OPTIMALIZACE DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

Ing. Ivan Macháček OPTIMALIZACE DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Postupy, jak platit co nejnižší daň možnosti optimalizace daně výběr z daňového řádu 172 praktických příkladů 1. vydání EDICE DANĚ

OPTIMALIZACE Postupy, jak platit m

Případné zásadní legislativní změny, k nimž dojde v období mezi jednotlivými vydáními, budou ošetřeny formou vkládané aktualizace, která bude po dobu prodejnosti publikace volně ke stažení na www.anag.cz. Nutnost aktualizace posuzuje na základě legislativních změn výhradně autor ve spolupráci s nakladatelstvím. Aktualizace však v žádném případě nemohou nahradit nová vydání knihy. Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání anag@anag.cz, tel.: 585 757 411 Ing. Ivan Macháček, 2019 Nakladatelství ANAG, 2019 ISBN 978-80-7554-195-6

Obsah OBSAH Úvod... 10 I. ÚVODNÍ ČÁST 1. Přehled zdanění příjmů fyzické osoby... 14 1.1 Poplatník daně z příjmů fyzických osob... 14 1.2 Předmět daně z příjmů fyzických osob... 14 1.3 Vymezení podnikatele a podnikání v občanském zákoníku... 17 1.4 Zápis do obchodního rejstříku... 19 1.5 Fyzická osoba podnikatel a vedení účetnictví...20 1.6 Podnikatel a obchodní majetek... 21 2. Nezdanitelné části základu daně...23 2.1 Odpočet bezúplatného plnění (daru)...24 2.1.1 Podmínky pro odpočet daru u fyzické osoby... 24 2.1.2 Postup uplatnění odpočtu... 26 2.1.3 Uplatnění odpočtu daru v dodatečném daňovém přiznání... 30 2.1.4 Dary poskytnuté na odstranění následků živelní pohromy... 30 2.2 Odpočet úroků v souvislosti s financováním bytových potřeb...32 2.2.1 Vymezení bytových potřeb pro účely uplatnění odpočtu úroků... 33 2.2.2 Podmínky vyplývající pro uplatnění odpočtu z 15 odst. 4 ZDP... 35 2.2.3 Postup uplatnění odpočtu úroků a jejich prokazování... 36 2.3 Odpočet příspěvků na penzijní připojištění a penzijní spoření...40 2.3.1 Porušení podmínek pro uplatnění odpočtu na penzijní pojištění... 44 2.4 Odpočet pojistného na soukromé životní pojištění...45 2.4.1 Porušení podmínek pro uplatnění odpočtu na soukromé životní pojištění... 48 3

Obsah 3. Odpočty od základu daně... 51 3.1 Odpočet výdajů na podporu výzkumu a vývoje...52 3.2 Odpočet na podporu odborného vzdělávání... 57 3.2.1 Odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání... 59 3.2.2 Odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta... 62 4. Slevy na dani z příjmů...64 4.1 Základní sleva na dani na poplatníka...66 4.2 Sleva na dani na manžela... 67 4.3 Sleva na dani na invaliditu... 76 4.4 Sleva na dani na studenta...77 4.5 Sleva na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení...78 4.5.1 Daňové řešení firemní mateřské školy a příspěvku na umístění dítěte v mateřské škole jiného provozovatele... 85 4.6 Uplatnění slevy na dani u nerezidentů...86 5. Daňové zvýhodnění na vyživované děti... 87 5.1 Základní podmínky uplatnění daňového zvýhodnění na dítě...89 5.2 Možnosti řešení daňového zvýhodnění na dítě...90 5.3 Daňové zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti...92 5.4 Postup při vyživování více dětí ve společně hospodařící domácnosti...94 5.5 Změna v počtu dětí v průběhu roku...95 5.6 Daňové zvýhodnění na dítě u manželů...96 5.7 Daňové zvýhodnění u druha a družky... 97 5.8 Daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé péče rodičů...98 5.9 Daňové zvýhodnění a paušální výdaje... 100 5.10 Daňové zvýhodnění na dítě u nerezidenta... 101 6. Solidární zvýšení daně... 101 6.1 Zásady pro uplatnění solidárního zvýšení daně... 102 6.2 Postup u poplatníka pouze s příjmy podle 7 ZDP... 103 4

Obsah 6.3 Poplatník má kromě příjmů ze samostatné činnosti příjmy podle 8 až 10 ZDP... 105 6.4 Uplatnění solidárního zvýšení daně u zaměstnance... 106 6.4.1 Zaměstnanec je zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele...109 6.4.2 Zaměstnanec je zaměstnán u více zaměstnavatelů...109 6.5 Postup u poplatníka se souběžnými příjmy podle 6 a 7 ZDP...111 6.6 Případy neuplatnění solidárního zvýšení daně... 113 II. MOŽNOSTI OPTIMALIZACE DANĚ 1. Uplatnění odpisů hmotného majetku směřující k daňové optimalizaci... 118 1.1 Principy daňového odpisování hmotného majetku... 118 1.2 Jak uplatnit daňové odpisy v případě, že poplatník má vysoký základ daně z příjmů?... 121 1.2.1 Zrychlené odpisování nově pořízeného hmotného majetku... 122 1.2.2 Zvýšení odpisů v prvním roce rovnoměrného odpisování...124 1.2.3 Zvýšení odpisů v prvním roce zrychleného odpisování... 125 1.3 Jak uplatnit daňové odpisy v případě, že poplatník má nízký základ daně z příjmů?... 126 1.3.1 Nezahájení daňového odpisování u nově pořízeného hmotného majetku...127 1.3.2 Přerušení daňového odpisování...127 1.3.3 Použití nižší odpisové sazby u rovnoměrného odpisování... 129 1.4 Použití darovaného hmotného majetku k podnikání a k nájmu... 131 1.4.1 Vymezení darování v občanském zákoníku...131 1.4.2 Jak řeší darování zákon o daních z příjmů?... 132 1.4.3 (Ne)možnost uplatnění daňových odpisů darovaného hmotného majetku použitého k podnikání nebo k nájmu... 134 1.5 Použití zděděného hmotného majetku k podnikání a k nájmu... 137 1.5.1 Dědické právo v občanském zákoníku...137 1.5.2 Smrt fyzické osoby v daňovém řádu a v zákonu o daních z příjmů...137 5

Obsah 1.5.3 Jak je tomu s bezúplatným příjmem nabytým na základě dědictví podle zákona o daních z příjmů?... 139 1.5.4 Uplatnění daňových odpisů u zůstavitele... 139 1.5.5 Odpisy zděděného hmotného majetku zahrnutého v obchodním majetku zůstavitele...140 1.5.6 Odpisy zděděného hmotného majetku nezahrnutého v obchodním majetku zůstavitele...142 1.6 Daňové odpisy hmotného majetku při ukončení nebo přerušení podnikání a nájmu... 143 2. Jak lze uplatnit daňovou optimalizaci u odpisů nehmotného majetku?... 146 2.1 Nehmotný majetek a jeho daňové odpisování u poplatníka, který vede účetnictví... 147 2.2 Jak je tomu s daňovým odpisováním technického zhodnocení nehmotného majetku?... 151 3. Daňová ztráta v daňovém přiznání fyzických osob... 153 3.1 Vznik daňové ztráty u poplatníka daně z příjmů fyzických osob... 153 3.2 Uplatnění daňové ztráty v běžném zdaňovacím období... 155 3.3 Uplatnění daňové ztráty v následujících zdaňovacích obdobích... 157 3.4 Vyměření daňové ztráty... 158 3.5 Daňová ztráta zůstavitele... 158 3.6 Lhůta pro stanovení daňové ztráty... 160 3.7 Využití odpočtu daňové ztráty vedoucí k optimalizaci daňové povinnosti... 161 3.7.1 Využití institutu spolupracujících osob podle 13 ZDP...161 3.7.2 Daňová ztráta a solidární zvýšení daně v daňovém přiznání...162 3.7.3 Daňová ztráta a využití všech odpočtů od základu daně a slev na dani...164 4. Tvorba rezervy na opravy hmotného majetku využitá k daňové optimalizaci... 166 4.1 Nejdůležitější zásady pro uplatnění rezervy podle zákona o rezervách... 166 6

Obsah 4.2 Hlavní zásady pro uplatnění rezervy na opravy hmotného majetku... 167 4.3 Využití tvorby rezervy na opravu hmotného majetku k optimalizaci daňové povinnosti... 172 5. Kdy uplatnit paušální výdaje a kdy přejít z paušálních výdajů na skutečné výdaje?...174 5.1 Možnosti uplatnění paušálních výdajů...174 5.2 Výhody a nevýhody uplatnění paušálních výdajů... 177 5.3 Vývoj omezování limitní výše paušálních výdajů... 184 5.4 Přechod ze skutečných výdajů na paušální výdaje... 189 5.5 Přechod z paušálních výdajů na skutečné výdaje... 195 5.6 Vliv úpravy základu daně z příjmů při změně ve způsobu uplatnění výdajů na vyměřovací základ OSVČ... 199 6. Uplatnění paušálních výdajů na dopravu... 200 6.1 Uplatnění výdajů na provoz vozidla podle 24 odst. 2 písm. k) ZDP... 201 6.1.1 Použití silničního motorového vozidla zahrnutého v obchodním majetku, pořízeného na finanční leasing a vozidla v nájmu...201 6.1.2 Použití vlastního silničního motorového vozidla nezahrnutého do obchodního majetku... 203 6.1.3 Použití vlastního silničního motorového vozidla, které bylo v minulosti zahrnuto do obchodního majetku... 205 6.1.4 Použití vlastního silničního motorového vozidla, které bylo v minu losti předmětem finančního leasingu... 206 6.1.5 Použití silničního motorového vozidla vypůjčeného nebo vyprošeného... 206 6.2 Uplatnění paušálních výdajů na dopravu... 207 6.2.1 Výše paušálních výdajů na dopravu... 209 6.2.2 Omezující podmínky pro uplatnění paušálního výdaje na dopravu...210 6.2.3 Daňové neuznatelné výdaje při použití paušálních výdajů na dopravu...212 6.2.4 Daňové výdaje, které je možné uplatnit (kromě paušálních výdajů na dopravu)...213 6.2.5 Paušální výdaje na dopravu v případě finančního leasingu vozidla...217 7

Obsah 6.2.6 Paušální výdaje na dopravu v případě smlouvy o výpůjčce (výprose) vozidla...219 6.2.7 Uplatnění paušálních výdajů na dopravu v daňovém přiznání..219 7. Využití daně stanovené paušální částkou k optimalizaci... 222 7.1 Kdo může uplatnit paušální daň?... 222 7.2 Jaké jsou výhody uplatnění daně stanovené paušální částkou?... 223 7.3 Postup poplatníka, který hodlá využít stanovení daně paušální částkou... 224 7.4 Postup správce daně při stanovení daně paušální částkou... 225 7.5 Pokyn č. GFŘ-D-33 ke stanovení daně paušální částkou... 228 7.6 Jak postupuje poplatník po skončení zdaňovacího období?... 229 7.7 Příklady řešení v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2018... 230 8. Využití spolupráce osob k daňové optimalizaci... 234 8.1 Principy spolupráce osob... 234 8.2 Kdy je z hlediska optimalizace vhodné využít spolupráce osob?... 236 8.3 Co je rodinný závod?... 242 III. VÝBĚR Z DAŇOVÉHO ŘÁDU 1. Základní zásady správy daní... 250 1.1 Zásada zákonnosti daňového řízení... 250 1.2 Zásada přiměřenosti při výkonu správy daní... 250 1.3 Zásada rovnosti procesních práv... 251 1.4 Zásada vzájemné spolupráce (součinnosti)... 251 1.5 Zásada nároku na přiměřené poučení... 251 1.6 Zásada vstřícnosti a slušnosti... 252 1.7 Zásada rychlosti postupu správce daně... 252 1.8 Zásada hospodárnosti... 253 1.9 Zásada volného hodnocení důkazů správcem daně... 253 1.10 Zásada legitimního očekávání... 254 1.11 Zásada vycházení ze skutečného obsahu právního úkonu... 254 1.12 Zásada neveřejnosti a mlčenlivosti... 254 8

Obsah 2. Stanovení daně a lhůta pro stanovení daně... 254 3. Dokazování v daňovém řízení... 257 3.1 Stanovení daně podle pomůcek... 258 3.2 Sjednání daně... 259 4. Druhy daňových přiznání a jejich podání... 259 4.1 Řádné daňové tvrzení... 260 4.2 Opravné daňové tvrzení... 263 4.3 Dodatečné daňové tvrzení... 263 5. Sankce v daňovém řízení... 265 5.1 Pokuta za opožděné tvrzení daně... 265 5.2 Úrok z prodlení za včas neuhrazenou daň... 268 5.3 Penále za doměření daně správcem daně... 269 5.4 Sankce vyplývající z dodatečného daňového přiznání... 271 5.5 Sankce při posečkání daně... 272 5.6 Další sankce podle daňového řádu... 272 5.6.1 Pokuta za porušení povinnosti mlčenlivosti...272 5.6.2 Pořádková pokuta a pokuta za nesplnění povinností nepeněžité povahy...273 5.6.3 Úrok z neoprávněného jednání správce daně...274 5.6.4 Úrok z daňového odpočtu...274 5.7 Prominutí daně nebo příslušenství daně... 274 5.7.1 Prominutí penále podle 259a DŘ...274 5.7.2 Prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky podle 259b DŘ...275 5.7.3 Hromadné prominutí daně nebo příslušenství daně podle 260 DŘ...276 5.8 Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu... 277 9

ÚVOD Vážení čtenáři, dostáváte do rukou publikaci, která si klade za cíl seznámit vás s možnostmi daňové optimalizace u daně z příjmů fyzických osob. Chce-li podnikatel, pronajímatel, zaměstnanec a další občané se zdanitelnými příjmy platit minimální daň z příjmů, nestačí jen využít vlastního rozumu, ale je vhodné se seznámit se zákonnými možnostmi pro toto řešení. Prostřednictvím využití těch ustanovení zákona o daních z příjmů, která jsou příznivě nakloněna poplatníkovi, můžeme dosáhnout toho, že zaplatíme co nejnižší daň. Jde o to správně využít všech zákonných možností, jako je například uplatnění všech nezdanitelných částí základu daně, všech odpočtů od základu daně, všech slev na dani a dalších zákonných instrumentů, a k tomu je nutno využít vhodných postupů, které umožňuje zákon. Jen tímto způsobem může poplatník daně z příjmů postupovat, aniž by se dopustil daňových úniků při zvolení nesprávného postupu s cílem dosáhnout snížení své daňové povinnosti. Nesprávný postup vedoucí k daňovým únikům je sankcionován nejen správcem daně, ale je chápán i jako daňový trestný čin podle trestního zákoníku. Publikace je rozdělena do tří částí. V první úvodní části si uvedeme základní principy související se zdaněním fyzických osob daní z příjmů. Půjde o uplatnění nezdanitelných částí základu daně, odpočtů od základů daně, uplatnění slev na dani, daňového zvýhodnění na dítě a nezbytného uplatnění solidárního zvýšení daně u vyšších příjmů. Druhá část je těžištěm publikace, v níž se zaměříme na zákonné možnosti optimalizace daně z příjmů prostřednictvím vhodného zvolení daňových odpisů, uplatnění daňové ztráty z předcházejících zdaňovacích období, možnosti využití spolupráce osob, resp. založení rodinného závodu. Ukážeme si zde, kdy je výhodné využít daně stanovené paušální částkou, paušálních výdajů na dopravu a tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku. Zaměříme se na situace související se správnou volbou způsobu uplatnění výdajů, zejména na otázku, kdy je výhodné a kdy je naopak nevýhodné uplatnění paušálních výdajů u podnikatele nebo pronajímatele. V závěrečné části si uvedeme stěžejní oblasti daňového řádu, které se dotýkají každého poplatníka daně z příjmů. Jde jednak o princip správy daní, dokazování v daňovém řízení, stanovení daně, druhy daňových přiznání 10

a současně si uvedeme sankce v daňovém řízení související s pozdním podáním daňového přiznání a pozdní úhradou daně, resp. v souvislosti se zjištěním správce daně o vyšší daňové povinnosti poplatníka na základě daňové kontroly. Text vychází ze znění zákona o daních z příjmů a dalších zákonných předpisů ke dni zpracování publikace, tj. ke dni 20. 1. 2019. Zahrnuje i změny podle novely zákona o daních z příjmů (Sněmovní tisk č. 206). 11

Darováním se zabývají 2055 až 2078 OZ. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Pro poplatníky daně z příjmů fyzických i právnických osob umožňuje zákon o daních z příjmů odpočet hodnoty bezúplatných plnění (darů) od základu daně z příjmů při splnění určitých zákonem stanovených podmínek poplatníci daně z příjmů fyzických osob postupují podle 15 odst. 1 a 2 ZDP, poplatníci daně z příjmů právnických osob podle 20 odst. 8 ZDP. Za bezúplatná plnění, jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují jak peněžní, tak nepeněžní bezúplatná plnění včetně bezúplatně poskytnutých služeb. Nepeněžní bezúplatná plnění se ocení, pokud není známa jejich cena, podle zákona o oceňování majetku. Od základu daně z příjmů fyzických osob lze podle 15 odst. 1 ZDP odečíst: hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého ob cím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění pozdějších předpisů, a to na: vědu a vzdělání, výz kumné a vývojové účely, kulturu, školství, policii (jak Policie ČR, tak i obecní, resp. městská policie), požární ochranu, podporu a ochranu mládeže, ochranu zvířat a jejich zdraví, účely sociální, zdravotnické, ekologické, huma nitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost; 24

Toto sankční opatření bylo do 15 odst. 5 ZDP zakotveno zákonem č. 545/2005 Sb. s tím, že podle přechodného ustanovení k tomuto zákonu se poprvé toto sankční opatření použilo pro zdaňovací období, které započalo v roce 2006, přičemž příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem uplatněné před 1. 1. 2006 dodanění nepodléhaly. Omezující lhůta uplynulých 10 let pro zdanění uplatněného odpočtu od základu daně v souvislosti s příspěvky poplatníka na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření byla do 15 odst. 5 ZDP začleněna zákonem č. 267/2014 Sb. s účinností od 1. 1. 2015. Do 31. 12. 2014 nebyla v zákonu o daních z příjmů tato lhůta dodanění uplatněného odpočtu od roku 2006 časově omezena. PŘÍKLAD 23 Poplatník má od roku 2005 uzavřenu smlouvu na penzijní připojištění se státním příspěvkem a v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob uplatňoval vždy příslušný odpočet od základu daně z příjmů ve smyslu 15 odst. 5 ZDP. V průběhu roku 2018 předčasně ukončí z finančních důvodů penzijní připojištění před vznikem práva na penzi a obdrží příslušné odbytné. Vzhledem k tomu, že dojde v roce 2018 k porušení podmínek pro uplatnění odpočtu od základu daně podle 15 odst. 5 ZDP, poplatník musí jako příjem podle 10 ZDP za rok 2018 uvést v daňovém přiznání výši uplatněných odpočtů od základu daně z titulu příspěvků na penzijní připojištění za období uplynulých 10 let, tj. za roky 2008 až 2017. Podle 15 odst. 6 ZDP si může poplatník daně z příjmů fyzických osob odečíst od základu daně za zdaňovací období poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. 45

4. S Zákon o daních z příjmů umožňuje poplatníkovi daně z příjmů fyzických i právnických osob uplatnit řadu slev na dani z příjmů. Zejména u poplatníka daně z příjmů přichází do úvahy více slev na dani specifikovaných v 35ba ZDP, přičemž tou nejhlavnější je základní sleva na dani na poplatníka. Všechny tyto slevy na dani může poplatník daně z příjmů fyzických osob i právnických osob uplatnit pouze tehdy, pokud výše jeho daně umožňuje uplatnění příslušných slev na dani. Slevy na dani je totiž možné uplatnit pouze v příslušném zdaňovacím období a nelze je převést do dalšího zdaňovacího období. Proto je důležitý optimalizační postup poplatníka při stanovení základu daně, na základě něhož vypočtená daň umožní tyto slevy na dani uplatnit. Z vypočtené daně z příjmů fyzických a právnických osob lze uplatnit následující slevy na dani: ZDP 35 ANO ANO 35 35 ANO ANO 35 ANO NE 35c, 35d ANO NE Každý poplatník daně z příjmů fyzických osob může uplatnit za zdaňovací období roku 2018 slevy na dani, specifikované v 35ba odst. 1 ZDP, v následující výši: ZDP d 24 840 24 840 64

Výše slevy za umístění dítěte se stanoví podle 35bb odst. 1 ZDP a odpovídá výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle 24 ZDP. Těmito výdaji je v mateřské škole tzv. školkovné, nikoliv však výdaje na dopravu dítěte či výdaje vynaložené rodičem na stravování dítěte v tomto zařízení, resp. výdaje za úhradu zájmových aktivit dítěte. Pro uplatnění slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení je tedy rozhodující vynaložení výdajů (školkovné), které se vztahují k faktickému umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku v daném zdaňovacím období (v kalendářním roce), a nikoliv okamžik jejich samotné úhrady. Poplatník tedy může uplatnit výdaje, které byly skutečně během daného zdaňovacího období vynaloženy za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku. Slevu na dani za umístění dítěte může uplatnit i poplatník, který ke svým příjmům ze samostatné činnosti nebo k příjmům z nájmu uplatňuje paušální výdaje. Slevu na dani za umístění dítěte lze uplatnit pouze v případě, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze tehdy, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů. Předškolním zařízením se pro účely uplatnění slevy na dani podle 35bb odst. 6 ZDP rozumí: a) mateřská škola podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo obdobné zařízení v zahraničí, b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou zařízením služby péče o dítě v dětské skupině nebo mateřskou školou podle školského zákona. 78

Ukážeme si dva případy, kdy se podnikatel s příjmy podle 7 ZDP může ubránit uplatnění solidárního zvýšení daně: a) Využití institutu spolupráce osob, resp. rodinného závodu podle 13 ZDP. Výpočet solidárního zvýšení daně podle 16a ZDP se totiž provádí až po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby. U spolupracující osoby se solidární zvýšení daně vypočítá podle 16a ZDP včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od OSVČ. PŘÍKLAD 71 Podnikatel s příjmy ze živností dosáhne za rok 2018 základu daně podle 7 ZDP ve výši 1 900 000 Kč. Varianta A Podnikatel realizuje podnikání sám bez spolupracující osoby Poplatník musí v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 zvýšit vypočtenou daň o solidární zvýšení daně v částce (1 900 000 Kč 1 438 992 Kč) 0,07 = 32 270,56 Kč. Varianta B Podnikatel realizuje podnikání s využitím reálné spolupráce manželky po celý rok Na manželku převádí podnikatel ve smyslu 13 ZDP limitní výši rozdílu příjmů a výdajů ve výši 540 000 Kč za zdaňovací období. Předpokládejme, že manželka má příjmy ze zaměstnání ve výši průměrné mzdy. U podnikatele se sníží základ daně na částku 1 900 000 Kč 540 000 Kč = 1 360 000 Kč, a podnikatel nemusí v daňovém přiznání uplatnit solidární zvýšení daně. U manželky součet příjmů ze zaměstnání a převedený podíl základu daně z podnikání manžela (540 000 Kč) nedosáhne limitní částky pro uplatnění solidárního zvýšení daně. V daném případě manželé ušetří souhrnně na dani částku 32 271 Kč, kterou by musel podnikatel zaplatit navíc formou solidárního zvýšení daně, pokud by se nerealizovala spolupráce manželky. b) Převedení nájmu, který je zdaňovaný podle 7 ZDP na nájem zdaňovaný podle 9 ZDP, což souvisí s vyřazením najímané movité nebo nemovité věci z obchodního majetku poplatníka. Dílčí základ daně z nájmu podle 9 ZDP se nepřipočítává k dílčímu základu daně ze samostatné činnosti při posuzování limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení daně. 113

PŘÍKLAD 83 Občan, provozující útulek pro opuštěná zvířata, obdržel od fyzické osoby na základě darovací smlouvy v roce 2018 finanční částku 42 000 Kč za účelem nákupu počítače pro potřeby útulku. Podle 4a bod i) ZDP je bezúplatný příjem poplatníka provozujícího zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata osvobozen od daně z příjmů, pokud je bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení. Po zakoupení počítače z darované peněžní částky je počítač vyloučen z daňového odpisování ve smyslu 27 písm. j) ZDP. Dědickým právem se zabývá 1475 až 1720 OZ. Dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím. Dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona, přičemž tyto důvody mohou působit i vedle sebe. Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele, přičemž podle 1670 OZ nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno. V ustanovení 239a odst. 1 DŘ se uvádí, že pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel (zaměstnanec, podnikatel, pronajímatel) žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Okamžik přechodu daňové povinnosti zůstavitele na dědice se posouvá až do doby, kdy je znám oprávněný dědic na základě soudního rozhodnutí; tímto rozhodnutím dědic získává postavení daňového subjektu namísto zůstavitele. V případě, že je dědiců více, stanoví 239a odst. 4 DŘ, že na tyto dědice přechází společná daňová povinnost. Daňové dluhy z ní vzešlé hradí dědicové společně a nerozdílně v rozsahu podle občanského zákoníku. Podle 239b DŘ osoba spravující pozůstalost plní daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. 137

Daňový řád v 148 odst. 1 DŘ stanoví, že daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet: dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo dnem, v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení. Toto obecné znění o lhůtách pro stanovení daně je upraveno pro daň z příjmů v 38r ZDP. Z ustanovení 38r odst. 2 ZDP plyne, že: Bylo-li možné uplatnit daňovou ztrátu nebo její část ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období, v němž daňová ztráta vznikla, jako položku odčitatelnou od základu daně, lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla, tak i pro všechna zdaňovací období, za která bylo možné tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, za které lze daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. PŘÍKLAD 99 Podnikatel vykázal za zdaňovací období roku 2016 v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob daňovou ztrátu ve výši 65 000 Kč. Podle 34 odst. 1 ZDP může tuto ztrátu uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje, tj. za zdaňovací období 2017 až 2021. Podnikatel však daňovou ztrátu uplatní v plné výši jako odpočet od základu daně z příjmů již za zdaňovací období roku 2018. Přestože je daňová ztráta z roku 2016 uplatněna již v daňovém přiznání za rok 2018, vztahuje se na podnikatele 38r odst. 2 ZDP. Od posledního zdaňovacího období, kdy lze ze zákona daňovou ztrátu z roku 2016 uplatnit (rok 2021), běží tříletá lhůta pro stanovení daně. Tato lhůta tedy skončí ve smyslu 148 odst. 1 DŘ v dubnu 2025. 160

K výhodám uplatnění paušálních výdajů zejména patří: Na rozdíl od vedení daňové evidence ve smyslu podmínek uvedených v 7b ZDP existuje při uplatnění paušálních výdajů jednoduchost evidence. Uplatní-li poplatník daně z příjmů fyzických osob k příjmům podle 7 odst. 1 písm. a) až c) a k příjmům podle 7 odst. 2 písm. a) až c) ZDP paušální výdaje, pak podle 7 odst. 8 ZDP je poplatník povinen vést pouze záznamy o příjmech podle 7 odst. 7 ZDP a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. Obdobně uplatní-li poplatník s příjmy podle 9 ZDP (příjmy z nájmu) paušální výdaje, pak podle 9 odst. 5 ZDP je poplatník povinen vést vždy jen záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem. Poplatník daně z příjmů fyzických osob se může jak na počátku zdaňovacího období, tak v jeho průběhu anebo až v závěru zdaňovacího období rozhodnout podle výše očekávaných nebo dosažených zdanitelných příjmů a výdajů, zda uplatní výdaje prokazatelným způsobem anebo uplatní paušální výdaje procentem z příjmů. Záleží vždy na rozhodnutí poplatníka a paušální výdaje uplatní v případě, že to je pro něho výhodnější. Poplatník tak může snížit základ daně ve vyšší výši, než když uplatňuje výdaje prokazatelným způsobem, a tím u něho dojde ke snížení vypočtené daně z příjmů a rovněž ke snížení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. K nevýhodám uplatnění paušálních výdajů zejména patří: Nemožnost uplatnění daňových odpisů hmotného a nehmotného majetku při uplatnění paušálních výdajů a současně nemožnost přerušení daňových odpisů hmotného majetku. Z ustanovení 26 odst. 8 ZDP vyplývá, že pokud poplatník (vlastník nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně. Při ukončení uplatnění 177

PŘÍKLAD 127 Podnikatel uplatňuje v rámci svého živnostenského podnikání paušální výdaje ve výši 60 % z příjmů. Za rok 2018 dosáhne zdanitelných příjmů ve výši 1 350 000 Kč. V tomto zdaňovacím období zahájil tvorbu rezervy na opravu své provozovny, takže jeho celkové daňově uznatelné výdaje ve skutečné výši přesáhnou limitní výši možných paušálních výdajů (600 000 Kč). Je pro něho tudíž výhodnější přejít v roce 2018 z paušál ních výdajů na vedení daňové evidence. Ke dni 31. 12. 2017 evidoval neuhrazenou pohledávku za provedené služby ve výši 39 000 Kč. Podnikatel musí základ daně za zdaňovací období 2017 odvoze ný z uplatněných paušálních výdajů ve výši 60 % z příjmů upravit formou dodatečného daňového přiznání o částku neuhrazené pohledávky ve výši 39 000 Kč a k datu podání dodatečného daňového přiznání odvést rozdíl mezi nově vypočtenou daní z příjmu a poslední známou daňovou povinností. Pokud došlo k úhradě pohledávek z roku 2017 ve zdaňovacím období roku 2018, kdy poplatník uplatňuje skutečné výdaje, bude příjem z těchto uhrazených pohledávek s odvoláním na 23 odst. 4 písm. d) ZDP vyloučen ze zdanitelných příjmů tohoto zdaňovacího období. V tomto případě budou za rok 2018 činit zdanitelné příjmy celkem 1 311 000 Kč. PŘÍKLAD 128 OSVČ podnikající ve stavební výrobě má za rok 2018 příjmy podle 7 odst. 1 písm. b) ZDP ve výši 1 500 000 Kč. Podnikatel dosud uplatňoval paušální výdaje 60 % z dosažených příjmů. Ke konci roku 2018 podnikatel zjistí, že jeho skutečné výdaje dosáhnou 950 000 Kč. Ke dni 31. 12. 2017 neevidoval žádné pohledávky. S ohledem na limit pro uplatnění paušálních výdajů u příjmů z neřemeslných živností za rok 2018 ve výši 600 000 Kč je pro poplatníka jednoznačně výhodnější přejít v roce 2018 na skutečné výdaje a vést daňovou evidenci. Jeho základ daně tak bude činit 550 000 Kč, zatímco při pokračování v uplatnění paušálních výdajů i v roce 2018 by činil základ daně 900 000 Kč, tedy o 350 000 Kč více, a jeho daň by byla vyšší o 52 500 Kč. V případě, že by poplatník i nadále uplatňoval paušální výdaje za rok 2018, zaplatil by nejen vyšší daň z příjmů ze zvýšeného základu daně 900 000 Kč, ale zaplatil by rovněž vyšší pojistné na sociální a zdravotní pojištění o částku 0,5 (900 000 Kč 550 000 Kč) 0,427 = 74 725 Kč. 198

Při uplatnění paušálních výdajů na dopravu jsou u vozidel zahrnutých do obchodního majetku nebo u vozidel v nájmu daňově uznatelnými, kromě paušálních výdajů na dopravu, rovněž výdaje (náklady) na opravy a údržbu vozidla, daňové odpisy, nájemné, pojistné, silniční daň, dálniční poplatky atd. Tyto výdaje může poplatník uplatnit souběžně s uplatněným paušálním výdajem na dopravu. Pokud bude vozidlo zahrnuté v obchodním majetku použito i k soukromým účelům a z toho důvodu bude použit krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč za měsíc, pak je daňově uznatelným výdajem i 80 % ostatních výdajů (výdaje na opravy a údržbu vozidla, nájemné, pojistné atd.). Při odpisování silničního motorového vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se podle 28 odst. 6 ZDP poměrnou částí odpisů rozumí 80 % od pisů. Z toho vyplývá, že se při uplatnění kráceného paušálního výdaje na dopravu z titulu používání automobilu i pro soukromé účely nekrátí odpisy v poměru využívání silničního motorového vozidla k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a k soukromým účelům podle Pokynu GFŘ D-22, bodu 2 k 28 ZDP (poměrnou část odpisů podle 28 odst. 6 ZDP si stanoví poplatník podle vhodně zvoleného kritéria například počet ujetých km), ale odpisy se krátí v jednotném poměru 80 %. PŘÍKLAD 131 Podnikatel používá k pracovním cestám svůj soukromý automobil nezahrnutý v obchodním majetku. Pro podnikatelské účely najede za rok 2018 celkem 6 500 km z celkového počtu najetých 15 800 km. V technickém průkazu vozidla je uvedena spotřeba paliva pro kombinovaný provoz 5,6 l na 100 km (BA 95). Pracovní cesty uskutečnil ve všech měsících roku 2018. Pokud bude podnikatel postupovat podle 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ZDP, může si v roce 2018 uplatnit za kilometr najetý k podnikatelským účelům soukromým vozidlem sazbu základní náhrady ve výši 4,00 Kč/km a náhradu za spotřebované PHM podle vyhlášky č. 463/2017 Sb. Při ujetí 6 500 km za rok pro podnikatelské účely si může podnikatel uplatnit do daňových výdajů součet sazby základní náhrady a náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty, tj. 6 500 km 4,00 Kč/km + 5,6 : 100 6 500 km 30,50 Kč/l = 37 102 Kč. 213

268 Podle 252 DŘ je daňový subjekt v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti daně až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení u záloh na daň se uplatní do dne splatnosti zálohované daně. Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč. Úrok z prodlení rovněž nevzniká u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti. V souladu s 166 DŘ se za den platby považuje: u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla platba připsána na účet správce daně, u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala, u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně. Pokud daňový subjekt podá v opožděném termínu daňové přiznání a současně uhradí i daň v opožděném termínu, musí zaplatit nejen pokutu za opožděné podání daňového přiznání, ale i úrok z prodlení za pozdní uhrazení své daňové povinnosti. PŘÍKLAD 169 Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z podnikání opomene za rok 2018 podat v zákonném termínu do 1. 4. 2019 řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a toto podá až dne 17. 5. 2019. V daňovém přiznání uvede dílčí základ daně ze závislé činnosti podle potvrzení zaměstnavatele ve výši 515 000 Kč a dílčí základ z podnikání ve výši 505 000 Kč. V daňovém přiznání uplatňuje odpočet od základu daně ve výši 24 000 Kč z titulu úhrady pojistného na jeho soukromé životní pojištění

ANAG, spol. s r. o. Kollárovo nám. 698/7 779 00 Olomouc tel.: 585 757 411 fax: 585 418 867 e-mail: obchod@anag.cz www.anag.cz MĚSÍČNÍK ÚČETNÍ A DANĚ EDICE DANĚ DVOUMĚSÍČNÍK PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA EDICE DANĚ MĚSÍČNÍK MZDOVÁ ÚČETNÍ EDICE DANĚ