Da ová teorie a politika Stanislav Klazar DA OVÁ TEORIE A POLITIKA 2009
1. přednáška Dějiny daňových teorií
Ekonomické teorie Klasická Neoklasická Keynesiánská Neokonzervativní
Vývoj teorie Daňová teorie se rozvíjela v rámci filosofie a náboženských učení již ve starověku (Aristoteles) a ve středověku (Tomáš Akvinský, Tomáš Štítný ze Štítného). Názory na daně vyslovovali i merkantilisté a další myslitelé, kteří přispívali k proměně středověkých názorů v novověké.
Anglická klasická politická ekonomie Adam Smith David Ricardo John Stuart Mill
Přirozenoprávní teorie Jednotlivci mají svá přirozená práva. Svoboda jednotlivce je tak základním předpokladem i východiskem hospodářské teorie a politiky (hospodářský liberalismus či individualismus). Všeobecnost daní (ne výjimky)
Směnná teorie daňová Lidé platí za služby, které jim poskytuje stát. Je to dobrovolná směna.
Adam Smith (1723-1790) Bohatství národů - 1776 neviditelná ruka trhu čtyři daňové kánony pracovní teorie hodnoty produktivní je pouze materiální výroba - daně minimalizovat SR má být vyrovnaný
Smith: Multiplikace incidence daně z nezbytného zboží růst ceny nezbytného zboží růst mezd dělníků růst mezd pozemkových dělníků růst cen luxusních statků růst cen nezbytných statků snížení pozemkové renty růst spotřebních výdajů bohatého spotřebitele: pozemkového vlastníka, kapitalisty a pachtýře
David Ricardo (1772 1823). Zásady PE a zdanění Daně jsou zlo, vyžádané státními výdaji, které nemohou rozmnožit ani důchod, ani blahobyt národa. Pravdu má J. B. Say: Nejlepší finanční plán je málo utrácet, nejlepší daň je ta, která je nejmenší.
John Stuart Mill (1806 1873) Teorie tří výrobních činitelů (půda, práce, kapitál) Stát - ochrana osob a majetku a sociální činnost. Uplatnění principu prospěchu by nutně vedlo k regresivním sazbám. Princip platební schopnosti na základě principu rovné oběti, povinně. Rovná oběť = minimální celková oběť
Neoklasicismus (marginalismus) Neoklasici (angličtí, severští, Lousanne) + rakouská škola Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu Mikrostatikové Subjektivní teorie hodnoty Marginální revoluce poslední třetina 19. století Gossenovy zákony: zákon mezního užitku, zákon o vyrovnání mezních užitků
Neoklasikové jako první použili poptávkových a nabídkových křivek (Jevons, Mashall) a teorie přebytku spotřebitele a přebytku výrobce" k analýze daňového přesunu a dopadu (Fleming Jenkin 1871); i když on ještě přímo tyto termíny nepoužíval) a ukázali, jak daňové břemeno převyšuje vybranou daň. Toto převýšení je dnes známo jako nadměrné břemeno zdanění".
Gossenovy zákony 1. zákon MU = f(naléhavost potřeby, množství statku) 2. zákon maximalizace užitku MU 1 /p 1 = MU 2 /p 2...= MU n /p n
Veřejné statky Zákony platí i pro veřejné statky: U soukromých statků spotřebitel určuje množství U veřejných statků určuje cenu
Emil Sax kniha o ryzí teorii státních financí" 1924: dvojí hodnocení veřejných statků a nákladů na ně státem: 1. hodnocení vychází z předpokládaného subjektivního hodnocení občana, 2. hodnocení vychází z hledisek státu.
Friedrich Wieser (1851 1926) Stát má zajišťovat ochranu občanů a podmínky pro rozvoj výroby, a nikoliv uspokojování potřeb jednotlivců. Proto ne progresivní zdanění.
Anglosaská neoklasická (cambridgeská) škola Jevons, Marshall, Edgeworth, Pigou Fleming Jenkin 1870: NBD vychází z Milla (zásada rovné oběti občanů) a Benthama (největší štěstí pro co největší počet lidí) rovnou mezní obětí všech je dosaženo i celkové minimální oběti Arthur Cecil Pigou (1874 1959), zakladatel teorie státu blahobytu. Oznamovací efekt má za následek změnu chování poplatníka ještě před uvedením daně do praxe a způsobuje tzv. oznamovací břemeno" spotřebitele a přebytek výrobce.
John Maynard Keynes (1883 1946) 1936 Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz Obecně nastane rovnováha na trhu na nižší úrovni produktu (nevyužité VF a nezaměstnanost). Příčiny: nízký sklon ke spotřebě, slabé podněty k investování, I<S; Řešení: fiskální a monetární
Opatření keynesiánská Monetární opatření: pokles úrokových měr; Fiskální opatření: pružné daně, státní zakázky, deficit;
Neokonzervativismus Reakce na krizi keynesiánství (krize 70. let) Návrat k neoklasice : monetarismus, teorie strany nabídky ( ozdravovací daňová politika ) Makro i mikro
Teorie strany nabídky Mikro: vysoké sazby oslabují důchodový a posilují substituční efekt. Lidé místo práce preferují volný čas a daňové úniky. Makro: Lafferova křivka
Lafferova křivka Lafferovakřivka V Ý N O S Lafferův bod SAZBA
Současné teorie Anglická neokl. do 50. let 20. století: Pozitivní ekonomie: přesun a dopad (Jevons, Mashall) Normativní ekonomie: utilitární přístup (Pigou) Nezabývá se výdaji
Kontinent: Daně patří do systému VF, je to směna (Wicksell, Lindhal, Pareto, Sax)
Teorie veřejné volby: Wicksell inspiroval Buchanana. Analýza chování jedinců a ne vlád. Stát nemá vlastní zájmy.
50. A 60. léta Vrchol spojení neoklasické tradice s myšlenkou dokonalé směny Nový přístup: institucionální ekonomie
Úvod - Základní pojmy Definice daně Funkce daní Třídění daní Koloběh příjmů a výdajů Požadavky na daně Daňová kvóta
Definice daně daň je povinná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová, neekvivalentní a pravidelně se opakující buď v časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmů) nebo při stejných okolnostech (např. při každém převodu nemovitosti). Je nenávratná.
Funkce daní alokační redistribuční stabilizační (fiskální)
Teoretické třídění daní přímé a nepřímé kapitálov lové a běžné z důchodu, spotřeby nebo majetku a další osobní nebo in rem specifické nebo ad valorem
Daně dle dopadu: proporcionální - s růstem důchodu poplatníka se míra jeho zdanění nemění progresivní - s růstem důchodu míra zdanění roste regresivní - s růstem důchodu míra zdanění klesá
Progresivní důchodová daň poplatník I II III I. zdanitelný důchod 30 000,- 200 000,- 300 000,- II. nezdanitelná část -26 400,- -26 400,- -26 400,- III. daňový základ 3 600,- 173 600,- 273 600,- IV. daň * 540,- 32 200,- 61 872,- V. průměrná sazba daně 1,8% 16,1% 20,6% VI. mezní sazba daně 15% 25% 32%
Progresivní důchodová daň Pro daň progresívní, jak vidíme, platí: průměrná sazba daně roste s růstem důchodu mezní (marginální) sazba daně (daň z poslední jednotky důchodu) je větší než sazba průměrná
Třídění daní dle metodiky OECD 1000 Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů 2000 Příspěvky na sociální zabezpečení 3000 Daně z mezd a pracovních sil 4000 Daně majetkové 5000 Daně ze zboží a služeb 6000 Ostatní daně
Koloběh příjmů a výdajů
Třídění daní plynoucí z koloběhu příjmů a výdajů podle trhu, na němž jsou uloženy podle subjektu, jenž platí podle postavení daňového subjektu na trhu
Ekvivalentní daně Pokud dvě daně různé z formálního hlediska mají stejné ekonomické důsledky, říkáme, že jsou ekvivalentní. z prodejů výrobních faktorů (důchodová) z nákupů výrobních faktorů (ze zisku a z mezd) z prodejů produktů (spotřební nebo DPH) z nákupů produktů (výdajová).
Požadavky na daně efektivnost stimulace spravedlivost stabilita právní perfektnost a politická průhlednost
Daňová kvóta DK = daně HDP
2. přednáška Efektivnost daní
Efektivnost daní - Osnova Daňové břemeno Administrativní náklady Nadměrné břemeno základní koncept dva efekty daně velikost negativní ztráta MV vzorec pro NB na cvičení indiferenční analýza Hicksiánské NB
Rozdělení daňového břemene poplatníka daňové břemeno poplatníka výše zaplacené daně administrativní náklady nepřímé nadměrné břemeno čistý daňový výnos k financování veřejných potřeb administrativní náklady přímé náklady daňové administrativy náklady jiných veřejných institucí
k o n c e p t N B
Efekty daně efekt: závisí na sazbě: důchodový průměrné substituční mezní
Substituce u daní daň paušální důchodová ze mzdy spotřební selektivní spotřební všeobecná (i daň z přidané hodnoty) z kapitálových výnosů substituce mezi žádná substituce důchodem (spotřebou) a volným časem současnou a budoucí spotřebou prací (spotřebou) a volným časem současnou a budoucí spotřebou různými druhy zboží spotřebou (důchodem) a volným časem úsporami a spotřebou současnou a budoucí spotřebou
Na čem závisí velikost NBD? Elasticita nabídky a poptávky Velikost daně
Závislost NBD na elasticitě nabídky 500000 nadměrné břemeno 400000 300000 200000 100000 0 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1 1,1 1,2 1,3 1,4 elasticita nabídky
Závislost NBD na velikosti daně n a d mě r n é břem e n o d a ně v Kč 12000000 10000000 8000000 6000000 4000000 2000000 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 daň Kč/kus
Negativní NBD
Indiferenční analýza NBD snižuje užitek poplatníka
Hicksiánské nadměrné břemeno Transfer vládě: přímý důchodový efekt Zvýšení ceny: nepřímý důchodový efekt substituční efekt (NBD) Od nepřímého důchodového se abstrahuje kompenzuje se
Hicksiánské NBD
3. přednáška Přesun a dopad daně
Přesun a dopad daní - osnova 1. Přesun na konkurenčním trhu 2. Přesun na trhu práce 3. Přesun daně uložené monopolu 4. Faktory daňového přesunu 5. Harbergerův model celkové rovnováhy
Přesun daně
Elasticita poptávky a přesun daně
Elasticita poptávky a přesun daně
Přesun daně
Přesun daně
Přesun daně
Přesun daně na trhu práce
Monopol
Více jak 100% přesun daně
Nulový přesun daně
Maximalizace zisku
Maximalizace obratu
Faktory přesunu a dopadu Charakter trhu Dokonale konkurenční: elasticita poptávky, elasticita nabídky Otevřenost trhu Čas
Obecný Harbergerův model
Podmínky modelu Dva sektory: korporativní a nekorporativní Dvě zboží: X a Y Dva faktory: práce L a kapitál K (konstantní množství a plně zaměstnané) Sektory: dokonale konkurenční, Cobb- Douglassova produkční funkce
Cobb-Douglassova produkční funkce X = K α L 1-α kde K je množství kapitálu a L množství práce použitých při výrobě. Funkce je homogenní prvního stupně, tj. zvýšení obou faktorů o 1% znamená zvýšení výroby o 1%, čili existují konstantní výnosy z rozsahu.
Poptávka po každém produktu závisí na jeho relativní ceně a na důchodu kupujících vláda použije výnosu ke kompenzaci redukce privátní poptávky redistribuce důchodu mezi spotřebiteli nezmění poptávkové funkce Z toho plyne:
4. přednáška Daňové stimuly
Daňové stimuly 1. Vliv daní na práci 2. Vliv daní na úspory 3. Vliv daní na investování
Pojem daňový stimul 1. vliv daní: pozitivně 2. vliv snížení daní: normativně, politika
Rostoucí nabídka práce
Zpětně zahnutá nabídka
Indiferenční analýza daň stimuluje
Důchodový a substituční efekt
Zvýšení progrese daně
Daň důchodová a paušální
Dvojí zdanění úspor 1 důchod Spotřeba Domácnost Úspory
Zvýšení progresivity daně poplatníci margináln í sklon ke spotřebě změna důchodu způsoben á daní změna spotřeby bohatí 0,5-1 -0,5 chudí 0,9 +1 +0,9 celkem x 0 +0,4
Vliv daně na investice
Vliv daní na rizikovost investic investice zisk pravdě podobn ost daň (45 %) očekávaný prům. zisk (čistý) koeficie nt rizika A jistá bez daně 100 1 0 100 0 B jistá s daní 100 1 45 55 0 C riziková daně bez 300 0,5 0-100 0,5 0 100 2 D riziková s daní 300 0,5 135-100 0,5 0 32,5 4,08 E riziková s daní 300 0,5 135 (a odpočtem ztrát) -100 0,5-45 55 2
Koeficient rizika VK = směrodatná odchylka průměr = (x i -x) 2 pi x i p i
Odečet ztrát neodstraní celé zvýšené riziko V důsledku ztráty se ukončí podnikání Odčítá se v roce, kdy je sazba nízká (FO) Současná hodnota budoucího odpočtu je nižší
5. přednáška Daňová spravedlnost
Daňová spravedlnost - osnova 1. Kritéria správné distribuce 2. Princip prospěchu 3. Princip platební schopnosti - teorie oběti
Kritéria správné (fair) distribuce Kritérium přirozeného nadání Kritérium největšího celkového užitku Kritérium spravedlnosti (equity)
Principy spravedlivého zdanění Princip prospěchu Princip platební schopnosti
Princip platební schopnosti Horizontální spravedlnost Vertikální spravedlnost
Atributy platební schopnosti Důchod Spotřeba Majetek
Stejná absolutní oběť
Stejná relativní oběť
Stejná mezní oběť
Paretoefektivní stav při vyrovnání MU
Daňová redistribuce 1. Poplatníci jako nositelé daňového břemene 2. Měření progresivity daní lokální progresivita globální progresivita 3. Empirické výsledky
Incidence daní na různé skupiny Funkční: práce a kapitál Výrobci a spotřebitelé Osobní: podle výše důchodů Regionální Intergenerační, celoživotní Sociální: zaměstnanci, důchodci, podnikatelé
Důchod v závislosti na věku
Incidence Absolutní Rozdílová Rozpočtová
Měření progresivity daní Progresivita lokální Progresivita intervalová Progresivita globální
Koeficient intervalové progresivity T 1 /Y 1 - T 2 /Y 2 k = ----------------- Y 1 -Y 2
Koeficienty globální progresivity Jsou založeny na Giniho koeficientu G = B / 0,5 = 2 B = 1-2 A M = 1 - G* / 1 - G
Empirické výsledky
Dopad daní v USA lokální
Dopad daní v USA - globální
Podíl DPFO a SP na příjmech ze závisléčinnosti podle příjmových decilů ČR 2004 (DP Svobodová)
Lorencova křivka ČR (DP Svobodová) 1 0 0 % 8 0 % 6 0 % 4 0 % 2 0 % 0 % 0 % 2 0 % 4 0 % 6 0 % 8 0 % 1 0 0 % c e l k o v á h r u b á m z d a c e l k o v á h r u b á m z d a, s n í ž e n á o s o c. p o j i s t n é a d a ň l i n i e r o v n é h o r o z d ě l e n í
Lorencova křivka ČR pokračování 1 0 0 % 8 0 % 6 0 % 4 0 % 2 0 % 0 % 0 % 2 0 % 4 0 % 6 0 % 8 0 % 1 0 0 % c e l k o v á h r u b á m z d a c e l k o v á h r u b á m z d a, s n í ž e n á o s o c. p o j i s t n é a d a ň a z v ý š e n á o s o c. p ř í j m l i n i e r o v n é h o r o z d ě l e n í y
Faktory, které ovlivňují daňovou redistribuci Inflace snižuje progresivitu (poplatníci se posunou do vysokých pásem) Administrativní složitost, daňové úniky
Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166 info@vsem.cz www.vsem.cz