DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů schválený Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky je nutno považovat za výrazně liberální opatření, omezující společenskou solidaritu a přinášející daňová zvýhodnění a úlevy jen příjmově a majetkově nejsilnějším skupinám. V něm obsažená opatření budou mít dalekosáhlé negativní důsledky nejen z krátkodobého pohledu, ale hlavně z dlouhodobého. Ve svých důsledcích ohrozí především postavení zaměstnanců se středními a nižšími pracovními příjmy, rodin s dětmi, důchodců, nezaměstnaných a dalších skupin občanů čerpajících služby a různé sociální dávky z veřejných rozpočtů. Celkové ekonomické důsledky Senátního tisku 106 lze shrnout následovně: 1. Jednotlivá opatření jsou protichůdná a nesměřují ke snížení deficitu veřejných financí. Naopak zamýšlené celkové snížení daňového zatížení bude dále zhoršovat (a ne zlepšovat) situaci veřejných rozpočtů jako celku. Záměry ve snižování daní přímých, rušení daní majetkových a snižování sociálního a zdravotního pojištění 1 budou společně se zrychlením samovolného poklesu daňové kvóty (jako důsledku přesunu daňového inkasa směrem k nepřímým daním) znamenat pokles složené daňové kvóty do roku 2010 1 Zde se budou projevovat dva vlivy, a to zastropování pojistného na 4 násobku průměrné mzdy a rozšíření výběru pojistného z funkčních požitků. Odhady dopadů této operace, tak jak je pro účely návrhu zákona propočetlo MPSV, jsou hrubě podhodnoceny. (MPSV odhadovalo dopad zastropování u sociálního pojistného v letech 2008 2010 minus 4,6-4,8 mld. Kč ročně, u zdravotního pojistného minus 1,8 2 mld. Kč ročně). Při propočtech MPSV vycházelo z databáze pojištěnců, kterou vede Česká správa sociálního pojištění. Tato databáze však obsahuje informace pouze za malé organizace do 20 zaměstnanců. Poskytuje tedy zkreslený pohled na strukturu pojištěnců a pro účely propočtu dopadu zastropování je naprosto nevyhovující. Příjmová situace v těchto podnicích se totiž výrazně odlišuje od průměru (průměrné mzdy v malých organizacích jsou o cca 1/3 nižší oproti celkovému průměru). Je tedy evidentní, že se zastropování bude týkat ve větší míře pojištěnců pracujících ve větších podnicích (ty však ČSSZ ve své databázi nemá). Při konfrontaci tohoto vzorku s celkovým vzorkem mezd z databáze ČSÚ vyplývá, že dopady zastropování jsou hrubě podceněny. Celkové dopady tohoto opatření budou pro oblast sociálního pojistného na úrovni cca 9-10 mld. Kč a zdravotního pojištění cca 4 mld. Kč ročně. Oproti vládnímu návrhu tedy bude dodatečný dopad tohoto opatření ve výši 7 mld. Kč počínaje rokem 2008 a pak v následujících letech. Pozměňovací návrh k parlamentnímu tisku 222 vycházející z požadavků poslanců Pohanky a Melčáka tedy rozšířit výběr zdravotního pojištění z tzv. funkčních požitků, která by měla přinést do veřejných rozpočtů (resp. zdravotním pojišťovnám) dodatečný příjem 1,3 mld. Kč, tento problém zmírňuje, ale neodstraňuje. Pro zdravotní pojištění by pak činil dodatečný dopad pro rok 2008 a dále oproti předpokladům vlády minus 1 mld. Kč, pro oblast sociálního pojištění 5 mld. Kč. To bude mimo jiné znamenat, že se v oblasti důchodového pojištění podaří efektivně vymazat přebytek vybraného pojistného nad dávkami, a to i přes to, že výrazným způsobem klesla nezaměstnanost. 1

o téměř 4 procentní body. Oproti současným podmínkám se veřejné rozpočty zbaví v cílovém roce 2010 a pak v každém následujícím roce samovolně a dobrovolně budoucího příjmu v rozsahu minimálně 160 mld. Kč. Tyto scházející příjmy tak nejenže nebudou moci sloužit ke konsolidaci veřejných rozpočtů, ale o to více se bude muset průběžně škrtat na výdajové straně. Snaha o rychlé schválení snížení daní pro příští tři roky bez ohledu na to, jak bude vypadat reálná situace veřejných rozpočtů a jak bude vypadat vůbec celková situace české ekonomiky, svědčí o tom, že hlavním cílem předložené reformy je co nejrychleji přijmout snížení daní, a ne primárně řešit deficit. 2. Zákon je v první řadě zaměřen na výrazné snížení daní u nejvyšších příjmových a majetkových skupin obyvatelstva a firem a na zásadní změnu rozdělovacího a přerozdělovacího schématu ve společnosti a tím i na výrazné snížení společenské solidarity. Výrazné snížení daní výše uvedeným skupinám (které bude v roce plného náběhu - v roce 2010 - reprezentovat více než 90 mld. Kč) bude podle reformních návrhů zhruba z poloviny kompenzováno přenesením daňového břemene na středně a nízkopříjmové skupiny obyvatelstva prostřednictvím zvýšení nepřímého zdanění (zvýšení DPH, spotřebních daní a tzv. ekologických daní) a tedy nárůstem jejich životních nákladů. Druhá polovina dodatečné ztráty příjmů veřejných rozpočtů plynoucí ze snížení daní a vlastní pokles schodku veřejných financí bude pokryt škrty v oblasti sociálních transferů (dávek) a zpoplatněním části veřejných služeb (aktuálně zdravotnictví, v budoucnu nesporně školství). I v tomto případě ponesou hlavní tíži reformních opatření středně a nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. 3. Schválený zákon i celková hospodářská politika vlády se vůbec (až na snižování daní) nezabývá příjmovou stranou veřejných rozpočtů a opatřeními ke zlepšení výběru daní. Nekomentuje negativní trendy a nenavrhuje ani aktuální ani dlouhodobější opatření ke zvrácení nepříznivého vývoje na příjmové straně veřejných rozpočtů (např. výrazný výpadek rozpočtových příjmů v letošním roce). Předložená podoba reformy svou polovičatostí a soustředěním se na další výrazné snížení daní v sobě obsahuje velmi aktuální riziko vyvolávání neustále se opakujících reforem veřejných financí České republiky. 4. Přijatá opatření v daňové oblasti dále zvýrazní rozdíl ve zdaňování mezi osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnanci. To bude výrazně podporovat rozvoj tzv. švarcsystému na straně jedné, a prohlubovat deficit hospodaření veřejných rozpočtů na straně druhé. Například pouhým přechodem jednoho zaměstnance s hrubou mzdou na úrovni 30 tis. Kč do systému nepravého podnikání (švarcsystém), přijdou veřejné finance o takový objem peněz, který by stačil na roční výplatu dvou důchodců s průměrnými důchody. Nerovný přístup při zdanění daní z příjmu fyzických osob a při odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění mezi zaměstnanci a OSVČ výrazným způsobem diskriminuje zaměstnance. Např. pracovník ve švarcsystému s hrubým příjmem na úrovni průměrné mzdy bude už při výchově jednoho dítěte příjemcem daňového bonusu. Při třech a více dětech nebude platit žádné daně ani pojistné, naopak prostřednictvím daňového bonusu mu stát ještě ročně přidá 4 140 Kč. Srovnatelný zaměstnanec s průměrnou hrubou mzdou se stane příjemcem daňového bonusu až při třetím vyživovaném dítěti. Žádné daně ani pojistné nebude platit až počínaje 6. dítětem. Od státu navíc nic nedostane. 5. Ve schváleném zákoně nejsou obsažena žádná opatření zaměřená na boj proti daňovým únikům. Naopak záměrem vlády je zrušit i ty nejelementárnější opatření přijatá v předchozím volebním období, jako jsou povinné kontrolní pokladny s fiskální pamětí a minimální vyměřovací základ u daně z příjmu fyzických osob. 2

6. Záměrnou redukcí příjmové strany veřejných rozpočtů vyvolá schválený zákon (při snižování schodku) potřebu mnohem výraznějších výdajových škrtů, než kolik by bylo v současných daňových podmínkách pro dosažení poklesu deficitu na úroveň Maastrichtských kritérií zapotřebí. 7. Redukční opatření schváleného zákona jsou zaměřena na výdajové straně zcela a výlučně do oblasti škrtů v oblasti sociálních (mandatorních) výdajů a výdajů na platy v oblasti veřejných služeb a správy. Zcela pomíjí aktivní opatření v jiných výdajových položkách. Již před několika lety přijatá novela zákona o rozpočtových pravidlech a z ní pramenící výrazné nárůsty rezervních fondů jednotlivých ministerstev v řádu desítek miliard Kč zcela jasně ukázaly, že rozpočty celé řady resortů jsou velmi plýtvavé a celý rozpočtový proces je velmi nekvalitně plánován a řízen. Namísto posouzení (auditu) oprávněnosti každé výdajové položky každého resortu přichází reforma s jednoduchými plošnými škrty v oblasti sociálních výdajů a platů ve veřejných službách a správě. 8. Přijaté změny v sociální oblasti nenaplňují hlavní úlohu sociálních systémů, tj. garantovat důstojnou sociální úroveň občana. Případná preventivní opatření, která by měla zabránit zneužívání sociálních systémů, nelze neodůvodněně nahradit restrikcemi. Pojištěnci právem očekávají, že budou při sociálních událostech těmito systémy také zabezpečeni. Z působení schválených úprav však vyplývá, že hlavním cílem parametrických změn v sociální oblasti je za každou cenu ušetřit na těch, kteří především uvedené systémy ze svých plateb pojistného a daní financují. Takto uspořené prostředky se mají využít k jiným účelům státního rozpočtu. Např. zavedení karenční doby do systému nemocenského pojištění je v přímém rozporu s pojistným principem, neboť pojištěnci budou zajištěni až od 4. dne nemoci. Naprosto nepochopitelně se tento princip má zavést i do náhrady mzdy od zaměstnavatele, což je ve své podstatě darem podnikatelům a s úsporou prostředků ve státním rozpočtu nemá nic společného. Negativně příjmy zaměstnanců v době nemoci ovlivní i snížení výše nemocenského v době pracovní neschopnosti, zejména zaměstnanců s podprůměrnou mzdou, kteří vzhledem k výši svých příjmů nemají možnost odkládat si prostředky a vytvářet rezervu pro své zajištění v době nemoci. Zásadní zhoršení přinese zrušení zákonem garantovaných automatických valorizací dávek poskytovaných ze sociálních systémů, což znamená stagnaci výši dávek bez ohledu na růst spotřebitelských cen a mzdový vývoj. V přímém rozporu s vládou proklamovanou podporou rodin s dětmi jsou navrhovaná opatření v systému státní sociální podpory, zejména omezení nároku a výše přídavku na dítě, sociálního příplatku, porodného a pohřebného. 9. Reformní opatření vůbec nereflektují fakt, že budou působit souběžně s celou řadou dalších opatření, která budou negativní dopady reformy do hospodaření domácností výrazně zesilovat. Vedle reformního zvýšení cen základních potřeb a služeb jako důsledku zvýšení DPH na 9 %, to bude především pokračující deregulace nájemného v nájemních bytech, výrazné nárůsty ceny elektrické energie a potravin, zavedení ekologických daní a s tím spojené další zdražení paliv a energií, očekávané další zvýšení cen vodného a stočného, zvýšení doplatků za léky, což bude současně spojené se změnou systému jejich regulace atd. Snížením daní a pojistného se záměrně zmenšuje vliv státu (veřejných financí) na financování veřejných služeb a sociálních transferů, a tím se vytváří prostor pro vstup soukromého kapitálu a privatizaci těchto perspektivně velmi lukrativních oblastí veřejných služeb (zdravotnictví, školství), či sociálních transferů (důchody, nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti). Potřeba využívat služeb školství či zdravotnictví, či být zajištěn ve stáří (důchody), nemoci (nemocenská) či v nezaměstnanosti (podpora 3

v nezaměstnanosti) na dostatečné úrovni však odchodem státu nezmizí. To se jen poptávka po jejich zabezpečení (při záměrném ústupu státu z těchto oblastí) přelije do soukromé sféry orientované na zisk a vyžádá si jen více soukromých peněz. Bude to tedy znamenat nejen zvýšení doplatků za léky a zavedení poplatků u lékaře, ale také riziko privatizace sítě nemocnic a zdravotnických zařízení. Perspektivně se něco podobného dá očekávat i ve školství (včetně zavedení školného). Stejně tak to bude znamenat zvýšené platby na důchody, nemocenskou či podpory v nezaměstnanosti (pro zajištění stejného plnění). Část obyvatelstva se na tato evidentní finanční rizika spojená s důchodem, nemocí, nezaměstnaností či studiem dětí dobrovolně individuálně připojistí. Vysoké příjmy podporované navíc výrazným snížením daní jim to nejspíše umožní. Komerční pojišťovny jim rády nabídnou produkty, které jim samozřejmě na základě komerčních pojistných pravidel a odpovídající režie tato rizika ošetří. Nízkopříjmové skupiny, které nebudou mít dost peněz na nejrůznější připojištění (či na přímé hotovostní platby), se v logice těchto návrhů budou muset smířit s omezeným přístupem k veřejným službám a se sociálními dávkami pohybujícími se na úrovni životního (existenčního) minima. Nižší zdanění a tedy nižší míra přerozdělení ve společnosti povede k výrazné příjmové a majetkové diferenciaci a k nárůstu chudoby v české společnosti. Přehled zásadních změn v jednotlivých zákonech a jejich dopady na různé skupiny obyvatelstva I. Změny v daňové oblasti Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů fyzických a právnických osob Daň z příjmu fyzických osob 1. Ruší se progresivní systém zdanění nově bude pouze jedna sazba daně z příjmu, a to pro rok 2008 ve výši 15 % a počínaje rokem 2009 ve výši 12,5 % ( 16 ZDP Senátní tisk). 2. Mění se základ daně - od 1.1. 2008 jsou základem daně příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel ( 6 odst. 13 ZDP Senátní tisk). Výše sazeb pojistného se pro rok 2008 nemění a v roce 2009 po nabytí účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění bude snížena sazba pojistného na nemocenské pojištění na straně zaměstnavatele. Toto snížení je v důsledku zavedení výplaty náhrady mzdy zaměstnavatelem za prvních 14 dní nemoci (Podrobná výše sazeb 4

viz tabulka v kapitole Změny v sociální oblasti) 2. Nově se zavádí horní hranice vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Počínaje rokem 2008 je maximální vyměřovací základ pro všechny pojištěnce stanoven ve výši 4násobku průměrné mzdy (ročně ve výši 48násobku). Všechny tyto změny se promítnou do daňového základu. 3. Zvyšují se slevy na dani, a to zvlášť pro rok 2008 a 2009 (viz tabulka) Přehled slev na dani a jejich výše ( 35 ba), 35 c) a 35 d) ZDP - Senátní tisk) Sleva na dani ročně od 1.1.2008 od 1.1.2009 - u poplatníka (důchodce) 24 840 16 560 - u druhého z manželů bez příjmů 24 840 16 560 - na dítě, popřípadě daňový bonus*) 10 680 10 200 - u poživatele částečného invalidního důchodu 2 520 2 520 - u poživatele plného invalidního důchodu 5 040 5 040 - držitele průkazu ZTP/P 16 140 16 140 - u studujícího 4 020 4 020 *) Počínaje rokem 2008 může daňový bonus dosáhnout maximálně částky 52 200 korun. 4. Ruší se společné zdanění manželů - při jednotné sazbě daně z příjmu fyzických osob ztrácí své opodstatnění. 5. Srážková daň - u převážné většiny položek, kde se doposud srážková daň uplatňuje v diferencované výši, se od 1. 1. 2008 zavádí ve výši 15 % a od 1. 1. 2009 ve výši 12,5 procenta. Nová sazba daně v kombinaci se zdaněním pojistného placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem ve srovnání se stávajícím zněním zákona znamená, že: - v roce 2008 činí zdanění příjmu u fyzických osob 23,1 %, - v roce 2009 zdanění ve výši 19,2 % (z dosavadního základu daně 3 ). Z pohledu dnešní progresivní sazby daně je 23,1 % zdaňován zaměstnanec s hrubým příjmem ve 48 000 Kč měsíčně (tj. zaměstnanec, jehož zaklad daně činí cca 42 000 Kč měsíčně). Dopady rozšíření daňového základu jsou zčásti eliminovány zvýšením slev na dani. Např. základní sleva na poplatníka se zvyšuje z dosavadních 7 200 Kč na 24 840 Kč ročně (z 2 Odvod pojistného na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a odvod pojistného na zdravotní pojištění stanovuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 3 Základ daně v roce 2007=hrubá mzda včetně dalších zdanitelných příjmů snížená o pojistné srážené zaměstnanci. 5

600 Kč na 2 070 Kč měsíčně), tj. na více než trojnásobek s cílem, aby ani u zaměstnanců s průměrnou a mírně nadprůměrnou mzdou nedošlo k navýšení daně oproti současnému stavu. Lineární sazba daně s navýšením slev znamená oproti současnému stavu určitou výhodu v nejnižších příjmových pásmech, ale současně přináší výrazné snížení daně ve vyšších příjmových pásmech. Rovněž nový způsob stanovení základu daně je nesystémovým opatřením. Narušuje se tím základní pravidlo, co lze považovat za příjem zaměstnance a co vlastně je a co není výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmu 4. Současně se zavádí strop pro odvod pojistného, což znamená, že výhoda lineární sazby ve výši 15 % pro rok 2008 (pro rok 2009 ve výši 12,5 %) se nejvíce projeví u vyšších příjmů, z nichž nebude odváděno pojistné sociální ani zdravotní, tj. zejména u části příjmů přesahujících roční limit (strop) pro pojistné. Rozdíly ve zdanění příjmu fyzických osob v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 5 Daňové dopady Měsíční hrubá mzda Rozdíl (v Kč) (2008-2007) Zaměstnanec bez dětí Zaměstnanec 1 dítě 10000 15000 20000 25000 30000 40000 50000 75000 100000 150000-456 -226-38 -76-171 -839-1 630-3 575-6 239-13 654-846 -616-428 -466-561 -1 229-2 020-3 965-6 629-14 044 6. Změny ve zdaňování zaměstnaneckých výhod 6.1. Změny ve zdaňování příspěvku na penzijní připojištění a životní pojištění Stávající stav (rok 2007) Na straně zaměstnance od daně z příjmu je osvobozen: - příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a - pojistné placené zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění zaměstnance za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Na straně zaměstnavatele daňovým výdajem jsou částky poskytnuté zaměstnavatelem na: - penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázané na účet zaměstnance u penzijního fondu, maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné 4 Poslanci za ČSSD při schvalování novely zákona avizovali, že zdanění tzv. superhrubé mzdy bude předmětem jejich ústavní stížnosti. 5 Pro účely zjišťování ročního příjmového stropu pro pojistné budou sčítány měsíční vyměřovací základy u téhož zaměstnavatele od počátku roku a po překročení hranice nebude pojistné odváděno (a základem pro výpočet měsíční daňové srážky 15 % bude prakticky měsíční hrubá mzda). V tabulce je u hodnoty 100 tis. Kč a 150 tis. Kč vypočten průměrný měsíční rozdíl při celoroční hrubé mzdě 1 200 tis. Kč a 1 800 tis. Kč. Ostatní hodnoty jsou propočteny tak, jak se v jednotlivých měsících roku 2008 projeví ve výši srážky daňové zálohy a tím v měsíčním čistém příjmu. 6

na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období nebo jeho část, - soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Nově (od 1.1.2008) Na straně zaměstnance - je od daně osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem a pojistné na soukromé životní pojištění 6 za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, v úhrnu však maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele ( 6 odst. 9 písmeno p) ZDP dle Senátního tisku). Příspěvky nad rozsah cit. ustanovení, tj. částka přesahující 24 000 Kč, jsou na straně zaměstnance zdanitelným příjmem a zahrnují se do základu pro odvod pojistného. Na straně zaměstnavatele - zákon již nestanoví žádný limit, tzn. do daňových výdajů může zaměstnavatel zahrnout veškeré příspěvky poskytované svým zaměstnancům na penzijní připojištění se státním příspěvkem a na soukromé životní pojištění, na které jim vzniklo právo na základě kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy. Ve srovnání s rokem 2007 dochází na straně zaměstnance ke sloučení limitu pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem a pojistné na soukromé životní pojištění. Pro oba typy pojištění je stanoven jeden úhrnný limit ve výši 24 000 Kč ročně. Změna by neměla mít negativní dopad na zaměstnance. Pokud jde o kolektivní vyjednávání, tak tím, že dojde k odstranění limitu na straně zaměstnavatele a u zaměstnance je stanovena pro osvobození od daně jedna absolutní částka, lze konstatovat, že dochází ke zjednodušení poskytování těchto plnění a také k rozšíření prostoru pro kolektivní vyjednávání. 6.2. Změny ve zdaňování příspěvku na přechodné ubytování Stávající stav (rok 2007) Na straně zaměstnance - od daně z příjmu je osvobozena hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště. Na straně zaměstnavatele 6 Soukromým životním pojištěním se rozumí: příspěvek na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti), na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. 7

- daňovými výdaji jsou náklady na přechodné ubytování zaměstnance s výjimkou přechodného ubytování v rodinném domě nebo bytě, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště. Nově (od 1.1.2008) Na straně zaměstnance - od daně z příjmu je osvobozena hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně ( 6 odst. 9 písm. i ZDP Senátní tisk). Na straně zaměstnavatele - zákon již nestanoví žádný limit. Daňovým výdajem zaměstnavatele jsou výdaje na přechodné ubytování zaměstnanců, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště ( 25 odst. 1 písm. k) ZDP Senátní tisk). Počínaje 1.1.2008 je od daně z příjmu osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem svému zaměstnanci ve formě přechodného ubytování pouze do limitu 3 500 Kč na zaměstnance měsíčně. Hodnota plnění přesahující v kalendářním měsíci částku 3 500 Kč je na straně zaměstnance zdanitelným příjmem a zahrnuje se do základu pro odvod pojistného. Změna přináší určité znevýhodnění na straně zaměstnance. Z hlediska kolektivního vyjednávání, tak přesto, že dojde k odstranění limitu na straně zaměstnavatele, nelze vzhledem k výši odvodu na pojistné očekávat výraznější rozšíření prostoru pro kolektivní vyjednávání. 6.3. Změny v poskytování nealkoholických nápojů Stávající stav (rok 2007) Na straně zaměstnance - od daně je osvobozena hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti. Na straně zaměstnavatele - zaměstnavatel může náklady vynaložené na nákup nealkoholických nápojů zahrnout do daňových výdajů v případě, že právo zaměstnance na jejich poskytování vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisů zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy. 8

Nově (od 1.1.2008) Na straně zaměstnance - beze změny Na straně zaměstnavatele - za daňový výdaj na straně zaměstnavatele nelze uznat hodnotu nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, a to ani v případě, že právo zaměstnance na jejich poskytování vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisů zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smluv ( 25 odst. 1 písm. zn) ZDP- Senátní tisk). Počínaje rokem 2008 může zaměstnavatel poskytovat nealkoholické nápoje pouze ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů. Hodnota takového nepeněžního plnění (nápoje musí být určené pouze ke spotřebě na pracovišti) je u zaměstnanců i nadále osvobozena od daně. Tím, že nově zákon zakazuje náklady na poskytování nealkoholických nápojů zaměstnancům (kromě ochranných nápojů a pitné vody) zahrnout do daňových výdajů zaměstnavatele, může to ve srovnání s rokem 2007 v některých případech vést k odmítnutí zaměstnavatele toto plnění zaměstnancům poskytovat. 6.4. Změny ve zdaňování plnění určeného k uspokojování potřeb zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků 6.4.1. Změny při poskytování plnění ve formě možnosti používat rekreační zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení (vlastní nebo cizí) Stávající stav (rok 2007) Na straně zaměstnance - od daně z příjmu je osvobozena hodnota nepeněžního plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení - jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Na straně zaměstnavatele - náklady na provoz rekreačního, předškolního zařízení, závodní knihovny, tělovýchovných a sportovních zařízení může zaměstnavatel hradit: - z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů nebo - náklady, pokud je to nezbytné k zajištění práva zaměstnanců vyplývajícího z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisů zaměstnavatele, resp. z pracovní nebo jiné smlouvy, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů. Nově (od 1.1.2008) Na straně zaměstnance - beze změny. Na straně zaměstnavatele nově jako daňový výdaj nelze uznat nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě možnosti používat rekreační, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení ( 25 odst. 1 písm. h) ZDP- 9

Senátní tisk). Pokud jde o nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě poskytnutí rekreace, včetně zájezdů, nelze jako daňový výdaj uplatnit plnění, které je u zaměstnance osvobozeno od daně podle 6 odst. 9 písm. d). To znamená, že od 1.1.2008 při poskytnutí rekreace, včetně zájezdu může zaměstnavatel v daném kalendářním roce zahrnout do daňových výdajů pouze plnění přesahující úhrnnou částku 20 000 Kč u jednoho zaměstnance. Podmínkou je, že právo na takové plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Toto se nevztahuje na poskytnutí rekreace ve vlastním zařízení zaměstnavatele, kde podle znění ustanovení 25 odst. 1 písm. k) ZDP - Senátní tisk, jsou výdaje převyšující příjmy za jednotlivé vlastní rekreační zařízení daňově neuznatelné. S účinností od 1.1.2008 může zaměstnavatel nepeněžní plnění ve formě možnosti používat rekreační zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení poskytovat zaměstnancům pouze ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů. Tzn. nově zaměstnavatel nemůže výše uvedená plnění zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo zaměstnance na jejich poskytování vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní či jiné smlouvy. Změna může v některých případech vést k odmítnutí zaměstnavatele taková plnění zaměstnancům poskytovat, tzn. lze konstatovat, že dochází ke zúžení prostoru pro kolektivní vyjednávání. Opatření je rovněž v rozporu se snahou o liberalizaci pracovně právních vztahů. 6.4.2. Plnění ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení Stávající stav (rok 2007) Na straně zaměstnance - od daně jsou osvobozeny: - částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním; toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada za ušlý příjem, - a hodnota nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Na straně zaměstnavatele - daňovým výdajem jsou: - náklady na provoz vzdělávacích zařízení, pokud náklady není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty, - částky vynaložené na zvyšování kvalifikace zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pracovním zařazením zaměstnance, tj. výdaje vynaložené na dosažení vyššího stupně vzdělání formou studia středoškolského nebo vysokoškolského v tuzemsku anebo obdobného studia v zahraničí, jako např. školné, jízdné (nejedná se o pracovní cesty), výdaje za učebnice, skripta, pokud právo zaměstnance na poskytnutí takového příspěvku vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy. - a dále zaměstnavatel může do daňových výdajů zahrnout také náklady na nepeněžní plnění poskytované zaměstnancům formou využívání vzdělávacích zařízení, pokud je to nezbytné 10

k zajištění práva zaměstnanců vyplývajícího z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, resp. z pracovní nebo jiné smlouvy. Nově (od 1.1.2008) Na straně zaměstnance od daně z příjmu jsou osvobozeny: - částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací, související s předmětem jeho činnosti, s výjimkou částek vynaložených na zvýšení kvalifikace; toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem ( 6 odst. 9 písmeno a) ZDP- Senátní tisk). - a dále stejně jako doposud je u zaměstnance osvobozena hodnota nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance ( 6 odst. 9 písm. d) ZDP). Nově se za daňové výdaje nepovažují: Na straně zaměstnavatele daňovým výdajem jsou náklady na provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců zabezpečované jinými subjekty, s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených na zvýšení kvalifikace ( 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP Senátní tisk). a) náklady na nepeněžní plnění ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny ( 25 odst. 1 písm. h) bod. 2 ZDP Senátní tisk). S výjimkou nákladů na provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců zabezpečované jinými subjekty; b) částky vynaložené na zvýšení kvalifikace zaměstnanců (tj. výdaje vynaložené na dosažení vyššího stupně vzdělání formou studia středoškolského nebo vysokoškolského v tuzemsku anebo obdobného studia v zahraničí, jako např. školné, jízdné (nejedná se o pracovní cesty), výdaje za učebnice, skripta apod.). Tyto náklady nemůže zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo na jejich plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisů zaměstnavatele, resp. z pracovní nebo jiné smlouvy. Náklady na zvýšení kvalifikace zaměstnancům může zaměstnavatele hradit pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 11

Na straně zaměstnance 6.4.4. Plnění ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce Stávající stav (rok 2007) od daně jsou osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Na straně zaměstnavatele - náklady vynaložené na příspěvky na kulturní pořady a sportovní akce může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů pouze v případě, že práva zaměstnanců na tyto příspěvky vyplývají z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy. Nově (od 1.1.208) Na straně zaměstnance beze změny. Na straně zaměstnavatele náklady na nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce nelze zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že práva zaměstnanců na tyto příspěvky vyplývají z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy ( 25 odst.1 písm h) bod 1) ZDP Senátní tisk). Od ledna 2008 nepeněžní plnění ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce může zaměstnavatel hradit pouze ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů. Náklady na výše uvedená plnění nelze zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo zaměstnance na jejich poskytování vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisů zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy. Lze konstatovat, že toto omezení může u určitého okruhu zaměstnavatelů vést k omezování poskytování těchto plnění. 7. Náhrady mzdy v době nemoci nad rámec zákona Na straně zaměstnance V souvislosti s přijetím nového zákona o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb.) bylo do zákona o daních z příjmu doplněno následující ustanovení: 12

- od daně z příjmu je osvobozen příjem získaný ve formě náhrady mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené odměny) po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), Na straně zaměstnavatele - daňovým výdajem jsou výdaje na úhradu náhrady mzdy v době pracovní neschopnosti zaměstnance, a to až do výše čisté průměrné měsíční mzdy zaměstnance 192 odst. 3 ZP, pokud právo na takové zvýšení vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo pracovní nebo jiné smlouvy. Nově (od 1.1.2009) Na straně zaměstnance - od 1.1. 2009 příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, je osvobozen daně z příjmu pouze do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní vztahy 7 ( 6 odst. 9 písm s) ZDP Senátní tisk). Na straně zaměstnavatele - beze změny. Výdaje na úhradu náhrady mzdy v době pracovní neschopnosti zaměstnance, a to až do výše čisté průměrné měsíční mzdy zaměstnance ( 192 odst. 3 ZP), pokud právo na takové zvýšení vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo pracovní nebo jiné smlouvy, jsou daňovým výdajem ( 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP). Náhrada mzdy (platu) v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) bude po nabytí účinnosti zákona u zaměstnance osvobozena od daně pouze do výše minimálního nároku podle zákoníku práce. To znamená, že se ruší stávající znění, podle kterého jsou od daně z příjmu osvobozeny také náhrady mzdy stanovené nebo sjednané nad rámec minimálního nároku určeného 192 až 194 zákoníku práce. (Ustanovení vstoupí v platnost současně s nabytím účinnosti nového zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, tj. od 1.1.2009). 8. Ruší se minimální základ daně pro podnikatele. Opatření bylo zavedeno s cílem omezit daňové úniky. Na základě tohoto ustanovení měl podnikatel, který vykázal ztrátu i v třetím a dalším roce podnikání, povinnost vykázat minimální základ daně a zaplatit z něho daň. Přestože daňová správa a ani daňová kázeň 7 Například 192 až 194 zákoníku práce, 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. 13

poplatníků není na dobré úrovni, ruší se ustanovení o minimálním základu daně pro podnikatele a usnadňují se tím možnosti daňových úniků. Daň z příjmu právnických osob 1. Ruší se osvobození od daně z příjmu z pronájmu vlastních nemovitostí a úrokových příjmů z termínovaných vkladů u odborových organizací. V rámci reformy dochází ke zrušení stávajícího znění ustanovení 19 odst. 1 písm u), podle kterého byly od daně z příjmu osvobozeny příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí a úrokové příjmy z termínovaných vkladů odborových organizací, a to jen do výše, v jaké byly ve zdaňovacím období jejich dosažení a 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích prokazatelně použity k úhradě výdajů nezbytných k uskutečňování činností spočívajících v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zákoníkem práce. Tzn. nově jsou příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí a úrokové příjmy z termínovaných vkladů u odborových organizací zdanitelným příjmem. Jde o zhoršení pozice odborových organizaci, které tyto příjmy využívají k obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců podle zákoníku práce. Z pozice ČMKOS nelze zatím uvést, jaký to bude mít konkrétní dopad. 2. Zavádí se další snižování daňové sazby u právnických osob, a to až na 19 procent. Sazby daně jsou nově stanovené následovně: - od 1. 1. 2008 činí sazba daně pro právnické osoby 21 %, - od 1. 1. 2009 se sazba sníží na 20 %, - a od 1. 1. 2010 klesne až na 19 %. Přesto, že ČR má ve srovnání s ostatními státy EU podprůměrnou sazbu daně, Poslanecká sněmovna podpořila vládou předložený daňový experiment na další snižování daně právnických osob. ČMKOS by proto přivítala, jestliže by v rámci EU byla přijata určitá pravidla pro zjišťování a sjednocení daňových základů pro právnické osoby a zamezilo se tím neustálému snižovaní daňových sazeb, pod tlakem získávání výhod v rámci daňové konkurence. ČMKOS již dlouhodobě upozorňuje, že neustálé snižování daně sice může mít určitý krátkodobý efekt, ale s pozdějšími nepředvídatelnými důsledky zvláště pro stav veřejných financí a následně i pro tlak na omezení jak sociálních transferů, tak i výdajů na veřejné služby a povede k postupné likvidaci sociálního státu. Je nutno poznamenat (a netýká se to pouze této daně), že materiál o reformě veřejných financí vyčísluje dopady snižování daní jen do roku 2010. Je samozřejmé, že tyto daňové změny budou negativně ovlivňovat vývoj veřejných financí i po tomto období. Nelze přehlédnout, že toto rozpočtové období Evropské unie bude končit v roce 2013, resp. 2015 a po tomto období už ČR evidentně zcela vyschne příliv evropských peněz (převážná většina NUTS II se dostane nad referenční hranici pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů). Tato situace v kombinaci s výrazně nízkou daňovou kvótou ČR přivodí značné rozpočtové napětí a návaznosti na to i likvidaci posledních zbytků sociálního státu jak v oblasti sociálních transferů, tak i veřejných služeb. 14

Změny v dalších daňových zákonech Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty - s účinností od prvního ledna 2008 se snížená sazba daně z přidané hodnoty zvyšuje z 5 na 9 %. Dojde ke zdražení zejména potravin a některých služeb. V praxi to znamená, že se tíha zdanění přenáší od vysokopříjmových skupin a skupin disponujících rozsáhlým majetkem na skupiny středně a nízkopříjmové, a to v prvé řadě na rodiny důchodců a nezaměstnaných (podrobněji viz propočty dopadů na jednotlivé typy domácností). Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí (změny se použijí pro rok 2009) U daně z nemovitostí se zavádí zmocnění pro obce pro zdanění pozemků stanovit obecní vyhláškou osvobození od této daně u pozemků, které nezatěžují obecní infrastrukturu, a to orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Současně zákon obsahuje možnost částečné kompenzace výpadku příjmů pro obce zvýšením koeficientů v dani z pozemků i v dani ze staveb. Jde o opatření, které ve své podstatě přenáší zdanění od velkých majitelů pozemků na majitele rodinných domku a zahrad, a není vyloučené, že to přispěje k vylidňování venkova. Oproti původnímu záměru je podstatná část změn v pravomoci jednotlivých obcí. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí Dochází k rozšíření daňového osvobození u daně dědické na II. skupinu poplatníků (dědiců) a zavedení plného daňového osvobození u daně darovací u I. a II. skupiny poplatníků (podle vztahu dárce a obdarovaného). Do I. skupiny patří - příbuzní v řadě přímé a manželé. Do II. skupiny patří - příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety. Dále manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele. 15

Jde o opatření, které výrazně snižuje příjmy veřejných rozpočtů a přitom ve skutečnosti nemá racionální ekonomické jádro ani obdobu ve státech EU. Ekologické daně Daň z pevných paliv, Daň z elektřiny a Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů Zavádí se ekologické daně, tzn. nově se bude platit daň z pevných paliv, daň z elektřiny a daň ze zemního plynu a některých dalších plynů. Domácnosti budou zatíženy novou daní z pevných paliv a elektřiny, a to zhruba ve výši 600 Kč ročně. Přestože na základě článku 15 odstavec h) směrnice rady 2003/96/ES může stát osvobodit od daně elektřinu, zemní plyn, uhlí a pevná paliva používaná domácnostmi nebo organizacemi, které dotyčný členský stát považuje za dobročinné. Pokud jde o domácnosti, tak v tomto období dojde ke zvýšenému tlaku na růst cen spojených s bydlením. Uplatnění ekologických daní na neziskové dobročinné organizace může spolu se změnami v provozování sociálních služeb negativně ovlivnit rozsah poskytovaných služeb. Jejich zdražení povede k dalšímu omezení jejich dostupnosti. Zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Reforma zrušila povinnost vedení evidence příjmů prostřednictvím registračních pokladen. Smyslem registračních pokladen bylo pokročit v boji proti krácení daňových příjmů a vytvořit rovné podmínky pro podnikání. Dále zvýšit ochranu spotřebitelů, omezit nelegální dovozy zboží a zavést jednoduchá a přehledná pravidla pro působení subjektů na vnitřním trhu s maximálním využitím moderní techniky. Od zavedení registračních pokladen se rovněž očekávalo zvýšení efektivity kontrolní činnosti s minimálním nárůstem zaměstnanců státní správy. II. Změny v sociální oblasti 1. Zákon o životním a existenčním minimu Ruší se povinnost zvýšit částky životního a existenčního minima po naplnění valorizační podmínky 16

Jde o opatření, které bude znamenat postupné snížení všech sociálních dávek, jejichž výše i nároky na ně jsou odvozovány od životního (popřípadě i existenčního) minima. 2. Zákon o státní sociální podpoře Změny v realizované v systému státní sociální podpory jsou zaměřené na snížení výše sociálních dávek a omezení jejich výplaty. V důsledku těchto změn bude zejména rodinám s dětmi vyplaceno o zhruba 10 mld. Kč ročně méně. Přehled sociálních dávek, u kterých dochází ke změnám: 2.1. Přídavek na dítě V současné době - je vyplácen rodinám s dětmi v diferencované výši podle příjmu rodiny a věku dítěte (viz tabulka) a náleží rodinám s čistým příjmem do čtyřnásobku životního minima rodiny. Jedná se o nárokovou dávku, kterou pobírá cca 80 % nezaopatřených dětí. Přídavek na dítě v roce 2007 (Kč/měsíc) Příjem rodiny v násobku ŽM do 1,5 1,5-2,4 2,4-4,0 Výpočtový koeficient 0,36 0,31 0,16 Dítě do 6 let 576 496 256 6-15 let 706 608 314 15-26 let 810 698 360 Nově (od 1.1.2008) - přídavek na dítě náleží do 2,4 násobku ŽM rodiny, a to v pevné výši: a) do 6 let dítěte 500 Kč, b) od 6 do 15 let 610 Kč, c) od 15 do 26 let 700 Kč. Ruší se navázání výše přídavku na životní minimum, nově je stanoven pevnými částkami, čímž je umožněno jeho postupné reálné znehodnocení. Ruší se výplata přídavku středně příjmovým rodinám. Změna vede ke snížení přídavku pro nejchudší rodiny o 76 až 110 Kč měsíčně a ze systému vypadnou rodiny se středními a vyššími příjmy (viz tabulka). Stanovení přídavku pevnou částkou povede k jeho reálnému znehodnocování. Snížení hranice čistého příjmu rodiny pro nárok na přídavek na dítě (v Kč/měsíc) Typ rodiny Stávající stav (4,0 nás. ŽM) Rok 2008 (2,4 nás. ŽM) 1 dospělý, 1 dítě do 6 let 17 920 10 752 2 dospělí, 2 děti 6 až 15 let 37 600 22 560 2 dospělí, 1 dítě do 6 let, 2 děti 6-15 let 44 000 26 400 17

2.2. Sociální příplatek V současné době - sociální příplatek se poskytuje rodině pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě. Je závislý na výši příjmu rodiny. V nejvyšší výměře náleží při nejnižším příjmu, s rostoucím příjem jeho výměra klesá a zaniká při 2,2 násobku životního minima. Je-li příjem rodiny menší než její životní minimum, započítává se při výpočtu příplatku příjem ve výši životního minima. Příplatek proto náleží ve stejné výměře rodině s příjmem na úrovni životního minima jako při příjmu nulovém. Maximální výše příplatku pro dítě do 6 let věku v roce 2007 činí 873 Kč měsíčně, pro dítě ve věku 10-15 let pak 1 070 Kč měsíčně. Jeho výši dále ovlivňuje i věk dětí, péče osamělého rodiče o dítě (zohledněno v neúplných rodinách), kdy je při výpočtu použit zvýhodňující koeficient 1,05. Náleží-li sociální příplatek v nižší výměře než je 50 Kč měsíčně, zvyšuje se vždy na tuto výši. Nově (od 1.1.2008) Sociální příplatek bude vyplácen při příjmu rodiny do 2,0 násobku životního minima, koeficient 2,0 se použije i ve výpočtovém algoritmu. Dopady Omezí se okruh osob, kterým je příplatek vyplácen, a sníží se jeho výše. Maximální výše sociálního příplatku (při nejnižším příjmu rodiny) v Kč/měsíc Stávající rok 2008 Typ rodiny dítě do 6 let 873 800 dítě 6 až 15 let 1 070 980 Dítě 15 až 26 let 1 228 1 125 Snížení hranice čistého příjmu pro nárok na sociální příspěvek (v Kč/měsíc) Typ rodiny Stávající Rok 2008 1 dospělý, 1 dítě do 6 let 9 856 8 960 2 dospělí, 2 děti 6 až 15 let 20 680 18 800 2 dospělí, 1 dítě do 6 let, 2 děti 6-15 let 24 200 22 000 2.3. Rodičovský příspěvek V současné době - se rodičovský příspěvek vyplácí rodiči pečujícímu o dítě do 4 let věku, resp. do 7 let, je-li dítě dlouhodobě nebo těžce zdravotně postižené. Náleží ve výši 40 % průměrného platu v nepodnikatelské sféře, tj. od ledna 2007 činí 7 582 Kč měsíčně. Nově (od 1.1.2008) Rodičovský příspěvek se má vyplácet ve třech různých úrovních v závislosti na době jeho pobírání. Nejvyšší příspěvek (11 400 Kč měsíčně) má dostávat rodič, který se rozhodne setrvat na rodičovské dovolené do 2 let věku dítěte. Tato výměra však není určena pro všechny rodiče, ale pouze pro ty, kteří si v předchozím zaměstnání vydělali alespoň 16 750 Kč hrubého měsíčně. Základní výměra příspěvku (7 600 Kč měsíčně) má náležet při rodičovské do 3 let věku dítěte, ve snížené výměře (3 800 Kč měsíčně) má být poskytován při péči rodiče do 4 let věku dítěte. V případě zdravotně postiženého dítěte náleží příspěvek do 7 18

let věku dítěte v základní výměře bez ohledu např. na předchozí čerpání příspěvku ve zvýšené výměře. Zavádí se více rychlostní výplata rodičovského příspěvku, a to v závislosti na délce jeho pobírání. Jde o systém, který je administrativně náročný a přinese zhoršení podmínek pro rodiči pečujícího o dítě do 4 let věku. Stanovení příspěvku pevnými částkami povede k jeho postupnému reálnému znehodnocení. 2.4. Porodné významně se redukuje výše porodného. V současné době porodné je jednorázová netestovaná dávka, která se vyplácí při narození dítě. Výše příspěvku prošla v poslední době výraznou změnou. Při narození jednoho dítěte se poskytuje od ledna 2007 porodné ve výši 17 760 Kč, narodí-li se dvojčata, dostane rodina 53 120 Kč. Při současném narození tří dětí se jedná o částku 79 680 Kč. Nově (od 1.1.2008) - porodné činí 13 tis. Kč na dítě Oproti dnešnímu stavu se snižuje porodné o 4 760 Kč na každé narozené dítě. Stanovením porodného pevnou částkou dojde k postupnému poklesu jeho reálné hodnoty. Při stávající velice nízké úrovni porodnosti se jedná o nevhodný zásah do podpory rodin s malými dětmi. 2.5. Pohřebné V současné době - jednorázová dávka se dnes vyplácí osobě, která vypravila pohřeb. Zemřelá osoba však musí mít ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR nebo se na našem území musí konat pohřeb. Výše pohřebného dnes činí 5 000 Kč. Nově (od 1.1.2008) Pohřebné se má vyplácet pouze v případě úmrtí nezaopatřeného dítěte nebo úmrtí rodiče nezaopatřeného dítěte. Pro tyto případy má být zachována stávající výše dávky, zrušit se má však její valorizace. Dochází k výraznému omezení okruhu osob, které budou mít nárok na úhradu nákladů spojených s vypravením pohřbu. 2.6. Příspěvek na školní pomůcky V současné době - nárok na příspěvek vznikne dítěti před nástupem do první třídy, které má současně nárok na přídavek na dítě. Příspěvek se vyplácí jednorázově; náleží za měsíc červen. Výše příspěvku na školní pomůcky je 1 000 Kč. Nově (1.1.2008) Dávka je zrušena. 19

Zrušením této dávky na rodiny s dětmi plně dolehnou vysoké náklady spojené s nástupem dítěte do první třídy, avšak ve státním rozpočtu se ušetří zanedbatelná částka. Podle vlády se však jedná o neefektivně vynaložené prostředky a dávka je vyplácena zbytečně širokému okruhu osob. 3. Zákon o nemocenském pojištění 3.1. Výše nemocenského Stávající stav - nemocenské náleží po dobu pracovní neschopnosti, první tři dny ve výši 25 %, od 4. dne 69 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Rozdílná redukce po dobu prvních 14 dní nemoci (výdělek do první redukční hranice započítává z 90 %) a od 15. dne nemoci (plný zápočet výdělku do první hranice). Redukční hranice se pravidelně zvyšují podle mzdového vývoje. Nově (od 1.1.2008) U nemocenského se zavádí 3 denní karenční doba, nemocenské činí 60 % od 4. do 30. dne pracovní neschopnosti, 66 % od 31. do 60. dne PN a 72 % od 61. dne. Při výpočtu nemocenského se výdělek do první redukční hranice započítává z 90 %. Redukční hranice se v roce 2008 nezvýší. Karenční doba se zavádí i u náhrady mzdy podle nového zákona o nemocenském pojištění, jehož účinnost se odkládá o další rok, tj. na 1. ledna 2009. Náhrada mzdy činí 60 % průměrného výdělku. S účinností od 1.1. 2008 se zavádí tzv. 3 denní karenční doba bez nároku na nemocenské (náhradu mzdy) a snižuje se úroveň dávky (viz tabulka), čímž se snižuje úroveň ochrany zaměstnance v době nemoci. Zavedení 3 denní karenční doby a snížení výše náhrady mzdy od zaměstnavatele šetří další prostředky zaměstnavatelům, ovšem na úkor zaměstnanců. Výše nemocenského zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu*) (v Kč) Délka pracovní neschopnosti Stávající stav rok 2007 rok 2008 Srovnání 14 dní PN 4 690 3 700-990 30 dní PN 11 490 9 610-1880 *) průměrnou mzdu odhaduje ve výši 20 200 Kč měsíčně 3.2. Podpora při ošetřování člena rodiny Stávající stav - podpora při ošetřování člena rodiny představuje 69 % denního redukovaného vyměřovacího základu. Nově (od 1.1.2008) 20