Publikováno z 2. léka?ská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Pitevní cvi?ení topografická anatomie Pitevní cvičení Praktická cvi?ení na pitevn? pat?í mezi nejoblíben?jší a nejefektivn?jší zp?soby výuky anatomie. Na praktikách jsou studenti obeznámeni zejména se systematickou anatomií, která popisuje orgány dle jejich stavby a vývoje. Pro lepší pochopení stavby lidského t?la je nezbytná i topografická anatomie, popisující vzájemné vztahy orgán?, jejich prostorové rozložení a uložení v krajinách t?la. Výuka topografické anatomie probíhá na darovaných lidských t?lech (kadaverech).?asové rozložení bloku topografické anatomie umož?uje student?m v?novat dostatek?asu opakování probraného u?iva. Z organiza?ních d?vod? je tento blok veden jako volitelný p?edm?t topografická anatomie. Obsahová nápl? Kosti, klouby a svaly celého t?la. Nervy, cévy a topografie kon?etin. Vybrané topografické prostory trupu, krku a hlavy. Bližší informace na konci stránky. Organizace Blok probíhá 5 dní následujících po sob?, každý den 5 až 6 vyu?ovacích hodin b?hem odpoledne (14.00 18.00). Docházka je povinná se 100% ú?astí. Nep?ítomnost je možná jen z vážných d?vod? se souhlasem vyu?ujícího. Výuku pitev zajiš?uje vedoucí výuky fyzioterapeut? spole?n? se studentskými lektory a demonstrátory. Studenti jsou rozd?leni na 4 skupiny, které umož?ují lepší a ú?inn?jší výuku. Pr?b?h První den: U?ení nerv? kon?etin. Opakování kostí, kloub? a sval?. Druhý den: U?ení cév kon?etin. Opakování nerv? kon?etin, kostí, kloub? a sval?. T?etí den: U?ení topografie kon?etin. Opakování nerv? a cév kon?etin, kostí, kloub? a sval?.?tvrtý den: Opakování podle pot?eb jednotlivých student?. Pátý den: Ústní zkoušení. Povinná výbava Každý student je povinen mít v prostorách piteven bílý pláš?, anatomickou visa?ku, p?ez?vky, latexové rukavice a anatomickou pinzetu. V p?ípad? zájmu studenta o preparaci je pot?ebný skalpel a doporu?ena ješt? jedna anatomická pinzeta, prepara?ní n?žky a náhradní?epelky. Provozní?ád praktikáren a piteven V prostorech piteven platí pravidla, která by m?li studenti respektovat (viz Provozní?ád praktikáren a piteven).
Šatny Studenti si mohou odložit své v?ci do šatny Anatomického ústavu. Dve?e do šatny jsou zabezpe?ené heslem, které je nov? vygenerováno pro každý blok a studenti se ho dozv?dí p?ed zahájením daného bloku. P?esto ob?as dochází k odcizení v?cí ze šatny, a proto student?m d?razn? doporu?ujeme, aby neponechávali své v?ci voln? bez dohledu, ale aby si p?inesli malé zámky a své v?ci uzamkli ve sk?ínkách. Do pitevny je povoleno p?inášet pouze pitevní ná?iní, u?ebnice a psací pot?eby. Evaluace Na konci bloku studenti vyplní krátký elektronický formulá?, v n?mž zhodnotí pr?b?h výuky a kvalitu lektor? a demonstrátor?. Výsledky evaluace nám pomohou vylepšit výuku v následujícím roce a vybrat z?ad demonstrátor? ty nejlepší, z nichž se stanou lekto?i. Pokusy a termíny Jako u jiných druh? pr?b?žných test? má zde student nárok na t?i pokusy. První (?ádný) termín se koná v poslední den pitevního cvi?ení. Studenti se na zkoušení p?ihlašují prost?ednictvím aplikace SIS, aby m?li možnost si vybrat?as zkoušení. Opravné pokusy se konají b?hem zimního zkouškového období nebo b?hem letního semestru. Termíny opravných pokus? budou vypsány na základ? domluvy vyu?ujících s danými studenty.
The anatomy of Dr Willem Roell. Oil painting, 1909 1910, by BF Landis after Cornelis Troost Ústní zkoušení Student na za?átku dostane topografickou otázku, na niž má dostatek?asu na p?ípravu. Následn? zkoušející pokládá otázky zam??ené na ukazování a poznávání struktur a prostor na kadaverech a preparátech. Na kon?etinách se zkouší prakticky všechno: kosti, klouby, svaly, krevní cévy, nervy (v?etn? kožní inervace) a topografické krajiny a prostory. Z trupu se zkouší všechny svaly a vybrané topografické prostory. Sou?ástí zkoušení mohou být i klinické otázky vztahující se k daným strukturám nebo topografickým prostor?m. Zkoušení jednoho studenta potrvá p?ibližn? 12 minut. U zkoušení na pitevn? platí, že student má bílý pláš?, p?ez?vky (nebo návleky), rukavice a vlastní pinzetu. Obsahová nápl?: Kost?né struktury Teoreticky popsat všechny kosterní struktury. Ukázat a popsat všechny hmatem dostupné?ásti kostí, a dále ty, které b?žn? nejsou hmatatelné, ale po rozpitvání jsou viditelné. Klouby a další kosterní spoje Teoreticky popsat všechny kosterní spoje. Ukázat viditelné spoje (u kloub? zejména kloubní pouzdra, vazy, disky, menisky, lemy, pop?ípadn? kloubní plochy). Svaly kon?etin, hrudníku, b?icha, zad, krku (a pánevního dna)
Ukázat všechny svaly a jejich?ásti (krom? sval? pánevního dna) a popsat jejich za?átek, úpon, funkci a inervaci. Hluboké zádové svaly je pot?eba ukázat a znát jejich název, systém, do kterého pat?í, funkci, inervaci a jen orienta?n? jejich za?átky a úpony (u šíjových sval? je t?eba znát p?esné za?átky a úpony sval?). Nervy kon?etin Ukázat nervové pleten? (plexus brachialis, plexus lumbalis, plexus sacralis) a popsat jejich segmentovou inervaci. U plexus brachialis popsat i jednotlivé?ásti. Popsat pr?b?h všech nerv?, p?ípadn? jejich hlavní nebo koncové v?tve a inervované struktury (svaly a kožní oblasti). Zam??it se na n. phrenicus, n. suprascapularis, n. thoracicus longus, n. musculocutaneus, n. ulnaris, n. medianus, n. radialis, n. axillaris, n. femoralis, n. obturatorius a n. ischiadicus (a jeho koncové v?tve). Cévy kon?etin Ukázat a popsat tepny od úrovn? a. subclavia na horní kon?etin? a a. iliaca externa na dolní kon?etin?. Zam??it se na místa, v nichž jsou tepny pohmatov? dostupné. U hlubokých žil sta?í v?d?t, zda jsou zdvojené, nebo ne. U povrchových v?d?t, kde a jak vznikají, kudy probíhají a kam a kde se vlévají. Ukázat i hlavní cévy trupu a krku: aorta (a její?ásti), a. carotis communis, a. carotis interna, a. carotis externa, a. vertebralis, a. iliaca communis, a. iliaca interna, a. iliaca externa, v. cava superior, v. jugularis interna, v. jugularis externa, v. cava inferior, v. iliaca communis, v. iliaca interna, v. iliaca externa. Seznam topografických otázek Horní kon?etina 1. Axilla 2. Foramen humerotricipitale et omotricipitale 3. Regio brachialis topografie paže 4. Fossa cubitalis 5. Regio antebrachialis topografie p?edloktí 6. Regio carpalis, canalis carpi 7. Regio manus, spatium palmare medium X Dolní kon?etina 8. Lacuna vasorum et musculorum 9. Trigonum femorale a fossa iliopectinea 10. Foramen ischiadicum majus et minus X 11. Regio femoralis topografie stehna 12. Fossa poplitea X 13. Regio cruris topografie bérce X 14. Spatium retromalleolare laterale et mediale 15. Útvary p?ed mediálním kotníkem
16. Dorsum pedis X 16. Planta pedis X Krk 17. Vrstvy krku 18. Fissura scalenorum Hrudník 19. St?na hrudníku, spatium intercostale 20. Pr?chody a syntopie bránice B?icho a pánev 21. Stavba b?išní st?ny 21. Vagina mm. rectorum, kýly b?išní st?ny 23. Canalis inguinalis, t?íselné kýly 24. Trigonum lumbale superius et inferius X X?áste?n? nebo celkov? k dispozici po oto?ení t?la na b?icho Vydáno: 27. 9. 2016 / Poslední aktualizace: 18. 12. 2019 / Odpov?dná osoba: MUDr. Radovan Hudák URL zdroje (upraveno 18. 12. 2018-16:27): https://anatomie.lf2.cuni.cz/fyzioterapie/pitevni-cviceni