Výživa psů 27. 2. 2010 Havlíčkův Brod

Výživa psů 27. 2. 2010 Havlíčkův Brod MVDr. František Špruček, Ph.D. Veterinární klinika pro psy a kočky v Olomouci

Zoologické zařazení psovitých šelem Podkmen: Obratlovci Třída: Savci Řád: Šelmy Carnivora Čeleď: Psovití Rod: Canis Druh Šakal Pes domácí Canis familiaris Vlk obecný Canis lupus Kojot Pes Dingo

Fylogenetický vývoj (Canis lupus familiaris)

Fylogenetický vývoj První fosilní nálezy před 40-60 miliony let (3 typy psů) První vymřel před 15 miliony let Druhý vymřel před 2,5 miliony let Třetí vlk první nález před 7 miliony let Transformace vlka na psa před 130 000 lety Domestikace před 12-15 tisíci lety Umělá evoluce v polovině 18. stol.

Před 45 65 milióny let žili na zemi primitivní masožraví savci, zvaní Miacidové

Před 30 40 mil. let se z rodu Miacis vyvinula psovitá šelma Cynodictis, ze které se vyvinul předek vlků

Tomarctus žil přibližně před 20 miliony lety, byl veliký asi jako liška.

Znaky masožravce

Fylogenetický vývoj Canis familiaris pes domácí Postupný vývoj psa domácího z šedého vlka Společný fylogenetický původ 78 chromozomů Mezidruhové křížení (plodné potomstvo) Domestikace Náhodné křížení Cílené křížení (400 plemen)

Plaketa nález z Mezopotánie

Fylogenetický vývoj Odlišnosti psů v porovnání s vlkem jsou způsobeny: Dědičnost znaků kvantitativních polygenie Mutace znaků kvalitativních monogenie Zmenšení hmotnosti mozku u psů až o 30 % Vlčice monoestrická X Fena diestrická Změna délky a struktury srsti (zbarvení) Změna tvaru ušních boltců Výskyt kožních řas a záhybů Většina vlků má klešťový skus Změny vzorce chování (etogram), neotenie Změna hlasových projevů (psi štěkají x vlci kňučí a vyjí)

Pohyb vlka a psa

Kosterní nálezy psa a člověka pohřebiště

Kostra vlka Kostra psa

Zuby vlka

Čelisti a zuby psa Chrup dospělého psa má 42 zubů. Zubní vzorec mléčného chrupu: 313 horní čelist (polovina) 313 dolní Zubní vzorec trvalého chrupu: 3142 horní čelist (polovina) 3143 dolní

Formování variability plemen (největší rozsah v polovině 19. stol.) Rozluštění psího genomu 99,8 % genomu je totožných Genom psa je 2,4 Gb Analýza DNA Haplotyp na chromozomu 15 Rozhodující význam pro velikost psů Uvnitř tohoto haplotypu identifikována mutace genu igf1 determinující velikost, vzrůst psa Evoluční biologie objeveny tzv. tandemové repetice

78 chromozomů psa

Formování variability plemen (největší rozsah v polovině 19. stol.) Soubor znaků (vlastností) nazýváme fenotyp Genotyp + vnější prostředí = fenotyp Geny velkého účinku kvalitativní znaky určeny jedním genem (nemá vliv k prostředí) Geny malého účinku na vzniku jednoho znaku se podílí více genů (velký vliv vnějšího prostředí) Např. DKK, progresivní retinální atrofie, atopické dermatitidy

Vliv prostředí a genetiky dědičnosti Vzorec chování Schopnost učení, výška, hmotnost, velikost Krevní skupiny, barva srsti Úraz DKK, cukrovka chudozubost Fenylketonurie

Dnešní plemena - FCI Dnes 400 plemen psů Skupina I. Plemena ovčácká, pastevecká a honácká Skupina II. Pinčové, knírači, plemena molossoidní (dogovitá plemena typu mastina), švýcarští salašničtí psi Skupina III. Teriéři Skupina IV. Jezevčíci Skupina V. Špicové, severská plemena Skupina VI. Honiči a barváři Skupina VII. Ohaři Skupina VIII. Slídiči a retrívři Skupina IX. Plemena společenská Skupina X. - Chrti

Společné znaky psa a vlka, které se nezměnily ani během fylogenetického vývoje Počet chromozomů 78 Zuby anatomie, počet 42 Složení slinných žláz v (mordě není ptyalin) Složení žaludečních šťáv (kyselé prostředí) Potřeba živočišné bílkoviny (N-látky) Délka zažívacího aparátu - krátký Metabolismus v játrech a funkce ledvin

Fyziologie trávení Smyslové vjemy Čich, zrak, chuť, sluch, hmat Dutina ústní tvorba, složení a funkce slin Jícen Peristalitika, sfinkter kardie Žaludek Trávení bílkovin Tenké střevo Trávení tuků a cukrů (pankreat a jaterní žluč) Tlusté střevo Absorpce vody, bakteriální kolonie

Fyziologie zpracování potravy v dutině tlamní - mordě Složení slin Funkce Proces tvorby slin Řízení sekrece slin

Trháky u psa P 4 v horní čelisti a M 1 v dolní čelisti

Fyziologie trávení v žaludku Závisí na skladbě potravy (obsahu živin) Trávení bílkovin Proteiny na peptidy Peptidy na aminokyseliny Sekrece HCl a proteáz

Zažívací ústrojí

Žaludek Funkce skladování, mechanické a chemické zpracování Objem žaludku 50-2000 ml, při příjmu potravy až 1 8 l Po 20min. 1 hod. začíná žal. peristaltika rozmělňování a promíchávání => chymus

Žaludek Žaludeční šťáva 2-3 litry denně Prázdný žaludek kyselé ph Parietální a hlavní (peptické) buňky Složení: proteolytické enzymy (pepsiny), vnitřní (intrinsic) faktor, mucin, HCl, voda, ionty, žal. lipáza,

Cefalická fáze

Gastrická fáze

Intestinální fáze

Fyziologie trávení v tenkém střevě Trávící enzymy Z pankreatické žlázy slinivky břišní Trávení cukrů amylázy Trávení tuků lipázy Z jater žluč (není enzym) Žlučové kyseliny (odpadní produkty) Emulzifikace tuků Řízení sekrece trávících šťáv

Tenké střevo

Pankreas slinivka břišní 2 hl. funkce Endokrinní glukagon, inzulin Exokrinní pankreatická šťáva (1-2l) Složení: voda, HCO3, trávicí enzymy Papilla Vateri, ductus accessorius

Játra 3 hlavní funkce Metabolická funkce Hematologická funkce Produkce žluče Složení žluče Voda, bilirubin, žlučové kyseliny 500 600 ml žluči o neutr. až slabě kyselém ph

Žlučník Tvorba žluče: dva mechanismy A) závislý na žlučových kyselinách B) nezávislý na žlučových kyselinách Žlučník koncentrace žluči asi 12x (40 80 ml) Kontrakce a vyprázdnění Reflexivně, humorálně - CCK Sekretin stimuluje tvorbu žluče v játrech (choleretika) Silné podněty pro vylučování žluče Tuky v potravě, vaj. žloutek, MGSO 4 (cholagoga) a také proteiny Žlučí se vylučují i cizorodé látky

Řízení žaludeční peristaltiky a sekrece V klidu nervus vagus Po příjmu potravy aktivace žaludeční sekrece 1. reflexní fáze - cefalická 2. žaludeční fáze gastrická 3. intestinální fáze

Fyziologie trávení v tlustém střevě Reabsorpce tekutin vody Formování stolice konzistence Bakteriální mikroflóra úloha vlákniny

Tlusté střevo Tenké střevo => ileocekální chlopeň => tlusté střevo => rektum Hl. funkce: Vstřebávání iontů a vody (80 90 %) Skladování zbytků chymu Tvorba a defekace stolice Produkce vitaminu K Pohyby tlustého střeva: Místní mísící Celkové peristaltické Regulace - reflexní, parasympatikus(+) Bakterie: štěpení rostlinné vlákniny, tvorba vitaminu K, B1 a B2, střevní plyny

Vstřebávání živin Dutina ústní neprobí Žaludek v omezeném množství Tenké střevo Cukry monosacharidy - duodenum, proximální jejunum (sekundární aktivní transport) Tuky micely (žluč. kyseliny + monoacylglyceroly a MK) => membrána erytrocytů => rozpad (MK a monoacylglyceroly projdou přes střevní stěnu, žl. kyseliny se vrací do lumen střeva) MK o kratkémřetězci => do krve MK o delším řetězci => znovu vytváření triacylglycerolů a tvorba chylomiker => lymfa => krev Proteiny AMK - sekundární aktivní transport

Tenké střevo Vstřebávání živin Voda po osmotickém gradientu do enterocytů Ionty jednomocné - snadno - dvojmocné obtížně aktivní transport Sodík osmotický gradient, kotransport s Cl-, AMK či glukózou, antitransport s K+ a H+ ionty Chloridy rychlá resorpce v duodenu a jejunu pasivní difúze Železo aktivní resorpce v tenkém střevě (podmínka redukce trojmocného FE v žaludku pomocí HCl na dvojmocné) Vápník v duodenu aktivní vstřebání v závislosti na hormonálním řízení kalcitriolem Vitaminy rozpustné ve vodě duodenum - rozpustné v tucích společně s tuky do lymfy Vitamin B12 terminální ileus Tlusté střevo 1500 ml tráveniny většina se vstřebá (voda, ionty, žluč. kyseliny, vitamin K)

Masožravec x Všežravec

Formy krmení psa Dietologický servis Krmivo Kompletní Doplňkové Aditivní přísady Komerční Připravené doma

Formy krmení psa Rozdělení komerčních krmiv Suché - obsah vody do 15 % Polochué obsah vody 15-30 % Vlhké (konzervované) obsah vody nad 75 %

Definice kompletního krmiva dle AAFCO* Nutričně vyvážené krmivo uspokojující základní životní potřeby zvířete bez jakýchkoliv přídavků s výjimkou vody Energetické složky krmiva Bílkoviny Tuky Sacharidy Denní kalorická potřeba Potřeba živin ve vztahu k metabolizovatelné energii *AAFCO = Association of American Feed Control Officials (Sdružení amerických kontrolních úřadů pro výživu)

Složení potravy Glycidy cukry (sacharidy) Zdroj energie Fyziologický příjem v potravě oxidace Zvýšený příjem ukládání glykogenu v játrech Další zvýšený příjem ukládání v tukové tkáni Glykemický index potravin Adaptace na zvýšený příjem glycidů v potravě Receptory sacharidů (intracelulární receptor)

Složení potravy Lipidy - tuky Triglyceridy a cholesterol Volné mastné kyseliny ketolátky Kyselina linolenová a arachidová Adaptace na zvýšený podíl tuku v potravě Receptory pro mastné kyseliny (intracelulární receptory)

Složení potravy Bílkoviny dusíkaté látky (N-látky) Bílkoviny živočišného původu Nezastupitelné Nepostradatelné Nenahraditelné Aminokyseliny Postradatelné neesenciální Nepostradatelné esenciální (nutno dodat v potravě) Receptory aminokyselin (intracelulární receptory)

Nejčastější formy krmení Přirozená strava Syrové maso Vařené maso Granulovaná strava Jako hlavní komponenta Kombinace s konzervami Kombinace s vařenou stravou

Syrové maso

Přirozená strava Syrové maso Živočišná bílkovina (aminokyseliny) Obsah tuku (stravitelnost, chutnost) Přednosti v konzumu syrového masa Zdravotní problémy spojené s konzumem syrového masa Množství přijatého masa v krmné dávce Nutné minerální doplňky Hygienické aspekty (jatka, skladování apod.)

Přirozená strava Vařené maso Kulinářské zpracování (teplotní režim) Živočišná bílkovina (denaturace a degradace) Obsah tuku (vařením zvýšení stravitelnosti, chutnosti) Nevýhody v konzumu vařeného masa Zdravotní problémy spojené s konzumem syrového masa Množství přijatého masa v krmné dávce Nutné minerální doplňky

Granulované krmivo

Granulovaná strava co je třeba vědět o granulovaném krmivu 1. Naučit se číst etikety na pytlích 2. Neuspokojit se jen s informacemi výrobce a prodejce 3. Procentuální zastoupení živočišných bílkovin v celkovém množství 4. Zdroje lehce stravitelných polysacharidů 5. Tuky 6. Vláknina 7. Vitaminy

Granulovaná strava co je třeba vědět o granulovaném krmivu 8. Vápník a fosfor 9. Chelátové stopové prvky 10. Probiotika 11. Enzymy 12. Zelenina 13. Glukosamin, chondroitin a keratin 14. Konzervanty

Granulovaná strava Hodnocení kvality Obsah živočišné bílkoviny (70-90 %) Kvalita živočišné bílkoviny Technologie výroby granulí Konzistence a velikost granulí Deklarace složení granulí Z hlediska množství zastoupení jednotlivých komponent (maso, obiloviny, doplňky) Výhody spojené s krmením granulované potravy

Výhody spojené z krmením granulované potravy Jednoduchá skladovatelnost Lehká manipulovatelnost Rychlá příprava Jasná deklarace složení Dobrá prodejní dostupnost Cena (ve většině případů cena odráží kvalitu, Chutnost krmiva

Granule Obilný šrot nebo maso? 1 kg granulí = 700 g obilného šrotu + živočišné odpady Náklady na výrobu = 5 kč/kg 1 kg granulí = 450 g živočišné bílkoviny (zapotřebí min. 2,5 kg čerstvého masa) + živočišné odpady + obilný šrot, brambory Náklady na výrobu = 250 kč/kg

Víte čím krmíte?

Kdo z vás si přečte na etiketě složení granulí?

Rozumíte informacím, které jsou na etiketě?

Víte v jakém pořadí jsou seřazeny jednotlivé složky krmiva?

Informují vás prodejci pravdivě o složení granulí?

Granule Nákupní ceny (orientační) Do 50 kč/kg obilní šroty Do 100 kč/kg obilní šroty + odpad živočišného původu Do 150 kč/kg odpady živočišného původu + šrot + svalovina Do 200 kč/kg živočišný odpad + svalovina + obilní šroty Do 250 kč/kg svalovina + živočišný odpad + obilní šroty Do 300 Kč/kg svalovina + živočišný odpad (v poměru 70:20), obiloviny, brambory (10 %)

Granule Zastoupení jednotlivých živin 40-50 % bílkovin (2/3 živočišného původu) 20-40 % tuku 10-20 % cukry 4 % popeloviny 2 % vlákniny Stravitelnost 90 %

Granule Zastoupení jednotlivých živin Potřeba na 1 kg živé hmotnosti 4 g bílkoviny 22 g = 4OO kcal ME min. potřeba 60 g = 1000 kcal ME požadavek na dospělé zvíře Pozn.: Dnes se uvádí zastoupení jednotlivých aminokyselin Potřeba na 1 kg živé hmotnosti 1,5 g tuku 5,5 g = 400 kcal ME (8-20 % v sušině) min. potřeba EMK kyselina linolová = 2,5 % (1 kg 150 mg) Potřeba na 1 kg živé hmotnosti 0 g cukru (není potřeba) Skutečnost 5-10 g / kg živé hmotnosti 40-50 % ME

Fyziologické funkce bílkovin V syrovém mase Ve vařeném mase V odpadech živočišného původu V kvalitních granulích (75 % živočišné bílkoviny)

Stavební a ochranné Fyziologické funkce živočišných bílkovin Kolagen v kostech a pojivové tkáni Elastiny ve šlachách a kůži Keratiny ve vlasech a nehtech Fosfolipoproteiny jako součást buněčných membrán Transportní a skladovací Transferin přenášející Fe Feritin jako zásoba Fe Albuminy jako nosiče minerálních látek Hb s vázaným Fe v molekule Lipoproteiny a fosfolipoproteiny přenášející tuky

Fyziologické funkce živočišných bílkovin Mechanicko-chemické Laktin a myozin jako kontraktilní bílkoviny svalů, stavební bílkoviny kostí, bílkoviny podílející se na srážení krve Řídící a regulační Obranné a ochranné

Zpracování bílkovin v trávicím traktu Trávením v zažívacím traktu se bílkoviny z potravy hydrolyzují na krátké peptidy a aminokyseliny, které se vstřebávají a zužitkovávají tkáněmi. Degradaci bílkovin a peptidů umožňují hydrolyticky účinné peptidázy, nazývané také proteázy nebo proteolytické enzymy. Specifičnost proteáz není stejná. Podle místa působení peptidázy je rozdělujeme na endopeptidázy a exopeptidázy.

Zpracování bílkovin v trávicím traktu Endopeptidázy Pepsinogen, trypsinogen, chymotrypsinogen štěpí polypeptidové řetězce na kratší řetězce peptidů. Jejich působením nevznikají volné aminokyseliny Exopeptidázy Karboxypeptidázy, aminopeptidázy, dipeptidázy pokračují ve štěpení řetězců naštěpených endopeptidázami až na jednotlivé volné aminokyseliny Endopeptidázy i exopeptidázy jsou vytvářeny jako inaktivní proenzymy a musí být aktivovány (kyselým prostředím) na aktivní enzymy.

Zpracování bílkovin v trávicím traktu Žaludek: Kyselina chlorovodíková žaludeční šťávy aktivuje 3 pepsinogeny žaludečních žlázek na 8 různých pepsinů, které štěpí velké molekuly bílkovin (vznikají proteázy a peptony) Chymozin způsobuje srážení mléka, sraženina je trávena pepsinem Tenké střevo: Enteropeptidázy mění neúčinný trypsinogen a chymotrypsinogen na aktivní formu trypsin a chymotrypsin

Zpracování bílkovin v trávicím traktu Pankreas: Trypsinogen, chymotrypsinogen, karboxypeptidáza, elastáza (trávení elastinu přítomného pouze v živočišných produktech), ribonukleáza, deoxyribonukleáza. Tlusté střevo: Zbytky bílkovin podléhají hnilobnému rozkladu. Asi 2 5 % bílkovin se dostává do tlustého střeva v nestráveném stavu, a tedy se neresorbuje.

Zpracování bílkovin v trávicím traktu Trávicími pochody v žaludku, duodenu a tlustém střevě se přijaté bílkoviny štěpí na směs peptidů až dipeptidů s menším podílem volných aminokyselin. Dokončení trávení se odehrává v kartáčovém lemu sliznice tenkého střeva. V něm je přítomno několik finálních enzymů (např. aminopeptidázy, dipeptidázy, leucinaminopeptidáza). Jednotlivé aminokyseliny se dostávají do enterocytu (umožněno přenašeči), z něj do portální žíly, a portálním oběhem do jater, menší podíl aminokyselin se dostane bezprostředně do oběhu (asi 23 %).

Zpracování bílkovin v trávicím traktu V játrech probíhá přestavba aminokyselin - syntéza nových bílkovin a tvorba odpadní močoviny. Výjimku tvoří rozvětvené aminokyseliny leucin, izoleucin a valin, které procházejí játry beze změny a využijí se ve svalech a mozku. Aminokyseliny se do buněk tkání dostávají aktivními transportními mechanizmy, které aktivuje inzulín.

Hovězí maso Významné nutriční hodnoty: Obsah železa a vitaminu B 12 Využitelnost železa z masa 30-35 % Možný výskyt cizorodých chemických látek z důvodu vyššího věku porážených zvířat (kuřata 6-7 týdnů). Důležitý je však poznatek, že ve svalových tkáních se tyto látky kumulují jen nepatrně, naopak k velké kumulaci dochází v ledvinách a játrech.

Energie v krmivu Rozdělení Brutto (hrubá energie) BE Stravitelná energie SE Energie strávená a absorbovaná Metabolizovatelná energie ME Energie organismem skutečně využitelná

Energie v organismu Rozdělení Basal Energy Requirement BER Základní potřebná dávka energie Resting Energy Requirement RER Záchovná potřeba energie Meintenance Energy Requirement MER Potřeba energie pro pro zdravé zvíře s normální aktivitou Daily Energy Requirement DER Denní potřeba energie

Výpočet záchovné potřeby (RER) ME na den Pro psa ME (kcal/den) 2 x (30 x živá hmotnost v kg + 70) = 1340 ME Pro kočku ME (kcal/den) 1,5 x (30 x živá hmotnost v kg + 70)

Denní kalorický příjem Mazlík 110 kcal/kg 0,75 (metabolická masa těla) Aktivní domácí pes 125 kcal/kg 0,75 Neaktivní/kastrovaný pes 90 kcal/kg 0,75

Metabolická váha Hmotnost psa v kg 0,75 Výpočet energetické potřeby psa Pes 20 kg, průměrný domácí mazlík Metabolická váha = 20 kg 0,75 = 9,5 kg Potřeba energie = 9,5 x 110 = 1045 kcal/den Předpoklad struktury stravy: 30 % energie pochází z bílkoviny = 313 kcal 60 % energie z tuku = 627 kcal 10 % energie z uhlovodanů = 105 kcal

Nebezpečí předávkování psa vápníkem Zdravý jedinec hormonální regulace NEHROZÍ PŘEDÁVKOVÁNÍ Zastoupení Ca v granulích x mase Poměr Ca x P Předávkování D vitamínu Onemocnění ledvin, jater

Můžeme krmit psa kostmi? Anatomické složení střeva Jehlový efekt Syrové kosti Množství

Příjem tekutin Voda vstřebávání v tenkém střevě (na kg hmotnosti zvířete 50-70 ml vody) Čistá voda 1 ml/cm střeva za hodinu Osmolalita tekutiny ovlivňuje vyprazdňování žaludku (sacharidů) Koncentrace vyšší než 5 % (glukózy) zpomaluje vyprazdňování tekutiny z žaludku Koncentrace cukrů 10 % výrazně zpomaluje pasáž žaludkem

Desatero výživy štěněte 1. Jiné nároky na výživu než dospělý pes 2. Mimořádně citlivý zažívací trakt 3. Malý žaludek - potřeba krmnou dávku rozdělit na několik porcí 4. Pravidelný čas krmení 5. Pokojová teplota potravy

Desatero výživy štěněte 6. Pravidelná kontrola hmotnosti a přírůstků 7. Konzultace s veterinářem vždy před podáním vitaminů nebo minerálních přípravků 8. Kravské mléko není vhodnou součástí výživy štěňat 9. Po jídle nechte psa vždy odpočívat 10.Všechny zdravotní problémy konzultovat s veterinárním lékařem

Rozdílné požadavky na Ca a P štěňat, rostoucích a dospělých psů

Krmení štěňat Kolostrum první dva dny Pasivní imunizace, žaludek katepsin, lipáza Kolonizace střevní mikroflóry, Odstranění střevní smolky (Mg soli) Mateřské mléko od 2. dne do 3.-6. týdne Bílkovina 7,5 11,7 % Tuk 8,3 9,8 % Cukr 3,1 3,7 % (laktóza tráví pouze štěňata) Energie 528 535 kj/100 g

Krmení štěňat Alternativy do 3 6 týdnů stáří Jiná kojící fena Komerční mléko pro štěňata Vlastní receptury NEDOPORUČUJI Kravské mléko NEDOPORUČUJI Pozor Teplota mléka = Tělesná teplota 38,5 C Četnost podávání každé 3 hodiny

Krmení štěňat Přikrmování od 3. týdne stáří Mléčná instantní kaše Rýžová kaše aj. (dochucení glukopur) Příkrm od 5. do 6. týdne Granule pro štěňata Maso škrábané hovězí maso (syrové) vařené (ztráta živin) Masové konzervy pro štěňata

Krmení štěňat Pevná strava od 6. týdne Granule Konzervy Maso syrové/vařené Doplňky netučný tvaroh, těstoviny

Krmení štěňat zásady Živočišná bílkovina 60-80 % (2/3 z CB) Kvalitní granule nebo maso (požadavek Ca:P 2:1) Maso (Ca:P 1:15) Nutný minerální doplněk Kvantita krmiva (kapacita žaludku) Kvalita složení (zastoupení jednotlivých živin a jejich vzájemný poměr) Potřeba bílkoviny 30 %, tuky 15 %, cukry ne Skutečnost bílkoviny 30 %, tuky 8 %, cukry 40-80 %

Krmení štěňat zásady Dostatek čerstvé pitné vody Odstav 6. 8. týden Pokračovat v krmení od chovatele Postupně přejít na krmivo, které si zvolíme Interval krmení 2-4 měsíce stáří 4-5x 4-6 měsíců 4x 6-12 měsíců 3x Po 1 roce 1-2x Pozn.: Krmení 2x denně (dopělých) lepší konverze živin

Krmení štěňat podle cílové hmotnosti Trpasličí plemena 1-8 kg živé hmotnosti Střední plemena 8-20 kg Velká plemena 20-50 kg Obří plemena 50-90 kg

Krmení štěňat Trpasličí plemena Růst dlouhých kostí (osifikace do 13.-15. měsíce) - Krmit pouze granulemi pro štěňata Výměna zubů (3.-6. měsíc) polyodoncie YT Adaptační syndrom změna prostředí, krmení, majitele (po 1. vakcinaci) Poměr v komerčních granulích Ca:P vyhovující Maso (syrové/vařené) doplnit minerálie Předávkování Ca u zdravých jedinců nehrozí V 6 měsících stáří velikost dospělce (geneticky determinováno)

Krmení štěňat Střední plemena Růst dlouhých kostí (osifikace do 14.-16. měsíce) - Krmit pouze granulemi pro štěňata Výměna zubů (3.-6. měsíc, ukončeno v 7 měsících) zvýšené nároky na minerálie Adaptační syndrom změna prostředí, krmení, majitele Poměr v komerčních granulích Ca:P vyhovující Maso (syrové/vařené) doplnit minerálie Předávkování Ca u zdravých jedinců nehrozí V 8 měsících stáří velikost dospělce (geneticky determinováno)

Krmení štěňat Velká plemena Růst dlouhých kostí (osifikace do 16.-18. měsíce) - Krmit pouze granulemi pro štěňata Výměna zubů (ukončeno v 7 měsících) bez problémů Poměr v komerčních granulích Ca:P nevyhovující Maso (syrové/vařené) doplnit minerálie Předávkování Ca u zdravých jedinců nehrozí (spíše nedostatek Ca osteomalácie, osteoporóza, DKK) V 10 měsících stáří velikost dospělce (geneticky

Krmení štěňat Obří plemena Růst dlouhých kostí (osifikace do 18.-22. měsíce) - Krmit pouze granulemi pro štěňata Výměna zubů (ukončena v 7 měsících) vysoký nárok na minerálie (Ca) a poměr Ca:P Poměr v komerčních granulích Ca:P nevyhovující, nedostatečná suplementace Ca v granulích technologie Maso (syrové s kostí/vařené) doplnit minerálie

Krmení štěňat Obří plemena Předávkování Ca u zdravých jedinců nehrozí (hormonálně řízeno) Parathormon Kalcitonin Nedostatek Ca osteomalácie, osteoporóza, DKK) V 12 měsících stáří velikost dospělce (geneticky determinováno) U štěňat krmná dávka 4 % z celkové hmotnosti U dospělých (ukončení růstu) 2 % z celkové hmotnosti

Nemoci spojené s nesprávnou výživou Problémy v dutině tlamní mordě Problémy s obezitou Střevní problémy Metabolické problémy Vývoj kostry osteomalácie, DKK apod.

Vliv vnějšího prostředí výživy na vývoj zubů a mikroflóry v mordě Polyodoncie Zubní plak Zubní kámen Gingivální aplazie - parodontitis Zubní kaz Halitóza zápach

Zubní kámen psa

Bakterie v mordě psa G-tyčinky Fusobakterie Bakteroidy Protozoe Streptokok mutans Veillonella Vibriony Neisseria Candida Streptokok Stafylokok

Příčiny obezity Energetický příjem = Energetický výdej Kvantitativní Množství přijaté potravy (přídělem 1-2x denně, ad libitum, nepravidelný přísun) Kvalitativní Složení potravy živiny (energie), nadměrný přísun cukrů (glycidů) v převážně hlavní komponentě obiloviny (60-80 %) Gylkemický index

Děkuji za pozornost

MVDr. František ŠPRUČEK, PhD. e-mail: sprucek@email.cz http://www.vetklinik.cz Tylova ul. 3 779 00 Olomouc

Zdroj: Whole Dog Journal