PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE Kněžmostka, Suhrovice, oprava koryta v ř. km 14,000 14,500 Posouzení možnosti pročištění koryta vodního toku Kněžmostka pomocí trhacích prací Zpráva o geofyzikálních měřeních 27. 5. 2015 G IMPULS Praha spol. s r.o. Přístavní 24, 170 00 Praha 7
2 Řešitel RNDr. Jaroslav Bárta, CSc.... Odborná způsobilost projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce (obor geofyzika). Vydalo MŽP pod pořadovým číslem 1620/2002. Odborná způsobilost projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce (zkoumání geologické stavby). Vydalo MŽP pod pořadovým číslem 2179/2013. Držitel střelmistrovského průkazu 014832, vydán OÚ Brno 20. 12. 1975 pod čj. 1421/75 Jednatel firmy G IMPULS Praha spol. s r.o.: RNDr. Dušan Dostál... G IMPULS Praha spol. s r.o. pracoviště Přístavní 24, 170 00 Praha 7 tel./fax 266712779 Praha 27. 5. 2015 Společnost G IMPULS Praha má certifikovaný systém zabezpečování jakosti podle mezinárodní normy ISO 9001:2008. Certifikát byl udělen certifikačním orgánem 3EC International. Rozdělovník: 1. - 3. Povodí Labe, státní podnik, Závod Jablonec n. Nisou, Želivského 5, 466 05 Jablonec n. Nisou + CD 4. G IMPULS Praha spol. s r.o., Přístavní 24, 170 00 Praha 7, archiv
3 Obsah 1. ÚVOD... 4 2. GEOFYZIKÁLNÍ MĚŘENÍ... 6 3. PROBLEMATIKA TRHACÍCH PRÁCÍ... 8 4. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ... 11 LITERATURA... 12 PŘÍLOHY... 12
4 1. ÚVOD Na základě objednávky Povodí Labe, státní podnik, Závod Jablonec n. Nisou, Želivského 5, 466 05 Jablonec n. Nisou zajistil G IMPULS Praha spol. s r.o., technická kancelář Přístavní 24, 170 00 Praha 7 geofyzikální měření, jehož konečným cílem bylo posouzení možnosti pročištění koryta vodního toku Kněžmostka za pomoci trhavin v chráněném území Natura 2000 Drhleny. Objednatel požaduje věnovat pozornost cca 500 m dlouhému úseku, který se nachází v místech, které jsou v projektu sanace označeny jako SO 1 (stavební objekt 1). Přesněji, jedná se o ř. km 14,000 až 14,500. Lokalizace tohoto místa je schematicky zobrazena v obr. 1. Obr. 1: Situace zájmového území. V zájmovém místě dochází k situaci, kdy zejména kaly z Komárovského rybníka postupně zaplňují říční koryto. Dochází ke zpomalování toku a postupně k úplnému zaplnění koryta bahnem. Průtočnost úseku se tak výrazně zpomaluje. Celou situaci dále komplikuje příčná hrázka, která ohraničuje horní část Drhlenského rybníka. Již v roce 1999 byl problém zanášení bahnem řešen trhacími pracemi. Koryto, které není jinak přístupné pro větší mechanizaci, bylo vystříleno a terén byl znovu upraven. V současnosti se jedná o obdobný návrh, tj. použít trhaviny pro úpravu koryta. Hlavní úkoly prací prováděných v rámci zde předkládaného projektu lze rozdělit do dvou částí následující: 1. Pomocí komplexu průzkumných geofyzikálních prací posoudit proveditelnost trhacích prací pro uvolnění koryta.
5 2. Na základě získaných poznatků z geofyzikálních měření vypracovat návrh, jak postupovat při provádění trhacích prací, popřípadě také upozornit na nutnost občasných kontrolních měření (seismicita) v místech, kde by na základě geofyzikálních měření bylo zjištěno, že se jedná o kritické úseky s potenciální nestabilitou svahů údolí. Pro ilustraci uvádíme tři snímky, pořízené při rekognoskaci terénu. Obr. 2 a obr. 3 ukazují kritický, zabahněný úsek. Na obr. 4 je příklad ilustrující charakter svahů kolem toku. Obr. 2: Zanesená část koryta Kněžmostky Obr. 3: Zanesená část koryta Kněžmostky
6 Obr. 4: Část levého svahu Kněžmostky 2. GEOFYZIKÁLNÍ MĚŘENÍ Geofyzikálnímu průzkumu předcházela rekognoskace terénu, která probíhala za přítomnosti pracovníků objednatele a zhotovitele prací. Zhotovitel prací pak následně využil databázi České geologické služby (Geofond) a prověřil, zda nejsou v databázi k dispozici poznatky ze starších průzkumů, které by případně mohly ovlivnit názor na prováděcí projekt geofyzikálních prací, nebo případně by mohly významně změnit základní znalosti o geologické (geotechnické) stavbě zájmového území. Ze studia databáze České geologické služby vyplynulo, že zájmová oblast nebyla předmětem soustavnějšího zájmu spojeného s vrtným průzkumem. To je způsobeno jednak tím, že území není příliš obydleno (zastavěno) a geologické poměry jsou pro mapujícího geologa dokladovatelné ze studia celkem odkrytého terénu. Z pohledu našich konkrétních potřeb lze konstatovat, že terén je budován křídovými útvary. Určitým problémem je, že pevné pískovcové bloky se střídají s více navětralými partiemi, anebo pískovcové vrstvy leží na jílovém podloží (střídání pískovcových a jílových souvrství). Na lokalitě bylo vytýčeno několik geofyzikálních profilů, které byly vedeny tak, aby dobře reprezentovaly zájmové území. Profil P1 byl veden po pravém břehu říčky, v zásadě po příbřežní stezce pro pěší. Profily P3 a P4 byly vedeny po pravém svahu údolí, Profil P5 byl veden také po pravém svahu, ale překročil i koryto říčky a byl zakončen až v oblasti levého svahu údolní nivy. Průběh profilů je zřejmý z přílohy 1. Na lokalitě byly použity dvě geofyzikální metody. První metodou je seismický průzkum. Seismiku lze považovat za přímou metodu, která je schopna podat informace o geotechnických poměrech lokality a také podat poznatky potřebné pro projektování trhacích prací. Rychlost šíření seismických vln je funkcí modulu pružnosti, Poissonova čísla a objemové hmotnosti prostředí, kterým se vlna šíří. V zásadě sledujeme buď vlny přímé, refragované a reflexní. Přímá vlna se šíří k nějakému seismickému rozhraní a zde se odráží (vzniká vlna reflexní, odražená). Pokud vlna se za určitých podmínek na rozhraní zlomí a nějaký čas klouže po seismické hranici, je to vlna refragovaná, lomená. Vlna refraguje pouze
7 na rozhraní, kde v nadložní poloze je seismická rychlost nižší jak v podloží. Výše zmíněné vlny mají buď charakter vln podélných či příčných. Zvláštním typem vln jsou vlny povrchové, které v našem případě vznikají na rozhraní povrchová poloha a podloží (rozhraní mezi povrchovými kvartérními sedimenty a pevnější podložní polohou). Pro bližší pochopení dané problematiky odkazujeme na literaturu (viz lit. Bárta 2009, nebo Griffin 1979). Seismické měření proběhlo na profilu P1. Další geofyzikální metodou byla metoda odporové tomografie. Tato metoda je založena na odporovém měření hornin. Specifikem odporové tomografie je to, že měření probíhá s multielektrodovým uspořádáním elektrod a počítačový program postupně zapojuje různé varianty uspořádání. To vede k podrobnému proměření prostředí obdobně jako u lékařské tomografie apod. Výsledkem měření jsou pak zejména odporové řezy sestavené pomocí interpretačního programu (v našem případě Res2Dinv). Pro bližší pochopení dané problematiky odkazujeme na literaturu (viz lit. Bárta 2009 nebo Griffin 1979 nebo Karous 1989). Multielektrodové měření proběhlo na profilech P3, P4, P5 a částečně i P1. Výsledky seismických měření jsou prezentovány na komplexní příloze 2. V horní části přílohy je seismický řez charakterizující průběh refrakčního rozhraní a rychlostní poměry. Níže následují příklady analýzy seismických povrchových vln (dispersní křivky). Ještě níže je příklad seismického záznamu včetně frekvenční analýzy. Výsledky seismických měření lze shrnout do následujících poznatků: - Skalní podloží se pod povrchovou vrstvou nachází v proměnlivé hloubce mezi 0 až 8 m. - Rychlost seismických podélných vln v připovrchové vrstvě se pohybuje kolem 310 m/s. V podložní (skalní) poloze dosahuje rychlost hodnot kolem 2400 m/s. - Povrchové vlny mají několik módů a jsou velmi zřetelné a intenzivní. Šíří se rychlostí kolem 210 m/s. Mocnost připovrchové polohy pro tyto vlny činí kolem 7 m. - Dominantní frekvence pro podélné vlny je 25 Hz. Útlum pro podélné vlny byl zjištěn cca 2% na jeden metr trasy. Zásadní je ovšem, že intenzita povrchových vln je zhruba devítinásobkem vůči vlnám, které se odrážejí od podzemních struktur. Výsledky odporových měření jsou prezentovány v příloze 3 v podobě odporových řezů. Z odporových řezů plyne, že pískovcové polohy (zvýšený odpor) jsou v souvrstvích střídány polohami jílovitými (nízký odpor). V těsném okolí řečiště lze identifikovat bahenní výplň koryta říčky. Mocnost bahenních sedimentů je logicky mění, ale může v centru řečiště dosahovat i mocnosti (hloubky) kolem 3 m. Z geofyzikálního pohledu lze učinit závěr, že řešení zanesení koryta říčky je pomocí trhacích prací možné za předpokladu, že práce provede zkušený střelmistr, který bude brát v úvahu nebezpečí šíření intenzivní povrchové a zvukové vlny údolím. Trhací práce by měly být průběžně sledovány seismickými stanicemi. Data ze seismických měření a pasportizace vybraných budov z bližšího okolí by měly být nejenom kontrolou vlastní práce, ale i případným podkladem pro jednání s potenciálními stěžovateli na hluk, otřesy apod. Pasportizace by měla proběhnout ještě před zahájením trhacích prací. Seismické stanice budou monitorovat trhací práce cca jeden týden.
8 3. PROBLEMATIKA TRHACÍCH PRÁCÍ Trhací práce lze provést pouze za předpokladu, že budou naplněny všechny zákonné předpisy a že dodavatel trhacích prací bude mít schválen technologický postup prací Obvodním báňským úřadem. Sestavení technologického postupu by pro odbornou firmu nemělo být neznámým pojmem, nicméně níže uvádíme požadavky, které by mohly být na potenciální dodavatele již vzneseny v rámci poptávkového řízení včetně výměr (nacenění) základních rozpočtových položek. Technologie trhacích prací Základním dokumentem pro návrh a provedení odstřelů k vyčištění koryta Kněžmostky je technologický postup trhacích prací. Od tohoto dokumentu se střelmistr nesmí odchýlit, s výjimkou prací směřujících k záchraně osob a majetku v případě, který nesnese odklad. Protože se v tomto konkrétním případě jedná o málo soudržnou, bažinatou zeminu, lze doporučit, resp. s výhodou použít tzv. táhlé nálože. Odpadne tím především potřeba zřízení velkého množství vývrtů a propojování velkého roznětného okruhu. Nálož bude umístěna v ose čištěného koryta a je vždy spojitá v daném úseku. Délka úseku vychází zejména z místních podmínek, tj. maximální velikosti nálože, kterou lze v daném úseku bezpečně odpálit (seismické zatížení okolí, rozlet bahna, akustická vlna apod.). Nálož se umisťuje do stejné hloubky pod úroveň terénu a podle zhruba stejných zásad jako nálože vývrtové, tj. cca do jedné poloviny až dvou třetin hloubky vrstvy bahenního nánosu k vystřelení. Vzhledem k tomu, že se jedná o pohyb pracovníků po málo únosné zemině, je třeba dbát zvýšené pozornosti na bezpečnost pracovníků během přípravných prací a během pokládky náloží (jištění lanem, dřevěné podlážky apod.). Legislativní rámec Práce budou probíhat podle technologického postupu trhacích prací. Ten musí být schválen místně příslušným obvodním báňským úřadem v tomto případě Obvodním báňským úřadem pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského (působnost pro okres Mladá Boleslav, obec Branžež a obec Kněžmost, část obce Drhleny) a musí nabýt právní moci. Teprve poté je možné přistoupit k provádění vlastních odstřelů. Technologický postup Náležitosti technologického postupu trhacích prací jsou dány Přílohou č. 4 Vyhlášky Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb. o výbušninách ve znění pozdějších předpisů. Technologický postup trhacích prací musí obsahovat zejména vymezení výbušnin a pomůcek povolených k používání na pracovišti, stanovení technologie trhacích prací a omezující podmínky odstřelu, způsob ochrany okolí před účinky odstřelu, potřebný počet pracovníků včetně střelmistrů, situaci místa odstřelu a jeho nejbližšího okolí s vymezením manipulačního prostoru a bezpečnostního okruhu a způsob jejich vyklizení a uzavření, prostředky k vyhlašování výstražných signálů a nouzového signálu a způsob jejich vyhlašování, čekací dobu, zásady určení úkrytů pracovníků a místa odpalu, rozmístění a velikost náloží, způsob roznětu a povolené odchylky mezi naměřeným a vypočteným odporem roznětného okruhu, zabezpečení strojního a elektrického zařízení ohroženého trhacími pracemi, způsob těsnění náloží, opatření při selhávce včetně způsobu její likvidace, pravomoc a odpovědnost pracovníků zúčastněných při trhacích pracích, podmínky pro případné dělení náložek trhavin, spouštění náložek když je ve vývrtu roznětná náložka, nabíjení roznětných náložek pomocníkem, používání více roznětných náložek v náloži, adjustaci roznětné náložky několika rozněcovadly.
9 V technologickém postupu je nutno zejména popsat následující prvky projektu: - Výbušniny a pomůcky: předpoklad použití systému táhlé nálože tvořené buď náložkami průmyslové plastické trhaviny navázané na standardní bleskovici nebo několika svazků vysokogramážní bleskovice (např. Startline 100). Dlouhodobé praktické zkušenosti při použití utěsněné táhlé nálože v bahně ve hloubce cca 0,5 m a hmotnosti cca 1,5 kg na běžný metr uvádějí výslednou hloubku rýhy cca 1,2 m. Pro nasazení v lokalitě Kněžmostky by tedy měla postačovat maximální hmotnost 1,0 kg na běžný metr; - Stanovení technologie: pro vystřelení bahenního nánosu v požadovaném místě a hloubce budou použity táhlé nálože tvořené vodovzdornou průmyslovou plastickou trhavinou nebo několika žilami vysokogramážní bleskovice. Tyto budou zatlačeny cca do hloubky 0,5 m do bahna v trase koryta, případně v upravené trase požadované správcem toku. Hmotnost trhaviny max. 1,0 kg na běžný metr, bude upravena po prvním zkušebním odstřelu. Roznět elektrickými rozbuškami. Celá délka čištěného úseku bude rozdělena do několika dílčích etap, které budou odpalovány postupně, vždy ve směru proti toku, aby byl okolní terén postupně odvodňován. Součástí prvního zkušebního odstřelu bude i měření a vyhodnocení seismické a tlakovzdušné vlny, podle výsledku pak budou na místě upraveny výsledné parametry (max. velikost nálože) etapových odstřelů; - Omezující podmínky: místem odstřelů a plánovaného bezpečnostního okruhu neprocházejí žádné podzemní ani nadzemní inženýrské sítě ani se zde nenacházejí žádné stavební objekty. Zásadní omezující vliv tedy bude mít interakce prací, resp. projevů vedlejších nežádoucích účinků se životním prostředím práce by měly být prováděny šetrně, aby byly minimalizovány negativní účinky odhozu rozstřeleného bahna do bezprostředního okolí. Dále bude potřeba respektovat případné požadavky na ochranu rostlin či živočichů ze strany orgánů ochrany životního prostředí; - Ochrana okolí: vzhledem k typu prací a konkrétní situaci v místě provádění prací není potřeba provádět žádná zvláštní opatření k ochraně okolí. Mechanizace nebude přítomna, na toku ani v bezpečnostním okruhu se nenacházejí žádné objekty ani inženýrské sítě. Nálože budou dimenzovány tak, aby nehrozilo nebezpečí ani od seismické ani od tlakovzdušné vlny. Jediným přímým důsledkem tedy bude rozlet bahna z trasy toku do bezprostředního okolí a ten je přímým cílem navržených prací; - Počet pracovníků: vzhledem k typu prací a konkrétní situaci v místě provádění prací postačí pro zajištění odborných činností jeden střelmistr a jeden pomocník. Rozšiřujícím faktorem z hlediska počtu pracovníků však bude zajištění bezpečnostního okruhu, kde lze předpokládat potřebu doplnění dalších cca 3 až 6 osob coby hlídek; - Manipulační prostor: manipulační prostor zahrnuje prostor přípravy rozstřelení bahenního nánosu. Mohou zde být prováděny pouze práce bezprostředně související s přípravou odstřelů. Prostor prací se nachází v řečišti Kněžmostky a mohou se zde pohybovat pouze střelmistr a jeho pomocníci; - Bezpečnostní okruh: bezpečnostní okruh zahrnuje prostor v šířce dna údolí Kněžmostky a délce vždy cca 100 m. Přesně vymezen bude v konkrétním technologickém postupu na základě místního šetření. Prostor bude po dobu provádění odstřelů vyklizen a uzavřen prokazatelně proškolenými hlídkami. Za proškolení a rozmístění hlídek zodpovídá střelmistr provádějící trhací práce. Hlídky budou rozmístěny tak, aby byl zajištěn bezpečný průběh prací, byly pokud možno kryty před jemným spadem bahna a zároveň měly potřebný přehled o situaci na hranici bezpečnostního okruhu. Spojení s hlídkami vysílačkami nebo hlasem, vyhlašování signálů sirénou nebo píšťalkou;
10 - Vyhlašování signálů: Dva dlouhé hvizdy:příkaz k odchodu všech nezúčastněných osob z ohroženého prostoru a odchod hlídek na předem určená stanoviště; Jeden dlouhý hvizd: Jednu minutu před odstřelem a po zjištění, že je ohrožené území zcela vyklizeno a zajištěno hlídkami. Nálože jsou připraveny k odpálení; Ukončující signál: Dlouhý hvizd po odstřelu, provedené prohlídce a zajištění pracoviště, pokud nedošlo k selhávce; Nouzový signál: Hlasitým voláním NESTŘÍLET! a krátkými, přerušovanými hvizdy při zjištění, že byl narušen bezpečnostní okruh, nebo při zjištění skutečností, které by mohly ohrozit bezpečnost osob či majetku; Všechny signály mimo nouzového mohou být vydávány pouze na přímý osobní pokyn střelmistra; - Čekací doba: Na pracoviště se smí po odstřelu vstoupit až po uplynutí čekací doby. Ta činí minimálně pět minut a při podezření na selhávku se tato doba prodlužuje na deset minut. Jestliže došlo k selhávce, musí se bezodkladně přistoupit k její likvidaci. V místě odstřelu pak mohou být vykonávány pouze práce s tímto bezprostředně související. Bezpečnostní okruh musí zůstat uzavřen. Selhávku zneškodňuje střelmistr provádějící trhací práce. Zjistí-li pracovníci selhávku nebo zbytky nevybuchlých výbušnin až během dalších prací, jsou povinni tyto ihned přerušit a okamžitě informovat střelmistra, v jeho nepřítomnosti pak stavbyvedoucího. Po zneškodnění selhávky musí střelmistr provést prohlídku místa odstřelu a odstranit případné zbytky nevybuchlých výbušnin. Případná selhávka bude odstraněna přiložením nové roznětné náložky; - Přílohy: součástí podání technologického postupu k projednání na místně příslušném obvodním báňském úřadě jsou i nezbytné přílohy, zejména a) Seznam účastníků řízení, b) Řešení střetu zájmů a ochrana práv a právem chráněných zájmů, c) Situace pracoviště a bezpečnostní okruh. Trasa, kterou je nutno pro nové koryto říčky prostřílet je podrobně vykreslena v mapovém schématu, viz příloha 4. Požadavky na kontrolní činnost v průběhu měření Před zahájením trhacích prací bude provedena pasportizace blízkých budov. V rámci pasportizace bude popsán jejich stavební stav a budou zaevidovány jejich případné technické nedostatky. V průběhu trhacích prací bude lokalita průběžně monitorována třemi seismickými stanicemi. Jedna stanice bude umístěna v oblasti zástavby, která se nachází poblíž severního konce geofyzikálního profilu P1. Druhá aparatura bude umístěna poblíž jižního konce profilu P1 (hrázka zbudovaná na říčce Kněžmostka). Třetí aparatura bude mít pohyblivé stanoviště a bude se posouvat průběžně s postupem trhacích prací. Aparatury na konci a začátku profilu P1 budou zapojeny průběžně v pracovní době střelmistra. Tyto stabilní aparatury budou vícekanálové a budou mít k dispozici alespoň jeden třísložkový geofon. Třetí aparatura, která se bude pohybovat podél břehu a bude umísťována vždy v blízkosti právě probíhajících trhacích prací, může být jednosložková (jednosložkový geofon), nemusí sledovat pasivně celodenní seismicitu okolí, ale musí být zařízena tak, aby zachytila aktuálně odpálenou nálož (její spuštění tedy musí být vázáno na odpal roznětnice). O měření bude po dokončení prací sestavena závěrečná zpráva. Seismická měření musí provádět certifikovaný pracovník (Odborná způsobilost projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce (obor geofyzika). Vydává MŽP.
11 Přehled kvalifikačních požadavků na uchazeče Účastníci soutěže musí z hlediska prokázání odbornosti doložit výpisem z obchodního a/nebo živnostenského rejstříku živnostenské oprávnění k výkonu koncesované živnosti Provádění trhacích a ohňostrojných prací. Dodavatel trhacích prací musí být pojištěn na odpovědnost za škodu podnikatele nejméně na hodnotu 15 000 000 Kč. Účastníci soutěže musí prokázat, že seismické kontrolní práce bude projektovat, provádět a vyhodnocovat pracovník s certifikací Ministerstva životního prostředí ČR: Odborná způsobilost projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce (obor geofyzika). 4. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Geofyzikální měření prokázalo reálnost uvažovaného záměru uvolnit koryto říčky Kněžmostka pomocí trhacích prací. V kapitole 3 je podrobně probrána technologie, jaký postup by měl být pro trhací práce zvolen. V příloze 5 je uveden formulář s rozpisem požadovaných položek k nacenění. V souborech uložených na průvodním CD je také tabulka pro nacenění ve formátu Excel.
12 LITERATURA Bárta J. (2009): Použití geofyzikálních metod pro účely ochrany malých vodních zdrojů a jímacích objektů. G IMPULS Praha pro Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Bárta J., koordinátor expertů (2009): Možnosti geofyzikálních metod při ověřování nejasných strukturně geologických, popřípadě jiných vztahů na lokalitách při průzkumu a nápravě starých ekologických zátěží. Metodická příručka MŽP ČR. Bartoš J., Mráz E. (1967): Výbušiny a trhací práce. Nakladatelství Práce. Griffin R.H., editor (1979): Geophysical Exploration for Engineering and Environmental Investigations. US Army Corps of Engineers. Horký J. (1987): Trhací práce a rozpojování hornin. Skripta VŠB. Karous M. (1989): Geoelektrické metody průzkumu. SNTL/Alfa. PŘÍLOHY Příloha 1: Mapa profilů. Kněžmostka. Příloha 2: Analýza seismických dat z profilu P1. Kněžmostka. Příloha 3: Odporová tomografie, profily P1, P3, P4, P5. Kněžmostka. Příloha 4: Trasa, kterou budou vedeny trhací práce. Příloha 5: Formulář s rozpisem položek k nacenění.
14 Formulář s rozpisem položek k nacenění (nevyplněný) Činnost Příprava a schválení technologického postupu Přípravné práce Pokusný odstřel a jeho vyhodnocení Realizace trhacích prací Pasportizace stavu budov, případně dalších objektů v okolí trhacích prací Seismický monitoring průběžně v době trhacích prací Materiálové vstupy (trhaviny, doprava) Závěrečná zpráva Cena celkem bez DPH v Kč Cena včetně DPH 21% v Kč Fakturační jednotka Počet fakturačních jednotek hodina 60 hodina 60 hodina 40 hodina 350 celek 1 celek 1 celek 1 hodina 50 Cena za jednotku v Kč Cena navržená dodavatelem bez DPH v Kč