Koordinační chemie K centrálnímu atomu může být vázáno více ligandů než odpovídá jeho oxidačnímu číslu. [Co II (gly) 3 ] -

Podobné dokumenty
Koordinační chemie K centrálnímu atomu může být vázáno více ligandů než odpovídá jeho oxidačnímu číslu. [Co II (gly) 3 ] -

Koordinační chemie K centrálnímu atomu může být vázáno více ligandů než odpovídá jeho oxidačnímu číslu. [Co II (gly) 3 ] -

Koordinační sloučeniny. Koordinační sloučeniny, dativní vazba, ligandy, názvosloví, tvary komplexů, teorie ligandového pole

Komplexní částice (koordinační)

ZÁKLADY KOORDINAČNÍ CHEMIE

sloučeniny které jsou složeny z částic tvořených centrálním atomem (iontem), který je koordinačně kovalentními (donor-akceptorová) vazbami vázán s

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

KOMPLEXOTVORNÉ REAKCE

Koordinační neboli komplexní sloučeniny

Koordinacní slouceniny

Koordinacní slouceniny

KOMPLEXNÍ SLOUČENINY OTÁZKY A ÚLOHY

Názvosloví anorganických sloučenin

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina

Koordinační sloučeniny. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do Vaší budoucnosti

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr. Jan Pláteník, PhD. Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

Bc. Miroslava Wilczková

Překryv orbitalů. Vznik vazby překryvem orbitalů na dvou různých atomech A, B Obsazeno dvojicí elektronů Ψ = Ψ A Ψ Β

Inovace studijních materiálů. Názvosloví koordinačních sloučenin

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto

Prvky, kyseliny, soli, komplexní sloučeniny. 1 / 14

Autor: Tomáš Galbička Téma: Názvosloví komplexních sloučenin Ročník: 2.

Orbitaly, VSEPR 1 / 18

Základy analýzy potravin Přednáška 1

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

John Dalton Amadeo Avogadro

Orbitaly, VSEPR. Zdeněk Moravec, 16. listopadu / 21

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro

Periodická soustava prvků

PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2011

Teorie chemické vazby a molekulární geometrie Molekulární geometrie VSEPR

ACH 02 VZÁCNÉPLYNY. Katedra chemie FP TUL VZÁCNÉ PLYNY

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul.

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2011

Opakování

Anorganická chemie Odpovědi k úlohám na konci kapitol (1-9)

Víceatomové molekuly s jedním centrálním atomem

Orbitaly ve víceelektronových atomech

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =

Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností

U Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT

Valenční elektrony a chemická vazba

Geochemie endogenních procesů 1. část

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

Iontové reakce. Iontové reakce. Protolytické reakce. Teorie kyselin a zásad. Kyseliny dle Brønstedovy. nstedovy-lowryho teorie. Sytnost (proticita(

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů

Úvod do studia organické chemie

02 Nevazebné interakce

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Repetitorium chemie IV. Stručné základy klasické kvalitativní analýzy anorganických látek


Kvalitativní analýza - prvková. - organické

ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA

Chemická vazba. Molekula vodíku. Elektronová teorie. Oktetové pravidlo (Kossel, Lewis, 1916) Pevnost vazby vazebná energie.

Ukázky z pracovních listů B

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9.

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Vzorce a tvary víceatomových molekul nekovů Lewisova teorie kyselin a bází

Klasifikace struktur

Molekuly 2. Víceatomové molekuly s jedním centrálním atomem. Hybridizace. Hybridizace sp 3. Hybridizace

Triviální Voda (H 2 O) Amoniak Soda. Systematické. Většina názvů se skládá ze 2 slov Výjimka: např. chlorovodík např. jodid draselný (KI)

Periodická soustava prvků

Přehled užitečných informací z chemie (kompilace: Martin Slavík, TUL 2005)

ANODA KATODA elektrolyt:

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ POJMY A ZÁKONY

[ ] d[ Y] rychlost REAKČNÍ KINETIKA X Y

Teorie krystalového pole (ligandového)

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118

2.3 CHEMICKÁ VAZBA. Molekula bílého fosforu P 4 a kyseliny sírové H 2 SO 4. Předpona piko p je dílčí jednotkou a udává velikost m.

DUM VY_52_INOVACE_12CH01

VI. skupina PS, ns 2 np4 Kyslík, síra, selen, tellur, polonium

Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné

Vazby v pevných látkách

STANOVENÍ CHLORIDŮ. Odměrné argentometrické stanovení chloridů podle Mohra

Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností

Počítání elektronů aneb o struktuře a reaktivitě organokovů

chartakterizuje přírodní vědy,charakterizuje chemii, orientuje se v možných využití chemie v běžníém životě

KOMPLEXY EUROPIA(III) LUMINISCENČNÍ VLASTNOSTI A VYUŽITÍ V ANALYTICKÉ CHEMII. Pavla Pekárková

ATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře

MATURITNÍ TÉMATA - CHEMIE. Školní rok 2012 / 2013 Třídy 4. a oktáva


Struktura atomů a molekul

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

2. Polarita vazeb, rezonance, indukční a mezomerní

Molekulová absorpční spektrometrie (Spektrometrie ve viditelné a UV oblasti)

ACH 03 ALKALICKÉ KOVY. Katedra chemie FP TUL

Periodická soustava prvků Prvky známé od nepaměti: Au, Ag, Fe, S, C, Zn, Cu, Sn, Pb, Hg, Bi P první objevený prvek, Hennig Brand (1669) Lavoisier

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Transkript:

Koordinační chemie 1893 K centrálnímu atomu může být vázáno více ligandů než odpovídá jeho oxidačnímu číslu. Alfred Werner (1866-1919) NP za chemii 1913 [Co II (gly) 3 ] - 1

Koordinační sloučeniny Experimentální výsledky nesouhlasí s dosavadní teorií nová teorie (model) Empirický vzorec Barva Počet molů iontů na 1 mol látky Počet molů AgCl, které lze snadno vysrážet z 1 molu látky CoCl 3.6NH 3 zlatohnědá 4 3 CoCl 3.5NH 3 fialová 3 2 CoCl 3.4NH 3 zelená 2 1 CoCl 3.3NH 3 zelená 0 0 ktaedr NH 3 Cl NH 3 Cl H 3 N Co Cl H 3 N Co Cl H 3 N Cl Cl NH 3 2

Koordinační sloučeniny [Co(NH 3 ) 6 ]Cl 3 [Co(NH 3 ) 5 Cl]Cl 2 [Co(NH 3 ) 4 Cl 2 ]Cl 3+ 2+ + Kov v oxidačním stavu n+ (primární valence) Komplex má koordinační číslo m (sekundární valence) Ligandy vázány k centrálnímu atomu donor-akceptorovými vazbami 3

Koordinační sloučeniny Elektrická vodivost roztoků komplexních sloučenin 4

Ligandy Koordinační sloučeniny n+/- X +/- n Náboj komplexu Centrální kation nebo atom kovu Anion/kation opačného náboje Centrální kation kovu nebo neutrální atom je obklopen souborem ligandů. Každý ligand poskytne 2 elektrony do volných d-orbitalů kovu a vytvoří donor-akceptorovou vazbu. Počet ligandů = koordinační číslo 5

Vnitřní a vnější sféra komplexu Vnitřní koordinační sféra = Vnější koordinační sféra = Vnější koordinační sféra Vnitřní koordinační sféra ligandy přímo vázané k centrálnímu atomu ionty asociované s komplexem, ale ne přímo vázané k centrálnímu atomu protiion H 2 S 4 2- H 2 ligand H 2 H 2 Mn 2+ H 2 H 2 Mn 2+ S 3 H 2 H 2 H 2 H 2 H 2 [Mn(H 2 ) 5 (S 4 ) 5 ]: vnitřní koordinace S 4 2- [Mn(H 2 ) 6 ][S 4 ]: vnější koordinace S 4 2-6

Koordinační sloučeniny v pevné fázi K 2 [PtCl 6 ] 7

Změna pořadí energetických hladin Ar [Ne] 3s 2 3p 6 (4s 0 ) K [Ar]4s 1 (3d 0 4p 0 ) Ca [Ar] 4s 2 (3d 0 4p 0 ) Sc [Ar] 3d 1 4s 2 (4p 0 ) Ti [Ar] 3d 2 4s 2 (4p 0 ) 8

Změna pořadí energetických hladin 9

Elektronové konfigurace přechodných prvků 10

Vyšší stabilita zpola zaplněných d-orbitalů 11

xidační stavy přechodných kovů Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn 3 2,3 4 1,2,3 4,5 1,2,3,4, 5,6 1,2,3,4,5,6,7 2,3, 4,5,6 1,2,3, 4 1,2 3,4 1,2 2 12

Výpočet počtu d-elektronů Kolik elektronů je ve valenční slupce Cr [Ar] 3d 5 4s 1 (4p 0 ) Kolik elektronů je odebráno při tvorbě kationtu: elektrony z s-orbitalu jsou odejmuty jako PRVNÍ Cr 3+ Kolik elektronů zůstane v d-orbitalech Cr 3+ [Ar] 3d 3 4s 0 (4p 0 ) Cr 3+ je tzv. d 3 kation 13

ox = - - 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 en = H 2 N NH 2 komplex x.č. (Ligand) x.č. (M) počet d-elektronů [Cr 2 7 ] 2- -2 +6 d 0 [Mn 4 ] - -2 +7 d 0 [Ag(NH 3 ) 2 ] + 0 +1 d 10 [Ti(H 2 ) 6 ] 3+ 0 +3 d 1 [Co(en) 3 ] 3+ 0 +3 d 6 [PtCl 2 (NH 3 ) 2 ] -1, 0 +2 d 8 [V(CN) 6 ] 4- -1 +2 d 3 [Fe(ox) 3 ] 3- -2 +3 d 5 14

Donor-akceptorová vazba donor-akceptorová vazba je ekvivalentní kovalentní vazbě Akceptor Volný orbital Donor Volný e pár Kovalentní vazba 15

VB teorie H N H H + Donor-akceptorová vazba F B F F F H F B N H F H F H F B N H F H NH 3 + BF 3 H 3 N _ > BF 3 Donor-akceptorová vazba 16

Donor-akceptorová vazba NH 3 + BF 3 H 3 N _ > BF 3 VB teorie F F F F F F F F F H H H H H H H H H B M teorie N 17

Donor-akceptorová vazba 18

VB teorie Donor-akceptorová vazba "Lewisovská báze" [Co(NH 3 ) 6 ] 3+ NH 3 3+ 6 H N H H + Co 3+ H 3 N H 3 N NH 3 NH 3 NH 3 Každý ligand poskytne do vazby 2 elektrony "Lewisovská kyselina" 19

Pt 2+ [Xe] 4f 14 5d 8 4s 0 d s p PtCl 4 2- dsp 2 hybridní orbitaly elektrony z Cl -, čtvercový d s p Ni 2+ [Ar] 3d 8 4s 0 NiCl 4 2- sp 3 hybridní orbitaly elektrony z Cl -, tetraedrický 20

Co 3+ [Ar] 3d 6 4s 0 d s p CoF 6 3- Co 3+ [Ar] 3d 6 4s 0 Co(NH 3 ) 6 3+ d s sp 3 d 2 hybridní orbitaly elektrony z F -, oktaedrický p L L L L L d 2 sp 3 hybridní orbitaly elektrony z NH 3, oktaedrický L 21

Monodentátní ligandy C oxid uhelnatý Cr Ni(C) 4, Fe(C) 5, Mo(C) 6 NH 3 amoniak P PPh 3 fosfan H 2 voda SR 2 thioether 22

HSAB = Teorie tvrdých a měkkých kyselin a bazí R. Pearson 1963 Vysoká oxidační čísla centrálního atomu jsou stabilizována F, 2 Nízká oxidační čísla jsou stabilizována C, CN 23

Tvrdé donorní atomy HSAB Měkké donorní atomy NH 3, F -, H 2, H -, C 2-3 Malé donorní atomy Silně elektronegativní Málo polarizovatelné slabé C, PPh 3, I -, C 2 H 4, SRH, CN -, SCN - Velké donorní atomy Málo elektronegativní Snadno polarizovatelné stabilní komplexy komplexy stabilní komplexy Tvrdé kovy Fe(III), Mg(II), Cr(III), Al(III) Malé atomy (1. přech. řada) Vysoký náboj Měkké kovy Ag(I), Cu(I), Hg(II), Au(I) Velké atomy (2. a 3. přech. řada) Malý náboj 24

Kyselina Báze Tvrdá Měkká 25

Neutrální bidentátní ligandy H 2 N NH 2 [PtCl 2 (en)] pětičlenný chelátový cyklus čtvercově planární komplex 1,2-diaminoethan = ethylendiamin = en Ph 2 P PPh 2 N N N N 1,2-difenylfosfinoethan dppe 2,2'-bipyridin bipy 1,10-fenanthrolin phen Chelatace - ligandy jsou vázány velmi pevně k centrálnímu atomu 26

Aniontové bidentátní ligandy H 3 C acetát = ac - - - oxalát = ox 2- R R 1 H N Pd N H R 1 komplex Pd(II)-oxim R π-donorní bidentátní ligand Fe C C C [Fe(C) 3 (η 4 -C 4 H 6 )] 27

Tridentátní ligandy H 2 N NH NH 2 N N N diethylentriamin dien 2,2':6',2"-terpyridin tpy 1,2,4-triazacyklononan makrocyklický ligand HN NH N H 28

Tetradentátní ligandy NH 2 N NH 2 NH 2 tris(2-aminoethyl)amin tren N NH N NH N N HN N N HN N N porfyrin ftalocyanin 29

Multidentátní ligandy tetraanion kyseliny ethylendiamintetraoctové EDTA - - N N - - M N N Hexadentátní 30

Topologie komplexů komplexace chelatace makrocyklický efekt kryptátový efekt NH 3 n+ H 3 N M NH 3 H 3 N NH 3 NH 3 n+ H 3 N M NH 2 H 3 N H 2 N NH NH M NH NH n+ NH NH n + NH 3 n+ H 3 N M NH 2 H 2 N NH NH M NH NH NH n+ NH 3 NH 3 H 2 N M NH 2 H 2 N N 31

Názvosloví komplexních sloučenin H 2 voda aqua- NH 3 amoniak ammin- C oxid uhelnatý karbonyl- S 2-4 síran sulfato- S 2 2-3 thiosíran thiosulfato- P 3-4 fosforečnan fosfato- H 2 P - 4 dihydrogenfosforečnan dihydrogefosfato- CH 3 C - octan acetato- C 2 2-4 šťavelan oxalato- (CH 3 ) 2 N - dimethylamid dimethylamido- F - fluorid fluoro- 2- oxid oxo- H - hydroxid hydroxo- 2-2 peroxid peroxo- H - 2 hydrogenperoxid hydrogenperoxo- H - hydrid hydrido- S 2- sulfid thio- S 2-2 disulfid disulfido- HS - hydrogensulfid merkapto- CN - kyanid kyano- SCN - thiokyanatan thiokyanato- 32

Názvosloví komplexních sloučenin K 3 [Fe(CN) 6 ] [Cr(en) 3 ]Cl 3 [Pt(NH 3 ) 4 ][PtCl 4 ] [Co(NH 3 ) 3 Cl 3 ] [Ni(C) 4 ] Na[Co(C) 4 ] K 4 [Ni(CN) 4 ] hexakyanoželezitan tridraselný (draselný) chlorid tris(ethylendiamin)chromitý tetrachloroplatnatan tetraamminplatnatý komplex triammin-trichlorokobaltitý tetrakarbonyl niklu (nebo nikl) tetrakarbonylkobaltid(1-) sodný tetrakyanonikl(4-) tetradraselný 33

Stabilita komplexů Konstanta stability komplexu = rovnovážná konstanta tvorby Vysoká hodnota K = stabilní komplex 34

Stabilita komplexů Konstanta stability komplexu ML n 35

Stabilita komplexů Celková konstanta stability komplexu 36

Stabilita komplexů 37

Stabilita komplexů 38

Chelátový efekt logk = 8.61 [Ni(H 2 ) 6 ] 2+ + 6 NH 3 [Ni(NH 3 ) 6 ]2+ + 6 H 2 [Ni(H 2 ) 6 ] 2+ + 3 en logk = 18.28 [Ni(en) 3 ] 2+ + 6 H 2 G = RT lnk = H T S H stejná pro obě reakce (Ni- Ni-N) S vysoká pro chelataci, vzniká více částic 39

Cheláty, makrocykly, kryptáty Nobelova cena za chemii 1987 Donald J. Cram Jean-Marie Lehn Charles J. Pedersen 40

Cheláty, makrocykly, kryptáty EDTA kyselina ethylendiamintetraoctová CH CH HC N N CH N Co N Chelatační terapie Pb otravy Chelatometrie Rozpouští CaC 3 41

CaEDTA trans N 42

Cheláty, makrocykly, kryptáty Metaloporfyriny: M = Fe (hem, cytochrom c), Mg (chlorofyl), Co (B 12 ) R 9 R 8 R 1 R 7 R 2 N N R 12 M R 10 N N R 6 R 3 R 5 R 11 R 4 43

Hemoglobin 44

6C 2 + 6H 2 C 6 H 12 6 + 6 2 Mg chlorofyl 45

Cheláty, makrocykly, kryptáty Valinomycin 46

Tvary molekul a iontů Prvky hlavních skupin >>>> VSEPR Přechodné prvky >>>>>>>>> Teorie ligandového pole 47

Nejdůležitější tvary komplexních částic L L L L L M L L L M L L ktaedrické komplexy h Tetraedrické komplexy T d 48

Nejdůležitější tvary komplexních částic Tetraedrický 109 o 28' C.N. 4 Čtvercově planární 90 o C.N. 4 Trigonálně bipyramidální 120 o + 90 o C.N. 5 Čtvercově pyramidální 90 o C.N. 5 ktaedrický 90 o C.N. 6 49

Nejdůležitější tvary komplexních částic Koordinační číslo 2 Cu(I), Ag(I), Au(I), Hg(II) 180 o lineární [CuCl 2 ] - [Au(CN) 2 ] - Koordinační číslo 3 trigonálně planární [Cu(CN) 2 ] - [HgI 3 ] - CN CN Cu C N Cu C N Cu C N Cu C N 120 o CN CN n 50

Nejdůležitější tvary komplexních částic Koordinační číslo 5 Trigonálně bipyramidální Čtvercově pyramidální axiální ligandy apikální ligand 90 o 90 o 120 o ekvatoriální ligandy Tyto dvě struktury mají velmi podobnou energii bazální ligandy 51

Trigonálně bipyramidální Čtvercově pyramidální Cl Cl Cu Cl Cl Cl 3- NC NC CN Co CN CN 3- [CuCl 5 ] 3- [Co(CN) 5 ] 3- N N Co Br N N + V [Co(Me 6 tren)br] + [V(acac) 2 ] 52

Izomerie komplexních sloučenin Konstituční (strukturní) izomerie Vazebná Koordinační Ionizační Prostorová (stereo) izomerie Geometrická ptická 53

Konstituční (strukturní) izomerie Vazebná: SCN -, N 2-, CN - 2+ 2+ H 3 N H 3 N NH 3 NH 3 Co N NH 3 H 3 N H 3 N NH 3 NH 3 Co N NH 3 nitro- nitrito- 54

Konstituční (strukturní) izomerie Koordinační: [Pt(NH 3 ) 4 ][CuCl 4 ] [Cu(NH 3 ) 4 ][PtCl 4 ] 55

Konstituční (strukturní) izomerie Ionizační: [Co(NH 3 ) 5 S 4 ]Br [Co(NH 3 ) 5 Br]S 4 56

Prostorová (stereo) izomerie Geometrická: cis-trans, diastereomery 57

Prostorová (stereo) izomerie Geometrická: cis-trans, diastereomery Cl NH 3 H 3 N Pt Cl Cl Pt Cl H 3 N H 3 N cis trans 58

Prostorová (stereo) izomerie 59

Protinádorové léky H 3 N Cl Pt H 3 N Cl Cisplatin H 3 N H 3 N Pt Carboplatin H 3 N H 3 N Pt Nedaplatin H 2 N Pt N H 2 xaliplatin Neaktivní látky H 2 H 3 N Cl Cl N Pt Pt NH 3 NH Cl NH 2 60

Prostorová (stereo) izomerie Cisplatina = kancerostatikum H 2 N H N N H 3 N H H N N Pt N NH 3 NH H H H N N NH 2 P - H H DNA H P H H - 61

Prostorová (stereo) izomerie Geometrická: mer-fac, diastereomery A A B B A M B A M B A B B A 62

Prostorová (stereo) izomerie S S S M L L L 63

Prostorová (stereo) izomerie N L N M L L N 64

Prostorová (stereo) izomerie 65

Prostorová (stereo) izomerie ptická: enanciomery 66

Prostorová (stereo) izomerie ptická: enanciomery Nemá S n 67

68

Prostorová (stereo) izomerie 69

ptická rotace 70

71

1) VB Popis vazby v komplexech 2) Teorie krystalového pole (CFT = Crystal Field Theory) 1929, Hans Bethe Čistě elektrostatické interakce mezi ligandy a kovem 3) Teorie ligandového pole (LFT = Ligand Field Theory) 1935, modifikace J. H. Van Vleck Podíl kovalence 4) M 72

Teorie ligandového pole 73

74

75

Izolovaný kation Interakce ligandy-kation Interakce ligandy-d elektrony 76

Rozštěpení d-hladin v h poli e g Destabilizace 0.6 o t 2g Stabilizace 0.4 o 77

Stabilizační energie ligandového pole (CFSE = Crystal Field Stabilization Energy ) o o Slabé pole o < P (párovací energie) Vysokospinové komplexy Silné pole o > P (párovací energie) Nízkospinové komplexy 78

Stabilizační energie ligandového pole Vysokospinové komplexy Nízkospinové komplexy Slabé pole Silné pole o roste 79

Slabé pole Silné pole e CFSE e CFSE d 1 t 2g 1 1 0.4 o t 2g 1 1 0.4 o d 2 t 2g 2 2 0.8 o t 2g 2 2 0.8 o d 3 t 2g 3 3 1.2 o t 2g 3 3 1.2 o d 4 t 2g 3 e g 1 4 0.6 o t 2g 4 2 1.6 o d 5 t 2g 3 e g 2 5 0.0 o t 2g 5 1 2.0 o d 6 t 2g 4 e g 2 4 0.4 o t 2g 6 0 2.4 o d 7 t 2g 5 e g 2 3 0.8 o t 2g 6 e g 1 1 1.8 o d 8 t 2g 6 e g 2 2 1.2 o t 2g 6 e g 2 2 1.2 o CFSE = (n t 2g ) 0.4 o (n e g ) 0.6 o e = počet nepárových elektronů 80

Rozštěpení d-hladin v h poli 81

Rozštěpení d-hladin v h poli 82

Stabilizační energie ligandového pole d 0 d 5 d 10 83

Rozštěpení d-hladin v h poli e g 3/5 o 2/5 o 10Dq t 2g [Ti(H 2 ) 6 ] 3+ d 1 t 2g1 e g 0 t 2g e g 1 růžový 243 kj mol 1 ( o ) log ε 1.0 0.5 0.0 Frequency 20,300 cm -1 84

UV-vis spektrum [Ti(H 2 ) 6 ] 3+ 85

86

Rozštěpení d-hladin v T d poli t 2 2/5 t 3/5 t e t = 4/9 o T d komplexy jsou vždy vysokospinové žádný d-orbital nemířípřímo k ligandům (jako u h ) slabší interakce 87

88

89

Rozštěpení d-hladin v čtvercovém poli (d 8 ) Ni(CN) 4 2-,PdCl 4 2-, x2 -y2 x 2 -y2 b 1g Pt(NH 3 ) 4 2+,PtCl 4 2-, e g AuCl 4 - z 2 xy b 2g t 2g xy z 2 a 1g d 8 xz, yz xz, yz e g dtržení ligandů v ose z 90

91

Cu(hfacac) 2 92

18-ti elektronové pravidlo Cr(C) 6 Cr d 6 6x C 6x2 = 12 celkem 18 [Co(NH 3 ) 3 Cl 3 ] Co d 9 3x NH 3 3x 2 = 6 3x Cl 3x 1 = 3 celkem 18 93

Vliv ligandů na vlastnosti komplexů 94

Vliv ligandů na vlastnosti komplexů 95

Faktory ovlivňující velikost rozštěpení ligandového pole Spektrochemická řada ligandů: I - < Br - < S 2- < SCN - < Cl - < N 3-, F - < H - < ox, 2- < H 2 < NCS - < py, NH 3 < en < bpy, phen < N 2- < CH 3-, C 6 H 5- < CN - < C Centrální atom: 3d < 4d < 5d 2+ < 3+ < 4+ Mn 2+ < Ni 2+ < Co 2+ < Fe 2+ < V 2+ < Fe 3+ < Co 3+ < Mn 3+ < Mo 3+ < Rh 3+ < Ru 3+ < Pd 4+ < Ir 3+ < Pt 4+ Typ koordinace 4/9 = t Síla a délka vazby M-L 96

Elektronické přechody 97

Elektronické přechody Elektronický přechod 98

Elektronické přechody 99

100

101

102

103

Popis vazby v komplexech pomocí M 3 x np 1x ns 5x (n 1) d rbitaly kovu SALCA rbitaly ligandů 104

Valenční orbitaly kovu z s p x p y p z d xy d xz d yz x y d x2-y2 d z2 105

e g t 1u Sigma vazby M-L a 1g 106

Nevazebné d-orbitaly t 2g Neexistuje žádná vhodná kombinace A ligandů 107

108

t 1u * (n+1)p t 1u a 1g * (n+1)s a 1g e g * nd e g,t 2g o t 2g a 1g, e g, t 1u e g t 1u a 1g M ML 6 6L 109

t 2 * (n+1)p t 2 a 1 * (n+1)s a 1 t 2 * nd e, t 2 t e a 1, t 2 a 1 t 2 M ML 4 4L(LGs) 110

(n+1)p a 2u,e u e u * a 1g * a 2u (n+1)s a 1g b 1g * a 1g nd e g,a 1g,b 1g,b 2g b 2g,e g a 1g, e g, t 1u e u b 1g M ML 4 (D 4h ) 4L(LGs) a 1g 111

M při π-vazbě pπ-dπ R -, RS -, 2-, F -, Cl -, Br -, I -, R 2 N - dπ-dπ R 3 P, R 3 As, R 3 S C H H dπ-π* C, RNC, pyridin, CN -, N 2, N 2 -, ethylen dπ-σ* H 2, R 3 P, alkany 112

LUM Volný e pár na C HM Volný e pár na 113

114

Ligandy s pi orbitaly Pi baze Pi kyselina 115

Zpětná pi donace M C Sigma donace M C 116

Jahn-Tellerova distorze Degenerované hladiny Částečně obsazené Nelineární molekuly δ 1 δ 1 Degenerace se odstraní 0 deformací 0 0 δ 2 117

118

Kinetika τ (s) H 2 10 8 6 4 2 0-2 -4-6 -8-10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 + + K Rb Na+ Cs Li + + Metal ion Ir Rh Cr Ru 3+ 3+ 3+ 3+ Ru 2+ Be 2+ 3+ 3+ At Fe Ga V 3+ 3+ Ni Mg Ti 2+ 3+ 3+ In Tm Yb 3+ 3+ 2+ 2+ Fe V 2+ 2+ Co Mn Ca Er 2+ 3+ 2+ Sr Ba Ho 3+ Cr 2+ 2+ Dy Tb Gd Cu 2+ 3+ 3+ 3+ 2+ Pt 2+ Pd 2+ 2+ 2+ Zn Cd Hg 2+ -10-8 -6-4 -2 0 2 4 6 8 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 1 k H 2 (s ) 119

Mechanismy reakcí Mechanismus Disociativní (D) W(C) 6 W(C) + 5 C W(C) + 5 PPh 3 W(C) 5 (PPh 3 ) Asociativní (A) [Ni(CN) 4 ] 2- + 14 CN - [Ni(CN) 4 ( 14 CN) ] 3- [Ni(CN) 4 ( 14 CN) ] 3- [Ni(CN) 3 ( 14 CN) ] 2- + CN - 120

Trans-zeslabení: schopnost ligandu zeslabit vazbu k jinému ligandu v trans poloze Trans-efekt: schopnost ligandu urychlit substituci jiného ligandu v trans poloze 121

Mechanismy reakcí Výměnný (I) meziprodukt ML n + Y MYL n-1 + L 122

Magnetické vlastnosti komplexů χ = M H Magnetická susceptibilita M = magnetizace H = intenzita mg pole Molární magnetická susceptibilita χ M χ M = ρ w χ N A M = 2 µ = 4 kt C T Magnetický moment ( S + 1) = n( 2) µ = 2 S n + 123

Magnetické vlastnosti komplexů 124