Mgr. Martina Dohnalová
Definice Infarkt myokardu je akutní ložisková nekróza srdečního svalu vzniklá na podkladě uzávěru či extrémního zúžení věnčité tepny zásobující příslušnou oblast.
Příčiny v 90 % trombus nasedá na aterosklerotický plát embolus zachycený v místě aterosklerotického plátu spazmus, který postihuje aterosklerózou změněné tepny nestabilní aterosklerotický plát
Rizikové faktory Neovlivnitelné genetická predispozice věk mužské pohlaví Ovlivnitelné kouření obezita hyperlipoproteinemie stres nedostatek fyzické aktivity diabetes mellitus
Etiopatogeneze Po uzávěru věnčité tepny dochází k nedostatečnému zásobení srdeční svaloviny kyslíkem a k postupné nekróze. Po 20 minutách začínají první buňky podléhat nekróze.
Klinický obraz stenokardie - náhlá svíravá, pálivá bolest za hrudní kostí s propagací do celé levé horní končetiny a do dolní čelisti; na rozdíl od anginy pectoris trvá déle než 20 min, nereaguje na podání nitrátu a často vzniká i v klidu strach ze smrti dyspnoe, tachypnoe, ortopnoe nauzea, zvracení arytmie, palpitace bledá, studeně zpocená kůže zvýšená náplň jugulárních žil a hepatomegalie u infarktu pravé komory
Diagnostika Anamnéza Fyzikální vyšetření laboratorní metody biochemické kardioenzymy v séru - CK, CK-MB, troponin Na, K, Cl, urea, kreatinin M+S hematologické KO, FW hemokoagulační aktivovaný parciální tromboplastinový test (APTT), protrombinový test (PT)
elektrografické vyšetření EKG (Pardeho vlna) zobrazovací metody RTG hrudníku rentgenové s kontrastem koronarografie s PTCA (perkutánní transluminální koronární angioplastika) ultrazvukové ECHO srdce
Pardeho vlna
terapie předhospitalizační péče co nejrychlejší doprava nemocného na koronární JIP stabilizace krevního oběhu zklidnit nemocného opiáty, sedativa a nitráty tlumení bolesti kyselina acetylsalicylová Atropin bradykardie provázená hypotenzí betablokátory i.v. nebo p.o. hyperkinetická cirkulace charakterizována hypertenzí, tachykardií a komorovou arytmií diuretika a vazodilatancia srdeční selhání kardiopulmonální resuscitace srdeční zástava
režimová opatření nemocný přijímán na koronární JIP do Fowlerovy polohy, má přísný klid na lůžku (pohybový režim se odvíjí od způsobu léčby a zdravotního stavu pacienta) oxygenoterapie kyslíkovou maskou 5 l/min., kyslíkovými brýlemi 7 l/min zavedení periferní nebo centrální žilní kanyly monitorace základních životních funkcí (TK, P, D, EKG křivky, saturace kyslíku, bilance tekutin a všech klinických projevů) sledujeme výsledky laboratorních hodnot a projevy krvácení při léčbě pomocí fibrinolýzy
Dietoterapie závisí na závažnosti a průběhu AIM první den dieta č. 0S (pouze tekutiny), další dny 3 racionální nebo 10 neslaná šetřící při hyperlipoprotienemii podáváme dietu číslo 9/150 diabetická, i když pacient není diabetik
cílem a zároveň preventivním opatřením je zhubnout u obézních nekouřit snížit stres a psychické napětí zvýšit fyzickou aktivitu (např. plavání, běh, lyžování, turistika, rychlá chůze 30-40 minut denně) snížit živočišné tuky v dietě zvýšit podíl nenasycených mastných kyselin (rostlinné tuky, ryby) zvýšit přísun vlákniny na 10-25 g/den zvýšit podíl vitaminu s antioxidačním účinkem; doporučená dávka zeleniny a ovoce je 400 g/den
farmakoterapie tlumení anginózní bolesti opioidní analgetika léčba zaměřená na omezení rozsahu infarktového ložiska trombolýza trombolytika = fibrinolytika, např. Streptokináza rozpuštění trombu a obnova průtoku krve perkutánní transluminální angioplastika (PTCA) mechanické rozrušení uzávěru věnčité tepny vodičem a následná angioplastika (roztažení cévy balónkem), popř. implantace stentu
antikoagulační a antiagregační léčba Heparin, nízkomolekulární hepariny, kyselina acetylsalicylová jako sekundární prevence vzniku infarktu myokardu se podávají: kyselina acetylsalicylová
betablokátory snižují spotřebu kyslíku v myokardu vlivem zpomalení srdeční frekvence inhibitory ACE zlepšují prognózu nemocných v akutním stavu infarktu myokardu Nitráty mají relaxační vliv na hladké svalstvo cév
Komplikace arytmie bradykardie, supraventrikulární i komorové tachykardie akutní levostranná kardiální insuficience kardiogenní šok aneuryzma srdeční stěny ruptura myokardu s následnou tamponádou srdce, krev se vylije do osrdečníku ruptura a dysfunkce papilárních svalů mitrální chlopně ruptura komorového septa poinfarktová angina pectoris
Péče po infarktu upřednostňuje se časná rehabilitace v prvních dnech po 15-30 minutové sezení u lůžka, postupně se zátěž přidává a při dobré odpovědi na postupně zvyšovanou zátěž je možno nemocného propustit již po 6-10 dnech; u komplikovaných případů se rehabilituje pomaleji a nemocní se propouštějí po 2-4 týdnech; při nekomplikovaném průběhu by mohl nemocný nastoupit do práce do 3 měsíců po infarktu
pravidelná kontrola nemocného v kardiologické ambulanci zvážit rekoronarografické vyšetření s eventuálním provedením PTCA nebo bypassu kompenzace hypertenze, diabetes mellitus léčba dyslipoproteinemie nízkocholesterolová dieta nekouřit, redukce hmotnosti u obézních nemocných přiměřená fyzická aktivita
Bypass Bypass je přemostění koronární tepny postižené aterosklerotickým procesem, který vede k jejímu zúžení. Cílem bypassové operace je přivést dostatek arteriální krve do ischemických oblastí myokardu za zúžené místo na koronární tepně. Přemostění se provádí našitím jednoho konce štěpu na kořen aorty a druhého konce za zúžené místo na tepně. Při operaci bývá přemostěna žilním nebo arteriálním štěpem každá koronární tepna, která je uzavřena nebo významně zúžena a přitom průsvit této tepny je větší než 1,3-1,5 mm. Další možností je pak za zúžené místo našít tepnu, která vede okysličenou krev- nejčastěji se používá levá a.mammaria.
https://slideplayer.cz/slide/3252746/11/images/21/bypas S+-+P%C5%98EMOST%C4%9AN%C3%8D.jpg