ONEMOCNĚNÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU

Transkript

1 ONEMOCNĚNÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU 66. výběr onemocnění ICHS AIM hypertenze srdeční selhání záněty žil TEN, plicní embolie

2 ONEMOCNĚNÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU 67. srdce - anatomie srdce, funkce: srdce je pružná svalová pumpa stavba srdce: endokard - vnitřní vrstva srdce myokard - srdeční sval epikard - zevní vrstva stěny srdce perikard osrdečník, obal, v němž je uloženo srdce zásobení srdce: koronární, věnčité tepny - tepny vyživující srdce, zejm. myokard (dvě hlavní tepny - levá a pravá, vycházejí ze samého počátku aorty, obstarávají výživu srdečních stěn, dělí se na řadu větví)

3

4 ONEMOCNĚNÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU 68. srdce - fyziologie srdeční převodový systém - spec. část srd. svaloviny schopná samostatné tvorby vzruchů (elektrická aktivita srdce) a jejich vedení, určuje frekvenci srdce, zahrnuje: SA uzel AV uzel Hisův svazek Tawarova raménka Purkyňova vlákna vlastnosti myokardu - dráždivost, stažlivost systola - stažení diastola - ochabnutí projevy srdeční činnosti - ozvy, pulz, EKG

5 ONEMOCNĚNÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU 69. srdce - fyziologie průtok krve srdcem: z HDŽ a DDŽ odkysličená krev do P síně trojcípá chlopeň - P komora, plicní tepnou do plic z plic krev okysličená čtyřmi plicními žilami do L síně dvojcípá chlopeň - L komora, aorta, rozvod do celého těla srdeční revoluce: jeden cyklus systol a diastol síní a komor

6 AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU 70. charakteristika AIM CHARAKTERISTIKA IM: akutní forma ICHS nekróza srd. svalu v důsledku nedostatku O 2 v srdečním svalu IM se hojí infarktovou jizvou infarkt postihuje i další orgány CMP psychosomatické onemocnění (podílí se na něm vlivy psychické i somatické - stres, obezita, hypertenze,...) O VELIKOSTI NEKRÓZY ROZHODUJE: velikost povodí koronární tepny délka doby uzávěru aktuální stav oběhu

7 AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU 71. charakteristika AIM UZÁVĚR ZPŮSOBUJE: ateroskleróza (kornatění tepen, vzniká v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepny) trombóza (děj při kterém dochází ke sražení krve zaživa za vzniku trombu) embolie (je vmetení, zaklínění vmetku (embolu) v cévách vedoucí k jejich ucpání a následné nedokrevnosti příslušné části těla)

8 AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU 72. dělení IM dle hloubky: transmurální IM tzv. QIM (dle komplexu QRS na EKG, Q u IM je záporný kmit a známka nekrózy) - prochází celou stěnou srdeční svaloviny netransmurální tzv. non QIM, postihuje jen část srdeční svaloviny dle lokalizace: spodní stěna tzv. diafragmatický IM přední stěna podle EKG změn: STEMI elevace ST úseku (důkaz ischemie celé stěny v celé její šířce) non STEMI (bez elevací, nekróza zasáhne jen část stěny, diagnostika s opírá o zvýšení hladiny srdečních enzymů a bílkovin)

9 AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU 73. příčiny, rizikové faktory, příznaky příčiny: uzávěr (ateroskleróza, trombóza, embolie) rizikové faktory: kouření, obezita, stres, hypertenze = nesprávná životospráva příznaky: stenokardie s radiací (HK, krk, dolní čelist, břicho) bolest je náhlá, přetrvává i po aplikaci nitrátů, nereaguje na klid dyspnoe - dušnost neklid, strach, úzkost, bledá, opocená kůže nauzea, zvracení arytmie (5% klientů bez bolesti, na IM se přijde náhodně)

10 AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU 74. vyšetřovací metody anamnéza - RA, OA, FA, PA fyzikální vyšetření + FF EKG Pardeeho vlna OBM - krev - biochemie, hematologie enzymy (odumřelá tkáň se rozpadá a z buněk se uvolňují enzymy) CK, AST, ALT (CK stoupá 2 3 hod. po vzniku nekrózy, za 2 3 dny v normě, Troponin vrcholu dosahuje 4. den) bílkoviny (které se uvolňují z poškozeného svalu) Troponin, Myoglobin minerály - Na, K, Cl, další - U, Kr, G KO, FW, aptt, Quick zobrazovací vyšetřovací metody (následné, ne v akutním stavu) USG ECHO (zobrazuje srdce v pohybu, ověřuje jeho schopnost pumpovat krev, měří jeho rozměry, ověřuje stav chlopní) jiné (RTG, izotopové vyšetření)

11 AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU 75. první pomoc laická: vzduch, zvýšená poloha, rozkousat Anopyrin, klid, event. resuscitace, RZP odborná: monitorace EKG antiagregans nitráty analgetika kyslík CPR letecký transport na pracoviště PTCA

12 AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU 76. léčba - ARO, JIP, koronární jednotka léčba: monitorace EKG, FF, sat., diuréza, i.v. vstup farmakoterapie trombolýza (streptokináza) betablokátory nitráty analgetika antikoagulancia, antiagregancia ACE inhibitory sedativa chirurgická léčba PTCA bypass

13 PTCA perkutánní transluminární koronární angioplastika umožňuje zobrazení věnčitých tepen srdce a zároveň okamžitou léčbu při zúžení, uzávěru roztažení tepny se provádí balónkovým katétrem a ve velké většině případů se do postiženého místa umístí speciální kovová výztuž koronární stent

14 AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU 77. komplikace komplikace IM: arytmie srdeční selhání šok vznik akutní mitrální regurgitace nedomykavost mitrální chlopně ruptura myokardu odumřelá tkáň srdeční stěny je zeslabena

15 AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU OŠETŘOVATELSKÁ ČÁST 78. sleduj bolest (lokalizace, radiace) FF, saturace (monitor) stav vědomí EKG křivka monitor (arytmie?) stav vědomí BT výsledky vyšetření laboratorních žilní vstupy

16 AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU OŠETŘOVATELSKÁ ČÁST 79. sleduj uložení: koronární JIP ARO - dle stavu vnímání zdravotního stavu: nezatěžujeme rozhovorem vstupním informace od doprovodu, z dokumentace

17 AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU OŠETŘOVATELSKÁ ČÁST biologické potřeby poloha, pohyb. režim: mírně zvednutá horní část, klid na l. hygienická péče: komplexně sestra, ošetřovatelka, následná aktivizace, po stabilizaci dopomoc, samostatnost výživa: zhodnotit úroveň sebepéče první den tekutiny následně strava kašovitá, šetřící realimentace dle stavu edukace (např. redukce hmotnosti) vyprazdňování: zajišťuje sestra, prevence zácpy, vhodná poloha

18 AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU OŠETŘOVATELSKÁ ČÁST psychosociální potřeby, RHBC, domácí péče psychosociální potřeby: informace o diagnóze, komplikacích edukace (výživa, nadváha) rehabilitace: zahájení na JIP, pasivní, posléze aktivní rhbc spolupráce s rehabilitační pracovnicí kontrola pulzu v průběhu fyzické zátěže domácí péče - režim kardiaka: viz další

19 AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU OŠETŘOVATELSKÁ ČÁST 82. režim kardiaka edukace o životosprávě - kouření, obezita, omezení stresu, snížit příjem solí, kávy (pozor na minerální vody obsahují soli), omezit živočišné tuky, dostatek ovoce a zeleniny dočasné omezení fyz. aktivity cvičit 2-3x denně (ne po jídle, po návratu do práce) začínáme chůzí, sledujeme pulz, postupně přidáváme vzdálenost a rychlost při špatném počasí trénovat doma (vítr, mráz, dusno) provozování rekreačních sportů chůze - turistika, lyžování, jízda na kole, nevhodnost silových sportů a zvedání břemen při hygieně se doporučuje sprchování, nepříliš horká voda

20 HYPERTENZE 83. popis, příčiny popis: opakované zvýšení systolického tlaku nad 140mmHg nebo diastolického tlaku nad 90mmHg (nebo obou hodnot), prokazované ve dvou či třech příležitostných měřeních psychosomatické onemocnění vede ke zbytnění levé komory typický příklad: 160/95 mmhg příčiny: genetické faktory životní styl - obezita, kouření, nadměrný přísun soli onemocnění cév

21 HYPERTENZE 84. typy hypertenze základní dělení: primární - esenciální sekundární příčiny primární hypertenze: genetické faktory životní styl (obezita, kouření, nadměrný přísun soli) zvýšená reaktivita cév příčiny sekundární hypertenze: renální onemocnění (nefritidy) renovaskulární (poškoz. renální art. ateroskleróza) endokrinní (nádor dřeně nadledvin) stavy po farmakoterapii - steroidy, kortikoidy těhotenství (pozdní gestóza) antikoncepce

22 HYPERTENZE 85. stupně a příznaky I. stupeň: klient bez potíží, TK přechodně zvýšen bez orgánových změn občasně - bolesti hlavy, epistaxe, únava, návaly horka, závratě II. stupeň: potíže jako v I. st, trvalé zvýšení TK objektivně změny na orgánech (srdce, ledviny, oční pozadí) III. stupeň: funkční poruchy orgánů potíže vyplývají z postižení srdce, mozku, ledvin, očního pozadí

23 HYPERTENZE 86. vyšetřovací metody vyšetřovací metody: anamnéza fyz. vyš. + FF - opakované měření TK laboratorní vyšetření EKG vyš. očního pozadí, cév, ledvin jiné

24 C:\Users\Eva Strnadová\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\62HW89AE\MP [1].jpg HYPERTENZE 87. léčba nefarmakologická úprava hmotnosti, omezení soli eliminace stresu, odpočinek, vyloučení kouření farmakoterapie antihypertenziva (betablokátory, IACE, ) diuretika psychofarmaka psychoterapie

25 HYPERTENZE 88. komplikace - hypertenzní krize výrazný vzestup TK při arteriální hypertenzi mozkové příznaky (bolest hlavy, zmatenost, nevolnost, zvracení, křeče) s nebezpečím vzniku mozkového krvácení či selhání srdeční činnosti, IM vyžaduje intenzivní nemocniční léčbu, ohrožuje na životě typy emergentní (naléhavá) krize - příznaky selhání funkce některých orgánů (AIM, kardiální edém plic, mozkové krvácení, ) urgentní krize chybí ak. selhání orgánových funkcí

26 HYPERTENZE OŠETŘOVATELSKÁ ČÁST 89. sleduj základní FF příznaky komplikací h. krize (závrať, bolesti hlavy, porucha vědomí, mozkové krvácení) výsledky laboratorních vyšetření dodržování léčebného režimu účinky farmakoterapie hmotnost

27 HYPERTENZE OŠETŘOVATELSKÁ ČÁST biologické potřeby poloha, pohyb: volný režim hygiena: nevhodnost používání horké vody, vany (vazodilatace - rychlý průtok krve - kolaps) výživa: dieta č. 10, event. 8 - snížit hmotnost u obézních pacientů omezený přísun soli, kofeinu, tuků (pozor na konzerv. potraviny, fastfoody) rovnováha tekutin, zákaz minerálek soli denní přívod soli 2-3g omezit alkohol, černou kávu

28 HYPERTENZE OŠETŘOVATELSKÁ ČÁST biologické potřeby vyprazdňování: BT dle ordinace lékaře prevence zácpy odpočinek, spánek: dostatečný aktivizace

29 HYPERTENZE OŠETŘOVATELSKÁ ČÁST psychosociální potřeby, RHBC, domácí péče psychosociální potřeby: informace, edukace - dlouhodobé cíle (snížení hmotnosti) rehabilitace: kondiční cvičení domácí péče: dispenzarizace self-monitoring vhodné aktivity - turistika, plavání, lyžování, cyklistika) lázně

30 HYPERTENZE OŠETŘOVATELSKÁ ČÁST 93. ošetřovatelské problémy nedostatek informací, nepochopení příčin a následků poruchy adaptace (celková a dlouhodobá změna životního stylu) častá bolest hlavy (zvýšený TK)

31 SRDEČNÍ SELHÁNÍ 94. charakteristika stav, kdy srdce není schopno plnit svou funkci (=přečerpávat krev) omezení funkce srdečních komor s rozdílnými příznaky - podle toho, která komora je ve své činnosti narušena, mluvíme o levostranném s. (hromadění krve v plicích s dušností) pravostranném s. (městnání krve ve velkém oběhu s otoky, tekutině v tělních dutinách) kombinovaném selhání členění: akutní levostranné selhání chronické levostranné selhání akutní pravostranné selhání chronické pravostranné selhání

32 SRDEČNÍ SELHÁNÍ 95. obecné příčiny tlakové zatížení srdce (hypertenze, cor pulmonale) ICHS (koronární insuficience, IM) stavy, které výrazně zvyšují pracovní zátěž srdce (anemie, tyreotoxikóza) poruchy srdečního rytmu (A-V blok, extrémní tachykardie) zánětlivá onemocnění (perikarditida, myokarditida) kardiomyopatie onemocnění plic (CHOPN, cystická fibróza, plicní embolie) chlopňové vady VVV srdce (levo-pravé zkraty, např. defekt komorového septa)

33 SRDEČNÍ SELHÁNÍ 96. charakteristika členění: akutní levostranné selhání chronické levostranné selhání akutní pravostranné selhání chronické pravostranné selhání

34 CHRONICKÉ LEVOSTRANNÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ 97. charakteristika stav charakterizovaný postupným vzestupem plnicího tlaku levé srdeční komory, městnáním v malém plicním oběhu s hypoxií v důsledku sníženého minutového výdeje levé srdce nedokáže přečerpávat většinu krve, která do něj přitéká plicními žilami a dochází k městnání v plicích a vznikem dušnosti hromadění krve v plicích s dušností a akutně vznikem plicního edému srdeční svalovina se zvětšuje - hypertrofie nemoc se stále zhoršuje a prohlubuje nemocný je ohrožen akutním srdečním selháním s následkem smrti

35 CHRONICKÉ LEVOSTRANNÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ 98. příčiny ICHS stavy po infarktu myokardu srdeční a chlopenní vady a jiné kardiomyopatie těžká hypertenze

36 CHRONICKÉ LEVOSTRANNÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ 99. klinický obraz klinický obraz: zpočátku bezpříznakově námahová dušnost s kašlem, později klidová + záchvatovitá noční dušnost - astma cardiale (viz další) poruchy koncentrace, paměti a spánku v důsledku hypoxie nesnášenlivost námahy, dušnost při cvičení, slabost tachypnoe cyanóza nehtových lůžek a rtů vlhké chrůpky pískoty, zvláště expirační suchý kašel nebo vykašlávání zpěněného narůžovělého sputa vlhká, studená kůže, úzkost, zmatenost, pocení

37 CHRONICKÉ LEVOSTRANNÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ 100. klinický obraz astma cardiale: těžká noční záchvatová dušnost, při níž se v plicích hromadí krev, kterou levá komora není schopna přečerpat do velkého (tělového) oběhu dušnost se zhoršuje vleže (kdy se krev hromadí v plicích), obv. několik hodin po usnutí, posazením se obtíže zmírňují (vhodné je proto spát s několika polštáři pod horní polovinou trupu) tíseň, tachypnoe, pocit nedostatku vzduchu v těžkých formách rozvoj kardiálního plicního edému edém plic: extrémní dušnost vykašlávání zpěněného narůžovělého sputa často končí úmrtím

38 CHRONICKÉ LEVOSTRANNÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ 101. klasifikace dušnosti - NYHA (New York Heart Association) Klasifikace dušnosti podle NYHA NYHA I Definice třídy Nezvládá jen vyšší námahu, rychlejší běh. Omezení činnosti Neomezuje se v běžném životě - BEZ OBTÍŽÍ NYHA II Zvládá maximálně rychlejší chůzi, běh nikoliv. Menší omezení v běžném životě - OBTÍŽE PŘI VĚTŠÍ ZÁTĚŽI NYHA III Pouze základní domácí činnosti, chůze 4 km/hod. Již běžná aktivita je vyčerpávající. Významné omezení činnosti i doma - OBTÍŽE PŘI MALÉ ZÁTĚŽI NYHA IV Dušnost při minimální námaze i v klidu. Nezbytná pomoc druhé osoby. Zásadní omezení v životě - OBTÍŽE V KLIDU

39 CHRONICKÉ LEVOSTRANNÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ 102. vyšetřovací metody anamnéza a fyzikální vyšetření laboratorní vyšetření (OBM): - biochemie: Astrup ionty enzymy, kardioenzymy kardiomarkery - BPN (Natriuretický peptid B, BNP, mozkový natriuretický peptid, brain natriuretic peptide ), stanovení BNP se využívá ve 2 hlavních indikacích - k vyloučení srdečního selhání u náhle dušného pacienta a pro určení prognózy nemocného se srdečním selháním) - hematologie: FW KO (normocytární a normochromní anémie)

40 CHRONICKÉ LEVOSTRANNÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ 103. vyšetřovací metody zobrazovací vyšetření: - RTG srdce a plic - USG Doppler, ECHO (posouzení systolické funkce podle ejekční frakce (EF >50% je v normě, EF 40-50% je lehká dysfunkce, 30-40% je stření dysfunkce, <30% je těžká dysfunkce) elektrografická vyšetření: - EKG - zátěžové EKG - holter ambulantně jiné

41 C:\Users\Eva Strnadová\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\DD003WDB\MP [1].jpg CHRONICKÉ LEVOSTRANNÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ 104. léčba farmakoterapie: diuretika ACE inhibitory betablokátory kardiotonika vazodilatancia event. sedativa režimová opatření: úprava životního stylu, redukce hmotnosti, přísný zákaz kouření, omezení fyzicky těžké práce, pravidelné užívání léků dietoterapie: dieta s omezením soli na 5 g/den, u dekompenzovaného stavu na 0,5 g/den zákaz pití minerálek speciální terapie: oxygenoterapie - UPV?, transplantace srdce u farmakologicky a jinak nezvládnutelných stavů

42 CHRONICKÉ LEVOSTRANNÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ 105. komplikace akutní levostranné selhání maligní arytmie kardiogenní šok

43 CHRONICKÉ PRAVOSTRANNÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ 106. charakteristika stav charakterizovaný pozvolným vzestupem plnicího tlaku pravé srdeční komory a městnáním v systémových žilách při selhávání pravého ve velkém oběhu s otoky následkem je hypoxie všech orgánů srdce kompenzuje nižší výkon hypertrofií komory

44 CHRONICKÉ PRAVOSTRANNÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ 107. příčiny onemocnění plic CHOPN, embolizace a další levostranné srdeční selhání s plicní hypertenzí srdeční vady (mitrální) jiná onemocnění (anemie, cirhóza)

45 CHRONICKÉ PRAVOSTRANNÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ 108. klinický obraz příznaky v důsledku nízkého minutového výdeje hypoxie, slabost, únavnost závratě, zmatenost, neklid, zvýšená náplň krčních žil, hepatosplenomegalie, ascites, otoky (z počátku jen večer okolo kotníků, později i na bércích, anasarka) snížená diuréza během dne, nykturie hmotnost nemocného se zvyšuje zadržováním tekutin (břicho ascites) nechutenství, pocit plnosti, zvracení, zácpa, kardiální kachexie

46 CHRONICKÉ PRAVOSTRANNÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ 109. vyšetřovací metody anamnéza a fyzikální vyšetření OBM (biochemie - astrup, BPN, hematologie - KO) zobrazovací vyšetření - RTG srdce a plic, UZ - ECHO elektrografická vyšetření - EKG, zátěžové EKG jiné

47 C:\Users\Eva Strnadová\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\SOBP9A98\MP [1].jpg CHRONICKÉ PRAVOSTRANNÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ 110. léčba režimová opatření: úprava životního stylu omezení fyzicky namáhavé práce pravidelné užívání léků dietoterapie: 3, při hypertenzi omezení soli farmakoterapie: diuretika ACE inhibitory betablokátory kardiotonika speciální terapie: oxygenoterapie, transplantace srdce u farmakologicky a jinak nezvládnutelných stavů

48 SRDEČNÍ SELHÁNÍ OŠETŘOVATELSKÁ ČÁST 111. sleduj základní FF bilanci tekutin tvorbu edémů

49 SRDEČNÍ SELHÁNÍ OŠETŘOVATELSKÁ ČÁST 112. biologické potřeby poloha, pohybový režim: ortopnoická nebo Fowlerova poloha, centrální rozvod kyslíku, křeslo pro kardiaky hygiena: zvýšená péče o pokožku, prevence opruzenin a dekubitů hygiena dutiny ústní a DC výživa: dieta č. 10 (neslaná, šetřící), omezení soli možné omezení příjmu tekutin - otoky strava v menších porcích - menší zátěž organismu vyprazdňování: sledování mikce a defekace prevence zácpy odpočinek, spánek: možnost oxygenoterapie i ve spánku

50 ZÁNĚTY ŽIL 113. charakteristika záněty žil se dělí na záněty povrchových žil - tromboflebitida záněty hlubokých žil - flebotrombóza

51 ZÁNĚTY ŽIL - TROMBOFLEBITIS 114. charakteristika popis: postižení povrchových žil zánětem (po úrazu, bércové vředy), někdy s následnou trombózou klinický obraz: bolestivý viditelný zarudlý pruh v průběhu žíly až zatvrdlina po zánětu diagnostika: fyzikální vyšetření (pohled, pohmat) léčba: 1. farmakologická terapie - ATB, venofarmaka (léky užívané k terapii žilních nemocí) 2. režimová opatření dieta pokud nemá pacient další přidružená onemocnění, bez omezení studené obklady komprese povrchových žil elastické punčochy nebo bandáže pohyb (není vhodný klid na lůžku)

52 ZÁNĚTY ŽIL - FLEBOTROMBÓZA 115. charakteristika popis: vznik trombů v hlubokých žilách provázený zánětem (ale může být i bez zánětu), hlavní nebezpečí spočívá v utržení trombu a možnosti embolizace do plic (viz další kap. TEN, plicní embolie) dochází k trombotickému uzávěru žil DK v případě, že není včas léčeno může končit plicní embolií a následně smrtí příčiny: zpomalení krevního toku krve (nedostatečný pohyb končetin, nedostatek tekutin) změny srážlivosti krve (tendence k tvorbě trombu) poškození endotelu cév (zánětem, úrazem)

53 ZÁNĚTY ŽIL - FLEBOTROMBÓZA 116. rizikové faktory, skupiny pacientů déletrvající imobilizace - ležící pacienti (např. po CMP) pacienti po CHIR výkonech, zlomeniny DK stavy po operacích, po porodu dlouhé cestování (syndrom turistické třídy, např. 12 hodinový let v letadle) trombóza a plicní embolie v anamnéze těhotenství a porod, hormonální antikoncepce pacienti s varixy obézní pacienti

54 ZÁNĚTY ŽIL - FLEBOTROMBÓZA 117. příznaky jednostranný otok končetiny pocit napětí a tíhy v končetině bolest v lýtku a chodidle kůže napjatá, bledá nebo cyanóza, teplejší (městnání), mramorovaná nebo bez příznaků celkové příznaky: zvýšení tělesné teploty, tachykardie, neklid, úzkost

55 ZÁNĚTY ŽIL - FLEBOTROMBÓZA 118. vyšetřovací metody anamnéza a fyz. vyšetření (pohled, pohmat - palpační bolest v lýtku) OBM - hemokoagulace, FW, CRP zobrazovací metody UZ - okluzivní pletysmografie (metoda umožňující stanovit prokrvení v dolních končetinách) RTG (s kontrastem - flebografie)

56 ZÁNĚTY ŽIL - FLEBOTROMBÓZA 119. léčba cílem léčby je prevence plicní embolie farmakologická terapie - trombolýza (rozpuštění trombu), antikoagulancia (heparin), vazodilatans, analgetika režimová opatření studené obklady komprese žil na DK elastické punčochy nebo bandáže elevace končetiny klid na lůžku jen krátce, jinak mobilizace (nebezpečí plicní embolie)

57 ZÁNĚTY ŽIL - FLEBOTROMBÓZA 120. prevence vzniku flebotrombózy farmakologická prevence: heparin a jiné preparáty (Clexan) časná rehabilitace a vstávání po operacích, porodu kompresivní punčochy

58 ZÁNĚTY ŽIL - FLEBOTROMBÓZA OŠETŘOVATELSKÁ ČÁST 121. sleduj sleduj: bolest otok, barvu kůže FF, celkový stav funkčnost bandáže příznaky komplikací (plicní embolie - dušnost, bolest na hrudi) účinky léků místo iv. vstupu možné komplikace: trofické změny na kůži žilní nedostatečnost plicní embolie

59 ZÁNĚTY ŽIL - FLEBOTROMBÓZA OŠETŘOVATELSKÁ ČÁST biologické potřeby poloha, pohybový režim: JIP nebo standardní jednotka klid na lůžku elevace končetiny, bandáž končetin hygiena: péče o kůži - prevence proleženin výživa: tekutiny, BT dieta dle lékaře (8, 10) vyprazdňování: na lůžku, prevence zácpy (netlačit na stolici) spánek a odpočinek klid, odstranit příčiny nespavosti

60 ZÁNĚTY ŽIL - FLEBOTROMBÓZA OŠETŘOVATELSKÁ ČÁST psychosociální potřeby, RHBC, domácí péče psychosociální potřeby: edukace (životospráva, cvičení, vhodná obuv, nevhodnost dlouhého stání) psychická pohoda (stud při vyprazdňování, ) rehabilitace: pod dohledem rehabilitačního pracovníka jednoduché cviky vhodné k opakování během dne dechová cvičení domácí péče: bandáže technika

61 TROMBOEMBOLICKÁ NEMOC - TEN 124. charakteristika pojem tromboembolie zahrnuje dva chorobné děje 1. vznik krevní sraženiny uvnitř cévního řečiště (trombóza - viz flebotrombóza) 2. vmetení sraženiny do cév na jiném místě těla (embolie) krevní sraženina (trombus) vzniká zvláště v hlubokých žilách DK, následné vmetení (embolizace) je do plic jako komplikace operace, porodu ohrožené skupiny: lidé s varixy obézní ležící prevence antikoagulancia elastické bandáže DK dechová cvičení časná mobilizace po OP

62 TROMBOEMBOLICKÁ NEMOC - TEN 125. plicní embolie popis: ucpání plicní tepny embolem (nejčastěji trombus = krevní sraženina, trombus pevně lne k cévní stěně, jejím utržením vzniká vmetek = embolus) trombus většinou pochází z trombózy periferních žil DK k utržení trombu dochází při náhlém zvýšení TK dochází k ischémii a nekróze plicní tkáně závažnost je závislá na velikosti embolu a celkovém stavu pacienta příznaky: závislé na rozsahu embolie bolest na hrudi dušnost, kašel šokový stav tachykardie

63 TROMBOEMBOLICKÁ NEMOC - TEN 126. plicní embolie, vyšetřovací metody, léčba vyšetřovací metody: RTG S+P EKG laboratorní vyšetření a další léčba: farmakoterapie - trombolýza (rozpuštění trombu), antikoagulancia a další oxygenoterapie

64 TROMBOEMBOLICKÁ NEMOC OŠETŘOVATELSKÁ ČÁST 127. sleduj FF včetně saturace příznaky komplikací - zhoršení stavu

65 TROMBOEMBOLICKÁ NEMOC OŠETŘOVATELSKÁ ČÁST biologické potřeby poloha, pohyb: JIP, ARO, po kompenzaci na standardní jednotku polohovací lůžko, zvýšená poloha centrální rozvod kyslíku kompresivní obvaz DK hygiena: v akutní fázi sestra, ošetřovatelka, dále dle stavu výživa: parenterální, poté dle lékaře vyprazdňování: sledování močení a stolice prevence zácpy netlačit na stolici

66 TROMBOEMBOLICKÁ NEMOC OŠETŘOVATELSKÁ ČÁST psychosociální potřeby psychosociální potřeby: informace, edukace, psychická podpora rehabilitace: dle stavu klienta kondiční cvičení, dechová rehabilitace domácí péče: elastické punčochy - bandáže DK pravidelné a důsledné užívání léků laboratorní kontroly srážlivosti dispenzarizace rehabilitace - dostatečná fyzická aktivita, chůze, dechová cvičení