manželka Anna Chromá. Odevzdací listinou ze dne 16. června 1886 se ½ po Anně Chromé připisuje Václavu Chromému. Po Janu Chromém se ½ připisuje manželce Václava Josefce Chromé. Na základě svatební, postupní a dědické smlouvy ze dne 9. listopadu 1898 jsou vlastníci manželé Emílie a Václav Chromý. ½ po Emílii se roku 1907 připisuje Anně Chromé, roku 1912 se ½ po Václavu připisuje Anně. Na základě notářského spisu ze dne 15. října 1912 se ½ připisuje jejímu manželovi Janu Janovskému. Dle odstupní smlouvy z 20. prosince 1932 se vkládá vlastnické právo manželům Františkovi a Kristýně Pospíchalovým. Současná majitelka Jindřiška Leskourová nabyla vlastnictví postupní a darovací smlouvou ze dne 29. ledna 1971 od manželů Pospíchalovým. Parcela 92/1 Parcela vznikla z parcel 90/1, 91 a 92. Původní majitel byl Johan Schuster od roku 1851, od 14. května 1866 vlastnil pozemky na polovinu se svojí manželkou Kateřinou Šustrovou. Svatební, dědickou a postupní smlouvou ze dne 17. Ledna 1905 se připsalo právo vlastnické ve prospěch manželů Josefa a Františky Šustrové. 29

Kupní smlouvou ze dne 28. července 1917 nabyli právo vlastnické manželé Rudolf a Marie Horákovi. Kupní smlouvou ze dne 16. listopadu 1922 nabyli právo vlastnické František Zeman (1/2) a Anastasie Bermardová (později provdaná Zemanová) (1/2). Rozhodnutím o dědictví ze dne 5. září. 1956 nabyla vlastnictví Anastazie Zemanová. Rozhodnutím o dědictví ze dne 20. listopadu 1986 nabyl vlastnictví syn Josef Zeman. Současná majitelka Ilona Hralová nabyla vlastnictví rozhodnutím o dědictví ze dne 23. dubna 1999. Parcela 92/13 Parcela vznikla z parcely 353. Je ve vlastnictví Pozemkového fondu České republiky. Parcely 98/1 a 99/1 Parcela 99/1 vznikla z parcel 98/1 a 99. Původní majitelé byli manželé Jan a Františka Švomovi na základě svatební a postupní smlouvy ze dne 6. února 1870. Na základě svatební, dědické a postupní smlouvy ze dne 26. dubna 1905 se ½ Jana Švomi připsala Boženě Švomové. Podle svatební a postupní smlouvy ze dne 23. ledna 1941 nabyli vlastnické právo manželé Jaroslav a Helena Švomovi. Podle odevzdací listiny ze dne 14. prosince 1951 se ½ Jaroslava Švomi připsala Jaroslavu Švomovi (1/4) a Josefu Švomovi (1/4). Jaroslav daroval (1/4) svému bratrovi Josefovi a jeho manželce Ludmile Po Josefu roku 2002 pozemky zdědil jeho syn Petr Švoma (1/4). Současní majitelé Petr Švoma (7/8) a Ludmila Švomová (1/8). Parcely 257/2 a 259 Parcela 257/2 vznikla z parcely 257. 30

Na základě svatební a postupné smlouvy ze dne 15. února 1880 byli majitelé manželé Františka a František Stejskalovi. ½ Františka Stejskala se odevzdací listinou ze dne 22. prosince 1905 stal vlastníkem Josef Stejskal. Podle odevzdacích listin ze dne 17. května 1926 se zapsalo právo vlastnické pro manželé Karla Peňáze a Františku Peňázovou. Podle kupní smlouvy ze dne 26. května 1926 se zapsalo právo vlastnické pro manželé Josefa Budína a Marii Budínovou. Podle trhové smlouvy ze dne 1. února 1928 se zapsalo právo vlastnické pro manželé Františka Holoubka a Marii Holoubkovou. Podle snímku notářského zápisu ze dne 7. ledna 1933 a úmrtního listu ze dne 22. ledna 1933 se ½ Františka Holoubka připisuje pozůstalé Marii Holoubkové. Manželům Františku a Marii Holoubkové se připsalo vlastnické právo na základě svatební a postupní smlouvy ze dne 31. ledna 1945. Manželé holoubkovi darovali pozemky státu 28. února 1974, stát je v restitucích vydal zpět Marii Holoubkové (1/2) a jejímu synovi Pavlovi Holoubkovi (1/2). Podle darovací smlouvy ze dne 3. listopadu 2002 byla ½ Marie Holoubkové připsaná jejímu synovi Pavlovi. Parcely 281/1, 281/3 a 289/1 Parcely 281/1 a 281/3 vznikly z parcely 281 a parcela 289/1 vznikla z parcely 289. - Od 5. února 1878 byli vlastníci manželé František Zídek a Františka Zídková. - Na základě odevzdací listiny ze dne 21. února 1901 se ½ Františka Zídka připsala pozůstalé Františce. - Manželé Josef a Barbora Zídkovi zdědili pozemky po Františce 21. října 1908. - ½ Barbory se na základě odevzdací listiny ze dne 24. října 1911 připsala Josefu Zídkovi, na základě notářského spisu ze dne 19. června 1912 se stal novým vlastníkem Františka Zídková. - Dle svatební a postupní smlouvy ze dne 12. ledna 1944 se stali vlastníky manželé Josef a Božena Zídkovi. - Kupní smlouvou z 23. Května 1983 nabyli vlastnictví Marta a Josef Zídkovi. 31

- 13. června 2007 zdědil syn Rostislav Zídek celé pozemky po vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Parcely 297, 298, 304/1, 304/3, 307 Parcela 304/1 vznikla z parcely 304, parcela 304/3 vznikla z parcely 304 a 305. - Na základě svatební a zároveň postupní smlouvy ze dne 14. května 1866 bylo vlastnické právo připsáno manželům Františce a Antonínu Šustrovým. - Postupní smlouvou se právo vlastnické připsalo Janu Šustrovy 20. června 1899. - Na základě příklepového usnesení ze dne 29. května 1909 se připsalo právo vlastnické pro Karla Kováře. - 20. listopadu 1909 se stal vlastníkem Josef Smolík na základě trhové smlouvy. - 18. ledna 1912 se ½ připsala manželce Marii Smolíkové. - ½ po Josefu Smolíkovi zdědil jeho syn Josef 11. dubna 1940. - ½ po Marii Smolíkové zdědila Anna Smolíková 1. dubna 1948. - Po Anně i Josefovi zdědil celý majetek syn Rudolf Smolík, po Josefovi 28. března 1995 a po Anně 6. února 1997. Tab. 3 Parcely podle katastru nemovitostí (současnost 2011) Číslo Parcela LV Výměra (m 2 ) Kultura Vlastník Podíl 1 59/1 23 94 944 orná půda MUDr. Vladimír Rathaus 1/2 Jiří Růžička 1/2 2 61/1 23 9 784 trvalý travní porost MUDr. Vladimír Rathaus 1/2 Jiří Růžička 1/2 3 73/5 92 617 orná půda František Holoubek Marie Holoubková SJM 4 73/9 108 755 orná půda Jiří Horák Růžena Horáková SJM 5 73/10 103 445 orná půda Miroslav Sedláček Miloslava Sedláčková SJM 6 82 76 70 946 orná půda Jindřiška Leskourová 7 92/1 172 89 402 orná půda Ilona Hralová 8 92/13 10002 33 orná půda Česká republika 9 98/1 17 126 942 orná půda Petr Švoma 7/8 Ludmila Švomová 1/8 10 99/1 17 20 787 orná půda Petr Švoma 7/8 32

11 257/2 188 3 724 ostatní plocha (dobývací prostor) Ludmila Švomová 1/8 Pavel Holoubek 12 259 188 19 073 lesní pozemek Pavel Holoubek 13 281/1 11 22 767 trvalý travní porost Ing. Rostislav Zídek Ph.D 14 281/3 11 1 792 trvalý travní porost Ing. Rostislav Zídek Ph.D 15 289/1 11 12 727 orná půda Ing. Rostislav Zídek Ph.D 16 297 8 12 303 orná půda Rudolf Smolík 17 298 8 12 005 trvalý travní porost Rudolf Smolík 18 304/1 8 19 825 trvalý travní porost Rudolf Smolík 19 304/3 8 4 484 orná půda Rudolf Smolík 20 307 8 1 334 trvalý travní porost Rudolf Smolík 8.3 Vývoj způsobu využívání pozemků na vybraných parcelách V následující tabulce číslo 4 jsem porovnávala způsob využití pozemků v minulosti a dnes u vybraných 20 ti parcel, informace jsem čerpala z pozemkové knihy a z listů vlastnictví. Podle údajů z pozemkové knihy byla většina parcel využívaná jako pole a role, celých 11 parcel. Tři parcely byly využívány jako louka nebo pastva, 1 jako silnice a 1 parcela jako les. 4 současné parcely vznikly z více parcel, takže se nedá přímo určit, jaké bylo dřívější využívání pozemků. V dnešní době jsou parcely evidovány většinou jako orná půda, ta zaujímá 12 parcel z 20. Jako trvalý travní porost je zapsáno 6 parcel, 1 jako lesní pozemek a 1 parcela je nyní evidována jako ostatní plocha (dobývací prostor). Na vybraných parcelách se výraznější změny neodehrály, v minulosti i v současnosti byly pozemky většinou využívány jako orná půda. Tab. 4 Srovnání vývoje druhů pozemků podle pozemkové knihy a katastru nemovitostí Číslo Katastr nemovitostí (r. 2011) Pozemková kniha (1851 1880) Parcelní Parcelní Knihovní Druh pozemku Druh pozemku číslo číslo vložka 1 59/1 orná půda 55,59 17 louka, pole trvalý travní porost 61/1, 61/2 17 louka, pole 2 61/1 3 73/5 orná půda 73 102 pole 33

4 73/9 orná půda 73 102 pole 5 73/10 orná půda 73 102 pole 6 82 pole, louka, pastva orná půda 82,83,85 14 7 92/1 orná půda 90/1,91,92 12 pole, louka, pole 8 92/13 orná půda 353 silnice 9 98/1 orná půda 98/1 11 pole 10 99/1 orná půda 98/1, 99 11 louka 11 257/2 ostatní plocha (dobývací prostor) 257 6 pole 12 259 lesní pozemek 259 6 les 13 281/1 trvalý travní porost 281 5 role 14 281/3 trvalý travní porost 281 5 role 15 289/1 orná půda 289 5 pole 16 297 orná půda 297 2 pole 17 298 trvalý travní porost 298 2 louka 18 304/1 trvalý travní porost 304 2 role 19 304/3 orná půda 304,305 2 pole 20 307 trvalý travní porost 307 2 pastva 34

9 ZÁVĚR V první části mé bakalářské práce jsem zpracovávala historický vývoj vlastnických vztahů a vlastnické vztahy v období feudalismu, kapitalismu a socialismu. Dále také historický vývoj pozemkových úprav. V druhé, hlavní části mé bakalářské práce, jsem se především zabývala vývojem vlastnických vztahů u vybraných pozemků v katastrálním území Budeč u Žďáru nad Sázavou. Poté jsem se zaměřila i na historii obce Budeč, od prvních písemných zmínek až po současnost. Informace jsem čerpala na katastrálním úřadě pro kraj Vysočina, katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou. Nejstarší údaje jsou z roku 1851 u parcely 92/1; z roku 1856 u parcely 82; z roku 1866 u parcel 297, 298, 304/1, 304/3 a 307; z roku 1868 u parcel 59/1 a 61/1; z roku 1870 u parcel 98/1 a 99/1; z roku 1875 u parcel 73/10, 73/9 a 73/5; z roku 1878 u parcel 281/1, 281/3 a 289/1; z roku 1880 u parcel 257/2 a 259. Tyto záznamy pochází z pozemkové knihy, která se roku 1966 uzavřela. Poté se dohledávaly jednotlivé smlouvy o změnách vlastnictví ve sbírce listin. V této práci jsem došla k závěrům, že u většiny parcel nedošlo k výrazným změnám majitelů, většinou se parcely dědily po rodičích až do současnosti. To také ukazuje časté opakování jmen a příjmení ve vývoji vlastnických vztahů. Ani kolektivizace zemědělství neměla výrazný vliv na půdní držbu. Obec se totiž vyvíjela současně se sousedním Novým Veselím a městem Žďárem, kde kolektivizace byla výraznější a zemědělská družstva se dochovala dodnes. V obci Budeč byl sice také vybudovaný komplex budov označovaných jako zemědělské družstvo, ale i přesto podle pamětníků z obce, některé rodiny hospodařily soukromě. Dnes je tento objekt rozprodán a využíván jednotlivými soukromými zemědělci. K výrazné změně nedošlo ani ve způsobu obdělávání vybraných pozemků. Podle pozemkové knihy bylo původně 11 parcel využíváno jako pole, role a v současné době tvoří ornou půdu 12 parcel z 20. Podobně je tomu i ve zbytku katastrálního území. Pouze na západě původní osady Budče se zemědělská půda změnila ve stavební parcely. V současné době není plánované rozšíření obce, takže se domnívám, že orná půda v okolí obce zůstane zachována a na dále využívaná soukromými zemědělci. Dne 11. ledna 2011 bylo vydáno oznámení o zahájení pozemkových úprav v obci a katastrálním území Budeč u Žďáru nad Sázavou. (Příloha č. 8) Pozemkový úřad toto rozhodnutí vydal na žádost vlastníků pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy 35

v dotčeném katastrálním území. Součástí návrhu pozemkové úpravy je plán společných zařízení, který tvoří budoucí kostru uspořádání zemědělské krajiny a je tedy formou krajinného plánu uvnitř pozemkové úpravy. V plánu společných zařízení jde zejména o opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků, tedy polní nebo lesní cesty, dále protierozní a vodohospodářská opatření k tvorbě a ochraně životního prostředí. Podle mého názoru jsou komplexní pozemkové úpravy v tomto území velice vhodné, protože je vysoká rozdrobenost pozemků a špatně zajištěná přístupnost k těmto pozemkům. Pro obec to bude také znamenat vznik nové digitální katastrální mapy a zpřesnění vlastnických vztahů k půdě. 36

10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 10.1 Použitá literatura 1. DUMBROVSKÝ, MEZERA A KOL. Metodický návod pro pozemkové úpravy a související informace, Praha: VÚMOP, 2000. ISSN 1211 3972 2. MARŠÍKOVÁ, M., MARŠÍK, Z. Dějiny zeměměřičství a pozemkových úprav v Čechách a na Moravě v kontextu světového vývoje. 1. vyd. Praha: Libri, s. r. o., 2006. ISBN 978-80-7277-318-6 3. MATĚJÍK M., VITÁSKOVÁ, J. Geodézie katastr nemovitostí, Brno: MZLU, 2002. 99 str. ISBN: 80-7157-568-2 4. PODHRÁZSKÁ A KOL. Projektování pozemkových úprav, Brno: MZLU, 2006. 215str. ISBN 80-7375 011 2 5. POZEMKOVÁ KNIHA Katastrálního úřadu pracoviště Žďár nad Sázavou 6. SVOBODA, F., J. Vlastivěda moravská: žďárský okres, Brno, 1937. 7. TOMAN, F. Pozemkové úpravy, Brno: MZLU, 1995. 144 str. ISBN 80-238-7892-1 10. 2 Použité internetové zdroje www.budec.cz http://www.cuzk.cz/dokument.aspx?prareskod=10&menuid=10017&akce=d DO:10-KATASTR_HISTORIE http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ 37

Seznam obrázků Obr. 1 Obec Budeč u Žďáru nad Sázavou Obr. 2 Zemské desky Seznam tabulek Tab. 1 Statistika obce Tab. 2 Vývoj vybraných parcel od roku 1851 po současnost 2011 Tab. 3 Parcely podle katastru nemovitostí (současnost 2011) Tab. 4 Srovnání vývoje druhů pozemků podle pozemkové knihy a katastru nemovitostí 38

11 PŘÍLOHY 39

Seznam příloh Příloha č. 1 Vybrané katastrální území Příloha č. 2 List A z knihovní vložky v pozemkové knize Příloha č. 3 List B z knihovní vložky v pozemkové knize Příloha č. 4 Výpis z katastru nemovitostí Příloha č. 5 Mapa zájmového území s vyznačenými vybranými parcelami Příloha č. 6 Mapa pozemkového katastru s vyznačenými vybranými parcelami Příloha č. 7 Mapa pozemkového katastru s vyznačenými vybranými parcelami Příloha č. 8 Oznámení o zahájení řízení o pozemkových úpravách