Časopis pro uživatele programů ZEIS OBSAH DAŇOVÉ NOVINKY ROKU 2012 Daň z příjmů 1 Dohody o provedení práce v roce 2012 3 Výše cestovních náhrad v roce 2012 5 Pojistné na sociální zabezpečení 5 Zdravotní pojištění 7 Účetnictví - zákon o účetnictví 7 Zákon o DPH 9 - přenesení daňové povinnosti 13 - postup v programu Finance 33 Novela zákona o dani z nemovitostí 35 Vydavatel: PROFEX AM, spol.s r.o., Fügnerova 263, 388 01 Blatná Tel. 383423521, fax 383423835, e-mail: profex@profex.cz PROFEX AM, spol. s r.o., 2012, vyšlo 12. února 2012
DAŇOVÉ NOVINKY 2012 ing. Jiří Pavel, daňový poradce, auditor - 1 - DAŇ Z PŘÍJMŮ Zákon o daních z příjmů byl novelizován s účinností od 1.1.2012 zákony č.346/2010 Sb., č.329/2011 Sb, č.353/2011 Sb., č.355/2011 Sb., č.370/2011 Sb., č.420/2011 Sb., č.458/2011 Sb., č.466/2011 Sb., č.470/2011 Sb. Nejrozsáhlejší úprava byla provedena v souvislosti s novelou zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev zákonem č.355/2011 Sb. tyto změny nejsou předmětem tohoto článku. Nejdůležitější změny platné od 1.1.2012: 346/2010 Sb. Vrácení částky základní slevy na dani u fyzických osob na částku 24840 Kč ročně = 2070 Kč měsíčně (2011 23640 Kč = 1970 Kč měsíčně byla zrušena tzv. povodňová daň). 370/2011 Sb. Daňové zvýhodnění na dítě se zvyšuje z 11.604 Kč ročně (967 Kč měsíčně) na 13.404 Kč ročně (1117 Kč měsíčně). Maximální výše ročního daňového bonusu se zvyšuje z 52.200 Kč na 60.300 Kč. Maximální výše měsíčního daňového bonusu se zvyšuje z 4.350 Kč na 5.025 Kč. Jedná se o kompenzaci zvýšení snížené sazby DPH z 10% na 14%. 420/2011 Sb. 25 odst.1 Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména: písm. f) penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v 24 odst. 2 písm. zi), přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, a náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle zvláštního právního předpisu (zákon č.418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim). Příklad: Soud může odsouzené právnické osobě jako doplňkový trest k udělenému trestu nařídit, aby odsuzující rozsudek zveřejnila ve veřejných sdělovacích prostředcích. Náklady na toto zveřejnění jsou daňově neuznatelné. 470/2011 Sb. 25 odst.1 Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména písm.d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce. Na základě plného zpojistnění ZP a SP odměn členů statutárních orgánů byla zrušena jejich daňová neuznatelnost. 458/2011 Sb. bylo zrušeno osvobození příjmů u provozovatelů loterií a podobných her. 355/2011 Sb. byly korigovány chyby předchozích novel zákona a tím byly pravděpodobně dořešeny problémy s odpisem nesouzených pohledávek vyšších než 200 tis. Kč a pohledávek méně než 6M po splatnosti. Touto poslední úpravou bylo zcela zamezeno odpisu promlčených pohledávek. Z důvodové zprávy k novele zákona:
Navrhovaná úprava nemění zásady zahrnování hodnoty pohledávek do základu daně z příjmů. Návrh přitom plně respektuje záměr schválený zákonem č. 346/2010 Sb., který odstraňuje tvrdost zákona v případech, kdy u pohledávky objektivně neuplynulo více jak 6 měsíců po lhůtě splatnosti nebo se jednalo o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, která nebyla předmětem soudního, rozhodčího nebo správního řízení, a proto nebylo možné v zákonem vymezených případech uplatnit její odpis a snížit tak základ daně z příjmů. Výslovné uvedení textu, že odpis pohledávek se týká pouze pohledávek, ke kterým lze uplatňovat opravné položky, odstraňuje jakékoliv pochybnosti o nepřípustnosti daňového odpisu účetní hodnoty právně sporných či promlčených pohledávek, kde správce daně není schopen realizovat v dané souvislosti nezbytnou podmínku zahrnutou dlouhodobě v dané právní úpravě k pohledávce jednoznačně definovat věcně a hodnotově odpovídající závazek. Systém daňového řešení pohledávek věřitele je vázán na nutnost dodanit prospěch dlužníka vzniklý v souvislosti s neuhrazenou hodnotou jeho závazku ve vztahu k věřiteli. Není proto možné na vrub zdrojů veřejných rozpočtů daňově řešit pohledávky, kde nelze daňově vypořádat závazek dlužníka. Současně návrh zvýrazňuje nemožnost daňového odpisu pohledávek ze smluvních pokut a pohledávek z dividendových příjmů, které nikdy neovlivnily obecný základ daně z příjmů a které až do konce zdaňovacího období započatého v roce 2010 nebylo možné v základu daně z příjmů uplatnit. I nadále platí, že pohledávky za dlužníkem v úpadku, které byly v průběhu insolvenčního řízení právně či hodnotově zpochybněny nebo byly z insolvenčního řízení vyloučeny, nelze podle tohoto ustanovení daňově účinně odepsat, neboť nebyla nesporně doložena jejich existence nebo jejich hodnota. Uvedená úprava se týká také poplatníků, kteří se zúčastní přeměn společností, a to zejména právních nástupců zanikajících společností při přeměně. Nové znění 24 odst.2 písm. y) (škrtnutý text byl nahrazen textem podtrženým): Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také u poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně společnosti, a to za předpokladu, že o pohledávce při jejím vzniku bylo účtováno ve výnosech a takto vzniklý zdanitelný příjem nebyl od daně osvobozen a zároveň se nejedná o pohledávku nabytou bezúplatně nebo o pohledávku vzniklou mezi spojenými osobami že lze současně k této pohledávce uplatňovat opravné položky podle písmene i) nebo se jedná o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro zjištění základu daně z příjmů pouze proto, že od její splatnosti uplynulo méně než 6 měsíců, nebo o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro zjištění základu daně z příjmů pouze proto, že se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení, za dlužníkem 1. u něhož soud zrušil konkurs proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty, 2. který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízení, 3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka, 4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou ( 23 odst. 7), 5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby. 6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce. Obdobně to platí pro pohledávku, nebo její část, a to do výše kryté použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona ZÁVĚR: Při daňovém odpisu pohledávek je nutné kromě splnění písmenkových podmínek 24/2y ZDP kontrolovat také to, zda odpisované pohledávky splňují podmínky uvedené v 1. větě 24 odst.2 písm. y). Proto musí odpisovaná pohledávka vyhovět i ustanovení 2 a 3 zákona o rezervách (obecné podmínky pro tvorbu OP) a současně i některému z ustanovení 8 nebo 8a nebo 8c zákona o rezervách. Pokud jsou splněny podmínky výše uvedených bodů 1 až 6, daňově odepsat například LZE - 2 -
o pohledávku, ke které lze k datu odpisu tvořit opravnou položku podle zákona o rezervách o pohledávku, ke které nelze tvořit OP podle ZoR jen proto, že je po splatnosti méně než 6 měsíců o pohledávku, ke které nelze tvořit OP podle ZoR jen proto, že měla ke dni vzniku jmenovitou hodnotu větší než 200.000 Kč a není souzená NELZE o pohledávky promlčené o právně sporné pohledávky o pohledávky, o kterých nebylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech zahrnutých do základu daně - pohledávky z titulu smluvních pokut, z dividendových příjmů, z uhrazených záloh. Pokyn D-300 byl nahrazen pokynem GFŘ D-6. Tento pokyn je účinný již pro zdaňovací období započaté v roce 2011. DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE V ROCE 2012 Od ledna 2012 se zvyšuje rozsah práce a současně se zavádí zpojistnění dohod o provedení práce zdravotním a sociálním pojištěním. Novela zákoníku práce uzavírání dohod o provedení práce nijak neomezuje. Nadále mohou být sjednány na konkrétní úkol nebo na jakoukoliv opakující se činnost. Až do konce roku byla DPP nejjednodušším a finančně nejvýhodnějším pracovněprávním vztahem. Od roku 2012 se však situace výrazně mění. Náležitosti dohody o provedení práce Dohodu o provedení práce upravuje 75 a následující zákoníku práce. Dohoda musí být sepsána písemně, jinak je neplatná. V dohodě je nutné sjednat: Dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá, to znamená konkrétní datum od do, nebo sjednání na dobu neurčitou. Předmět dohody o PP = sjednaný pracovní úkol nebo práce, které budou vykonávány. Rozsah práce = vymezení pracovního úkolu nebo prací, které budou vykonávány, v hodinách. Od roku 2012 maximálně 300 hodin v kalendářním roce. Do tohoto rozsahu se započítává i doba práce na základě jiné dohody o provedení práce pro stejného zaměstnavatele ve stejném roce. Lze uzavřít jednu dohodu o provedení práce v rozsahu 300 hodin za rok, ale také několik dohod v jednom kalendářním roce opakovaně. Celkový rozsah všech DPP jednoho zaměstnance nesmí překročit u jednoho zaměstnavatele 300 hodin v kalendářním roce. Každý člověk tedy může uzavřít další dohody o provedení práce i s jinými zaměstnavateli, ovšem za respektování podmínky časového omezení do 300 hodin u každého z nich Odměnu, která nesmí být nižší než minimální mzda. Může být splatná po dokončení a odevzdání práce, ale také provedení určité části práce, případně může být splatnost odměny dohodnuta jinak. Ukončení dohody o provedení práce Zákoník práce neupravuje zákonnou možnost ukončení dohody o provedení práce před dosažením sjednaného rozsahu práce. Jedinou možností je proto dohoda obou účastníků. Od- - 3 -
borníci doporučují předem v dohodě sjednat způsob jejího předčasného ukončení (způsob, výpověď z určitých důvodů nebo i bez uvedení důvodů, nárok na náhradu škody v případě porušení podmínek). Důvodem může být včasné neprovedení sjednaného úkolu, nevytvoření podmínek pro práci zaměstnavatelem atd. Odstoupení od smlouvy má být učiněno písemně a doručeno druhému účastníkovi. Zpojistnění dohod o provedení práce od 1. 1. 2012 Odvody zdravotního a sociálního pojištění se týkají až dohod s úhrnnou měsíční odměnou vyšší než 10.000 Kč. Musí se jednat o skutečně zúčtovanou odměnu, ne sjednanou nebo předpokládanou. Zaměstnanci jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění jen za podmínky, že jim byl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10.000 Kč a to jen v těch kalendářních měsících, do nichž jim byla po dobu trvání dohody účtována odměna v částce vyšší než 10.000 Kč. Do této částky se započítávají všechny DPP u téhož zaměstnavatele. Tato úprava vyplývá z nového 7a zákona č.187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Zaměstnance s příjmem vyšším než 10.000 Kč je nutné registrovat na ČSSZ a příslušnou zdravotní pojišťovnu. I z dohod uzavřených před 1.1.2012 bude v případě dosažení odměny vyšší než 10 000 korun odvedeno v roce 2012 sociální a zdravotní pojištění. V případě dohod o provedení práce uzavřených k 31. 12. 2011, u nichž bude činnost vykonávaná i nadále, se považuje za den nástupu 1. 1. 2012. Dohody a neschopenka zaměstnance Osoby činné na dohody o provedení práce s odměnou vyšší 10 000 korun měsíčně budou účastny nemocenského pojištění. V případě nemoci jim náleží dávky nemocenské a za splnění určitých podmínek i peněžitá pomoc v mateřství. Ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v mateřství a těhotenství jim stejně jako u dohod o pracovní činnosti nenáleží. Zaměstnavatel je povinen v případě nemoci platit náhradu odměny (v souvislosti s dohodami hovoříme o náhradě odměny, ne o náhradě mzdy). K tomu je třeba mít předchozí rozvržení směn. Je vhodné zahrnout rozvržení směn pro účely náhrady odměny jako součást sjednané dohody o provedení práce. Pokud nelze předem určit přesný harmonogram, doporučuje se takzvané fiktivní rozvržení směn. Maximální délka směny smí činit (stejně jako u ostatních zaměstnanců) max. 12 hodin denně. Další povinnosti spojené s dohodami o provedení práce Protože budou zaměstnanci na dohodu o provedení práce s odměnou vyšší než 10.000 korun účastni důchodového pojištění, povede jim zaměstnavatel evidenční list důchodového pojištění. Při ukončení dohody vystaví potvrzení o zaměstnání = zápočtový list. V něm povinně dle 313 zákoníku práce uvede, o jaký pracovní poměr se jednalo. Dále uvede druh konaných prací, dosaženou kvalifikaci, odpracovanou dobu a údaj, zda byly ze mzdy prováděny srážky (v čí prospěch, výši pohledávky, výši dosud sražených pohledávek a pořadí srážek). Na žádost zaměstnance doplní i výši průměrného výdělku a důvod skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel bude rovněž potvrzovat údaje potřebné pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti. Zdanění a odvody z dohody o provedení práce Z dohody o provedení práce do 10.000 Kč měsíčně se neodvádí sociální ani zdravotní pojistné. V případě, že má pracovník sjednánu pouze dohodu o provedení práce a nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát, je povinen se zaregistrovat a platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. Osobám bez podepsaného Prohlášení k dani se odměna z dohody o provedení práce do 5000 Kč měsíčně zdaňuje jako dosud 15% srážkovou daní. Hrubá mzda je rovna základu daně a pojistné se ke mzdě nepřipočítává. Např. z odměny ve výši 5000 Kč je sražena konečná srážková daň ve výši 750 Kč. Zaměstnanci bude po zdanění vyplaceno 4250 Kč. - 4 -
Při překročení částky 5000 Kč nebo podpisu Prohlášení k dani je odvedena zálohová daň. Podepsaným daňovým prohlášením si může zaměstnanec uplatnit slevy na dani, případně daňové zvýhodnění. Samozřejmě za podmínky, že nemá ve stejném období podepsáno prohlášení u jiného zaměstnavatele. Jiné je to v případě zúčtované odměny 10 001 korun a vyšší. Zde již nastupují odvody sociálního a zdravotního jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele. Daň je nutné počítat ze superhrubé mzdy, tj. mzdy zvýšené o odvody sociálního a zdravotního pojistného. Vyhláška č.375/2011 Sb. výše cestovních náhrad v roce 2012 Od 1.1.2012 platí nová vyhláška pro cestovní náhrady při tuzemských pracovních cestách zaměstnanců. V roce 2012 ji budou používat i podnikatelé fyzické osoby, protože průměrná cena PHM již není vyhlašována. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle 157 odst. 4 zákoníku práce činí u osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč (2011 3,70 Kč). Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši 64 Kč až 76 Kč (2011 63 Kč až 74 Kč), trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, 96 Kč až 116 Kč (2011 95 Kč až 114 Kč), trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, 151 Kč až 181 Kč (2011 149 Kč až 178 Kč), trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí u benzinu automobilového 91 oktanů již není vyhlášena (2011 31,40 Kč), 34,90 Kč (2011 31,60 Kč) u benzinu automobilového 95 oktanů, 36,80 Kč (2011 33,40 Kč) u benzinu automobilového 98 oktanů, 34,70 Kč (2011 30,80 Kč) u motorové nafty. POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ K 1. lednu 2012 je zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, novelizován zákony č. 341/2011 Sb., 364/2011 Sb., 365/2011 Sb., 470/2011 Sb., 362/2009 Sb. Rozšíření okruhu pojištěných osob Nejzásadnější věcnou změnou, kterou přináší novela zákona o nemocenském pojištění, je rozšíření okruhu pojištěných osob. Okruh nemocensky pojištěných osob se rozšiřuje o další výdělečně činné osoby, které dosud byly účastny pouze důchodového pojištění: - 5 - společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisty komanditních společností, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu.
členové kolektivních orgánů právnických osob, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů (např. členové představenstva či dozorčí rady akciové společnosti, členové výboru společenství vlastníků jednotek). likvidátoři a prokuristé, pokud se jejich příjem považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů vedoucí organizačních složek zahraničních právnických osob, které jsou v České republice zapsány v obchodním rejstříku. Podmínky účasti na nemocenském i důchodovém pojištění jsou pro tyto osoby stejné jako pro ostatní zaměstnance, tj. nepřetržitá účast na pojištění trvá, je-li sjednán měsíční příjem aspoň 2 500 Kč. Pokud mají sjednán nižší příjem nebo nemají příjem sjednán vůbec, jde o tzv. zaměstnance malého rozsahu, kteří jsou pojištěni jen v těch měsících, ve kterých dosáhnou příjmu aspoň ve výši 2 500 Kč. Tyto změny dále znamenají, že z příjmů výše uvedených pojištěných osob se bude odvádět pojistné na sociální zabezpečení (tj. pojistné na nemocenské i důchodové pojištění). Jsou-li tyto osoby v uvedené funkci činné již v roce 2011 a v činnosti pokračují dále i v roce 2012, vzniká jim účast na pojištění při splnění stanovených podmínek od 1. 1. 2012. Zaměstnavatel je pak povinen podat oznámení o jejich nástupu do zaměstnání do 31. 1. 2012. Toto oznámení však zaměstnavatel nepodává, pokud jej již podal z důvodu účasti na důchodovém pojištění před 1. 1. 2012. Pokud jsou tyto osoby zaměstnanci malého rozsahu, zaměstnavatel podává oznámení o nástupu do zaměstnání až tehdy, jakmile poprvé vznikne účast na nemocenském pojištění (dosáhnou příjmu aspoň ve výši 2 500 Kč), a to do konce následujícího kalendářního měsíce. Dohody o provedení práce Od 1. 1. 2012 je při splnění stanovených podmínek pojištěnou činností i práce na základě dohody o provedení práce. Zaměstnanci, kteří vykonávají práci na základě DPP, jsou od 1. 1. 2012 účastni nemocenského pojištění, avšak jen v těch kalendářních měsících, do kterých jim je zúčtován započitatelný příjem vyšší než 10.000 Kč. Účast na pojištění se posuzuje v každém měsíci zvlášť. Pokud odměna zaměstnance na DPP v jednom kalendářním měsíci přesáhla 10.000 Kč, je zaměstnavatel povinen zaplatit a odvést pojistné na sociální zabezpečení. Zaměstnanec, který vykonává v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více DPP, je účasten nemocenského pojištění, pokud součet jeho příjmů z těchto dohod přesáhne v kalendářním měsíci 10.000 Kč. OSVČ Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou v roce 2012 odvádět pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 % (tzn. ve stejné výši jako v roce 2011). OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2011 platit zálohy na důchodové pojištění ve výši dle daňového základu roku 2010, minimálně však 1 807 Kč měsíčně. V měsíci podání Přehledu za rok 2011 a následující měsíce platí zálohy dle daňového základu dosažného v roce 2011, minimálně však 1 836 Kč. Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění bude v případě hlavní samostatné výdělečné činnosti i nadále povinná. Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2011 stanovena dle daňového základu roku 2010, minimálně však 723 Kč. V měsíci podání Přehledu za rok 2011 a následující měsíce platí zálohy dle daňového základu dosaženého v roce 2011, minimálně se bude jednat o 735 Kč. Tato OSVČ vykonávající vedlejší činnost bude v roce 2012 povinna platit zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2012 nebo pokud její daňový základ byl v roce 2011 alespoň 59 374 Kč. Tato - 6 -
částka se sníží o jednu dvanáctinu, tj. o 4 948 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost. Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění bude činit 50 % daňového základu (podle zákona o daních z příjmů), který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána v roce 2011. V roce 2012 je maximálním měsíčním vyměřovacím základem částka 100 548 Kč, tomuto vyměřovacímu základu odpovídá záloha na pojistné ve výši 29 361 Kč. Pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost v roce 2012 bude minimální roční vyměřovací základ činit 75 420 Kč, pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost pak 30 168 Kč. - 7 - ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ K 1. lednu 2012 jsou novelizovány zákony č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Dochází k podobným změnám jako u pojistného na sociální zabezpečení. Dohody o provedení práce jsou zpojistněny obdobným způsobem jako u SP. Obdobně je zpojistněn i nový okruh osob, které byly vyjmenovány u sociálního pojištění. Jedná se nově o osoby vyjmenované v 5 písm. a), body 16 až 20 zákona č.187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2012 činí průměrná měsíční mzda 25 137 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2012 je tudíž 12 568,50 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 697 Kč. Zálohu ve výši 1 697 Kč musí poprvé za leden 2012 uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2012 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2010 platily v roce 2011 zálohy nižší než 1 697 Kč, s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ. Posledním dnem splatnosti lednové zálohy je 8. 2. 2012. Maximální vyměřovací základ OSVČ činí 72násobek průměrné mzdy, kterou je pro rok 2012 částka 25 137 Kč. Maximální vyměřovací základ v roce 2012 tedy bude činit 1 809 864 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude 150 822 Kč a maximální měsíční záloha na pojistné je stanovena na 20 361 Kč. Tato nová maximální výše zálohy na pojistné bude pro OSVČ platná až od měsíce, ve kterém podají nebo by měly podat Přehled za rok 2011. Maximální vyměřovací základ pro rok 2012 ve výši 1 809 864 Kč platí i pro zaměstnance. Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem Od 1. 1. 2012 se stanoví vyměřovací základ pro platbu pojistného státem (stejně jako v roce 2011) ve výši 5 355 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát v roce 2012 platit za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného, měsíčně pojistné ve výši 723 Kč. ÚČETNICTVÍ Zákon o účetnictví Zákon č.563/1991 Sb. byl novelizován zákonem č. 375/2011 Sb. Novela přinesla změny v souvislosti s novelou zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Změny se týkají především vymezení účetního období.
Vyhláška č. 500/2002 Sb. Byla novelizována vyhláškou č. 413/2011 Sb. Přehled změn platných od 1.1.2012: Ocenění majetku a závazků, okamžik účtování, účetní úpravy při přeměnách společností Nový odst.(6) v 11: Položka rozvahy "C.III.6. Stát - daňové pohledávky" obsahuje zejména pohledávky z titulu přímých a nepřímých daní a uhrazených daňových záloh. Pokud účetní jednotka podle 16 odst. 3 zaúčtuje rezervu na daň z příjmů, nevykáže položku "C.III.6. Stát - daňové pohledávky" v celkové výši, ale sníženou o předpokládanou daň do výše uhrazených záloh na daň z příjmů. Účetní jednotka popíše tuto skutečnost v příloze v účetní závěrce. 16 odst.(3) Účetní jednotka uvede položku "B.I.3. Rezerva na daň z příjmů" ve výši vytvořené rezervy snížené o uhrazené zálohy na daň z příjmů, pokud jsou tyto zálohy nižší než předpokládaná daň. Pokud jsou tyto zálohy vyšší nebo rovny předpokládané dani, účetní jednotka položku "B.I.3. Rezerva na daň z příjmů" neuvede. Příklad: Účetní jednotka platila v roce 2011 čtvrtletní zálohy na daň z příjmů 15.6. a 15.12. ve výši 60.000 Kč. Celkem zaplatila 120.000 Kč a tyto zálohy zúčtovala na 341/221. Za rok 2011 jí vznikne daňová povinnost ve výši 100.000 Kč. 1) Daňové přiznání stihne zpracovat před definitivním uzavřením účetních knih roku 2011. Proto může před účetní závěrkou zaúčtovat daňovou povinnost účetním zápisem 591/341. Zůstatek účtu 341 k rozvahovému dni je 120000 100000 = 20.000 Kč na straně MD (pohledávka za FÚ z titulu přeplacených záloh). Zůstatek ve výši 20 je v rozvaze vykázán v aktivech na ř. C.III.6. 2) Daňové přiznání nestihne zpracovat před definitivním uzavřením účetních knih roku 2011. Proto nemůže před účetní závěrkou zaúčtovat daňovou povinnost přesně, ale pouze odhadem prostřednictvím rezervy na daň z příjmů. Tato rezerva se účtuje podle 16 odst.3 vyhlášky č.500/2002 Sb. účetním zápisem 591/459. Zůstatek účtu 341 k rozvahovému dni je MD 120000 a účtu 459 DAL 100.000 Kč. Tyto zůstatky jsou v rozvaze vykázány: zaplacené zálohy ve výši 120 v aktivech na ř. C.III.6 stát daňové pohledávky. rezerva na daň z příjmu ve výši 100 v pasivech na ř. B.I.3 rezerva na daň z příjmů Protože není důvod vykazovat daňové pohledávky vůči státu podle toho, zda jste stihli daň spočítat přesně nebo pouze odhadem, od roku 2012 se daňová pohledávka vykazovaná v aktivech na ř. C.III.6 stát daňové pohledávky sníží o předpokládanou daň až do výše uhrazených záloh na daň z příjmů. Svůj postup jste povinni popsat v příloze v účetní závěrce. V roce 2012 bude vypadat příklad 2) takto: 2) Daňové přiznání nestihnete zpracovat před definitivním uzavřením účetních knih roku 2012. Proto nemůžete před účetní závěrkou zaúčtovat daňovou povinnost přesně, ale pouze odhadem prostřednictvím rezervy na daň z příjmů. Tato rezerva se účtuje podle 16 odst.3 vyhlášky č.500/2002 Sb. účetním zápisem 591/459. Zůstatek účtu 341 k rozvahovému dni je MD 120000 a účtu 459 DAL 100.000 Kč. Tyto zůstatky je v rozvaze vykázány: zaplacené zálohy ve výši 120, snížené o hodnotu rezerva na daň z příjmu ve výši 100 v aktivech na ř. C.III.6 stát daňové pohledávky. Bude zde vykázána částka 20. Účinnost až od 1.1.2013!!! Nový řádek v pasivech rozvahy: Položka "A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let" obsahuje rozdíly ze změn účetních metod a část odložené daně ve výši rovnající se její části při prvním účtování o ní. Dále obsahuje opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné. Účetní jednotka popíše použití položky "A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let" v příloze v účetní závěrce.". - 8 -
- 9 - Zákon o DPH Rozhodnutí GFŘ o závazném posouzení správnosti zařazení zboží do sazeb DPH - vstupní suroviny pro bioplynovou stanici - viz příloha. Novela zákona o DPH 2012 Novela pro rok 2012 byla publikována ve Sbírce zákonů pod č.370/2011 Sb. Základní změnou je změna sazeb DPH, dále obsahuje drobná zpřesnění stávajícího zákona. Účinnost je od 1.1.2012, část novely od 1.1.2013. Účinnost od 1.1.2012: Základní sazba daně: 20% Snížená sazba daně: 14% Drobná legislativně-technická upřesnění a potvrzení stávajících výkladů GFŘ Účinnost od 1.1.2013: Sazba daně 47/1: 17,5% Novela byla přijata bez jakýchkoliv výjimek (původně se diskutovalo o výjimkách pro knihy, léky ). Pokud nebude novela následně ještě změněna, budeme pravděpodobně společně s Dánskem od roku 2013 jediné dvě země v EU s jednotnou sazbou daně. Přestože je novela přijata, nadále se diskutuje o výši sjednocené sazby daně a objevují se úvahy změně sazby na 19% či 20%. Navazující změny: vypuštění 47 odst.3 až 9 zrušení 47a (závazné posouzení sazby DPH) zrušení 48 (bytová výstavba) zrušení 48a (stavby pro sociální bydlení) zrušení přílohy č.1 (seznam zboží podléhajícího snížené sazbě daně) zrušení přílohy č.2 (seznam služeb podléhajících snížené sazbě daně) drobné legislativně-technické změny ROK 2012 Uplatnění původní sazby plynoucí přímo z jednotlivých ustanovení zákona Podle 42 odst. 4, 43 odst. 3, 44 odst. 9 se uplatní původní sazba daně v případech oprav základu daně a daně, oprav výše daně a oprav výše daně za dlužníky v insolvenci pokud opravované plnění bylo uskutečněno před 1.1.2012. Přechodná ustanovení 2012: BOD 1. PŘECHODNÝCH USTANOVENÍ Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s tím související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Příklad DUZP 31.12.2011, datum vystavení dokladu 3.1.2012, uplatní se snížená sazba daně platná v roce 2011 10%.
BOD 3. Dodání tepla nebo chladu, vody, odvádění a čištěním odpadních vod plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění se dnem uskutečnění zdanitelného plnění od 1. ledna 2012 je oprávněn stanovit spotřebu samostatně za období před 1. lednem 2012 a samostatně za období od 1. ledna 2012 na základě odečtu z měřících zařízení k 31. prosinci 2011 nebo na základě propočtu, je-li odečet z měřících zařízení proveden až po tomto dni. u spotřeby za období před 1. lednem 2012 plátce může uplatnit sníženou sazbu daně 10% u spotřeby za období od 1. ledna 2012 plátce uplatní sazbu daně 14% zaplacené zálohy se odečtou proti spotřebě příslušného roku. Příklad Zúčtovací období tepla od 1. dubna 2011 do 31. března 2012 DUZP je podle 21 odst. 6 písm. b) ZDPH ke dni odečtu příp. ke dni zjištění skutečné spotřeby, tj. po 31. 3. 2012, sazba by podle 47 odst. 2 měla být 14 % ALE PODLE BODU 3. PŘECH. UST. JE MOŽNO odečtem k 31. 12. 2011 nebo propočtem zjistit spotřebu tepla zvlášť za období 1. 4. až. 31. 12. 2011 a zvlášť za období 1. 1. až 31. 3. 2012 a u spotřeby 2011 uplatnit sníženou sazbu daně 10 % u spotřeby 2012 uplatnit sníženou sazbu daně 14 % Plátce je oprávněn u dodání vody, poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod a za dodání tepla nebo chladu vztahujícím se výhradně k období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatnit sníženou sazbu daně platnou v tomto období, a to i v případě, kdy ke zjištění skutečné spotřeby dojde v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Příklad Zúčtovací období vody od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011. DUZP je podle 21 odst. 6 písm. b) ZDPH ke dni odečtu příp. ke dni zjištění skutečné spotřeby, tj. obvykle po 31. prosinci 2011 (většinou se skutečná spotřeba zjistí mnohem později než stav měřidla), sazba by proto podle 47 odst. 2 měla být 14 % ALE PODLE BODU 3. PŘECH. UST. JE MOŽNO uplatnit sazbu 10%, protože ke spotřebě vody došlo výhradně v roce 2011 V případě přijetí úplaty přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ze které vznikla povinnost přiznat daň, se uplatní tyto sazby ze základu daně stanoveného pro každé období podle 37 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Znamená to, že obdobně se zachází i s doplatkem, pokud se tento vztahuje k oběma obdobím. Rozdělí se na část vztahující se k r. 2011 a na část vztahující se k roku 2012, u doplatku 2011 se uplatní 10%, u doplatku r. 2012 se uplatní 14%. BOD 6. Zúčtování záloh přijatých před 1.1.2012 Vznikla-li plátci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost přiznat daň na výstupu při přijetí úplaty přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nastane-li den uskutečnění zdanitelného plnění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije plátce pro přiznání daně a pro výpočet daně podle 37 odst. 1 nebo 2 (zdola nebo shora), sazbu daně platnou ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a to pouze ze základu daně stanoveného podle 37 odst. 3 (rozdíl mezi celkovou cenou za plnění a přijatými úplatami bez daně). Příklad sjednaná celková cena plnění 200 Kč bez DPH záloha přijatá v prosinci 2011 ve výši 100 Kč + 10 Kč DPH DUZP v lednu 2012 vyúčtován doplatek 100 Kč + 14 Kč DPH - 10 -
PŘEPLATEK ZÁLOH v prosinci přijatá záloha ve výši 1000 + 100 Kč, v lednu se vrací přeplatek v celkové výši 110 Kč, jaká sazba se uplatní při vypořádání tohoto přeplatku? BOD 10. Zálohy přijaté před 1.1.2012 na plnění s přenesenou daňovou povinností po 1.1.2012 (stavební nebo montážní práce CZ-CPA 41 až 43) Pokud plátce uskutečňuje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zdanitelné plnění, u kterého je povinen použít režim přenesení daňové povinnosti podle 92e a vznikla mu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost přiznat daň ke dni přijetí úplaty, stanoví u tohoto zdanitelného plnění základ daně z rozdílu mezi základem daně podle 36 odst. 1 zákona (celková cena za plnění) a souhrnem základů daně podle 36 odst. 2 (částka přijatých záloh bez DPH). Legislativně-technické změny 2012 Vymezení dlouhodobého majetku 4 odst. 3 písm. d), e) DEFINICE DLOUHODOBÉHO MAJETKU: 4 odst.3 písm.d) dlouhodobým majetkem je obchodní majetek, který je 1. hmotným majetkem podle zákona upravujícího daně z příjmů, 2. odpisovaným nehmotným majetkem podle zákona upravujícího daně z příjmů, nebo 3. pozemkem, který je dlouhodobým hmotným majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví, 4. technickým zhodnocením podle zákona upravujícího daně z příjmů. e) dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností je dlouhodobý majetek, který plátce v rámci svých ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil; technické zhodnocení se považuje za samostatný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností, Opravy základu a výše daně 42 odst. 4 uplatní se: sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění pro přepočet cizí měny na českou měnu kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění v případě opravy základu daně a výše daně podle 42 odst. 1 písm. b) (při snížení, popřípadě při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po dni uskutečnění zdanitelného plnění,), kdy je zároveň vystaven opravný daňový doklad podle 45 odst. 2, lze použít i kurz platný první pracovní den kalendářního roku, ve kterém vznikl důvod opravy použitelné pokud se jedním dokladem opravuje více plnění najednou např. obratové bonusy) Náležitosti opravného daňového dokladu 45 odst.1 Místo odkazu na náležitosti odpovídající původnímu daňovému dokladu jsou náležitosti přesně vyjmenovány: obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění, - 11 -
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem, evidenční číslo původního daňového dokladu, evidenční číslo opravného daňového dokladu, důvod opravy, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, rozdíl mezi opravenou a původní daní, rozdíl mezi opravenou a původní úplatou Náležitosti opravného daňového dokladu 45 odst.2 V případě, že na opravném daňovém dokladu nejsou uvedena evidenční čísla původních daňových dokladů, musí být na opravném daňovém dokladu ve vazbě na původní uskutečněná zdanitelná plnění uvedeno takové vymezení těchto plnění, aby souvislost mezi původním a opraveným zdanitelným plněním byla jednoznačně určitelná. Dále plátce na opravném daňovém dokladu uvede souhrnně rozdíly mezi opravenými a původními základy daně a tomu odpovídající částky daně za veškerá opravovaná zdanitelná plnění. Podmínky pro uplatnění odpočtu nový 73 odst. 1 písm. e) prokázání nároku Týká se 13 odst. 4 písm. b) - uvedení do stavu způsobilého k užívání dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, pokud plátce použije tento majetek pro účely, pro které má nárok na odpočet daně podle 72 odst. 6. Pouze v částečné výši. Při odpočtu daně, kterou plátce uplatnil v případě plnění podle 13 odst. 4 písm. b) je plátce povinen daň přiznat a mít daňový doklad; nemá-li plátce daňový doklad, lze nárok prokázat jiným způsobem od roku 2012 byla zrušena druhá věta v 73 odst. 5 (povinné náležitosti) Neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet daně všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem. Tento postup nelze uplatnit, pokud chybějícími náležitostmi jsou údaje rozhodné pro výpočet daně nebo daňové identifikační číslo. Poměrný koeficient - 75 Korekce odpočtu na konci roku - 75 odst. 4 (2. věta) původní úprava: Po skončení kalendářního roku, ve kterém došlo k uskutečnění zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši,.. nová úprava: Po skončení kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění plátce byl oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně a tento nárok uplatnil, plátce do hodnoty poměrného koeficientu zohlední skutečný podíl použití tohoto zdanitelného plnění pro své ekonomické činnosti v příslušném roce. Korekce se provede v roce uplatnění odpočtu, nikoli v roce DUZP Úprava odpočtu TZ 78 78 odst. 3 Opravné období je desetileté i u technického zhodnocení staveb, bytů a nebytových prostor. - 12 -
V případě odpočtu daně uplatněného u technického zhodnocení pořízeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona při úpravě odpočtu daně postupuje podle 78 odst. 3 a 78a odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (bod 9. přechodných ustanovení) Úprava odpočtu při prodeji majetku nový 78d úprava odpočtu se provede obdobně, jako je uvedeno v 78 až 78c, ale s tím rozdílem, že se provede jednorázově za všechny roky zbývající do konce opravného období částka úpravy se vynásobí počtem let zbývajících do konce opravného období, započítá se i rok, v němž je úprava odpočtu prováděna úpravě podléhá i rok, v němž byl uplatněn odpočet (tj. první rok opravného období) při prodeji dlouhodobého majetku, u něhož byl uplatněn odpočet v poměrné výši, zdaní se celá prodejní cena (tj. dani podléhá i prodej té části majetku, která byla použita pro neekonomickou činnost) Ručení za daň 109 odst. 2 (2) Příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto plnění bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny, nebo poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko. Režim přenesení daňové povinnosti tzv. tuzemský reverse charge 92a Do 1.4.2011 platil tento režim pouze při dodání zlata a v praxi jsme se s ním téměř nesetkávali. 1.4.2011 až 31.12.2011 - novelou zákona č.47/2001 Sb. byl tento režim rozšířen o další položky a od 1.4.2011 do 31.12.2011 se uplatňoval u následujících plnění: 92b dodání zlata 92c dodání zboží podle přílohy č.5 v zásadě se jedná o dodání odpadů a šrotu: Příloha č.5: Seznam zboží, u kterého se při dodání použije režim přenesení daňové povinnosti Číselný kód - 13 - Název zboží 2618 00 00 Granulovaná struska (struskový písek) z výroby železa nebo oceli 2619 00 Struska, zpěněná struska (jiná než granulovaná struska), okuje a jiné odpady z výroby železa nebo oceli 2620 Struska, popel a zbytky (jiné než z výroby železa nebo oceli), obsahující kovy, arsen, nebo jejich sloučeniny 3915 Odpady, úlomky a odřezky z plastů 4004 00 00 Odpady, úlomky a odřezky z kaučuku (jiné než z tvrdého kaučuku) a prášky a zrna z nich 4707 Sběrový papír, kartón nebo lepenka (odpad a výmět) 6310 Použité nebo nové hadry, motouzy, šňůry, provazy a lana z textilních materiálů ve formě zbytků nebo výrobků vyřazených z používání 7001 00 10 Skleněné střepy a jiné skleněné odpady 7112 Odpad a šrot z drahých kovů nebo z kovů plátovaných drahými kovy; ostatní odpad a šrot obsahující drahé kovy nebo sloučeniny drahých kovů, používaný hlavně pro rekuperaci drahých kovů 7204 Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech 7404 00 Měděný odpad a šrot 7503 00 Niklový odpad a šrot
7602 00 Hliníkový odpad a šrot 7802 00 00 Olověný odpad a šrot 7902 00 00 Zinkový odpad a šrot 8002 00 00 Cínový odpad a šrot 8101 97 00 Odpad a šrot z wolframu 8102 97 00 Odpad a šrot z molybdenu 8103 30 00 Odpad a šrot z tantalu 8104 20 00 Odpad a šrot z hořčíku 8105 30 00 Odpad a šrot z kobaltu ex 8106 00 10 Odpad a šrot z bismutu 8107 30 00 Odpad a šrot z kadmia 8108 30 00 Odpad a šrot z titanu 8109 30 00 Odpad a šrot ze zirkonia 8110 20 00 Odpad a šrot z antimonu 8111 00 19 Odpad a šrot z manganu 8112 13 00 Odpad a šrot z berylia 8112 22 00 Odpad a šrot z chromu 8112 52 00 Odpad a šrot z thallia 8112 92 21 Odpad a šrot z niobu (columbia); rhenia; gallia; india; vanadu a germania 8113 00 40 Odpad a šrot z cermetů 8548 10 Odpad a zbytky galvanických článků, baterií a elektrických akumulátorů; nepoužitelné galvanické články, baterie a elektrické akumulátory. Číselným kódem Harmonizovaného systému se rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2010. Je-li před číselným kódem Harmonizovaného systému uvedeno ex, vztahuje se příloha na zboží označené současně číselným kódem Harmonizovaného systému a výslovně uvedeným slovním popisem k tomuto kódu v části přílohy 92d obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů platí do 30.6.2015 Podle důvodové zprávy k novele zákona byly důvody k zavedení této úpravy následující: V ustanovení 92a jsou z důvodu zabránění daňovým únikům zaváděna nová pravidla pro použití režimu pro přenesení daňové povinnosti. Hlavní smysl spočívá v tom, že odběrateli vzniká podle 72 nárok na odpočet daně okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Odběratel tak není oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně, pokud daň nepřiznal. V roce 2011 jste se v praxi setkali téměř výhradně pouze s dodávkami odpadů a šrotu. Od 1.1.2012 - novelou zákona č.47/2001 Sb., ale s odloženou účinností až od 1.1.2012 byl tento režim rozšířen o další položku - 92e. Od 1.1.2012 se uplatňuje režim tuzemského přenesení daňové povinnosti u následujících plnění: 92b dodání zlata 92c dodání zboží podle přílohy č. 5 v zásadě se jedná o dodání odpadů a šrotu. 92d obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů platí do 30.6.2015 92e poskytnutí stavebních nebo montážních prací CZ-CPA 41 až 43 Obecné podmínky uplatňování tuzemského přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění: PRINCIP: U běžně používaného principu uplatňování DPH má povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění poskytovatel plnění (ten plátce, který zdanitelné plnění uskutečnil). V režimu přenesení daňové povinnosti je povinnost přiznat a zaplatit daň na vý- - 14 -
stupu přenesena na příjemce plnění. V rámci tohoto režimu má tedy povinnost přiznat a zaplatit daň plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění v tuzemsku uskutečněno. Tento plátce tedy současně odvádí z tohoto plnění daň na výstupu (a to vždy) a současně uplatňuje nárok na odpočet této daně na vstupu (pouze pokud mu nárok na tento odpočet vznikne). KDY SE POUŽÍVÁ: Tuzemský režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění je zásadně uplatňován jen při plněních poskytnutých plátcem DPH jinému plátci pro jeho ekonomickou činnost a to při poskytnutí plnění v tuzemsku (pokud místo plnění je v ČR). Musí tedy být splněny všechny následující podmínky současně: dodavatel je plátce odběratel je plátce místo plnění je v ČR odběratel použije plnění pro svou ekonomickou činnost Platí, že v takovém případě mají povinnost použít daný režim plátce, který poskytl plnění i plátce, který je příjemcem plnění. Pokud má dodavatel povinnost použít režim přenesení daňové povinnosti, ale nepoužije jej, nemá odběratel nárok na odpočet daně na vstupu. Příklady: 1) V praxi zcela běžný postup: Společnost AUTOSERVIS s.r.o., plátce DPH dodá nepoužitelné baterie fyzické osobě Václavu P. podnikateli v oblasti odpadů, který je také plátcem DPH. Za dodávku si dohodli cenu bez DPH ve výši 100. V příloze č.5 je uvedena položka: 854810 Odpad a zbytky galvanických článků, baterií a elektrických akumulátorů; nepoužitelné galvanické články, baterie a elektrické akumulátory Proto nebude DPH na výstupu odvádět dodavatel, ale daňová povinnost přechází na příjemce plnění FO Václava P. Dodavatel dodá za cenu 100 = bez DPH. Odběratel odvede na výstupu DPH ve výši 20 a současně nárokuje na vstupu daň ve stejné výši (pokud mu na odpočet vznikne nárok) Tím je zajištěno, že se nemůže stát, že dodavatel sice DPH na výstupu přizná, ale do státního rozpočtu žádnou daň nezaplatí a současně státní rozpočet DPH na vstupu vyplatí odběrateli jako odpočet daně na vstupu. Pokud příjemce plnění na výstupu nepřizná, nemá nárok na odpočet. 2) V praxi zcela výjimečný postup: Společnost AUTOSERVIS s.r.o., plátce DPH dodá nepoužitelné kovové trubky fyzické osobě Václavu P. podnikateli v oblasti odpadů, který je také plátcem DPH. Za dodávku si dohodli cenu bez DPH ve výši 100. V příloze č.5 je uvedena položka: 7204 Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech Panu podnikateli Václavu P. se ale zdá, že trubky může využít lépe než jako kovový odpad, protože staví plot okolo svého soukromého rodinného domu a trubky se mu na něj zrovna hodí. Jeho povinností je, oznámit dodavateli, že použije dodaný odpad pro svou soukromou potřebu. V tomto případě nejsou splněny podmínky pro použití přenesení daňové povinnosti a dodavatel odvede DPH na výstupu, daňová povinnost nepřechází na příjemce plnění FO Václava P. Dodavatel dodá za cenu 100 + 20% DPH. Odběratel nemá nárok na odpočet daně na vstupu, protože použil trubky pro svou soukromou potřebu 3) V praxi běžný postup v roce 2012: Společnost STAVBY a.s., plátce DPH dodává stavebně montážní práce zařazené v kódu CZ-CPA 43 občanovi, který si staví rodinný domek. Za dodávku stavebních prací si dohodli cenu bez DPH ve výši 1 mil Kč. - 15 -
Stavební a montážní práce jsou sice uvedeny v 92e, ale příjemce plnění není plátcem DPH, proto bude DPH na výstupu odvádět dodavatel. Dodavatel dodá za cenu 1 mil Kč + 14% DPH (jedná se o rodinný dům s podlahovou plochou do 350 m 2 podle 48a, odst.6). 4) V praxi běžný postup v roce 2012: Společnost STAVBY a.s., plátce DPH dodává stavebně montážní práce zařazené v kódu CZ-CPA 43 společnosti REALITY s.r.o., také plátci DPH. Za dodávku stavebních prací si dohodli cenu bez DPH ve výši 1 mil Kč. Stavební a montážní práce jsou uvedeny v 92e, proto nebude DPH na výstupu odvádět dodavatel, ale daňová povinnost přechází na příjemce plnění společnost REALITY s.r.o. Dodavatel dodá za cenu 1 mil Kč = bez DPH. Odběratel odvede na výstupu DPH ve výši podle zákona a současně nárokuje na vstupu daň ve stejné výši (pokud mu na odpočet vznikne nárok) Tím je zajištěno, že se nemůže stát, že dodavatel sice DPH na výstupu přizná, ale do státního rozpočtu žádnou daň nezaplatí a současně státní rozpočet DPH na vstupu vyplatí odběrateli jako odpočet daně na vstupu. Pokud příjemce plnění na výstupu nepřizná, nemá nárok na odpočet. 5) Chybný postup v roce 2012: Společnost STAVBY a.s., plátce DPH dodává stavebně montážní práce zařazené v kódu CZ-CPA 43 společnosti REALITY s.r.o., také plátci DPH. Za dodávku stavebních prací si dohodli cenu bez DPH ve výši 1 mil Kč. Stavební a montážní práce jsou uvedeny v 92e, ale účetní společnosti STAVBY a.s. si to neuvědomila a vystavila daňový doklad na částku včetně DPH: 1.000.000 + 20% DPH = 1.200.000 Kč. Odběratel na tuto chybu nepřišel a fakturovanou DPH si nárokoval na vstupu. V případě kontroly správce daně nárok na odpočet DPH na vstupu neuzná a doměří odběrateli chybně nárokovaný odpočet, penále a úrok z prodlení. Dodavatel může následně vystavit a doručit opravný daňový doklad (do 3 roků od DUZP)a tím chybu opravit, vrátit na účet odběratele nesprávně odvedenou daň a vyžádat si jí dodatečným přiznáním od státu zpátky. Penále a úrok z prodlení může být považováno za způsobenou škodu, pravděpodobně se dodavatel bude domnívat, že odběratel jí svou důslednou kontrolou mohl předejít. 6) Postup, který nebude v roce 2012 výjimkou: Společnost STAVBY a.s., plátce DPH dodává stavebně montážní práce v kódu CZ-CPA 43 obci Písek, které je také plátcem DPH. Jedná se o stavbu, kterou město bude využívat výhradně pro výkon státní správy (bude v ní umístěn jeden z odborů, zabývající se výkonem státní správy). Obec sice je plátcem DPH, ale u tohoto plnění nevystupuje jako osoba povinná k dani, protože je nepoužije ke své ekonomické činnosti. Proto již při uzavírání smlouvy příjemce plnění (obec Písek) musí jednoznačně deklarovat, že ve vztahu k danému plnění nevystupuje jako osoba povinná k dani. Za dodávku stavebních prací si dohodli cenu bez DPH ve výši 1 mil Kč. Stavební a montážní práce jsou sice uvedeny v 92e, ale v tomto případě nelze přenesení daňové povinnosti použít, protože příjemce nevystupuje k tomuto plnění jako osoba povinná k dani. DPH na výstupu odvede dodavatel - dodá za cenu 1 mil Kč + DPH. Odběratel obec Písek nemá nárok na odpočet DPH na vstupu. 7) Málo častý případ v roce 2012: Teoreticky se může stát, že německý podnikatel registrovaný k dani v Německu, se rozhodne postavit v ČR stavbu (např. sklad). Objedná si stavební práce od společnosti STAVBY a.s., českého plátce DPH. Německý podnikatel (příjemce stavebních a montážních prací poskytnutých v tuzemsku) je český neplátce, ale je o osobou registrovanou k DPH v jiném členském státě (osoba povinná neusazená). Podle 94 odst.16 zákona o DPH se osoba registrovaná k dani v jiném členském jako příjemce tuzemských plnění zahrnovaných pod režim přenesené daňové povinnosti stává ze zákona českým plátcem a to již dnem poskytnutí předmětného plnění. Musí se tedy povinně zaregistrovat jako český plátce a společnost STAVBY a.s. bude fakturovat již v režimu přenesení daňové povinnosti. - 16 -
KDY SE PŘIZNÁVÁ: Daň se přiznává vždy ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné ke dni poskytnutí služby nebo ke dni vystavení daňového dokladu a to k tomu dni, který nastane dříve. Z přijatých/poskytnutých záloh se daň nepřiznává. Není důležité datum doručení daňového dokladu vždy se přiznává ke dni uskutečnění zdanitelného plnění a ke stejnému dni vzniká nárok na odpočet daně na vstupu. DAŇOVÝ DOKLAD: Plátce dodavatel/poskytovatel vystavuje daňový doklad do 15 dnů podle 26 s náležitostmi dle 28 odst.2 písm.a) až k) to znamená, že uvede všechny standardní údaje s výjimkou částky daně místo částky daně doplní doklad textem, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno: obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění, obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, daňové identifikační číslo, evidenční číslo daňového dokladu, rozsah a předmět plnění, datum vystavení daňového dokladu, datum uskutečnění plnění, jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, základ daně, základní nebo sníženou sazbu daně, text výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno Plátce odběratel/příjemce plnění doplní na daňový doklad výši (částku) daně, odpovídá také za správnost vypočtené daně. Fakticky tedy zodpovídá i za správné stanovení sazby daně, přestože sazbu uvádí na daňový doklad dodavatel poskytovatel plnění. Bez ohledu na to, jakou sazbu daně uvedl na dokladu poskytovatel plnění, musí příjemce při výpočtu a doplnění výše daně vycházet ze správné sazby (stanovené podle zákona, nikoliv podle sazby uvedené dodavatelem). o o POVINNÁ EVIDENCE: Dodavatel/poskytovatel plnění vede evidenci, kterou povinně přikládá k daňovému přiznání výhradně v elektronické formě (DIČ příjemce, DUZP, ZD, rozsah a předmět plnění). Odběratel/příjemce plnění vede obdobnou evidenci, kterou povinně přikládá k daňovému přiznání výhradně v elektronické formě (DIČ poskytovatele, DUZP, ZD, rozsah a předmět plnění). Postup při podání výpisu z evidence při použití přenesení daňové povinnosti je zveřejněn v pokynu GFŘ D 4. Pokyn je uveřejněn na http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/ Pokyn_GFR_D_4.pdf. výpis se podává ke stejnému datu jako daňové přiznání podává příjemce i poskytovatel - 17 -
o pokud plátce v jednom období přijal i poskytl plnění, používá pro vstup i výstup samostatný formulář podává tedy dva výpisy na dvou formulářích. Struktura souboru je zveřejněna na stránkách http://epodpora.mfcr.cz/media/struktura_dphevd_112011.pdf Druhá strana elektronického formuláře (zatím je zveřejněna původní 2011): Číslo řádku DIČ dodavatele/odběratele Kód předmětu plnění DUZP Základ daně Rozsah plnění Do kódu předmětu plnění se uvádí jednomístné číslo 1, 2, 4 nebo 5, a to: 1: jedná-li se o zdanitelné plnění podle 92b zákona o dani z přidané hodnoty dodání zlata 2: jedná-li se o zdanitelné plnění podle 92d zákona o dani z přidané hodnoty obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, 4: nový kód platný od 1.1.2012 - jedná-li se o zdanitelné plnění podle 92e zákona o DPH poskytnutí stavebních nebo montážních prací, 5: jedná-li se o zdanitelné plnění podle 92c zákona o dani z přidané hodnoty zboží uvedené v příloze č.5 zákona (tuto hodnotu je možné použít pouze pro zdaňovací období od roku 2012), Pouze pro zdaňovací období roku 2011 se v případě, že se jedná o zdanitelné plnění podle 92 c zákona o dani z přidané hodnoty, použije konkrétní číselný kód harmonizovaného popisu a číselného označování zboží uvedeného v příloze č.5 zákona o dani z přidané hodnoty. Dochází tedy ke změně u kódu předmětu plnění u dodání zboží podle přílohy č. 5 od 1.4.2011 do 31.12.2011 se uváděl konkrétní číselný kód harmonizovaného popisu a číselného označování zboží, od 1.1.2012 se uvádí pouze jednomístný kód 5 Do položky rozsah plnění (měrná jednotka) se vyplňuje přednastavená měrná jednotka v závislosti na vyplněném kódu předmětu plnění - gram (jedná-li se o zdanitelné plnění podle 92b dodání zlata) - kus (jedná-li se o zdanitelné plnění podle 92d obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů) - kilogram (jedná-li se o zdanitelné plnění podle 92c zboží uvedené v příloze č.5) - neuvádí se (jedná-li se o zdanitelné plnění podle 92e poskytnutí stavebních nebo montážních prací) Do položky Základ daně Uvádí se základ daně u každého zdanitelného plnění, zaokrouhlený na celé koruny. Celkovou částku všech uskutečněných plnění v režimu přenesení daňové povinnosti za dané zdaňovací období uvede zároveň: dodavatel/poskytovatel plnění zároveň na ř.25 daňového přiznání bez rozlišení sazby daně odběratel/příjemce zároveň na ř.10 nebo 11 daňového přiznání podle sazby daně a pokud uplatňuje současně i nárok na odpočet tak i na ř.43 nebo 44. o Formuláře s výpisem lze podat pouze elektronicky a to: datovou zprávou prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy; datová zpráva musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem. https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup_expert.faces;jsessionid=01d3aa 47E64670E53604A6438E99C89A.ajp13sqli2l datovou zprávou bez uznávaného elektronického podpisu podanou, prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy, pokud je toto podání správci daně do 5 dnů potvrzeno nebo opakováno písemně datovou zprávou prostřednictvím datové schránky - 18 -
Zvláštní režim ve stavebnictví 92e týká se CZ-CPA: 41 Budovy a jejich výstavba 42 Inženýrské stavby a jejich výstavba 43 Specializované stavební práce Pokud plátce uskutečňuje od 1.1.2012 zdanitelné plnění, u kterého je povinen použít režim přenesení daňové povinnosti podle 92e zákona č. 235/2004 Sb., a vznikla mu před 1.1.2012 povinnost přiznat daň ke dni přijetí úplaty: Stanoví u tohoto zdanitelného plnění základ daně z rozdílu mezi základem daně podle 36 odst.1 (cena za celé plnění) a souhrnem základů daně podle 36 odst.2 (souhrn již zdaněných přijatých úplat = záloh). Základ daně tedy stanoví jako rozdíl z celkového základu daně za zdanitelné plnění a základu daně ze všech přijatých úplat (tj. ze záloh přijatých v roce 2011 nebo dříve). - 19 - POZOR u drobných živnostníků!!! U dodavatelů/poskytovatelů plnění, kteří nevedou účetnictví (někteří podnikatelé fyzické osoby), platí obecně povinnost přiznat daň až ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Takovýto dodavatel/poskytovatel plnění nemá povinnost přiznat daň z přijaté úplaty. Platí, že pokud ke dni přijetí úplaty daň na výstupu nepřiznal, nesmí vystavit daňový doklad při přijetí úplaty. Pokud tedy dojde k datu uskutečnění zdanitelného plnění u takového plátce po 31. 12. 2011, a tento plátce nepřiznal daň z přijaté úplaty, použije se režim přenesení daňové povinnosti na celý základ daně a to v sazbě platné k datu uskutečnění zdanitelného plnění, tj. v roce 2012 14% nebo 20 %. Dodavatel/poskytovatel plnění, který nevede účetnictví, může daň při přijetí zálohy přiznat dobrovolně v tomto případě by postupoval stejně jako plátce, který vede účetnictví. Příklady: 1) Společnost STAVBY a.s., plátce DPH dodává stavebně montážní práce zařazené v kódu CZ-CPA 43 společnosti REALITY s.r.o., také plátci DPH. Za dodávku stavebních prací si dohodli cenu bez DPH ve výši 1 mil Kč ve snížené sazbě daně. V roce 2011 uhradila společnost REALITY s.r.o. zálohu ve výši 440 tis. Kč. Společnost STAVBY a.s. vystavila daňový doklad na přijatou platbu: základ daně 400 tis. Kč, DPH 10% 40 tis. Kč. Přijatou platbu přiznala v přiznání k DPH a daň odvedla. REALITY s.r.o. si uplatnila nárok na odpočet podle daňového dokladu. V roce 2012 byly práce dokončeny a STAVBY a.s. vystavují daňový doklad: Základ daně: 1.000.000 400.000 (uhrazená záloha bez DPH) = 600.000 Kč. K úhradě 600.000 Kč. Na daňovém dokladu uvede všechny náležitosti včetně sazby daně 14%, částku daně vyjádřenou v Kč na dokladu neuvede. Místo toho uvede na dokladu text Výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno. Plnění uvede společnost STAVBY a.s. v ř.25 daňového přiznání a s daňovým přiznáním odešle výpis z daňové evidence v elektronické formě. Typ výpisu uvede dodavatel. Na druhé straně formuláře uvede: DIČ odběratele kód plnění 4