Postoje adolescentů k užívání drog

Unierzita Hradec Králoé Pedagogická fakulta Katedra pedagogiky a psychologie Postoje adolescentů k užíání drog Bakalářská práce Autor: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Kristýna Jelínkoá Specializace pedagogice Francouzský jazyk se zaměřením na zděláání Společenské ědy se zaměřením na zděláání Mgr. Radka Skorunkoá, Ph.D. Hradec Králoé 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci ypracoala samostatně a uedla jsem šechny použité prameny a literaturu. V Hradci Králoé dne 17. dubna 2015 Kristýna Jelínkoá

Poděkoání Chtěla bych poděkoat sé edoucí bakalářské práce Mgr. Radce Skorunkoé, Ph.D. za odborné edení, za pomoc a rady při zpracoání této práce.

Anotace JELÍNKOVÁ, Kristýna. Postoje adolescentů k užíání drog. Hradec Králoé: Pedagogická fakulta Unierzity Hradec Králoé, 2015. s. 68. Bakalářská práce Bakalářská práce se zabýá postoji adolescentů k užíání drog na Akademii Sětlá nad Sázaou. Na základě analýzy odborné literatury teoretická část práce definuje postoje, období adolescence, rizikoé choání, náykoé látky a preenci. Hlaním cílem empirické části je zjistit, jaké mají studenti postoje k drogám, jaké jsou jejich zkušenosti s drogami a ztah k nim. Dále práce poronáá rozdíly mezi studenty gymnázia, maturitních a ýučních oborů. Klíčoá sloa: postoje, adolescence, rizikoé choání, náykoé látky, preence Annotation JELÍNKOVÁ, Kristýna. The attitudes to drug abuse of today s adolescents. Hradec Králoé: Pedagogická fakulta Unierzity Hradec Králoé, 2015. p. 68. Bachelor thesis This Bachelor thesis deals with attitude of adolescents towards drug abuse in Sětlá nad Sázaou Academy. Theoretical part of the thesis defines, on the basis of analysis of the technical literature, attitude, adolescence period, risk behaior, addictie substances and preention. The main focus of the empiric part is to find students attitude to drugs, their experience with drugs and also how are drugs regarded among them. Thesis also compare differences among students of grammar school, secondary school and apprentices. Key words: attitude, adolescence, risk behaior, addictie substances, preention

Obsah Úod... 9 1. Postoje... 10 1.1. Utáření a změny postojů... 11 1.2. Funkce postojů... 12 2. Adolescence... 13 2.1 Výojoé změny adolescenci... 13 2.1.1 Tělesný ýoj... 13 2.1.2 Kognitiní změny a emocionalita... 14 2.1.3 Formoání identity... 14 2.1.4 Oblast ztahů... 15 2.2 Výojoé úkoly adolescenci (12 18 let) dle Haighursta... 16 3. Rizikoé choání adolescenci... 18 3.1 Druhy rizikoého choání... 18 4. Náykoé látky... 20 4.1 Příčiny užíání náykoých látek... 20 4.2 Vybrané skupiny drog... 21 4.2.1 Tabák... 21 4.2.2 Alkohol... 22 4.2.3 Konopné látky... 22 4.2.4 Halucinogeny... 23 4.2.5 Stimulační látky... 23 4.2.6 Opiáty... 24 4.2.7 Těkaé látky... 25 4.3 Výojoé stupně užíání drog... 25 5. Preence... 28

5.1 Školní drogoá preence... 28 5.1.1 Školní metodik preence... 29 5.1.2 Minimální preentiní program e školách... 30 5.1.3 Kritéria efektiního programu šeobecné preence e školách... 31 5.1.4 Hlaní pedagogické principy primární preence e ýuce... 32 5.1.5 Příklady aktiit, které lze yužít při ýuce... 33 6. Empirická část... 35 6.1 Cíle empirické části... 35 6.2 Metodologie ýzkumu... 35 6.3 Průběh ýzkumného šetření a reprezentatiní zorek... 35 7. Výsledky ýzkumného šetření... 38 7.1 Oěření ýzkumné otázky č. 1... 38 7.2 Oěření ýzkumné otázky č. 2... 39 7.3 Oěření ýzkumné otázky č. 3... 43 7.4 Oěření ýzkumné otázky č. 4... 45 7.5 Oěření ýzkumné otázky č. 5... 47 8. Diskuze... 60 Záěr... 62 Seznam použité literatury... 63 Seznam tabulek... 66 Seznam grafů... 67 Seznam příloh... 68

Úod Bakalářská práce se zabýá problematikou náykoých látek a postoji adolescentů k jejich užíání. Problematika náykoých látek mezi dospíajícími je dnešní době stále aktuálnějším tématem, což nám dokládají nejrůznější studie. Z těchto studií se dozídáme, že ěk dětí a mladistých, e kterém mají prní kontakt s náykoými látkami, stále klesá a nelegální látky se též stáají snadněji dostupné. Jednou z nejznámějších studií zabýající se užíáním náykoých látek mezi dospíajícími je eropská studie ESPAD, která přináší každé čtyři roky ýsledky o stau dané problematiky. Tyto znepokojující informace jsou hlaním důodem ýběru tématu bakalářské práce. Dalším faktorem, jenž je zohledněn při ýběru tématu, je obor mého studia společenské ědy. Domníám se, že při ýuce společenských ěd případně občanské nauky lze spráným edením pozitině působit na studenty mnohých oblastech. Jedním z příkladů je práě drogoá problematika a postoje studentů k ní. Cílem práce je získat informace o postojích adolescentů k užíání drog, konkrétně studentů Akademie Sětlá nad Sázaou. Akademie Sětlá nad Sázaou je zolena záměrně, neboť zde najdeme široké spektrum studijních oborů. Díky tomu lze ýsledky poronat mezi studenty gymnázia, maturitních a ýučních oborů. Pro zpracoání bakalářské práce jsou zoleny metody analýzy odborné literatury a kantitatiního ýzkumu. Kantitatiní ýzkum probíhá pomocí anonymního dotazníku z důodu citliosti ýzkumného šetření. Teoretická část práce definuje a specifikuje nejdůležitější termíny spjaté s daným tématem. Tyto termíny mají za úkol přiblížit problematiku každodenního žiota, tedy ýojoé období adolescence. Dále prostředí, němž se zkoumaná skupina pohybuje a neposlední řadě samotnou problematiku náykoých látek. Empirická část prezentuje ýsledky získané z kantitatiního ýzkumu proedeného na Akademii Sětlá nad Sázaou, předeším poronání studentů gymnázia, maturitních a ýučních oborů. 9

1. Postoje Postoj je klíčoým pojmem nejenom psychologie osobnosti, sociální psychologie, ale také sociologie a sociální či kulturní antropologie. Toří přirozenou součást každodenního žiota. Termín postoj se do ědy dostal díky práci Charlese Darwina Výraz emocí u čloěka a zířat, která byla ydána roce 1872. Na počátku 20. století se postoj stáá ústředním termínem znikající ědy, a to sociální psychologie (Výrost, Slaměník a kol., 2008). V odborné literatuře se setkááme s řadou definic týkajících se postojů. V prní řadě je šak důležité si uědomit rozdíl mezi postoji a názory. Názory jsou neutrální. Jedná se o ýroky, o kterých si myslíme, že jsou pradié. Oproti tomu postoje jsou hodnotící, naznačující pocity e ztahu k určité záležitosti. Názor se může stát postojem případě, kdy obsahuje hodnocení (Hayesoá, 2013). Postoje yjadřují ztah k nějakému objektu. Předmětem postoje může být cokoli lidé, společenské skupiny, politické systémy, předměty atd. Nemusí to šak znamenat, že k existujícímu předmětu má jedinec ytořený postoj. Předpokládá se, že postoje se projeují e spojitosti indiiduálního choání e ztazích k jeům a předeším e ztahu k sociálním objektům (Lašek, 2011). Postoje nemusí ždy být ukazatelem budoucího choání jedince, o čemž sědčí i tz. Lapièrů paradox (1934, in Hayesoá, 2013), který říká, že postoje, jež jsou yjadřoané erbálně, se mohou lišit od postojů, o nichž sědčí naše choání. Postoje jsou složité a projeují se na mnoha úroních. Hayesoá (2013) popisuje postoje pomocí tří dimenzí, z nichž každá přispíá celku: - kognitiní dimenze (poznáací) ypoídá o názorech, informacích a myšlenkách, které má jedinec o předmětu postoje, - emocionální dimenze (citoá) ypoídá o tom, co jedinec cítí k předmětu postoje, souisí s lastními emocemi, které yoláá předmět a kognitiní obsah, - behaiorální dimenze (konatiní) ypoídá o sklonech k choání e ztahu k předmětu postoje. Definice postojů se liší tom, kterou ze tří dimenzí zdůrazňují. Všechny z nich jsou šak důležité pro celkoý ýoj jedince. Definice, kterou předkládají Fishbein a Ajzen (1975, cit. dle Hayesoé, 2013, s. 95), zní: Postoje jsou naučené predispozice 10

k celkoě příznié nebo nepříznié reakci na daný objekt, osobu či událost. Jinou definicí je definice narhoaná Osgoodem, Sucim a Tannenbaumem (1957, cit. dle Hayesoé, 2013, s. 95): Postoje jsou predispozice k reakci, které se od jiných staů připraenosti liší hodnotícím charakterem reakce, ke které predisponují. Krech, Crutchfield a Ballachey (1962, cit. dle Hayesoá, 2013, s. 95) předložili tuto definici: Postoje jsou stabilní systémy pozitiního nebo negatiního hodnocení, emočních pocitů a technik jednání týkajících se sociálních cílů. A Psychologickém sloníku od Hartla a Hartloé (2009, s. 442) je postoj definoán jako sklon ustáleným způsobem reagoat na předměty, osoby, situace a na sebe sama. 1.1. Utáření a změny postojů Postoje si utáří jedinec procesu uspokojoání potřeb. Příznié postoje si ytáří k osobám či ěcem, jež mu slouží k uspokojení, opačném případě se toří postoje negatiní. Kořeny mnoha postojů jsou také sociální identifikaci a pomáhají jedinci s jeho přidružoáním se k sociálním skupinám. Členstí e skupině znamená podporu postojů, neboť skupinoé normy předepisují nejen choání, ale i postoje (Lašek, 2011). Výrazným liem při yáření postojů je také rodina. Bandura (1972, in Hayesoá, 2013) například popsal je, kdy děti elmi jednoduše přejímají postoje a myšlenky lidí e sém okolí. Dále Petty a Caccioppo (1981, in Hayesoá, 2013) zastáají názor, že postoje se yíjejí tak, jak se seznamujeme s daným objektem. Hayesoá (2013) namítá, že lidé si často ytářejí zaujatý postoj ůči objektům, o kterých nemají žádné informace, a dodáá, že čím íce máme informací, tím méně extrémnější city choáme. Postoje mohou existoat izoloaně, ašak častěji se sjednocují do hodnotoých systémů, které mají tendenci k soudržnosti. Poaha a rozsah azby mezi jednotliými postoji a hodnotoými systémy má zásadní ýznam pro jejich možnou změnu. Postojoá změna je oliňoána řadou faktorů osobností jedince (předeším jeho inteligencí), kalitou hodnotoého systému, připojením se jedince k sociální skupině a percepční obranou (Lašek, 2011). Heider (1944, in Hayesoá, 2013) zastáal názor, že lidé se snaží dosáhnout tz. kognitiní ronoáhy, neboli usilují o to, aby jejich postoje byly souladu, neboť nesoulad mezi nimi by pro jedince předstaoal stresor. Dodáá, že zniklý nesoulad se jedinec snaží zmírnit pomocí změny postoje nebo pomocí změny 11

situace. T. Newcomb (1968, in Hayesoá, 2013) doplňuje, že kognitiní neronoáha yoláá napětí pouze tehdy, je-li předmět pro čloěka osobně ýznamný. 1.2. Funkce postojů Postoje plní řadu psychologických funkcí. Tyto funkce mají mimo jiné li na to, jak je postoj konzistentní a jak ho lze snadno změnit. Atkinsonoá (2003) předstauje pět základních funkcí postojů: - Funkce instrumentální je zřejmá předeším u postojů, které jsou zastáány z praktického hlediska. Vyjadřuje obecné touhy po dosažení odměny a prospěchu. Aby čloěk postoj s instrumentální funkcí změnil, potřebuje být přesědčen o tom, že noá alternatia bude prospěšnější. - Znalostní funkce objeuje se u postojů, které nám pomáhají ytářet si názor na sět a uspořádáají a zpracoáají rozmanité informace. Postoje se znalostní funkcí mnohdy zjednodušují realitu a zkreslují nímání událostí. - Hodnotoá funkce jedná se o funkci yskytující se u postojů, které yjadřují hodnoty a odrážejí sebepojetí. Postoje s hodnotoou funkcí se nemění snadno. - Ego-obranná funkce yskytuje se u postojů, které chrání před úzkostí a ohrožením sebeúcty. Příkladem může být hostilita ůči homosexuálně orientoaným osobám yjadřoaná jedincem, který se obáá lastních homosexuálních pocitů. - Sociálně adjustační funkce je zřejmá u postojů, které pomáhají jedincům být součástí sociálního společenstí. Postoje sloužící předeším sociálně adjustační funkci se mění se změnou sociálních norem. 12

2. Adolescence Adolescence je ýznamnou žiotní etapou každého jedince. Je poažoána za most mezi dětstím a dospělostí. Události a zkušenosti, které se odehrají během tohoto období, jsou pro jedince elice důležité. Jedinec prochází řadou změn, jak biologických, psychických, tak i sociálních (Macek, 2003). Termín adolescence pochází z latinského sloesa adolescere neboli dorůstat, dospíat či mohutnět. V českém jazyce je termín adolescent olně nahrazoán označením mládež či dospíající (Macek, 2003). Období adolescence nebylo minulosti ždy ymezoáno. Sloo adolescence označující určité ýojoé období bylo popré použito 15. století (Muuss, 1989 in Macek, 2003). I dnes se setkááme s kulturami, kde období adolescence neexistuje. Je to způsobeno tím, že dosažení pohlaní zralosti jde ruku ruce s dosažením zralosti sociální (Skorunkoá, 2011). Adolescence je ýojoé období mezi pubertou a ranou dospělostí a býá označoána jako druhá fáze období dospíání zpraidla od 15 do 20 let. Trendem posledních let je prodlužoání této ýojoé fáze z důodu prodloužení délky profesní přípray a doby záislosti jedince na půodní rodině. Příkladem jsou ysokoškolští studenti. Smolík (2010) mluí o tz. kultu mládí. Macek (2003) rozlišuje tři fáze adolescence, které nekorespondují se základním ymezením období adolescence: - časná adolescence 10 (11) 13 let, - střední adolescence 14 16 let, - pozdní adolescence 17 20 let. 2.1 Výojoé změny adolescenci 2.1.1 Tělesný ýoj Období adolescence je biologickém smyslu spojoáno s biologickým zráním, hormonálními změnami, schopností reprodukce a zrychlením tělesného růstu (Sobotkoá a kol., 2014). Tělesný růst je značný předeším u chlapců, jejich postaa mužní a získáá dospělé proporce. Díčí postaa se zaobluje a stáá se zcela ženskou (Skorunkoá, 2011). 13

Fyzická atraktiita je pro adolescenty elice důležitá. Podporuje jejich sebeědomí a e skupině rsteníků je ceněná (Skorunkoá, 2011). Nespokojenost s lastním zhledem může u určitých jedinců nabýat až bludného charakteru dysmorfofobie (Langmeier a Krejčířoá, 2006). S tělesným ýojem souisí také ýoj sexuálního choání. Ten je podmiňoán rozojem sexuálních emocí. Jde zde o schopnost sexuálního zrušení, dosažení orgasmu a satisfakce a také o rozoj citu zamiloanosti jako erotické fascinace sexuálním objektem (Vašutoá, Panáček a kol., 2013). 2.1.2 Kognitiní změny a emocionalita Kognitiní ýoj je ýojem poznáacích funkcí nímání, pozornosti, paměti, předstaoání, fantazie, schopnosti myšlení a usuzoání (Sobotkoá a kol., 2014). Většina změn kognitiního ýoje probíhá období pubescence a adolescenci se zaršuje. Styl myšlení se adolescenci zdokonaluje. Adolescenti myšlenkoě experimentují a použíají noé způsoby řešení. Díky jejich nezatíženosti zkušenostmi, jež se mimo jiné projeuje tím, že často riskují, mají méně zábran a nepředídají zcela důsledky sého jednání. Na rcholu e ýoji rozumoých schopností je adolescenci fluidní inteligence (Skorunkoá, 2011). Adolescenti jsou emočně stabilnější než pubescenti a odezníá jejich náladoost. Temperament se adolescenci již nemění a jedinec oládá sé reakce. Důodem je yronáání hladiny hormonů a přizpůsobení organismu na pohlaní dospělost. U adolescentů se šak často setkááme s egocentrismem, radikalismem a nekompromisností pramenící z odmítání autorit (Macek, 2003). V průběhu tohoto ýojoého stádia nabýají pro jedince na ýznamu zkušenosti a potřeba být určitém ztahoém rámci efektiní, stabilní a oceňoaný. Změny kognitiních a emocionálních procesech souisejí se změnami postojů a ztahů k sobě, druhým a sětu (Macek, 2003). 2.1.3 Formoání identity Adolescenti často myšlení obracejí do sého nitra, myšlení se stáá introspektiním a sebekritickým. To souisí se základním ýojoým úkolem dosažením lastní identity. Formoání identity probíhá různých oblastech žiota 14

a způsoby dosažení identity, autonomie a zodpoědnosti jsou elmi indiiduální (Sobotkoá a kol., 2014). Nejznámější a nejlinější jsou tomto směru myšlenky E. H. Eriksona, který poažoal formoání lastní identity za základní ýojoý úkol adolescence. Vychází z Freudoy psychoanalýzy, ale současně bere úahu i faktory psychosociální a kulturní. Podle Eriksona probíhá ýoj jedince osmi fázích. V každé etapě jedinec plní určitý ýojoý úkol. Období adolescence je pátým stádiem žiotního cyklu a yznačuje se hledáním lastní identity (ego identity), pochybnostmi o sém postaení e společnosti, o sobě samém apod. (Macek, 2003) Hledání identity u adolescentů probíhá pomocí experimentů, kdy se jedinec snaží nalézt sou lastní cestu. Součástí lastní identity je také dosažení identity sexuální a yronání se s mužskou, či ženskou rolí. Jedinec se této fázi usiloně snaží být sám sebou, blížit se sému ideálu a še zoleným směrem formoat (Langmeier, Krejčířoá, 2006). Podle Langmeiera a Krejčířoé úspěšná indiidualizace tomto období znamená dosažení psychické diferenciace - schopnosti nímat sebe samého jako psychicky odlišeného od sých rodičů a rsteníků a psychické nezáislosti - schopnosti nímat sebe sama jako jednajícího nezáisle na druhých i na jejich mínění bez nepříjemných pocitů úzkosti nebo iny (Langmeier, Krejčířoá, 2006, s. 161). Toto období pro adolescenty nebýá jednoduché, a proto potíže yplýající z budoání lastní identity býají spojoány s pojmem tz. adolescentní krize (Skorunkoá, 2011). Adolescenti, kteří dosáhli lastní identity, mají zpraidla pozitiní sebeobraz, jsou flexibilnější a nezáislejší. Dosažení identity také souisí s dobrými ýsledky e škole, s liberálním postojem k drogám a s odpoědným choáním (Macek, 2003). 2.1.4 Oblast ztahů Jednou ze základních psychosociálních charakteristik adolescence je noá kalita interpersonálních ztahů. Podle Langmeiera se období dospíání stáá klíčoé pro přezetí pozdějších dospělých rolí partnerských, rodinných, přátelských i profesních (1983, in Macek, 2003). Schopnost adolescentů obstát interpersonálních ztazích se stáá zdrojem jejich sebedůěry, pocitu autonomie, ědomí lastní účinnosti, a také kritériem 15

samostatnosti při jejich rozhodoání. Důležitým aspektem interpersonálních ztahů je také rozoj komunikačních doedností (Macek, 2003). Vztahy k rodičům a dalším autoritám mají zcela odlišný charakter než ztahy k rsteníkům. V případě rodiny dominuje často snaha o zronopránění lastní pozice, e ztahu k rsteníkům jde často předeším o lastní zhodnocení. (Macek, 2003, s. 53) V období adolescence je důležitá partnerská komunikace mezi rodiči a dospíajícími. Záleží na postoji rodičů i na osobnosti adolescenta, jakým směrem se ztahy rodině budou yíjet (Skorunkoá, 2011). Petersenoá dokládá na řadě ýzkumů, že ysoká míra konfliktů rodině je charakteristická zejména pro adolescenty s tz. rizikoým choáním (1988, in Macek, 2003). S tím souisí i trzení Dekoice a Meeuse, kteří říkají, že kalita ztahu mezi rodičem a adolescentem souisí s kalitou rstenických ztahů a že špatný ztah s rodiči zyšuje kontaktů s rsteníky (1993, in Macek, 2003). Vrstenické ztahy předstaují unikátní a těžko zastupitelný typ ztahu adolescenci. Zprostředkoáají zájemné poskytoání názorů, pocitů a zorců choání. Pro adolescenty je elice důležité, že jsou rsteníky iděni, slyšeni a oceňoáni, neboť díky tomu získáají pocit ýznamnosti a jsou posiloány jejich lastní pozice. Choání rsteníků se stáá také zdrojem standardů choání oliňuje procesy rozhodoání, je příležitostí pro osojení si noých rolí a nápodobu a též zrcadlí zpětnou azbu lastního choání. Ve ýoji osobnosti se jedná o noou kalitu socializace (Macek, 2003). Projey psychosexuálního ýoje adolescentů spočíají naazoání a rozoji partnerských erotických ztahů. Psychosexuální ýoj neprobíhá izoloaně od uspokojoání dalších potřeb potřeby blízkosti, bezpečí či intimity, které jsou založeny na porozumění a spolupráci. Adolescenti s rizikoým choáním začínají s pohlaním stykem dříe a jsou dle ýzkumů íce promiskuitní (Macek, 2003). Zajímaostí, kterou uádí Richards a kolekti, je, že středoškoláci tráí přemýšlením o aktuálním, ysněném či potenciálním partneroi 5 8 hodin týdně (1998, in Macek, 2006). 2.2 Výojoé úkoly adolescenci (12 18 let) dle Haighursta R. J. Haighurst (1948 1974) ytořil koncept ýojoých úkolů pro období adolescence, kde zohledňuje určitá očekáání společnosti od adolescentů a též samotné 16

potřeby a očekáání jedince. Úkoly sobě zahrnují složku biologickou, psychologickou a kulturní. Mezi ýojoé úkoly adolescenci (12 18 let) Haighurst řadí (in Sobotkoá a kol., 2014): - dosažení noých a zralejších ztahů s rsteníky obou pohlaí, - dosažení mužské nebo ženské sociální role, - akceptoání sé tělesné konstituce, - dosažení emoční nezáislosti od rodičů a jiných dospělých, - připraení se na manželstí a rodinný žiot, - připraení se na ekonomickou nezáislost, - osojení si určité hodnoty a etického systému, - dosažení společensky zodpoědného choání. 17

3. Rizikoé choání adolescenci Rizikoé choání je termín použíaný aktuálních dokumentech resortu ministersta školstí a nahradil dříe použíaný pojem sociálně patologické jey (Sobotkoá a kol., 2014). Rizikoé choání lze rozlišit do dou kategorií. Prní kategorií je choání týkající se poškozoání zdraí adolescentů, ať již tělesného nebo dušeního. Druhou kategorií je choání, které je spjato s ohrožením společnosti (Macek, 2003). V adolescenci dochází k nárůstu rizikoých faktorů, což dokládá Dryfoos, který uádí, že až 50 % adolescentů má během dospíání zkušenost alespoň s jednou z forem rizikoého choání (1990, in Sobotkoá a kol., 2014). Z tohoto důodu se rizikoé choání adolescenci stáá zkoumaným pojmem nejenom ýojoé a sociální psychologie, ale také kriminologie, sociální pedagogiky a dalších ěd (Sobotkoá a kol., 2014). S rizikoým choáním souisí přeážná část úmrtí adolescenci a důsledky rizikoého choání dospíajících jsou ekonomickou zátěží pro celou společnost. Sětoá zdraotnická organizace (WHO) poažuje dospíající za rizikoou skupinu a stanoila syndrom rizikoého choání dospíání. Tento syndrom zahrnuje tři oblasti, které se zájemně kombinují a mají společné příčiny (Hamanoá a Kabíček, 2001, in Sobotkoá a kol., 2014). Sětoá zdraotnická organizace ymezuje tyto složky syndromu rizikoého choání (Sobotkoá a kol., 2014): - zneužíání náykoých látek, - negatiní jey oblasti psychosociálního ýoje, - rizikoé choní oblasti reprodukční. 3.1 Druhy rizikoého choání Mezi rizikoé choání Sobotkoá a kolekti (2014) řadí následující jey: - záškoláctí, - lhaní, - agresiitu a agresiní choání, - šikanu, kyberšikanu, násilné choání, - obecně kriminální jednání, předeším krádeže, 18

- andalismus, - záislostní choání, - rizikoé choání na internetu, - rizikoé sexuální choání, - rizikoé choání dopraě, - extrémně rizikoé sporty a hazardní aktiity, - užíání anabolik a steroidů, - nezdraé straoací náyky, - extremismus, - xenofobii, rasismus, intoleranci a antisemitismus. Každá z uedených forem rizikoého choání má sůj specifický půod a je podmíněna mnoha faktory kulturními, psychologickými, sociálními, ekonomickými atd. (Macek, 2003) Nejčastější formou rizikoého choání adolescenci je zneužíání náykoých látek konzumace alkoholu, kouření cigaret a zkušenosti s drogami, předeším s marihuanou. Zneužíání náykoých látek adolescenty je spojoáno se způsobem tráení olného času a typem rsteníků (Sobotkoá a kol., 2014). Johnstone říká (1994, in Kyasoá, 2003), že ěk začátku užíání náykoé látky je jedním z nejdůležitějších prediktorů pozdějšího úzu a má ztah k ýskytu nežádoucích forem náykoého choání. Zajímaostí je, že americká agentura Bloomberg sestaila žebříček neřestí podle dat dostupných ze Sětoé zdraotnické organizace z roku 2012. Zkoumala 57 států z celého sěta a poronala, kolik dospělí lidé (15 64 let) jednotliých státech průměrně spotřebují alkoholu, tabáku a drog. Česká republika se umístila na prním místě e spotřebě alkoholu, užíání drog na druhém a kouření cigaret na pátém místě (Sobotkoá a kol., 2014). 19

4. Náykoé látky Období adolescence se stáá rizikoým obdobím pro znik problémů se záislostí na různých látkách. Adolescenty zajímají zážitky a pocity, proto často ignorují zdraý rozum (Townsend, 2009). Označení droga se nejčastěji použíá jako synonymum k označení nelegální náykoé látky. Tímto pojmem lze označit jakoukoli látku, která oliňuje psychiku čloěka a opakoané užíání této látky je spojeno s rizikem ytoření náyku a rozoje záislosti. Účinky drog záisí na charakteru užité látky, její formě, množstí a také způsobu užití (Radimecký a kol., 2007). Sětoá zdraotnická organizace poažuje za drogu jakoukoli látku, která případě, že je praena do těla, může pozměnit jednu či íce funkcí (Matouškoá, 2013). Termín droga prošel historickým ýojem a mnoha publikacích se různí názory na jeho půod. Matouškoá (2013) například uádí, že pojem droga pochází z arabského sloa durana, jehož půodním ýznamem bylo léčio. Oproti tomu Zábranský (2003) se přiklání k erzi, že má sůj půod e francouzštině, kde bylo toto sloo použíáno pro označení sušených nebo jinak konzeroaných orgánů rostlin a žiočichů, které sloužily jako léčio. Zároeň dodáá, že některých publikacích lze nalézt trzení, že termín droga pochází z holandského droog neboli suchý. V odborné literatuře nalezneme různá dělení náykoých látek. Nejčastěji se šak použíají tyto tři typy klasifikace (Zábranský, 2003): - podle zniku (přírodní, semisyntetické, syntetické), - podle typu působení a chemického složení (tlumié látky, stimulancia, halucinogeny), - podle stupně společenské nebezpečnosti. V záislosti na kontextu se použíá také rozdělení na drogy legální a ilegální. Zábranský uádí, že zákonný status jednotliých látek záisí na yjádření společenské nebezpečnosti posuzoané kulturním kontextu (tradicí, přeažujícím náboženstí, mírou rozšíření apod.) konkrétní společnosti (2003, s. 16). 4.1 Příčiny užíání náykoých látek Drogy jsou již po tisíciletí yhledáány díky jejich lastnostem, rychlému užití a intenzinímu zážitku. Zprostředkoáají jedinci sta změněného ědomí, ale i rozkoš a slast. Práě rozkoš a slast patří k základním lidským potřebám, ačkoli se míra 20

potřeby u jednotliců liší. Existuje řada jiných způsobů, jak dosáhnout stau změněného ědomí, ty jsou ale obykle íce náročné na lastní aktiitu jedince, např. tanec, sport, sex, zamiloání se apod. (Zábranský, 2003) Existuje celá řada příčin, proč některé děti a dospíající propadají drogám. Užíání náykoých látek u dětí se yznačuje jistými specifiky, např. yšším rizikem otra, rychlejším znikem záislosti, zaostááním psychosociálního ýoje, yšším rizikem nebezpečného jednání pod liem náykoé látky apod. Náykoé choání se u mládeže pojí také se selhááním žiotních rolích a trestnou činností (Vašutoá, 2005) Hlaními příčinami náykoého choání u adolescentů jsou podle Vašutoé (2005) faktory sociální (li rodičů, sourozenců, kamarádů, médií apod.) a psychologické (nízké sebeědomí, potřeba společenského ocenění ze strany rstení, ysoký stupeň impulziního a zpurného choání apod.). 4.2 Vybrané skupiny drog 4.2.1 Tabák Jde o sušené a dále zpracoáané rostliny označoané jako tabák obecný nebo tabák selský. S tabákem se setkááme e formě cigaret, doutníků a dýmkoého tabáku. Mimo tabáků určených ke kouření existují také tz. bezdýmé tabáky. Mezi ně patří šňupací a orální tabák (Radimecký a kol., 2007). Při užíání tabáku nedochází k žádným mimořádným zážitkům. Co se týče účinků tabáku, lze zmínit např. zárať, labilní náladu, bolest hlay, neolnost, zracení atd. Tyto účinky se yskytují zejména u osob s nízkou tolerancí. Výrazné komplikace se objeují zpraidla jako následek dlouhodobého užíání (Radimecký a kol., 2007). Tabák spolu s alkoholem býá prní náykoou látkou, s níž se dítě setkáá. Zde je důležité rozíjet schopnosti dětí čelit reklamě, neboť práě reklamy tabákoých ýrobků jsou zaměřoány na děti a dospíající. Dítě, které zládne odmítnout cigarety a alkohol, zládá snadněji pozdějších letech odmítnout i např. peritin či heroin (Nešpor a Csémy, 2002). Nejětší celoeropská studie projekt ESPAD (Eropská školní studie o alkoholu a jiných drogách) podáá přehled o rozsahu užíání legálních a nelegální látek mezi mládeží. Je realizoána každé 4 roky od roku 1995. Výsledky poslední studie 21

z roku 2011, které se České republice zúčastnilo 3913 studentů, ukazují, že alespoň jednou žiotě kouřilo 75 % šestnáctiletých a kouření posledních 30 dnech uedlo 42 % (Csémy a Chomynoá, 2012). 4.2.2 Alkohol Alkohol patří k nejčastěji užíaným náykoým látkám České republice. Vzniká kašením rostlinných cukrů (pio ze sladu, íno z hroznů a destiláty z nejrůznějších druhů plodů). Obsah alkoholu piě se diferencuje dle druhu a stupně pia, může být až 8%. Víno obsahuje 10 18 % alkoholu. Nejyšší obsah mají destiláty, některé druhy mohou obsahoat i íce než 50 % alkoholu (Radimecký a kol., 2007). Alkohol je řazen z hlediska účinků mezi tlumié látky. Malé dáky yoláají pocit uolnění a euforie. Snižuje se schopnost pohotoě jednat a soustředit se. Alkohol tlumí nímání bolesti, zyšuje sebeědomí, ale snižuje sebekritičnost a sebekontrolu. V případě užití yšších dáek se objeují potíže s koordinací pohybů a ronoáhou a taktéž řeč se stáá málo zřetelnou. Mohou se projeoat různé depresiní stay. Často se připojuje také ospalost, žaludeční neolnost a zracení (Radimecký a kol., 2007). Jak již je ýše zmíněno, alkohol spolu s tabákem býá prní náykoou látkou, s níž se dítě setkáá. Podobně jako u tabáku je i u alkoholu důležité rozíjet schopnosti dětí čelit reklamě. Dospíající alkohol poměrně často kombinují s marihuanou a jinými náykoými látkami. Účinky takoých kombinací na jednání a myšlení býají obtížně předídatelné a zyšuje se zde riziko nebezpečného choání (Nešpor a Csémy, 2002). Výsledky studie ESPAD z roku 2011 ukazují, že alkohol pilo téměř 98 % dotázaných a za praidelné konzumenty lze poažoat 60 % (Csémy a Chomynoá, 2012). 4.2.3 Konopné látky Zdrojem konopných látek je rostlina nazýaná konopí seté a konopí indické. Účinnou látkou je THC (delta-9-trans-tetrahydrocannabinol). Konopné látky existují e dou primárních formách marihuana a hašiš. Marihuana je označení pro sušené kěty samičí rostliny konopí. Obsah účinných látek je zde zhruba mezi 8 12 %. V případě hašiše se obsah účinných látek pohybuje kolem 40 %, neboť se jedná o pryskyřici z konopí. Konopné látky se užíají kouřením nebo perorálně (Radimecký a kol., 2007). 22

Při užití konopných látek dochází zpraidla k pocitu euforie, častá je také bezdůodná eselost proázená neutichajícím smíchem (Radimecký a kol., 2007). Typickými znaky intoxikace konopnými látkami jsou zarudlé oči, zrychlení tepu a poruchy paměti. Při dlouhodobějším užíání dochází k ztrátě zájmů, mohou se dostaoat pocity úzkosti a deprese. U predisponoaných jedinců může intoxikace yolat schizofrenní onemocnění (Nešpor, 1997). Konopné látky patří u nás mezi nejčastěji užíané nelegální látky. U dětí a dospíajících je častá souběžná konzumace různých látek nebo jejich střídaní, a tak konopí stupuje do zájemného působení s různými náykoými látkami (Nešpor a Csémy, 2002). Oakley a Ksir (1996) upozorňují na fakt, že marihuana je mladými lidmi často poažoána za relaxační látku a jsou opomíjena rizika jejího užíání. Výsledky studie ESPAD z roku 2011 ukazují, že zkušenosti s užíáním konopných látek má 42,3 % (Csémy a Chomynoá, 2012). 4.2.4 Halucinogeny Halucinogeny zastupují rozsáhlou skupinu přírodních i syntetických látek. Mezi nejznámější zástupce halucinogenů patří lysohláky, mezkalin, durman či LSD. Jde o látky, pro které jsou příznačné kalitatiní změny ědomí. Po požití halucinogenů dochází ke změnám psychiky, hloubky a intenzity nímání, zyšuje se nímaost a jasnost senzorických jemů (Radimecký a kol., 2007). Pro intoxikaci halucinogeny jsou typické zrakoé a sluchoé halucinace, deformace času a prostoru. Přítomny jsou také změny nálad, stay euforie a pocity štěstí. Stay intoxikace se mohou rozinout do nepříjemného stádia, pro které jsou charakteristické halucinace paranoidního typu, dezorientace a zmatenost. U predisponoaných jedinců může dojít k rozoji psychiatrických onemocnění (Radimecký a kol., 2007). Výsledky studie ESPAD z roku 2011 ukazují, že zkušenosti s užíáním halucinogenních hub má 7 % a s užíáním LSD 5 % dotazoaných (Csémy a Chomynoá, 2012). 4.2.5 Stimulační látky Stimulační látky předstaují skupinu látek jak přírodního, tak syntetického půodu. Jedná se o látky se stimulačním neboli budiým účinkem. Do této skupiny jsou 23

řazeny látky amfetaminoého a kokainoého typu. Na hranici mezi halucinogeny a stimulačními látkami je extáze (MDMA). Nejznámějším a u nás nejužíanějším předstaitelem stimulačních látek je peritin. Jde o bílou krystalickou látku, která se nejčastěji aplikuje injekčně nebo šňupáním. Zdrojem pro ýrobu peritinu je efedrin nebo pseudoefedrin extahoaný z dostupných léči Modafen, Nurofen Stopgrip, Rinopront apod. (Radimecký a kol., 2007) Jedoatost drogy zyšují příměsi, které se použíají při ýrobě a býají přítomné konečném produktu jód, aceton, fosfor, kyselina fosforečná atd. (Nešpor a Csémy, 2002) Účinky stimulačních látek a jejich intenzita záisí zejména na množstí látky, její čistotě a způsobu aplikace. Stimulační látky yoláají pocit euforie, spokojenosti, celkoé pozbuzení, potlačení únay a pocitu hladu, pocit psychické a fyzické síly a též uolnění zábran. Při užití yšší dáky může šak dojít k úzkosti, neklidu, podráždění, zmatenosti, paranoidnímu myšlení a halucinacím. V případě dlouhodobého užíání se u jedinců rozíjí psychická porucha označoaná jako toxická psychóza, kdy jedinec prožíá pocity akutního ohrožení a pronásledoání (Radimecký a kol., 2007). Stimulační látky mnohdy elmi rychle yoláají záislost a mohou ést k tělesnému chátrání a ážným dušením poruchám (Nešpor a Csémy, 2002). Výsledky studie ESPAD z roku 2011 ukazují, že zkušenosti s užitím peritinu mají 2 % a s užitím extáze 3 % dotazoaných (Csémy a Chomynoá, 2012). 4.2.6 Opiáty Opiáty jsou rozsáhlou skupinou látek, která zahrnuje alkaloidy získáané ze suroého opia, jehož základním zdrojem je mák setý. Opiáty mají tlumiý účinek, působí proti bolesti, naozují pocit euforie a zklidnění. Mohou šak také yoláat negatiní účinky jako je neolnost, zracení či neschopnost koncentrace (Radimecký a kol., 2007). Díky schopnosti tišit bolest jsou opiáty užíány medicíně (Illes, 2002). Nejznámějším a u nás nejužíanějším předstaitelem opiátů je heroin. Jedná se o elmi jemný bílý prášek, který se aplikuje nejčastěji injekčně, šňupáním či inhalací (Radimecký a kol., 2007). Na trhu se objeuje heroin různé koncentrace (Nešpor a Csémy, 2002). Po aplikaci heroinu přichází ýrazná euforie a pocit subjektiní blaženosti. Dalšími příznaky intoxikace jsou neolnost, hučení uších, pocit tepla obličeji 24

a sědění po celém těle. Roněž nastupuje apatie, neschopnost se soustředit, pocity těžkých íček a poruchy idění. Rizika užíání souisejí také s žiotním stylem užiatelů. U užiatelů heroinu se objeují rizika jako podýžia, snížená odolnost organismu, kožní a pohlaní choroby, celkoá tělesná sešlost, yčerpání organismu a poškození žiotně důležitých orgánů (Radimecký a kol., 2007). Výsledky studie ESPAD z roku 2011 ukazují, že heroin či jiné opiáty užilo 1 % (Csémy a Chomynoá, 2012). 4.2.7 Těkaé látky Těkaé látky jsou yráběny nejčastěji z nafty nebo zemního plynu. Mají schopnost uolňoat se do okolí a rozpouštět látky organického půodu. Výpary se nejčastěji inhalují z kusů látky nebo z igelitoých sáčků. Příkladem těkaých látek jsou toluen, benzín, aceton apod. Těkaé látky jsou řazeny mezi tlumié látky (Radimecký a kol., 2007). Těkaé látky yoláají pocit euforie, prostoroou dezorientaci a halucinace. Intoxikace se projeuje nezřetelnou řečí, nekoordinoaností pohybů a saloou ochablostí. U užiatelů těkaých látek se mohou yskytoat agresiní projey ůči okolí. Opakoané užíání těkaých látek ede k poškození centrální i periferní nerooé soustay, srdečního salu a dýchacích cest (Radimecký a kol., 2007). Těkaé látky často slouží jako náhražkoé drogy situaci, kdy není jiná droga dostupná a poměrně často dochází ke zneužíání těchto látek partách dětí a mládeže (Nešpor a Csémy, 2002). Výsledky studie ESPAD z roku 2011 ukazují, že k čichání rozpouštědel se přiznalo 8 % dotazoaných (Csémy a Chomynoá, 2012). 4.3 Výojoé stupně užíání drog Sta oblasti užíání nelegálních drog České republice se od druhé poloiny deadesátých let yznačuje nárůstem užíání šech typů nelegálních náykoých látek. Ty, kteří mají zkušenosti s užíáním drog, dělíme na experimentátory, rekreační užiatele, osoby užíající škodliě, dále problémoé a záislé užiatele náykoých látek (Radimecký a kol., 2007). Dětí a dospíajících se týkají předeším prní dě stádia (Vašutoá, 2005). K prní zkušenosti s náykoou látkou dochází obykle 25

období adolescence e skupině rsteníků. Většina dětí a adolescentů osobní zkušenost s náykoou látkou po ojedinělém experimentu skončí (Marádoá, 2006). Prní fází ýojoého stupně užíání drog je experimentoání. Experimentoáním je myšleno nepraidelné užíání ětšinou různých náykoých látek. Za experimentátora býá označoána osoba, která má íce než jednu zkušenost s užitím drog (Radimecký a kol., 2007). Experimentátor bere drogy s přáteli a poznáá euforické zážitky. V emocionální sféře přeládá zědaost. V případě experimentoání nejsou zdraí, praconí způsobilost, ýkonnost ani finance narušeny (Zábranský, 2003). Dospíajícím droga této fázi pomáhá uniknout z reality a experimentoání má za cíl hledání prožitku sounáležitosti s určitou skupinou nebo kulturou žiota. Jejich občasný experiment zpraidla doedou utajit před rodiči a blízkými (Marádoá, 2006). Další fází je rekreační užíání náykoých látek. O rekreačním užíání se nejčastěji mluí kontextu nočních zábaních podniků. V tomto prostředí jsou rozšířené předeším stimulační drogy. Motiací býá u mladých lidí touha bait se. Nejrozšířenější a rekreačně nejužíanější psychoaktiní látkou je šak alkohol (Radimecký a kol., 2007). V emocionální sféře přeládá touha po slasti. Zdraí této fázi nebýá narušeno, ašak praconí ýkonnost a finance býají leckdy dotčeny (Zábranský, 2003). Dospíající nímá často toto období jako nejhezčí období sého žiota. Je spokojený, cítí se dobře a sým okolím je taktéž nímán. Délka této fáze se u jednotliců různí (Marádoá, 2006). Po fázi rekreačního užíání náykoých látek následuje fáze škodliého užíání. Ta nastáá případě, jestliže bylo prokázáno, že fyzické, nebo psychické poškození je zainěno užitím nebo opakoaným užíáním náykoé látky či látek (Radimecký a kol., 2007). V této fázi narůstá spotřeba drog, často dochází k tz. instrumentalizaci drog a objeuje se zde hrozba patologického stau (Zábranský, 2003). Dalším ýojoým stupněm užíání drog je problémoé užíání. Za problémoé užíání je označoáno injekční užíání drog nebo dlouhodobé užíání opiátů a amfetaminů. Přeážnou část problémoých užiatelů drog toří osoby užíající peritin a heroin (Radimecký a kol., 2007). V této fázi se snižuje kontrola jedince nad drogou, stále si šak udržuje iluzi, že je schopen kontroloat sé jednání (Zábranský, 2003). U adolescentů se hromadí dlouho neřešené obtíže, prohlubují se konflikty 26

rodině a e škole. V této fázi potřebuje dospíající podporu a olba abstinence pro něj znamená odykací léčbu (Marádoá, 2006). Poslední fází je záislostní užíání. Z celé škály užiatelů náykoých látek se záislými stáá jen určitá část užiatelů. Mezinárodní klasifikace nemocí definuje záislost náykoých látek jako nemoc (Radimecký a kol., 2007). Diagnóza se obykle stanouje případě, kdy během jednoho roku došlo ke třem nebo íce z následujících jeů (Nešpor, 2003): - silná touha nebo pocit puzení užíat látky, - potíže sebeoládání při užíání látky, - somatický odykací sta, - růst tolerance jako yžadoání yšších dáek látek, - zanedbáání jiných potěšení nebo zájmů e prospěch užíané psychoaktiní látky, - pokračoání užíání přes jasné důkazy škodliých následků. 27

5. Preence Sloo preence pochází z latinského praeentus, což znamená zákrok předem. V širším sloa smyslu preence znamená předcházení nežádoucího jeu a ochranu před ním. Označuje eškeré aktiity, jejichž cílem je potírání ýskytu a zabraňoání rozoji negatiních jeů e společnosti. V užším sloa smyslu je chápána jako preence jednotliých negatiních jeů preence delikence, preence šikany, preence záislosti apod. (Štábloá, 1997) Cílem preence je snižoání škod působených náykoými látkami, jako jsou znik záislosti na náykoých látkách, intoxikace, úrazy, četná zdraotní rizika apod. Účinná preence by měla olinit předeším choání e smyslu podpory zdraí (Nešpor a Csémy, 1996). V zásadě lze preenci rozčlenit do tří oblastí (Zábranský, 2003): - primární preence cílem je předejít zneužíání drog a oddálit prní setkání dětí a dospíajících s drogami, - sekundární preence cílem je prostřednictím dostupných a kalitních programů léčby a resocializace pomoci problémoým užiatelům drog a drogoě záislým ést smysluplný a spokojený žiot, - terciární preence je zaměřena na užiatele drog, kteří nejsou schopni nebo ochotni se užíání drog zdát, cílem je předcházet následkům poškození či zhoršení jejich zdraotního stau či jejich sociální situace. 5.1 Školní drogoá preence Školní preence by se měla zaměřoat na šechny legální i nelegální náykoé látky. Školní prostředí a zděláání je obecně poažoáno za efektiní formu pro drogoé preence, a to z důodu, že školy naštěuje ětšina dětí a dospíajících. Díky tomu mají školy unikátní pozici preenci drog (Richter, 2005). Před rokem 1989 primární preence drogoých záislostí na školách téměř neexistoala. Po roce 1989 začaly znikat prní samostatní akce zaměřené na preenci drogoých záislostí. Tyto preentiní akce realizoalo jediné zařízení specializoané na léčbu drogoých záislostí DROP-IN. V těchto začátcích se jednalo pouze o jednorázoé besedy na školách. V souislosti s různými mezinárodními projekty, které měly nastartoat preentiní práci České republice, se postupně zětšoal 28

odborníků a institucí, jež se začaly zabýat drogoou preencí jak teoreticky, tak i prakticky (Kalina a kol., 2003). Protidrogoé preentiní strategie realizoané e školách a školských zařízeních by měly respektoat předeším ěk a osobnostní zláštnosti žáků. V dnešní době ětšina preentiních programů ychází z teoretických poznatků oliňoání choání. Nejčastěji je brán úahu KAB model znalosti postoje choání, nebo model tz. nitřních determinant oliňujících choání, který zahrnuje 1) specifické znalosti, 2) nímání rizik, 3) nímání sociálních norem, 4) chápání důsledků, 5) sebeporozumění. (Kalina a kol., 2003, s. 300) 5.1.1 Školní metodik preence Školním metodikem preence je poěřená osoba e škole, jejíž poinnosti jsou uedeny e yhlášce č.72/2005 Sb., o poskytoání poradenských služeb e školách a školských zařízeních. Činnosti, které školní metodik preence ykonáá, jsou metodické, koordinační, informační a poradenské. O těchto činnostech ede písemnou dokumentaci. Mezi hlaní poinnosti školního metodika preence patří (Mioský a kol., 2010): - koordinace torby a kontrola realizace minimálního preentiního programu, - zajištění spoluprací s odbornými pracoišti případě zjištění rizikoého choání, - edení dokumentace týkající se poradenské činnosti a preentiních aktiit, - získáání a předáání noých informací o rizikoém choání a preentiních programech, - prezentace ýsledků preentiní práce školy, - edení databáze možné spolupráce oblasti preence, orgánů státní spráy a poskytoatelů preentiních programů, - poskytoání poradenstí, - podílení se na zachycoání aroných signálů rizikoého choání a na přípraě podmínek pro integraci žáků s poruchami choání, odlišných etnik apod. 29

Kalifikačním předpokladem pro ýkon činnosti školního metodika preence je statut pedagogického praconíka a absoloání studia k ýkonu specializoaných činností oblasti preence sociálně patologických jeů. Studium zahrnuje nejméně 250 hodin ýuky, obhajobu záěrečné práce a záěrečnou zkoušku před komisí, po jejímž úspěšném složení získáá absolent osědčení (Mioský a kol., 2010). 5.1.2 Minimální preentiní program e školách Minimální preentiní program je základním nástrojem preence resortu školstí a ychází ze současné školní legislatiy. Je záazným opatřením pro realizaci protidrogoé politiky e školách a školských zařízeních (Kalina a kol., 2003). Minimální preentiní program předstauje poměrně složitou a komplexní interenci. Jde o konkrétní dokument školy, který je zaměřený na ýchou žáků ke zdraému žiotnímu stylu, na jejich osobnostní a sociální rozoj a rozoj jejich sociálně komunikatiních doedností (Mioský a kol., 2012). Minimální preentiní program je součástí školního zděláacího programu a ychází z příslušného rámcoého zděláacího programu. Musí obsahoat jasně ymezené krátkodobé a dlouhodobé cíle, které ycházejí z podmínek školy. Je sestaoán na konkrétní školní rok, je praidelně ealuoán a jeho yhodnocení je součástí ýroční zpráy o činnosti školy. Podléhá kontrole České školní inspekce (Kikaloá a Kopecký, 2014). Minimální preentiní program je koncipoán jako podpora lastní aktiity žáků a studentů, zapojení celého pedagogického sboru a kooperace se zákonnými zástupci žáků a studentů. Zodpoídá za něj školní metodik preence, na torbě a realizaci se šak podílejí šichni pedagogičtí praconíci školy. Dle potřeby má školní metodik preence možnost spolupracoat s metodikem preence příslušné pedagogicko-psychologické poradny (Mioský a kol., 2012). Každá škola by měla mít e sém archiu eškeré aktuální erze dokumentů, které toří rámec pro realizaci Minimálního preentiního programu. Těmito dokumenty jsou (Mioský a kol., 2012): - platné školské dokumenty pro oblast primární preence, - koncepce primární preence na úroni celonárodní, kraje a obce, - standardy odborné způsobilosti poskytoatelů primární preence užíání náykoých látek, 30

- dlouhodobá preentiní strategie školy, - řád školy, - krizoý plán a postup školy při ýskytu rizikoých forem choání dětí a mládeže, - sankční řád. Pro ypracoání efektiního preentiního programu je zapotřebí spolupráce šech pedagogických i nepedagogických praconíků školy na šech úroních. Zde jsou ymezeny základní úkoly a role šech zúčastněných stran na minimálním preentiním programu (Mioský a kol., 2012): - ředitel školy je zodpoědný za podporu, ytáření a uskutečnění programu, - školní metodik preence řídí přípray a realizaci programu, - pedagogičtí praconíci začleňují preentiní témata do ýuky sých předmětů, - třídní učitelé kontrolují rizikoé choání e sých třídách a participují na realizaci preentiního programu a jeho yhodnocení, - žáci aktině kooperují na přípraě a uskutečnění preentiního programu, - metodik preence pedagogicko-psychologické poradny zajišťuje odbornou a metodickou pomoc pro školní metodiky preence a je garantem kality programů daném regionu, - krajský školní koordinátor řídí primární preenci realizoanou rámci krajské koncepce primární preence, - kooperace školy s jinými organizacemi, které poskytují preentiní programy daném regionu. 5.1.3 Kritéria efektiního programu šeobecné preence e školách Efektiita konkrétního preentiního programu e škole záisí na mnoha kritériích. Mezi ta nejdůležitější kritéria, která by měla být respektoána při torbě preentiního programu, můžeme zařadit tato (Nešpor a Csémy, 1998, in Kalina a kol., 2003): - odpoídá ěku, - je malý a interaktiní, 31

- zahrnuje značnou část žáků, - zahrnuje získáání důležitých sociálních doedností a doedností potřebných k žiotu, - bere úahu místní specifika, - yužíá pozitiní modely, - zahrnuje legální a nelegální náykoé látky, - zahrnuje snižoání dostupnosti náykoých látek, - je soustaný a dlouhodobý, - je prezentoán kalifikoaně a důěryhodně, - je komplexní a yužíá íce strategií, - počítá s komplikacemi a nabízí dobré možnosti, jak je zládat. 5.1.4 Hlaní pedagogické principy primární preence e ýuce V rámci primární preence e ýuce je ymezeno šest základních pedagogických principů. Tyto principy je důležité dodržoat pro získání ysoké efektinosti. Patří mezi ně (Kalina a kol., 2003): - požadaek na stanoení cílů primární preence tento princip předpokládá zřejmé ymezení a formulaci cílů primární preence tak, aby se shodoaly s protidrogoou strategií školského zařízení, - soustanost a dlouhodobost tento princip předpokládá, že eškeré informace a aktiity primární preence jsou uspořádány do funkčního systému, neboť akce nahodilé či jednorázoé nelze poažoat za efektiní, - požadaek přiměřenosti pro tento princip je důležité, aby obsah, forma a metody protidrogoé preence respektoaly ěk, míru rizikoosti, úroeň ědomostí, sociokulturní zázemí a postoje dané skupiny ke zneužíání náykoých látek, - obecný pedagogický princip názornosti tento princip předpokládá, že rámci primární preence jsou yužíány předeším pozitiní modely, s nimiž se cíloá skupina ztotožňuje a jejichž způsoby lze uplatnit situacích každodenního žiota, 32

- princip aktinosti tento princip předpokládá, že program primární preence je malý a interaktiní, tak aby program aktiizoal poznáací, citoé a olní procesy účastníků, - princip uědomělosti tento princip předpokládá, že žáci a studenti chápou úlohu a ýznam získaných ědomostí a doedností a doedou je uplatit každodenním žiotě. 5.1.5 Příklady aktiit, které lze yužít při ýuce Existuje mnoho aktiit, které lze yužít rámci realizace preentiního protidrogoého programu při ýuce. Za hodné aktiity jsou poažoány ty, které u žáků a studentů posilují lastní sebeědomí a pozitiní sebehodnocení, aktiity podporující uědomění si lastního systému hodnot a neměly by chybět ani aktiity týkající se drog a drogoé problematiky obecně (Špalekoá a kol., 2011). Aktiita 1 Moje klady Cíle aktiity: Zaměřit se na pozitiní sebehodnocení a hodnocení druhých. Rozsah: 20 30 minut Pomůcky: papír a tužka Klíčoé kompetence: komunikatiní, sociální a personální Popis aktiity: Každý student napíše na papír co nejíce sých kladných lastností a schopností. Následně si sé klady sečte a řekne, kolik jich sepsal. Další fází aktiity je ytáření přehledu skupinoých kladů a jejich třídění (intelektuální, pohyboé, umělecké apod.). Na záěr je hodné zařazení takoé diskuze, díky níž by učitel edl studenty k zamyšlení nad sými pozitiy (Hermochoá, 1994). Aktiita 2 Čemu ěřím Cíle aktiity: Uědomění si sých hodnot a jejich obhajoba. Rozsah: 35 minut Pomůcky: papír a tužka Kompetence: komunikatiní, sociální a personální Popis aktiity: Učitel zadá studentům tři následující skupiny otázek: 1) Zapiš ěci, kterým skutečně ěříš. Proč jsou pro tebe důležité? 2) Na co nemáš pený názor? 33

Co je příčinou té nerozhodnosti? 3) Rozhodl ses někdy žiotě tak, že to ostatní překapilo? Čeho se té rozhodnutí týkalo? V čem jsou klady takoého způsobu jednání? Jaké problémy může takoé choání přinášet? Na zodpoězení otázek mají studenti zhruba 15 20 minut. Následně učitel se studenty diskutuje a rozebírá s nimi jejich odpoědi (Hermochoá, 1994). Aktiita 3 - Změny Cíle aktiity: Uědomění si neustálého řetězce změn a sronání lastního pohledu s pozoroáním druhých. Rozsah: 40 minut Pomůcky: papír a tužka Kompetence: komunikatiní, sociální a personální Popis aktiity: Učitel dá studentům prostor k zamyšlení, jakým ýojem prošli minulém roce jak se změnili, čemu se naučili, co idí jinak dnes než před rokem apod. Poté se studenti rozdělí do skupin, kde poronáají sé poznatky s poznatky ostatních členů skupiny. Následně probíhá diskuze celé třídě (Hermochoá, 1994). Aktiita 4 Čtyři plakáty Cíle aktiity: Doplnit a korigoat ědomosti studentů o drogách a záislostech. Rozsah: 45 minut Pomůcky: papír a tužka Kompetence: komunikatiní, sociální a personální, k řešení problémů, k učení Popis aktiity: Studenti se rozdělí do čtyř skupin. V prní skupině studenti napíší, co je podle nich droga a jaké znají. Druhá skupina napíše, proč lidé užíají drogy. Studenti e třetí skupině mají za úkol ypsat še, co dle nich drogy způsobují. Poslední skupina se pokusí zamyslet, jaký preentiní program je nejúčinnější a z jakého důodu. Následně skupiny prezentují sé nárhy a učitel doplňuje a koriguje jejich ědomosti (Špalekoá a kol., 2011). 34

6. Empirická část Empirická část bakalářské práce yhodnocuje ýsledky lastního ýzkumného šetření probíhajícího na Akademii Sětlá nad Sázaou. oborů. 6.1 Cíle empirické části Pro oěření ýzkumného cíle práce, byly stanoeny dílčí ýzkumné otázky: 1. Kde studenti získáají informace o drogách? 2. Jaké mají studenti postoje k drogoé problematice? 3. Jaká je dle studentů situace e Sětlé nad Sázaou? 4. Jak by se studenti zachoali případě, že by jim byla nabídnuta droga? 5. Jaké jsou lastní zkušenosti studentů s drogami? Dále práce poronáá rozdíly mezi studenty gymnázia, maturitních a ýučních 6.2 Metodologie ýzkumu Pro účely ýzkumného šetření je použit anonymní dotazník. Hlaním důodem je předpoklad, že studenti by mohli mít problém mluit o lastních zkušenostech s drogami s cizí osobou na půdě školy. V úodu dotazníku jsou uedeny identifikační otázky týkající se pohlaí a studoaného oboru. Dále jsou dotazníku yužity uzařené a polooteřené otázky, nichž je možný ýběr jedné či íce odpoědí. Prní otázka má za cíl zjistit, kde respondenti získáají informace o drogách. V následujících třech otázkách jsou zjišťoány postoje k užíání drog a jejich užiatelům. Další otázky cílí na to, jestli mají studenti poědomí o osobách e sém okolí, které užíají zakázané látky, a zda se domníají, že e Sětlé nad Sázaou lze lehce sehnat drogy. Následně se ýzkum zaměřuje na to, jak by se respondenti zachoali případě, že by jim byla nabídnuta nějaká nelegální látka. Na záěr jsou respondenti tázáni na lastní zkušenosti s drogami a případě pozitiní odpoědi popisují sůj prní kontakt s drogami a četnost jejich užíání. 6.3 Průběh ýzkumného šetření a reprezentatiní zorek Výzkumné šetření se uskutečnilo měsíci říjnu roku 2014. Probíhalo ždy na začátku yučoací hodiny, aby po ukončení nenarušoalo lastní zděláací proces. 35

Pro ýzkumné šetření byli zoleni za respondenty studenti Akademie Sětlá nad Sázaou. Tato škola byla zolena záměrně, neboť zde lze nalézt široké spektrum studijních oborů, od gymnázia po ýuční obory. Výzkumného šetření se zúčastnilo přes 300 studentů, ašak některé dotazníky musely být yřazeny pro nespráné yplnění. Analýza ýsledků byla proedena z 283 dotazníků, z toho 85 studoalo gymnázium, 108 maturitní obory a 90 ýuční obory. Z celkoého počtu 283 bylo pouze 86 mužů, zbylých 197 byly ženy. Charakteristiky reprezentatiního zorku popisují následné grafy. Tabulka 1 Složení gymnázium maturitní obory ýuční obory celkem Muži 21 22 43 86 Ženy 64 86 47 197 Celkem 85 108 90 283 Graf 1: Grafické yjádření tabulky 1 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% gymnázium maturitní obory ýuční obory Tento graf ukazuje složení podle studoaného oboru. Gymnázium studuje 64 žen (22,61 %) a 21 mužů (7,42 %), maturitní obory 86 žen (30,39 %) a 22 mužů (7,77 %), ýuční obory 47 žen (16,61 %) a 43 mužů (15,19 %). 36

Z celkoého počtu 283 je zřejmá přeaha žen 197 (70 %), což je způsobeno humanitním a sociálním zaměřením maturitních oborů. Muži se ýzkumnému šetření zúčastnili menší míře, zastupují pouze 86 (30 %). Graf 2: Grafické yjádření tabulky 1 32% 30% gymnázium maturitníobory ýuční obory 38% Tento graf znázorňuje složení dle studoané střední školy. Studenti gymnázia toří 30 %, studenti maturitních oborů 38 % a studenti ýučních oborů 32 %. 37

7. Výsledky ýzkumného šetření Výsledky ýzkumného šetření studentů Akademie Sětlá nad Sázaou jsou prezentoány následujících tabulkách a jejich grafických yjádření následně doplněných o komentáře. 7.1 Oěření ýzkumné otázky č. 1 Kde studenti získáají informace o drogách? U otázky zjišťující, kde respondenti získáají informace o drogách, byla možnost ýběru několika odpoědí. Jelikož analýza by byla nepřehledná, rozhodla jsem se tabulku i graf zjednodušit a analyzoat ždy jednu možnost, proto se konečný součet odpoědí neroná počtu dotazníků. Tabulka 2 Kde studenti získáají informace o drogách? Gymnázium maturitní obory ýuční obory Ve škole 26,61% 27,51% 24,38% Na internet 33,49% 33,62% 31,25% Z médií 29,36% 29,26% 28,13% Z odborné literatury 9,17% 5,24% 5,63% Jiné 1,38% 4,37% 10,63% Graf 3: Grafické yjádření tabulky 2 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% gymnázium maturitní obory ýuční obory 5,00% 0,00% Ve škole Na internetu Z médií Z odborné literatury Jiné 38

Tento zjednodušený graf nám ukazuje, že šechny sledoané skupiny yužíají k získáání informací o drogách téměř stejných zdrojů, bez ohledu na jejich studijní zaměření. Minimální odchylky se projeily pouze u studentů gymnázia, kteří získáají informace častěji nežli zbýající respondenti i z odborné literatury (9,17 %), a u studentů ýučních oborů, kteří častěji olili možnost odpoědi Jiné (10,63 %). V odpoědi Jiné se nejčastěji u studujících ýuční obory objeoala odpoěď od kamarádů nebo z lastní zkušenosti. 7.2 Oěření ýzkumné otázky č. 2 Co si studenti předstaí pod pojmem droga? Tabulka 3 Co si předstaíte pod pojmem droga? gymnázium maturitní obory ýuční obory Nelegální látku se silnou záislostí Nelegální látku, ale i alkohol a cigarety Látku naozující příjemné stay Látku ohrožující naše zdraí 40 47,06% 45 41,67% 34 37,78% 19 22,35% 31 28,70% 15 16,67% 5 5,88% 7 6,48% 17 18,89% 18 21,18% 23 21,30% 16 17,78% Jiné 3 3,53% 2 1,85% 8 8,89% 39

Graf 4: Grafické yjádření tabulky 3 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Nelegální látku se silnou záislostí Nelegální látku, ale i alkohol a cigarety Látku naozující příjemné stay Látku ohrožující naše zdraí Jiné gymnázium maturitní obory ýuční obory Tato otázka zjišťuje, co si adolescenti předstaují pod pojmem droga. Na ýběr bylo několik možností. Nejčastěji olenou odpoědí byla možnost Nelegální látku se silnou záislostí, kterou zolilo 47,06 % studentů gymnázia, 41,67 % studentů maturitních oborů a 37,78 % studentů ýučních oborů. Následoala odpoěď Nelegální látku, ale i alkohol a cigarety, kterou zolili studenti gymnázia 22,35 %, studenti maturitních oborů 28,70 % a studenti ýučních oborů 16,67 %. Odpoěď Látku ohrožující naše zdraí upřednostnili studenti gymnázia 21,18 %, studenti maturitních oborů 21,30 % a studenti ýučních oborů 17,78 %. Odpoěď Látku naozující příjemné stay ybralo 5,88 % studentů gymnázia, 6,48 % studentů maturitních oborů a 18,89 % studentů ýučních oborů. Poslední nabízenou možností byla odpoěď Jiné, kterou zolilo 3,53 % studentů gymnázia, 1,85 % studentů maturitních oborů a 8,89 % studentů ýučních oborů. Tato otázka nám ukazuje značné odchylky u jednotliých skupin. Např. u studentů maturitních oborů můžeme idět odchylku týkající se druhé nabízené možnosti, kdy 28,70 % odpoědí uáděli, že pod pojmem droga si nejenom předstaí nelegální látky, ale také alkohol a cigarety. Oproti tomu tuto možnost zolilo 16,67 % studentů ýučních oborů. Nejětší odchylka odpoědích je šak zaznamenána u třetí možnosti, kdy 18,89 % studentů ýučních oborů uedlo, že pod pojmem droga si předstaí látku naozující příjemné stay. Studenti gymnázia tuto možnost zolili pouze 5,88 % a studenti maturitních oborů 6,48 % případů. Domníám se, že u této otázky můžeme idět korelace, které yplýají z lastních zkušeností studentů s užíáním náykoých látek. 40

Co si studenti ybaí, když se řekne drogoě záislý? Tabulka 4 Když se řekne drogoě záislý, co si ybaíte? gymnázium maturitní obory ýuční obory Osobu, která je kůli sé záislosti předurčena k tomu, aby překračoala zákon Osobu, která bez drogy nemůže být Osobu, která může být nemocná 7 8,24% 8 7,41% 8 8,89% 68 80% 90 83,33% 78 86,67% 8 9,41% 10 9,26% 3 3,33% Jiné 2 2,35% 0 0% 1 1,11% Graf 5: Grafické yjádření tabulky 4 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Osobu, která je díky sé záislosti předurčena k tomu Osobu, která bez drogy nemůže být Osobu, která je nemocná Jiné gymnázium maturitní obory ýuční obory V uedené otázce měly šechny dotazoané skupiny adolescentů procentuálně téměř shodné odpoědi. Nejčastěji olily odpoěď Osobu, která bez drogy nemůže být (80,00 % 86,67 %). Následoaly odpoědi Osobu, která je díky sé záislosti předurčena k tomu, aby překračoala zákon (7,41 % 8,89 %) a Osobu, která je nemocná, kde se ošem lišilo mínění studentů ýučních oborů, kteří tuto odpoěď zolili pouze e 3,33 % dotazoaných, oproti studentům gymnázia, již tuto odpoěď ybrali 9,41 %, a studentům maturitních oborů 9,26 %. Odpoěď Jiné zolilo pouze 3,46 % šech dotázaných. Tato otázka neukazuje ýrazné rozdíly mezi sledoanými skupina. Můžeme zde rozpoznat, že jednotlié skupiny se e ětšině případů shodují. Jediná odchylka je 41

zaznamená u odpoědi Osobu, která je nemocná, což jsem naznačila již ýše. Podle mého mínění může tato odchylka naznačoat fakt, že studenti ýučních oborů si neuědomují, že záislost býá chápana jako nemoc a lidé záislí na drogách potřebují odbornou pomoc. Z jakého důodu podle studentů lidé užíají drogy? Tabulka 5 Z jakého důodu podle Vás lidé užíají drogy? gymnázium maturitní obory ýuční obory Chtějí yzkoušet jaké to je Řeší tím sé osobní problémy Protože to dělají jejich přátelé Chtějí se odlišit od ostatních 15 17,65% 24 22,22% 25 27,78% 47 55,29% 62 57,41% 23 25,56% 17 20% 16 14,81% 29 32,22% 1 1,18% 2 1,85% 2 2,22% Jiné 5 5,88% 4 3,70% 11 12,22% Graf 6: Grafické yjádření tabulky 5 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% gymnázium 20,00% maturitní obory 10,00% ýuční obory 0,00% Chtějí yzkoušet jaké to je Řeší tím sé osobní problémy Protože to dělají jejich přátelé Chtějí se odlišit od ostatních Jiné U otázky zjišťující důody užíání drog jsem zaznamenala značné odchylky u jednotliých skupin. Nejětší odlišnosti se yskytují u studentů ýučních oborů, již si myslí, že lidé užíají drogy, Protože to dělají jejich přátelé (32,22 %), Chtějí yzkoušet jaké to je (27,78 %), Řeší tím sé osobní problémy (25,56 %) 42

a poměrně často uádějí možnost Jiné (12,22 %). Oproti této skupině dotazoaných jsou odpoědi gymnázia a maturitních oborů takřka totožné. Nejíce studentů maturitních oborů (57,41 %) a gymnázia (55,29 %) se shodlo na odpoědi Řeší tím sé osobní problémy. Studenti gymnázia zolili 20 % odpoěď Protože to dělají jejich přátelé, 17,65 % Chtějí yzkoušet jaké to je a 5,88 % zolilo odpoěď Jiné. Studenti maturitních oborů ybrali oproti studentům gymnázia jako druhou nejčastější možnost Chtějí yzkoušet jaké to je (22,22 %), následoala odpoěď Protože to dělají jejich přátelé (14,81 %) a Jiné (3,70%). Možnost Chtějí se odlišit od ostatních upřednostnilo nejméně (5,25 % šech ). V odpoědích na tuto otázku můžeme idět značné odchylky u jednotliých skupin. Nejětší odchylka je zaznamenána u odpoědi Řeší tím sé osobní problémy, kterou olilo 55,29 % studentů gymnázia a 57,41 % studentů maturitních oborů oproti 25,56 % studentů ýučních oborů. Odchylka může pramenit z faktu, že studenti ýučních oborů ybrali poronání se studenty gymnázia a maturitních oborů častěji odpoěď Jiné. Další zaznamenaná odchylka se yskytuje u odpoědi Protože to dělají jejich přátelé, kde tuto možnost preferoalo 32,22 % studentů ýučních oborů oproti 20 % studentům gymnázia a 14,81 % studentům maturitních oborů. Dle mého názoru odchylka ychází z předpokladu, že pro studenty ýučních oborů jsou elice důležité rstenické skupiny, kterými jsou íce olinitelní než studenti gymnázia a maturitních oborů. 7.3 Oěření ýzkumné otázky č. 3 Znají studenti e sém okolí osoby, které užíají nelegální látky? Tabulka 6 Znáte e sém okolí osoby, které užíají nelegální látky? Gymnázium maturitní obory ýuční obory Ano 67 78,82% 93 86,11% 88 97,78% Ne 18 21,18% 15 13,89% 2 2,22% 43

Graf 7: Grafické yjádření tabulky 6 120,00% 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% gymnázium maturitní obory ýuční obory 20,00% 0,00% Ano Ne Otázka zjišťující, zda respondenti znají e sém okolí osoby užíající nelegální látky, ukázala, že 97,78 % studentů ýučních oborů, 86,11 % studentů maturitních oborů a 78,82 % studentů gymnázia zná e sém okolí osobu užíající nelegální látku. Z této otázky yplýá, že ětšina šech dotazoaných (248 studentů) e sém okolí zná osoby užíající nelegální látky. Výsledek, který nám ukazují odpoědi na tuto otázku, přisuzuji faktu, že drogoá problematika se e Sětlé nad Sázaou stáá záažným problémem, předeším mezi mladistými. Lze podle studentů e Sětlé nad Sázaou sehnat lehce drogu? Tabulka 7 Myslíte si, že lze e Sětlé nad Sázaou sehnat lehce drogu? Gymnázium maturitní obory ýuční obory Ano 67 78,82% 87 80,56% 82 91,11% Ne 18 21,18% 21 19,44% 8 8,89% 44

Graf 8: Grafické yjádření tabulky 7 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Ano Ne gymnázium maturitní obory ýuční obory Na otázku Myslíte si, že lze e Sětlé nad Sázaou sehnat lehce nelegální látky? odpoědělo kladně 91,11 % studentů ýučních oborů, 86,11 % studentů maturitních oborů a 78,82 % studentů gymnázia. Mínění ětšiny studentů je dle zaznamenaných odpoědí takoé, že e Sětlé nad Sázaou lze lehce sehnat nelegální látku. Tato otázka koresponduje s předchozí a pouze potrzuje již ýše zmíněný fakt, že se e Sětlé nad Sázaou ytáří prostředí, které nahráá užíání drog. 7.4 Oěření ýzkumné otázky č. 4 Jak by se studenti zachoali případě, že by jim byla nabídnuta droga? Tabulka 8 Pokud Vám někdo nabídne drogu, jak se zachoáte? Gymnázium maturitní obory ýuční obory Odmítnu nabídku. 70 82,35% 85 78,70% 63 70% Přijmu drogu a užiji ji 2 2,35% 2 1,85% 5 5,56% Konopné drogy přijmu, ale ostatní odmítnu Přijmu, ale nenechám si ji 7 8,24% 11 10,19% 16 17,78% 1 1,18% 0 0% 0 0% Jiné 5 5,88% 10 9,26% 6 6,67% 45

Graf 9: Grafické yjádření tabulky 8 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Odmítnu nabídku Přijmu drogu a užiji ji Konopné drogy přijmu, ale ostatní odmítnu Příjmu ji, ale nenechám si ji Jiné gymnázium maturitní obory ýuční oboru Na otázku zjišťující, jak se respondenti zachoají případě, kdy je jim nabídnuta droga, yužila ětšina odpoěď Odmítnu nabídku (studenti gymnázia 82,35 %, studenti maturitních oborů 78,70 % a ýučních oborů 70 %). Jako druhou nejčastější odpoěď olili respondenti možnost Konopné drogy přijmu, ale ostatní odmítnu (studenti gymnázia 8,24 %, studenti maturitních oborů 10,19 % a ýučních oborů 17,78 %). Odpoěď Jiné ybrali studenti gymnázia 5,88 %, studenti maturitních oborů 9,26 % a ýučních oborů 6,67 % odpoěď. Možnost Přijmu drogu a užiji ji zolilo 2,35 % z gymnázia, 1,85 % z maturitních oborů a 5,56 % z ýučních oborů. Možnost odpoědi Přijmu ji, ale nenechám si ji yužilo pouze 1,18 % gymnázia. Otázka ukazuje, že ětšina dotazoaných (218 ) by drogu nepřijala. Zde šak můžeme idět disproporci mezi gymnazisty a studenty ýučních oborů, z jejichž řad by pouze 70 % nabídku odmítlo. Rozdíly jsou také patrné u možnosti Konopné drogy přijmu, ale ostatní odmítnu. Tuto odpoěď olili nejméně studenti gymnázia (8,24 %), ošem podstatně ětší míře se s ní dokázali ztotožnit studenti ýučních oborů (17,78 %). S touto otázkou souisejí následující analýzy, které nám objasní lastní zkušenosti studentů s užíáním náykoých látek. 46

7.5 Oěření ýzkumné otázky č. 5 Jaké jsou lastní zkušenosti studentů s drogami? Tabulka 9 Máte lastní zkušenost s užíáním náykoých látek? Gymnázium maturitní obory ýuční obory Ne, ale chtěl(a) bych to yzkoušet 1 1,18% 3 2,78% 1 1,11% Ne 34 40% 44 40,74% 29 32,22% Ano, pouze alkohol a cigarety Ano, alkohol, cigarety i jiné náykoé látky 30 35,29% 43 39,81% 22 24,44% 20 23,53% 18 16,67% 38 42,23% Graf 10: Grafické yjádření tabulky 9 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Ne, ale chtěl(a) bych to yzkoušet Ne Ano, alkohol a cigarety Ano, alkohol, cigarety i jiné náykoé látky gymnázium maturitní obory ýuční obory Tato otázka zjišťuje, mají-li respondenti lastní zkušenosti s náykoými látkami, nebo zda by je chtěli yzkoušet. Respondenti zde mohli zolit íce odpoědí, tudíž odpoěď Ano, alkohol, cigarety i jiné náykoé látky sdružuje e ýše uedeném grafu respondenty, kteří zolili odpoěď Ano, alkohol a cigarety kombinaci s dalšími druhy náykoých látek. Bližším rozborem se zabýají další analýzy. Na otázku Máte lastní zkušenost s užíáním náykoých látek? odpoědělo Ne 40 % z gymnázia, 40,74 % z maturitních oborů a 32,22 % z ýučních oborů. Odpoěď Ano, alkohol a cigarety zolili studenti gymnázia 35,29 %, studenti maturitních oborů 39,81 % a ýučních oborů 47

24,44 %. Možnost Ano, alkohol, cigarety i jiné náykoé látky byla gymnazisty ybrána 23,53 %, studenty maturitních oborů 16,67 % a studenty ýučních oborů 42,23 %. Poslední možnost Ne, ale chtěl(a) bych to yzkoušet upřednostnilo 1,18 % studentů gymnázia, 2,78 % studentů maturitních oborů a 1,11 % studentů ýučních oborů. Nejětší odchylka je zaznamenaná případě odpoědi Ano, alkohol, cigarety i jiné náykoé látky, kterou zolilo 42,23 % z ýučních oborů oproti 23,53 % z gymnázia a 16,67 % z maturitních oborů. Z ýše uedeného yplýá, že studenti ýučních oborů mají oproti studentům gymnázia a maturitních oborů podstatně ětší zkušenosti s užíáním náykoých látek. V následujících podkapitolách jsou zkoumány jednotlié náykoé látky. Alkohol a cigarety Tabulka 10 Alkohol a cigarety gymnázium maturitní obory ýuční obory 50 61 60 58,82% 56,48% 66,67% Graf 11:Grafické yjádření tabulky 10 68,00% 66,00% 64,00% 62,00% 60,00% 58,00% 56,00% gymnázium maturitní obory ýuční obory 54,00% 52,00% 50,00% Tento graf procentuelně zobrazuje zkušenosti s užíáním cigaret a alkoholu. Zde jsem bohužel sledoala zkušenosti s cigaretami a alkoholem společně, proto nemohu podat přesné informace k jednotliým náykoým 48

látkám. V grafu jsou zahrnuti i studenti, kteří předchozím grafu olili odpoěď Ano, alkohol, cigarety i jiné náykoé látky. Studenti gymnázia mají s alkoholem či cigaretami zkušenost 58,82 %, studenti maturitních oborů se s uedenými látkami setkali 56,48 % a studenti ýučních oborů 66,67 %. Tabulka 11 Věk při prní konzumaci alkoholu či cigaret gymnázium maturitní obory ýuční obory do 12 let 2 4% 2 3,28% 13 21,67% 12 15 let 17 34% 25 40,98% 23 38,33% 15 let a íce 31 62% 34 55,74% 24 40% Graf 12: Grafické yjádření tabulky 11 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% gymnázium maturitní obory ýuční obory 10,00% 0,00% do 12 let 12-15 let 15 let a íce Tento graf zobrazuje respondenty, kteří předchozí odpoědi uedli, že mají zkušenosti s alkoholem či cigaretami, a jejich prní kontakt s těmito náykoými látkami. Studenti gymnázia 62 % popré konzumoali alkohol a cigarety patnácti letech ěku a později, 34 % mezi danáctým až patnáctým rokem a 4 % do danácti let. Studenti maturitních oborů konzumoali popré alkohol a cigarety 55,74 % patnácti letech ěku a íce, 40,98 % mezi danáctým až patnáctým rokem a 3,28 % do danácti let. Studenti ýučních oborů popré konzumoali alkohol 49

a cigarety 40 % patnácti letech ěku a íce, 38,33 % mezi danáctým až patnáctým rokem a 21,67 % do danácti let. Tabulka 12 Četnost konzumace alkoholu či cigaret gymnázium maturitní obory ýuční obory Jedenkrát 13 26% 19 31,15% 10 16,67% Příležitostně 24 48% 25 40,98% 16 26,67% Praidelně 13 26% 17 27,87% 34 56,67% Graf 13: Grafické yjádření tabulky 12 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% gymnázium maturitní obory ýuční obory 10,00% 0,00% jedenkrát příležitostně praidelně Tento graf ukazuje četnost užíání alkoholu a cigaret respondenty, kteří uedli, že mají s těmito látkami zkušenosti. Praidelně užíá alkohol a cigarety 26 % studentů gymnázia, 27,87 % studentů maturitních oborů a 56,67 % studentů ýučních oborů. Příležitostně užíá alkohol a cigarety 48 % studentů gymnázia, 40,98 % studentů maturitních oborů a 26,67 % studentů ýučních oborů. Jedenkrát žiotě užilo alkohol a cigarety 26 % studentů gymnázia, 31,15 % studentů maturitních oborů a 16,67 % studentů ýučních oborů. 50

Konopné drogy Tabulka 13 Konopné drogy gymnázium maturitní obory ýuční obory 18 18 37 21,18% 16,67% 41,11% Graf 14: Grafické yjádření tabulky 13 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% gymnázium maturitní obory ýuční obory Tento graf procentuálně zobrazuje zkušenosti s užíáním konopných drog. Nejčastěji takoé drogy užili studenti ýučních oborů (41,11 %), dále studenti gymnázia (21,18 %) a studenti maturitních oborů (16,67 %). Tabulka 14 Věk při prní konzumaci konopných drog gymnázium maturitní obory ýuční obory do 12 let 0 0% 0 0% 5 13,51% 12 15 let 4 22,22% 5 27,78% 12 32,43% 15 let a íce 14 77,78% 13 72,22% 20 54,05% 51

Graf 15: Grafické yjádření tabulky 14 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% do 12 let 12-15 let 15 let a íce gymnázium maturitní obory ýuční obory Tento graf zobrazuje respondenty, kteří předchozí odpoědi uedli, že s konopnými drogami mají zkušenosti, a jejich prní kontakt s těmito náykoými látkami. Studenti gymnázia popré konzumoali konopné drogy 77,78 % patnácti a íce letech ěku a 22,22 % mezi danáctým až patnáctým rokem. Studenti maturitních oborů popré konzumoali konopné drogy 72,22 % patnácti letech či později a 27,78 % mezi danáctým až patnáctým rokem. Studenti ýučních oborů konzumoali konopné drogy popré 54,05 % patnácti a íce letech ěku, 32,43 % mezi danáctým až patnáctým rokem a jako jediná sledoaná skupina měli studenti ýučních oborů 13,51 % prní zkušenosti s konopnými drogami do danácti let ěku. Tabulka 15 Četnost konzumace konopných drog gymnázium maturitní obory ýuční obory Jedenkrát 9 50% 8 44,44% 9 24,32% Příležitostně 7 38,89% 8 44,44% 15 40,54% Praidelně 2 11,11% 2 11,11% 13 35,14% 52

Graf 16: Grafické yjádření tabulky 15 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% gymnázium maturitní obory ýuční obory 10,00% 0,00% jedenkrát příležitostně praidelně Tento graf ukazuje četnost užíání konopných drog mezi respondenty, kteří uedli, že mají s těmito látkami zkušenosti. Praidelně užíá konopné látky 11,11 % studentů gymnázia, 11,11 % studentů maturitních oborů a 35,14 % studentů ýučních oborů. Příležitostně konzumuje konopné látky 38,89 % studentů gymnázia, 44,44 % studentů maturitních oborů a 40,54 % studentů ýučních oborů. Jedenkrát žiotě konzumoalo konopné látky 50 % studentů gymnázia, 44,44 % studentů maturitních oborů a 24,32 % studentů ýučních oborů. Halucinogeny Tabulka 16 Halucinogeny gymnázium maturitní obory ýuční obory 4 5 10 4,71% 4,63% 11,11% 53

Graf 17: Grafické yjádření tabulky 16 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% gymnázium maturitní obory ýuční obory 2,00% 0,00% Tento graf procentuálně zobrazuje zkušenosti s užíáním halucinogenů. Nejčastěji užili halucinogeny studenti ýučních oborů (11,11 %), dále studenti gymnázia (4,71 %) a studenti maturitních oborů (4,63 %). Tabulka 17 Věk při prní konzumaci halucinogenů gymnázium maturitní obory ýuční obory do 12 let 0 0% 0 0% 0 0% 12 15 let 0 0% 1 20% 4 40% 15 let a íce 4 100% 4 80% 6 60% 54

Graf 18: Grafické yjádření tabulky 17 120% 100% 80% 60% 40% gymnázium maturitní obory ýuční obory 20% 0% do 12 let 12-15 let 15 let a íce Tento graf zobrazuje respondenty, kteří předchozí odpoědi uedli, že s halucinogeny mají zkušenosti, a jejich prní kontakt s těmito náykoými látkami. Všichni studenti gymnázia (100 %) popré užili halucinogeny patnácti a íce letech ěku. Studenti maturitních oborů popré užili halucinogeny 80 % patnácti a íce letech ěku a 20 % mezi danáctým až patnáctým rokem. Studenti ýučních oborů užili halucinogeny popré 60 % patnácti a íce letech ěku a 40% mezi danáctým až patnáctým rokem. Tabulka 18 Četnost konzumace halucinogenů gymnázium maturitní obory ýuční obory Jedenkrát 4 100% 5 100% 6 60% Příležitostně 0 0% 0 0% 4 40% Praidelně 0 0% 0 0% 0 % 55

Graf 19: Grafické yjádření tabulky 18 120,00% 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% gymnázium maturitní obory ýuční obory 20,00% 0,00% jedenkrát příležitostně praidelně Tento graf ukazuje četnost užíání halucinogenů mezi respondenty, kteří uedli, že mají s těmito látkami zkušenosti. Příležitostně užíá halucinogeny 40 % studentů ýučních oborů. Jedenkrát žiotě konzumoalo halucinogeny 100 % studentů gymnázia, 100 % studentů maturitních oborů a 60 % studentů ýučních oborů. Stimulační látky Tabulka 19 Stimulační látky gymnázium maturitní obory ýuční obory 0 2 13 0% 1,85% 14,44% 56

Graf 20: Grafické yjádření tabulky 19 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% gymnázium maturitní obory ýuční obory 4,00% 2,00% 0,00% Tento graf procentuálně zobrazuje zkušenosti s užíáním stimulačních látek. Nejčastěji užili stimulační látky studenti ýučních oborů (14,44 %), poté studenti maturitních oborů (1,85 %). Z dotazoaných studentů gymnázia nikdo neuedl lastní zkušenost s užíáním stimulačních látek. Tabulka 20 Věk při prní konzumaci stimulačních látek gymnázium maturitní obory ýuční obory do 12 let 0 0% 0 0% 0 0% 12 15 let 0 0% 0 0% 2 15% 15 let a íce 0 0% 2 100% 11 85% 57

Graf 21: Grafické yjádření tabulky 20 120% 100% 80% 60% 40% gymnázium maturitní obory ýuční obory 20% 0% do 12 let 12-15 let 15 let a íce Tento graf zobrazuje respondenty, kteří předchozí odpoědi uedli, že mají zkušenosti se stimulačními látkami, a jejich prní kontakt s těmito náykoými látkami. Všichni studenti maturitních oborů (100 %) popré užili stimulační látky patnácti a íce letech ěku. Studenti ýučních oborů užili stimulační látky popré 85 % patnácti a íce letech ěku, 15 % mezi danáctým až patnáctým rokem. Tabulka 21 Četnost konzumace stimulačních látek gymnázium maturitní obory ýuční obory Jedenkrát 0 0% 2 100% 6 46,15% Příležitostně 0 0% 0 0% 5 38,46% Praidelně 0 0% 0 0% 2 15,38% 58

Graf 22: Grafické yjádření tabulky 21 120,00% 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% gymnázium maturitní obory ýuční obory 20,00% 0,00% jedenkrát příležitostně praidelně Tento graf ukazuje četnost užíání stimulačních látek mezi respondenty, kteří uedli, že mají s těmito látkami zkušenosti. Praidelně užíá stimulační látky 15,38 % studentů ýučních oborů. Příležitostně užíá stimulační látky 38,46 % studentů ýučních oborů. Jedenkrát žiotě konzumoalo stimulační látky 100 % studentů maturitních oborů a 46,15 % studentů ýučních oborů. Opiáty a těkaé látky Nikdo z dotazoaných neuedl, že by měl s náykoými látkami z této kategorie látek jakoukoli zkušenost. 59

8. Diskuze Výzkum proedený říjnu 2014 na Akademii Sětlá nad Sázaou, který je sestaen z 283 yplněných dotazníků od studentů gymnázia, maturitních oborů a ýučních oborů, poskytuje data k pěti hlaním okruhům otázek. K získaným ýsledkům musíme přistupoat s určitou zdrženliostí, jelikož mohou být oliněny prostředím, e kterém byly dotazníky yplněny (míněno školním prostředím), dále pak důěrou zachoání anonymity ze strany zadaatele dotazníků a neposlední řadě oliněním kolektiem, e kterém dotazník yplňoali. Je důležité zmínit, že ýsledky získané z ýzkumu na Akademii Sětlá nad Sázaou nelze zobecňoat. Lze zde šak idět určitou shodu s jinými ýzkumy. Např. se studií ESPAD, která mimo jiné zkoumá užíání ybraných drog u adolescentů podle typu studoané školy. Z ýzkumného šetření yplýá, že studenti ýučních oborů mají s náykoými látkami ětší zkušenosti než jejich rsteníci studující gymnázium či maturitní obory. Studenti ýučních oborů začínají s experimentoáním s náykoými látkami mnohých případech již před danáctým rokem žiota. Toho si můžeme šimnout u analýzy zabýající se zkušenostmi s alkoholem a cigaretami a taktéž u analýzy konopných drog. S halucinogeny a stimulačními látkami experimentují studenti ýučních oborů od danáctého roku. Oproti tomu jejich rsteníci studující gymnázium či maturitní obory experimentují s náykoými látkami nejčastěji e ěku patnácti a íce let. Domníám se, že tento fakt yplýá ze změny prostředí, přechodu ze základní školy na školu střední a s tím souisející ětší dostupnosti náykoých látek kolektiu. Věkoá hranice experimentoání s náykoými látkami souisí předeším s osobností jedince (emoční prožíání, rozumoé hodnocení a autoregulace) a také s prostředím, e kterém se daný jedinec yskytuje. Lze tedy říci, že studenti ýučních oborů se pohybují rizikoějším prostředí než jejich rsteníci studující gymnázium či maturitní obory a lze roněž hoořit o sníženém rozumoém hodnocení a autoregulaci u studentů ýučních oborů. Odborná literatura upozorňuje také na fakt, že nízká ěkoá hranice jedinců užíajících náykoé látky je spojoána s nežádoucími formami náykoého choání. S tím souisí také skutečnost, že studenti ýučních oborů e ýše 60

uedených analýzách častěji než gymnazisté či studenti maturitních oborů uádějí, že jednotlié náykoé látky konzumují praidelně (alespoň jedenkrát týdně) či příležitostně oproti studentům gymnázia a maturitních oborů. U studentů gymnázia a maturitních oborů nejsou zaznamenány ýrazné odchylky. Výzkum také ukázal, že e Sětlé nad Sázaou je dle lehké sehnat nelegální látku, a že ětšina studentů zná e sém okolí osoby, které nelegální látky užíají. Bohužel jsem nebyla schopna získat data k poronání z dříějších let, jelikož podobný ýzkum na Akademii neprobíhal. Proto narhuji praidelné opakoání ýzkumného šetření, z něhož bychom byli schopni sledoat a yhodnocoat ýoj situace daném prostředí. V souislosti se získanými daty narhuji hlouběji analyzoat pozitiní přístup k užíání náykoých látek, předeším hledání příčin a souislostí. Bylo by hodné se zaměřit na činitele oliňující rizikoé choání adolescentů - rodinné zázemí, prostředí, němž se respondenti pohybují, li médií (internet, teleize, tisk atd.), dostupnost náykoých látek apod. Dále bych se důkladněji zaměřila na zdroje získáání informací o náykoých látkách. Jedním z hlaních zdrojů informací by měly být preentiní programy e škole. Dle získaných ýsledků jsem dospěla k záěru, že dosaadní preentiní programy nejsou příliš účinné, a tudíž je třeba změnit jejich koncepci. Dalším nárhem je zefektinění či případné zaedení preentiních programů už od druhých stupňů základních škol, neboť již tito žáci se stáají rizikoou skupinou. Ve spojitosti s mým studoaným oborem (společenské ědy) taktéž narhuji rámci hodin občanské nauky ěnoat ětší pozornost rizikoému choání u studentů, a to předeším drogoé problematice. Mimo samotné drogoé problematiky by bylo příhodné zahrnout do těchto hodin aktiity, jež rozíjejí lastní sebeědomí a sebeuědomění. Díky práě takoým aktiitám můžeme posiloat názory studentů, které následně poedou k odmítaému postoji k drogám. 61

Záěr Bakalářská práce prezentuje problematiku postojů adolescentů k užíání drog, konkrétně studentů Akademie Sětlá nad Sázaou. Získané ýsledky jsou poronány mezi studenty gymnázia, maturitních a ýučních oborů. Teoretická část práce definuje postoje, adolescenci, rizikoé choání, náykoé látky a preenci, tak aby blíže specifikoala danou problematiku. Empirická část, složena z tabulek a jejich grafického yjádření následně doplněných o komentáře, ychází z dotazníkoého šetření proedeného na Akademii Sětlá nad Sázaou. Výsledky šetření přináší další důkazy o tom, že problematika užíání náykoých látek mezi adolescenty je záažná. Lze se domníat, že postoje a jednání dospíajících jsou oliněny snadnou dostupností legálních i nelegálních náykoých látek, nedůsledným dodržoáním legislatiy a též nedostačující preencí. Ze získaných ýsledků prezentujících znepokojující poznatky o choání adolescentů, předeším studentů ýučních oborů, nelze yozoat obecně platné záěry, ale domníám se, že ýsledky práce by mohly přispět k podpoře preentiních programů na Akademii Sětlá nad Sázaou. Výsledky práce také prezentují důležitost zařazoání drogoé problematiky do ýuky, předeším do hodin občanské nauky. 62

Seznam použité literatury 1. ATKINSON L., Rita. Psychologie. Praha: Portál, 2003. s. 616 622. ISBN 80-7178-640-3 2. CSÉMY, Ladisla., CHOMYNOVÁ, Pala. Zaostřeno na drogy. Praha: Úřad lády České republiky. Únor 2012. Roč. 10, č. 1. ISSN 1214-1089 3. HARTL, Pael., HARTLOVÁ, Helena. Psychologický sloník. 2. yd. Praha: Portál, 2009. 774 s. ISBN 978-80-7367-569-1 4. HAYESOVÁ, Nicky. Základy sociální psychologie. 7. yd. Praha: Portál, 2013. s. 95 116. ISBN 978-80-262-0534-0 5. HERMOCHOVÁ, Soňa. Hry pro žiot: sociálně psychologické hry pro děti a mládež 1. Praha: Portál, 1994. 174 s. ISBN 80-85282-79-8 6. HERMOCHOVÁ, Soňa. Hry pro žiot: sociálně psychologické hry pro děti a mládež 2. Praha: Portál, 1994. 146 s. ISBN 80-7178-042-1 7. ILLES, Tom. Děti a drogy. 2. upr. yd. Praha: ISV nakladatelstí, 2002. 55 s. ISBN 80-85866-50-1 8. KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogoé záislosti: Mezioboroý přístup 2. Praha: Úřad lády České republiky, 2003. 343 s. ISBN 80-86734-05-6 9. KAYSOVÁ, Miroslaa. Kouření cigaret a další formy rizikoého choání adolescentů. Českosloenská psychologie. Praha: Psychologický ústa AV ČR, 2003. Roč. 47, č. 1., s. 56 64. ISSN 0009-062X 10. KIKALOVÁ, Kateřina. KOPECKÝ, Mirosla. Úod do studia preence záislostí dětí a dospíajících. Olomouc: Unierzita Palackého, 2014. 45 s. ISBN 978-80-244-3928-0 11. LANGMEIER, Josef. KREJČÍŘOVÁ, Dana. Výojoá psychologie. 4. dopl. yd. Praha: Grada, 2006. s. 142 166. ISBN 80-247-1284-9 12. LAŠEK, Jan. Sociální psychologie II. 3. yd. Hradec Králoé: Gaudeamus, 2011. s. 48 55. ISBN 978-80-7435-116-7 13. MACEK, Petr. Adolescence. 2. upr. yd. Praha: Portál, 2003. 141 s. ISBN 80-7178-747-7 14. MARÁDOVÁ, Ea. Preence záislostí. Praha: Vzděláací institut ochrany dětí, 2006. 28 s. ISBN 80-86991-70-9 63

15. MATOUŠKOVÁ, Ingrid. Aplikoaná forenzní psychologie. Praha: Grada, 2013. s. 30 38. ISBN 978-80-247-4580-0 16. MIOVSKÝ, Michal a kol. Primární preence rizikoého choání e školstí. Praha: Sdružení SCAN, Unierzita Karloa & Togga, 2010. 253 s. ISBN 978-80-87258-47-7 17. MIOVSKÝ, Michal a kol. Nárh doporučené struktury minimálního preentiního programu preence rizikoého choání pro základní školy. Praha: Unierzita Karloa & Togga, 2012. 100 s. ISBN 978-80-87258-74-3 18. NEŠPOR, Karel. Jak poznat účinky drog a jaká mají rizika. Praha: Státní zdraotní ústa. 1997. 16 s. ISBN 80-7071-079-9 19. NEŠPOR, Karel. Náykoé choání a záislost. 2. upr. yd. Praha: Portál, 2003. 151 s. ISBN 80-7178-831-7 20. NEŠPOR, Karel. CSÉMY, Ladisla. Průchozí drogy: Co by měli ědět rodiče a další dospělí, kteří se starají o děti a dospíající. Praha: Fortuna, 2002. 28 s. ISBN 80-7071-198-1 21. RADIMECKÝ, Josef a kol. Úod do Adiktologie: učební podklady ke kurzu. Praha: Centrum adiktologie, 2007. 59 s. ISBN 978-80-239-9960-0 22. RAY, Oakley., KSIR, Charles. Drugs, society and human behaior. 7. yd. Boston: McGraw-Hill, 1996. 462 s. ISBN 0-8151-7116-1 23. RICHTER, Jiří (ed.). Jak e škole ytořit zdraější prostředí: příručka o efektiní školní drogoé preenci. Praha: Úřad lády České republiky, 2005. 156 s. ISBN 80-86734-38-2. 24. SKORUNKOVÁ, Radka. Úod do ýojoé psychologie. Hradec Králoé: Gaudeamus, 2011. s. 52 55. ISBN 978-80-7435-115-0 25. SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: uedení do problematiky. Praha: Grada, 2010. 281 s. ISBN 978-80-274-2907-7 26. SOBOTKOVÁ NIELSEN, Veronika a kol. Rizikoé a antisociální choání adolescenci. Praha: Grada, 2014. 147 s. ISBN 978-80-247-4042-3 27. ŠPALEKOVÁ, Marta a kol. Nástrahy dnešní doby: Materiály pro ýchoné poradce a metodiky preence na ZŠ a SŠ. Praha: Dr. Josef Raabe, 2011. 72 s. ISBN 978-80-87553-22-0 64

28. ŠTABLOVÁ, Renata a kol. Drogy, kriminalita a preence. Praha:Vydaatelstí PA ČR, 1997. 214 s. ISBN 80-85981-64-5 29. TOWNSEND, John. Hranice a dospíající. Přel. R. Brahoá. Praha: Nárat domů, 2009. 247 s. ISBN 978-80-7255-191-0 30. VAŠUTOVÁ, Marie. Pedagogické a psychologické problémy dětstí a dospíání. Ostraa: Filozofická fakulta Ostraské unierzity Ostraě, 2005. 278 s. ISBN 80-7042-691-8 31. VAŠUTOVÁ, Marie., PANÁČEK, Michal a kol. Mezi dětstím a dospělostí: ybrané kapitoly z psychologie adolescence. Ostraa: Filozofická fakulta Ostraské unierzity Ostraě, 2013. 137 s. ISBN 978-80-7464-125-1 32. VÝROST, Jozef., SLAMĚNÍK, Ian a kol. Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008. s. 127 143. ISBN 978-80-247-1428-8 33. ZÁBRANSKÝ, Tomáš. Drogoá epidemiologie. Olomouc: Unierzita Palackého, 2003. 95 s. ISBN 80-244-0709-4 65

Seznam tabulek Tabulka 1... 36 Tabulka 2... 38 Tabulka 3... 39 Tabulka 4... 41 Tabulka 5... 42 Tabulka 6... 43 Tabulka 7... 44 Tabulka 8... 45 Tabulka 9... 47 Tabulka 10... 48 Tabulka 11... 49 Tabulka 12... 50 Tabulka 13... 51 Tabulka 14... 51 Tabulka 15... 52 Tabulka 16... 53 Tabulka 17... 54 Tabulka 18... 55 Tabulka 19... 56 Tabulka 20... 57 Tabulka 21... 58 66

Seznam grafů Graf 1: Grafické yjádření tabulky 1... 36 Graf 2: Grafické yjádření tabulky 1... 37 Graf 3: Grafické yjádření tabulky 2... 38 Graf 4: Grafické yjádření tabulky 3... 40 Graf 5: Grafické yjádření tabulky 4... 41 Graf 6: Grafické yjádření tabulky 5... 42 Graf 7: Grafické yjádření tabulky 6... 44 Graf 8: Grafické yjádření tabulky 7... 45 Graf 9: Grafické yjádření tabulky 8... 46 Graf 10: Grafické yjádření tabulky 9... 47 Graf 11:Grafické yjádření tabulky 10... 48 Graf 12: Grafické yjádření tabulky 11... 49 Graf 13: Grafické yjádření tabulky 12... 50 Graf 14: Grafické yjádření tabulky 13... 51 Graf 15: Grafické yjádření tabulky 14... 52 Graf 16: Grafické yjádření tabulky 15... 53 Graf 17: Grafické yjádření tabulky 16... 54 Graf 18: Grafické yjádření tabulky 17... 55 Graf 19: Grafické yjádření tabulky 18... 56 Graf 20: Grafické yjádření tabulky 19... 57 Graf 21: Grafické yjádření tabulky 20... 58 Graf 22: Grafické yjádření tabulky 21... 59 67

Seznam příloh Příloha A Dotazník k bakalářské práci Příloha B Ukázka spráně yplněného dotazníky Příloha C Ukázka yřazeného dotazníku Příloha D Minimální preentiní program Akademie Sětlá nad Sázaou dostupný na: http://www.akademie-setla.cz/files/board/plan-drogy-2014-2015.pdf 68

Příloha A Dotazník k bakalářské práci na téma Postoje adolescentů k užíání drog Pokyny pro yplnění dotazníku: V dotazníku zakroužkujte ždy jednu odpoěď, která je Vám nejbližší (u otázek č. 4 a 11 můžete ybrat íce možností). V případě, že se Vám nelíbí ani jedna z nabízených odpoědí, máte prostor pro lastní yjádření k otázce odpoědi Jiné. Pozn.: Tento dotazník je anonymní a slouží ýhradně pro potřeby ýzkumu bakalářské práce. Žádám Vás tedy o pradié a co nejpřesnější yplnění. Kristýna Jelínkoá, studenta 3. ročníku Pedagogické fakulty Hradci Králoé 1. Pohlaí: a) muž b) žena 2. Studuji: a) Střední odborné učiliště b) Střední odbornou školu s maturitou c) Gymnázium Napište náze Vašeho oboru:... 3. Ročník studia:. 4. Kde získááte informace o drogách? a) Ve škole b) Na internetu c) Z médií (noiny, teleize ) d) Z odborné literatury e) Jiné:. Lze ybrat íce možností. 5. Co si předstaíte pod pojmem droga? a) Nelegální látku se silnou záislostí b) Nelegální látku, ale i alkohol a cigarety c) Látku naozující příjemné stay d) Látku ohrožující naše zdraí e) Jiné:. 6. Když se řekne drogoě záislý, co si ybaíte? a) Osobu, která je díky sé záislosti předurčena k tomu, aby překračoala zákon. b) Osobu, která bez drogy nemůže být. c) Osobu, která je nemocná. d) Jiné:.

7. Z jakého důodu podle Vás lidé užíají drogy? a) Chtějí yzkoušet jaké to je. b) Řeší tím sé osobní problémy. c) Protože to dělají jejich přátelé. d) Chtějí se odlišit od ostatních. e) Jiné:. 8. Znáte e sém okolí osoby, které užíají drogy? a) Ano b) Ne 9. Myslíte si, že lze e Sětlé nad Sázaou sehnat lehce drogu? a) Ano b) Ne 10. Pokud Vám někdo nabídne drogu, jak se zachoáte? a) Odmítnu nabídku. b) Přijmu drogu a užiji ji. c) Konopné drogy přijmu, ale ostatní odmítnu. d) Přijmu, ale nenechám si ji, nabídnu ji například kamarádoi. e) Jiné: 11. Máte lastní zkušenost s užíáním drog? a) Ne, ale chtěl(a) bych to yzkoušet. b) Ne c) Ano, alkohol a cigarety d) Ano, konopné drogy (marihuana a hašiš) e) Ano, halucinogeny (LSD, lysohláky ) f) Ano, stimulační látky (peritin, kokain ) g) Ano, opiáty (heroin, opium ) h) Ano, těkaé látky (toluen, benzín ) Lze ybrat íce odpoědí. 12. V případě, že jste předchozí otázce odpoěděl(a) ano napište ěk, e kterém jste měli prní kontakt s drogou a napište četnost užíání konkrétní drogy (jedenkrát, příležitostně, praidelně): příklad: alkohol 17 let, příležitostně...

Příloha B

Příloha C

Příloha D