N_PoTP Pojistná teorie a politika Obsah Úvodní blok... 2 Aktuální informace... 4 Tematický blok 1: Historické milníky pojistné teorie a politiky... 5 Tematický blok 2: Komunistická a postkomunistická pojistná teorie a politika... 7 Tematický blok 3: Konzervativní pojistná teorie a politika... 9 Tematický blok 4: Pojistná teorie a politika v době globalizace a privatizace... 11 Tematický blok 5: Metody a pilíře sociálního a soukromého zabezpečení... 14 Tematický blok 6: Financování sociálního a soukromého pojištění... 16 Tematický blok 7: Nemocenské a zdravotní pojištění (teorie a politika)... 20 Tematický blok 8: Životní pojištění (teorie a politika)... 22 Tematický blok 9: Ostatní pojištění osob (teorie a politika)... 24 Tematický blok 10: Pojištění podniků a institucí (teorie a politika)... 27 Tematický blok 11: Pojištění odpovědnosti za škodu (teorie a politika)... 29 Tematický blok 12: Pojištění majetku občanů (teorie a politika)... 31 Závěrečný blok... 33
Úvodní blok Úvod Pojistná teorie a politika je povinným předmětem na navazujícím magisterském studiu oboru Veřejné finance, vyučovaným na prezenčním studiu v rozsahu 4 hodin přednášek týdně a na kombinovaném studiu v rozsahu 12 hodin řízených konzultací. Anotace Pojistná teorie a politika je pojata jako teorie a politika na úseku soukromého i sociálního pojištění a dalších metod zabezpečení, v širokých souvislostech státní hospodářské a sociální politiky, jakož i celého sociálního a soukromého zabezpečení. Problematika penzí je přitom koncentrována do samostatného předmětu Penzijní teorie a politika. Studijní cíle předmětu Cílem je získat znalosti z obecně pojaté pojistné teorie a politiky, zahrnující nejen soukromé, ale i sociální pojištění a variantní metody sociálního zabezpečení. Kurz má umožnit studentům chápat, analyzovat a i vytvářet zásadní koncepce rozvoje soukromého a sociálního pojištění v jejich integrované podobě. Osnova předmětu 1. Historické milníky pojistné teorie a politiky 2. Komunistická a postkomunistická pojistná teorie a politika 3. Konzervativní pojistná teorie a politika 4. Pojistná teorie a politika v době globalizace a privatizace 5. Metody a pilíře sociálního a soukromého zabezpečení 6. Financování sociálního a soukromého pojištění 7. Nemocenské a zdravotní pojištění (teorie a politika) 8. Životní pojištění (teorie a politika) 9. Ostatní pojištění osob (teorie a politika) 10. Pojištění podniků a institucí (teorie a politika) 11. Pojištění odpovědnosti za škodu (teorie a politika) 12. Pojištění majetku občanů (teorie a politika) Průvodce studiem předmětu s harmonogramem Tematické celky představují vždy obsah a zaměření 4 hodin výuky pro prezenční studium.
Informace o vyučujících prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc., vedoucí katedry veřejné ekonomiky VŠFS Studijní literatura a další studijní materiály Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000. VOSTATEK, J.: Penze, zdraví a vzdělání redistribuce, investování, modely. Prezentace a příspěvek na mezinárodní konferenci Human Capital and Investment in Education. Praha, VŠFS, 2011. VOSTATEK, J.: Koncepce regulace pojištění osob a konkurenčních produktů. In: Finanční trhy a jejich regulace vývoj a současný stav. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Praha, VŠFS, 2009. VOSTATEK, J.: Modely poskytování zdravotní péče: zřejmé tendence. Praha, VŠFS, 2011. Doporučená literatura: DAŇHEL, J. a kol.: Pojistná teorie. Praha: Professional Publishing, 2005. DAŇHEL, J.: Kapitoly z pojistné teorie. Praha: Oeconomica, 2002. TANNER, M.: Social Security, Ponzi Schemes, and the Need for Reform. Policy Analysis č. 689. Washington: CATO Institute, 2011. Dostupné z: http://www.cato.org/pubs/pas/pa689.pdf GOKHALE, J.: Globalization: Curse or Cure? Policies to Harness Global Economic Integration to Solve Our Economic Challenge. Policy Analysis č. 659. Washington: CATO Institute, 2010. Dostupné z: http://www.cato.org/pubs/pas/pa659.pdf KELLER, J.: Soumrak sociálního státu. Praha: Slon, 2009. LAUČÍKOVÁ, M., VOSTATEK, J.: Poistenie. Bratislava: Alfa, Praha: SNTL, 1983. VOSTATEK, J.: Der Gewinn im sozialistischen Versicherungswesen. Versicherungswirtschaft, 1983, č. 12 Pokyny Studenti se povinně přihlašují na zkoušku. Hodnocení a ukončení předmětu Předmět je ukončen zkouškou, která se skládá z písemného testu (s nahodile vybranými 5 tematickými otázkami) a z případné následující ústní zkoušky. Časový limit pro písemný test: 2 hodiny
Aktuální informace Jméno vyučujícího prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. Jméno vyučujícího Jméno vyučujícího
Tematický blok 1: Historické milníky pojistné teorie a politiky Úvod Pojištění vždy více či méně zapadalo do daného hospodářského a sociálního řádu a mohlo tak být i nástrojem hospodářské a sociální politiky. Dokumentují to i jeho první etapy samostatné i nesamostatné existence. Původní vzájemnostní úhrada nahodile vznikajících potřeb byla ve vybraných oblastech ekonomiky doplněna i podnikáním vedoucím k zabezpečení pro případ živelních a dalších událostí. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti komplexního bakalářského kurzu Pojišťovnictví. Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Vzájemnostní pojištění jako historicky první systém zabezpečení v podmínkách převažujícího naturálního hospodářství. Námořní půjčka jako výchozí základ rozvoje komerčního pojištění. Církevní teorie a politika vůči pojištění a zabezpečení. Církevní politika vůči lichvě a úroku. Využívání pojištění v době merkantilismu a kameralismu. Klasické liberální přístupy k pojištění a zabezpečení a jejich vliv na pojišťovnictví. Wagnerova pojistná teorie jako odraz průniku sociálních přístupů do pojištění. Sociální pojištění jako nástroj sociální politiky. Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: Námořní půjčka Tontina Klasická odvětví pojištění Teorie hry Pojišťovací teorie daňová Vzájemnostní pojištění Vzájemná pojišťovna Pojišťovací spolek Klasifikační systém Dělnické pojištění
Sociální pojištění Bismarckův model Wagnerův zákon Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky: Čím se liší vzájemnostní pojištění v jeho původní a dnešní podobě? Jak přispěla námořní půjčka a církev ke vzniku komerčního pojištění? Kdy byla vystavena první pojistka v dnešním slova smyslu a o jaké pojištění se jednalo? Jaká byla státní pojistná politika v období merkantilismu? Jak se stavěla klasická politická ekonomie k pojištění? Kdo byl hlavní zastánce státního socialismu a co požadoval v pojištění a pojišťovnictví? Jaký je historický přínos kancléře Bismarcka k pojistné teorii a politice? Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitola 1, subkapitoly 1-4.
Tematický blok 2: Komunistická a postkomunistická pojistná teorie a politika Úvod Se vznikem sociálního pojištění se pojistná teorie a politika významně rozštěpila na oblast sociálního pojištění a soukromého pojištění. Dlouhou historickou epizodou byla vláda komunistických stran v mnoha zemích světa, která s sebou přinesla úplné zestátnění soukromého pojišťovnictví, podstatnou změnu struktury státního pojištění i transformaci sociálního pojištění na státní zabezpečení. Přitom se ovšem použila i třídní hlediska vůči samostatně hospodařícím osobám, s cílem je nahnat do družstev či zlikvidovat. V ČSSR bylo používání termínu sociální pojištění důsledně potlačováno, sociální pojištění bylo pojímáno jako přežitek kapitalismu. Tehdejší cenová politika se specificky projevovala na úseku individuálního pojištění i pojištění státních a družstevních organizací. Následující transformace státního pojišťovnictví na tržní systém byla v postkomunistických zemích prováděna různými způsoby, což se promítá i na konkrétním fungování pojistných trhů v jednotlivých zemích. Došlo a dochází i k transformaci komunistického sociálního zabezpečení převážně na různé systémy sociální pojištění; vývoj v Česku je v tomto směru specifický. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti komplexních bakalářských kurzů Pojišťovnictví a Veřejné finance. Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Podstatné snížení nákladů po zestátnění pojišťovnictví v komunistických zemích. Omezení a restrukturalizace řady odvětví a produktů soukromých pojištění jako výraz státní pojistné politiky. Vývoj pojistné politiky vůči hlavním odvětvím individuálního pojištění v návaznosti na změny v hospodářské a sociální politice komunistických zemí. Fiskální využívání individuálního pojištění v komunistických zemích. Vliv přestaveb hospodářského mechanismu na pojištění průmyslu a zemědělství. Konstrukce a výše odvodů ze zisku státní pojišťovny do státního rozpočtu. Ukládací politika státní pojišťovny a její návaznost na systém řízení. Privatizace státních pojišťoven v různých postkomunistických zemích a její dopad na koncentraci pojistného trhu. Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: Státní pojištění
Národní pojištění Individuální pojištění Pojištění socialistických organizací Doba nezbytného léčení Leninský program sociálního pojištění Semaškův model Komise národního pojištění Pojištění úrody Sdružené pojištění pracujících Sdružené pojištění mládeže Důchodové pojištění pracujících Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky: Jak státní pojištění majetku obyvatelstva vyhovovalo pojistným potřebám? Proč bylo zrušeno soukromé nemocenské pojištění? Proč a jak bylo reformováno soukromé úrazové pojištění? Jak bylo transformováno důchodové připojištění? Jak byl koncipován čs. zákon o národním pojištění? Jak pojištění socialistických organizací navazovalo na systém plánovitého řízení? Jakou úlohu mělo a jak bylo organizováno Sdružené pojištění pracujících? Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Praha: Codex Bohemia, 2000, subkapitola 1.5. Doporučená literatura: LAUČÍKOVÁ, M., VOSTATEK, J.: Poistenie. Bratislava: Alfa, Praha: SNTL, 1983. VOSTATEK, J.: Der Gewinn im sozialistischen Versicherungswesen. Versicherungswirtschaft, 1983, č. 12.
Tematický blok 3: Konzervativní pojistná teorie a politika Úvod Sociální pojištění vzniklo jako nástroj konzervativní politiky, proti liberálům, kteří požadovali vznik dělnických vzájemnostních institucí na bázi dobrovolnosti. Součástí konzervativního sociálního modelu je (i dnes) segmentované sociální pojištění, čili paralelní existence různých systémů sociálního pojištění pro různé sociální skupiny či segmenty zaměstnanců. Sociální pojištění přitom není jedinou metodou sociálního zabezpečení v rámci konzervativního modelu sociálního pojištění. Do tohoto modelu plně zapadá i státní zaopatření státních zaměstnanců, financované ze státního rozpočtu bez asistence sociální pojišťovny. Konzervativní model nevyžaduje zapojení všech výdělečně činných osob do sociálního pojištění či jiného systému a tomuto modelu též odpovídá neexistence sociálního zabezpečení např. tzv. svobodných povolání, živnostníků nebo samostatně hospodařících zemědělců. Vznik systémů sociálního pojištění vedl k určitému útlumu konkurenčních odvětví soukromého pojištění. Rozvoj soukromého pojištění také probíhal odděleně v jednotlivých zemích, což odpovídalo tehdejší protekcionistické obchodní politice jednotlivých zemí, doprovázené i politickým a vojenským soupeřením celé řady zemí, které vyústilo i do obou světových válek. Součástí této politiky byla mj. i nostrifikace pojišťoven na území Československa po první světové válce. Na soukromé pojišťovny dopadla velká hospodářská krize. I návazně na bankroty soukromých pojišťoven dochází k rozvoji státní regulace. Rozvoj motorizace a ekonomiky vedl ke vzniku nových odvětví soukromého pojištění. Po druhé světové válce došlo k rozvoji sociálních systémů, v některých zemích se uplatnily i další sociální modely a celkově díky ekonomickému rozmachu ve vyspělých západních zemích dochází k rozvoji sociálního zabezpečení i soukromého pojištění. Diferencovaně v různých zemích nabývá na významu i role zaměstnavatelů v sociálním a soukromém zabezpečení. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti komplexního bakalářského kurzu Pojišťovnictví. Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Historické souvislosti vývoje pojistné teorie a politiky na příkladu vývoje teorie úhrady potřeb. Vznik sociálního pojištění a jeho promítnutí v pojistné teorii a politice Odlišnosti britského a československého národního pojištění. Vliv politiky a ekonomiky na sociální zabezpečení. Vznik nových odvětví soukromého pojištění. Pojištění úrody v roli sociálního pojištění. Možnosti univerzalizace sociálního pojištění.
Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: Tradiční pojetí teorie úhrady potřeb Moderní pojetí teorie úhrady potřeb Sociální tržní hospodářství Welfare state Sociální stát Zaopatřovací stát Liberální sociální model Beveridgeův systém Národní pojištění Národní zdravotní služba (NHS) Automatická indexace dávek sociálního pojištění Klasický trojpilířový systém důchodového zabezpečení Švédský model Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky: Zapadá systém NHS spíše do konzervativního, nebo liberálního sociálního modelu? Je koncepce Beveridgeova modelu postavena na bázi pojištění? Která odvětví soukromého pojištění se rozvinula po druhé světové válce? Dáváte přednost švédskému nebo britskému státu blahobytu? Jaká je úloha veřejných pojišťoven po druhé světové válce? K jakým změnám ve vývoji sociálního zabezpečení došlo po druhé světové válce? Jaké jsou základní příčiny vývoje britského sociálního zabezpečení ve 20. století? Jaké jsou rozdíly mezi zabezpečením státních zaměstnanců za kapitalismu a v Československu po 2. světové válce? Jaké systémy státní regulace a dohledu původně existovaly ve 20. století? Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitola 3 a subkapitola 1.4.
Tematický blok 4: Pojistná teorie a politika v době globalizace a privatizace Úvod V posledních zhruba dvou desetiletích došlo k celé řadě významných změn ve světě, které se promítají i v celé pojistné teorii a politice. Sametové i nesametové revoluce vedly k rozkladu komunistických režimů, přičemž nejdynamičtějším regionem světa je Čína, kde byly sice zachovány komunistické politické struktury, ale ekonomika se transformovala na kapitalistickou díky státní regulaci rozvoje místního kapitalismu i zahraničním investicím. Nejslaběji se rozvíjejícím regionem je Evropa, jejíž integrace v rozšiřujícím se rámci Evropské unie nestačí udržovat krok s ekonomickým rozvojem ostatních světových makroregionů včetně USA. Ke globalizaci světové ekonomiky přispěl nástup neoliberalismu, který se odrazil i v privatizaci řady odvětví, v nichž do té doby dominoval veřejný sektor. Tyto privatizační tendence se projevily i v oblasti sociálního zabezpečení, nejvýrazněji v penzijních a zdravotnických systémech. Pozorujeme přitom koncentraci privatizačních tendencí v latinskoamerických a postkomunistických zemích. Ve vyspělých zemích OECD jsou tyto tendence podstatně slabší a této problematice je věnována intenzívní analytická a politická pozornost. Naproti tomu v regionu Latinské Ameriky, východní Evropy a střední Asie jsou politická reformní rozhodnutí dělána často velmi rychle, s pevnou a neotřesitelnou vírou v samoregulační působení tržních mechanismů. Sociální reformy jsou v těchto zemích dělány obvykle pod tlakem příslušných lobbistických skupin. Globalizace a vytváření vnitřního trhu EU vedlo ve finančním sektoru těchto zemí v konstituování vyšší cenové hladiny finančních služeb, než jaká obvykle existuje v mateřských zemích mezinárodních finančních skupin. Touto cestou dochází i k rychlé návratnosti zahraničních investic. Podstatným výsledkem procesu globalizace a privatizace je výrazné zvýšení průměrných investičních výnosů, které se stalo zásadním argumentem pro privatizaci starobního zabezpečení. Přebytky finančních úspor ve světě jsou tak vysoké, že podvazují ekonomický rozvoj nejen v západní Evropě a v USA. Globalizace vede i k růstu rizikovosti finančního sektoru, k poklesu bezrizikové úrokové míry na hodnotu blízkou k nule a ke zvyšování deficitů veřejných rozpočtů. Zkušenosti se sociálními reformami ukazují, že žádný sociální systém není imunní vůči jeho deformaci ve prospěch lobbistických a politických zájmů včetně korupce. Stoupá význam pojistné teorie, a to v širokém rámci celé ekonomické a sociální teorie; jen seriózní analýzy zkušeností i obecných ekonomických a sociálních trendů mohou zabránit i rozsáhlému mrhání ekonomickými a lidskými zdroji, které může být spojeno např. s privatizačními akcemi, konanými v zájmu několika finančních skupin v dané zemi. Ukázalo se např., že teoreticky jednoduchá rádoby neoliberální myšlenka privatizace systémů sociálního důchodového pojištění vede ve skutečnosti ke zdražení důchodového zabezpečení a k negativnímu dopadu na ekonomický rozvoj. I globální makroekonomické údaje ukazují, že privatizace může vést, resp. vede ke zvýšení celkových sociálních výdajů. Rozhodně neplatí, že reálné sociální výdaje jsou v zemích vycházejících ze sociálně-demokratického modelu vyšší než v zemích liberálně orientovaných (jako jsou USA a Velká Británie); přitom nejvyšší jsou tyto výdaje v zemích konzervativního typu (jako jen Německo či Francie). Efektivnost pojistných systémů je nutno posuzovat vždy v konkrétních podmínkách jednotlivých zemí, nikoliv podle zjednodušených šablon
čistých ekonomických teorií. I v pojistných systémech a finančních institucích fungují skutečnosti známé z behaviorální a institucionální ekonomie. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti bakalářských kurzů Veřejné finance a Pojišťovnictví. Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Možnosti využití vysokých investičních výnosů v pojistných produktech. Dopad vysokých investičních výnosů na veřejné finance a sociální systémy. Dopad vysokých investičních výnosů na produkty soukromého pojištění. Pojišťovnictví a penzijní fondy jako investiční příležitosti, dopad na cenovou politiku a na náklady. Nástroje a účinnost regulace pojišťovnictví a penzijních institucí na národní úrovni. Vliv regulace EU na vytváření jednotného pojistného trhu, penzijního trhu, trhu zdravotnických služeb apod. Úloha Penzijní směrnice EU při snižování nákladů podnikových penzijních systémů. Penzijní spoření a zdravotní spoření jako možný zdroj prostředků na důchodové zabezpečení a zdravotní péči. Zásadní odlišnosti veřejného a soukromého zdravotního pojištění. Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: Sociální kvóta Daňové výdaje Community rating Penzijní směrnice EU Životní směrnice EU Teorie zastoupení (agency theory) Diverzifikace Míra koncentrace pojistného trhu Penzijní trh Trh zdravotního pojištění Poplatek, spoluúčast, franšíza Dávkově definovaný produkt Příspěvkově definovaný produkt Garance výnosu Opt-out Pojistné podmínky Obchodní podmínky
Ponzi scheme Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky: Které jsou hlavní problémy privatizace sociálního pojištění? Jak může stát regulovat produkty soukromého pojištění? Může stát uzákonit pojistné podmínky životního pojištění? Jak se staví neoliberální teorie k podnikovým systémům pojistného zabezpečení? Jakou vlastnickou strukturu mají v EU podnikové penzijní fondy? Mají zdravotní připojištění nabízet zdravotní pojišťovny, nebo soukromé pojišťovny? Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Penze, zdraví a vzdělání redistribuce, investování, modely. Prezentace a příspěvek na mezinárodní konferenci Human Capital and Investment in Education. Praha, VŠFS, 2011. VOSTATEK, J.: Koncepce regulace pojištění osob a konkurenčních produktů. In: Finanční trhy a jejich regulace vývoj a současný stav. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Praha, VŠFS, 2009. VOSTATEK, J.: Inovace penzijních systémů se zaměřením na podnikové penze a riziková povolání. Prezentace a příspěvek na mezinárodní konferenci Úloha inovací v prodlužování ekonomicky aktivního života. Praha, VŠMIE, 2011. VOSTATEK, J.: Penze a velký národohospodářský manévr. Sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého semináře Bílá místa teorie a černé díry reforem ve veřejném sektoru II. Šlapanice, Masarykova univerzita, 2010. VOSTATEK, J.: Úloha governance v penzijních systémech. Praha, VŠFS, 2010. Doporučená literatura: TANNER, M.: Social Security, Ponzi Schemes, and the Need for Reform. Policy Analysis č. 689. Washington: CATO Institute, 2011. Dostupné z: http://www.cato.org/pubs/pas/pa689.pdf GOKHALE, J.: Globalization: Curse or Cure? Policies to Harness Global Economic Integration to Solve Our Economic Challenge. Policy Analysis č. 659. Washington: CATO Institute, 2010. Dostupné z: http://www.cato.org/pubs/pas/pa659.pdf PIÑERA, J.: Liberating Workers: The World Pension Revolution. Cato s Letter #15. Washington: CATO Institute, 2001. Dostupné z: http://www.cato.org/pubs/catosletters/cl-15.pdf KELLER, J.: Soumrak sociálního státu. Praha: Slon, 2009
Tematický blok 5: Metody a pilíře sociálního a soukromého zabezpečení Úvod Sociální pojištění je ve světě základní metodou sociálního zabezpečení, soukromé pojištění je významnou, leckde i základní metodou soukromého zabezpečení. Jednotlivé metody sociálního zabezpečení jsou v praxi často propojeny, nebo představují konkurenční řešení. Významné slovo v tom má politika a působení zájmových uskupení. V jednotlivých odvětvích zabezpečení může být účelné rozlišit dva a více pilířů tohoto zabezpečení. Pojistná teorie může významně přispět k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, pokud nabídne odpovídající řešení pro podmínky dané země, resp. obecně. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti bakalářských kurzů Veřejné finance a Pojišťovnictví. Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Zásadní praktické rozdíly mezi dobrovolným a povinným pojištěním, smluvním a zákonným pojištěním. Vliv historického vývoje a politiky na podobu a úroveň sociálního a soukromého zabezpečení. Diverzifikace a integrace soukromého a sociálního zabezpečení. Ukazatelé úrovně sociálního a soukromého zabezpečení. Pojetí sociálního pojištění v americké odborné literatuře, vliv legislativy USA. Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: Metoda sociálního a soukromého zabezpečení Sociální ochrana Pilíř důchodového zabezpečení Sociální pojištění Soukromé pojištění Veřejné pojištění Povinné spoření Investování Veřejný a soukromý fond Podnikové zaopatření Penzijní fond
Penzijní společnost Penzijní plán Zdravotní plán Univerzální systém Sociální péče Sociální solidarita Provident fund Globální pojištěnost Propojištěnost Zásada všeobecnosti Zásada úplnosti Odpovědnost za zavinění Odpovědnost za výsledek Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky: Jak se prakticky liší zákonné pojištění a povinné smluvní pojištění? Je sociální pojištění zákonným pojištěním? Je zdravotní pojištění veřejným pojištěním, nebo zákonným pojištěním? Jsou provident funds považovány za perspektivní? Jaké základní zásady sociálního pojištění znáte? Je nutná existence podnikového zaopatření? Jak se liší sociální zabezpečení a sociální ochrana? Jaké základní zásady rozlišujeme u sociálního pojištění a u soukromého pojištění? Je spoření alternativou či součástí životního pojištění? Je spoření alternativou či součástí sociálního pojištění? Co se rozumí pod finální zásadou u sociální pomoci? Existuje dnes u nás sociální pojištění v původním slova smyslu? Jak vzniklo státní zaopatření? Existuje dnes u nás? Je či může být české veřejné zdravotní pojištění odvětvím sociálního pojištění? Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitola 2. Doporučená literatura: KELLER, J.: Soumrak sociálního státu. Praha: Slon, 2009.
Tematický blok 6: Financování sociálního a soukromého pojištění Úvod Zdrojem financování sociálního i soukromého pojištění je pojistné. Místo termínu pojistné by bylo možno obecně používat i jiné termíny, jako např. pojistná prémie, což je termín, který se dříve používal jako překlad z němčiny a odpovídá i anglickému termínu premium. Termín pojistné je u nás dnes legislativně upraven a nejeví se praktické navrhovat jeho změnu; spíše je problémem to, že slangově se hovoří o placení pojištění (místo pojistného) a že české sociální pojištění či veřejné zdravotní pojištění ve skutečnosti z ekonomického hlediska modelovým sociálním pojištěním zdaleka nejsou. Dalším terminologickým problémem je to, že v zahraničí se u sociálního (či veřejného) pojištění nepoužívá termín premium, ale příspěvek (contribution, Beitrag), ostatně v němčině i v oblasti soukromého pojištění zcela převažuje termín pojistný příspěvek (Versicherungsbeitrag). Terminologické problémy nejsou podstatnou částí tohoto kurzu, nicméně jde o významný problém pojistné teorie. Otázkou zcela zásadního významu je to, zda vláda či opozice chtějí u nás mít sociální pojištění jako takové. Řešením této otázky není únik k termínu veřejné pojištění. Pojistná teorie může či dokonce chtě nechtě musí v dané zemi registrovat resp. analyzovat systém označovaný za sociální pojištění, jak se v něm případně uplatňuje redistribuce příjmů nad rámec modelu sociálního pojištění. Přitom praktickým řešením tohoto problému je vytvoření dvou pilířů sociálního zabezpečení v daném odvětví tohoto zabezpečení. S tím, že každý z těchto pilířů bude financován jinak. Solidární pilíř, orientovaný podle zásady sociální solidarity, bude financován ze státního rozpočtu (v angličtině se používá termínu tax-financed, tj. financovaný z daní z kterých daní již není otázkou sociálního zabezpečení). Druhým pilířem je pak pojistný pilíř, čímž se má na mysli sociální pojištění a zásada ekvivalence, která se uplatňuje jak v sociálním pojištění, tak i v soukromém pojištění. Z tohoto pohledu je v soukromém pojištění zásada ekvivalence používána výhradně; jde vlastně o pojistněmatematickou zásadu, čímž dáváme najevo, že v soukromém pojištění je pro výši pojistného modelově rozhodující trh a pojistná matematika je jen technickou podporou pro cenovou politiku soukromých pojišťoven. V sociálním pojištění je také významný prostor pro využívání pojistné matematiky, byť v některých odvětvích sociálního pojištění tato pojistná matematika může být poměrně jednoduchá a může v praxi znamenat především snahu o dosažení rovnosti mezi příjmy a výdaji systému. Význam zásady zásluhovosti v sociálním pojištění podtrhl v roce 2010 český Ústavní soud, když konstatoval, že české veřejné důchody se touto zásadou řídí velmi málo a donutil vládu ke korekci tohoto stavu. Vláda podstatnou korekci sice stejně neprovedla, ale to již je jiný problém, k tomu nestačí změnit jeden paragraf v zákoně o důchodovém pojištění. V typickém soukromém pojištění se vytvářejí pojistně-technické rezervy s tím, že v tzv. rezervotvorném životním pojištění je hlavní rezerva vytvářená na závazky splatné i po desítkách let, při dožití věku např. 65 let, nebo při opakovaném dožití při výplatě např. doživotního důchodu. Hlavní princip uplatnění zásady zásluhovosti, resp. její promítnutí do tvorby tarifů v jednotlivé pojišťovně je samozřejmostí, k odborné diskusi a potenciální regulaci je však problematika např. přirážek k čistému pojistnému na režijní a prodejní náklady, časového rozlišení provizí apod. Patří
sem mj. i problematika diferenciace pojistného podle pohlaví, kde se i čeští teoretici a praktici cítí dotčeni tím, že EU rozhodla o odstranění diskriminace pohlaví v tomto směru. Otázkou pojistné teorie a politiky nepochybně je, zda má či může být pojistné diferencováno podle pohlaví, když statistické úmrtnostní tabulky konstatují významný rozdíl v dožití statisticky průměrné ženy a průměrného muže. Odpůrci odstranění této diskriminace podle pohlaví považují zákaz této diskriminace za rozpor s pojistnou matematikou (jež je ostatně i vědeckou disciplínou) a za narušení zásady tržní tvorby cen v soukromém pojišťovnictví. To je ovšem jednostranný pohled, který nebere ohled nejen na pronikání politických záměrů do celé problematiky tržního hospodářství (s tím ovšem každý teoretik nemusí souhlasit), ale i na řadu nedokonalostí fungování pojistného trhu a popř. i celé ekonomiky, projevující se např. v neodůvodněné vysoké ziskovosti celého finančního sektoru u nás, ve vysokých provizích za sjednání životního pojištění (dvojnásobek oproti Německu), ve vysokých administrativních nákladech apod. A v neposlední řadě je zde i problém být schopen obyčejným lidem vysvětlit, proč by se mělo diferencovat pojistné podle pohlaví, když všichni víme, že je zde celá řada faktorů, které mají zásadní vliv na délku života jednotlivých osob a které pojišťovny vůbec nezkoumají, popř. třeba v budoucnu zkoumat ani nebudou moci (např. dědičnost). Soukromé pojišťovny by přitom např. mohly diferencovat pojistné důchodového pojištění podle sociální, resp. příjmové situace klientů vždyť je obecně známo, že bohatší lidé žijí déle než chudší lidé a tento argument dokonce použil Friedman a jeho stoupenci k zásadní, z jeho pohledu zdrcující kritice amerického veřejného penzijního systému: podle nich jde o perverzní redistribuci ve prospěch bohatých, která tento systém zásadně znemožňuje. Bohužel zapomněli dodat, že stejně perverzní je i tvorba pojistného v soukromém důchodovém pojištění. Samozřejmě k této kritice by namítli, že soukromé pojištění je dobrovolné a trh vše dostatečně vyřeší. Jen připomeňme, že rozdíly mezi střední dobou dožití chudých a bohatých jsou významnější (větší), než rozdíly mezi ženami a muži. Ani sociální pojištění nemusí zohledňovat všechny statisticky zjištěné závislosti, ani rozdíly mezi průměrnou délkou života chudých a bohatých. Tarify sociálního pojištění jsou vždy výrazně zprůměrovány oproti soukromému pojištění. V tom také obecně spočívá uplatnění zásady sociální solidarity v sociálním pojištění. Všichni účastníci daného systému sociálního pojištění platí stejné pojistné bez ohledu na pohlaví, nemoci, věk, počet dětí atd. Ve standardním sociálním pojištění se přitom pojistné platí ze mzdy jen do výše stropu, který je na úrovni 125-200 % průměrné celostátní mzdy (uvádím aktuální doporučení mezinárodních expertů). Přitom je významný rozdíl mezi segmentovaným sociálním pojištěním v konzervativním sociálním modelu a univerzálním sociálním pojištěním v sociálně-demokratickém modelu; v sociálně-demokratickém sociálním systému je v praxi strop nižší (110-125 %) a zaměstnanec fakticky platí odvod i z výdělku nad strop s tím, že jde o daň do státního rozpočtu a tento výdělek nad strop se nepromítá do výše dávek sociálního pojištění. Bohatší tak v nordických zemích platí podstatně více a k perverznímu přerozdělování tak rozhodně nedochází. Ještě zdůrazněme, že k evropskému, pravému sociálnímu pojištění vždy patří to, že neexistují žádné redukční hranice při výpočtu dávek sociálního pojištění; vždy se důsledně uplatňuje pravidlo, že dávka se stanoví přesně ze stejného základu, z něhož se vyměřuje pojistné. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti bakalářských kurzů Veřejné finance a Pojišťovnictví.
Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Porovnatelnost pojistného sociálního pojištění a pojistného u soukromého pojištění. Prostor pro využívání dobrovolného sociálního pojištění, Konkurence sociálního připojištění a soukromého pojištění. Diferenciace tarifů podnikového pojištění zaměstnanců podle pohlaví. Diferenciace pojistného sociálního důchodového pojištění podle věku. Diferenciace pojistného povinného soukromého pojištění podle pohlaví. Diferenciace důchodového věku podle pohlaví a počtu dětí. Tarifikace povinného zdravotního pojištění procentem ze mzdy a konstantní částkou. Dotování pojistného povinného zdravotního pojištění podle sociálních hledisek. Přerozdělování pojistného mezi zdravotními pojišťovnami. Výše pojistného za sociální důchodové pojištění a za soukromé důchodové pojištění. Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: Rozvrhový systém Průběžné financování Kapitálové financování Fondový systém Rezerva na stárnutí Matematická rezerva Rezerva pojistného životních pojištění Generační úmrtnostní tabulky Zdravotní spoření Redukční hranice Příspěvky na sociální zabezpečení Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky: Proč byla ve Velké Británii založena NEST Corporation? Jaký vliv má důchodový věk na pojistné důchodového pojištění? Proč mají soukromé pojišťovny v postkomunistických zemích vysoké náklady? Jaký vliv na pojistné má přenositelnost důchodových nároků a převoditelnost rezerv? Je racionální, aby stát reguloval náklady a provize pojišťoven? Sníží se pojistné přechodem sociálního důchodového pojištění na kapitálové financování? Studijní literatura a odkazy Povinná literatura:
VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitola 12. VOSTATEK, J.: Koncepce regulace pojištění osob a konkurenčních produktů. In: Finanční trhy a jejich regulace vývoj a současný stav. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Praha, VŠFS, 2009. Doporučená literatura: DAŇHEL, J. a kol.: Pojistná teorie. Praha: Professional Publishing, 2005, kapitola 4.1.
Tematický blok 7: Nemocenské a zdravotní pojištění (teorie a politika) Úvod V oblasti nemocenského a zdravotního pojištění a zabezpečení dominuje ve většině zemí veřejný sektor. V německy mluvících zemích se pod nemocenským pojištěním obvykle rozumí i zdravotní pojištění. Podobně i legislativa soukromého pojišťovnictví pojímá zdravotní pojištění jako součást odvětví pojištění nemoci, resp. pojištění úrazu a nemoci. Produkty tohoto pojištění pak mohou být svou konstrukcí buď pojištěním škodovým, nebo pojištěním obnosovým. Pojištění škodové uhrazuje vzniklé (léčebné) výlohy, pojištění obnosové poskytuje sjednané pojistné částky (obnosy). Ve zdravotním zabezpečení převažuje v zemích OECD systém veřejného zabezpečení (Národní zdravotní služba, NHS), přičemž je zajímavé, že se využívá nejen v zemích, v nichž převažuje aplikace sociálnědemokratického modelu, ale i v zemích s převahou liberalismu a konzervatismu. Sociální zdravotní pojištění se pak využívá v (ostatních) zemích konzervativního typu. V několika zemích pak najdeme povinné soukromé zdravotní pojištění s velmi výraznou státní regulací; díky Obamově reformě sem přibudou i USA. Nákladově nejvýhodnějším systémem (modelem) je NHS; prostor pro soukromé zdravotní pojištění je v těchto zemích malý, nicméně i veřejný sektor poskytuje zdravotní péči za soukromé ceny. Odvětví zdravotního pojištění a zabezpečení je velmi citlivé na fungování byť i jen dílčích tržních mechanismů. Příkladem je zrušení poplatků za recept ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku s odůvodněním, že jde o zdanění nemoci. Zvláštním případem mezi zeměmi se sociálním zdravotním pojištěním je Německo, kde funguje i paralelní systém soukromého zdravotního pojištění, přičemž soukromé pojišťovny nabízející toto pojištění zde musí poskytovat i základní tarif (produkt) za jednotné pojistné, tj. pojistné v pevné výši bez zřetele na příjmy a zdravotní stav zájemců o pojištění (diferenciace podle věku a pohlaví je možná a běžná). Základní tarify soukromých pojišťoven jsou o mnoho dražší než pojistné německých sociálních pojišťoven. Nemocenské pojištění zde vymezujeme jako pojištění pro případ pracovní neschopnosti následkem nemoci nebo úrazu. Sociální nemocenské pojištění je v praxi příslušných zemí podstatně méně významné než sociální zdravotní pojištění, díky vysokým nákladům na zdravotní péči a také v důsledku existence podnikového zaopatření po dobu několika (i více) týdnů pracovní neschopnosti. Produkty soukromého nemocenského pojištění jsou běžnou součástí nabídky soukromých pojišťoven, nejsou však jejich nosnými produkty. Soukromé nemocenské pojištění může plnit též úlohu doplňku k sociálnímu nemocenskému pojištění, popř. k jinému systému nemocenského zabezpečení. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti bakalářských kurzů Veřejné finance a Pojišťovnictví. Studijní cíle