Finanční analýza žadatele o úvěr

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví Finanční analýza žadatele o úvěr Diplomová práce Autor: Bc. Renata Plodíková Finance, Finanční obchody Vedoucí práce: Ing. Jiří Anděl, CSc. Praha Duben, 2011 1

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne 29. 4. 2011 Renata Plodíková 2

Anotace: Cílem diplomové práce je vypracování finanční analýzy společnosti J.P.Sport, s.r.o., která provozuje hotel, s vyuţitím vybraných nástrojů pro měření a řízení finanční výkonnosti. Zpracovaná analýza bude součástí podkladů společnosti při ţádosti o financování rekonstrukce restaurační části hotelu. Annotation: The purpose of this Graduation Theses is to draw up a financial analysis of company J.P.Sport, Ltd., which operates the hotel using choosen tools for measuring and managing of financial performance. Elaborated analysis will become a part of the company s application for funding of the hotel s restaurant reconstruction. 3

Obsah Úvod...... 6 1 Finanční analýza nástroj finanční výkonnosti podniku... 7 1.1 Předmět, účel a pojetí finanční analýzy... 7 1.2 Uţivatele finanční analýzy... 10 1.3 Zdroje informací pro finanční analýzu... 12 1.3.1 Rozvaha... 13 1.3.2 Výkaz zisku a ztráty... 14 1.3.3 Přehled o peněţních tocích cash flow... 15 1.3.4 Příloha k účetní uzávěrce... 16 1.4 Vazby a vypovídací schopnost účetních výkazů... 17 1.5 Základní cíle finanční analýzy... 19 2 Řízení finanční výkonnosti... 20 2.1 Metody finanční analýzy... 20 2.2 Analýza absolutních ukazatelů... 22 2.2.1 Horizontální analýza... 22 2.2.2 Vertikální analýza... 23 2.3 Analýza poměrových ukazatelů... 23 2.3.1 Ukazatele finanční stability... 24 2.3.2 Ukazatele rentability... 26 2.3.3 Ukazatele likvidity... 29 2.3.4 Ukazatele aktivity... 32 2.4 Analýza rozdílových ukazatelů... 35 2.4.1 Čistý pracovní kapitál - /ČPK/... 35 2.4.2 Čisté pohotové prostředky - /ČPP/... 36 2.4.3 Čistý peněţní majetek... 37 2.5 Analýza soustav ukazatelů... 37 2.5.1 Soustava poměrových ukazatelů... 37 2.5.2 Souhrnné predikční modely... 38 3 Finanční analýza společnosti J. P. Sport, s.r.o.... 40 3.1 Základní informace o společnosti... 40 3.1.1 Vlastnická struktura... 41 3.1.2 Organizační struktura, lidské zdroje... 41 3.2 SWOT analýza... 42 3.3 Finanční analýza... 44 3.3.1 Analýza majetku a kapitálu rozvaha... 44 3.3.1.1 Horizontální analýza rozvahy... 44 3.3.1.2 Vertikální analýza rozvahy... 48 3.3.2 Analýza výsledku hospodaření - výkaz zisku a ztráty... 50 3.3.2.1 Horizontální analýza výkaz zisku a ztráty... 50 3.3.2.2 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty... 52 4

3.3.3 Analýza rozdílových ukazatelů... 57 3.3.4 Analýza poměrových ukazatelů... 58 3.3.4.1 Ukazatel rentability... 59 3.3.4.2 Ukazatel aktivity... 61 3.3.4.3 Ukazatel zadluţenosti... 63 3.3.4.4 Ukazatel likvidity... 64 3.3.4.5 Ukazatele produktivity práce... 65 3.3.5 Analýza soustav poměrových a souhrnných ukazatelů... 66 3.3.5.1 Du Pont Analýza... 67 3.3.5.2 Index IN05... 68 3.3.5.3 Altmanův model Z skóre... 69 4 Analýza poţadavků a podmínek plánového projektu... 71 4.1 Podnikatelský záměr... 72 5 Vyhodnocení výsledků finanční analýzy... 75 Závěr...... 76 Seznam pouţité literatury... 77 Seznam obrázku... 78 Seznam tabulek... 78 Seznam grafů... 78 Seznam příloh... 79 5

Úvod Tato diplomová práce pojednává o finanční analýze ţadatele o úvěr konkrétní společnosti J.P.Sport, s.r.o., jejíţ hlavní činnosti v oblasti podnikání jsou pohostinství a hotelnictví. Práce je rozdělena do několika hlavních kapitol. První dvě kapitoly se zabývají teorií, která se opírá o literaturu a naše odborníky na finanční analýzu, a jsou v nich vysvětleny základní pojmy, co to vůbec finanční analýza je a jaké jsou její metody při měření finanční výkonnosti podniku. Jsou zde také vysvětleny výpočty jednotlivých ukazatelů a jejich význam pro společnost jako takových. Další tři navazující kapitoly jsou zaměřeny na aplikaci teorie do praxe a analyzují společnost, která provozuje monitorovaný hotel, jiţ s údaji získanými z poskytnutých účetních výkazů z let 2005-2009. Nejprve je představena společnost, a dále je jiţ práce věnována finanční analýze vertikální a horizontální, analýze rozdílových a poměrových ukazatelů, a v neposlední řade analýze soustav Du Pontova systému a vybraným bankrotním modelům. Pro přiblíţení strategické pozice zkoumané společnosti je do této části práce, zařazena i analýzu SWOT. Součástí je i vypracovaný podnikatelský záměr společnosti. Cílem diplomové práce je zpracování finanční analýzy aplikované na společnost J.P.Sport,s.r.o., s vyuţitím vybraných nástrojů pro měření a řízení finanční výkonnosti. Téţ přiblíţení, v jaké finanční situaci se společnost v analyzovaných letech nachází, a navrhnout společnosti doporučení pro přijetí opatření ke zlepšení její finanční situace a jejího finančního zdraví, na základě poznatků z těchto analýz. Zpracovaná analýza by měla být součástí podkladů při ţádosti o financování plánovaného investičního záměru. Závěrem je vyhodnocení výsledků finanční analýzy a doporučení, které by měly vést k zefektivnění struktur jak majetkových tak i finančních prostředků, se kterými společnost nakládá. Výsledky jsou hodnoceny z hlediska komplexního posouzení vývoje vybraných ekonomických ukazatelů a jejich vzájemných souvislostí, vývoje hospodaření a hodnot vypočtených ukazatelů. Slouţí jako nástroj pro ekonomické rozhodování. 6

1 Finanční analýza nástroj finanční výkonnosti podniku 1.1 Předmět, účel a pojetí finanční analýzy Finanční analýza hodnotí fungování mechanismu financí podniku podle stavu a vývoje finanční situace, a podle účinků provozní, investiční a finanční činnosti na vývoj finanční situace. 1 Finanční analýza je komplexní soubor činností, jeţ hodnotí finanční situaci jednotlivých části podniku, a zároveň podniku jako celku. Finanční analýza spadá do oblasti, která se neustále vyvíjí, a její formalizované metody se pouţívají nejen pro zhodnocení minulosti a přítomnosti, ale i pro budoucnost, tzn. prognózování budoucího vývoje a finančního hospodaření podniku. Průběţná znalost finanční situace podniku eliminuje rizika špatného rozhodování o budoucím vývoji firmy. Proto se finanční analýza povaţuje za nedílnou součást finančního řízení podniku, a to jak z hlediska dlouhodobého, tak i krátkodobého. V širším pojetí je ve finanční analýze zahrnuta celá škála metod, která přispívá k nejrůznějším řešením, i na jednotlivých úrovních, v důleţitých rozhodovacích procesech. Výsledky vzešlé z finanční analýzy bývají tak z pravidla vstupními daty pro účely finančního plánování. Finanční řízení a plánování není ovšem jediná oblast, do které finanční analýza spadá. Pokud se bavíme o podniku jako celku, často bývá finanční analýza i součástí marketingových SWOT analýz. V těchto analýzách se zejména zpracovávají a identifikují slabé stránky firemního finančního zdraví, které mohou podnik ohroţovat, a silné stránky, které mohou souviset s potencionálním růstem a zhodnocením majetku podniku. Výsledky z těchto analýz jsou často velmi důleţitými podklady, které zásadním způsobem ovlivňují tvorbu marketingových strategických plánů. Na základě atraktivnosti a pravděpodobnosti úspěchů či pravděpodobnosti výskytů hrozeb a závaţností, můţe podnik své příleţitosti buď zhodnotit, anebo určit jak moc je riziko ohroţuje. 1 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : 7

Finanční zdraví podniku závisí na jeho výkonnosti a finanční pozici. Vyjadřuje míru odolnosti financí podniku vůči externím a interním provozním rizikům za dané finanční situace. 2 Posouzení právě finančního zdraví je obecným úkolem finanční analýzy a spočívá zejména v rámcovém posouzení situace na základě vybraných ukazatelů, v podrobném rozboru s cílem posouzení orientačních poznatků, v hlubší analýze negativních jevů a konečně v návrhu na moţná opatření a zhodnocení rizik. Při analyzování podniku je třeba si uvědomit, jaké faktory, působící přímo v ně podniku i na jeho okolí, sehrávají tu nejdůleţitější a nejpodstatnější roli. Jak je zobrazeno na obrázku č. 1, faktory ovlivňující podnik lze zjednodušeně rozdělit do dvou základních skupin, a to na faktory kontrolovatelné a nekontrolovatelné. Kontrolovatelné faktory lze chápat jako faktory, které jsou snadno ovlivnitelné nebo je můţe podnik do jisté míry ovlinit. Nekontrolovatelné faktory podnik většinou ovlivnit nemůţe, a nebo jen velmi obtíţně. Obrázek č. 1: Faktory ovlivňující firmu v různých prostředích faktory prostředí kontrolovatelné faktory nekontrolovatelné faktory meziprostředí mikroprostředí makroprostředí provozní analýza výroba legislativa dodavatelé finance ekonomický vývoj konkurenti demografický vývoj distributoři kulturní vývoj vláda Zdroj: Růčková, Petra. Finanční analýza metody, ukazatele, využití v praxi. 3. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3308-1 2 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-26-2 8

Jedno z důleţitých členění finanční analýzy je členění na analýzu externí a interní, kde hlavním kritériem jsou zdroje, z jakých jsou informace získávány a čerpány. Analýza externí vyuţívá zveřejňovaných a jinak dostupných finančních dat a informací, zatímco analýza interní se soustředí na rozbor hospodaření podniku, které vychází z vnitropodnikových statistických, kontrolních a plánovaných dat jako je např. manaţerské účetnictví. Při shromaţdování dat, ať uţ z jakýchkoliv zdrojů, musí být zajištěna vţdy jejich důvěryhodnost. Bez té nemůţe finanční analýza vytvářet jednoznačné a plnohodnotné závěry o finančním zdraví podniku. Finanční zdraví se mění v čase, jelikoţ na něj mají vliv zejména úspěchy či neúspěchy v provozní a finanční činnosti podniku, a proto je úzce spjato s finančním chováním. Finančním chováním se rozumí způsob, jakým finance podniku reagují na relevantní externí /trţní/ podněty a na interní /provozní/ problémy. 3 S hrozícími provozními a finančními riziky úzce souvisejí finanční důvěryhodnost a finanční spolehlivost podniku. Nejčastěji bývají spojovány se stávajícím způsobem financování s jejich stávajícími hospodářskými výsledky k poměru, jak velká finanční rizika vyvolávají. Finanční důvěryhodnost je zaloţena na úsudku, za jakých podmínek a do jaké míry se mohou různí poskytovatelé finančních zdrojů bez větších obav angaţovat ve financování činnosti podniku s ohledem na jeho finanční situaci a finanční chování. Vyjadřuje pravděpodobnost, ţe poskytovatelé finančních zdrojů nebudou pokládat rizikovost dříve vloţeného nebo nově vkládaného kapitálu za nepřiměřeně vysokou. 4 Finanční spolehlivost signalizuje únosnou míru provozních rizik, na kterou lze přistoupit při provozní a investiční činnosti: co si pacient můţe dovolit a co si nesmí dopřát. Charakterizuje se druhem plánované strategie /expanze, stabilita, útlum/, na který by stačila úroveň finančního zdraví. 5 3 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-26-2 4 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-26-2 5 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-26-2 9

1.2 Uţivatele finanční analýzy Finanční situace podniku je souhrnným vyjádřením úrovně všech jeho podnikových aktivit, kterými se podnik na trhu prezentuje. Do finanční analýzy se promítá objem a kvalita výroby, úroveň marketingové a obchodní činnosti, inovační aktivita a další podnikové činnosti. Finanční situaci je tedy nutno chápat jako komplexní vícekriteriální model skládající se z mnoha dílčích charakteristik a jejich vazeb. 6 Předmětem zájmu mnoha subjektů, které přicházejí do kontaktu s podnikem, jsou hlavně informace o finanční situaci daného podniku, které odráţejí jeho úroveň a jeho konkurenceschopnost. Tyto informace bývají vyuţity ke zpracování finančních analýz a z nich vzešlé výsledky bývají následně aplikovány do praxe. Uţivateli finanční analýzy a účetních informací jsou především tyto subjekty: Manaţeři vyuţívají finanční analýzu zejména pro finanční řízení podniku, pro získávání zdrojů, kdy jim jejich znalost o finanční situaci podniku umoţňuje se správně takticky i operativně rozhodnout a naplňovat stanovené cíle podniku Investoři ti jeví zájem především o finanční zdraví podniku, a o informace, které můţou zásadně ovlivnit jejich rozhodnutí o investičním záměru, zda do podniku kapitál investovat či nikoliv, jaká je míra výnosnosti, doba návratu investice, apod. Dále se zajímají, jakým způsobem je případně s jejich kapitálem nakládáno a jak velkým rizikům ho podnik vystavuje. Čili se dá říci, ţe investory zajímají finanční informace hlavně z hledisek investičních a kontrolních. Banky a jiní věřitelé - ţádají co nejvíce informací o finančním stavu potenciálního dluţníka, aby se mohli správně rozhodnout, zda poskytnout úvěr, v jaké výši a za jakých podmínek. Banky při poskytování úvěrů svým klientům často zahrnují do úvěrových smluv klauzule, kterými je vázána stabilita úvěrových podmínek na hodnoty vybraných finančních ukazatelů. Banka si např. můţe vymínit, ţe změní úvěrové podmínky /zvýší úrokovou sazbu/, 6 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80- 86929-44-6 10

jestliţe podnik překročí jistou hranici zadluţenosti /ukazatel poměru dluhů k vlastnímu kapitálu/. Banka posuzuje před poskytnutím úvěru bonitu dluţníka. Hodnocení bonity podniku je prováděno analýzou jeho finančního hospodaření. Stěţejní postavení má rentabilita, která dává odpověď na otázku, jak efektivně podnik hospodaří. Tato analýza poskytuje informaci, zda má podnik dostatečné finanční zdroje ke splácení existujících závazků a zda bude schopen splácet také nově poţadovaný úvěr a úroky. U střednědobých a dlouhodobých úvěrů je samostatně hodnocen investiční projekt, na který je úvěr poţadován, tzn. nadějnost a efektivnost investiční akce.7 Obchodní věřitelé /dodavatelé/ - zajímají se zejména o schopnost podniků hradit jejich závazky. Na základě zjištěných informací stanovují zákazníkům tzv. úvěrové linky, tj. do jaké maximální výše a v jakém časovém rozmezí /datum splatnosti závazků/ jsou dodavatelé ochotni poskytovat své výrobky či sluţby. Zákazníci /odběratelé/ - zejména při dlouhodobé spolupráci s dodavateli mají odběratelé zájem o zdravou a stabilní finanční situaci dodavatelů. A to z hlediska zajištění vlastní prosperity /např. zajištění vlastní výroby/. Zaměstnanci mají zájem na finanční a hospodářské prosperitě a stabilitě podniku, neboť jim podnik vytváří pracovní místo a zajišťuje mzdové ohodnocení. Státní instituce zajímají se zejména o plnění daňové povinnosti, ale také chtějí finančně-účetní data znát pro statistické účely, kontrolu podniků se státní majetkovou účastí nebo třeba při rozdělování finanční výpomoci. Informace z podnikatelské sféry jsou pro státní instituce důleţité i z hlediska stanovení hospodářské politiky státu. Konkurenti, auditoři, burzovní makléři Jelikoţ kaţdý subjekt preferuje jiné informace, z jiných zdrojů a zaměřuje se na jiné cíle, je důleţité před zpracováním finanční analýzy znát komu je určena. 7 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-26-2 11

1.3 Zdroje informací pro finanční analýzu Hlavními úkoly finanční analýzy jsou zjištění finančního zdraví podniku a stanovení základu pro finanční plánování. Dále prověření obchodní zdatnosti podniku a tím udrţení majetkově finanční stability. Jinými slovy vytěţit z výsledků finanční analýzy maximum pro zajištění blaha podniku a jeho přímého okolí. Proto finanční analýza potřebuje velké mnoţství informačních dat z různých zdrojů a různých povah. K nejvýznamnějším zdrojům dat a informací patří zejména účetní výkazy vnitropodnikového účetnictví a těmi jsou: Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Výkaz cash flow Příloha k účetní uzávěrce Tyto výkazy podávají přehled o stavu a struktuře majetku a zdrojích jeho krytí /rozvaha/, o tvorbě a uţití výsledku hospodaření /výkaz zisku a ztráty/ a konečně o pohybu peněţních toků /cash flow/. 8 Účetní výkazy se do značné míry podřizují potřebám finančního řízení a finanční analýzy. Účetní osnova volí soustavu účtů tak, aby umoţňovala sestavovat výkazy s potřebnou vypovídací schopností o stavu rentability, aktivity, likvidity, zadluţenosti a o důleţitých příčinných souvislostech. 9 Účetní závěrky jsou zveřejňovány ve sbírce listin obchodního rejstříku a v Obchodním věstníku. V Obchodním věstníku jsou účetní závěrky zveřejňovány těch podniků, které mají povinnost mít závěrku ověřenou auditorem. K dalším významným zdrojům, ze kterých lze čerpat cenné informace jsou výroční zprávy, zprávy vrcholového managementu, prognózy finančních analytiků, burzovní informace, firemní statistiky produkce, odbytu, zaměstnanosti, komentáře odborného tisku, oficiální ekonomické statistiky nebo zprávy o vývoji měnových relací a úrokových měr. 8 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80- 86929-44-6 9 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-26-2 12

1.3.1 Rozvaha Rozvaha je základním účetním výkazem kaţdého podniku, zachycuje stav majetku podniku /aktiva/ a z jakých zdrojů /pasiva/ je tento majetek financován k určitému zvolenému účetnímu období, a to většinou k poslednímu dni. Platí základní bilanční rovnice rozvahy, a to AKTIVA=PASIVA. Na obrázku č. 2 jsou znázorněny nejvýznamnější skupiny aktiv a pasiv, a jejich základní členění. Obrázek č. 2: Struktura rozvahy Aktiva celkem Pasiva celkem A. Pohledávky za upsaný kapitál A. Vlastní kapitál B. Dlouhodobý majetek A.I. Základní kapitál B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek A.II. Kapitálové fondy B.II. Dlouhodobý hmotný majetek A.III. Rezervní fondy B.III. Dlouhodobý finanční majetek A.IV. VH minulých let A.V. VH běţného účetního období C. Oběžná aktiva B. Cizí zdroje C.I. Zásoby B.I. Rezervy C.II. Dlouhodobé pohledávky B.II. Dlouhodobé závazky C.III. Krátkodobé pohledávky B.III. Krátkodobé závazky C.IV. Krátkodobý finanční majetek B.IV. Bankovní úvěry D. Časové rozlišení C. Časové rozlišení Aktiva jsou charakterizována jako majetková struktura podniku, a jsou uspořádána sestupně podle doby jejich upotřebitelnosti, tzn. podle likvidity majetku, od poloţek s nejmenší likviditou k poloţkám nejlikvidnějším. Likviditou majetku se rozumí schopnost majetku se přeměnit na hotové peníze. Základním hlediskem členění aktiv na aktiva stálá a aktiva oběţná je postavení majetku v reprodukčním procesu. Na straně pasiv je zachycena finanční struktura podniku, která ukazuje, jakým způsobem jsou aktiva podniku financována. Základním hlediskem členění pasiv je vlastnictví. Podle toho se pasiva rozlišují na vlastní kapitál a cizí zdroje. Další hledisko, dle kterého lze pasiva členit, je čas. Pasiva se člení na pasiva krátkodobá - závazky s dobou splatností do jednoho roku, a pasiva dlouhodobá závazky s dobou splatností nad jeden rok. Do pasiv dlouhodobých spadají i ta pasiva, která nemají závazkový charakter /např. rezervy/. 13

1.3.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty zjišťuje výši a způsob tvorby výsledku hospodaření podniku. Přestoţe se rozvaha povaţuje za páteř účetnictví, z účetních výkazů publikovaných ve výroční zprávě je větší významnost přisuzována výkazu zisku a ztráty neţ rozvaze. Z ekonomických ukazatelů má výsledek hospodaření, resp. zisk nebo ztráta jednoznačnou prioritu. 10 U výkazu zisku a ztráty platí vztah: VÝNOSY NÁKLADY = VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ (+ ZISK, ZTRÁTA) Na obrázku č. 3 je uvedena struktura oblastí, které tvoří podnikatelské aktivity, a to aktivity provozní, finanční a mimořádné. Za tyto jednotlivé oblasti se zjišťuje výsledek hospodaření jednotlivě, coţ tak vymezuje právní úprava ČR. Obrázek č. 3: Základní struktura Výkaz zisku a ztráty Symbol Položka OM + Obchodní marţe T p + Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb N p - Provozní náklady VH p = Provozní výsledek hospodaření V f + Výnosy z finanční činnosti N f - Náklady z finanční činnosti VH f = Finanční výsledek z hospodaření D B - Daň z příjmu za běţnou činnost VH B = Výsledek hospodaření za běžnou činnost (VH p + VH f - D B ) V M + Mimořádné výnosy N M - Mimořádné náklady D M - Daň z mimořádné činnosti VH M = Mimořádný výsledek hospodaření VH = Výsledek hospodaření za účetní období (VH B + VH M ) Zdroj: Dluhošová, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-44-6 Pro finanční analýzu jsou z hlediska významu nejdůleţitější výnosy, trţby, provozní výsledek hospodaření, nákladové úroky a výsledek hospodaření za běţnou činnost. 10 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-26-2 14

Výkaz zisku a ztráty je sestavován při uplatnění tzv. akruálního principu, který znamená, ţe transakce jsou zachycovány a vykazovány v období, jehoţ se časově i věcně týkají, nikoliv podle toho, zda došlo v daném období k peněţnímu příjmu nebo výdaji. 11 To znamená, ţe výnosy se uznávají v době, ve které byly skutečně realizovány, bez ohledu na to v jaké době byly uhrazeny, a náklady jsou vyjádřené peněţní hodnoty, které podnik v daném období vynaloţil k získání výnosů, aniţ by došlo ve stejném období k jejich zaplacení. Je třeba dobře vnímat rozdíly mezi příjmy a výnosy, a rozdíly mezi výdaji a náklady, jelikoţ výnosové a nákladové poloţky nejsou skutečnými peněţními toky. 1.3.3 Přehled o peněţních tocích cash flow Jak bylo výše uvedeno u výkazu zisku a ztráty, mezi náklady a výdaji, a výnosy a příjmy bývá obsahový a časový nesoulad z důvodu rozdílného období jejich vzniku a realizace. Právě tento nesoulad pomáhá řešit sledování peněţních toků neboli cash flow. Jeho podstata spočívá v tom, ţe zobrazuje reálnou a nezkreslenou skutečnost o přítoku a odtoku peněţních prostředků za určité období. Cash flow je důleţitou součástí finančního řízení a finanční analýzy podniku. Je uţitečným výkazem, který souvisí posouzením a zajišťováním likvidity a platební schopnosti podniku. K základním pojmům spojenými s výkazem cash flow patří peněţní prostředky a peněţní ekvivalenty. Jako peněţní prostředky jsou uváděny peníze v hotovosti včetně cenin, peněţní prostředky na všech běţných účtech včetně pasivních zůstatků a peníze na cestě. Peněţní ekvivalenty představují krátkodobý likvidní majetek, který je snadno a pohotově směnitelný. Patří sem např. peněţní úloţky s maximální výpovědní lhůtou 3 měsíce, likvidní a obchodovatelné cenné papíry či pohledávky splatné do 3 měsíců. U tohoto majetku se nepředpokládá výrazná změna hodnoty v čase. Analýza cash flow můţe být prováděna přímou a nepřímou metodou. Přímá metoda znamená totální bilanci všech příjmů a výdajů, přičemţ se cash flow určí jako rozdíl. Pro rozborové účely je výhodnější a přehlednější pouţít nepřímou metodu. 12 Ta vychází 11 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-26-2 12 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-44-6 15

z výsledku hospodaření zjištěného v podvojném účetnictví (tzn. z rozdílu mezi výnosy a náklady), který transformuje na tok peněz (tzn. na rozdíl mezi příjmy a výdaji) čili je upravován o změny stavu rozvahových poloţek aktiv a pasiv. 13 Obecně přijímaná struktura výkazu cash flow se člení zpravidla na tyto tři základní oblasti podniku: Provozní činnost Finanční činnost Investiční činnost Ne všem podnikům však vzniká povinnost výkaz cash flow ve svém účetnictví vést. Nově od roku 2004 má povinnost sestavit tento výkaz ten podnik, který k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní tato obě kritéria: více neţ 40 000 000 Kč aktiv celkem více neţ 80 000 000 Kč ročního úhrnu čistého obratu. 1.3.4 Příloha k účetní uzávěrce Příloha k účetní uzávěrce je její nedílnou součástí a poskytuje velmi cenné informace ke zpracování finanční analýzy. V příloze lze najít spoustu vysvětlujících a doplňujících informací, které z rozvahy a výkazu zisku a ztráty nelze vyčíst, proto se doporučuje před tvorbou finanční analýzy přílohu řádně prostudovat, jelikoţ přispívá k objasnění některých významných skutečností. Zvláště pak pro externí analytiky, kteří si na základě těchto informací mohou vytvořit lepší úsudek o finanční situaci podniku, jak podnik hospodařil v minulosti a jaký můţe být jeho případný vývoj v budoucnosti. Vysvětlení zaslouţí kaţdá významná poloţka, kde je to podstatné pro analýzu a pro hodnocení výkonnosti a finanční pozice, pokud taková informace nevyplývá přímo z výkazu. 14 13 KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza, komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3349-4 14 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-26-2 16

Příloha k účetní uzávěrce je nejen zdrojem informací, jako jsou např. charakteristika podniku a jeho právní normy, pouţité účetní metody, obecné účetní zásady, či způsoby oceňování a odpisování, ale také i zdroj informací o organizační struktuře podniku, počtu zaměstnanců, výši půjček a úvěrů s uvedením úrokové sazby, a spousta dalších. 1.4 Vazby a vypovídací schopnost účetních výkazů Mezi výše uvedenými účetními výkazy existuje vzájemná provázanost, která je zachycena v tříbilančním systému, coţ je znázorněno na obrázku č. 4. Rozvaha je souhrnným účetním výkazem, který pomocí stavových veličin zobrazuje ve formě bilance stav majetku podniku podle jednotlivých druhů a finanční zdroje krytí tohoto majetku k danému časovému okamţiku. Výkaz zisku ztráty je souhrnným výkazem nákladů a výnosů za dané období. Rozvaha udává absolutní velikost výsledku hospodaření, avšak vysvětlení způsobu vzniku tohoto výsledku zobrazuje pouze výkaz zisku a ztráty. Udává, při jakých nákladech a výnosech byl daný výsledek hospodaření dosaţen. 15 Obrázek č. 4: Vzájemná provázanost účetních výkazů Cash flow Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Počáteční stav pen. prostředků Příjmy Výdaje Konečný stav pen. prostředků Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Pen. prostředky Vlastní kapitál VH za účetní období Cizí kapitál Náklady VH za účetní období Výnosy Zdroj: Knápková, Adriana; Pavelková, Drahomíra. Finanční analýza, komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha : GradaPublishing, 2010. ISBN 978-80-247-3349-4 15 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80- 86929-44-6 17

Spojovacím prvkem rozvahy a výkazu cash flow jsou peněţní prostředky, jako součást oběţných aktiv, jejichţ pohyb je sledován ve výkazu cash flow. Spojovacím prvkem rozvahy a výkazu zisku a ztráty je výsledek hospodaření, který je vykazován v rozvaze na straně pasiv jako přírůstek vlastního kapitálu. 16 Ačkoliv je z předešlých kapitol zřejmé, ţe jsou účetní výkazy pro zpracování finanční analýzy nezbytné a nepostradatelné, jejich vypovídací schopnost patří k problematickým okruhům a sniţuje ji řada skutečností. V praxi vznikají dva základní problémy, z nichţ jeden souvisí s tím, ţe účetní výkazy nedokumentují vţdy přesně ekonomickou realitu hospodaření podniků, a druhý problém vyplývá z nejednotnosti pravidel a výkaznictví v různých zemích tzn. z omezené moţnosti srovnávání podniků. 17 Mezi skutečnosti ovlivňující schopnost účetních výkazů patří oceňování majetku v historických cenách. Často se neberou v úvahu změny trţních cen, čímţ můţe být výsledek hospodaření zkreslen a nevypovídá skutečnosti. Další moţnou skutečností je například inflace. Ta se promítá v určité míře do všech aktiv a pasiv, a tím můţe taktéţ výsledek hospodaření ovlivnit v důsledku porovnání jednotlivých časových období. Také změna úrovně technologií můţe mít vliv na hodnocení efektivnosti hospodaření podniku. Účetní výkazy nejsou schopny zobrazit a pojmout takovou změnu tak, aby to z nich bylo na první pohled patrné. Z výše uvedeného vyplývá, ţe s účetními výkazy je nutno pracovat s vědomím, ţe tyto skutečnosti existují a jejich uţivatel je musí brát v úvahu a musí nad nimi přemýšlet. Jen tak můţe dospět k reálným předpokladům či odhadům, ze kterých lze získat prospěšné informace o finanční situaci podniku a následně je vyuţít k dalšímu rozhodování o budoucím vývoji. 16 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-44-6 17 KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza, komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3349-4 18

1.5 Základní cíle finanční analýzy Mezi základní cíle finančního řízení podniku je moţno zařadit především dosahování hospodářské a finanční stability (dlouhodobá solventnost), kterou je moţno hodnotit pomocí dvou základních kriterií. Schopnost vytvářet zisk, zajišťovat přírůstek majetku a zhodnocovat vloţený kapitál toto kritérium je obecně povaţováno za nejdůleţitější, neboť postihuje podstatu podnikání jako takového. Kaţdý vstupuje do podnikání s myšlenkou zhodnocování peněz, respektive rozšíření vlastního bohatství. Zajištění platební schopnosti podniku je to sice na první pohled cíl druhotný, nicméně je potřeba si uvědomit, ţe bez platební schopnosti většinou neexistuje moţnost nadále fungovat a předznamenává konec podnikatelské činnosti podniku 18 Jsou pouţívány řady finančních ukazatelů, které slouţí jako metodické nástroje finanční analýzy a jsou měřítkem stupňů naplňování strategických cílů. Jejich sestavování, konstrukce, uspořádání či počet se liší s kaţdým určitým okruhem uţivatelů, a to s ohledem na stanovený cíl. Finanční ukazatelé mohou být i porovnávány s ukazateli významných konkurenčních podniků, které mají ve stejném odvětví značný podíl na trhu či jsou dokonce na pozici leadera trhu. 18 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza metody, ukazatele, využití v praxi. 3. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3308-1 19

2 Řízení finanční výkonnosti Finanční analýza je klasickým, v podnikové praxi známým a osvědčeným nástrojem k hodnocení finanční situace podniku a jeho finančního zdraví. Výsledky jsou vyuţívány k hodnocení minulého vývoje, odhalování trendů a měly by slouţit i k hodnocení výnosnosti a reálnosti naplňování budoucích plánů rozvoje firmy. 19 Výkonnost podniku obecně pojímá všechny oblasti podnikových činností, které je potřebné skloubit tak, aby výsledkem byl fungující a prosperující podnik s dlouhodobou perspektivou existence. Finanční výkonnost podniku by měla odráţet výsledky chování podniku ve finančních i v nefinančních oblastech podnikového řízení. 20 2.1 Metody finanční analýzy Systém finanční analýzy není nijak kodifikovaný, není ţádným způsobem legislativně upraven a regulován právními předpisy nebo všeobecně uznávanými jednotnými standardy jako například finanční účetnictví a daňová problematika, coţ někdy způsobuje nejednotnost terminologie a postupů, nejednoznačnost výkladu, interpretace a srovnávání jejich výsledků. 21 I přesto, ţe neexistuje oficiální metodika finanční analýzy, vyvinuly se určité obecně přijímané analytické postupy a v podnikové praxi se setkáváme s nejrůznějšími přístupy a technikami analýzy, které si kladou za cíl podat stejně jako účetnictví věrný a poctivý obraz o majetkové, finanční a důchodové situaci. 22 Základní členění metod finanční analýzy uvádí obrázek č. 5., kde hlavní členění je na metody deterministické a metody matematicko-statistické. Metody deterministické se pouţívají převáţně pro analýzu vývoje odchylek pro menší počet období a jsou standardními nástroji pro běţné finanční analýzy podniku. Matematickostatistické metody vycházejí zpravidla z údajů delších časových řad a jsou zaloţeny na 19 KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza, komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3349-4 20 KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza, komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3349-4 21 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-26-2 22 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-26-2 20

exaktních metodách, včetně vyhodnocení statistické spolehlivosti výsledků. 23 Tato práce bude nadále zaměřena spíše na metody deterministické, jelikoţ metody matematickostatistické a jejich sloţité postupy slouţí jako nástroje převáţně vyuţívané pro účely specializovaných a výzkumných pracovišť. Základem finanční analýzy je uţití poměrových ukazatelů, přičemţ absolutní a rozdílové ukazatele hrají určitou doplňkovou úlohu. Uţitečné je srovnání vývoje vybraných absolutních ukazatelů v čase, tj. jejich růstu a poklesu v navazujících období /letech, čtvrtletích, měsících/. 24 Obrázek č. 5: Členění metod finanční analýzy METODY FINANČNÍCH ANALÝZ Deterministické metody Matematicko-statistické metody Analýza trendů (horizontální analýza) Analýza struktury (vertikální analýza) Regresivní analýza Diskriminační analýza Poměrová analýza Analýza rozptylu Analýza soustav ukazatelů Testování statistických hypotéz (t-test, F-test) Analýza citlivosti Zdroj: Dluhošová, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-44-6 23 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-44-6 24 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-44-6 21

Jednotlivé metody z řady deterministických metod uvedené na obrázku 5. budou popsány samostatně v následujících kapitolách této práce. Pouze k analýze citlivosti se nebudu vracet, proto jen uvedu, ţe tato analýza slouţí především k posouzení nejistoty při analýze finančních výsledků podniku. To znamená, ţe slouţí k analýze citlivosti určitého parametru (nákladů ţivotního cyklu, zisku, rizika, apod.) na změny ostatních parametrů (inflace, úroková míra, změna pořizovacích nákladů apod.). 2.2 Analýza absolutních ukazatelů Velikost absolutních ukazatelů závisí do značné míry na velikosti firmy a dalších faktorech a nelze je uţít k mezipodnikovému srovnávaní. 25 Avšak velmi dobře se srovnávají v rámci jednoho podniku. Tato analýza spočívá v čerpání dat přímo z účetních výkazů, jelikoţ tato data, jsou povaţována přímo za absolutní ukazatele. V rámci těchto ukazatelů se uvádí ještě členění na ukazatele stavové a ukazatele tokové. Stavové ukazatele jsou údajem stavu k určitému okamţiku např. stav majetku a čerpají se z rozvahy. Tokové ukazatele se čerpají z výkazu zisku a ztráty a jsou údaji za daný časový interval např. výnosy a náklady. Absolutní ukazatele se vyuţívají zejména k analýze vývojových trendů horizontální analýza a k procentnímu rozboru komponent vertikální analýza. 26 2.2.1 Horizontální analýza Horizontální analýza neboli analýza vývojových trendů, téţ nazývána analýza po řádcích posuzuje časové změny. Jinak řečeno zabývá se porovnáním změn jednotlivých dílčích poloţek v časové posloupnosti. Z časových řad získaných analýzou změn v minulosti se dají odhalovat dlouhodobé trendy těch poloţek, které jsou z finančního hlediska velmi významné. Nástrojem k rozboru této analýzy se pouţívají indexy řetězové a bazické. Musí se přihlíţet na jak na změny absolutní tak i relativní, které se dají vyjádřit výpočty: Absolutní změna = ukazatel t ukazatel t-1 Relativní změna = absolutní změna * 100 / ukazatel t-1 25 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-44-6 26 KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza, komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3349-4 22

2.2.2 Vertikální analýza Vertikální analýza neboli analýza struktury postupuje po sloupcích výkazu a posuzuje význam dílčích poloţek jako procentního podílu zvoleného souhrnného ukazatele, tzn. k jediné zvolené základně jako 100%. Pro rozbor majetkové a finanční struktury podniku je obvykle základnou volena výše aktiv a pasiv, a pro rozbor výkazu zisku a ztráty se obvykle základnou volí velikost celkových výnosů, nákladů nebo např. velikost trţeb. Obecný výpočet se uvádí takto: Podíl na celku = dílčí ukazatel / velikost absolutního ukazatele 2.3 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele jsou základním nástrojem a jádrem metodiky finanční analýzy podniku. Analýza účetních výkazů pomocí poměrových ukazatelů patří mezi nejpouţívanější metodu, jelikoţ z ní lze získat rychlý přehled, který vypovídá o finanční situaci podniku. Podstatou těchto ukazatelů bývá vypočet poměru dílčích poloţek jinými poloţkami uvedených ve výkazech s ohledem na to, ţe mezi nimi existuje určitá souvislost či závislost. Základní kvantitativní metody finanční analýzy poskytují návod /klíč/ k hodnocení finanční situace, jejího vývoje a příčin jejího vývoje na základě obrazu, zakódovaného v účetních výkazech. 27 K základním oblastem ukazatelů hodnocení hospodaření a finančního zdraví podniku patří: ukazatele finanční stability a zadluţenosti ukazatele rentability ukazatele likvidity ukazatele aktivity ukazatele kapitálového trhu Jelikoţ mají poměrové ukazatele spíše orientační charakter, musí se s nimi pracovat velmi obezřetně, protoţe kaţdý podnik je jedinečný a má různé výsledné hodnoty. 27 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-26-2 23

Mezi způsoby srovnávání výsledků finančních analýz pomocí poměrových ukazatelů patří: Srovnávaní vzhledem k normě srovnávání jednotlivých ukazatelů s jejich ţádoucími normovanými hodnotami Srovnávaní ukazatelů v prostoru ukazatelů dané firmy se stejnými ukazateli jiných firem v určitém časovém období Časová srovnatelnost finanční parametry pocházející ze stejného období a za stejně dlouhý časový úsek Oborová srovnatelnost důleţitou podmínkou je stejný technickoekonomický typ podniku Legislativní srovnatelnost srovnatelnost metodologických postupů 28 2.3.1 Ukazatele finanční stability Finanční stabilita podniku je charakterizována strukturou zdrojů financování. Finanční stabilitu je moţno hodnotit na základě analýzy vztahu podnikových aktiv a zdrojů jejich krytí čili pasiv. Zde uvedu pouze dva ukazatele finanční stability, který si myslím, ţe patří mezi nejvýznamnější, a to ukazatele podílu vlastního kapitálu na aktivech a majetkový koeficient. Podíl vlastního kapitálu na aktivech Tento ukazatel charakterizuje dlouhodobou finanční stabilitu. Ukazuje v jaké míře je podnik schopen krýt svůj majetek vlastními zdroji a také jaká je jeho finanční samostatnost. Platí tedy, ţe finanční stabilita podniku se upevňuje, čím je tento podíl vyšší. Avšak na druhou stranu můţe neúměrně vysoký ukazatel vést k poklesu výnosnosti vloţených prostředků. 28 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-44-6 24

Majetkový koeficient Majetkový koeficient neboli finanční páka vyjadřuje, jak cizí zdroje zvyšují rentabilitu vlastního kapitálu. Vysoká finanční páka znamená vysoký podíl cizích zdrojů na financování celkových aktiv podniku. Ukazatele zadluţenosti slouţí jako indikátory výše rizika, jeţ podnik nese při daném poměru a struktuře vlastního kapitálu a cizích zdrojů. Obecně platí, ţe čím více je podnik zadluţený, tím většímu riziku se vystavuje, protoţe splácet své závazky je povinen, bez ohledu na to, v jaké finanční situaci se právě nachází. Avšak určitá zadluţenost bývá pro podnik uţitečná, jelikoţ cizí kapitál se do jisté míry povaţuje za levnější neţ vlastní, a to je dáno skutečností, ţe daňové zatíţení podniku se dá sníţit o úroky z cizího kapitálu / úrok součást nákladů, který sniţuje zisk/. Dosaţení optimálního poměru vlastního a cizího kapitálu patří mezi důleţité nástroje finančního řízení. Mezi ukazatele zadluţenosti patří: Celková zadluţenost /ukazatel věřitelského rizika/ Celková zadluţenost představuje podíl celkových dluhů /závazků/ k celkovým aktivům a měří tak podíl věřitelů na celkovém kapitálu, z něhoţ je financován majetek firmy. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je riziko věřitelů. Tento ukazatel má význam zejména pro dlouhodobé věřitele, jako jsou komerční banky. 29 U posuzování zadluţenosti je nutno uznávat i k jakému odvětví přísluší analyzovaný podnik. V odborné literatuře se uvádí doporučená hodnota celkové zadluţenosti mezi 30-60%. Analytickými ukazateli zadluţenosti jsou dlouhodobá zadluţenost, kde se při výpočtech pouţívá dlouhodobý cizí kapitál a běţná zadluţenost, která vychází z krátkodobého cizího kapitálu. 29 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-44-6 25

Míra zadluţenosti Akceptovatelná zadluţenost vlastního kapitálu závisí na fázi vývoje firmy a postoji vlastníků k riziku. Tento ukazatel bývá často velmi významným měřítkem pro banku v případě ţádosti o poskytnutí úvěru. Naznačuje totiţ, do jaké míry mohou být jejich pohledávky ohroţeny. Úrokové krytí kde EBIT zisk před úroky a zdaněním /Earnings Before Interest and Tax/ O zisk před úroky a zdaněním se dělí věřitelé a vlastníci. Pokud je hodnota rovna 100%, vyplývá z toho, ţe podnik vytvořil zisk, který je dostatečný pouze pro splácení úroků věřitelům, ale pro vlastníky jiţ nic nezbylo, je tedy nulový. Pokud je však hodnota niţší neţ 100%, podnik nevytvořil zisk ani na úroky. Často lze i místo EBIT aplikovat cash flow z provozní činnosti. 2.3.2 Ukazatele rentability Rentabilita, resp. výnosnost vloţeného kapitálu, je měřítkem schopnosti dosahovat zisku pouţitím investovaného kapitálu, tj. schopnosti podniku vytvářet nové zdroje. Je formou vyjádření míry zisku, která v trţní ekonomice slouţí jako hlavní kritérium pro alokaci kapitálu. 30 Nejčastěji pouţívanými poměrovými ukazateli pro hodnocení rentability jsou zejména ukazatele: Rentabilita aktiv Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu 30 KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza, komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3349-4 26

Ukazatele rentability se v praxi modifikují podle toho, zda se při výpočtech aplikuje zisk před úhradou úroků a daní EBIT, zisk před zdaněním EBT, zisk po zdanění EAT nebo zisk po zdanění zvýšeného o nákladové úroky. Platí: Čistý zisk (EAT) + daň z příjmů za běţnou činnost + daň z příjmů za mimořádnou činnost = Zisk před zdaněním (EBT) + nákladové úroky =Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) + odpisy =Zisk před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) Čistý zisk /EAT/ je zisk po zdanění, který je určen k dalšímu rozdělení. Z pohledu vlastníka se jedná o nejdůleţitější kategorii zisku. Zisk před zdaněním /EBT/ obsahuje daň z příjmů za běţnou i mimořádnou činnost. Vyuţívá se při porovnávání výkonnosti mezi jednotlivými podniky i podniky zahraničními, kde je jiná míra zdanění. Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) se vyuţívá především na úrovni divizí, protoţe soustřeďuje pozornost na růst trţeb a řízení nákladů. Není ovlivněn způsobem financování ani daněmi, měří pouze provozní výkonnost. Zisk před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) umoţňuje srovnání výkonnosti podniků nezávisle na zvolené politice odepisování. Pomocí tohoto zisku lze také hodnotit výkonnost podniku nezávisle na výši investic a souvisejících odpisech. Dále je také vyuţíván jako příprava pro měření cash flow. 27

Rentabilita aktiv /Return On Assets ROA/ Ukazatel ROA patří ke klíčovým ukazatelům rentability, jelikoţ měří výkonnost, produkční sílu podniku. Jinak řečeno měří zisk s celkovými aktivy, které byly do podnikání investovány, aniţ by se bral ohled na to, z jakých zdrojů byly financovány. Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím je situace podniku příznivější. EBIT se v čitateli pouţívá, protoţe můţe měřit výkonnost podniku bez vlivu zadluţení a daňového zatíţení. Rentabilita vlastního kapitálu /Return On Equity ROE/ Ukazatel ROE měří rentabilitu vlastního kapitálu, vyjadřuje jeho výnosnost a tedy i zhodnocení kapitálu v zisku, který do podniku vloţili přímo vlastníci. Odměnou vlastníkům je tzv. prémie za riziko, které při financování podstupují. Úroveň rentability vlastního kapitálu je závislá na rentabilitě celkového kapitálu a úrokové míře cizího kapitálu. Nespornou výhodou ukazatelů míry zisku je, ţe lze deduktivní cestou identifikovat objektivní vazby mezi těmito ukazateli. Pomocí jednoduchých matematických operací lze vytvořit celý systém rozkladu míry zisku. Tento model, je znám pod názvem Du Pontův systém analýzy, kterému se budu věnovat v jedné z následujících kapitol. Rentabilita dlouhodobě invest. kapitálu /Return On Capital Employed ROCE/ Ukazatelem ROCE vyjadřuje význam dlouhodobého investování, tj. zvýšení potenciálu vlastníka podniku vyuţitím dlouhodobého cizího kapitálu. Je významným ukazatelem především v podnikovém srovnání. 28

Rentabilita trţeb /Return On Sales ROS/ Ukazatel ROS vyjadřuje podíl čistého zisku na trţbách čili ziskovou marţi. Slouţí zejména pro mezipodnikové srovnávání a srovnání v čase. Ukazatel rentability trţeb je jedním z běţně sledovaných ukazatelů finanční analýzy. Jeho nízká úroveň dokumentuje chybné řízení firmy, střední úroveň je znakem dobré práce managementu firmy a dobrého jména firmy na trhu. 31 Rentabilita investovaného kapitálu /Return On Investment ROI/ V pojímání tohoto ukazatele ROI neexistuje jednoznačná shoda, nejčastěji je tento ukazatel pouţíván jako ukazatel měřící výnosnost dlouhodobého kapitálu vloţeného do majetku podniku, tzn. dlouhodobého cizího kapitálu a vlastního kapitálu. 32 Dosahované hodnoty ukazatelů rentability je nezbytné posuzovat v delším časovém horizontu. Krátkodobě můţe docházet k výkyvům, které ještě nemusejí znamenat problémy /vysoké investice do nových kapacit, zavádění nových produktů na trh, přechod na modernější technologie apod./ 2.3.3 Ukazatele likvidity Finanční stabilita podniku je jedním z hlavních cílů podniku. Podnik proto musí se svými finančními prostředky hospodařit tak, aby byl schopen pruţně reagovat na momentální i budoucí závazky. Likvidita obecně vyjadřuje schopnost podniku hradit své závazky. V podstatě její ukazatelé poměřují to, s čím je moţno platit, s tím, co je nutno zaplatit, neboli schopnost získat dostatek prostředků na provedení potřebných či nezbytných 31 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-44-6 32 KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza, komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3349-4 29

plateb. Majetkové sloţky s různou dobou likvidnosti neboli také přeměnitelnosti na peníze se měří podle toho, jaká je poţadována míra jistoty při posuzování likvidity. Nejčastěji ukazatele pracují s oběţnými aktivy a krátkodobými cizími zdroji. Likvidita tedy závisí na schopnosti podniku rychle vymáhat své pohledávky, a jak umí korigovat jednotlivé aktivity, např. zda má prodejné výrobky, zda je v případě potřeby schopen prodat své zásoby atd. Běţná /celková/ likvidita Tento ukazatel poměřuje objem oběţných aktiv jako potencionální objem peněţních prostředků s objemem závazků splatných v blízké budoucnosti. Za přiměřenou výši tohoto ukazatele se povaţuje rozmezí od 1,5 do 2,5. Nejdůleţitější je srovnání s podniky s obdobným charakterem činnosti, či s průměrem za odvětví. 33 Běţná likvidita je míra schopnosti podniku uhradit zpeněţením likvidního majetku a krátkodobé dluhy /krátkodobé závazky, krátkodobé bankovní úvěry/ včas a v plné výši, aţ nastane jejich splatnost. 34 Hlavní slabinou tohoto ukazatele bývá, ţe často nemůţe být splněn hlavní předpoklad v moţné rychlé přeměnitelnosti veškerých oběţných aktiv na peněţní hotovost. Taktéţ nevýhodou tohoto ukazatele bývá, ţe struktura oběţných aktiv není zohledněna z hlediska likvidity a struktura krátkodobých závazků není zohledněna z hlediska jejich splatnosti. Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím je pravděpodobnější zachování platební schopnosti podniku. Ukazatel je měřítkem budoucí solventnosti podniku a podle literatury je postačující hodnota nejčastěji vyšší neţ 1,5. 33 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-44-6 34 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-26-2 30

Pohotová likvidita Pohotová likvidita neboli likvidita II. stupně charakterizuje platební pohotovost, tj. schopnost podniku krýt peněţními prostředky závazky z obchodního styku a závazky vůči zaměstnancům. Vylučuje zásoby a nedokončenou výrobu. Provozní pohotová likvidita vyjadřuje pravděpodobnost /míru naděje/, ţe v krátké době /do roka/ nedojde k finanční tísni vyvolané obtíţemi, jak krýt z provozních /běţných/ příjmů provozní /běţné výdaje/. 35 Hodnota ukazatele vyšší neţ 1 je příznivá pro věřitele, ale z hlediska vlastníků vede nadměrné mnoţství oběţných aktiv k neproduktivnímu vyuţívání vloţených prostředků, čímţ je negativně ovlivněna rentabilita podniku. Při poměru menším neţ 1 musí podnik spoléhat na případný prodej zásob, znamená totiţ jejich nadměrnou váhu v rozvaze. Okamţitá likvidita Okamţitá neboli hotovostní likvidita, či téţ nazývaná likvidita I. stupně měří schopnost podniku hradit své právě splatné závazky. Základní sloţku a tedy i nejlikvidnější tvoří pohotové platební prostředky, které představují peníze na běţných účtech, pokladní hotovost a obchodované cenné papíry a šeky. Ukazatel by měl nabývat hodnot v rozmezí od 0,2 do 0,5. Vysoké hodnoty ukazatele svědčí o neefektivním vyuţití finančních prostředků. Všechny výše uvedené ukazatele vycházejí ze stavových poloţek rozvahy, kdy hodnotí likviditu podniku pouze k určitému datu. Zejména pro budoucí období takovéto hodnocení likvidity nestačí. 35 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-26-2 31

Schopnost podniku dostát svým závazkům je záleţitost do té míry důleţitá, ţe je nutná její důkladná analýza prostřednictvím plánu příjmů a výdajů zahrnujícího všechny podstatné faktory, jeţ by mohly v budoucnu ovlivnit příjmovou a výdajovou stranu. Samotný fakt, ţe podnik dosahuje zisku, nedává ještě záruku, ţe je schopen hradit své závazky. 36 Proto je nanejvýš účinné plánovat budoucí likviditu pomocí prognózy cash flow. Likvidita z provozního cash flow 2.3.4 Ukazatele aktivity Jako ukazatele aktivity jsou souhrnně označovány ukazatele relativní vázanosti kapitálu v různých formách aktiv. Tyto ukazatele zjišťují, zda je velikost jednotlivých druhů aktiv v rozvaze v poměru k současným nebo budoucím hospodářským aktivitám podniku přiměřená, tj. zda ukazatele aktivity měří schopnost podniku vyuţívat vloţené prostředky. 37 Ukazatele aktivity je většinou moţno vyjádřit ve dvou podobách, a to buď jako obratovosti, anebo jako dobu obratu. Obratovost (rychlost obratu, obrat) vyjadřuje počet obratů aktiv za období, během kterého bylo dosaţeno daných trţeb pouţitých v ukazateli (nejčastěji rok). Doba obratu odráţí počet dní, po které trvá jeden obrat. Obrat aktiv Ukazatel obratu celkových aktiv měří obrat neboli intenzitu celkového vyuţití majetku a poukazuje, jak efektivně podnik majetek vyuţívá. Tento ukazatel je pouţíván zejména 36 KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza, komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3349-4 37 KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza, komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3349-4 32

k mezipodnikovému srovnávání. Ukazatel by měl průběţně růst, doporučená hodnota dle literatury je 1. Jeho výsledek je však závislý na zvolené metodě odepisování majetku. Doba obratu aktiv Doba obratu aktiv vyjadřuje, za jak dlouho dojde k obratu celkových aktiv (majetku) ve vztahu k trţbám. Pozitivní je co nejkratší doba obratu. Tento ukazatel bývá téţ ovlivněn dynamikou trţeb. Doba obratu zásob Pomocí tohoto ukazatele lze sledovat hospodářskou aktivitu podniku. Charakterizuje úroveň běţného provozního řízení, a je velmi často pouţíván. Udává, jak intenzivně jsou zásoby vyuţívány, tzn. jak dlouho jsou oběţná aktiva vázána ve formě zásob. Doba obratu zásob je citlivá na změny v dynamice výkonů. Obrat dlouhodobého hmotného majetku Vypovídací schopnost ukazatele obratu dlouhodobého majetku se omezuje na posouzení vyuţití investičního majetku. Je měřítkem celkové produkční efektivnosti a intenzity vyuţívání budov, strojů a zařízení. Čím je ukazatel vyšší, tím víc společnost expanduje bez potřeby zvyšovat finanční zdroje. Také tento ukazatel je ovlivněn mírou odepsanosti majetku /např. leasingové formy financování/ a je důleţitý z hlediska plánování peněţních toků. 33

Doba obratu pohledávek Ukazatel doby obratu pohledávek vypovídá o strategii řízení pohledávek, tzn. jak rychle jsou pohledávky přeměňovány na peněţní prostředky. Jedná se o dobu, za jak dlouho jsou průměrně spláceny faktury odběratelů, čili je to doba, která uplyne mezi prodejem na obchodní úvěr a obdrţením platby od odběratele. Čím vyšší je tento ukazatel, tím delší obchodní úvěr poskytuje podnik svým obchodním partnerům. Pokud se trvale nedodrţuje doba splatnosti, je nutné se zabývat a zaměřit na platební morálku odběratelů. Doba obratu závazků Ukazatel doby obratu závazků vyjadřuje dobu respektive počet dní, po které je podniku poskytnut obchodní úvěr, čili je to doba od vzniku závazku aţ po jeho úhradu. Charakterizuje platební kázeň podniku hradit své závazky vůči dodavatelům. Ukazatele doby obratu pohledávek a doby obratu závazků jsou důleţité pro posouzení časového nesouladu od vzniku pohledávky do doby jejího inkasa a od vzniku závazku do doby jeho úhrady. Tento nesoulad přímo ovlivňuje likviditu podniku. Mezi výši likvidity a aktivity je úzká vazba a je třeba hledat určitý kompromis. 38 38 KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza, komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3349-4 34

2.4 Analýza rozdílových ukazatelů K analýze a řízení finanční situace firmy (zejména jeho likvidity) slouţí rozdílové ukazatele označované jako fondy finančních prostředků (finanční fondy). Fond je chápán jako agregace (shrnutí) určitých stavových ukazatelů vyjadřujících aktiva nebo pasiva respektive jako rozdíl mezi souhrnem určitých poloţek krátkodobých aktiv a určitých poloţek krátkodobých pasiv (tzv. čistý fond). 39 K nejvýznamnějším rozdílovým ukazatelům patří: Čistý pracovní kapitál - ČPK (Net Working Capital) Čisté pohotové prostředky Čistý peněţní majetek 2.4.1 Čistý pracovní kapitál - /ČPK/ Čistý pracovní kapitál, neboli provozní kapitál vyjadřuje vztah mezi majetkovou a finanční strukturou podniku. Je konstruován jako rozdíl mezi oběţnými aktivy a krátkodobými závazky a má významný vliv na platební schopnost podniku. Platí: Tento ukazatel definuje část oběţného majetku, která se během roku přetváří na pohotové peněţní prostředky a po splacení krátkodobých závazků můţe být pouţita k uskutečnění podnikových záměrů. Představuje tedy tu část oběţného majetku, která je financována dlouhodobým kapitálem. Čím je ukazatel čistého pracovního kapitálu vyšší, tím vyšší by měla být i schopnost podniku hradit své závazky, podmínkou ale je, aby sloţky čistého pracovního kapitálu byly dostatečně likvidní. Na obrázku č. 6 je graficky znázorněna konstrukce čistého pracovního kapitálu v rozvaze podniku. 39 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2 vyd. Brno: Computer Press, 2001. ISBN 8072265628 35

Krátkodobé závazky Oběţná aktiva Obrázek č. 6: Schématické znázornění ČPK v rozvaze AKTIVA PASIVA Stálá aktiva Základní kapitál Zásoby Čistý pracovní kapitál Nerozdělený zisk Čistý zisk Dlouhodobé bankovní úvěry Pohledávky Finanční majetek Krátkodobé závazky Zdroj: Dluhošová, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-44-6 Výše ČPK je určena skladbou bilance podniku. Dlouhodobé zdroje, tj. vlastní kapitál a dlouhodobé závazky, mají převyšovat dlouhodobá /fixní/ aktiva. Jestliţe se dlouhodobým kapitálem financuje krátkodobý oběţný majetek, hovoříme překapitalizování podniku. A opačně, jestliţe krátkodobý cizí kapitál se podílí na krytí dlouhodobého /fixního/ majetku, hovoříme o podkapitalizování podniku. ČPK má bezprostřední vliv na likviditu podniku. 40 2.4.2 Čisté pohotové prostředky - /ČPP/ Ukazatel čisté pohotové prostředky vyjadřuje okamţitou likviditu. Představuje rozdíl mezi pohotovými peněţními prostředky a okamţitě splatnými závazky. Tento ukazatel můţe dosahovat různých úrovní likvidity. Mezi nejvyšší stupeň likvidity zahrnujeme pouze peněţní prostředky v pokladně a na běţných účtech. Méně likvidní jsou poté modifikace pohotových peněţních prostředků, a to v podobě peněţních ekvivalentů (majetek, který je snadno přeměnitelný na peníze), jako jsou např. velmi likvidní cenné papíry, směnky, šeky či termínované vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců. 40 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-44-6 36

2.4.3 Čistý peněţní majetek Čistý peněţní majetek (čistý peněţně - pohledávkový finanční fond) bývá konstruován z důvodu, ţe čistý pracovní kapitál pracuje s veškerými oběţnými aktivy, tedy i s těmi, které jsou málo likvidní či dokonce nelikvidní (např. nedobytné pohledávky). Tento ukazatel se pouţívá pro sledování okamţité likvidity a je kompromisem mezi oběma výše zmíněnými rozdílovými ukazateli likvidity. 2.5 Analýza soustav ukazatelů Předcházející kapitoly se zaměřovaly k jednotlivým ukazatelům individuálně. Ekonomické procesy v podniku jsou však silně navzájem propojené a kaţdá změna se projeví jak příslušném ukazateli, tak i následně v ukazatelích ostatních. Tento individuální pohled na ukazatele odstraňují soustavy a modely ukazatelů, pomocí kterých lze nejen analyzovat finanční situaci podniku, ale také sjednotit dosavadní poznatky o finančním dění v podniku. Jsou tedy velice dobrým nástrojem k posouzení celkové situace podniku. Následující kapitoly budou zaměřeny zejména na soustavy: poměrových ukazatelů souhrnných predikčních modelů 2.5.1 Soustava poměrových ukazatelů Ukazatele rentability patří ke klíčovým vrcholovým ukazatelům výkonnosti, které jsou ovlivňovány jak úrovní zadluţenosti podniku, tak docílenou likviditou a aktivitou podniku. 41 Soustavou se ukazatele stávají tehdy, jsou-li mezi nimi prokazatelné vzájemné souvislosti a závislosti a jejich výběr pro zahrnutí do soustavy záleţí na předem stanoveném cíli a detailnosti rozboru. Existují dva základní typy ukazatelových soustav. A těmi jsou: Paralelní soustava ukazatelů Pyramidová soustava ukazatelů. 41 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-44-6 37

Paralelní soustava ukazatelů je charakteristická tím, ţe jsou ukazatele řazeny vedle sebe a není zde jeden vrcholový ukazatel, ze kterého by se odvozovaly ukazatele ostatní a je povaţována za matematicky nepřesnou. Pyramidová soustava ukazatelů se naopak vyznačuje za matematicky přesnou a definovanou matematickými vztahy. Její problematika spočívá v postupném rozkladu vrcholového ukazatele na ukazatele dílčí. Při rozkladu se pouţívají dva základní postupy. A to aditivní postup, coţ znamená součet nebo rozdíl dvou ukazatelů. Nebo multiplikativní postup vyjádřený součinem nebo podílem dvou ukazatelů. Pomocí vhodně sestavené pyramidové soustavy ukazatelů je moţné hodnotit minulou, současnou i budoucí výkonnost podniku. K nejdůleţitějším pyramidovým rozkladům patří Du Pontův rozklad ukazatele rentability, který je rovněţ svou strukturou i nejznámější. Tento systém se snaţí postihnout vzájemné vazby mezi poměrovými ukazateli a je zaloţen na základní Du Pontově rovnici, jeţ je rozloţená na součin tří poměrových ukazatelů: Neboli: výnosnost vlastního kapitálu = rentabilita trţeb * obrat celkových aktiv* finanční páka Pomocí těchto tří nástrojů / páky / mohou manaţeři ovlivňovat výnosnost vlastního kapitálu, coţ je povaţováno za základní cíl podnikání. V některých podnicích je rozhodující pákou rentabilita trţeb, v jiných rychlost obratu aktiv, v dalších finanční struktura. 42 2.5.2 Souhrnné predikční modely Finanční analýza vyuţívá také souhrnné ukazatele výkonnosti, které se dělí na dvě skupiny: Bankrotní modely Bonitní modely Jednotlivé skupiny těchto modelů znázorněny na obr. 7. 42 SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1992-4 38

Obrázek č. 7: Přehled vybraných predikčních modelů finanční úrovně PREDIKČNÍ MODELY HODNOCENÍ FINANČNÍ ÚROVNĚ Bankrotní Bonitní Altmanův model Tamariho model Taflerův model Kralickův Quik-test Beaverův model Rychlý test Zdroj: Dluhošová, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-44-6 Bankrotní modely mají za cíl identifikovat, zdali podniku nehrozí v budoucnu bankrot. Mezi bankrotní modely patří i např. indexy IN, které byly sestaveny pro podmínky ČR. Bonitní modely jsou charakterizovány finančním zdravím podniku za pomocí bodového hodnocení za jednotlivé hodnocené oblasti hospodaření. Podstatným rozdílem těchto dvou skupin finančních predikčních modelů je to, ţe u bankrotních modelů se hodnotí moţnost úpadku, a u bonitních se hodnotí moţnost zhoršení finanční úrovně podniku. 43 Vypovídací schopnost těchto modelu však není příliš vysoká a některé výsledky mohou být občas zavádějící. Mají pouze doplňující charakter a nemohou zcela nahradit základní finanční analýzu. Ta je totiţ zaměřena na detailnější zkoumání finančního hospodaření podniku. Přesto mají svůj význam a jsou vhodné pro rychlé srovnání podniků a mohou dále slouţit pro podrobnější analýzu. 43 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-44-6 39

3 Finanční analýza společnosti J. P. Sport, s.r.o. 3.1 Základní informace o společnosti Společnost J.P.Sport, s.r.o. je provozovatelem hotelu Sport, který se zabývá ubytovacími sluţbami a pohostinskou činností. Hotel Sport vznikl v roce 1998, kde fungoval spíše jako ubytovna a od té doby prošel velkou modernizací, kterou prochází i nadále dle poţadavků trhu. Hotel Sport je vlastníkem mezinárodního systému kritických bodů HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points). Společnost má jediného vlastníka, kterým je řízena a není součástí ţádného hotelového řetězce. Aktuálně má 26 zaměstnanců. Obrázek č. 8: Základní údaje o společnosti J.P.Sport, s.r.o. Datum vzniku 15.07.1998 Právní forma Společnost s ručením omezeným Zdroj: http://www.ipoint.cz/firmy/185824900-j-p-sport-s-r-o/ Registrovaný kapitál (k datu 15.02.2000) 41 429 000 Kč Nuts Litoměřice Počet zaměstnanců 26 Podnikatelské aktivity (obory dle OKEČ) 551020 Motely, botely 521000 Maloobchod v nespecializovaných prodejnách 553000 Restaurace Kategorie podle počtu zaměstnanců Kategorie podle trţeb 20-24 zaměstnanci 10 000 000-29 999 999Kč Finanční údaje Rok 2009 2008 2007 Aktiva celkem 60 563 tis. 57 679 tis. 58 978 tis. Vlastní kapitál 39 957 tis. 40 028 tis. 39 977 tis. Cizí zdroje 20 602 tis. 17 651 tis. 18 680 tis. Trţby resp. výkony 15 647 tis. 14 315 tis. 14 145 tis. Obrat resp. výnosy 15 678 tis. 14 487 tis. 14 213 tis. Náklady 15 749 tis. 14 436 tis. 13 028 tis. Hospodářský výsledek za účetní období -71 tis. 51 tis. 1 185 tis. 40

3.1.1 Vlastnická struktura Základní jmění společnosti činí 41 429 tis. CZK a je plně splaceno. Statutární orgány: Jan Pokorný jednatel, vlastnický podíl 100%, ve funkci od 15.7.1998, Simona Pokorná prokurista, ve funkci od 25.4.2007 Od zaloţení společnosti nedošlo ke změnám ve vlastnické struktuře. Jednatel nemá majetkovou účast v jiných společnostech, nehrozí rizika převádění kapitálu a majetku mezi jednotlivými členy skupiny, související s jakoukoliv ekonomicky spjatou skupinou. Jednatel společnosti není členem dozorčích, ani statutárních orgánů jiných společností. Společnost J.P.Sport, s.r.o. vznikla 15. 7. 1998 zápisem do obchodního rejstříku u Krajského soudu v Ústí nad Labem, a je zapsána v oddíle C, vloţka 14163. 3.1.2 Organizační struktura, lidské zdroje Obrázek č. 9: Organizační struktura společnosti J.P.Sport, s.r.o. Jednatel Provozní hotelu Provozní restaurace Recepční Pokojská Údržbář Číšník / servírka Kuchař Pomocný kuchař 41

Společnost v současné době zaměstnává 26 zaměstnanců. Z toho jsou čtyři zaměstnankyně na mateřské dovolené. Ostatní zaměstnanci mají pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Dále hotel zaměstnává brigádníky v letních měsících, kdy si převáţná část zaměstnanců vybírá dovolené. Je s nimi vţdy sepsána dohoda o provedení práce a vykonávají příleţitostní práce dle potřeb hotelu. Tabulka č. 1: Průměrný počet zaměstnanců v letech 2005 2009 Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Průměrný počet zaměstnanců 22 22 22 20 26 - z toho řídících pracovníků 1 1 1 1 2 3.2 SWOT analýza Stávající situaci společnosti J.P.Sport, s.r.o. na trhu lze zjistit různými analytickými metodami. K jedné z metod patří analýza SWOT. Ta se pouţívá k podrobnému zkoumání vnitřních silných a slabých stránek společnosti a vnějších příleţitostí a ohroţení. Cílem SWOT analýzy je vytyčit silné a slabé stránky podniku a odhalit jeho příleţitosti a hrozby. Silné stránky: Objekt, v němţ je hotel provozován, je majetkem společnosti, odpadají tedy vysoké náklady na pronájem. Hotel neustále prochází modernizací a rekonstrukcí Dobré vztahy s dodavateli, odběrateli Sledování aktivit konkurence a situace na trhu Celé okolí hotelu je monitorováno průmyslovými kamerami, zajištění vetší bezpečnosti klientů Recepce má nepřetrţitý provoz Školící místnost včetně vybavení školící technikou Wifi internet po celém hotelu pro klienty zadarmo Slabé stránky: Zásadní rozdíl mezi ubytovací a restaurační kapacitou Vnitropodniková komunikace Nízká jazyková vybavenost zaměstnanců 42

Poměrně vysoká fluktuace personálu restaurace Hotel nevlastní ţádný rezervační systém. Příležitosti: Rekonstrukce restaurace Vybudování prostor pro volnočasové aktivity klientů / posilovna, sauna/ Zavedení nových sluţeb Moţnost získání členství v Asociaci hotelů a restaurací České republiky Zvyšování kvalifikace zaměstnanců Hrozby: Klesající trţby u některých středisek Změny v legislativě EU, hygienické normy, daňový systém Rozvoj internetu přímé rezervační sluţby /hotel nedisponuje/ Konkurence Vysoká závislost na velkých podnicích ve městě Zvyšování cen surovin a energií Náhlá platební neschopnost odběratelů 43

3.3 Finanční analýza V úvodu této kapitoly bych chtěla dodat skutečnost, ţe jsem provedla úpravy v účetních výkazech. Zejména jsem překlasifikovala krátkodobé závazky ke společníkům na závazky ke společníkům dlouhodobé. A to z toho důvodu, ţe má tento závazek, dle mého názoru, spíše dlouhodobý charakter, je rostoucí anebo splácen velmi nízkými nepravidelnými splátkami dle potřeb majitele. Proto je v plném znění v příloze uvedena rozvaha jak původní tak i upravená, avšak nadále je pracováno jen s rozvahou upravenou pro potřeby finanční analýzy. 3.3.1 Analýza majetku a kapitálu rozvaha Analýzu rozvahy společnosti J.P.Sport s.r.o. jsem rozdělila na analýzu majetkové struktury a analýzu finanční struktury a zároveň i na analýzu horizontální a vertikální. Veškerá vstupní data pro analýzu rozvahy jsou obsaţeny v v plném znění v Příloze číslo 2. této práce Rozvaha v plném znění - upravená. 3.3.1.1 Horizontální analýza rozvahy Při horizontální analýze rozvahy jsem zjišťovala změny rozvahových poloţek v absolutních i relativních hodnotách. Základem, pro tuto analýzu vývojových trendů, je rozvaha, jejíţ absolutní a relativní změny, jsou v plné verzi obsaţeny v Příloze 4. této práce. Tabulka č. 2: Horizontální analýza majetkové struktury společnosti J.P.Sport, s.r.o. 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 Aktiva celkem 1,65% 3,98% -2,20% 5,00% Pohledávky za upsaný vl. kapitál 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Stálá aktiva -1,05% 1,92% 7,27% 1,74% Dlouhodobý nehmotný majetek 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Dlouhodobý hmotný majetek -1,04% 1,92% 7,27% 1,74% Dlouhodobý finanční majetek 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Oběţná aktiva 23,28% 22,15% -57,00% 59,49% Zásoby 12,50% -15,70% -10,03% 19,11% Dlouhodobé pohledávky 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Krátkodobé pohledávky 24,59% 134,79% -45,29% 118,93% Krátkodobý finanční majetek 23,88% 8,10% -63,18% 36,38% Časové rozlišení 2,13% -82,18% 467,53% -93,59% 44

Tabulka č. 2 zachycuje změny na straně aktiv. Z hlediska celkového majetku společnosti J.P.Sport, s.r.o. lze pozorovat, ţe bilanční suma aktiv má rostoucí tendenci aţ na rok 2008, kdy celková bilanční suma klesla. Nárůst celkových aktiv se pohybuje vţdy do 5%, který byl významnější akorát v roce 2009. Jinými slovy se dá říci, ţe se výše celkových aktiv nijak výrazněji nemění. U stálých aktiv, která jsou převáţně tvořena dlouhodobým hmotným majetkem a ten je tudíţ i jejich nejvýznamnější sloţkou, je zaznamenán rostoucí pohyb zejména v roce 2008, a to 7,27%, i přestoţe celková aktiva v tomto roce klesají. Tato změna byla nejvíce ovlivněna nárůstem nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku, a to aţ o 6691%. Dlouhodobý hmotný majetek, aţ na mírný pokles v roce 2006, má rostoucí tendenci a jeho změny byly způsobeny investicemi do oprav budovy a rekonstrukce ubytovací části hotelu. Oběţná aktiva mají do roku 2007 tendenci růstu, a to přes více neţ 22%. V roce 2008 došlo k výraznému poklesu o 57%, který byl způsoben hlavně významným poklesem krátkodobého finančního majetku, respektive úbytkem peněz na bankovních účtech. K nárůstu dochází opět v následujícím roce 2009, a to nárůstem především krátkodobých pohledávek. Stav zásob se více méně nemění, i kdyţ v tabulce č. 2 nějaké odchylky vidět jsou. Z rozvahy vyplývá, ţe rozdíl se v absolutních hodnotách pohybuje max. kolem 100 tis. Kč. Mnoţství zásob řídí společnost dle momentálních potřeb. Krátkodobé pohledávky v letech 2007 a 2009 dosahovaly růstu aţ o téměř 135% a 120%. Bylo to způsobeno zejména vysokými krátkodobými poskytnutými zálohami. Jak je jiţ výše zmíněno, na celkových oběţných aktivech se významně podílí krátkodobý finanční majetek. Ten se v období sledovaných let změnil výrazně v roce 2008, kdy se investovalo zejména do oprav budovy. Jednotlivé vybrané poloţky pasiv z tabulky č. 2 jsou znázorněny na níţe uvedeném grafu č. 1, na kterém je zachycen jejich vývoj. 45

Graf č. 1: Vývoj celkových aktiv a jejich vybraných poloţek v letech 2005-2009 70 000 60 000 50 000 40 000 Vývoj celkových aktiv a jejich vybraných položek v letech 2005-2009 v tis. Kč Aktiva celkem Dlouhodobý hmotný majetek Oběžná aktiva 30 000 20 000 10 000 0 2005 2006 2007 2008 2009 Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Další částí, kterou se budu zabývat, je strana pasiv, která je zachycena v tabulce č. 3. Vývoj celkových pasiv je totoţný s vývojem celkových aktiv. Pokles je zaznamenán stejně jako u aktiv jen v roce 2008 a zpáteční nárůst v roce 2009. Nárůst roku 2009 je způsoben především nárůstem cizích zdrojů, a to přednostně závazkem ke společníkům. Výše vlastního kapitálu po celé období sledovaných let aţ na rok 2009 lehce roste kolem 3%. Výše základního jmění zůstává po celou dobu stejná a není nijak pozměněná. Co se týká rezervních fondů, tak u těch nedochází, aţ na rok 2009, k výrazným změnám a jejich nárůst se pohybuje okolo +/- 5 %. Společnost má po celé analyzované období neuhrazenou ztrátu z minulých let. Tato ztráta má však kaţdým rokem klesající tendenci, nejvýrazněji v roce 2008 o téměř 70%. Hospodářský výsledek běţného období aţ do roku 2007 vykazoval nárůst. Avšak v roce 2008 vykazoval pokles aţ o 239%. Jde o výrazné změny, které nám přiblíţí analýza poloţek výkazu zisku a ztrát. Cizí zdroje jsou tvořeny zejména dlouhodobými jinými závazky, které však mají střídavě klesající a rostoucí trend z rozmezí 5% - 17%. Největší podíl na cizích zdrojích mají dlouhodobé závazky, které jsou tvořeny zejména závazky ke společníkům, a krátkodobé závazky tvořeny dohadnými účty pasivními a krátkodobými přijatými zálohami. 46

Bankovní úvěry neměla společnost aţ do roku 2009 ţádné. V tomto roce byl pořízen automobil, který je financován formou leasingu. Tabulka č. 3: Horizontální analýza finanční struktury společnosti J.P.Sport, s.r.o. 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 Pasiva celkem 1,65% 3,98% -2,20% 5,00% Vlastní kapitál 2,65% 3,05% 0,13% -0,18% Základní kapitál 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Kapitálové fondy 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Rezervní fondy 17,74% 22,83% 21,93% 0,76% Hospodářský výsledek minulých let -12,57% -22,09% 69,01% -2,18% HV běţného účetního období 53,61% 18,50% -95,70% -239,22% Cizí zdroje -0,45% 4,18% -5,51% 16,72% Rezervy 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Dlouhodobé závazky -2,45% -2,14% -0,32% 8,11% Krátkodobé závazky 27,84% 72,43% -37,28% 80,84% Bankovní úvěry a výpomoci 0,00% 0,00% 0,00% 314,56% Časové rozlišení 0,00% 0,00% -100,00% 0,00% Jednotlivé vybrané poloţky pasiv z tabulky č. 3 jsou znázorněny na grafu č. 2, na kterém je zachycen jejich vývoj. Graf č. 2: Vývoj celkových pasiv a jejich vybraných poloţek v letech 2005-2009 Vývoj celkových pasiv a jejich vybraných položek v letech 2005-2009 v tis. Kč 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál VH minulých let VH bežného úč. období Cizí zdroje Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky 0-10 000 2005 2006 2007 2008 2009 47

3.3.1.2 Vertikální analýza rozvahy Vybrané poloţky majetkové a finanční struktury jsou čerpány z procentní analýzy rozvahy, která je pro sestavení této analýzy základem. Takto upravená rozvaha je v plné znění uvedena v Příloze č. 5 této práce. Při této analýze je důleţité, ţe je sledován vývoj poloţek rozvahy v jednotlivých letech. Z tabulky č. 4 je patrné, ţe aţ na rok 2008, kdy celkový objem stálých aktiv i jejich procentuální podíl rostl, mají stálá aktiva trend poklesu. Avšak jejich pokles není nijak zásadní a pohybuje se v rozmezí necelých 3%. Poloţka dlouhodobého hmotného majetku kopíruje přesně objem stálých aktiv, jehoţ jsou jedinou součástí a jsou tvořena z 85% 92%. Zaznamenaný pokles či nárůst stálých aktiv se logicky projevuje nárůstem či poklesem aktiv oběţných, jejichţ nejvýznamnější poloţkou je krátkodobý finanční majetek, který dosahuje nejniţších hodnot podílu v roce 2008, a to 4,30 %. Coţ bylo způsobeno úbytkem peněz z bankovních účtů na financování rekonstrukce hotelu. Další významnou poloţkou tvořící oběţná aktiva je poloţka krátkodobé pohledávky, jejichţ nejvyšší hodnota podílu dosahuje 4,26% v roce 2009. Zásobám jsem se jiţ věnovala z rozboru z horizontální analýzy, a jelikoţ dosahují podílu nikdy ne většího neţ 1%, nebudu se jimi dále zabývat. Podíl krátkodobých pohledávek se období sledovaných let nezměnil nijak markantně a pohybuje se vţdy do 5% z celkových hodnot oběţných aktiv. Pohledávky z obchodních vztahů tvoří vţdy, aţ na rok 2005, necelé 1%. Coţ je vnímáno velmi pozitivně. Podíl krátkodobého finančního majetku zase má opět v roce 2009 trend růstu. Tabulka č. 4: Vertikální analýza majetkové struktury společnosti J.P.Sport, s.r.o. 2005 2006 2007 2008 2009 Aktiva celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Stálá aktiva 88,24% 85,90% 84,20% 92,35% 89,49% Dlouhodobý nehmotný majetek 0,01% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Dlouhodobý hmotný majetek 88,24% 85,90% 84,20% 92,35% 89,49% Dlouhodobý finanční majetek 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Oběţná aktiva 11,00% 13,34% 15,67% 6,89% 10,47% Zásoby 0,66% 0,73% 0,59% 0,54% 0,62% Dlouhodobé pohledávky 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Krátkodobé pohledávky 1,32% 1,62% 3,65% 2,04% 4,26% Krátkodobý finanční majetek 9,02% 10,99% 11,43% 4,30% 5,59% Časové rozlišení 0,76% 0,76% 0,13% 0,76% 0,05% 48

Tabulka č. 5: Vertikální analýza finanční struktury společnosti J.P.Sport, s.r.o. 2005 2006 2007 2008 2009 Pasiva celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Vlastní kapitál 67,72% 68,39% 67,78% 69,40% 65,98% Základní kapitál 74,24% 73,04% 70,24% 71,83% 68,41% Kapitálové fondy 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Rezervní fondy 0,67% 0,77% 0,91% 1,14% 1,09% Hospodářský výsledek minulých let -8,35% -7,18% -5,38% -3,65% -3,40% HV běţného účetního období 1,17% 1,76% 2,01% 0,09% -0,12% Cizí zdroje 32,28% 31,61% 31,67% 30,60% 34,02% Rezervy 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Dlouhodobé závazky 30,15% 28,93% 27,23% 27,75% 28,57% Krátkodobé závazky 2,13% 2,68% 4,44% 2,85% 4,91% Bankovní úvěry a výpomoci 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,53% Časové rozlišení 0,00% 0,00% 0,54% 0,00% 0,01% Z výše uvedené tabulky č. 5 vyplývá, ţe vlastní kapitál tvoří více neţ polovinu celkových pasiv. V roce 2008 podíl vlastního kapitálu dosahoval 69,40%. Nejvýznamnější poloţkou vlastního kapitálu je kapitál základní. Ten zůstal po celou dobu analyzovaných let nepozměněn a v roce 2005 dosahoval podílu téměř 75%. Podíl základního kapitálu je všech letech dokonce i větší neţ podíl vlastního kapitálu. Jeho hodnotu sniţuje záporný hospodářský výsledek z let minulých. Hospodářský výsledek běţného období vykazuje aţ do roku 2007 rostoucí trend, od roku 2008 můţeme sledovat trend klesající, v roce 2009 dokonce dosáhl záporných hodnot. Ovšem ve sledovaném období nikdy netvořil podíl větší neţ 2%. Společnost J.P.sport, s.r.o. vyuţívá k financování své činnosti cizí zdroje, jeţ tvoří podíl 31,5% 34%, coţ nevykazuje nijak výrazný podíl. Do roku 2008 vykazoval podíl cizích zdrojů dokonce i trend klesající či stagnace. Jedinou součástí cizích zdrojů, které kopírují jejich podíl, jsou závazky ke společníkům. V roce 2009 k nim přibyl krátkodobý bankovní úvěr. I přes vysoký podíl závazků ke společníkům můţe celkový podíl cizích zdrojů v pasivech znamenat pro společnost moţnost dalšího rozvoje. Nepředpokládá se, ţe by jediný společník a zároveň i majitel společnosti poţadoval okamţité splacení svých pohledávek. 49

3.3.2 Analýza výsledku hospodaření - výkaz zisku a ztráty Analýza výkazu zisku a ztráty společnosti J.P.Sport s.r.o. je rozdělena stejně jako předešlá analýza rozvahy na analýzu horizontální a vertikální. Analýza je vyuţita k získání přehledu o vývoji výnosů a nákladů společnosti a jejich struktuře. Další částí analýzy výkazu zisku a ztráty je provedení podrobnější analýzy přidané hodnoty a vývoje výsledků hospodaření za sledované období. Analyzovány jsou výsledky let 2005 2009. Veškerá vstupní data pro analýzu výsledku hospodaření, čili výkaz zisku a ztráty v plném znění, jsou obsaţeny v Příloze číslo 3. této práce. 3.3.2.1 Horizontální analýza výkaz zisku a ztráty Základem, pro horizontální analýzu, je výkaz zisku a ztráty, jehoţ absolutní a relativní změny, jsou v plném rozsahu obsaţeny v Příloze 6. této práce. Z hlediska dosahovaných výnosů, které jsou zaznamenány v tabulce č. 6, je evidentní, ţe většinu výnosů, a tudíţ i jejich klíčovou poloţku, představují trţby z prodeje vlastních výrobků a sluţeb. Trţby za prodej zboţí a ostatní výnosy jsou buď nulové, nebo dosahují jen minimální hodnoty. To znamená, ţe se společnost soustředí výhradně na výrobní činnost, respektive nejvíce charakteristické pro společnost J.P.Sport, s.r.o. je poskytování sluţeb. Trţby vykazují kolísavý trend. Do roku 2007 rostly, i kdyţ růst v tomto roce uţ nebyl tak znatelný. V roce 2008 trţby zaznamenaly pokles, ale jen 0,5%, coţ bylo pravděpodobně ovlivněno, uzavřením hotelu na dva měsíce v době rekonstrukce. Rok 2009 se opět vyznačoval růstem o více neţ 10%. Za zmínku stojí i aktivace v objemu celkových výkonů v letech 2007-2008, kdy společnost vlastní činností změnila stavy aktivace o téměř 90% a 60%. Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu nijak zásadně výnosy neovlivňují, i přesto, ţe v tabulce vykazují hodnoty růstu aţ o 450 %. Jedná se totiţ o trţby řádově jen do desetitisíců, v absolutní hodnotě není tento růst příliš významný. I kdyţ meziroční nárůst celkových výnosů v roce 2008 činil jen necelá 2%, lze u celkových výnosů sledovat rostoucí trend po celé sledované období pěti let. 50

Tabulka č. 6: Horizontální analýza výnosů společnosti J.P.Sport, s.r.o. Výnosy v tis. Kč 06/05 07/06 08/07 09/08 Trţby za prodej zboţí 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výkony 14,19% 4,56% 1,20% 9,30% - Trţby za prodej vl. výrobků a sluţeb 14,39% 3,16% -0,52% 10,41% - Změna stavu zásob vlastní činnosti 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% - Aktivace 3,30% 89,50% 58,07% -13,72% Trţby z prodeje dl. majetku a materiálu -100,00% 0,00% 450,00% 127,27% Ostatní provozní výnosy 0,00% 0,00% 192,59% -96,20% Trţby z prodeje cenných papírů a podílů 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výnosy z dl. finančního majetku 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výnosové úroky 66,67% 20,00% -50,00% -100,00% Ostatní finanční výnosy 0,00% 0,00% -100,00% 0,00% Mimořádné výnosy -100,00% 0,00% 0,00% 0,00% VÝNOSY 13,93% 5,02% 1,93% 8,22% Uvedená tabulka č. 7 je zaměřena na nákladovou část společnosti J.P.Sport, s.r.o. V poloţce výkonová spotřeba docházelo k výkyvům z vícera hledisek, a to jak z pohledu na poloţku spotřeba materiálu a energie, tak i na poloţku sluţby. U sluţeb docházelo k meziročnímu poklesu u většiny let sledovaného období, nejvýrazněji pak v roce 2007 o téměř 25%. Naopak u spotřeby materiálu a energie dochází ve všech letech k navýšení, i kdyţ ne tak rapidnímu jako tomu bylo v roce 2006, kdy spotřeba stoupla o 23,71%. Na celkový vývoj výkonové spotřeby měly výše zmiňované poloţky vliv kolísavého trendu a od roku 2007 maximální růst do 7%. Nákladová poloţka osobní náklady v absolutních hodnotách ve všech letech rostla, nejvíce v roce 2008, kdy dosahovala růstu 26,31 % oproti roku přecházejícímu. Z největší části jsou osobní náklady tvořeny mzdovými náklady, které jejich růst kopírují. Ve všech letech také narostly náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. U nákladové poloţky změna stavu rezerv a opravných poloţek došlo k zajímavosti v roce 2007, kdy došlo k čerpání dříve vytvořených rezerv. Náklady tím byly sníţeny o hodnotu čerpání těchto rezerv, coţ vedlo ke zvýšení výsledku hospodaření a navýšení daně z příjmu o 245%, jelikoţ v předchozích letech měla daň z příjmu nulovou hodnotu. Společnost si totiţ z hlediska daňového uplatňovala neuhrazenou ztrátu minulých let. Nákladové úroky vykazují tendenci růstu, a to zejména z hlediska úroků ze závazků ke společníkům, i přestoţe závazky v některých letech klesaly. 51

Tabulka č. 7: Horizontální analýza nákladů společnosti J.P.Sport, s.r.o. Náklady v tis. Kč 06/05 07/06 08/07 09/08 Náklady vynaloţené na prodané zboţí 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výkonová spotřeba 16,99% -3,72% 6,54% 5,09% - Spotřeba materiálu a energie 23,71% 2,33% 7,57% 7,07% - Sluţby -1,14% -24,17% 1,82% -4,47% Osobní náklady 1,83% 6,42% 26,31% 14,90% Daně a poplatky 5,71% -10,81% 50,00% 65,66% Odpisy DHM a DNM 7,47% 15,45% 10,99% 3,07% ZC prodaného DM a materiálu 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Změna stavu rezerv a opravných poloţek 23,33% -313,51% -59,49% -387,50% Ostatní provozní náklady -9,35% 134,13% 9,49% -56,35% Prodané cenné papíry a podíly 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Změna stavu rezerv a opravných poloţek 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Nákladové úroky 33,33% 32,45% 18,88% 84,80% Ostatní finanční náklady 6,25% 1,96% -1,92% 50,98% Daň z příjmů za běţnou činnost 0,00% 245,00% -95,10% -100,00% Mimořádné náklady -100,00% 0,00% 0,00% 0,00% NÁKLADY 11,63% 3,95% 10,81% 9,10% 3.3.2.2 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Vertikální analýzu výkazu zisku a ztráty je v plném rozsahu uvedena v Příloze 7. této práce. Z tabulky č. 8 a č. 9 je patrné, ţe jako 100% základny pro vertikální analýzu jsou pouţity výnosy celkem a náklady celkem. Nejvyšší zastoupení výnosů a téměř i jediné, které lze sledovat jsou výkony. Ty jsou tvořeny trţbami za prodej vlastních výrobků a sluţeb aktivací. Ostatní poloţky zahrnuty do výnosů tvoří hodnoty do výše maximálně jednoho procenta. Tabulka č. 8: Vertikální analýza výnosů společnosti J.P.Sport, s.r.o. Výnosy v tis. Kč 2005 2006 2007 2008 2009 Trţby za prodej zboţí 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výkony 99,74% 99,96% 99,52% 98,81% 99,80% - Trţby za prodej vl. výrobků a sluţeb 97,95% 98,34% 96,60% 94,28% 96,19% - Změna stavu zásob vlastní činnosti 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% - Aktivace 1,78% 1,62% 2,92% 4,53% 3,61% Trţby z prodeje dl. majetku a materiálu 0,01% 0,00% 0,01% 0,08% 0,16% Ostatní provozní výnosy 0,00% 0,00% 0,38% 1,09% 0,04% Trţby z prodeje cenných papírů a podílů 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výnosy z dl. finančního majetku 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výnosové úroky 0,03% 0,04% 0,04% 0,02% 0,00% Ostatní finanční výnosy 0,00% 0,00% 0,04% 0,00% 0,00% Mimořádné výnosy 0,23% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% VÝNOSY 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 52

Tabulka č. 9: Vertikální analýza nákladů společnosti J.P.Sport, s.r.o. Náklady v tis. Kč 2005 2006 2007 2008 2009 Náklady vynaloţené na prodané zboţí 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výkonová spotřeba 57,92% 60,70% 56,23% 54,06% 52,07% - Spotřeba materiálu a energie 42,26% 46,84% 46,11% 44,76% 43,93% - Sluţby 15,66% 13,87% 10,12% 9,30% 8,14% Osobní náklady 25,33% 23,11% 23,66% 26,97% 28,40% Daně a poplatky 0,62% 0,59% 0,51% 0,69% 1,04% Odpisy DHM a DNM 12,87% 12,39% 13,76% 13,78% 13,02% ZC prodaného DM a materiálu 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,02% Změna stavu rezerv a opravných poloţek 0,27% 0,30% -0,61% -0,22% 0,58% Ostatní provozní náklady 1,24% 1,01% 2,26% 2,24% 0,90% Prodané cenné papíry a podíly 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Změna stavu rezerv a opravných poloţek 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Nákladové úroky 1,26% 1,50% 1,91% 2,05% 3,47% Ostatní finanční náklady 0,43% 0,41% 0,40% 0,35% 0,49% Daň z příjmů za běţnou činnost 0,00% 0,00% 1,88% 0,08% 0,00% Mimořádné náklady 0,06% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% NÁKLADY 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Z hlediska nákladů, které společnost vykazuje, lze pozorovat největší zastoupení, na celkových nákladech, v poloţce výkonová spotřeba, jejíţ hodnota se ve sledovaných letech pohybuje v rozmezí 52% - 61%. Další významnou poloţkou tvořící celkové náklady jsou osobní náklady, jejichţ hodnota tvoří podíl v rozmezí 23% - 29% a odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, jejichţ hodnota se pohybuje kolem 13%. V roce 2008 a 2009 došlo k největšímu navýšení osobních nákladů v absolutní hodnotě, avšak počet zaměstnanců zůstal takřka stejný. Největší pravděpodobnost navýšení tak zůstává v nárůstu průměrných mezd. Zaměstnancům společnosti byl v těchto letech zaveden nový systém odměňování, na základě dosaţených trţeb při jejich směně. V následující části diplomové práce se budu blíţe věnovat analýze přidané hodnoty a výsledkům hospodaření. V tabulce č. 10 jsou sumarizovány jak výnosy, tak i náklady ve svých absolutních hodnotách s rostoucím trendem. To je patrné i z výše uvedených analýz. Přidaná hodnota se nijak výrazně, ani v jednom roce sledovaného období, nezměnila. V absolutních hodnotách docházelo do roku 2007 k jejímu mírnému navyšování, jen v roce 2008 lze pozorovat její téměř nepatrný pokles, a následně opět mírný nárůst. Přidaná hodnota se pohybuje v rozmezí 45% - 50% z trţeb. Na přidané hodnotě se analyzuje zejména její struktura, a to jaký podíl na její hodnotě vykazují osobní náklady, odpisy, nákladové úroky a čistý zisk. 53

Tabulka č. 10: Vývoj výnosů, nákladů, přidané hodnoty a výsledků hospodaření v tis. Kč 2005 2006 2007 2008 2009 VÝNOSY 11 878 13 533 14 213 14 487 15 678 NÁKLADY 11 227 12 533 13 028 14 436 15 749 Osobní náklady 2 844 2 896 3 082 3 893 4 473 Odpisy 1 445 1 553 1 793 1 990 2 051 Nákladové úroky 141 188 249 296 547 Čistý zisk 651 1 000 1 185 51-71 Ostatní 263 283 511 281 446 PŘIDANÁ HODNOTA 5 344 5 920 6 820 6 511 7 446 Provozní výsledek hospodaření 817 1 234 1 719 407 553 Finanční výsledek hospodaření -186-234 -289-344 -624 Mimořádný výsledek hospodaření 20 0 0 0 0 Výsledek hospodaření za úč. období (+/-) 651 1 000 1 185 51-71 EBT 651 1 000 1 430 63-71 EBIT 792 1 188 1 679 359 476 V případě společnosti J.P.Sport, s.r.o. se na přidané hodnotě podílejí nejvýznamněji osobní náklady, které tvoří cca ½ přidané hodnoty společnosti. Do roku 2007 lze vypozorovat kaţdoroční mírný nárůst podílu čistého zisku a to 12%, 16,8% a 17,3%. V následujících letech se čistý zisk na přidané hodnotě nepodílí. Další významnou poloţkou podílející se na přidané hodnotě průměrně kolem 27 % za celé analyzované období jsou odpisy. Podíl nákladových úroků je takřka nevýznamný. Graf č. 3: Vývoj přidané hodnoty v letech 2005-2009 8 000 Vývoj přidané hodnoty v letech 2005-2009 tis. Kč 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 Ostatní Čistý zisk Nákladové úroky Odpisy Osobní náklady 0-1 000 2005 2006 2007 2008 2009 54

Graf č. 4: Struktura přidané hodnoty v letech 2005-2009 100% Struktura přidané hodnoty v letech 2005-2009 v tis. Kč 80% 60% 40% 20% Ostatní Čistý zisk Nákladové úroky Odpisy Osobní náklady 0% -20% 2005 2006 2007 2008 2009 Na výše uvedených grafech č. 3 a č. 4 jsou vyobrazeny vývoj a struktura přidané hodnoty analyzované společnosti J.P.Sport, s.r.o. v letech 2005-2009. Grafické znázornění vývoje výnosů, nákladů, přidané hodnoty a EBT je uvedeno v grafu č. 5. Graf č. 5: Vývoj výnosů, nákladů, přidané hodnoty a EBT v letech 2005-2009 18 000 Vývoj výnosů, nákladů, přidané hodnoty a EBT v letech 2005-2009 v tis. Kč 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 Výnosy Náklady Přidaná hodnota Výsledek hospodaření - EBT 2 000 0-2 000 2005 2006 2007 2008 2009 55

Na základě úvahy o tvorbě zisku je dobré nejen sledovat vývoj dílčích výsledků hospodaření provozního, finančního a mimořádného, ale také i vývoj EBT, EBIT. To je vhodné zejména pro zhodnocení dělení zisku. Ve výše uvedené tabulce č. 10 je uveden přehled vývoje výsledku hospodaření a jeho jednotlivých částí. Do roku 2007 můţeme vidět jeho nárůst. Do tohoto roku se společnosti dařilo navyšovat čistý zisk o 62% a 18,5% oproti letům předcházejícím. V roce 2006 došlo k výraznému navýšení zisku hlavně díky trţbám za prodej vlastních výrobků a sluţeb, které v absolutních hodnotách vzrostly o 1,7 mil. Kč. V roce 2008 došlo k výraznému poklesu aţ o 95%, v roce následujícím se výsledek hospodaření dostal aţ do záporných hodnot. V tabulce č. 11 a na grafu č. 6 je znázorněno dělení EBIT výsledku hospodaření před úroky a zdaněním. Z tabulky je vidět, ţe nákladové úroky se zvyšují vlivem většího podílu cizích zdrojů respektive závazku ke společníkům. Daňová povinnost nevznikala aţ na výjimku v roce 2007. V roce 2008 byla téměř bezvýznamná. Tabulka č. 11: Dělení hospodářského výsledku před úroky a zdaněním v tis. Kč 2005 2006 2007 2008 2009 Věřitel /nákladové úroky/ 141 188 249 296 547 Stát /daň/ 0 0 245 12 0 Podnik /čistý zisk/ 651 1 000 1 185 51-71 EBIT 792 1 188 1 679 359 476 Graf č. 6: Dělení výsledku EBIT v letech 2005-2009 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0-200 Dělení výsledku hospodaření před úroky a zdaněním v letech 2005-2009 v tis.kč 2005 2006 2007 2008 2009 Podnik /čistý zisk/ Stát /daň/ Věřítel /nákladové úroky/ 56

Podle 18 odst. 1 poslední věty zákona o účetnictví nevzniká společnosti J.P.Sport, s.r.o. povinnost vést ve svém účetnictví výkaz Přehled o peněţních tocích a Přehled o změnách vlastního kapitálu, jelikoţ nesplnila současně dvě níţe uvedené podmínky. více neţ 40 000 000 Kč aktiv celkem více neţ 80 000 000 Kč ročního úhrnu čistého obratu. Společnost J.P.Sport splňuje pouze první uvedenou podmínku, výše jejich celkových aktiv dosáhla k 31.12.2009 hodnotu 60 563 tis. Kč. 3.3.3 Analýza rozdílových ukazatelů K nejvýznamnějším rozdílovým ukazatelům patří čistý pracovní kapitál. Ve společnosti J.P.Sport, s.r.o. nabývá tento ukazatel, po všechny roky sledovaného období, kladných hodnot. To znamená, ţe společnost má vytvořený dostatečný finanční polštář ke splácení svých krátkodobých závazků. Do roku 2007 kaţdoročně rozdíl čistého pracovního kapitálu rostl, ale v roce 2008 došlo k jeho značnému poklesu. Z tabulky č. 12 lze vyčíst, ţe kladné hodnoty tohoto ukazatele signalizují překapitalizování společnosti, coţ je znázorněno i na grafu č. 7. To znamená, ţe oběţný majetek je financován dlouhodobým kapitálem. Tyto hodnoty sice naznačují vyšší finanční stabilitu, ale zároveň mohou sniţovat rentabilitu. Na tomto ukazateli se nejvíce projevila úprava rozvahy, kdy jsem krátkodobé závazky ke společníkům překlasifikovala na dlouhodobé. Majitel stále do společnosti investuje z důvodu modernizace provozovaného hotelu, a tudíţ se nepředpokládá, jak jsem jiţ jednou zmiňovala, ţe by vyţadoval po společnosti splatit celý její závazek najednou. Kdybych vycházela z neupravené rozvahy, tento ukazatel by vykazoval velmi vysoké záporné hodnoty a záporné hodnoty čistého pracovního kapitálu zvyšují podnikatelské riziko. To můţe i ohroţovat existenci samotného podnikání. A v tomto případě by se ukazatel nacházel daleko od reálného finančního stavu společnosti. Tabulka č. 12: Čistý pracovní kapitál společnosti J.P.Sport, s.r.o. v tis. Kč 2005 2006 2007 2008 2009 Oběţný majetek 6 137 7 566 9 242 3 974 6 338 Krátkodobé závazky 1 189 1 520 2 621 1 644 2 973 Čistý pracovní kapitál 4 948 6 046 6 621 2 330 3 365 57

Graf č. 7: Vývoj čistého pracovního kapitálu v letech 2005-2009 Vývoj čistého pracovního kapitálu v letech 2005-2009 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2005 2006 2007 2008 2009 Oběžný majetek Krátkodobé závazky Čistý pracovní kapitál 3.3.4 Analýza poměrových ukazatelů Analýza paralelní soustavy poměrových ukazatelů se povaţuje za základ finanční analýzy. Komplexně totiţ analyzuje vzájemné vazby těchto ukazatelů, tzn. finanční výkonnost společnosti a její finanční pozici. Při této analýze jsou poměrové ukazatele akceptovány jako rovnocenné. Tabulka č. 13 demonstruje všechny kategorie zisku, které jsou pouţity při výpočtech následujících poměrových ukazatelů. A to z toho důvodu, ţe pro jednotlivé ukazatele se při výpočtech aplikují jiné modifikace zisku. Vývoj zisku dle jeho kategorií je graficky znázorněn na níţe uvedeném grafu č. 8, z něhoţ je i patrné, ţe zisk dosahoval nejvyšších hodnot ve všech kategoriích v roce 2007. Tabulka č. 13: Vývoj zisku dle jeho kategorií společnosti J.P.Sport, s.r.o. Kategorie zisku v tis. Kč 2005 2006 2007 2008 2009 Zisk před úroky, odpisy a zdaněním (EBITDA) 2 237 2 741 3 472 2 349 2 527 Zisk před zdaněním a úroky (EBIT) 792 1 188 1 679 359 476 Zisk před zdaněním (EBT) 651 1 000 1 430 63-71 Zisk po zdanění (EAT) 651 1 000 1 185 51-71 58

Graf č. 8: Vývoj zisku dle jeho kategorií v letech 2005 2009 4 000 Vývoj zisku dle jeho kategorií v letech 2005-2009 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 EBITDA EBIT EBT EAT 500 0-500 2005 2006 2007 2008 2009 3.3.4.1 Ukazatel rentability Z tabulky č. 14 a následně i z grafu č. 9 je patrné, ţe všechny ukazatele rentability signalizují aţ do roku 2007 pozitivní vývoj. Nejvýraznější nárůst v ukazatelích rentability je promítnut právě v roce 2007, coţ bylo dáno především nárůstem zisku. Od roku 2008 je vývoj hodnot ukazatelů rentability ovlivněn výrazným propadem výsledku hospodaření, a v roce 2009 společnost generuje i ztrátu. Tabulka č. 14: Vývoj rentability společnosti J.P.Sport, s.r.o. Ukazatele rentability v % 2005 2006 2007 2008 2009 ROA - rentabilita celkových aktiv 1,42% 2,09% 2,85% 0,62% 0,79% ROE - rentabilita vlastního kapitálu 1,72% 2,58% 2,96% 0,13% -0,18% ROS - rentabilita tržeb 5,60% 7,51% 8,63% 0,37% -0,47% Ukazatel rentability celkových aktiv ROA je zaměřen zejména na hodnocení výkonnosti společnosti bez ohledu na to, zda jde o zdroje vlastní či cizí. Ukazatel ROA by měl v čase růst, a tomu tak i bylo ve společnosti J.P.Sport, s.r.o. aţ do roku 2007. V roce 2008 se jeho hodnota dostala pod hranici 1%, avšak pozitivní však je, ţe se stále udrţuje v kladných hodnotách a v roce následujícím je opět zaznamenán, i kdyţ téměř nepatrný, růst. 59

Asi k nejznámějším a nejvíce frekventovaným ukazatelům rentability patří ROE ukazatel rentability vlastního kapitálu. Právě ten měří míru zhodnocení kapitálu do podnikání. V případě analyzované společnosti dosahuje tento ukazatel nejlepších výsledků v roce 2007, kdy ROE dosáhla 2,96%. To znamená, ţe společnost získala 2,96 haléřů čistého zisku na 1 Kč vloţeného kapitálu. Následující roky jsou poznamenány investicemi do rekonstrukce a v roce 2009 dokonce vychází ROE v záporných hodnotách, tzn., ţe společnost byla ztrátová o 0,18 haléřů čistého zisku na 1Kč vloţeného kapitálu. Posledním uvedeným ukazatelem rentabilita trţeb ROS. Rentabilita trţeb vykazovala kladné a rostoucí hodnoty, stejně jako předchozí dva ukazatele, aţ do roku 2007. V roce 2008 zaznamenal tento ukazatel strmý pád k hraniční hodnotě necelého 0,5% a tím tak kopíruje ROA, se kterým se dostává v roce 2009 do záporných hodnot. Ovlivňujícími faktory, které negativně sniţovaly hodnoty všech ukazatelů rentability, byly vysledovány rostoucí osobní náklady, respektive mzdové náklady a nákladové úroky. V roce 2009 bylo přijato cca průměrně o 6 zaměstnanců více neţ v letech předcházejících, a to způsobilo růst nákladů na zaměstnance. Stejně jako ROA, je ţádoucí, aby i ROE a ROS zaznamenávali v čase rostoucí trend. Graf č. 9: Vývoj rentability společnosti J.P.Sport, s.r.o. v letech 2005 2009 10,00% Vývoj rentability v letech 2005-2009 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% ROA ROE ROS 0,00% -2,00% 2005 2006 2007 2008 2009 60