VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Bc. Marek Nasli

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Bc. Marek Nasli Analýza vývoje turismu v ČR od roku 2000 s ohledem na čerpání veřejných zdrojů na podporu turismu Diplomová práce 2014

Analýza vývoje turismu v ČR od roku 2000 s ohledem na čerpání veřejných zdrojů na podporu turismu Diplomová práce Bc. Marek Nasli Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Lucie Plzáková, Ph.D. Datum odevzdaní diplomové práce: 2014-05-14 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: marek.nasli@gmail.com Praha 2014

Master s Dissertation The analysis of development of tourism in the Czech Republic from the year 2000 with a regard to drawing public resources to support tourism Bc. Marek Nasli The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Travel and Tourism studies Thesis Advisor: Ing. Lucie Plzáková, Ph.D. Date of Submission: 2014-05-14 Date of Thesis Defense: E-mail: marek.nasli@gmail.com Prague 2014

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Analýza vývoje turismu v ČR od roku 2000 s ohledem na čerpání veřejných zdrojů na podporu turismu zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o. Bc. Marek Nasli V Praze dne

ABSTRAKT NASLI, Marek. Analýza vývoje turismu v ČR od roku 2000 s ohledem na čerpání veřejných zdrojů na podporu turismu. [Diplomová práce]. Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 99 stran. Cílem diplomové práce je analyzovat vývoj cestovního ruchu v České republice s ohledem na čerpání z veřejných zdrojů na podporu cestovního ruchu ve zvoleném období mezi lety 2000 2013 a poukázat na dopady finanční podpory z veřejných zdrojů. Pro naplnění stanoveného cíle bude využito analýzy jednotlivých statistických ukazatelů, kterými jsou návštěvnost HUZ (rezidenti, nerezidenti, celkem), devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu, kapacita lůžek v HUZ, nejvýznamnější zdrojové země příjezdového cestovního ruchu, průměrná doba přenocování a průměrná doba pobytu. Závěrem stanoveného cíle bude uveden dosažený výstup z pohledu financování z veřejných zdrojů na jednotlivých ukazatelích a jeho pozitivní, negativní či neutrální obraz. Na základě stanoveného cíle lze říci, že výše finančních výdajů z veřejných zdrojů může mít vliv na růst počtu ubytovaných nerezidentů, ale nemá vliv na růst počtu ubytovaných rezidentů. Oproti tomu v ukazateli Průměrná délka přenocování a Průměrná délka pobytu bylo dojito k závěru, že čím větší částka je na podporu cestovního ruchu vynaložena, tím se paradoxně průměrná doba přenocování, ale i pobytu zkracuje. Vzhledem k výsledku korelačního koeficientu v ukazateli kapacity lůžek v HUZ, u kterého se projevila silná závislost na objem financování z veřejných zdrojů je zřejmé, že tento ukazatel je na objemu finanční podpory z veřejných zdrojů zřejmě nejvíce závislý. Pravdou je, že mezi nejčastější žadatele v oblasti cestovního ruchu patří právě HUZ, konkrétně pak hotely. U devizových příjmů se projevila slabá závislost, což značí, že v případě vyšší finanční podpory z veřejných zdrojů není generován větší objem devizových příjmů. Klíčová slova: Evropská unie, cestovní ruch, Česká republika, financování, veřejné zdroje

ABSTRACT NASLI, Marek. The analysis of development of tourism in the Czech Republic from the year 2000 with a regard to drawing public resources to support tourism. [Master s dissertation]. Institute of Hospitality Management. Prague: 2014. 99 pages. The aim of the thesis is to analyze the development of tourism in the Czech Republic with regard to the utilization of public resources to promote tourism in the selected period between 2000-2013 and to highlight the impact of the financial support from public sources. To fulfill its objective will be used for statistical analysis of individual indicators, which are collective accommodation establishments traffic (residents, non-residents, total), foreign exchange earnings from foreign tourism, capacity beds in collective accommodation establishments, the major source countries of inbound tourism, the average number of overnight stays and average length of stay. The output will be set objective reflection from the perspective of public funding to individual indicators and the positive, negative and neutral position. Based on the stated objectives can say that the level of public expenditure can affect the growth of non-residents accommodated, but does not affect growth in the number of residents accommodated. In contrast, the measure of the average length of overnight stays and average length of stay was concluded that the greater amount is to promote tourism is spent, thus, paradoxically, the average number of overnight stays, but also shortens the stay. Given the outcome of the correlation coefficient in capacity indicators beds collective accommodation establishments in which showed a strong dependence on the volume of public funding, it is clear that this indicator is the amount of financial support from public sources seem most dependent. The truth is that the most frequent applicants in tourism belongs to collective accommodation establishments, specifically hotels. For foreign exchange earnings was reflected weak dependence, which means that if more financial support from public funds not generated a greater volume of foreign exchange earnings. Key words: European Union, Tourism, Czech Republic, financial support, public resources

OBSAH ÚVOD... 13 1 TEORETICKÁ ČÁST... 16 1.1 Cestovní ruch... 16 1.1.1 Základní pojmosloví cestovního ruchu... 19 1.1.2 Historie cestovního ruchu v České republice... 19 1.1.3 Typologie cestovního ruchu... 22 1.1.4 Organizace a řízení cestovního ruchu v ČR... 24 1.1.5 Hromadná ubytovací zařízení... 28 1.2 Financování CR... 29 1.2.1 Finanční podpora cestovního ruchu z národních zdrojů... 31 1.2.2 Fondy EU... 32 1.2.3 Implementace strukturálních fondů EU v ČR... 36 1.2.4 Programovací období 2000 2004... 37 1.2.5 Programovací období 2004 2006... 38 1.2.6 Programovací období 2007 2013... 39 2 ANALÝZA VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU S OHLEDEM NA FINANCOVÁNÍ Z VEŘEJNÝCH ZDROJŮ... 43 2.1 Analýza vývoje cestovního ruchu v ČR... 44 2.1.1 Návštěvnost HUZ (rezidenti)... 46 2.1.2 Návštěvnost HUZ (nerezidenti)... 49 2.1.3 Návštěvnost HUZ celkem (rezidenti a nerezidenti)... 52 2.1.4 Devizové příjmy ze zahraničního CR... 54 2.1.5 Kapacita lůžek v HUZ... 56 2.1.6 Nejvýznamnější zdrojové země příjezdového CR v ČR v daném období... 58 2.1.7 Průměrná doba přenocování turistů dle jednotlivých let... 61 2.1.8 Průměrná doba pobytu turistů v ČR... 63

2.2 Analýza finanční podpory cestovního ruchu z veřejných zdrojů... 65 2.2.1 Národní programy pro čerpání finančních prostředků na podporu CR... 66 2.2.2 Jednotlivé programy EU, pro čerpání finančních prostředků na podporu CR... 69 2.3 Celková výše podpory z veřejných zdrojů od roku 2000... 70 2.4 Závěrečné srovnání statistických ukazatelů cestovního ruchu s celkovým objemem finančních prostředků za období 2000 2013... 73 2.5 Další financované projekty Evropskou unií na podporu udržitelného cestovního ruchu s účastí České republiky... 80 3 NÁVRHOVÁ ČÁST... 86 3.1 Návrh nové struktury financování cestovního ruchu ze státního rozpočtu... 86 3.2 Zjednodušení formálních náležitostí na podávání žádostí o finanční podporu z veřejných zdrojů... 87 3.3 Koncentrace na jeden nosný projekt... 88 Závěr... 89 LITERATURA... 96

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Typologie cestovního ruchu... 23 Tabulka č. 2: Hromadná ubytovací zařízení a jejich dělení... 28 Tabulka č. 3: Návštěvnost HUZ (rezidenti)... 46 Tabulka č. 4: Tempo růstu návštěvnosti HUZ v ČR (rezidenti)... 47 Tabulka č. 5: Návštěvnost HUZ (nerezidenti)... 49 Tabulka č. 6: Tempo růstu návštěvnosti HUZ v ČR (nerezidenti)... 50 Tabulka č. 7: Návštěvnost HUZ celkem... 52 Tabulka č. 8: Návštěvnost HUZ celkem... 53 Tabulka č. 9: Devizové příjmy ze zahraničního CR... 54 Tabulka č. 10: Tempo růstu devizových příjmů... 55 Tabulka č. 11: Vybrané ukazatele pro rok 2000 2013: Kapacita lůžek... 56 Tabulka č. 12: Tempo růstu kapacity lůžek... 57 Tabulka č. 13: Nejvýznamnější zdrojové země v daném období... 58 Tabulka č. 14: Průměrná doba přenocování turistů... 61 Tabulka č. 15: Průměrná doba přenocování turistů... 62 Tabulka č. 16: Průměrná doba přenocování turistů... 63 Tabulka č. 17: Průměrná doba pobytu turistů... 64 Tabulka č. 18: Státní program podpory CR... 66 Tabulka č. 19: Národní program podpory CR... 68 Tabulka č. 20: Celková finanční podpora z veřejných zdrojů od roku 2000 (v mil. CZK) 71 Tabulka č. 21: Poměření devizových příjmů s financováním z veřejných zdrojů... 77 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Návštěvnost HUZ (rezidenti) v období 2000 2013... 47 Graf č. 2: Návštěvnost HUZ (nerezidenti) v období 2000-2013... 50 Graf č. 3: Návštěvnost HUZ celkem... 52 Graf č. 4: Devizové příjmy v mil. CZK... 55 Graf č. 5: Kapacita lůžek v HUZ... 57 Graf č. 6: Nejvýznamnější zdrojové země příjezdového CR v ČR od r. 2000... 60

Graf č. 7: Průměrná doba přenocování zahraničních turistů dle jednotlivých let... 62 Graf č. 8: Průměrná doba pobytu turistů v ČR... 64 Graf č. 9: Státní program podpory CR 2000-2007... 67 Graf č. 10: Národní program podpory CR 2010-2013... 68 Graf č. 11: Finanční alokace pro jednotlivá období v mld. CZK... 70 Graf č. 12: Celková výše finanční podpory z veřejných zdrojů za období 2000 2013. 73 Graf č. 13: Vývoj počtu ubytovaných (rezidenti a nerezidenti) a výše finančních výdajů v jednotlivých letech.75 Graf č. 14: Poměr návštěvnost HUZ (rezidenti a nerezidenti) s financováním z veřejných zdrojů..76 Graf č. 15: Poměr průměrné délky přenocování a průměrné délky pobytu s financováním z veřejných zdrojů...77 Graf č. 16: Poměr kapacity lůžek v HUZ s financováním z veřejných zdrojů..78 Graf č. 17: Poměr devizových příjmů s financováním z veřejných zdrojů 79

SEZNAM ZKRATEK CK - cestovní kancelář CKM cestovní kancelář mládeže CR - cestovní ruch CZK - Česká koruna CzT - Czech Tourism ČCCR Česká centrála cestovního ruchu ČEDOK - Česká dopravní kancelář ČR - Česká republika ČS - Československo ČSÚ - Český statistický úřad EAGGF - European Agricultural Guidance and Guarantee Fu - Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond ERDF - Evropsky fond regionální rozvoje ESF - Evropský sociální fond ETC - European Travel Commision - Evropská komise cestovního ruchu EU - Evropská unie FS - Fond soudržnosti HDP - hrubý domácí produkt HUZ - Hromadná ubytovací zařízení IOP - Integrovaný operační program JPD - Jednotný programovací dokument MMR - Ministerstvo pro místní rozvoj NTO - National Tourism Organisation - Národní organizace cestovního ruchu NUTS - Nomenklatura územních statistických jednotek NUTS II Nomenklatura územních statistických jednotek - regiony soudržnosti NUTS III Nomenklatura územních statistických jednotek - kraje

OP - operační program OPRLZ- Operační program rozvoje lidských zdrojů OSN - Organizace spojených národů ROH revoluční odborové hnutí ROP - regionální operační program SPPCR - Státní program podpory cestovního ruchu SROP - Společný regionální operační program TIC - turistická informační centra TSA Satelitní účet cestovního ruchu UNWTO - United Nations World Tourism Organization - Světová organizace cestovního ruchu WTTC - World Travel and Tourism Council - Světová rada cestování a cestovního ruchu

ÚVOD Tématem diplomové práce je Analýza vývoje turismu v ČR od roku 2000 s ohledem na čerpání veřejných zdrojů na podporu turismu. Toto téma jsem si vybral z důvodu prezenčního studia oboru Management destinace cestovního ruchu. Důvodem mého zájmu je jednak prohloubení znalostí k této problematice a také fakt, že mě obor cestovního ruchu provázel celým mým pětiletým studiem na vysoké škole. Téma vývoje turismu a možnosti jeho financování, především pak z veřejných zdrojů, může být velkým přínosem pro jednotlivé subjekty cestovního ruchu. Mohou se naskytnout nové příležitosti a dochází k silnější konkurenceschopnosti, především pro slabší subjekty, které nemají možnost a prostředky pro konkurenční pozici na trhu. Tento jev prospívá celému trhu a jeho úrovni kvality. V diplomové práci se budu zabývat konkrétně obdobím od roku 2000 do roku 2013. Rok 2013 původně v této práci neměl být uveden, a to z důvodu zatím nezveřejněných a neúplných informací a také některým zatím nepublikovaným údajům. Nakonec jsem se ale rozhodl, že rok 2013 také do této práce připojím. Hlavním důvodem bylo programovací období Evropské unie 2007 2013, kdy jsem uvedený poslední rok za jedno programovací období, nemohl vynechat. Cílem diplomové práce je analyzovat vývoj cestovního ruchu v České republice, s ohledem na čerpání z veřejných zdrojů na podporu cestovního ruchu, ve zvoleném období mezi lety 2000 2013 a poukázat na dopady finanční podpory z veřejných zdrojů. Pro naplnění stanoveného cíle bude využito analýzy jednotlivých statistických ukazatelů, kterými jsou návštěvnost HUZ (rezidenti, nerezidenti, celkem), devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu, kapacita lůžek v HUZ, nejvýznamnější zdrojové země příjezdového cestovního ruchu, průměrná doba přenocování a průměrná doba pobytu. Závěr stanoveného cíle má za úkol prokázat, zda je prokazatelný vliv z pohledu financování z veřejných zdrojů na jednotlivých ukazatelích. Diplomová práce je rozvržena do tří hlavních částí teoretická část, analýza vývoje cestovního ruchu s ohledem na financování z veřejných zdrojů a návrhová část. 13

Teoretická část je zaměřena na obecné vymezení cestovního ruchu, jeho základní charakteristiky, definice, pojmosloví, přínosy, historie a vývoj cestovního ruchu v České republice. Dále je tato část zaměřena na typologii cestovního ruchu a na organizace a řízení cestovního ruchu, které jsou v práci rozděleny v úrovni nadnárodní, mezinárodní, národní a regionální. Poslední částí teoretické části jsou hromadná ubytovací zařízení. Podkapitola 1.2 Financování CR poukazuje na jednotlivé možnosti financování cestovního ruchu z veřejných zdrojů, je rozdělena na finanční podporu z národních zdrojů a fondů Evropské unie. Dále je v podkapitole uvedeno, jak došlo k implementaci strukturálních fondů Evropské unie v České republice a další částí této podkapitoly jsou jednotlivá programovací období a jednotlivé programy, z kterých byly finanční prostředky z veřejných zdrojů čerpány. Část Analýza vývoje cestovního ruchu s ohledem na financování z veřejných zdrojů se zabývá především statistickými ukazateli. V první části této kapitoly jsou následující ukazatelé: návštěvnost HUZ - rezidenti, návštěvnost HUZ nerezidenti, návštěvnost HUZ celkem (rezidenti i nerezidenti), devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu, kapacita lůžek v HUZ, nejvýznamnější zdrojové země příjezdového cestovního ruchu v České republice v daném období, poté průměrná doba přenocování a průměrná doba pobytu turistů v České republice. Zbytek této kapitoly je zaměřen na finanční prostředky, které byly poskytnuty na podporu cestovního ruchu v České republice z veřejných zdrojů. V části Financování cestovního ruchu jsou veřejné zdroje rozděleny na národní zdroje a zdroje poskytnuté z fondů Evropské unie. Jsou zde rozepsány jednotlivé programy a jejich podprogramy, díky kterým bylo možné finanční podporu čerpat. V Návrhové části diplomant uvede tři konkrétní návrhy, ke kterým dospěl na základě zpracování této diplomové práce. Jedná se o návrhy koncepce nové struktury financování cestovního ruchu ze státního rozpočtu. Dalším bodem je návrh na zjednodušení formálních náležitostí k podávání žádostí o finanční podporu z veřejných zdrojů. Posledním návrhem je koncentrace na realizaci jednoho nosného projektu, který by zabránil tzv. rozmělňování finančních podpor do několika menších projektů a naopak by byla veškerá pozornost věnována tomuto projektu, který by měl na rozdíl od těch individuálních nějaký přínos pro celé odvětví cestovního ruchu, nikoliv pouze význam místní, či regionální. 14

V diplomové práci jsem stanovil tyto hypotézy: H1: Po vstupu do Evropské unie se snížil objem veřejných zdrojů ve státním rozpočtu České republiky na podporu cestovního ruchu. H2: Vzhledem k financováním z veřejných zdrojů se cestovní ruch vyvíjí v České republice rychleji a to zejména od 1. 5. 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie a bylo jí umožněno čerpání dotací. H3: V průběhu celosvětové finanční krize, která začala mezi lety 2007-2008, se snížil počet turistů v příjezdovém cestovním ruchu do České republiky. Ke zpracování této práce bylo využito několik metod. V teoretické části byla využita metoda deskripce, které předcházela rešerše literárních zdrojů a internetových pramenů. V části analytické byly využity metody primární a sekundární analýzy. V rámci primární analýzy byla využita elektronická komunikace s vybranými orgány veřejné správy, kam patřilo Ministerstvo pro místní rozvoj, Český statistický úřad, Ministerstvo financí a Nejvyšší kontrolní úřad. Sekundární analýza byla především zaměřena na analýzu časových řad, která vycházela z relevantních informačních zdrojů převážně dostupných na internetu. V Návrhové části bylo využito metody dedukce. Jedná se tedy o vyvození, závěru a porovnání jednotlivých zjištěných informací, které shrnuje celou problematiku tématu práce analýzy vývoje turismu v ČR od roku 2000 s ohledem na čerpání veřejných zdrojů na podporu turismu. V práci jsem využíval i starších zdrojů, jelikož si myslím, že vybrané knihy mají své kvality a nemají ve své oblasti konkurenci, většina dat z těchto publikací byla aktualizována. 15

1 TEORETICKÁ ČÁST Tato část je zaměřena na obecné vymezení cestovního ruchu, jeho základní charakteristiky, definice, pojmosloví, přínosy, historie a vývoj cestovního ruchu v České republice. Dále je zaměřena na typologii cestovního ruchu a na organizace a řízení cestovního ruchu, které jsou v práci rozděleny na nadnárodní, mezinárodní, národní a regionální. Poslední částí teoretické části v podkapitole 1.1 Cestovní ruch, jsou hromadná ubytovací zařízení. V podkapitole 1.2 Financování CR se budu zabývat financováním cestovního ruchu. Bude se jednat o výčet jednotlivých programů a podprogramů, z kterých měla možnost Česká republika čerpat finanční prostředky na podporu cestovního ruchu z veřejných zdrojů. Financování je rozděleno na podporu cestovního ruchu z národních zdrojů a z fondů Evropské unie. Programy národního charakteru jsou seřazeny dle časové souslednosti a v případě evropských programů podpory, dle programovacích období. Dále je v podkapitole uvedeno, jak došlo k implementaci strukturálních fondů Evropské unie v České republice a další částí této podkapitoly jsou jednotlivá programovací období a jednotlivé programy, z kterých byly finanční prostředky z veřejných zdrojů čerpány. 1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je jedno z nejrychleji se rozvíjejících odvětví na světě, jehož rozmach a dynamičnost nemá v posledních desetiletích konkurenci. Je také významnou oblastí národního hospodářství. Jde o pohyb lidí v dané zemi nebo v zahraničí (kontinentech). Cestovní ruch je kategorizován jako sociálně-ekonomický jev. Člení se na kategorii sociální, která značí jako subjekt člověka. Buď jako jedince nebo může být tento subjekt také chápán jako skupina lidí, či různě velká společnost. Z druhé strany je zde kategorie ekonomická a ta je chápána jako obecná kategorie hospodářství (ekonomiky), jde tedy o tvorbu nabídky i poptávky na daném trhu a to z hlediska makroekonomického, ale současně také hlediska mikroekonomického. Z pohledu ekonomického hlediska je to především (tvorba nových pracovních příležitostí, zdroj kapitálu, obnova stávajícího bytového fondu, podněcuje rozvoj řemesel 16

atd. celkově tak zvyšuje konkurenceschopnost daného území, posiluje hospodářsky slabá a postižená území). 1 Definic cestovního ruchu je nespočetné množství a každá definice se na problematiku nahlíží z jiného pohledu a nikdy se úplně neshodují, ovšem určité společné rysy lze nalézt. Nyní bych uvedl tedy několik definic cestovního ruchu a přiblížil jejich hlavní specifika. Dle UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu) zní definice cestovního ruchu takto: Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa). 2 Definice UNWTO zahrnuje ale pouze turisty, jejich pohyb do míst, činnost a časovou ohraničenost pobytu v místech. Cestovní ruch je ale daleko složitější mechanismus a patří sem dále služby, s cestovním ruchem spojené, bez nichž by cestovní ruch nemohl téměř existovat. Je to kupříkladu ubytování, stravování, doprava, rekreace, animátorství, aj., dále také služby spojené s maloobchodem, ať už jde o tiskoviny, zdravotní zařízení, půjčovny aut, turistická informační centra, podpora rozvoje cestovního ruchu, bankovní služby, podpora cestovního ruchu, kulturní aktivity, pojišťovnictví, apod. Definice z Výkladového slovníku cestovního ruchu popisuje cestovní ruch takto: cestovní ruch (turismus, zkratka CR, angl. tourism, travel) = komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit (politika CR, propagace CR, regulace CR, mezinárodní spolupráce apod.) a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity. 3 1 Czech Tourism. Didaktické podklady Charakteristika a význam cestovního ruchu. [online] 2005. Dostupné na internetu: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/ 2 UNWTO (The United Nation World Tourism Organization). 3 ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M.. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002, s. 45. 17

Definic cestovního ruchu je opravdu nepřeberné množství, ale ve své podstatě se všechny přibližují těmto rysům, kdy můžeme říci, že se jedná o cestovní ruch (z hlediska turisty). Charakteristické rysy cestovního ruchu: změna místa pobytu, pohyb, tj. cestování z místa běžného životního prostředí do místa či míst mimo běžné životní prostředí, tím se doprava, jako realizátor pohybu stává jednou ze základních a nezastupitelných součástí cestovního ruchu, dočasný (přechodný) pobyt v místě, které není místem běžného životního prostředí účastníka cestovního ruchu, tím se poskytování služeb přechodného ubytování v nejrůznějších, tzn. i nekomerčních, formách stává druhou základní a nezastupitelnou součástí cestovního ruchu, hlavní účel cesty není výdělečná činnost v navštívené zemi, jsou tedy vyloučeny cesty za prací v pracovním poměru, ale zahrnují se služební pracovní cesty včetně účasti na kongresových akcích, realizace se uskutečňuje převážně ve volném čase účastníka cestovního ruchu, vytváření vztahů mezi lidmi, v místě dočasného pobytu mezi účastníky cestovního ruchu a místními obyvateli, mezi účastníky cestovního ruchu navzájem a mezi účastníky cestovního ruchu a zprostředkovateli. 4 S cestovním ruchem je také spojen pojem tzv. druhého bydlení (druhý domov). Druhý domov je rekreační zařízení (chata, chalupa), které není trvalým bydlištěm. Některá rekreační zařízení spadají do obvyklého prostředí, a tudíž se návštěvy takovýchto druhých domovů vylučují z cestovního ruchu. 5 4 ATTL, P.; NEJDL, K., Turismus I. Praha : VŠH., 2004. s. 8. 5 ČSÚ. Základní pojmy a definice. [online] 2008. Dostupné na internetu: <http://notes3.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/22003a4870/$file/921108m.pdf> [cit. 2014-02-21]. 18

1.1.1 Základní pojmosloví cestovního ruchu Základní pojmy cestovního ruchu byly přijaty v červenci 1991 v Ottawě na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu. Bylo třeba zkvalitnit aktivity cestovního ruchu, výměnu informací a komunikaci mezi subjekty cestovního ruchu a to jak na celosvětové, mezinárodní, tak i národních a regionálních úrovních. Na konferenci byl přijat soubor Doporučení pro statistiku cestovního ruchu, který byl následně schválen Statistickou komisí OSN v březnu 1993. Tato konference poskytla vzájemnou srozumitelnou komunikaci mezi jednotlivými členskými státy WTO. Definice základních statistických pojmů obsažené v její rezoluci byly poměrně zjednodušené. 6 1.1.2 Historie cestovního ruchu v České republice V České republice se cestovní ruch začal rozvíjet v 19. století, konkrétně roku 1888 (již za Rakouska-Uherska), kdy byl v Praze založen Klub českých turistů, který od svých počátků zařizoval hromadné zájezdy, především v přírodě a horských střediscích. Největší, první pořádanou akcí Klubem českých turistů byl hromadný zájezd v roce 1889 na Světovou výstavu do Paříže, kam zavítal i Thomas Cook se svou výpravou. Klub českých turistů na tuto výstavu zavítal taktéž a to teprve po necelém roce od svého vzniku. Klub se zasloužil i o turistickou síť ubytoven a vytyčení a označení turistických cest. Tento fakt byl výhodou také pro skautská a trampská hnutí, která se těšila v této době velké oblibě. Po první světové válce vznikaly v Československu i další turistická sdružení, byly jimi například. Čs. obec turistická v Praze nebo Svaz dělnických turistů v Praze. Rozvoj cestovního ruchu byl v plném proudu, čeští občané nejvíce cestovali na území Československa, navštěvovali hlavně slovenské Tatry, kam si jezdili odpočinout a v zimní sezoně také zasportovat (lyže, běžky, túry), a jako další destinace byla hojně navštěvována Podkarpatská Rus. 6 NASLI, M.; Analýza možností využití PR v oblasti cestovního ruchu. [Bakalářská práce] Praha: Vysoká škola hotelová, 2013. 19

V období mezi první a druhou světovou válkou, roku 1920 zahájila jako první svého druhu v naší zemi svou činnost Československá cestovní a dopravní kancelář, která se zároveň zařadila, jako největší cestovní kancelář na světě. Až roku 1926 vznikl název společnosti ČEDOK, což je akronym z úplného názvu Československá dopravní kancelář, který je od té doby používán. V období od konce druhé světové války až do roku 1989 se v Československu uzavřeli hranice směrem na západ a to byl také hlavní důvod, proč se začal rozmáhat domácí cestovní ruch. Velký význam měla vodní turistika, která se po období druhé světové války začala rozšiřovat i do našich zeměpisných šířek (v roce 1924 bylo 253 registrovaných vodáků v Československu). Mimo vodní turistiku tu bylo i tzv. druhé bydlení, které je spojeno s chatařením a chalupařením, tato éra začínala v 50. letech 20. století. Tato éra znamenala opouštění měst a pobývání na venkově, kde si lidé kupovali nebo pronajímali chaty a chalupy, kde se rekreovali. Bylo to dáno nárůstem obyvatel ve větších městech, rozvojem industrializace, které vedlo k zhoršování prostředí pro život, což obyvatele vedlo k životnímu stylu, který se navracel zpět k přírodě. Dalším faktorem pro rozvoj chataření a chalupaření bylo vylidňování obyvatel venkova urbanizace. Také k tomu přispělo odsouvání obyvatel v pohraničních oblastech v období druhé světové války. I přesto, že se nám vztah mezi chatařením a chalupařením může zdát velice úzký, není tomu tak. Chaty, na rozdíl od chalup, byly vymýšleny a zbudovány přímo za účelem trávení volného času, seberealizace a zejména uspokojení jejich majitelů a stavitelů zároveň (Janalík 1970). Pojmem chatař označujeme nejen majitele chaty, ale i například srubu či boudy. Chata je většinou jednoduchá, malá stavba v přírodě nebo mimo město, kterou si vlastník vlastnoručně vystavěl a která často využívá recyklované nebo různě levně dostupné materiály (Zapletalová 2007: 9). Chalupu tedy můžeme charakterizovat jako venkovský 20

objekt, někdy i několik set let starý, který byl původně zbudován jako venkovské hospodářství k trvalému obývání (Zapletalová 2007). Na rozdíl od chat, které byly stavěny v přírodě, v blízkosti lesů a luk, se chalupy zpravidla vyskytují v intravilánu obcí. 7 Chalupáři, na rozdíl od chatařů, svůj volný čas tráví aktivněji. Častěji navazují kontakty se sousedy i s obyvateli lokality, ve které je objekt umístěn, preferují aktivity spojené s manuální úpravou a údržbou chalupy či péčí o zahrádku (Pácl 1988). Chalupaření také bývá přijímáno pozitivněji, jelikož většinou nenarušuje vesnické a krajinné prostředí, uchovává stavební fond vesnice a navíc alespoň částečně zmírňuje úbytky obyvatel vesnice. 8 Mezi další poměrně lákavé aktivity v domácím cestovním ruchu patřily rekreace ROH (Revoluční odborové hnutí bylo jedno z největších a nejsilnějších odborových organizací v socialistickém Československu) nebo závodní rekreace, což byly ve své podstatě organizované hromadné zájezdy, které organizovaly podniky pro své zaměstnance v atraktivních přírodních lokalitách, kde pro ně byly vystaveny rozsáhlé rekreační komplexy. Roku 1989, kdy padl socialistický režim, a otevřeli se hranice, dochází k velkým změnám v cestovním ruchu. Čeští turisté začali cestovat do zahraničí a to bez povinnosti víz a bezdevizového styku. Téhož roku docházelo k privatizaci a také k liberalizaci na trhu. Kvůli liberalizaci na trhu došlo k zakládání společností, které si v oblasti cestovního ruchu zakládali soukromníci. Také se zvyšovali počty hromadných ubytovacích zařízení a především cestovních kanceláří. Problémem v této době bylo, že si cestovní kancelář mohl otevřít téměř kdokoliv, kdo měl dostatečné finanční prostředky, bez ohledu na to, zda měl nějaké znalosti či zkušenosti s tímto oborem. 7 Smékalová, M..; Fenomén chataření a chalupaření v České republice. [Bakalářská diplomová práce] Brno: Masarykova univerzita, 2009. 8 Smékalová, M..; Fenomén chataření a chalupaření v České republice. [Bakalářská diplomová práce] Brno: Masarykova univerzita, 2009. 21

Po roce 1989 zaznamenaly v sektoru cestovního ruchu asi největší boom cestovní kanceláře, a to ve svých nejrůznějších podobách. Jestliže koncem roku 1989 existovalo u nás 11 státních a družstevních cestovních kanceláří, pak v roce 1995 jich bylo evidováno téměř 1 100, v současnosti je jich podle údajů ČSÚ asi 700, z toho však jen pouze 10 15 významnějších touroperátorů. Podobný trend zaznamenaly také informace pro turisty, zejména zakládáním a činností turistických informačních center (TIC), kterých je v současnosti již více než 400 v nejvýznamnějších turistických střediscích cestovního ruchu. 9 Přitom do roku 1989 na trhu působilo jen devět CK (ČEDOK, Autoturist, Sport- Turist, Balnea, Rekrea, CKM, Tatratour, Slovakoturist, Slovakoterma). Cestovní kanceláře měli poměrné volné pole působnosti, protože na trhu chyběla konkurence, tím docházelo k absenci kvality cestovních kanceláří a navíc měly podporu státu. (Pramen: Vystoupil, J.; a kol.,: Základy cestovního ruchu, Brno, 2006; str. 27-32). 1.1.3 Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch se v každodenní praxi projevuje v různých druzích a formách, které se neustále vyvíjejí a obohacují v závislosti na poptávce účastníků cestovního ruchu a možnostech nabídky. Rozeznáváme tedy druhy a formy cestovního ruchu: Druhy cestovního ruchu - druhy jsou stanoveny na základě způsobu realizace. Formy cestovního ruchu určujeme na základě motivace účasti na cestovním ruchu. 10 V tabulce č. 1 jsou přehledně uspořádány druhy cestovního ruchu. 9 Ústav územního rozvoje. Vývoj cestovního ruchu v ČR a jeho prostorové organizace v letech 1990 2009. [online]. Dostupné na internetu: http://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/casopis/2010/ 2010-05/12_vyvoj%20cestovniho.pdf 10 DIDAKTICKÉ METODY PRO VÝUKU CESTOVNÍHO RUCHU NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH: Manuál pro učitele [online]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/getmedia/26d3b784-dae3-4fa6-9c09-d7c89780a21d/22_04_13_didakticke_metody.pdf.aspx 22

Tabulka č. 1: Typologie cestovního ruchu Jednotlivá kritéria cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu Motivace k účasti na turismu Místo realizace Délka pobytu Vztah k platební bilanci Počet účastníků Věk účastníků Způsob financování Zabezpečení cesty Charakter místa pobytu Roční období Vliv na životní prostředí rekreační kulturně poznávací zdravotně orientovaný se společenskými motivy sportovně orientovaný s profesní motivací, dobrodružný lovecký a rybolovný specificky orientovaný domácí zahraniční krátkodobý dlouhodobý aktivní pasivní individuální skupinový (kolektivní) děti rodiny s dětmi mládež lidé v produktivním věku senioři komerční sociální organizovaný neorganizovaný městský venkovský ve střediscích cestovního ruchu lázeňský letní zimní sezónní mimosezónní tvrdý měkký Zdroj: autor s využitím ATTL, P.; NEJDL, K. 2004. Turismus I. Praha: VŠH, 2004. 15-25 s. ISBN 978-80- 86578-37-2 23

Typologie návštěvníků Návštěvník je účastník cestovního ruchu. Návštěvníci se dělí na jednodenní návštěvníky (někdy nazýváni také exkurzionisté nebo výletníci) a turisty. Jednodenní návštěvník se účastní cestovního ruchu bez přenocování. Turista je účastník cestovního ruchu, který alespoň jednou přenocuje mimo své obvyklé prostředí. Tranzitní návštěvník je samostatnou kategorií, neboť může být obecně jednodenní návštěvník, ale také může být turistou. Jedná se o návštěvníky, kteří se zastaví v dané lokalitě nebo zemi na své cestě do jiného cíle cesty. Z hlediska definice sem spadají rovněž letecké transfery. Kromě výše zmíněné typologie lze návštěvníky rozlišit na dvě základní kategorie: Rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být občan sledované země i cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi. Nerezident (zahraniční návštěvník), jehož země sídla je jiná, než je navštívená země; nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině. 11 1.1.4 Organizace a řízení cestovního ruchu v ČR Nedílnou součástí cestovního ruchu je bez pochyby v posledních letech také organizace cestovního ruchu destinační management. Destinační management má roli koordinátora a kooperátora mezi poskytovateli služeb cestovního ruchu v daném území (regionech). 11 ČSÚ. Základní pojmy a definice. [online] 2008. Dostupné na internetu: http://notes3.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/22003a4870/$file/921108m.pdf. 24

Destinační management působí na těchto úrovních: regionální, národní, mezinárodní, nadnárodní. 1.1.4.1 Nadnárodní (UNWTO, WTTC, ETC) UNWTO (United Nation World Tourism Organization) je světová organizace cestovního ruchu, která je celosvětovou vládní organizací. Dříve pouze WTO, po přidružení do OSN (United Nation) UNWTO. Tato organizace čítá 155 řádných členů a 350 členů přidružených. Sídlo organizace je v Madridu, vznikla roku 1975. Jejím hlavním cílem je podpora rozvoje cestovního ruchu a jeho pozitivních ekonomických, sociálních a kulturních efektů. Hlavními aktivitami této organizace je podpora udržitelného cestovního ruchu, programy pro rozvojové oblasti, vzdělávání a výchova odborníků. Mezi další aktivity patří globální marketing a posilování prestiže cestovního ruchu v celosvětovém měřítku. WTTC (World Travel and Tourism Councily - Světová rada pro cestování a cestovní ruch). Organizace je celosvětovou nevládní organizaci. Tato uzavřená skupina, která čítá na 100 členů, jsou vrcholoví manažeři významných organizací, kam patří např. hotely a cestovní kanceláře - Hilton International, Gullivers Travers, J. W. Merriot, aj. Sídlo Světové rády pro cestování a cestovní ruch se nachází v hlavním městě Velké Británie, v Londýně a byla založena roku 1990. Cílem je zvýšit povědomí o dopadu cestovního ruchu na ekonomiku, zaměstnanost a na růstu HDP, snaha souladu rozvoje cestovního ruchu a jeho vliv na sociální, kulturní a životní prostředí a také se soustředí na dlouhodobé sledování růstu a prosperity. ETC (European Travel Commision) Evropská komise cestovního ruchu sídlící v Bruselu je makroregionální nevládní organizace s 34 členy, kterými jsou zástupci jednotlivých 25

členských států Evropské unie. Posláním ETC jsou marketingové aktivity zacílené na mimoevropských trzích, kde je snaha nabízet kontinent Evropa jako lákavou destinaci cestovního ruchu. 1.1.4.2 Mezinárodní (EUROPEAN QUARTET) EUROPEAN QUARTET představuje mezistátní spolupráci, která vznikla sdružením národních centrál cestovního ruchu mezi Českou republikou, Slovenskem, Maďarskem a Polskem, vcelku pak tedy Visegrádská čtyřka. Snahou je vzájemná spolupráce zemí V4 iniciování o společný zájem zemí postkomunistického bloku o integraci mezi vyspělé západoevropské demokracie. Cílem této spolupráce těchto zemí je jejich rozvoj v příjezdovém cestovním ruchu, především pak na vzdálených zdrojových trzích. Mezi hlavní aktivity těchto národních centrál cestovního ruchu je produkce propagačních materiálů, buď se zaměřují regionálně na Visegrádskou čtyřku, nebo například na světové dědictví UNESCO, dalšími aktivitami jsou polygrafické činnosti, vydávají a zpracovávají mapy v příslušných jazykových mutacích, zpracovávají veřejně dostupnou statistickou brožuru za všechny tyto země. Mezi další aktivity patří kupříkladu společná účast těchto zemí na veletrzích cestovního ruchu nebo to potom může být například propagační film o zemích Visegrádské čtyřky. 1.1.4.3 Národní (Parlament ČR, Vláda ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, Czech Tourism, Ministerstvo kultury) PALRAMENT ČR představuje v České republice zákonodárnou moc, která má dvě komory - poslanecká sněmovna a senát. Poslanecká sněmovna je podvýborem cestovního ruchu a zastává funkci výboru pro regionální rozvoj a veřejnou správu. Senát je podvýborem pro cestovní ruch a do jeho gesce spadá výbor pro dopravu. VLÁDA ČR orgán, který má v České republice výkonnou moc. Jejím hlavním nástrojem jsou programová prohlášení vlády. Schvaluje koncepce státní politiky CR v ČR na jednotlivá období. 26

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ je ústřední orgán státní správy cestovního ruchu a bylo zřízeno k 1. 11. 1996 zákonem 272/1996. MMR vytváří legislativu, zajišťuje a analyzuje statistická data v oblasti cestovního ruchu. Mezi její činnosti patří rozvoj cestovního ruchu v regionech a mezinárodní spolupráce v této oblasti. CZECH TOURISM je Česká centrála cestovního ruchu (NTO National Tourism Organisation), Czech Tourism byl zřízen 1. 4. 1993 jako státní příspěvková organizace. Hierarchicky spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho hlavní náplní je koordinace marketingových aktivit cestovního ruchu v České republice na trhu domácím i zahraničním. Czech Tourism napomáhá rozvoji cestovního ruchu v regionech, rozvíjí střednědobou strategii pro marketing cestovního ruchu na trhu domácím i zahraničním, stanovuje marketingové plány na každý jednotlivý rok. Mezi významné produkty patří např. Kudy z nudy nebo Czech Specials. MINISTERSTVO KULTURY má největší přínos pro cestovní ruch v oblasti pro správu kulturních památek a také přispívá svými kompetencemi např. v oblasti umění, aj. 1.1.4.4 Regionální (Krajské úřady, DMO, Regionální rady, Magistráty) KRAJSKÉ ÚŘADY u krajských úřadů dochází ke snaze přenesení základních koncepcí z národní úrovně na nižší úroveň, jde o tzv. princip decentralizace. Mezi další patří: DMO organizace destinačního managementu. Jedná se převážně o sdružení měst, obcí, neziskových organizací, mikroregionů nebo euroregionů. Regionální rady. Magistráty. (Zdroj: Plzáková, L. Management turismu. Přednáška. Praha: VŠH, 2013.) 27

1.1.5 Hromadná ubytovací zařízení Hromadná ubytovací zařízení (dále HUZ) je jedna z věcí, kterou budu v diplomové práci zkoumat a to z pohledu průměrné roční obsazenosti. HUZ a jejich statistiku má v České republice na starosti Český statistický úřad (ČSÚ). HUZ je zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod. 12 Tato ubytovací zařízení mohou být hromadná i individuální a poskytují pravidelně i nepravidelně přechodné ubytování hostům. Tabulka č. 2: Hromadná ubytovací zařízení a jejich dělení Hromadná ubytovací zařízení Ostatní hromadná ubytovací zařízení Individuální ubytování Hotel Rekreační zařízení podniků Pronajímané pokoje Motel Školicí střediska Byty Botel Kulturně-historické objekty Chaty Penzion Lázeňská zařízení Chalupy Turistické penziony Dům mládeže Rodinné farmy sloužící agroturistice Chatové osady Vysokoškolské koleje X Kempy a ostatní ubytovací zařízení Podnikové ubytovny, aj. X Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ 12 ČSÚ. Metodika časové řady cestovní ruch. [online] 2013. Dostupné na internetu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_casove_rady_cestovni_ruch. 28

1.2 Financování CR Cestovní ruch a způsob jeho financování může mít podobu soukromých zdrojů, veřejných zdrojů nebo podobu smíšenou, tzn. část ze zdrojů soukromých, část ze zdrojů veřejných. Mezi zdroje soukromé řadíme sponzoring, příspěvky podnikatelských subjektů, které mohou profitovat z cestovního ruchu v dané destinaci a mají zájem na rozvoji daného místa nebo je to individuální dárcovství, aj. Do zdrojů veřejných lze z pohledu financování zařadit příspěvky od obcí, sdružení obcí, mikroregionů, granty, dotace, fondy a programy se státní podporou, zdroje z Evropské unie, aj. Další část diplomové práce se zabývá pouze jedním z finančních zdrojů dle tématu práce. Proto je další část práce věnována pouze veřejné podpoře cestovního ruchu. Veřejná podpora a veřejné prostředky Veřejná podpora je forma podpory, kterou poskytuje stát nebo jednotlivé územní samosprávné celky. Veřejná podpora je především poskytována za účelem: regionálního rozvoje, ochranu kulturního dědictví, prosazování politik veřejného zájmu, kdy se jedná například o ochranu životního prostředí, apod. nebo podpora konkrétních aktivit. Z hlediska Evropské legislativy je tato podpora přijatelné jen tehdy, přispívá-li na jeden ze tří bodů, kterými jsou: zlepšení vážné ekonomické situace v některém z členských států, přispívání k rozvoji silně zaostávajících regionů, v případě, kdy napomáhá praxi nebo činnostem ve společném zájmu všech členských zemí. Cílem je vyrovnat se ze strany zaostalých regionů, regionům bohatším a stát se jim tak konkurenceschopným. V momentě, kdy by se tento cíl naplnil, mělo by dojít k tomu, že podpora bude postupně ukončována. 29

Veřejné prostředky představují pojem, jenž označuje veřejné peněžní prostředky. Tyto prostředky jsou plněny, dotovány prostřednictvím peněz z vybraných daní, dále jsou to různé další poplatky, cla, atd. Veřejné prostředky musí být poskytovány na podporu veřejných služeb a měly by být transparentní. Veřejné prostředky jsou spravovány orgány, které mohou veřejně rozhodovat, vykonávají kontrolu a mohou jimi disponovat. Pokud bychom si tyto prostředky konkretizovali, šlo by o prostředky ze státního rozpočtu a poskytnuté prostředky obcemi nebo kraji. Patří sem také ale prostředky, které poskytují subjekty, které byly zřízeny státem anebo subjektem, který může být státem kontrolován nebo v něm má rozhodující vliv (podíl na základním kapitálu/personální obsazení správních, výkonných nebo dozorčích orgánů společnosti, aj.). V České republice není ze zákona stanovena povinnost financování cestovního ruchu. Není ani stanovena výše výdajů nebo předepsaná struktura. Nejdůležitější je celkový stav veřejných rozpočtů daného státu. Veřejné rozpočty v České republice jsou 3 stupňové. Prvním stupněm je státní rozpočet, druhým stupněm jsou rozpočty krajů a na třetím stupni jsou rozpočty měst a obcí. První stupeň je tedy stupněm na národní úrovni, kterým se v práci také zabývám. Tento nejvyšší stupeň poskytuje finanční podporu do dvou oblastí cestovního ruchu. Z národní úrovně je financována jednak činnost Národní organizace cestovního ruchu v České republice, kterou je příspěvková organizace Czech Tourism. A z druhé strany financuje specifické finanční nástroje na podporu rozvoje cestovního ruchu, kam patří jednotlivé programy, které jsou v práci dále popsány. Jedná se o dva programy, které byly ve sledovaném období použity (Státní program podpory CR a Národní program podpory CR). Druhým stupněm financování ve veřejném sektoru je regionální úroveň. Financování na regionální úrovni bylo zpravidla zřízeno kraji na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). V případě tohoto stupně realizace dochází k financování cestovního ruchu z krajských rozpočtů. 30

Posledním stupněm je stupeň na místní úrovni, tedy rozpočty měst a obcí, které vzniklo na základě zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích a mají proto možnost místní poplatky vybírat. Ty jim následně po vybrání poskytují možnost financování právě z veřejných zdrojů. 1.2.1 Finanční podpora cestovního ruchu z národních zdrojů Nebýt přímé podpory finančních prostředků v rámci státního rozpočtu na rozvoj odvětví cestovního ruchu, zřejmě by si odvětví cestovního ruchu jen velice obtížně zachovávalo nebo dokonce zlepšilo dosavadní ekonomické parametry. Před implementací strukturálních politik, ke které došlo v roce 2004, měla veliký význam podpora cestovního ruchu z národních zdrojů. Tyto zdroje sehrávaly významnou roli od roku 2001 až do roku 2006, kdy došlo k jejich pozvolnému vyčerpání a ukončení. Nyní je podpora z národních zdrojů spíše jen doplňkem nového systému, kdy se cestovní ruch financuje převážně z fondů Evropské unie. Dne 1. listopadu 2000 došlo ke schválení programu s názvem Státní program podpory cestovního ruchu, k jeho realizaci nicméně došlo až v roce 2001. Tento program měl jasně stanovenou strukturu, v které však na základě analýz bylo možno provádět i úpravy dle aktuálních potřeb cestovního ruchu. Proto měl program v letech 2000 2002 název Program podpory cestovního ruchu a lázeňství, který, jak z názvu vyplývá, byl zaměřen na rozvoj lázeňství, rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a na podporu marketingové prezentace České republiky jako destinace cestovního ruchu. Hlavním cílem národních zdrojů, které financují programy regionálního rozvoje je zmírňování regionálních disparit a snaha přispívat k vyváženému rozvoji území a také jsou zaměřeny a podporu znevýhodněných nebo strukturálně postižených regionů. (zdroj: MMR) 31

Příklad návrhu věcného záměru zákona z roku 2012 na podporu cestovního ruchu z veřejných zdrojů státní rozpočet /rok ČCCR-CzT (400 mil. Kč), Národní program podpory cestovního ruchu (cca 70 mil. Kč) krajské rozpočty/rok cca 100 mil. Kč rozpočty organizací cestovního ruchu/rok 90-120 mil. Kč do částek nejsou započítány prostředky z fondů EU (na cestovní ruch roční objem cca 5 mld. Kč) zákon řeší postupný pokles podpory cestovního ruchu z národních zdrojů zdroje financování ze státního rozpočtu, krajských rozpočtů, příspěvky od obcí a podnikatelů, vlastní výdělečná činnost 13 1.2.2 Fondy EU Cestovní ruch je ze strukturálních fondů podporován prostřednictvím dvou fondů ERDF (Evropsky fond regionální rozvoje) a ESF (Evropský sociální fond). Z ERDF jsou financovány především investice do infrastruktury cestovního ruchu, podpora malých a středních podnikatelů v CR a výstavba či rekonstrukce turistických atraktivit. Evropsky sociální fond přispívá na aktivity spojené se vzděláváním pracovníků v CR. V některých případech je cestovní ruch podporován také z Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu (EAGGF), který se mimo jiné zaměřuje také na podporu rozvoje venkova a agroturistiky. Vedle strukturálních fondů existuje tzv. Fond soudržnosti (FS), který byl založen v roce 1993 jako zvláštní fond solidarity na pomoc nejméně rozvinutým členským státům v souvislosti s přípravou na vytvoření Evropské měnové unie. Jedna se o fond, který poskytuje finance na významné projekty z oblasti životního prostředí a infrastruktury 13 STUDNIČKA, P. Současný stav řízení cestovního ruchu v České republice [online]. 2012. Dostupné na internetu: http://www.vsh.cz/pool/clanek_priloha_187.pdf 32

(transevropských dopravních síti) s rozpočtem minimálně 10 mil. EUR. Možnost čerpat z tohoto fondu mají státy, jejichž HDP je nižší než 90 % průměru EU. 14 Česká republika má možnost čerpání finančních prostředků z Evropské unie, konkrétně z hlavních fondů Evropské unie a Fondu soudržnosti. Podmínkou je, aby měla zpracované strategické dokumenty, jak je již v práci zmíněno, které jsou pro toto čerpání naprosto nezbytné, a bez nich není čerpání z finančních zdrojů Evropské unie možné. Těchto dokumentů je několik a jsou určeny pro každé jednotlivé programovací období, které je Evropskou unií stanoveno na sedm let. Z důvodu vstupu České republiky do Evropské unie, a dalších států, v roce 2004 bylo toto období vnímáno jako zkrácené programovací období, protože probíhalo na národní úrovni v letech 2004 2006. Dokumenty v tomto zkráceném období nesly názvy Národní rozvojový plán a druhým byl Rámec podpory Společenství. V programovacím období 2007 2014, které následovalo, došlo ke změně struktury operačních programů v České republice. Původně totiž v předešlém období byl hlavní a nejdůležitější tzv. SROP, což byl Společný operační program, který se stal v období 2004-2006 klíčovým nástrojem pro získávání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. V tomto období, právě změnou struktury došlo k decentralizaci programům a ke změně jejich implementace. V období 2007-2014 byl nejdůležitějším programem ROP (Regionální operační program), kdy se jednalo o hlavní finanční zdroj v oblasti cestovního ruchu. Celkem bylo v ROP alokováno (veřejné a soukromé zdroje) přes 981 mil. EUR. Tento Regionální operační program pokrýval opravdu široké spektrum oblasti podpory. Regionální operační programy byly financovány na regionální či místní úrovni a byly zpracovány Regionálními radami pro každý region soudržnosti (NUTS II). Stejně tak tomu bylo u IOP Integrovaného operačního programu, který byl financován na národní úrovni a měl za úkol koordinovat rozvoj cestovního ruchu a také vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj podnikaní, zaměstnanost a růst konkurenceschopnosti v daných oblastech. (Zdroj: MMR) 14 Šauer, M..; Podpora cestovního ruchu z veřejných financí. [Doktorská disertační práce] Brno: Masarykova univerzita, 2008. 33

Hlavním koordinátorem v České republice je pro využívání fondů z Evropské unie Ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstvo pro získání finanční podpory z fondů Evropské unie vytváří základní programové a strategické dokumenty pro jednotlivá období a jasně vytyčuje priority a alokace, kde by v daných obdobích bylo třeba finanční prostředky využít. Aby funkci bylo možné vykonávat, byl zřízen v gesci Ministerstva pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci. Národní orgán pro koordinaci (NOK) je zastřešujícím orgánem pro všechny operační programy v České republice financované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Pracuje v rámci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, které bylo ustanoveno centrálním metodickým a koordinačním orgánem politiky hospodářské a sociální soudržnosti v období 2007 2013. 15 Jednotlivé fondy Evropské unie Fondů Evropské unie je vskutku mnoho, proto v práci vyberu pouze ty, které jsou nejdůležitějšími z pohledu čerpání pro Českou republiku, které dále popíši. Nejdříve ale výčet všech fondů, kterými Evropská unie disponuje: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF) Evropský fond solidarity (EUSF) Evropský investiční fond (EIF) Evropský rybářský fond (EFF), dříve Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIGF) 15 MMR. Národní orgán pro koordinaci [online] 2008. Dostupné na internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/fondy-eu/narodni-organ-pro-koordinaci 34

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) je objemem peněz největším ze strukturálních fondů EU. Prostředky jsou určeny na investice do výroby vedoucí k tvorbě nových pracovních míst a na investice do dopravní, vzdělávací, sociální a zdravotní infrastruktury. Podporuje rozvoj místního potenciálu (místní rozvoj a rozvoj malého a středního podnikání v problémových regionech), výzkum a vývoj a investice zaměřené na životní prostředí. 16 Hlavním posláním Evropského sociálního fondu (ESF) je rozvoj zaměstnanosti a její snižování, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Z tohoto fondu byl objem finančních prostředků pro Českou republiku v programovacím období 2004 2006 celkem alokováno 456,98 mil. EUR a na programovací období 2007-2013 činil rozpočet 3,8 mld. EUR. Fond soudržnosti neboli Kohezní fond, je spolu se Společnou zemědělskou politikou nejvýznamnější politikou Evropské unie. Podíl kohezní politiky z hlediska výdajů v programovém období 2007-2013 se podílel 35,7 % z celkového rozpočtu EU - 347,410 mld. EUR. Tento fond slouží k poskytnutí pomoci na národní úrovni. Slouží vybraným zemím pro ulehčení vstupu do měnové a hospodářské unie. Tento fond se nezaměřuje na regionální politiku, proto není z pohledu cestovního ruchu a hotelnictví důležitý pro rozvoj oboru. 16 MMR. Strukturální fondy Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF-European Regional Development Fund) [online] 2009. Dostupné na internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/informace-a-dokumenty/glosar/e/evropsky-fond-pro-regionalni-rozvoj- (ERDF-Europe 35

1.2.3 Implementace strukturálních fondů EU v ČR Na základě žádosti České republiky ze 17. ledna 1996 a červnovém referendu České republiky v roce 2003, byla téhož roku podepsána smlouva o přistoupení do Evropské unie v Aténách a dne 1. května 2004 se stala Česká republika oficiálním členským státem tohoto společenství. Velkým pozitivem pro oblast cestovního ruchu byla integrace nejen do Evropské unie, ale i integrace do Schengenského prostoru. K integraci České republiky došlo v roce 2007. Tento krok odstranil kontroly na hranicích s ostatními zeměmi Evropské unie (sdílející Schengenský prostor) a zbavil osoby nutnosti přecházet hraniční kontroly nebo platit clo. Schengenský prostor umožnil zrušení vnitřních hranic společenství. Jsou ale některé státy, které patří do tohoto prostoru, ovšem hranice si stále udržují. Důvodem je to, že si nepřejí zrušit ochranu hranic nebo ještě nesplňují požadované podmínky pro uplatňování právních předpisů tvořících základ schengenské spolupráce. Stejně jako všechny ostatní kandidátské země před vstupem do Evropské unie, čerpala i Česká republika finanční prostředky z předvstupních nástrojů Evropské unie. Úkolem těchto nástrojů je připravit administrativu daného státu k převzetí legislativy Evropského Společenství na možnost čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Těchto nástrojů musela využít před vstupem do Evropské unie v roce 2004 také Česká republika. K nim patřily i nástroje na podporu transevropských dopravních sítí na podporu životního prostředí a podporu zemědělství a rozvoje venkova. Samotný cestovní ruch v těchto nástrojích není a nebyl zohledněn ani v období před rokem 2004, ale byl zohledňován ve výše popsaných, dílčích programech podpory. Dnem vstupu České republiky do Evropské unie byla otevřena možnost finančního čerpání z jejich fondů. Byly jimi Strukturální fondy a Fond soudržnosti. Aby však Česká republika (a ostatní členské země) mohla z těchto fondů čerpat, byla podmínkou příprava několika strategických dokumentů. Výchozím dokumentem byl Národní rozvojový plán, když byl zpracován a následně schválen Evropskou Komisí, byl na jeho základě vypracován dokument Rámec podpory Společenství, který zajišťoval České republice koordinaci pomoci z fondů Evropské unie, tento dokument musel být schválen oběma stranami. (Zdroj: MMR) 36

1.2.4 Programovací období 2000 2004 Od roku 2000-2004 probíhaly programy, které byly především zaměřeny na rozvoj lázeňství, vybudování doprovodné infrastruktury pro sportovně rekreační aktivity a velký důraz byl také kladen na marketingovou podporu prezentace České republiky jako destinace cestovního ruchu především tedy organizace Czech Tourism. Vše bylo zahrnuto ve Státním programu podpory cestovního ruchu, schváleným roku 2000. Státní program podpory cestovního ruchu zahrnoval tyto programy: SPPCR, Program rozvoje regionů, PHARE a SAPARD. 1.2.4.1 Program SPPCR (Státní program podpory cestovního ruchu) Program SPPCR, měl tyto podprogramy: 1) Rozvoj lázeňství, 2) Vybudování dopravní infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně rekreační aktivity, 3) Podporu prezentace České republiky jako destinace. Projekt byl realizován na začátku roku 2001 (schválen již roku 2000) platil do roku 2004. V roce 2004 se však vláda České republiky usnesla na navazující pokračování až do roku 2007 a to včetně všech tří podprogramů (vyjma podprogramu č. 3 od roku 2006). 1.2.4.2 Program rozvoje regionů V letech 2001 2003 bylo podpořeno zpracování programů v regionech České republiky, kterou inicioval Czech Tourism (Česká centrála cestovního ruchu). Czech Tourism se rozhodl iniciovat tyto dokumenty, u kterých se zároveň podílel na financování a také přidělil těmto dokumentům určitou rámcovou metodu zpracování. Snaha byla především o rozvoj cestovního ruchu ve všech regionech, k čemuž napomáhalo hlavně to, že v roce 2001 byly vymezeny územní jednotky NUTS 3 (kraje). Výhodou bylo také to, že se jednalo o ohraničené časové období, tím pádem by se vytvořili v oblasti cestovního ruchu velice podobné výchozí podmínky pro rozvoj ve všech regionech. Dalším pozitivem bylo, 37

že zastupitelstva krajů mělo veliký zájem o zpracování těchto dokumentů, čímž přispěly k racionálnější zahraniční prezentaci. 1.2.4.3 PHARE Tento program poskytoval finanční prostředky několika kandidátským zemím, jehož snahou byla finanční pomoc jednotlivým kandidátským státům. Cílem programu PHARE, byla podpora rozvoje příhraničních regionů nečlenských zemí, dále také pozvednutí životního standardu v těch nejchudších regionech a než byl tento program ukončen, cílem bylo i financování investic a budování institucí. Od roku 2004, kdy se Česká republika přidružila k Evropské unii, byl tento program nahrazen Evropským fondem regionálního rozvoje a Evropským sociálním fondem. 1.2.4.4 SAPARD Program SAPARD byl programem, který poskytoval investice v oblasti zemědělství a rozvoje venkova a trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí. Snahou bylo zacílení na kandidátské státy a před vstupem do Evropské unie je naučit používat finanční postupy a kontrolní mechanismy, které byly v tomto společenství již zaběhnuté. Tento projekt byl v České republice předčasně ukončen v roce 2005 z důvodu brzkého vyčerpání alokace, jejíž čerpání bylo původně zamýšleno využívat až do konce roku 2006. 1.2.5 Programovací období 2004 2006 1.2.5.1 SROP (Společný regionální operační program) Program, který čerpal finanční prostředky z fondu ERDF. Souhrnný dokument pro 7 regionů soudržnosti (bez hl. m. Prahy). Důraz byl kladen především na vyvážený, udržitelný ekonomický rozvoj regionů. Snahou SROP bylo také eliminovat veškeré faktory, které zpomalovaly nebo bránily rozvoji potenciálu regionů a jejich ekonomickému rozvoji. SROP byl rozdělen na 4 priority: Regionální podpora podnikání, Regionální rozvoj infrastruktury, 38

Rozvoj lidských zdrojů v regionech, Rozvoj cestovního ruchu. 1.2.5.2 JPD3 (Jednotný programovací dokument) Program, založený na podpoře efektivního trhu práce, kde byl kladen důraz na kvalifikovanou pracovní sílu, konkurenceschopnost, sociální integraci ohrožených skupin a výzkumně vývojového potenciálu pro region NUTS II hl. m. Praha). Čerpáno z fondu ESF na území hl. m. Prahy. 1.2.5.3 OPRLZ Operační program Rozvoj Lidských Zdrojů Operační program Rozvoj lidských zdrojů je základem pro realizaci z fondu ESF v oblasti rozvoje lidských zdrojů v České republice v daném období. Hlavím cílem, jak už sám název napovídá, bylo razantně zvýšit stabilní úroveň zaměstnanosti, která byla založena na kvalifikované a flexibilní pracovní síle. Snahou také bylo přimět a integrovat také sociálně vyloučené skupiny a konkurenceschopnost podniků při respektování principů udržitelného rozvoje. Také bylo využíváno čtyř průřezových politik: rovné příležitosti, udržitelný rozvoj, informační společnost, podpora místním iniciativám. 1.2.6 Programovací období 2007 2013 V tomto období bylo v České republice využíváno téměř 30 operačních programů, které byly rozděleny do tří cílů regionální politiky Evropské unie a kterými byly následující. Konvergence, ta se hlavně zaměřovala na podporu sociálního a hospodářského rozvoje málo rozvinutých regionů a členských států, kam za Českou republiku spadaly všechny regiony soudržnosti s výjimkou hl. m. Prahy. Cíl Regionální konkurenceschopnost a 39

zaměstnanost podporoval ty regiony, které nebyly podporovány v cíli Konvergence, tudíž se tento cíl zaměřoval pouze na hl. m. Prahu. Posledním cílem byla Evropská územní spolupráce, snahou bylo podpořit harmonický a vyvážený rozvoj na území Evropské unie, tzn., podporoval příhraniční, meziregionální, ale také nadnárodní spolupráce jednotlivých regionů. Pro čerpání dotací v tomto programovacím období nastává zásadní rozdíl. Rozdíl, který se projevuje především v dílčích částech financování. Obec nebo dobrovolný svazek obcí musí uhradit 15% uznatelných nákladů a dotace z Evropské unie může být až 85%. Další významnou změnou je možnost průběžného financování, kdy se nečeká, až bude celá akce dokončena, ale dotace se čerpá po částech. 1.2.6.1 IOP Integrovaný operační program Integrovaný operační program (IOP) byl program zaměřený na: řešení společných regionálních problémů v oblasti infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a uzemní rozvoj, rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služby zaměstnanosti a bezpečnosti, prevence a řešení rizik, podpora cestovního ruchu, podpora kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích ve městech, rozvoj systémů tvorby územních politik 1.2.6.2 Tematické operační programy Tento program spadal pod cíl Konvergence a bylo připraveno dohromady 8 tematických OP. Každý z nich měl své specifické zaměření a byl určen pro celou Českou republiku až na hl. m. Prahu. 40

OP Doprava, OP Životní prostředí, OP Podnikání a inovace, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Integrovaný operační program, OP Technická pomoc. 1.2.6.3 ROP Regionální operační programy V programu ROP Regionální operační programy bylo připraveno a7 regionálních OP pro NUTS II, kterými jsou regiony soudržnosti. Opět s výjimkou hl. m. Prahy. ROP NUTS II Severozápad, ROP NUTS II Moravskoslezsko, ROP NUTS II Jihovýchod, ROP NUTS II Severovýchod, ROP NUTS II Střední Morava, ROP NUTS II Jihozápad, ROP NUTS II Střední Čechy. 1.2.6.4 Operační programy Praha V operačních programech se nezapomnělo ani na hlavní město, které nespadá do cíle Konvergence, ale do cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a byly pro ni připraveny následující dva programy: OP Praha Konkurenceschopnost, OP Praha Adaptabilita. 41

1.2.6.5 Evropská Územní spolupráce V cíli Evropská Územní spolupráce bylo uvedeno 5 bilaterálních OP v rámci příhraniční spolupráce a poté jsou zde dále uvedeny další čtyři programy, které se ovšem nedotýkají jen České republiky. Podprogramy jsou následující: OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko, OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko, OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko, OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko, OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko, OP Meziregionální spolupráce, OP Nadnárodní spolupráce, Síťový OP ESPON 2013 (všechny členské státy Evropské unie), Síťový OP INTERACT II (všechny členské státy Evropské unie). 42

2 ANALÝZA VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU S OHLEDEM NA FINANCOVÁNÍ Z VEŘEJNÝCH ZDROJŮ Analytická část mé diplomové práce je rozdělena do tří částí. V první části kapitoly jsou statistické ukazatele za každý jednotlivý rok, tzn. od roku 2000 do roku 2013. V této části práce budu analyzovat konkrétní ukazatele, které jsem si vybral, a jsou jimi: návštěvnost HUZ rezidenti, nerezidenti, celkem; devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu, kde v roce 2000, 2001 a 2003 bylo třeba vlastního přepočítání dle kurzů devizového trhu z archivu ČNB (České národní banky), z důvodu původních údajů, uváděných v USD (především pro následující možné srovnání vývoje), dále je to kapacita lůžek, jejichž data (nebo data HUZ) jsou od počátku vybraného období, tzn. od roku 2000 zjišťovány pouze HUZ s 10 a více lůžky nebo 5 a více pokoji. Tyto ukazatele jsem si vybral z důvodu, že zachycují poměrně důležité výstupy, jsou srovnatelné v časové řadě a také proto, že jsem předpokládal, že tato statistická data budou v daném období poměrně snadno dostupná. U převážné většiny ukazatelů je navíc bráno v zřetel také tempo růstu, pomocí řetězového indexu. V tomto případu byla srovnávána dvě po sobě jdoucí období, kdy cílem bylo zjistit, jak se měnil jednotlivý ukazatel v čase. Výsledky jsou uvedeny za každý jednotlivý rok. Dále bylo využito také bazického indexu, který porovnává běžná období s obdobím základním, kterým byl rok 2000. Tento index ukazuje, o kolik procent vzrostly sledované ukazatele od základního období. Finanční podpora cestovního ruchu z veřejných zdrojů je v další kapitole rozdělena na několik podkapitol. Podkapitoly jsou rozděleny systematicky na financování z veřejných zdrojů v rámci státu a druhá část je brána z pohledu jednotlivých programů Evropské unie. Na závěr budou vybrané výstupy z analytické části, poměřeny v modelovém příkladu, a bude na něm demonstrováno, jaký objem finančních prostředků z veřejných zdrojů byl na podporu cestovního ruchu vynaložen a zda se tato podpora v těchto ukazatelích projevila. 43

2.1 Analýza vývoje cestovního ruchu v ČR Pro sběr statistických informací cestovního ruchu platí směrnice, kterou vydala Evropská unie a je jí konkrétně směrnice 95/57/EC (příloha č. 7). Na jejímž základě jsou veškeré státy Evropské unie povinny poskytovat předepsané statistické údaje (návštěvnost, kapacity HUZ, apod.). Tyto ukazatelé musí odpovídat mezinárodní metodice a musí být především srovnatelné. Návštěvnosti HUZ (sleduje ČSÚ). Údaje o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních vycházejí z pravidelného šetření organizovaného ČSÚ. Do roku 2002 (včetně) byla hromadná ubytovací zařízení do šetření zahrnována na základě náhodného 30-ti % výběru z Registru ubytovacích zařízení. Byla stanovena měsíční výkaznická povinnost pro respondenty a výsledky byly zveřejňovány čtvrtletně. Od roku 2003 jsou do šetření zahrnuta všechna hromadná ubytovací zařízení plošně. Šetření je rozděleno na měsíční šetření, do kterého jsou zahrnuty vybrané jednotky, a čtvrtletní šetření obsahující zbylá hromadná ubytovací zařízení. Údaje o návštěvnosti jsou souhrnem zpracovaných dat za předložené dotazníky a za statisticky dopočtená data ubytovacích zařízení, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán. 17 Nevýhodou bohužel je, že ve statistice nejsou zachyceny naprosto přesné údaje, za co můžou poměrně časté jevy, kterými jsou - možná kuriózní přespání například v automobilech, což se týká většinou tranzitních osob, častějším jevem je ale ubytování například u známých, v pronajatých bytech nebo přes inzerát, příp. nový světový trend tzv. couchsurfing, který spočívá v přespání u cizích osob v jejich bytě, nejčastěji na pohovce, podmínka je, že se tato aktivita musí odehrávat v cizí zemi a je domlouván pouze přes internet mezi registrovanými členy internetové stránky, která k tomuto účelu slouží. Devizové příjmy (sleduje ČNB) jsou ukazatele dílčí, které postihují pouze některé stránky ekonomiky, které jsou ovlivněny cestovním ruchem. Jde vlastně o spotřebu zboží a služeb, které návštěvník v cizí zemi nakupuje v době svého pobytu, který však nesmí přesáhnout 17 ČSÚ. Metodika časové řady cestovní ruch [online] 2013. Dostupné na internetu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_casove_rady_cestovni_ruch 44

delší dobu, než je jeden rok. Příjmy z cestovního ruchu zahrnované do platební bilance tvoří ubytování a stravování zahraničních hostů v hotelech a jiných ubytovacích zařízeních, stravování zahraničních návštěvníků ve stravovacích zařízeních, nákupy zahraničních návštěvníků v tuzemsku, příjmy za služby poskytované zahraničním návštěvníkům 18 V ukazateli celkový počet lůžek (sleduje ČSÚ) se počítá celkový počet lůžek vyčleněných pouze pro hosty. Zahrnují se tedy výhradně lůžka sloužící pro cestovní ruch a nezahrnují se příležitostná lůžka (tzv. přistýlky). Turistický význam daných území je v rámci sledování v zemích EU měřen ukazateli kapacitními a výkonovými. Kapacitním ukazatelem je právě počet turistických a rekreačních lůžek (lůžka v HUZ, lůžka v soukromí, lůžka v objektech individuální rekreace chaty, chalupy). V České republice jsou zjišťovány lůžkové kapacity v HUZ v obcích, kde jsou lokalizována nejméně 4 hromadná ubytovací zařízení. Informace o obcích s 1 až 3 zařízeními Český statistický úřad (ČSÚ) z důvodu ochrany individuálních údajů neposkytuje. Z těchto důvodů lze získat relevantní údaje o cca 80 % lůžkových kapacit v HUZ. Lůžka v ubytovacích zařízeních udávají počet stálých lůžek, která slouží pro noční odpočinek hostů (bez lůžek příležitostných). 19 Průměrný počet přenocování turistů (sleduje ČSÚ) představuje podíl počtu přenocování turistů a počtu turistů. Průměrná doba pobytu turistů (sleduje ČSÚ) představuje průměrný počet přenocování turistů plus jeden den. 18 FRANKE, A. a kol; Statistiky cestovního ruchu. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013. s. 30. 19 Metodická podpora regionálního rozvoje. Počet hromadných ubytovacích zařízení a lůžek [online] 2013. Dostupné na internetu: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/116.html 45

Jednotlivé statistické ukazatele 2.1.1 Návštěvnost HUZ (rezidenti) Tabulka č. 3: Návštěvnost HUZ (rezidenti) Jednotlivé roky Návštěvnost HUZ (rezidenti) 2000 6 090 978 2001 5 877 946 2002 5 672 482 2003 6 270 726 2004 6 158 464 2005 6 025 665 2006 6 289 452 2007 6 281 217 2008 6 186 476 2009 5 953 539 2010 5 877 882 2011 6 183 645 2012 6 482 337 2013 6 558 480 Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ 46

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Vývoj Návštěvnosti HUZ (rezidenti) Graf č. 1: Návštěvnost HUZ (rezidenti) v období 2000 2013 p o č e t o s o b 6 800 000 6 600 000 6 400 000 6 200 000 6 000 000 5 800 000 5 600 000 5 400 000 5 200 000 roky Návštěvnost HUZ (rezidenti) období 2000-2013 Zdroj: vlastní zpracování Řetězový a bazický index: Tempo růstu návštěvnosti HUZ (rezidenti) Tabulka č. 4: Tempo růstu návštěvnosti HUZ v ČR (rezidenti) Roky Tempo růstu (v %) Bazický index (v %) 2000 X 100 2001 96,50 96,50 2002 96,50 93,13 2003 110,55 102,95 2004 98,21 101,11 2005 97,84 98,93 2006 104,38 103,26 2007 99,87 103,12 2008 98,49 101,57 2009 96,23 97,74 47

2010 98,73 96,50 2011 105,20 101,52 2012 104,83 106,43 2013 101,17 107,68 Zdroj: vlastní zpracování Jak je z ukazatele Návštěvnost HUZ (rezidenti) patrné, vývoj se za období nijak zvlášť nezměnil. Na začátku sledovaného období dosahovala návštěvnost ubytovacích zařízení 6 090 978. V průběhu let došlo k několika propadům, největším v v roce 2002, kdy obyvatelé České republiky byly zužováni přírodní katastrofou, která se projevila více než stoletou vodou. Jinak ale lze říci, že hodnota obyvatel, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních, oscilovala kolem hodnoty 6 mil. rezidentů v těchto zařízeních. Nejvyšší růst byl zaznamenán v roce 2013 se 7,68 % růstu od základního období s počtem přes 6,5 mil. rezidentů. Takto vysoký počet návštěvnosti HUZ za minulý rok dle mého názoru může souviset s obdobím světové hospodářské krize. Většina domácností neměla prostředky k realizaci zahraniční dovolené, a proto jimi jako náhrada byla zvolená dovolená v tuzemsku a zřejmě v ní našli v tuto dobu případné zalíbení. I z diskuzního fóra Statistiky cestovního ruchu a výsledků průzkumu příspěvkové organizace vyplývá, že Češi ve srovnání s minulými roky více cestovali za cykloturistikou a relaxačními pobyty. Zájem o poznávací turistiku sice mírně poklesl, přesto však zůstává s velkým náskokem nejoblíbenější aktivitou při letní dovolené uvádí ji 54 procent respondentů. Mezi další oblíbené aktivity patří pěší turistika, cykloturistika, koupání a vodní sporty...domácí turisté mají pozitivní vztah k místům svého pobytu. Z toho důvodu se do různých lokalit Česka vrací návštěvníci opakovaně, více než dvě třetiny dokonce častěji než třikrát. Vyplývá to ze zimní etapy výzkumu Monitoring domácího cestovního ruchu, který pravidelně zpracovává agentura CzechTourism. O dalším návratu do místa dotazování uvažovalo celkem 88 procent oslovených návštěvníků v turistických regionech. Celkově výzkum zaznamenal vysokou spokojenost 48

návštěvníků s místem pobytu, téměř polovina dotázaných byla dokonce velmi spokojena. Oproti minulému roku se spokojenost významně nezměnila 20 2.1.2 Návštěvnost HUZ (nerezidenti) Tabulka č. 5: Návštěvnost HUZ (nerezidenti) Roky Návštěvnost HUZ (nerezidenti) 2000 4 772 794 2001 5 405 239 2002 4 742 773 2003 5 075 756 2004 6 061 225 2005 6 336 128 2006 6 435 474 2007 6 679 704 2008 6 649 410 2009 6 032 370 2010 6 333 996 2011 6 715 067 2012 7 164 576 2013 7 309 856 Zdroj: vlastní zpracování; MMR, ČSÚ 20 Statistika v cestovním ruchu. Tisková zpráva [online] 2014. Dostupné na internetu: http://www.cestovniruch.cz/stat/diskuze.php?full_text=1 49

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Vývoj Návštěvnosti HUZ (nerezidenti) Graf č. 2: Návštěvnost HUZ (nerezidenti) v období 2000-2013 8 000 000 p o č e t o s o b 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 roky Návštěvnost HUZ (nerezidenti) v období 2000-2013 Zdroj: vlastní zpracování Řetězový a bazický index: Tempo růstu návštěvnosti HUZ (nerezidenti) Tabulka č. 6: Tempo růstu návštěvnosti HUZ v ČR (nerezidenti) Roky Tempo růstu (v %) Bazický index (v %) 2000 X 100 2001 113,25 113,25 2002 87,74 99,37 2003 107,02 106,35 2004 119,42 126,99 2005 104,54 132,76 2006 101,57 134,84 2007 103,79 139,95 2008 99,55 139,32 2009 90,72 126,39 50

2010 105,00 132,71 2011 106,01 140,69 2012 106,69 150,11 2013 102,03 153,16 Zdroj: vlastní zpracování Můžeme říci, že v hromadných ubytovacích zařízeních počet zahraničních turistů až na výjimečné roční výkyvy od roku 2000 stoupá. V roce 2002 navštívilo Českou republiku méně turistů, než předešlý rok a to ze stejného důvodu jako rezidenti, kterým byly ničivé povodně, které byly téměř na celém území státu. V roce 2000 se jednalo o poměrně nízkou hodnotu ukazatele, který dosahoval ve sledovaném období, návštěvnosti 4,7 mil. osob, kdežto v roce minulém, v roce 2013 již 7,3 mil. osob. Výjimkou jsou také roky po roce 2007, kdy došlo k celosvětové hospodářské krizi a lidé utráceli méně za zbytné statky, mezi které samozřejmě patřil především cestovní ruch. S postupem času se ale vše vrátilo na původní hodnoty, ba dokonce se tyto hodnoty zvýšily a dosáhly svého maxima. Nicméně nejlepším rokem pro příjezdový cestovní ruch v České republice byl rok 2013 s počtem 7 309 856 nerezidentů, který znamenal 53,16% nárůst od začátku sledovaného období. 51

2.1.3 Návštěvnost HUZ celkem (rezidenti a nerezidenti) Tabulka č. 7: Návštěvnost HUZ celkem Roky Návštěvnost HUZ celkem 2000 10 863 772 2001 11 283 185 2002 10 415 255 2003 11 346 482 2004 12 219 689 2005 12 361 793 2006 12 724 926 2007 12 960 921 2008 12 835 886 2009 11 985 909 2010 12 211 878 2011 12 898 712 2012 13 646 913 2013 13 868 336 Zdroj: vlastní zpracování; MMR, ČSÚ Vývoj Návštěvnosti HUZ celkem Graf č. 3: Návštěvnost HUZ celkem 52

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 8 000 000 p o č e t o s o b 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 roky Návštěvnost HUZ (nerezidenti) v období 2000-2013 Návštěvnost HUZ (rezidenti) období 2000-2013 Zdroj: vlastní zpracování Řetězový a bazický index: Návštěvnost HUZ celkem Tabulka č. 8: Návštěvnost HUZ celkem Roky Tempo růstu (v %) Bazický index (v %) 2000 X 100 2001 103,86 103,86 2002 92,31 95,87 2003 108,95 104,44 2004 107,70 112,48 2005 101,16 113,79 2006 98,18 117,13 2007 101,85 119,30 2008 99,04 118,15 2009 93,38 110,33 2010 101,89 112,41 2011 105,62 118,73 2012 105,80 125,62 53

Zdroj: vlastní zpracování 2013 101,62 127,66 Z grafu č. 3: Návštěvnost HUZ celkem můžeme vyvodit závěr, že od roku 2000 do roku 2004 docházelo z větší části o ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních ze strany rezidentů, s poměrně velkým rozdílem. V roce 2004, kdy se však Česká republika stala členem Evropské unie, a dostala se tímto krokem více do podvědomí zahraničních turistů, došlo k výměně vedoucích pozic v tomto ukazateli a to až do roku 2009, kdy se sledovaný trend nerezidenti dostal do recese, čímž došlo k poměrnému snížení, než tomu tak bylo od roku 2004 v závislosti na ukazateli rezidentů. 2.1.4 Devizové příjmy ze zahraničního CR Tabulka č. 9: Devizové příjmy ze zahraničního CR Roky Devizové příjmy ze zahraničního CR (v milionech CZK) 2000 114 685* 2001 120 321** 2002 100 537*** 2003 112 434 2004 133 020 2005 138 043 2006 141 500 2007 146 120 2008 136 524 2009 125 051 2010 113 479 2011 114 683 2012 118 956 2013 167 717 Zdroj: vlastní zpracování dle MMR, ČSÚ 54

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 * průměrný roční kurz USD (38,590) z roku 2000 přepočten na CZK (ČNB) ** průměrný roční kurz USD (38,777) z roku 2001 přepočten na CZK (ČNB) *** průměrný roční kurz USD (33,93) z roku 2002 přepočten na CZK (ČNB) Vývoj devizových příjmů Graf č. 4: Devizové příjmy v mil. CZK mil. CZK 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 roky Devizové příjmy v mil. CZK Zdroj: vlastní zpracování Řetězový a bazický index: Devizové příjmy Tabulka č. 10: Tempo růstu devizových příjmů Roky Tempo růstu (v %) Bazický index (v %) 2000 X 100 2001 104,91 104,91 2002 83,53 87,66 2003 111,83 98,03 2004 118,31 115,99 2005 103,77 120,37 2006 102,50 123,38 55

2007 103,27 127,41 2008 93,43 119,04 2009 91,60 109,03 2010 90,74 98,95 2011 101,06 99,99 2012 103,73 103,72 2013 140,99 146,24 Zdroj: vlastní zpracování Z Tabulky č. 9: Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu lze vyčíst, kolik zahraniční turisté v České republice utrácejí. V posledních letech v České republice nejvíce utrácejí turisté z Ruské federace. (Zdroj: ČSÚ) Opět je v tabulce vidět, výkyv jinak poměrně rostoucího trendu v roce 2002 a po roce 2007, které byly opět způsobeny, jak již je v práci vysvětleno, nepředpokládatelnými situacemi, kterými byly povodně a světová hospodářská krize. 2.1.5 Kapacita lůžek v HUZ Tabulka č. 11: Vybrané ukazatele pro rok 2000 2013: Kapacita lůžek Roky Kapacita lůžek 2000 437 440 2001 440 314 2002 445 611 2003 446 096 2004 433 214 2005 433 211 2006 441 968 2007 451 707 2008 466 832 2009 463 087 2010 449 068 56

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Kapacity lůžek v HUZ 2011 461 434 2012 472 015 2013 X Zdroj: vlastní zpracování dle MMR, ČSÚ Vývoj kapacity lůžek v HUZ Graf č. 5: Kapacita lůžek v HUZ 480 000 470 000 460 000 450 000 440 000 430 000 420 000 410 000 roky Zdroj: vlastní zpracování Řetězový a bazický index: Vývoj kapacity lůžek v čase Tabulka č. 12: Tempo růstu kapacity lůžek Roky Tempo růstu (v %) Bazický index (v %) 2000 X 100 2001 100,65 100,65 2002 101,20 101,86 2003 100,11 101,97 2004 97,11 99,03 2005 99,99 99,03 57

2006 101,95 101,03 2007 102,27 103,26 2008 103,35 106,72 2009 99,20 105,86 2010 96,98 102,66 2011 102,75 105,49 2012 102,29 107,90 2013 X X Zdroj: vlastní zpracování Je třeba říci, že v České republice se dlouhodobě absolutní kapacitní ukazatel, kterým kapacita lůžek je nijak extrémně neměnil, ale stále více se přibližuje hranici 0,5 mil. lůžek. Nejnižším počtem v ukazateli kapacity lůžek byl rok 2008 s počtem 433 211, naopak nejvyšším byl rok 2012 s počtem lůžek 472 015. Bohužel se nepodařilo shromáždit veškerá data, z toho důvodu není rok 2013 uveden. 2.1.6 Nejvýznamnější zdrojové země příjezdového CR v ČR v daném období Tabulka č. 13: Nejvýznamnější zdrojové země v daném období Roky Pořadí Zdrojové země Počet 1. Německo 1 508 068 2000 2. Polsko 332 933 3. Nizozemsko 314 153 1. Německo 1 651 671 2001 2. Polsko 382 436 3. Itálie 317 320 1. Německo 1 451 325 2002 2. Polsko 349 374 3. Spojené království 305 676 58

1. Německo 1 439 124 2003 2. Spojené království 412 402 3. Polsko 291 344 1. Německo 1 569 369 2004 2. Spojené království 650 622 3. Itálie 391 192 1. Německo 1 606 947 2005 2. Spojené království 657 110 3. Itálie 405 079 1. Německo 1 617 431 2006 2. Spojené království 566 225 3. Itálie 399 023 1. Německo 1 549 441 2007 2. Spojené království 565 470 3. Itálie 413 085 1. Německo 1 475 858 2008 2. Spojené království 484 279 3. Ruská federace 418 184 1. Německo 1 393 112 2009 2. Spojené království 371 346 3. Itálie 357 492 1. Německo 1 348 482 2010 2. Ruská federace 414 671 3. Spojené království 368 643 1. Německo 1 386 976 2011 2. Ruská federace 559 021 3. Polsko 371 127 59

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Počet turistů ubytovaných v HUZ 1. Německo 1 420 698 2012 2. Ruská federace 694 138 3. Slovensko 382 595 1. Německo 1 385 398 2013 2. Ruská federace 759 138 3. Slovensko 395 352 Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ Graf č. 6: Nejvýznamnější zdrojové země příjezdového CR v ČR od r. 2000 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 roky Německo Ruská federace Slovensko Polsko Spojené království Itálie Nizozemsko Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky č. 13: Nejvýznamnější zdrojové země v daném období je zřetelné, že nejvýznamnější zdrojovou zemí příjezdového cestovního ruchu v České republice je dlouhodobě, vlastně v celém sledovaném období Německo. Mezi další významné zdrojové 60

země patří Spojené království a Itálie. Bohužel tyto státy, v návštěvnosti poslední roky stagnují a není pro ně destinace Česká republika již tak atraktivní a turisté těchto zemí vyhledávají (bohužel) destinace jiné. Oproti tomu turisté z Ruské federace začínají přijíždět do České republiky v hojnějším počtu, než na začátku sledovaného období a vzhledem k trhu cestovního ruchu v České republice jde o pozitivní jev, protože i z dat ČSÚ je jasné, že turisté z Ruské federace nejen, že zvyšují průměrnou dobu přenocování, která je nejvyšší (u turistů z Ruské federace jde např. v Karlovarském kraji o dobu sedmi dnů v průměru, což je nejvyšší počet dní strávený v České republice ze strany zahraničních turistů vůbec) v poměru s ostatními státy, ale také díky této klientele se nám také zvyšují devizové příjmy, protože tito turisté poměrně dost v České republice také utrácejí. 2.1.7 Průměrná doba přenocování turistů dle jednotlivých let Tabulka č. 14: Průměrná doba přenocování turistů Roky Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ, MMR Průměrná doba přenocování turistů (ve dnech) 2000 4,1 2001 3,5 2002 3,6 2003 3,5 2004 3,3 2005 3,3 2006 3,3 2007 3,2 2008 3,1 2009 3,1 2010 3,0 2011 3,0 2012 2,9 2013 2,8 61

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Vývoj průměrné doby přenocování zahraničních turistů Graf č. 7: Průměrná doba přenocování zahraničních turistů dle jednotlivých let p o č e t d n í 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Průměrná doba přenocování zahraničních turistů dle jednotlivých let Zdroj: vlastní zpracování roky Řetězový a bazický index: Průměrná doba přenocování turistů Tabulka č. 15: Průměrná doba přenocování turistů Roky Tempo růstu (v %) Bazický index (v %) 2000 X 100 2001 85,37 85,37 2002 102,85 87,80 2003 97,22 85,37 2004 94,28 80,49 2005 100 80,49 2006 100 80,49 2007 96,96 78,04 2008 96,88 75,61 2009 100 75,61 2010 96,77 73,17 2011 100 73,17 2012 96,66 70,73 62

Zdroj: vlastní zpracování 2013 96,55 68,29 V grafu č. 7: Průměrná doba přenocování zahraničních turistů dle jednotlivých let je zřejmý klesající trend v počtu přenocování. Zahraniční turisté, ačkoliv využívají služeb HUZ, jejich doba se neustále zkracuje. Rok 2000 měl průměrnou hodnotu přenocování 4,1 dne a od té doby stále klesá. V roce 2013 byla průměrná doba přenocování zahraničních hostů už pouze 2,8 dne. 2.1.8 Průměrná doba pobytu turistů v ČR Tabulka č. 16: Průměrná doba přenocování turistů Roky Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ Průměrná délka pobytu (počet dní) 2000 5,1 2001 4,5 2002 4,6 2003 4,5 2004 4,3 2005 4,3 2006 4,3 2007 4,2 2008 4,1 2009 4,1 2010 4,0 2011 4,0 2012 3,9 2013 X 63

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Vývoj průměrné doby pobytu turistů Graf č. 8: Průměrná doba pobytu turistů v ČR p o č e t d n í 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Průměrná doba pobytu turistů v ČR roky Zdroj: vlastní zpracování Řetězový a bazický index: Průměrná doba pobytu turistů Tabulka č. 17: Průměrná doba pobytu turistů Roky Tempo růstu (v %) Bazický index (v %) 2000 X 100 2001 88,24 88,24 2002 102,22 90,20 2003 97,83 88,24 2004 95,56 84,31 2005 100 84,31 2006 100 84,31 2007 97,67 82,35 2008 97,62 80,39 2009 100 80,39 64

2010 97,56 78,43 2011 100 78,43 2012 97,50 76,47 2013 X X Zdroj: vlastní zpracování Nejen v ukazateli Průměrná doba přenocování má podobu klesající křivky, ale bohužel také i v ukazateli Průměrná doba pobytu turistů v ČR. Taktéž, jako v předešlém ukazateli je nejvyšší hodnota v prvním sledovaném roce, tedy roce 2000. Průměrná doba pobytu byla v roce 2000 delší, než 5 dní. Každým dalším rokem tento průměr znatelně klesá. Výjimkou byly roky 2004, 2005 a 2006, kdy hodnota dosahovala průměru 4,3 dne. V roce 2008 a 2009 také nedošlo ke změně a hodnota 4,1 dne se neměnila. Posledními roky, kdy nedošlo ani k nárůstu, ani k poklesu byly roky 2010 a 2011, kdy se tato hodnota rovnala 4 dnům. Tento fakt je velikým problémem, protože ačkoliv zahraničních turistů stále přibývá a za loňský rok se jednalo zatím o nejvyšší počty příjezdového cestovního ruchu, i návštěvnosti HUZ., turisté zde již v průměru nestráví delší dobu, než v průměru 3,9 dne (data z roku 2012). Tuto krátkou dobu pobytu opět přisuzuji globální hospodářské krizi, protože z tabulky i grafu je evidentní, že od roku 2004 do začátku této krize průměrná doba pobytu oscilovala kolem 4,3 dne. Průměrná doba pobytu začala klesat od roku 2007, protože krize se projevovala v každé části světa v jiném období, může být například rok 2007 a 2008 způsoben převážně mimoevropskými turisty a další roky turisty evropskými, případně českými. 2.2 Analýza finanční podpory cestovního ruchu z veřejných zdrojů V podkapitole 2.2 Analýza finanční podpory cestovního ruchu z veřejných zdrojů, budu navazovat na jednotlivé podprogramy, které byly uvedeny v teoretické části v kapitole 1.2 Financování CR. 65

2.2.1 Národní programy pro čerpání finančních prostředků na podporu CR Státní program podpory CR Tohoto nástroje využívalo MMR, a díky tomuto nástroji bylo možné podporovat rozvoj cestovního ruchu. Státní program podpory cestovního ruchu (SPPCR) byl schválen 1. listopadu 2000 usnesením vlády č. 1075. Realizace programu začala v roce 2001. V roce 2004 na základě usnesení vlády č. 110 ze dne 4. února 2004 bylo schváleno pokračování realizace programu i včetně zaměření jednotlivých podprogramů v letech 2004-2007. Podprogramy jsou zaměřeny na: rozvoj lázeňství, doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně rekreační aktivity, a na podporu prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu. 21 Z důvodu realizace programu až v roce 2001 lze tedy uvádět finanční podporu z veřejných zdrojů až od tohoto roku, nikoliv od roku 2000. Tabulka č. 18: Státní program podpory CR Roky Finanční podpora (v mil. CZK) 2001 270,6 2002 242,4 2003 163,8 2004 164,9 2005 140,1 2006 260,5 21 MMR. Státní program podpory cestovního ruchu [online] 2014. Dostupné na internetu: http://www.mmr.cz/cs/podpora-regionu-a-cestovni-ruch/cestovni-ruch/programy-dotace/statni-programpodpory-cestovniho-ruchu 66

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Zdroj: vlastní zpracování dle MMR 2007 23,6 Celkem za období 1 265,9 Ve Státním programu podpory cestovního ruchu jde o poměrně vysoké finanční částky z národních zdrojů, vzhledem k tomu, že dříve víceméně podpora cestovního ruchu v České republice nebyla a také k tomu, že od poloviny tohoto období byly již přislíbeny a schváleny finanční prostředky z fondů Evropské unie v řádech miliard korun. Do roku 2006 šlo o klasické čerpání peněz z tohoto programu na jednotlivé projekty. V roce 2007 je zřejmý propad a to téměř jedenáctinásobně oproti roku předešlému. K tomuto snížení došlo ale pouze kvůli dočerpávání finančních prostředků ze Státního programu podpory CR, které trvaly právě do roku 2007. Vývoj finanční podpory ze SPPCR Graf č. 9: Státní program podpory CR 2000-2007 300 250 200 mil. CZK 150 100 50 0 roky Finanční podpora v mil. CZK Zdroj: vlastní zpracování 67

Národní program podpory cestovního ruchu 2010 2015 Hlavním cílem Národního programu podpory cestovního ruchu je vytvořit nástroj, který efektivním způsobem přispěje k podpoře sociálního cestovního ruchu. Jedná se o systémovou dotaci ze státního rozpočtu poskytovanou podnikatelským subjektům na vymezené aktivity podporující sociální cestovní ruch. Rozhodnutím ministryně pro místní rozvoj č. 61/2014 ze dne 23. 4. 2014 byl schválen seznam navržených akcí k poskytnutí dotace z Národního programu podpory cestovního ruchu, podprogramu Cestování dostupné všem. 22 Národní program podpory cestovního ruchu má sice konec období v roce 2015. Protože v tomto případě lze dotace rozdělit na jednotlivé roky, bude zohledňován tento program pouze do roku 2013, aby korespondoval se zvoleným obdobím v této práci. Tabulka č. 19: Národní program podpory CR Roky Finanční podpora (v mil. CZK) 2010 64,325 2011 68,071 2012 48,385 2013 52,828 Celkem za období 233,609 Zdroj: vlastní zpracování dle MMR V Národním programu podpory cestovního ruchu již nedochází k tak vysokému uvolňování finančních prostředků, jako tomu bylo v předešlém programu na podporu CR a to proto, že v programovacím období 2007 2013 byla České republice alokována rekordní částka z veřejných zdrojů. 22 MMR. Národní program podpory cestovního ruchu [online] 2014. Dostupné na internetu: http://www.mmr.cz/cs/podpora-regionu-a-cestovni-ruch/cestovni-ruch/programy-dotace/narodni-programpodpory-cestovniho-ruchu-(2010-201 68

2010 2011 2012 2013 Vývoj finanční podpory z Národního programu podpory CR Graf č. 10: Národní program podpory CR 2010-2013 80 000 000 70 000 000 60 000 000 50 000 000 v CZK 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000 0 roky Finanční podpora v CZK Zdroj: vlastní zpracování 2.2.2 Jednotlivé programy EU, pro čerpání finančních prostředků na podporu CR Programové období 2004 2006 V programu 2004-2006 byla alokace finančních prostředků z veřejných prostředků ve dle dostupných zdrojů 7,4 mld. Kč a tato částka byla rozdělena ve strukturálních fondech, konkrétně ve Fondu soudržnosti a Iniciativy Společenství. Bohužel stejně jako v následujícím případě nebylo možné rozdělit tuto podporu na jednotlivé roky pro další zkoumání. Programové období 2007 2013 K Operačnímu programu na období 2007 2013 nebylo možné dohledat přidělené finanční částky dle jednotlivých let. Celková částka k čerpání za toto období dosahuje však 69

38,3 mld. Kč, která je rozčleněna v jednotlivých programech (ROP, IOP, přeshraniční spolupráce a program rozvoje venkova). Vývoj finančních alokací programovacích období Graf č. 11: Finanční alokace pro jednotlivá období v mld. CZK 40 35 30 25 v mld. CZK 20 15 10 5 0 38,3 7,4 Program 2004-2006 Program 2007-2013 období Finanční alokace pro jednotlivá období v mld. CZK Zdroj: vlastní zpracování 2.3 Celková výše podpory z veřejných zdrojů od roku 2000 V této části práce dochází k nástinu modelového příkladu a stejně tak tomu bude i v další kapitole. Vysvětlení tohoto kroku, viz níže. Částka z Podpory operačního programu, období 2004 2006 bude stejně jako Operační program 2007-2013 přerozdělen na jednotlivé roky. Celková alokace na jednotlivá období bude zprůměrována počtem let trvání každého jednotlivého období. V období 2004 2006 bude rozdělena částka 7, 3 mld. Kč na období 3 let a v období 2007 2013 se jedná o částku 38,3 mld. Kč, která bude taktéž rozdělena na roky, tzn. období 7 let. Částky budou zaokrouhleny na dvě desetinná místa. Tento krok byl podnícen faktem, že v obou případech nejsou k dispozici konkrétní částky k jednotlivým rokům. Za tyto roky proto 70

přistupuji ke kroku průměrné výše financování. Z dostupných zdrojů ale vyplývá, že období mezi lety 2007-2010 má nižší význam z pohledu finanční podpory, nežli zbývající část období, které je od roku 2011 2013 podstatně vyšší a samozřejmě se využívá pravidla n+2/(n+3), což znamená, že každá alokace může být čerpána ještě 2/(3) roky po uplynutí daného období, které Evropská unie stanovila. Tabulka č. 20: Celková finanční podpora z veřejných zdrojů od roku 2000 (v mil. CZK) Roky Finanční podpora z národních zdrojů Finanční podpora ze zdrojů EU Celková výše finanční podpory za jednotlivý rok 2000 X X X 2001 270,6 X 270,1 2002 242,4 X 242,4 2003 163,8 X 163,8 2004 164,9 2 466,66 2 631,56 2005 140,1 2 466,66 2 606,76 2006 260,5 2 466,66 2 727,16 2007 23,6 5 471,43 5 495,03 2008 X 5 471,43 5 471,43 2009 X 5 471,43 5 471,43 2010 64,325 5 471,43 5 535,75 2011 68,071 5 471,43 5 539,50 2012 48,385 5 471,43 5 519,82 2013 52,828 5 471,43 5 524,26 Celkem 1 499,509 45 699,99 47 199,499 Zdroj: vlastní zpracování V tabulce č. 18: Celková finanční podpora z veřejných zdrojů od roku 2000 (v mil. CZK) je evidentní rozdíl ve výši poskytnutých finančních prostředků před a po vstupu do Evropské unie a možnosti čerpání z jejích fondů. Na začátku vybraného období, konkrétně v roce 2001 byla finanční podpora z národních veřejných zdrojů nejvyšší za celé sledované období, nejnižší pak v roce 2007, kdy se pouze dočerpávaly finanční prostředky ze SPPCR na jednotlivé projekty. Rok 2001 byl nejvyšším finančním přínosem pro podporu 71

cestovního ruchu s částkou 270,6 mil. Kč, druhá nejvyšší částka byla poskytnuta v roce 2006 a to ve výši 260,5 mil. Kč. Během celého období programu SPPCR byly finance z veřejných zdrojů v celkové výši téměř 1,3 mld. Kč. Samozřejmě částka měla být původně nižší vzhledem k prvotnímu plánu SPPCR, který měl probíhat pouze do roku 2004 a to zřejmě z důvodu očekávání možného financování ze zdrojů Evropských fondů. V době kdy bylo rozhodnuto o pokračování tohoto programu, v roce 2004, se Česká republika stala členem Evropské unie a mohla tedy po vytvoření několika důležitých dokumentů již z fondů čerpat finanční prostředky. Po ukončení SPPCR nebylo rozhodnuto o dalším prodloužení, z důvodu začínajícího programovacího období Evropské unie 2007 2013, kdy bylo České republice přislíbeno téměř 40 mld. Kč a bylo rozhodnuto, že vzhledem k takové finanční částce nebude třeba poskytovat finance z národních zdrojů. Vše se ale změnilo s nástupem roku 2010 a Národním programem podpory cestovního ruchu. Financování již nebylo hlavní prioritou pro oblast cestovního ruchu z pohledu státu, ale pouze doplňkové k již čerpaným finančním částkám z fondu Evropské unie. Suma obdržená jednotlivými subjekty z Národního programu podpory cestovního ruchu byl téměř 5,5 krát nižší, než z Národního programu podpory cestovního ruchu z let 2000 2004. Šlo o částku přesahující 230 mil. Kč. Za to finanční podpora z fondů Evropské unie celkem činila téměř 46 mld. Kč od roku 2004 do roku 2013. Ve zkráceném období 2004 2006 dosahovala částka 7,4 mld. Kč a V programovacím období 2007 2013 se tato částka pohybovala nad hranicí 38 mld. Kč. Přepočítaná částka z období 2007 2013 na každý rok je minimálně 2,2 krát vyšší než za 3leté programovací období, které tomuto období předcházelo. Nejvyšší částka, která byla v období 2000 2013 v tomto modelovém příkladu poskytnuta byla v roce 2011, kdy z národních zdrojů bylo vyčleněno přes 68 mil. Kč a z fondů Evropské unie téměř 5,47 mld. Kč. Celkem tato částka za celý rok 2011 byla 5,54 mld. Kč. Za celé období 2000 2013 bylo z obou sledovaných veřejných zdrojů poskytnuto na podporu cestovního ruchu v České republice poskytnuto přes 47, 2 mld. Kč. Z toho podpora z národních fondů činila v období 2000 2013 cca 1,5 mld. Kč. Podpora z fondů Evropské unie v jednotlivých obdobích téměř 46 mld. Kč. 72

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf č. 12: Celková výše finanční podpory z veřejných zdrojů za období 2000 2013 (modelový příklad) 6 000 5 000 4 000 v mil. CZK 3 000 2 000 1 000 0 roky Celková výše finanční podpory z veřejných zdrojů (v mil. CZK) Zdroj: vlastní zpracování 2.4 Závěrečné srovnání statistických ukazatelů cestovního ruchu s celkovým objemem finančních prostředků za období 2000 2013 V této kapitole nastíním modelový příklad možné závislosti financování z veřejných zdrojů s jednotlivými ukazateli pomocí korelační analýzy. Korelační analýza se zabývá mírou závislosti náhodných dat. Standardním výstupem, který bude i výstupem těchto jednotlivých korelačních analýz bude koeficient, popisující míru závislosti tzv. korelační koeficient (značíme: r). Vztah mezi znaky, či veličinami může být kladný nebo záporný. Korelační koeficient může nabývat hodnot v rozmezí (-1 r 1). Výsledná hodnota, blížící se hodnotě korelačního koeficientu (-1) značí zcela nepřímou závislost, což znamená, že čím více se v první skupině znaků hodnoty zvětší, tím více se zmenší hodnoty ve skupině druhé. Za to hodnota korelačního koeficientu (+1) značí zcela přímou závislost. Pokud je tento koeficient roven 0, pak mezi znaky není žádná statistická lineární závislost, která by se dala zjistit. Pomocí míry korelace lze v další části diplomové práce poměřit 2 proměnné. V každém uvedeném případu půjde o nezávislou proměnnou: Celková výše 73