5/2003 P REFABRIKACE. B ETON TKS JE P ÍM M NÁSTUPCEM âasopisò A

5/2003 P REFABRIKACE B ETON TKS JE P ÍM M NÁSTUPCEM âasopisò A

S POLEâNOSTI A SVAZY PODPORUJÍCÍ âasopis SVAZ V ROBCÒ CEMENTU âr K Cementárnû 1261, 153 00 Praha 5 tel.: 257 811 797, fax: 257 811 798 e-mail: svcement@iol.cz www.svcement.cz C O N A J D E T E V T O M T O â Í S L E 44/ M O N T Á Î B E T O N O V C H P R E F A B R I K Á T Ò N A S T AVB ù H O K E J O V É H A L Y V P R A Z E-VY S O â A N E C H P Í K L A D Y S V ù T O V É P R E F A B R I K A C E /8 V ROBNA PREFA A KAMENOLOM L ITICE NAD O R LICÍ, ÎPSV UHERSK O S TROH, A. S. /12 SVAZ V ROBCÒ BETONU âr Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4 tel./fax: 261 215 769 e-mail: svb@svb.cz www.svb.cz A K A D E M I K B E D I C H H A C A R /30 61/ E S T E T I K A V N A V R H O V Á N Í B E T O N O V C H K O N S T R U K C Í SDRUÎENÍ PRO SANACE BETONOV CH KONSTRUKCÍ Sirotkova 54a, 616 00 Brno tel.: 541 421 188, fax: 541 421 180 mobil: 602 737 657 e-mail: ssbk@sky.cz www.sanace-ssbk.cz, www.ssbk.cz O L O M O U C K É P E D N Á D R A Î Í V ù Î O V D Ò M TESCO RAO /21 36/ B E T O N S E Z V E N O U T R V A N L I V O S T Í P R O V R O B U M O S T N Í C H P R E F A B R I K Á T Ò âeská BETONÁ SKÁ SPOLEâNOST âssi Samcova 1, 110 00 Praha 1 tel.: 222 316 173 fax: 222 311 261 e-mail: cbz@cbz.cz www.cbz.cz

O B S A H Ú VODNÍK Pavel âíïek /2 T ÉMA S OUâASN STAV A V VOJ BETONOVÉ PREFABRIKACE Arnold Van Acker /3 O BRAZOVÁ P ÍLOHA Pavel âíïek /8 P ROFILY A SOCIACE V ROBCÒ BETONOVÉ PREFABRIKACE OHLÉDNUTÍ ZA PRVNÍM ROKEM âinnosti /10 P ROFIL SPOLEâNOSTI P REFA P R AHA, A. S. /11 V ROBNA PREFA A KAMENOLOM L ITICE NAD O R LICÍ ÎPSV UHERSK O S TROH, A. S. /12 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE P REFABRIKOVANÉ TRIBUNY HOKEJOVÉ HALY PRO MISTROVSTVÍ SVùTA V ROCE 2004 V P R AZE Hana Gattermayerová, Petr ehák, Marek Strnad /16 O LOMOUCKÉ P EDNÁDRAÎÍ VùÎOV DÒM TESCO RAO Jaromír Vrba /21 â ISTÍRNA ODPADNÍCH VOD V B LATNÉ Jarmila Kulhánková /26 F IREMNÍ PREZENTACE P REFABRIKACE V BYTOVÉ V STAVBù /28 S ANACE A K ADEMIK V ROâÍ B ED ICH H ACAR /30 A RCHITEKTONICKÉ TRENDY REKONSTRUKCÍ PANELOV CH DOMÒ Martina Pefiinková, Ale Student /33 M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE P ROF. ING. B ETISLAV T EPL, CSC. SEDMDESÁTILET /35 B ETON SE ZV ENOU TRVANLIVOSTÍ PRO V ROBU MOSTNÍCH PREFABRIKÁTÒ Pavel Fidransk, Jifií Fiedler, Jan Hromádko /36 V VOJ P EDPJAT CH DESKOV CH MOSTÒ V âsr Bohumír Voves /40 M ONTÁÎ BETONOV CH PREFABRIKÁTÒ NA STAVBù HOKEJOVÉ HALY V P R AZE-VYSOâANECH Miroslav Garbiar, Maro Miãek /44 P O ZNÁMKY K VLIVU TEPLOTY NA VLASTNOSTI BETONU Alain tûrba /47 N ORMY JAKOST CERTIFIKACE Z AVÁDùNÍ EN 1992-1-1: N AVRHOVÁNÍ BETONOV CH K ONSTRUKCÍ DO PRAXE M EZNÍ STAVY POUÎITELNOSTI Petr tûpánek /51 E VROPSKÉ NORMY PRO BETONOVÉ PREFABRIKÁTY Václav Vimmr /58 S PEKTRUM E S TETIKA V NAVRHOVÁNÍ BETONOV CH KONSTRUKCÍ Alena Kohoutková /61 A KTUALITY HISTORIE SERIÁL EN 1992 SERIÁL fib 2002 S EMINÁ E, KONFERENCE A SYMPOZIA /64 B E T O N T ECHNOLOGIE K ONSTRUKCE SANACE C O N C R E T E T ECHNOLOGY S TRUCTURES RE HABILITATION Roãník: tfietí âíslo: 5/2003 (vy lo dne 17. 10. 2003) Vychází dvoumûsíãnû Vydává BETON TKS, s. r. o., pro: Svaz v robcû cementu âr Svaz v robcû betonu âr âeskou betonáfiskou spoleãnost âssi SdruÏení pro sanace betonov ch konstrukcí Vydavatelství fiídí: Ing. Vlastimil rûma, CSc. éfredaktorka: Ing. Jana Margoldová, CSc. Redaktorka: Petra Johová Redakãní rada: Doc. Ing. Jifií Dohnálek, CSc., Ing. Jan Gemrich, Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. (pfiedseda), Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místopfiedseda), Ing. Jan Huteãka, Ing. Zdenûk Jefiábek, CSc., Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. Jan Kupeãek, Ing. Petr Laube, Ing. Pavel Lebr, Ing. Milada Mazurová, Ing. Hana Némethová, Ing. Milena Pafiíková, Petr koda, Ing. Ervin Severa, Ing. Vlastimil rûma, CSc., Prof. Ing. RNDr. Petr tûpánek, CSc., Ing. Michal tevula, Ing. Vladimír Vesel, Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc., Ing. Miroslav Weber, CSc. Grafick návrh: DEGAS, grafick ateliér, Hefimanova 25, 170 00 Praha 7 Ilustrace na této stranû a na zadní stranû obálky: Mgr. A. Marcel Turic Sazba: 3P, s. r. o., Staropramenná 21, 150 00 Praha 5 Tisk: SdruÏení MAC, spol. s r. o., U Plynárny 85, 101 00 Praha 10 Adresa vydavatelství a redakce: Beton TKS, s. r. o. Samcova 1, 110 00 Praha 1 www.betontks.cz Vedení vydavatelství: tel.: 222 316 173, fax: 222 311 261 e-mail: betontks@betontks.cz Redakce, objednávky pfiedplatného ainzerce: tel./fax: 224 812 906 e-mail: redakce@betontks.cz predplatne@betontks.cz Roãní pfiedplatné: 480 Kã (+ po tovné a balné 6 x 30 = 180 Kã), cena bez DPH Vydávání povoleno Ministerstvem kultury âr pod ãíslem MK âr E 11157 ISSN 1213-3116 Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., OZ Stfiední âechy, Praha 1 ãj. 704/2000 ze dne 23. 11. 2000 Za pûvodnost pfiíspûvkû odpovídají autofii. Foto na titulní stranû: VûÏov dûm TESCO RAO, Olomouc autor: Jaromír Vrba B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003 1

Ú VODNÍK EDITORIAL V Á Î E N Í â T E N Á I, Ing. Pavel âíïek, ãlen pfiedstavenstva âeské betonáfiské spoleãnosti a její pfiedseda v letech 1996 aï 1999 Uplatnûní prefabrikace v betonovém stavitelství pfii v stavbû budov, inïen rsk ch a mostních staveb má vzestupnou tendenci. TotéÏ lze fiíci o betonáfiském zboïí pro komunikace, zahradní a drobnou architekturu. Pfiíãinou tohoto jevu jsou pfiíznivé celospoleãenské podmínky podmínûné spoleãenskou poptávkou, v vojem technologie betonu, zdokonalování formovací techniky, v robních, pfiepravních a montáïních zafiízení. Prefabrikace se stává stále více úspû nûj í technologií v stavby nejen v technicky vyspûl ch zemích, kde její v voj probíhal kontinuálnû v pfiíznivém, i kdyï tvrdém pfiirozenû konkurenãním prostfiedí s jin mi stavebními technologiemi i stavebními materiály. Také u nás, po rozpaãitém pfiechodu z totalitního politického a hospodáfiského systému k rodícímu se trïnímu hospodáfiství a rodící se demokracii, dochází postupnû ke k Ïené renesanci prefabrikace. Poãáteãní nedûvûra investorû, projektantû, architektû, ale i dodavatelsk ch organizací vypl vající z negativních zku eností s prefabrikací minulého období, svázané s direktivnû fiízenou typizací skeletû, hal a panelov ch soustav a vedoucí k monotónnosti a fádnosti vzhledu budov, je postupnû, krok po kroku pfiekonávána, takïe se dnes uï mûïeme také pochlubit kvalitními prefabrikovan mi konstrukcemi i stavbami rûzné provenience. Jmenujme alespoà nûkteré vlastnosti prefabrikace, které nám zaruãují její pfiíznivé uplatnûní v budoucnosti: zkrácení doby v stavby na staveni ti s minimální zátûïí okolí zaruãená moïnost pouïitelnosti vysokopevnostních a vysokohodnotn ch betonû pro v robu lehãích dílcû ve specializovan ch v robnách zaji tûní vysoké a pfiedem kontrolovatelné pfiesnosti tvaru a rozmûrû dílcû snadnûji dosaïitelná a kontrolovatelná kvalita povrchu a designu betonov ch dílcû iroká kála moïností úprav povrchû a barevnosti architektonicky exponovan ch dílcû pouïití vysok ch stupàû mechanizace a robotizace nejen pfii hromadnû vyrábûn ch dílcích demontovatelnost, repasovatelnost a recyklovatelnost Podíl prefabrikace pfii v stavbû je v mnoha smûrech podmínûn úrovní spolupráce investora, uïivatele, projektanta, dodavatele a v robce prefabrikovan ch dílcû. PoloÏme si otázku, co v rámci na í odbornosti mûïeme pro uplatnûní a rozvoj prefabrikace udûlat. Pfiednû bychom mûli usilovat o prosazování koncepãního pfiístupu dvou úãastníkû v stavby s pfiím m vztahem k betonov m konstrukcím: v robcû prefabrikovan ch dílcû ve v robní sféfie a projektantû, zab vajících se návrhovou ãinností ve sféfie projekãní. Návrh jakékoli konstrukce a prefabrikované zvlá tû, vyïaduje úãast kvalifikovaného projektanta-konstruktéra, nadaného tvofiivostí a obdafieného estetick m cítûním, s bohat mi znalostmi a zku enostmi v oboru. Uvûdomme si, Ïe konstrukce je souãástí celku a pfii navrhování vyïaduje t movou spolupráci s ostatními profesemi, zejména s architektem. Pfii navrhování je nutné volit systémov pfiístup, postupovat od základní koncepce k technickému fie ení s hlavním cílem: dosáhnout nejprve optima celku, pak jednotliv ch ãástí, dílcû, prvkû a detailû. Idea funkãnosti konstrukce musí vïdy pfiedcházet v poãtu. Úspû nost návrhu a rozumné prosazování prefabrikace závisí na sortimentu prefabrikovan ch dílcû, souborû, ucelen ch konstrukãních soustav i v robkû, které jsou u nás na trhu k dispozici. Dobrá informovanost o tomto sortimentu vãetnû technick ch parametrû je naléhav úkol pro Asociaci v robcû betonové prefabrikace (AVBP). ZvaÏme, zda by se po finském vzoru mohl i ná ãasopis BETON TKS stát pravideln m zprostfiedkovatelem tûchto informací v samostatné rubrice pod názvem Prefabrikace. V voj nov ch dílcû a technologií vyïaduje znaãné finanãní náklady a kvalifikované pracovní t my. AÏ na v jimky je u nás z ekonomick ch dûvodû tato ãinnost velice omezená. TotéÏ se dûje na poli informatiky v oboru prefabrikace. VáÏení ãtenáfii, dostává se vám do rukou páté ãíslo na eho ãasopisu BETON TKS vûnované prefabrikaci v dobû, kdy uï druhá konference Prefabrikace a betonové dílce 2003, konaná ve dnech 18. a 19. záfií v Pardubicích, vstoupila do historie. Pravidelné pofiádání konferencí o prefabrikaci v dvoulet ch cyklech bude jistû pfiínosem pro rozvoj prefabrikace v âeské republice. Druhá konference byla obohacena o pfiedná ky nûkolika v znaãn ch zahraniãních odborníkû. Souãasn stav a v voj betonové prefabrikace, pfiedná ku v podání Arnolda van Ackera, víceprezideta skupiny pro prefabrikované konstrukce FIP a fib a b valého vedoucího v voje firmy ADTEK, si máte moïnost pfieãíst na následujících stránkách i vy. Prefabrikaci bezesporu ãeká skvûlá budoucnost. V souãasnosti jsou v ak zvlá tû u nás mnohá úskalí, která prefabrikaci neslouïí ku prospûchu. Jedná se o nepfiízniv ãasov faktor. Zvy ující se nároky na projekãní ãinnost se stále obsaïnûj ími a nároãnûj ími v poãty a hromadící se v kresovou dokumentací, nekoneãn v voj v poãetní techniky a v poãetních programû, prûbûïná inovace norem a pfiedpisû ve vztahu k neúprosnû se zkracujícím termínûm zpûsobují, Ïe podmínky pro promy lenou a uzrávající koncepãní ãinnost jsou omezené. Zkracování termínû v stavby na tûïko pfiijatelnou míru vede ãasto k dopravû, zabudovávání a pfietûïování nevyzrál ch dílcû, jejichï materiál nedosahuje pfiedpokládan ch fyzikálních vlastností. To se opakovanû stává pfiíãinou vzniku nadmûrn ch deformací i rozvoje a ífiek nepfiípustn ch trhlin. Je více neï Ïádoucí tento neuspokojiv stav napravovat. Ale jak? To je úkol pro mravenãí práci kaïdého z nás, jehoï se tento stav dot ká, ale zejména i pro âbs, AVBP, âssi a âkait, jejichï pûsobnost má celostátní dosah. Jde nám pfiedev ím o kvalitu a u konstrukcí o jejich funkãnost a bezpeãnost, které jsou ohro- Ïovány. V této souvislosti si nemohu nevzpomenout na v rok Jana Amose Komenského, Ïe v eliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest. 2 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003

T ÉMA TOPIC S O U â A S N S T A V A V V O J B E T O N O V É P R E F A B R I K A C E S T ATE A N D D E V E L O P M E N T S I N P R E C A S T C O N C R E T E C O N S T R U C T I O N A R NOLD V AN A CKER Zmûny probíhající ve stavebnictví i v prefabrikaci jsou inspirovány sociálními a ekonomick mi poïadavky, které na e spoleãnost v souãasné dobû zdûrazàuje: tvrdá konkurence mezi stavebními materiály a technikami beton versus ocel, betonové prefabrikáty versus monolitick beton nebo ocel mûnící se ekonomické aktivity rostoucí uvûdomování si Ïivotního prostfiedí rostoucí poïadavky na pracovní podmínky a obecnû pohodlí. Klíãová slova fiídící evoluci ve stavebnictví jako celku a v betonové prefabrikaci zvlá tû jsou v konnost, trvanlivost a ohleduplnost k Ïivotnímu prostfiedí. Na tomto poli má prefabrikace velk potenciál stát se v budoucnosti ve stavebnictví vedoucí aktivitou. V ãlánku je popsán v voj poïadavkû trhu a jejich uspokojování v oblasti betonové prefabrikace z hlediska materiálû, produktû, systémû a procesû. P OÎADAVKY TRHU NeÏ se zaãneme zab vat technick mi detaily, je zajímavé si osvûtlit v znam nejdûleïitûj ích faktorû, které stojí za poïadavky trhu ve vztahu k v stavbû a zvlá tû prefabrikaci. Konstrukãní schopnosti (efektivita konstrukce). Jedná se o navrïení konstrukce a v voj systému tak, aby co nejefektivnûji uspokojoval uïivatele, napfi. získání co nejvût í uïitné plochy stavebního objektu pouïitím tíhlej ích stavebních prvkû. SoutûÏení jednotliv ch stavebních materiálû a systémû je ãasto vedeno v pojmech v kon a náklady. Systém nabízející více podlahové plochy uvnitfi daného objemu budovy je v konkurenci s jin mi silnûj í. Flexibilita (promûnlivost) uïití. Urãité typy staveb vyïadují ãastûj í pfiizpûsobování potfiebám uïivatele. Zejména kanceláfiské objekty ale i bytové domy by mûly b t v budoucnosti snáze pfiizpûsobitelné. Nejvhodnûj ím fie ením je vytvofiení velkého vnitfiního prostoru co nejménû omezeného konstrukãními poïadavky, kter umoïàuje dodateãné rozdûlení pfiíãkami. Obr. 1 Skryt styk nosníku se sloupem Fig. 1 Hidden beam-to-column connection Optimální uïití materiálû. KaÏd konstrukãní materiál se vyznaãuje specifick mi vlastnostmi a uïitím. Je tû nedávno byly konstrukce pfieváïnû stavûny celé ze stejného materiálu. Souãasné trendy vedou ke kombinovaní rûzn ch konstrukãních materiálû tak, aby byly jejich specifické vlastnosti co nejlépe vyuïity. Rychlost v stavby. ProtoÏe tradiãní stavební postupy byly pomalé, byla pfiijímána dlouhá doba v stavby. V souãasnosti se po- Ïadavky na rychlou návratnost investic stávají stále dûleïitûj ími. Rozhodnutí o zaãátku v stavby se posouvá aï na poslední chvíli, potom by v ak objekt mûl stát co nejdfiíve. PoÏadovaná komplexnost projektû není v krátké dobû v stavby vïdy v hodou. Jedním z moïn ch fie ení je pfiedání vût ího dílu odpovûdnosti z generálního dodavatele na prefabrikaci. Vûdomí kvality. Kvalita je irok pojem. Nejen kvalita materiálu a zpracování musí vyhovovat vy ím standardûm neï dfiíve, ale vzrûstá v znam pojetí kvality z hlediska uïivatelské pfiívûtivosti, pohodlí a estetiky. ada spoleãností jiï získala pro svoje produkty (v robky nebo sluïby) oznaãení ISO-9000. Na poli evropské standardizace je v této oblasti velmi ru no. PfiizpÛsobitelnost (ve smyslu pfiestavitelnost). V budoucnosti jiï nebudou demolice star ích objektû tak bûïné, naopak bude ãastûj í potfieba jejich pfiestavby tak, aby vyhovovaly nov m poïadavkûm trhu. Hlavním dûvodem pro tento v voj budou vysoké ceny za demolice vzhledem k hluku, prachu, dopravním problémûm a mnoha dal ím obtíïím, kter mi zatûïují okolí. Na druhé stranû, za tfiicet aï padesát let se kanceláfiská budova stává pro pronájem ménû atraktivní a vlastník se dívá po renovaci, napfi. uvaïuje o nové fasádû pro svûj objekt. Koncepãní návrh by mûl, takovou renovaci usnadnit bez demolice zbytku budovy. Dobr koncepãní projekt urãitého objektu musí zohledàovat rûznou Ïivotnost rûzn ch prvkû konstrukce, napfi. nosné konstrukce sto i více let, fasády tfiicet aï edesát let, rozvodû dvacet let. Následnû kaïdá ãást hlavní nosné konstrukce by mûla b t navrïena jako nahraditelná a obnovitelná bûhem její bûïné Ïivotnosti, aby se tak mohlo zabránit pfiedãasnému ukonãení uïívání. Bûhem Ïivotnosti konstrukce by mûly b t moïné opakovaná renovace, modifikace, náhrady a zlep ování. Ochrana prostfiedí. V mnoha zemích jsou návrhy staveb a konstrukcí stále urãovány v hradnû ukazateli kapitálû a práce ekologicky neregulovanou trïní ekonomikou. Tento zpûsob se Obr. 2 Stropy koupelen (nebo doplàované stropní konstrukce) Fig. 2 Bathcell floor B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003 3

T ÉMA TOPIC Obr. 3 Ministerstvo v stavby a plánování v Haagu s uplatnûním prefabrikované konstrukce skeletu Fig. 3 Ministry of Construction and Planning in The Hague exploiting the prefab structure of the skeleton Obr. 4 Washington Harbour prefabrikovan obvodov plá È monolitické konstrukce Fig. 4 Washington Harbour Prefabricated external skin of the monolithic structure stane drah, jestliïe je jako tfietí urãující ukazatel pfiidána pfiíroda se v emi náklady, jeï je tfieba platit. VzrÛstá dûleïitost globální ochrany prostfiedí. Nûkteré evropské vlády jiï zavádûjí regulace v nakládání s umûl mi materiály, recyklace obalû, odpadû, sledování zneãistûní chemick mi látkami ad. Oãekává se zavádûní váïnûj ích omezení ve v stavbû, napfi. s ohledem na produkci materiálû, nedostatek surovin, produkci odpadu, hluku, prachu a spotfiebu energií. E ENÍ BETONOVÁ PREFABRIKACE Prefabrikace b vá úvodem modernizace zejména v oblastech pracovních podmínek, pokroãil ch v robních technologií, rychlosti v stavby a pfiátelského prostfiedí. Poslední v voj odráïí potfieby trhu popsané dále. Nové materiály Vysokopevnostní/vysokouÏitn beton (HSC/HPC) s tlakovou pevností pfiesahující 80 MPa je dnes jiï pro prefabrikáty bûïnû pouïíván. V poãátcích byl pouïíván pro velmi zatíïené sloupy, jejichï prûfiez musel b t z rûzn ch dûvodû v raznû redukován. Dal í aplikace zahrnují tûïké mostní nosníky, stfie ní nosníky na velká rozpûtí ãi prvky s vysokou vyïadovanou trvanlivostí. DÛvodem jeho omezeného pouïití v Evropû je pravdûpodobnû i fakt, Ïe u prefabrikátû b vá obecnû dosahována vy í pevnost neï u monolitického betonu a proto zde není taková potfieba vysok ch pevností. SamozhutÀující beton (SCC) je nové a velmi slibné fie ení pro prefabrikaci, vhodnûj í neï vysokopevnostní beton (HSC). Zatímco uïití HSC se soustfiedí na zvy ování vlastností produktu v robku (pevnost a trvanlivost), uïití SCC má v znamn pozitivní dopad na v robní proces. SCC není tfieba vibrovat a to následnû pfiiná í fiadu dal ích v hod v podobû niï í úrovnû hluku bûhem betonování, niï ích tlakû na bednûní, rychlej í a jednodu í betonáïe i pfii hustém vyztuïení prefabrikátu nebo prvcích tíhl ch, pfiípadnû s komplikovan m pfiíãn m fiezem, ménû vzduchov ch pórû na povrchu prvkû a snadnûj í pumpování smûsi. Nûkteré prefy pouïívají SCC aï pro 30 % denní produkce a oãekáváme, Ïe tento podíl velmi brzy vzroste aï na 50 a více %. UÏití SCC si vynucuje urãitou míru úprav zavedeného v robního systému, napfi. v dopravû ãerstvého betonu nebo v nakládání s bednûním. V robky Panely s podéln mi dutinami jsou nejroz ífienûj ím typem prefabrikátû pro stropní konstrukce; jejich roãní produkce dosahuje v západní Evropû 25 mil. m 2. Za tento úspûch vdûãí zejména 4 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003

T ÉMA TOPIC Obr. 5 Fig. 5 Prefabrikovan vícepodlaïní parking v Bostonu Prefabricated multistorey parking in Boston úãelnému návrhu a v robním postupûm, moïnosti volby tlou Èky prvku s jeho únosností, povrchu nevyïadujícímu dal ích úprav a efektivnosti realizované konstrukce. Po mnoho let byly vyrábûny pfiedpjaté stropní panely s dutinami do tlou Èky 300 mm. Av ak souãasn v voj v severní Evropû vede k uïití panelû tlou Èky aï 500 mm na rozpûtí 21 m. Vzhledem k racionálnímu vyuïití materiálu jsou z pohledu udr- Ïitelného rozvoje stropy z prefabrikovan ch stropních panelû s podéln mi dutinami mnohem vhodnûj í neï jiné typy konstrukcí. Pfiítomnost podéln ch dutin vede k 50% úspofie betonu na pfiíãném fiezu ve srovnání s plnou stropní deskou a aï 30% úspofie pfiedpínací v ztuïe umoïnûné niï í vlastní váhou prvku. UÏitím na velké rozpûtí a dostateãnou únosností vyhovují prvky s dutinami velmi dobfie poïadavkûm flexibility a adaptability. Je jiï bûïné realizovat stropní konstrukci s rozpûtím 17 m na uïitné zatíïení 5 kn/m 2 pomocí dutinov ch panelû tlou Èky 400 mm. Ve Finsku vyrábûjí dutinové panely pro rozpûtí 21 m na zatíïení 5 kn/m 2 v tlou Èce 500 mm. V fiadû evropsk ch zemí, napfi. v Belgii, Nizozemí, védsku, jsou jiï uïívány systémy kanceláfisk ch objektû s rozpûtím stropních konstrukcí od jedné vnûj í fasády ke druhé bez dûlení prostoru vnitfiními nosn mi prvky. Lehké stfie ní prvky. Jednou z negativních vlastností betonu je jeho vysoká vlastní tíha. V voj se proto také zamûfiil na v robu lehk ch prvkû, aby se zv ila konkurenceschopnost s ocelov mi konstrukcemi. Nejnovûj ími v sledky tohoto smûru v voje jsou tíhlé nosníky pro stfie ní systémy s velk mi otvory a pfiíãn m fiezem tvaru vafle s tlou Èkou stûny pouze 20 mm. Realizace tak tenkého betonového prvku je moïná jen díky pouïité vláknové v ztuïi. V sledkem jsou stfie ní prvky na rozpûtí 6 aï 30 m s vlastní váhou pouh ch 100 aï 200 kg/m 2. Systémy VícepodlaÏní prefabrikované betonové rámy jsou tvofieny sloupy a nosníky rûzn ch tvarû a velikostí, schodi Èov mi prvky, v tahov mi achtami a stropními deskami. Systém je iroce pouïíván pro vícepodlaïní objekty aï do dvaceti podlaïí i více. Rámové konstrukce tvofií sloupy s obvykle pravoúhl m prûfiezem v ky pfies jedno nebo více podlaïí a nosníky pfies jedno pole mající pravoúhl prûfiez vût inou tvaru L nebo obráceného T jsou prostû podepfieny. Spojení se sloupem je pfies ãep, krátkou konzolu nebo pomocí speciálnû navrïen ch kryt ch detailû. Dutinové stropní desky jsou nejbûïnûj ím typem stropní konstrukce pro tento konstrukãní systém. Nové typy skryt ch krátk ch konzol. Sloupové konzoly jsou ãasto nevhodné, zvlá tû v bytov ch ãi kanceláfisk ch objektech. V voj se tedy zamûfiil na skryté krátké konzoly. Existují i jiná fie ení. Jedno z nich sestává z ocelové krabice vloïené do konce nosníku (obr. 1). Spojovací, kluzná deska se vsune do pravoúhlého otvoru v krabici. Záfiez na opaãném konci desky se zaklesne za Obr. 6 Generale Bank Nederland v Rotterdamu prefabrikované konstrukce stropû a fasády jiï dokonãené budovy Fig. 6 Generale Bank Nederland in Rotterdam prefab structures of the ceilings and envelope during construction and after its completion B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003 5

T ÉMA TOPIC okraj dal í ocelové krabice vloïené ve sloupu. Systém lze uïívat pro sloupy pravoúhlého i kruhového prûfiezu a jeho v hodou je ãist styk bez podpûrn ch konzol, takïe spojení je zajímavé i z estetického hlediska. Podlahové rozvody vedení ve stropech. Souãasn v voj v Nizozemí se zamûfiil na zavádûní tzv. Pipe Floor. V echny r hy a Ïlábky pro rozvody, prûchody pro ventilaci a odpadní vedení jsou pfiipraveny ve stropních panelech uï z v roby desek s dutinami. Instalaãní rozvody vãetnû odpadû z koupelny a ventilace jsou na místo osazeny také ve v robnû. Po té jsou zbylé Ïlábky vyplnûny pískem nebo cementovou stûrkou. Tímto zpûsobem je v znamnû redukován ãas v stavby, neboè na stavbu jsou dodávány uï kompletní prvky stropní konstrukce. Stropy koupelen. V Evropû mají stropy koupelen vzhledem k rozvodûm vody a odpadûm vût inou vy í v ku neï ostatní místnosti. e ení s redukovanou podlahovou tlou Èkou umoï- Àuje sjednotit rûzné tlou Èky stropû. Nosná ãást podlahy má tlou Èku koupelnách o 60 mm niï í neï jinde (obr. 2). Po instalaci rozvodû je na povrch dobetonována vrstva potfiebná k získání poïadované nosné kapacity stropní konstrukce. Fasádní systémy s dvojt m povrchem. Sendviãové fasádní panely jsou uïívány v zemích severní Evropy pro bytové a kanceláfiské objekty. Vnitfiní stûna prvku nese stropní konstrukci a ãást objektu nad dotyãn m stûnov m prvkem, zatímco vnûj í vrstva je pouze dekorativní a zaji Èuje ochranu pfied povûtrností. Tlou Èka a materiál izolaãní vrstvy závisí obvykle na klimatu urãité severoevropské zemû. Souãasná praxe je 150 mm minerální vlny v západnûj í ãásti Evropy, bûïná je tlou Èka 50 mm polyuretanové pûny nebo sklenûné vlny. V souvislosti s udrïiteln m rozvojem je velké úsilí vûnováno sniïování energetické spotfieby objektû a emisí uhliãitanû z vytápûní objektû. Sendviãové panely mají v borné fyzikální vlastnosti díky kapacitû své tepelné a akustické izolace. Souãasn v voj je zamûfien na zaãlenûní dutiny mezi vnûj í vrstvu a izolaãní vrstvu. Její hlavní rolí je zabránit pronikání de Èové vody do izolace a vnitfiního plá tû. Voda prosáklá vnûj ím plá - tûm se v odvûtrávané dutinû odpafiuje nebo je odvádûna vodorovn mi sbûraãi. Nev hodou pouïití sendviãov ch panelû je malá flexibilita vzhledu fasády zpûsobená pravideln m pravoúhl m tvarem v ech prvkû a faktem, Ïe vnitfiní a vnûj í plochy jednotliv ch prvkû jsou stejné. V sledkem je ponûkud strnul vzhled fasády. Obr. 7 Prefabrikované klenby kfiíïení metra ve Washingtonu Fig. 7 Prefab vaults of a subway crossing in Washington Tento nedostatek lze fie it pouïitím ciheln ch pásû k pfiekrytí spojû, pfiípadnû navrhovat spoje fasádních prvkû v achovnicovém uspofiádání nebo s rûzn mi odskoky. Probíhá také v voj bezespar ch sendviãov ch fasádních systémû. Vnûj í a vnitfiní vrstva sendviãového fasádního systému jsou vyrábûny a do konstrukce osazovány samostatnû. Nosnou ãást fasády tvofií panel s jednoduch m rámem osazovan hladkou stûnou do interiéru. Prefabrikovaná stropní konstrukce je opírána o tyto prvky. Po utûsnûní v ech spojû je na vnûj í stranu stûnov ch panelû upevnûna izolace a nakonec je pfiipevnûn vnûj í obklad fasády, kter mûïe b t tvofien opût betonov mi prefabrikáty nebo vyroben z jiného materiálu. Velmi ãasto jsou pouïívány okenní rámy pfies nûkolik pater, které dávají objektu rysy volnosti architektonického návrhu. V hody fie ení oproti bûïn m sendviãov m panelûm: vût í flexibilita v návrhu vnûj í fasády, volnost tvarû a velikostí, moïnost pouïití jin ch materiálû na vnûj í plá È fasády, prefabrikované prvky jsou jednoduché, vnitfiní prvky jsou pravoúhlé na v ku podlaïí s velk m poãtem opakování, vnûj í plá È je pfieváïnû tvofien ploch mi panely, spojení je velmi jednoduché, izolace probíhá po fasádû spojitû bez pfieru ování i pfies spoje fasádních panelû, ventilaãní dutiny mezi vnûj ím plá tûm a izolaãní vrstvou, vnûj í vzhled fasád jednotliv ch budov mûïe b t zcela jin bez v znamn ch odli ností ve vnitfiních konstrukcích a uïit ch nosn ch prvcích, spojû fasádních prvkû lze vyuïít k vytvofiení rûzn ch rastrû a vzorû na vnûj ím plá ti. Prefabrikované fasády bez spojû. Fasády z prefabrikovan ch prvkû se ãasto vyznaãují strnul m rastrem stykû a spár, zejména v pfiípadû uïití sendviãov ch fasádních panelû. Tato technologie je uïívána v seversk ch zemích pfies vzrûstající protest klonící se k architektonickému návrhu. K pfiekonání problému jsou vyvíjeny nové typy bezstykov ch sendviãov ch fasád a v souãasnosti existují dva postupy. V prvním pfiípadû prefabrikovan fasádní panel zahrnuje i vnitfiní nosnou vrstvu a izolaci. Vnûj í úprava fasády je po osazení provádûna na místû klasick mi zpûsoby. Ve druhém fie ení mají obrysové hrany vnûj í vrstvy prefabrikovaného sendviãového panelu ubíhající pfiíãn profil s pfieãnívajícím plastick m vyztuïením. Po osazení panelu jsou vzniklé dráïky zaplnûny a cel povrch je zahlazen stûrkou. Systém byl pouïit jiï pro nûkolik realizací ve Finsku. Obr. 8 Nároãné prefabrikované dílce pro obvodové plá tû Fig. 8 Demanding prefab elements for external skins 6 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003

T ÉMA TOPIC V robky s integrovan mi sluïbami Prefabrikované prvky budou brzy mnohem sofistikovanûj í, napfi. budou zahrnovat rûzné sluïby. JiÏ existují prefabrikované stropní panely, v jejichï podéln ch dutinách probíhá v mûna tepla. Vzduch pouïívan k vûtrání objektu je prohánûn labyrintem podéln ch dutin v panelech a pfiedává teplo betonové hmotû nebo naopak je jí ohfiíván. Dal ím pfiíkladem je vyuïití dutin ve stropních panelech pro rûzné rozvody. V robní procesy V zvou pro nadcházející období je automatizace ve v robních procesech betonové prefabrikace. Existuje fiada dobr ch pfiíkladû ve v robû trubek a dal ích mal ch prvkû vyrábûn ch ve velk ch sériích jako jsou teracové dlaïdice, Ïelezniãní praïce ad. V oblasti stavebních prvkû je v ak tfieba je tû mnoho udûlat. Vhodná pro automatizaci je v roba stropních dutinov ch panelû, pfiíhradov ch nosníkû a nûkter ch mal ch prvkû. Nejvhodnûj í fie ení pro hlavní v ztuï nosníkû a stropních prvkû je pfiedpínání na dlouh ch dráhách. V hoda pfiedpûtí ve srovnání s bûïnou v ztuïí je vût í nosná kapacita pfii niï í vloïené práci. Pfietrvávající obtíïí je automatické vkládání tfimínkû rûzn ch tvarû avelikostí. e ení je moïná ve vláknobetonu, uïití ocelov ch vláken nebo jin ch typu, které je tû tfieba nejsou ani vyvinuty. Automatická v roba kruhov ch sloupû. Zajímavá metoda na plnû automatizovanou v robu sloupû s kruhov m prûfiezem byla vyvinuta ve Finsku. V roba zaãíná nastfiíkáním 40 aï 130 mm tlusté vyztuïené skofiepiny okolo otáãejícího se dutého prvku. Po zatuhnutí mûïe b t povrch zahlazen a po vytvrdnutí je upraven dal ími technikami, napfi. le tûním. PouÏitím barven ch cementû a rûzn ch druhû kameniva je moïné vyrábût sloupy s rûzn mi povrchy. Pozdûji, pouze pro koneãnou úpravu povrchu lze pou- Ïít i draï í materiály. ed beton je uïíván pro vnitfiní ãásti. Sloupy jsou pouïívány zejména jako nosné nebo dekorativní prvky nejãastûji na v ku jednoho podlaïí. Jejich maximální v ka je 4 m a prûmûr 1,2 m. Je moïno vyrábût i sloupy konického tvaru. Jeden stroj je schopen vyrobit 40 sloupû za den v dvousmûnném provozu. Spojení sloupu s dal ími prvky je zaji Èováno pomocí v ztuïn ch prutû zakotven ch v dutinách sloupû. Automatické mûfiící a fiídící systémy bûïnû pouïívané v jin ch odvûtvích prûmyslu jsou nyní zavádûny i ve v robnách betonov ch prefabrikátû. Nakládání s odpady V fiadû zemí je skládkování odpadu zdanûno vysok mi sazbami. Proto by ve v robnách prefabrikovaného betonu nepouïité prvky, betonová suè, betonov odpad, zbytky cementové ka e z míchaãky, zbytky materiálu po drceni betonu a jiné, by mûly b t opût zpracovány. Odpadní betony a zbytky z míchaãek mohou a jsou uï v nûkter ch zemích recyklovány. Jsou to ideální suroviny pro recykláty, neboè je znám jejich zdroj. V zkumné materiály uvádûjí, Ïe podíl hrubého recyklovaného materiálu v konstrukci mûïe dosáhnout aï 20 % z celkového objemu zabudovaného kameniva. P ÍKLADY APLIKACÍ PrÛmyslové a komerãní objekty Rámové systémy sloïené ze sloupû a nosníku jsou iroce uïívány. Nejv znaãnûj í souãasné zmûny smûfiují k vût ím rozpûtím, lehãím konstrukcím a nov m typûm spojû. Nov systém pro prûmyslové objekty pouïívá nosné sendviãové stûny z pohledového betonu a zdvojené T stfie ní nosníky na rozpûtí aï 30 m mezi fasádami z lehkého betonu s vlastní váhou 180 aï 200 kg/m 2. Systém nabízí racionálnûj í, ekonomiãtûj í a estetiãtûj í konstrukce. Parkovi tû Objekty parkovi È jsou vhodné pro v stavbu z prefabrikátû vzhledem k velk m rozpûtím a poïadované krátké dobû v stavby. Dal- í poïadavky na moderní parkovi tû jsou estetické, úãelné vyuïití prostoru, vodonepropustnost, poïární bezpeãnost, nízké nároky na údrïbu ad. Existují zpracované projekty fie ení rûzn ch typû parkovacích objektû s rûzn mi pûdorysy, rûzn mi typy nájezdov ch ramp a rûzn mi v kov mi úrovnûmi pro parkování. Bytové objekty rodinné a bytové domy Velké stûnové panelové systémy kombinované s dutinov mi stropními panely jsou v zemích severní Evropy stále uïívány pro v stavbu bytov ch objektû. Stavebnice tûchto domû pro více rodin zahrnují vnûj í obvodové stûny s koneãnou úpravou, dutinové stropní panely, v tahové achty, schodi Èové desky, balkony a stfie ní konstrukce. Vzhledová variabilita návrhu budov není omezována strnulostí betonov ch prvkû a témûfi kaïd objekt je pfiizpûsobován pfiedstavám architekta nebo stavebníka. Obecnû systém nepotfiebuje Ïádné vnitfiní nosné stûny. UÏitím dutinov ch stropních panelû na rozpûtí aï 11 m je pfieklenuta celá ífika podlaïí a vzniká tak velká vnitfiní uïitná plocha bez omezení nosn mi prvky, která je schopná vyhovût irokému spektru uïivatelû po celou dobu Ïivotnosti konstrukce. Kanceláfiské budovy Souãasn trend ve v stavbû kanceláfisk ch objektû upfiednostàuje prefabrikaci, efektivnost rovn ch povrchûm bez ãlenûní nosníky a konzolami, redukci práce na stavbû zaãlenûním rozvodû do stropních konstrukcí a bezpeãnûj í a rychlej í v stavbou. Ve védsku a ve Finsku jsou trendem velká rozpûtí aï 20 m s minimem vnitfiních podpûrn ch sloupû. Velká rozpûtí dávají projektantûm neb valou volnost v fie ení vnitfiních dispozic kanceláfií. Dovolují také velkou flexibilitu pro následné úpravy a pfiípadné zmûny vyuïití budovy. Pohledov beton je ãasto uïíván i na nároãné fasády prestiïních budov. Stadiony Pro v stavbu stadionû je uïívána prefabrikovaná technologie vzhledem k poïadavkûm na krátké termíny realizace. V fiadû zemí existuje mnoho dobr ch ukázek, napfi. hokejová hala pro ãtyfiicet tisíc divákû postavená v Helsinkách za est mûsícû. Z ÁVùR A DOPORUâENÍ Prefabrikace má velk potenciál vyhovût nov m poïadavkûm trhu. e ení je tfieba hledat nejen v rámci obecnû znám ch v hod, tj. pracovní podmínky, technologie a rychlost v stavby, ale také ve v voji nov ch materiálû jako jsou vysokouïitn beton a samozhutàující beton, v voji nov ch systémû smí en ch konstrukcích, v voji v robních technologií, automatizaci, sluïbách integrovan ch do konstrukãních prvkû ad. Ir. Arnold Van Acker, Belgie b val pfiedseda fib komise pro prefabrikací fotografie: archív Ing. Pavla âíïka B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003 7

P Í K L A D Y S V ù T O V É P R E F A B R I K A C E fotografie: archiv Ing. Pavla âíïka Regionální centrum SIP v Bologni s prefabrikovan mi nosníky na rozpon 25 m nesoucí ãtyfii zavû ená podlaïí SIP regional centre in Buologne with prefab girders with a span of 25 m carrying four suspended storeys Prefabrikované vlnolamy na fieckém pobfieïí Prefab breakwaters on the Greek coast Obvodová struktura prefabrikované konstrukce administrativní budovy v Haagu Peripheral structure of the prefab structure of an administrative building in The Hague Washington Harbour prefabrikovan obvodov plá È monolitické konstrukce Washington Harbour Prefabricated external skin of the monolithic structure Nároãné prefabrikované dílce pro obvodové plá tû Demanding prefab elements for external skins

Ministerstvo v stavby a plánování v Haagu s uplatnûním prefabrikované konstrukce skeletu Ministry of Construction and Planning in The Hague exploiting the prefab structure of the skeleton Prefabrikovaná konstrukce pro soubor v stavby rodinn ch domû v Nûmecku Prefab structure for a housing settlement in Germany Generale Bank Nederland v Rotterdamu prefabrikované konstrukce stropû a obvodu pfii v stavbû Generale Bank Nederland in Rotterdam prefab structures of the ceilings and envelope during construction Prefabrikovaná konstrukce University ERASMUS v Rotterdamu Prefabricated structure of ERASMUS University in Rotterdam Prefabrikovaná konstrukce vícepodlaïního parkingu koncové stanice metra v Bostonu Prefabricated structure of a multistorey parking of a subway terminal in Boston

P ROFILY PROFILES A S O C I A C E V R O B C Ò B E T O N O V É P R E F A B R I K A C E O H L É D N U T Í Z A P R V N Í M R O K E M â I N N O S T I Pfied rokem jsme ãtenáfie ãasopisu BETON TKS informovali o vzniku nového profesního sdruïení spoleãností ãinn ch ve v robû betonov ch a Ïelezobetonov ch prefabrikovan ch stavebních dílcû na území âeské republiky Asociace v robcû betonové prefabrikace (AVBP). Jen pro úplnost uvádíme, Ïe Asociace vznikla v ãervnu 2002. Z právního hlediska se jedná o zájmové sdruïení právnick ch osob, které v souãasnosti sdruïuje dvacet ãtyfii ãlenû DYWIDAG Prefa Lysá nad Labem, a. s., GOLDBECK PREFA BETON, s. r. o., INTERMA, a. s., Intermont Karlovy Vary, spol. s r. o., K. M. BETONBAU, s. r. o, Lias Vintífiov, lehk stavební materiál, k. s., MABA PREFA, spol. s r. o., Montraz, PREFA BRNO, a. s., PREFA Grygov, a. s., SKANSKA PREFA, a. s., PREFA PRAHA, a. s., PREFA ÎATEC, s. r. o., PREFA-BETON Cheb, spol. sr.o., ZIPP PRAHA, s. r. o., PrÛmstav Zlín, spol. s r. o., SMP CON- STRUCTION, a. s., SSK CZ, a. s., SSaÎ OZ 09, a. s., TEKAZ, s. r. o., TOPOS, spol. s r. o., VCES Praha, a. s., WOLF PREFA, s. r. o., ÎPSV Uhersk Ostroh, a. s. Pfiedsednictvo Asociace má sedm ãlenû, pfiedsedou je Ing. Petr Vorel z PREFA-BETON Cheb, spol. s r. o. BliÏ í informace o Asociaci najde zájemce na internetov ch stránkách AVBP http://www.avbp.cz. Jedním z hlavních cílû ãinnosti Asociace je vedle prohloubení profesní spolupráce ãlenû také zvy ování kvalifikace zamûstnancû jednotliv ch ãlensk ch organizací. Bûhem roku uspofiádala Asociace dvû kolení, které jsou tak prvním konkrétním v sledkem její ãinnosti. První pfiipravila ve sv ch prostorách spoleãnost DYWIDAG Prefa Lysá nad Labem. Z jeho programové nabídky: pfiedvedení jednotliv ch zúãastnûn ch v roben prefabrikátû a jimi vyrábûn ch produktû, cementy a jejich nestabilní v roba dopady na v robu prefabrikátû, Ing. â. típek, CSc., TZÚS Praha, s. p., certifikace v robkû zmûny a novinky v roce 2003, RNDr. V. Hötzel, TZÚS Praha, s. p., koneãná úprava povrchu v robkû kosmetika hotov ch v robkû, Ing. J. Tich, CSc., Lafarge âíïkovice, samozhutniteln beton betony pro v robu nebo pouze pro laboratorní podmínky? Ing. J. Zmek; souãástí byla prohlídka areálu pofiadatele. Druhé kolení uspofiádala SKANSKA PREFA, a. s., v provozovnû Tovaãov. Tentokrát se diskutovalo o vysokopevnostním betonu (Doc. Ing. I. Terzijski, CSc., VUT Brno), o vlastnostech a srovnání polykarboxylátû (pfiísady nejen pro SCC) (Doc. Ing. I. Terzijski, CSc., VUT Brno), o navrhování v ztuïí, vzniku trhlin, v robních, transportních a montáïních polohách prefabrikátû (Ing. Z. Slamenec, IPsystém, s. r. o., Olomouc) a o problematice montáïe prefa dílcû (Ing. J. Hlavizna, Monters, s. r. o., Olomouc). Pfiedsednictvo AVBP uvaïuje o moïnosti zakonãit v budoucnosti kolení získáním kvalifikaãního certifikátu, kter by jistû mûl svou váhu v oblasti personální politiky jednotliv ch ãlensk ch i neãlensk ch organizací pûsobících ve stavební oblasti a mohl by b t i urãit m kritériem pfii pfiíjímání nov ch pracovníkû. Asociace pomáhá sv m ãlenûm i v rámci zahraniãní spolupráce. Na internetov ch stránkách Asociace je zvefiejnûná nabídka na grantovou spolupráci v rámci EU v oblasti vûdy a v zkumu ve stavebnictví. Pfiedsednictvo Asociace se bude i nadále zab vat vyhledáváním dal ích nabídek pro moïnou spolupráci sv ch ãlenû v rámci vyhla ovan ch programû EU, pro oblast stavebnictví. Budeme dále usilovat o to, abychom umoïnili a usnadnili vstup na ich ãlenû do grantov ch konsorcií; domníváme se, Ïe tato spolupráce jim mûïe pfiinést dûleïité poznatky nejen v oblasti odborné, ale i napfi. ve zv ení odbytov ch moïností na zahraniãním trhu. Asociace byla pfiizvána âeskou betonáfiskou spoleãností âssi ke spoluorganizování 2. konference PREFABRIKACE A BETONOVÉ DÍLCE 2003, která se konala 18. a 19. záfií 2003 v Domû hudby v Pardubicích. Pfiedpokládáme, Ïe spolupráce mezi AVBP a âeskou betonáfiskou spoleãností se bude v budoucnosti nadále prohlubovat. Probûhla rovnûï úvodní jednání mezi AVBP a Svazem v robcû cementu âr, jejichï v sledky poskytují dobrou platformu pro budoucí spolupráci. Asociace, jakoïto zájmové sdruïení, je partnerem pro profesní jednání, napfi. se Stavebním odborem MPO, nebo jednání legislativní pfii pfiípravû a diskuzích o znûní zákonû, vyhlá ek ãi smûrnic v oblasti stavebnictví. Jaké jsou dal í v hody, které Asociace poskytuje sv m ãlenûm? Vedle zmínûného zvy ování kvalifikace prostfiednictvím kolení bychom rádi uvedli i vytváfiení databáze obsahující statistické údaje. Tyto údaje obsahují informace o celkovém poãtu zpracovaného betonu, kter rozdûlujeme na beton zpracovan do prefabrikátû a ostatní, a dále z oblasti personální. Získané statistické údaje jsou prûbûïnû vyhodnocovány; konkrétní v sledky jsou zohledàovány v koncepãní pfiípravû plánû ãinnosti a objemu v roby jednotliv ch ãlensk ch organizací. První rok ãinnosti Asociace v robcû betonov ch prefabrikátû byl pfiedev ím ve znamení vytvofiení vnitfiních mechanizmû ãinnosti, v to poãítaje i vytvofiení bliï ích vzájemn ch vazeb mezi jednotliv mi ãleny. Ze zku eností na ich ãlenû víme, Ïe se Asociace za první rok stala pro své ãleny rovnoprávn m partnerem, kter jim je v fiadû oblastí velmi nápomocn. Pfiedsednictvo Asociace usiluje o dal í roz ífiení ãlenské základny. Je toho názoru, Ïe podobná profesní spolupráce mûïe b t pro kaïdou spoleãnost podnikající ve stavebnictví jen v hodou. Karolína Spiesová Havelková tajemnice AVBP kontakt: avbp@avbp.cz 10 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003

P ROFILY PROFILES P R O F I L S P O L E â N O S T I P R E F A P R A H A, A. S. â INNOST SPOLEâNOSTI Konzultaãní a projektová ãinnost návrhy optimalizovan ch Ïelezobetonov ch konstrukcí projekty pro stavební povolení realizaãní dokumentace v robní dokumentace realizaãní a v robní ãinnost realizace nosn ch Ïelezobetonov ch konstrukcí v roba stavebních dílcû skeletû, stûnov ch a deskov ch dílcû, pfiedepjat ch prvkû, stfie ních a stropních konstrukcí V ZNAMNÉ STAVBY REALIZOVANÉ V POSLEDNÍ DOBù Prowell Rokycany v robní objekt o plo e ca 31 600 m 2 pfii základním modulu 15 x 7,5 m. Nejv raznûj ími a nejzajímavûj ími prvky skeletu byly stfie ní pfiedpínané I vazníky, které v jedené ãásti dosáhly délky aï 37,5 m (obr. 1). Metropole Zliãín I., II. dvoupodlaïní objekt o celkové rozloze v ãásti I. 24 695 m 2 avãásti II. 16 800 m 2. Základní modulové uspofiádání je 7,5 x 16 m, zatíïení stropû 7,5 kn/m 2. V konstrukci byly pouïity kromû bûïn ch prefabrikovan ch prvkû také stfie - ní pfiedpínané I vazníky délky 16 aï 22 m a stropní pfiedpínané TT desky délky 14 aï 18 m. Toyota Peugeot Citroen Kolín v Kolínû jsme postupnû postavili 2 objekty: Objekt lakovny o plo e 11 350 m 2 dvoupodlaïní rámová konstrukce s vloïen mi ocelov mi mezipatry. Základní modulové uspofiádání 20 + 20 / 12 m, v ka 20 m. Ve stropní konstrukci jsme pouïili v pozemních stavbách neobvyklé dodateãné pfiedpûtí spfiaïené Ïelezobetonové konstrukce se dvûma postupn mi kroky pfiedpínání (obr. 3). Objekt lisovny a svafiovny o plo e 18 434 m 2 v robní haly vaznicové soustavy, základní modulové uspofiádání dosahovalo aï 24 x 48 m. V konstrukci jsme pouïili kromû jiï standardních pfiedem pfiedpínan ch stfie ních prvkû také dodateãnû pfiedepínané prvky (obr. 4). Obr. 2 Metropole Zliãín Obr. 1 Prowell Rokycany Ing. Zdenûk Kolman Prefa Praha, a. s. PrÛmyslová 5, 108 50 Praha 10 Obr. 3 Toyota lakovna Obr. 4 Toyota lisovna a svafiovna B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003 11

P ROFILY PROFILES V R O B N A P R E F A A K A M E N O L O M Y L I T I C E N A D O R L I C Í ÎPSV U H E R S K O S T R O H, A. S. T H E P R E F A B E L E M E N T S P R O D U C T I O N P L A N T A N D S T O N E Q U A R R Y I N L I T I C E O V E R T H E O R L I C E R I V E R, U H E R S K O S T R O H, J. S. C. Tab. 1 Tab. 1 V robní návrh receptury betonu od ing. Stanislava Bechynûho pro pûchotní srub ER S74 Production design of the formula of concrete manufacture by Stanislav Bechynû for an infantry log cabin ER S74 SloÏka labsk písek 0 10 mm litick tûrk 20 40 mm litick tûrk 40 60 mm malomûfiiãsk cement voda z Barto ovického potoka Obr. 1 Dobová reklama spoleãnosti Litické Ïulové lomy a továrna na staviva Fig. 1 Period promotion of the Litice Granite Quarries company and a building materials production factory MnoÏství 400 l 320 l 630 l 400 l 80 l V robna Prefa Litice nad Orlicí se nachází v malebném údolí fieky Divoké Orlice. JiÏ za Rakousko-Uherska v dobû stavby Ïelezniãní trati z T ni tû nad Orlicí do Hanu ovic, v letech 1870 aï 1905, byly v Liticích nad Orlicí otevfieny na místním loïisku granodioritu lomy, které zprvu slouïily jako vhodn místní zdroj kameniva pro stavbu dráhy. V období první republiky pfie ly lomy do správy Litické akciové spoleãnosti, která kromû dodávek kameniva pro svoje potfieby dodávala kamenivo i âesk m drahám. Pro vlastní spotfiebu vyrábûla spoleãnost drtû (obr. 1), které uïívala v závodech v Praze- Spofiilovû a v Liticích nad Orlicí pro v robu barevn ch dlaïdic, umûl ch omítek a ostatních cementáfisk ch v robkû. Na sklonku tohoto období se z litick ch drtí uï vyrábûly kvalitní betony o pevnosti vy í neï 400 kg/cm 2 pro stavby opevnûní blízk ch hranic republiky. V archivu se zachoval v robní návrh receptury betonu od ing. Stanislava Bechynûho pro pûchotní srub ER S74 (tab. 1). Po druhé svûtové válce, v roce 1948, byla spoleãnost Litické Ïulové lomy a továrna na staviva, spol. s r. o., znárodnûna. V robna a lomy pfie ly pod âeskoslovenské stavební závody, n. p., závod Baraba. Od ãervna 1951 do konce roku 1957 byla v robna Litice nad Orlicí postupnû souãástí Prefy, n. p., Prefy Praha, V chodoãeské prefy, n. p. Praha, Montostavu, n. p., Národního podniku Prefa Praha, kter vznikl slouãením stfiedoãeské Prefy Betry a Montostavu. V dubnu roku 1958 byla ukonãena reorganizace stavebnictví âsr a v robna Litice nad Orlicí byla zaãlenûna do n. p. Konstruktiva Praha, do jeho specializovaného závodu Montostav Praha. Toto uspofiádání, pro litickou v robu Èastné a znamenající její rozvoj vãetnû lomu, bylo zachováno aï do roku 1994, kdy se rozbûhl privatizaãní proces Montostavu. Jeho ãásti v Praze StodÛlkách dílny a montáïe, v robny eporyje, Letohrad a Litice nad Orlicí byly zprivatizovány jako IES mosty Litice nad Orlicí, s. r. o. V roce 1999 byla v robna a montáï IES mosty Litice nad Orlicí v rámci konkurzu pronajata spoleãnosti Dopravní stavby Holding, a. s., a od ledna 2000 se nov m majitelem v robny vãetnû kamenolomu stala Îelezniãní prûmyslová stavební v roba Uhersk Ostroh, a. s. (ÎPSV Uh. Ostroh, a. s.). V ROBA PREFABRIKÁTÒ V roba prefabrikovan ch dílcû byla v Liticích nad Orlicí zahájena za první republiky v robou dlaïdic a ostatních v robkû tehdej í cementárenské v roby. Po roce 1945 byla v roba roz ífiena, ale nepfiekroãila objemy produkce více neï 10 m 3 dennû. V roce 1947 zde bylo vyrobeno deset kusû pfiedpjat ch mostních nosníkû dle návrhu nestora pfiedpjatého betonu v âsr Dr. Ing. L. Pacholíka. Nosníky byly urãeny pro jednopólov most o rozpûtí 13,2 m v Koberovicích u Prahy na dálnici Praha Humpolec. Pfiedem pfiedpjat nosník byl v pfiíãném smûru navrïen ve tvaru I v ky 0,75 m. Na opûry byl osazován v osov ch vzdálenostech 2,2 m doplnûn spfiaïenou horní Ïelezobetonovou deskou tlou Èky 0,16 m. V robna nosníkû byla umístûna v dfievûné kûlnû, kde byla postavena jednoduchá napínací dráha. Pfiedpûtí bylo realizováno postupn m napínáním drátû 8 a 10 mm hydraulick m lisem aï na 25 MPa. V roba nosníkû probíhala ve dvou krocích a byla velice pracná. Nejprve byla betonována dolní pfiíruba s pfiedpjatou v ztuïí 10 mm, z pfiíruby vyãnívaly tfimínky. Po zatvrdnutí byla vybetonována stojina s horní pfiírubou. Nosník byl zkou en aï do rozdrcení horní pfiíruby a v sledky zkou ky byly velmi pfiíznivé. Pro zku ební zafiízení byly vybetonovány dva rámy zakotvené do skalního podloïí. Tímto prvním mostem z pfiedpjatého betonu byly poloïeny základy rozvoje pfiedpjatého betonu v âeskoslovensku. Na e republika se zafiadila historicky na esté místo v aplikacích mostních pfiedpjat ch prefabrikátû za Nûmecko, Francii, Belgii, védsko a b val Sovûtsk svaz. V robna Litice nad Orlicí se stala kolébkou pfiedpjatého betonu v âsr. V roba mostních nosníkû z pfiedem ãi dodateãnû napínaného betonu v litické v robnû pokraãovala. V srpnu 1949 byla v robna povûfiena v robou nosníkû pro zakrytí fieky Teplé v Karlov ch 12 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003

P ROFILY PROFILES Obr. 2 V stavba pfiekládací rampy v âierné nad Tisou Fig. 2 Construction of a transhipment platform in âierná over the Tisá River Obr. 4 Zku ebna v Liticích nad Orlicí Fig. 4 Test room in Litice over the Orlice River Obr. 3 VûÏová konstrukce pro OIR postavená ve Vestci u Prahy Fig. 3 Tower structure for the OIR built in Vestec near Prague Varech s termínem do konce listopadu téhoï roku. Pro pfiemostûní byl zapotfiebí ãtyfiicet jeden kus nosníkû délky 19 m o hmotnosti 16 t. V roba formy, v ztuïe, betonáï nosníkû, jejich kompletace vãetnû dopravy a montáïe byla dokonãena 21. listopadu 1949 a most zakrytí Teplé slouïí dodnes. Pro kotvení dodateãnû pfiedpjaté v ztuïe byly poprvé pouïity r hované kotevní kuïelíky (kolíky) a pro napínání novû vyvinuté napínací kle tû Baraba. Kabely byly provedeny z hladk ch patentovan ch ocelov ch drátû 4,5 mm z ocele 1650 MPa. Od roku 1950 byla zavedena v roba pfiedem pfiedpjat ch nosníkû tzv. JeÏkÛ, tj. nosníkû obráceného písmene T s vyãnívající v ztuïí pro mosty o svûtlosti 5 aï 12 m. Tento typ nosníku byl normalizován. V roce 1952 vybetonovala v robna první pfiedpjat mostní nosník pro Ïeleznici. lo o sedlové mostní nosníky tvaru písmene I dodateãnû napínané z betonu B600 s pûti pfiíãníky, tzv. Karlíny. Nosníky po osazení a dobetonování horních a dolních pfiíãníkû byly pfiedepnuty pfiíãnû. Rozpûtí polí karlínského viaduktu bylo 22,5 + 25 m a kaïdé pole bylo osazeno pûti kusy popsan ch nosníkû. Projekt byl zpracován v SUDOP Praha. Tento typ konstrukce se pfiíli neroz ífiil vzhledem k velké pracnosti, malé stabilitû prvkû a tím i stíïené manipulaci. V letech 1955 aï 58 vyrábûla v robna nûkolikakilometrovou montovanou konstrukci pfiekládací rampy v âierné nad Tisou, která slouïila pfieváïnû k pfiekládce Ïelezné rudy ze sovûtsk ch irokorozchodn ch na Ïelezniãní vagóny normálního rozchodu (obr. 2). V roce 1955 byla ve Vestci u Prahy stavûna prefabrikovaná padesát metrû vysoká vûï pro OIR. VûÏ mûla ãtvercov prûfiez a sestává z rohov ch sloupû. Sloupy horního podlaïí byly pfiipnuty k dolním sloupûm svisl mi pfiedpínacími kabely první pouïití svisl ch pfiedpínacích kabelû (obr. 3). Konstrukce byla vyrobena v Liticích nad Orlicí. V roce 1958 byla zahájena pfiestavba stfiediska, která zahrnovala v stavbu dvoulodní haly délky 84 m o rozpûtí 15 m s jefiáby 2 x 10 + 2 x 20 t vãetnû vnûj í jefiábové dráhy, pod kterou byly zfiízeny skládky vyroben ch prefabrikátû, stavbu laboratofie k ovûfiování vstupních surovin (písek, drè, cementy, voda, ocel) a zku ebny v vojového a zku ebního pracovi tû závodu Montostav, s lámacím zafiízením pro zkou ení prefabrikátû délky aï 30 m (obr. 4). Zku ebna byla uvedena do provozu v roce 1961 a o rok pozdûji byla roz ífiena o defektoskopickou pojízdnou stanici, která umoïàovala pomocí RTG a radioizotopû kontrolu prefabrikátû ve v robnách a na stavbách. V roce 1965 byla tato stanice pfiedána ústfiední technické kontrole Konstruktivy a pozdûji byla její ãinnost zastavena. Do roku 1962 vybudoval Montostav v Liticích nad Orlicí svoji základní v robnu s moïností v roby prefabrikátû pro mostní a prûmyslové stavby s hmotností do 40 t, coï byl v té dobû ojedinûl pfiípad v âsr. Po nûkolika pfiechodn ch typech pfiedpjat ch nosníkû bylo v roce 1961 zapoãato s v robou typové fiady silniãních mostních prefabrikátû KA-61, truhlíkového, obdélníkového prûfiezu, stavební ífiky 1 m, v ky odvislé od délky nosníku, od 450 do 850 mm, z betonu B500 pro délky 9, 12, 15, 18 a 21 m, tzv. Klime Û, v roce 1962 s v robou typové fiady I62 nosníkû vyrábûn ch z dílû na stavbû dodateãnû spínan ch v pfiíãném fiezu tvaru I pro délky 21, 24, 27 a 30 m, tzv. evãíkû. Kabelové kanálky byly vytváfieny pomocí ocelov ch beze v ch trubek 42 mm vytahovan ch z betonu pomocí elektrick ch vrátkû v urãitém stadiu tuhnutí betonu neobvykl zpûsob v roby. Obû uvedené typové fiady mostních nosníkû byly bûhem let inovovány (i s ohledem na zmûny v zatûïovacích normách mostû). Nosníky KA vzhledem k nepfiehlednosti prûfiezu pozdûji zanikly a nosníky fiady I pfie ly do fiady I-92. Oba typy mostních nosníkû byly vyrobeny v mnoha stech kusech. Jedním z reprezentantû fiady KA- 61 je most pro dopravu uhlí v Bílinû o 52 polích na prefabrikované spodní stavbû. Z prefabrikátû I-73 byly v roce 1973 realizovány dva mosty u Soutic na dálnici D1, s prefabrikovanou nosnou konstrukcí, spodní stavbou (stativa vany) a sloupy. V znamná byla pro litickou v robnu i spolupráce s projekãní kanceláfií Pragoprojekt Liberec, posléze s kanceláfií Kubíãek Consult Liberec, s níï litická v robna realizovala nebo dodávala prefabrikáty pro fiadu staveb. Upraven typ nosníku I-30 se spfia- Ïenou monolitickou deskou, atypické fiímsové prefabrikáty, prefabrikované pfiedpjaté stativo, pohledové obkladové prefabrikáty sloupû stativ pouïity v letech 1980 aï 1990, napfi. na estakádû v Bílém Kostele. Technologie KU M (obr. 6) byla pouïita na stavbû prûtahu 1/35 Libercem a na rekonstrukci 1/35 v úseku Hodkovice Liberec v mnoïství 5 600 m 3. Ze spoleãné dílny vze el i zcela nov mostní prvek s oznaãením MK T pouïívan v letech 1990 aï 2002, mostní trám prûfiezu písmene T s ífikou stojiny 400 mm, v kou trámu 0,5 aï 1,6 m, ífiky pfiíruby 0,4 aï 1,97 m. S pfiedpínacími kabely uspo- B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003 13

P ROFILY PROFILES Obr. 5 V stavba estakády v Hfiebãi v letech 1995 aï 1997, celková délka 312 m, prvky MT-K, pole 25 m Fig. 5 Construction of an elevated road in Hfiebeã between 1995 and 1997, with a total length of 312 m, MT-K with a span of 25 m Obr. 6 Most v Sychrovû, kloubová konstrukce, prvky KU-M, pole délky 21 m, celková délka 45 m, rok v stavby 1987 Fig. 6 Bridge in Sychrov, with a hinged structure, KU-M elements, with a span of 21 m and a total length of 45 m, completed in 1987 Obr. 7 Skeletová konstrukce podzemních garáïí na námûstí Jana Palacha, v stavba v letech 1988 a 1989 Fig. 7 Skeleton structure of underground garages in the Place of Jan Palach, built in 1988 and 1989 fiádan mi do dvojkotev s rozpletem byl tento typ nosníku pouïit na estakádû v Pardubicích, mostech v Podláskách, Plavech, Velk ch Hamrech, Ústí nad Labem, Semilech, VodÀanech, Liberci a na dvou estakádách v Hfiebãi (obr. 5). Uspofiádání pfiedpínacích kabelû do trojkotev (inovace nosníku MK T) bylo pouïité v letech Obr. 8 Rámová konstrukce v robních a skladov ch hal Philips v Hranicích na Moravû, rok v stavby 2000 Fig. 8 Frame structure of production and storage halls of Philips company in Hranice in Moravia, year of construction: 2000 1995 aï 2001 na mostech Humpolec D1, StráÏ nad NeÏárkou, Rybnice, Stfiechov, Letohrad, Dobru ka, âerven Potok, Tu imice, Komofiany, Chábory, Holín, Oldfiichov a lávkách pro pû í v Lenofie, Plzni a Liberci; mosty s pfiedpínacím systémem sólo DS dodateãnû pfiedpjaté v Brnû IKEA a Brodû nad Labem. Ve spolupráci s dal ími projekãními kanceláfiemi a odbûrateli, napfi. Dopravní stavby, Skanska Brno, Vaner, PRIS Brno, SaM âeská Lípa a Firesta, je uplatàován typ nosníku, u kterého je pouïita kombinace obou typû pfiedpûtí, tj. pfiedem i dodateãnû, s následnou injektáïí, coï umoïàuje zv ené vyuïití nosníkû typû MK T. Pfiíkladem je Estakáda Vamberk na pfieloïce silnice 1/11. Rozhodující ãást v roby v Liticích nad Orlicí, zvlá tû po roce 1958, byla v roba prefabrikátû pro prûmyslové, obãanské a zemûdûlské stavby (obr. 7 aï 9). âást v roby byla vûnována i prefabrikátûm pro stavby dopravní, jmenovitû silniãní svodidla. V období let 1958 aï 1980 objem v roby dosahoval prûmûrnû 20 900 m 3 /rok. Z ÁVùR Po dlouhá desetiletí byla velkou devizou v robny v Liticích nad Orlicí vysoká profesionalita jejich pracovníkû a místní zdroj kvalitní litické Ïuly, které byly garanty kvality. Nebylo vzácností dosáhnout pevnosti betonû 650 aï 700 kg/cm 2, a to i bez pouïití souãasn ch chemick ch prostfiedkû. Obr. 9 Opûrná zeì podél Ïelezniãní trati u dostihového závodi tû vpardubicích kotvená vrstvenou zeminou, v stavba v letech 1989 aï 1992 Fig. 9 Retaining wall along the railway track near the racecourse in Pardubice anchored with layered soil, built between 1989 and 1992 14 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003

V robna od svého vzniku spolupracovala a spolupracuje s fiadou v znamn ch odborníkû. Kromû Dr. Pacholíka to byli Prof. Klime, Ing. Otta, Ing. Boroviãka, dlouholet fieditel závodu Montostav, v born ãlovûk a jedineãn odborník Ing. Jíra a doposud aktivnû spolupracující Prof. Voves. Ti vtiskli v robnû Litice nad Orlicí ducha odpovûdnosti a odborné zdatnosti. Otevfiením nové dlouhé pfiedpínací dráhy pro v robu pfiedem pfiedpjat ch prefabrikátû v eho druhu pro maximální pfiedpínací sílu 8 + 6 MN, v listopadu 2002, navazuje nov majitel v robny ÎPSV Uhersk Ostroh, a. s., na zdej í, více neï pûlstoletou, tradici v roby pfiedpjatého betonu. Ing. Edurard VodráÏka, Stavokonsult Îamberk Ladislav Strompf, ÎPSV Uhersk Ostroh, a. s., stfi. Litice nad Orlicí 564 01 Îamberk, tel.: 564 629 290-3, fax: 465 629 279 K O N C E R N H O L C I M V E Z N A M E N Í F Ú Z Í A A K V I Z I C Prachovice do akciové spoleãnosti Holcim (âesko) se k datu 1. srpna 2003 vãlenily její dcefiiné spoleãnosti Holcim beton, Holcim kamenivo a Písník âeperka. Nástupnická spoleãnost pfievzala v echna práva, povinnosti a závazky, které vypl vají z doposud uzavfien ch právních vztahû zanikajících spoleãností. Sluãování samostatn ch subjektû Holcim, zab vajících se v robou kameniva a transportovaného betonu, probíhá i v ostatních zemích stfiedoevropského regionu na Slovensku, v Maìarsku a v Rakousku. Proces doplàuje fiada nov ch akvizicí. V âeské republice odkoupila spoleãnost Holcim (âesko) v prûbûhu roku ãtyfii nové betonárny, takïe svoji síè roz ífiila na celkov poãet tfiináct betonáren a dvû pískovny s pûsobností pfiedev ím ve v chodoãeském a stfiedoãeském regionu. Slouãené subjekty stejnû jako novû zakoupené betonárny, tvofií divizi ARM (Aggregates and Ready Mix) koncernu Holcim. Souãasná struktura spoleãnosti je pfiíslibem pruïnûj ích reakcí na chování trhu a potfieby zákazníkû. Ing. Radovan Voda, regionální manaïer divize ARM spoleãnosti Holcim, komentuje proces fúzí a akvizicí slovy: Strategie spoleãnosti Holcim se v posledních letech zmûnila i v pfiístupu k tûïbû kameniva a v robû transportbetonu. Globalizace a zostfiující se konkurence dramaticky zvy uje v znam vlastních zdrojû kameniva a v roby ãerstvého betonu. Proto do lo v âeské republice a na Slovensku k v znamn m investicím do tûchto oborû jak koupí nov ch provozoven, tak rekonstrukcí stávajících. Holcim (âesko), a. s., patfií do v carského koncernu Holcim, pfiedního svûtového v robce a dodavatele cementu, kameniva a transportbetonu. Se sv mi zastoupeními ve více neï v sedmdesáti zemích v ech kontinentû a ãtyfiiceti pûti tisíci zamûstnanci je spoleãností spojující v hody globálního pûsobení s lokálními podmínkami. Dana Kapiãková marketing Holcim (âesko), a. s. Tovární 296, 538 04 Prachovice, tel.: 469 810 563, fax: 469 810 232 e-mail: dana.kapickova@holcim.com www.holcim.cz B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003 15

S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES P R E F A B R I K O V A N É T R I B U N Y H O K E J O V É H A L Y P R O M I S T R O V S T V Í S V ù T A V R O C E 2004 V P R A Z E P R E F A B R I C A T E D S T A N D S O F T H E I C E- H O C K E Y H A L L B U I L T F O R T H E W O R L D C H A M P I O N S H I P I N P R A G U E I N 2004 H ANA G ATTERMAYEROVÁ, P ETR EHÁK, MAREK S TRNAD Pfiíspûvek popisuje pouïité v poãetní metody a konstrukãní fie ení Ïelezobetonov ch montovan ch tribun na hokejovém stadionu pro 17 000 divákû. This paper describes the computational methods and structural design of reinforced prefabricated assembled stands at the ice-hockey stadium for 17,000 spectators Bûhem roku 2003 probíhá v Praze v stavba hokejové haly urãené pro mistrovství svûta v ledním hokeji v roce 2004. Jedná se o soubor staveb, z nichï hlavní halu s kluzi tûm tvofií tzv. Velká aréna, sedmipodlaïní monolitick skelet nad kruhov m pûdorysem o prûmûru cca 170 m s prefabrikovan mi konstrukcemi tribun. Projektová pfiíprava nosné konstrukce stavby probíhala od ledna 2002 (koncepce nosné konstrukce, projekt ke stavebnímu povolení) do záfií 2002 (provádûcí projekt). Generálním projektantem je Atip Trutnov, hlavním kooperantem projektu byla spoleãnost Helika. Koncepce nosné Ïelezobetonové konstrukce byla vytvofiena pod vedením hlavního statika projektu Ing. M. MuÏíka z PPP Pardubice za úãasti autorizovan ch statikû z firem Helika (Ing. J. Langer, PhD, Ing. M. Trnka) a Atelier P. H. A. (Doc. Ing. H. Gattermayerová, CSc.). Po v bûru dodavatele stavby (Skanska CZ, a. s.) probûhlo zpracování dílenské dokumentace montovan ch konstrukcí tribun a schodi È ve vybran ch schodi Èov ch jádrech. Pro dodavatele montovan ch konstrukcí Skanska Prefa, a. s., vypracoval dílenskou dokumentaci Atelier P. H. A. dle zadaného harmonogramu v roby a montáïe montovan ch konstrukcí v období února a bfiezna 2003. N OSNÁ KONSTRUKCE HALY Kruhová budova Velké arény se skládá ze esti samostatn ch dilataãních celkû. Má dvû podzemní a pût nadzemních podlaïí, nejniï í úroveà je více neï 7 m pod úrovní upraveného terénu, nejvy í obvodov trám Ïelezobetonové konstrukce je více neï 22 m nad úrovní vstupu. Nosn systém haly je fie en jako Ïelezobetonov monolitick skelet s radiálnû uspofiádan mi prûvlaky, vyná ejícími spojitou Ïelezobetonovou desku. Po obvodû je ztuïující trám nesoucí fasádu a podpírající zároveà ãást konstrukce vnûj ího prstence. Nosnou konstrukci tribun tvofií Ïelezobetonové prefabrikované lomené radiální nosníky vyná ející prefabrikované Ïelezobetonové lavicové desky prûfiezu L. Tribuny jsou mezi v kov mi úrovnûmi 3 aï 4 a 6 aï 7 (obr. 1). Celá aréna je zastfie ena ocelovou stfie - ní konstrukcí s radiálnû uspofiádan mi pfiíhradov mi vazníky. V POâETNÍ MODELY ÎELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE Obr. 1 Schématick fiez halou s vyznaãením v kov ch úrovní Fig. 1 Schematic section of the hall with the marked elevation levels PouÏité metody v poãtu V poãet kaïdého z esti dilataãních celkû monolitické konstrukce provádûli jednotliví zpracovatelé samostatnû za pfiijetí spoleãn ch obecn ch zásad a jednotné koncepce nosné konstrukce. Montované konstrukce tribun byly fie eny pro v echny dilataãní úseky jedním zpracovatelem jak v úrovni projektu pro stavební povolení, tak v provádûcí a dílenské dokumentaci. Pro získání prûbûhû vnitfiních sil v konstrukci, potfiebn ch pro dimenzování jednotliv ch prvkû, byly pouïity následující v poãtové metody: numerické modely (MKP) cel ch dilataãních celkû, slouïící pfiedev ím pro získání reakcí do základové desky, namáhání v ztuïn ch jader a vnitfiních sil do sloupû modely patrov ch v sekû konstrukcí (MKP), slouïících pro anal zu stropních konstrukcí modely v sekû konstrukce pro dopoãty prûhybû a ífiek trhlin vybran ch prvkû nosníkové modely pro v poãty prefabrikovan ch prvkû samostatné prostorové v seky konstrukce montovan ch tribun pro dynamické v poãty. V poãty provádûné v Atelieru P. H. A. vyuïívaly software Nexis 32 se základním modulem Statika 3D 3D pruty + deska + stûna + skofiepina pro získání vnitfiních sil. Pro posouzení vlivu dynamick ch úãinkû na prefabrikovanou konstrukci tribun byl pouïit modul Dynamika A vlastní tvary a frekvence. Nosníkové a MKP modely pro v poãty prefabrikovan ch prvkû Nosné prvky tribun tvofiily lomené Ïelezobetonové prefabrikované nosníky délky aï 13 m. V projektu ke stavebnímu povolení mûly v ku 950 mm, v pfiíãném prûfiezu tvar písmene I. Po revizích tvarû vyvolan ch dispoziãními poïadavky v provádûcí dokumentaci bylo nutno nûkteré prûfiezy sníïit se zachováním ne pfiíli staticky vhodného tvaru lomeného nosníku. Pro v poãet vnitfiních sil byly v projektu ke stavebnímu povolení pouïity nosníkové modely prutov prvek se zalomenou stfiednicí s promûnn m prûfiezem po délce prvku. UloÏení koncû prutu bylo modelováno nejprve jako prost nosník (kloub x posuv). Po provedení dynamick ch v poãtû bylo nutno oba konce nosníkového prvku opatfiit pevn mi klouby s ohledem na pfiíãné posuny. V sledek dynamického v poãtu mûl i zásadní vliv na koncepci detailû kotvení. 16 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003

S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Pfied zpracováním dílenské dokumentace byl po dohodû s architektem zmûnûn pfiíãn prûfiez nosníku z tvaru I na obdélníkov, kter je s ohledem na poïadavky jednotnosti povrchû pohledového betonu a uspofiádání v ztuïe v robnû jednodu í. V dílenské dokumentaci bylo pro zji tûní lokálních extrémû tribunového nosníku v místech lomû a náhl ch zmûn prûfiezû je tû pouïito v stiïnûj ího 2D modelu za pouïití koneãn ch prvkû. Tribunov nosník byl modelován jako stûnov plo n prvek sloïen z 2D maker. Takto získané vnitfiní síly byly podkladem pro dimenzování a rozvrïení v ztuïe. ZatíÏení nosníkû bylo kromû vlastní váhy pfiedev ím reakcemi z betonov ch lavic a z nahodilého zatíïení diváky. Lavicové nosníky tvaru obráceného L na rozpûtí aï 9 m jednotné tlou Èky stûny 150 mm byly v niï ích stupních projektové dokumentace modelovány jako prutové prvky pfiíslu ného prûfiezu kloubovû uloïené na tribunové nosníky. V dílenské dokumentaci byly pro vybrané prvky, pfiedev ím netypick ch tvarû (komûrkov nosník pfiecházející do L tvaru apod.) je tû vytvofieny i plo né 3D modely za pouïití metod MKP, kde ve vybran ch fiezech izolinií pfiíslu n ch veliãin (tahové síly, smykové síly) bylo moïno lépe rozli it extrémy a optimálnû rozmístit v ztuï. Obr. 2 V poãetní schéma horní tribuny jednoho dilataãního úseku pro dynamick v poãet prutov model konstrukce, rendrovan Fig. 2 Computational scheme of one expansion section in the upper stand for a dynamic calculation a reticulated model of the structure, rendered Model pro dynamick v poãet Pro posouzení vlivu dynamické odezvy konstrukce vyvozené diváky z hlediska pfiijatelnosti vibrací bylo nejprve nutno zjistit vlastní frekvence konstrukce tribun. Pro dynamick v poãet byl zvolen prutov model konstrukce, kaïd dilataãní úsek horní i dolní tribuny byl poãítán samostatnû. Hlavní tribunové nosníky byly zadány jako pruty se skuteãn mi prûfiezov mi charakteristikami (obr. 2 a 3). Hlavní nosníky mûly v místû podepfiení modelovány kloubové podpory. Lavicové nosníky byly modelovány jako pruty se skuteãn m tvarem prûfiezu L, na obou koncích byly kloubovû uloïeny na hlavních nosnících. K vytvofiení v poãetního modelu byl pouïit základní prostorov model celé konstrukce dilataãního úseku, do kterého byly postupnû vkládány ikmé pruty tribunové nosníky ZatíÏení bylo zadáno jednou skupinou hmot vlastní váhou konstrukce, vliv divákû v relativním klidu na vlastní frekvence konstrukce je zanedbateln. V sledné hodnoty horní i dolní tribuny pro první ãtyfii frekvence se pohybovaly od 6,5 do 11 Hz (obr. 4). Oblast tûchto frekvencí leïí zcela mimo kmitoãty, které Obr. 4 âtvrt tvar kmitání dilataãního úseku montovan ch tribun vlastní frekvence 11 Hz Fig. 4 The fourth form of an expansion section vibration of the assembled stands natural frequency of 11 Hz Obr. 3 Realizace ãásti tribun porovnání geometrického tvaru s v poãetním modelem Fig. 3 Construction of a part of the stands comparison of the geometrical form and the calculation model mohou b t vybuzeny pohyby divákû. Frekvence buzení 4 Hz je horní hranicí dosaïitelnou skupinou lidí, v literatufie je uvádûno, Ïe buzení ãlovûkem obvykle nepfiesahuje 3 Hz. Na pfiání investora byl v poãet vlastních tvarû kmitání doplnûn v poãtem vynuceného kmitání (skákání, mexické vlny, houpání), kter byl proveden v ÚTAM AV âr a kter zcela prokázal závûry dynamického v poãtu provedeného v Atelieru P. H. A. K ONSTRUKâNÍ E ENÍ PREFABRIKOVAN CH PRVKÒ TRIBUN, DETAILY Dolní tribuna úroveà 3 4 Tribunové nosníky byly navrïeny z betonu tfiídy B40 vyztuïeného betonáfiskou vázanou v ztuïí 10 505 jako prefabrikované radiální zalomené nosníky uloïené jedním koncem na obvodov ch stropních prûvlacích v úrovni 3 (+0,000) a druh m koncem na obvodov ch prûvlacích v úrovni 4 (+5,500) (obr. 5 a 6). V niï í úrovni byly nosníky uloïeny na elastomerová pryïová loïiska tlou Èky 20 mm a kotveny pomocí HTA li t zabudovan ch v nosnících, pozinkovaného úhelníku B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003 17

S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Obr. 6 Osazené tribunové nosníky dolní tribuny, zaãátek osazování lavicov ch nosníkû Fig. 6 Set stand girders of the lower stand, start of placing the seat beams Obr. 7 Schématick detail kotvení paty tribunového nosníku do monolitického trámu a zubofiez lavic Fig. 7 Schematic detail of anchorage of a stand girder foot in the monolithic frame and dentil of the seats Obr. 5 Schématick pohled na typick tribunov nosník, vyznaãení zabudovan ch prvkû Fig. 5 Schematic view of a typical stand girder with the marked built-in elements a rozpûrné kotvy HILTI vrtané pfied osazováním nosníku do monolitické konstrukce. TypÛ kotvení na spodní úrovni bylo nûkolik dle vypracované knihy detailû a li ily se geometrick m uspofiádáním skladby konstrukce (obr. 7), z ãehoï vypl valy rozdílné tvary kotevních úhelníkû. Ve vy í úrovni byly nosníky uloïeny na ozub obvodového prûvlaku rovnûï na elastomerová pryïová loïiska tlou Èky 20 mm. Posuvné uloïení v radiálním smûru bylo zaji tûno pomocí boãních kotevních li t HTA a propojovacích ocelov ch pozinkovan ch úhelníkû, které zároveà bránily pfiíãn m posunûm nosníkû. Do ozubu prûvlaku byla pfii montáïi navrtaná rozpûrná kotva HILTI. Prefabrikované Ïelezobetonové lavicové nosníky byly ukládány na tribunové nosníky na vybrání v jejich horním líci. PrÛfiez tûchto nosníkû byl navrïen ve tvaru L nebo U. Lavicové nosníky byly rovnûï ukládány na elastomerová pryïová loïiska tlou Èky 10 mm a kotveny pomocí trnû do otvorû v horním líci tribunov ch nosníkû. Z dûvodu mal ch úloïn ch a dosedacích ploch nosníkû bylo kotvení doplnûno o kotevní li ty HTA a propojovací úhelníky. Tyto úhelníky byly v pfiím ch ãástech tribun pravoúhlé, v kos ch polích mûly tup nebo ostr úhel. Lavice s vût ím rozpûtím mûly z dûvodû zv ení tuhosti fie eno vzájemné spfiaïení je tû mimo styk nad nosníkem. Tento styk byl fie en pomocí vynechan ch otvorû v laviãkách, do kter ch byl po osazení celé fiady vsunut ocelov trn, kter byl zabetonován. Dále byla osazena horní fiada lavic a otvor s trnem byl zalit jemnozrnnou cementovou maltou. Lavice byly z dûvodû estetického vzhledu fiad osazovány s pfiesahem 10 mm nad spodní fiadou. Obr. 8 Schématick pohled na typick tribunov nosník, vyznaãení zabudovan ch prvkû Fig. 8 Schematic view of a typical stand girder with the marked built-in elements Horní tribuna úroveà 6 7 Tribunové nosníky byly navrïeny jako prefabrikované radiální zalomené nosníky uloïené jedním koncem na obvodov ch stropních prûvlacích v úrovni 6 (+12,500) a druh m koncem na obvodov ch prûvlacích v úrovni 7 (+18,000) (obr. 8 a 9). V úrovni 6 byly nosníky ulo- Ïeny na elastomerová pryïová loïiska tlou Èky 20 mm a kotveny pomocí trnû. Kotevní trny byly zasunuty do kruhov ch otvorû vytvofien ch v tribunovém nosníku. V obvodovém prûvlaku byl trn vsazen do pfiedvrtaného otvoru. V úrovni 7 byly nosníky uloïeny na ozub obvodového prûvlaku rovnûï na elastomerová pryïová loïiska tlou Èky 20 mm, av ak bez kotevních trnû, neboè uloïení musí b t posuvné, aby nedo lo k pfienosu vodorovn ch reakcí nosníkû do hlavní nosné konstrukce objektu. Posuvné uloïení bylo zaji tûno pomocí boãních kotevních li t HTA zabudovan ch v nosnících, pozinkovaného úhelníku a rozpûrné kotvy HILTI vrtané pfied osazováním nosníku. Lavicové nosníky byly ukládány dle obdobn ch koncepãních zásad jako na spodní tribunû. Skladebnû v ak nûkteré tribunové nosníky byly o 50 mm odsazeny od hlavní modulové osy (nutnost zachování prûchozích ífiek do únikov ch schodi È), a lavice z dûvodû men í druhovosti nebyly pro tyto pfiípady rozli ovány. V nosníku byl pouze vynechan ováln otvor pro osazení kotevního trnu laviãky. Pfied osazením pfiíslu né laviãky bylo nutno cel tento ováln otvor vyplnit z dûvodû krytí v ztuïe cementovou maltou a lavici osadit excentricky (obr. 10). U vstupû na tribuny byly kromû lavicov ch nosníkû prûfiezu L tvarovû sloïité komûrkové prvky, jejichï geometrie vyplynula z dispoziãního fie ení tribun u vstupû. Tyto prvky bylo nutno vyrábût ve dvou polohách formy s pracovní spárou v místû navrïeného komûrkového prûfiezu. P OSTUP MONTÁÎE Dolní tribuna úroveà 3 4 MontáÏ lavic byla navrïena zdola nahoru. Optimální postup montáïe byl v rámci dilataãního úseku vïdy po fiadách stejné v kové úrovnû, aby docházelo k postupnému zatûïování tribunov ch nosníkû. Po dohodû s dodavatelem byl postup upraven s ohledem na obtíïné pfiesuny zvedací techniky, a to po jednotliv ch polích zdola nahoru. LoÏná spára v ech laviãek mûla z dûvodû oddûlení poïárních úsekû vytvarovan 18 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003