Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním srovnání pak spotřebitelské ceny stouply o 0,7 procenta po růstu o 1 procento v prosinci. Lednová inflace byla o 0,3 procenta nižší než činil průměrný odhad analytiků, když vliv vyšších daní byl více než kompenzován poklesem cen potravin. Meziroční inflace tak klesla pod spodní úroveň cílového pásma centrální banky, které od letošního roku činí 2 procenta +/- 1 procento. Měnověpolitická inflace, která je očištěná od vlivu nepřímých daní, dosáhla v lednu hodnoty 0,3 procenta. V dalších měsících by se měla inflace pozvolna posouvat směrem vzhůru nad úroveň 2 procent. Míra registrované nezaměstnanosti v lednu vzrostla na úroveň 9,8 procenta z 9,2 procenta v prosinci. Tento nárůst, největší od začátku roku 2005, byl v souladu s očekáváním analytiků. V následujících měsících se dá očekávat jisté zlepšení s nástupem sezónních prací, nicméně na stabilní obrat trendu si budeme muset počkat možná až do druhé poloviny letošního roku. Do té doby se dá očekávat další nárůst nezaměstnanosti nad úroveň 10 procent. Především pod vlivem rostoucí nezaměstnanosti a nejistot ohledně budoucího vývoje zůstává domácí spotřebitelská poptávka slabá. Potvrdil to i poslední vývoj maloobchodních tržeb, které v prosinci klesly meziročně o 1,9 procenta. Za celý rok 2009 pak objem maloobchodních tržeb klesl o 4,3 procenta. Pokles malobchodních tržeb tak pokračuje již patnáctý měsíc. Vzhledem k tomu, že se očekává další nárůst nezaměstnanosti, nedá se ani na straně spotřebitelské poptávky v nejbližší budoucnosti počítat s nějakým výrazným zlepšením. Bilance zahraničního obchodu vykázala v prosinci opět přebytek, tentokrát ve výši 2,8 miliardy korun. Za celý rok 2009 pak přebytek dosáhl hodnoty 153 miliard korun, což je více než dvojnásobek v porovnání s rokem 2008. Obrat zahraničního obchodu sice klesl na úroveň roku 2006, nicméně i vzhledem k postupnému oživení na straně našich největších obchodních partnerů panuje v této oblasti do budoucna mírný optimismus. Oživení zahraniční poptávky se také pozitivně projevilo na údajích o domácí průmyslové výrobě, která podle aktualizovaných údajů v prosinci zaznamenala meziroční nárůst o 1,8 procenta a vykázala tak první růst od září 2008. Lehce optimisticky také vypadá vývoj nových objednávek, které v prosinci rostly o více než 12 procent meziročně. Zahraniční objednávky přitom rostly o téměř 17 procent. Za celý rok 2009 pak průmyslová výroba klesla o 13,4 procenta. Na únorobém měnovém zasedání ponechala centrální banka úrokové sazby beze změny, přičemž toto rozhodnutí bylo jednomyslné. ČNB také zveřejnila novou makroekonomickou situační zprávu, ve které označuje rizika pro budoucí vývoj sazeb jako vyrovnaná. S očekávaným vývojem podle centrální banky koresponduje stabilita úrokových sazeb a jejich postupný nárůst ve druhé polovině letošního roku. ČNB také mírně snížila odhad růstu ekonomiky i inflace, což bylo poměrně překvapivé. Prakticky se potvrdilo všeobecné očekávání, že se nacházíme na konci cyklu uvolňování měnové politiky, přičemž první zvýšení úrokových sazeb by mělo přijít ve třetím čtvrtletí letošního roku. ING Investment Management (C.R.), a.s. Tel.: +420 2 510 91 711 Bozděchova 2/344, 150 00 Praha 5 Fax: +420 2 510 91 720 Czech Republic www.ingfondy.cz
Slovenská republika Únor přinesl relativně zajímavý vývoj jak na straně ekonomických dat, tak na straně finančních trhů. Akcie zpočátku negativně reagovaly na horší data z amerického trhu práce a na problémy států Eurozóny se splácením svých dluhů a prodloužily svojí korekci. Ve druhé polovině měsíce se situace v Evropě trochu zklidnila a navíc USA vykázalo lepší růst HDP a akcie zkorigovaly své ztráty a skončily většinou o trochu výše než na počátku měsíce. Na dluhopisových trzích byl vývoj velmi rozmanitý. Výnosy spíše klesaly s tím, jak se potvrdily nulové inflační tlaky a takřka nulový růst ekonomiky EU. Na druhou stranu problémy některých států s financováním deficitu způsobily růst rizikové averze. Investoři si pak následně řekli o mnohem větší výnosy z dluhopisů těchto států. V menší míře vzrostla riziková přirážka také slovenským státním dluhopisům, ale zde se jednalo pouze cca o desetinu procenta. Zmíněné problémové státy dostaly přezdívku PIGS (jedná se především o tzv. periferní státy a jmenovitě o Portugalsko, Irsko, Řecko a Španělsko). Důsledkem bylo, že u velmi kvalitních emitentů (Německo, Francie apod.) výnosy dluhopisů klesaly (ceny rostly), kdežto u PIGS výnosy razantně rostly (řádově i o procenta). Slovenské dluhopisy zůstaly spíše blíže těm bezpečným a jejich výnosy se více-méně nezměnily. Evropská centrální banka neměla opět jinou volbu než ponechat tzv. wait-and-see mód (refi-rate neměnnou na 1 procentu). ECB spíše jen pomalu rozvazuje své extrémní monetární stimuly, které měly chránit bankovní systém. Nicméně, základní úrokovou sazbu na 1 procentu uvidíme ještě nějaký čas než bude růst ekonomik natolik dostatečný, že se ECB rozhodne upravit i základní sazbu na normálnější (míněno vyšší) úrovně. Nová prognóza Evropská komise aktuálně odhaduje růst HDP v roce 2010 na +0,8 procentu a v roce 2011 kolem 1,2 procenta. Aktuální makročísla jsou sice stále ještě velmi špatná (průmyslová produkce -5 procent, HDP pro 4Q meziročně -2,1 procenta, pokles maloobchodních tržeb o -1,3 procenta, celoevropská nezaměstnanost na 10-ti procentech), nicméně některá čísla již naznačují možný odraz ode dna (HDP ve 4Q opět rostoucí, sentiment indikátory na několikaletých maximech a kladná a zatím rostoucí inflace). Statistiky Slovenska vypadají prozatím také špatně. I přesto očekává Národní banka Slovenska v roce 2010 růst o +3,1 procenta a v roce 2011 dokonce +4,3 procenta. Ministerstvo financí odhaduje růst v roce 2010 kolem +2,8 procenta. Nejnovější údaje o růstu HDP za 4Q 2009 ukazují, že ekonomika poklesla o -2,6 procenta (anualizováno). Do budoucích let se tedy slovenská ekonomika může velmi pravděpodobně dívat mnohem optimističtěji než na loňský rok. Očekávaný deficit rozpočtu vzrostl z 1 procenta HDP v roce 2008 na cca 4,4 procenta v roce 2009, což například oproti Řecku s deficitem 13 procent nezní tak zle. Ministerstvo financí očekává za rok 2010 deficit opět kolem 5 procent HDP. Z dalších slovenských makroekonomických čísel je také výrazně cítit, že krize je stále ještě zde. Nezaměstnanost dále roste a pomalu se blíží 13-ti procentům (před rokem to bylo ještě 9,0 procenta). Harmonizovaná inflace po lednu, kdy se dotkla nuly, znovu spadla do záporu -0,2 procenta. Opět se zlepšila čísla z průmyslové produkce (+12 procent meziročně oproti růstu +1,5 procenta minulý měsíc). Maloobchodní tržby jsou stále velmi chabé (-3 procent meziročně) a ukazují na jasný trend zastavení růstu ekonomiky a omezení spotřeby domácností. Nicméně není to už brutálních -10 procent!
VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH A) DEVIZOVÉ TRHY Česká republika S mírným uklidněním situace okolo řecké tragedie se koruna během února navrátila do lehce posilujícího trendu. Stále jsme však svědky zvýšené volatility. Vůči USD zůstala koruna relativně stabilní, neboť dolar pokračoval v pozvolném posilování vůči euru. Graf vývoje kurzu české koruny oproti euru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak) Graf vývoje kurzu české koruny oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k dolaru a naopak)
Slovenská republika V únoru pokračoval trend posilujícího kurzu dolaru vůči euru. Problémy Řecka a dalších tzv. periferních států se svými dluhy způsobily odklon od vetché Eurozóny a investoři dál přesouvali svá aktiva za oceán. Za poslední 3 měsíce získal dolar na euro cca 9 procent. Další vývoj bude dán hlavně tím, jak se Evropská unie vypořádá s problémy svých členů, kteří ohrožují samotnou existenci eura jako měny. Graf vývoje devizového kurzu eura oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená posilování eura vzhledem k dolaru a naopak)
B) PENĚŽNÍ TRHY Česká republika Tržní sazby peněžního trhu v únoru pokračovaly v sestupné tendenci. ČNB ponechala klíčové sazby beze změny a ačkoliv se evidentně nacházíme na konci cyklu snižování sazeb, první zvýšení je ještě poměrně daleko na to, aby to tržní sazby začaly výrazněji předjímat. Vývoj dvoutýdenní repo-sazby ČNB a jednoroční tržní sazby PRIBOR v posledních 12 měsících: Slovenská republika Peněžní trh na Slovensku resp. v Eurozóně se v únoru stejně jako za posledních pár měsíců neaktivoval a dál volně přešlapoval blízko svých minim. ECB však pomalu ukončuje některé ze svých výjimečných monetárních opatření a tím pádem roste možnost pomalého růstu velmi krátkých sazeb směrem k normálnějším úrovním odrážejícím nastavení refi-rate. Ta praděpodobně zůstane ještě asi velmi dlouho ukotvena na pouhém jednom procentu. Roční Euribor se drží na hodnotě 1,22 procenta a sazby do 2 měsíců jsou stále pod půl procentem! Graf vývoje tzv. refi-rate ECB (zelená) a 1M (bílá) resp. 12M Euriboru (červená) za posledních 12M:
C) DLUHOPISOVÉ TRHY Česká republika Poté co ministerstvo financí dalo prostřednictvím primárních aukcí dluhopisů jasně najevo, že nehodlá emitovat za každou cenu, se na trhu opět projevil výrazný přetlak likvidity, který posunul výnosy státních dluhopisů poměrně razantně dolů. Graf změny výnosové křivky českých státních dluhopisů za poslední měsíc: Následující graf ukazuje srovnání výnosů do splatnosti českých státních dluhopisů s německými. Pokles výnosů českých státních dluhopisů byl větší ve srovnání s podobným vývojem na německém trhu, což znamenalo snížení výnosového rozdílu mezi českou a německou křivkou.
Slovenská republika Dluhopisový trh se na Slovensku v únoru takřka nezměnil. Výnosová křivka pouze mírně zestrměla, ale jinak veškerý pohyb žádný. To je v rozporu s pohybem swapové křivky, jejíž výnosy postupně klesaly. Onen rozdíl je pravděpodobně způsoben růstem rizikové přirážky Slovenska, která však rostla mnohem méně než jiným evropským státům. Například řecké dluhopisy ztratily půdu pod nohama úplně a jejich riziková přirážka rakotovala k několika procentům. Graf změny výnosové křivky slovenských státních dluhopisů za poslední měsíc: (posun výnosové křivky vzhůru je negativní pro tržní ceny dluhopisů a naopak) Následující graf ukazuje relativní srovnání výnosu slovenského 10-ti letého státního dluhopisu a německého státního dluhopisu. Je zřejmé, že slovenské dluhopisy aktuálně nesou asi o 95bps větší výnos než německé. Za poslední měsíc riziková přirážka lokálních dluhopisů vrostla asi o 0,1 procenta, což není zas tak špatné v porovnání s tzv. PIGS státy.
D) AKCIOVÉ TRHY Akciové trhy v tomto měsíci byly ve znamení zvýšené volatility a také opětovného návratu averze vůči riziku mezi investory. Zvýšená averze vůči riziku měla za následek pokračující pokles akciových trhů, zejména v důsledku obav z vývoje státních dluhů zemí Evropské unie, zejména Řecka, Španělska a Portugalska. Investoři se hlavně obavájí toho, jak budou tyto země schopny financovat svoje rozpočtové deficity, a jak se vypořádají s potřebou šetřit, zejména v oblasti státních výdajů. Malou vzpruhou pro akciové trhy byly zprávy o možné pomoci Řecku ze strany EU, ale vzhledem k tomu, že tato prohlášení nebyla příliš konkrétní, pozitivní nálada na akciových trzích neměla delšího trvání. Negativní sentiment nezvrátily ani pozitivní výsledky společností oznamované v průběhu této výsledkové sezóny, kdy oznamované výsledky byly mírně lepší či v souladu se všeobecnými očekáváními investorů. Ekonomické zprávy jak z USA tak z Evropy byly smíšené, kdy mírně negativní byly hlavně velmi sledovaná data z amerického trhu práce, které v tomto měsíci indikovala spíše mírné zhoršení na trhu práce a investory začala znepokojovat možná rychlost a doba všeobecného ekonomického oživení. Pokles akciových trhů v minulém měsíci stále považujeme za korekci po dlouhodobém téměř nepřetržitém 9 měsíčním růstu z minulého roku. Po poklesu z prvních dnů měsíce, kdy na trzích převládala negativní nálada, přišla v závěru měsíce mírně optimistická nálada a akciové trhy rostly a podařilo se jim většinu svých ztrát z počátku měsíce buď úplně nebo částečně vymazat. V úplném závěru měsíce byly akciové trhy podpořeny růstem americké ekonomiky, když růst HDP v USA ukázal lepší hodnoty než byl všeobecně očekávaný konsenzus. Středoevropské trhy v měsíci únoru zažily velmi podobný vývoj jako vyspělé akciové trhy, ale na rozdíl od nich se jim nepodařilo zvrátit či smazat ztráty z počátku měsíce. Nejlepší výkonnost v uplynulém měsíci v lokálních měnách dosáhl maďarský akciový trh, následovaný českým a polským akciovým trhem. Graf znázorňuje měsíční bilanci středoevropského indexu CECE (v EUR, tmavá) a MSCI World indexu (v USD, světlá)
Výkonnost vybraných akciových trhů vyjádřená v české koruně Polský Maďarský Americký Západoevropský Český WIG BUX S&P 500 Eurotop 100 PX index Index Index index index MSCI World index Měsíc -3,23% -2,07% -3,02% +4,11% -1,04% +2,47% Od 1.1.2010 +1,92% -0,96% -1,32% +2,74% -5,38% +0,61% VÝHLED I přes pokles akciových trhů v první polovině měsíce, který považujeme za pokračování dlouho očekávané korekce jejich růstu, očekáváme, že rostoucí trend na akciových trzích po odeznění této korekce bude nadále pokračovat. Důvodem je přetrvávající přetlak likvidity, který pramení z extrémně uvolněné měnové politiky hlavních centrálních bank, jež se snaží masivním pumpováním peněz do ekonomiky podpořit křehké oživení. Makroekonomické údaje, především velmi nízká inflace bez známek výraznějšího vzlínání, by zároveň měly udržovat výnosy dluhopisů na relativně nízkých úrovních. Vidíme rostoucí riziko, že zhoršující se fiskální pozice států zasažených recesí a prohlubující se deficity státních rozpočtů povedou k vyšší emisní aktivitě a růstu reálných úrokových výnosů. Toho jsme již v současnosti svědky u takzvaných periferních zemí eurozóny (Řecko, Portugalsko, Itálie, Španělsko). Vzhledem ke křehkosti oživení a prohlubování negativních vlivů recese na finanční zdraví některých států se dá i v blízké budoucnosti očekávat zvýšená volatilita na trzích. Tato publikace má pouze informační charakter a její text není právně závazný. Nejedná se o investiční doporučení ani nabídku nebo výzvu k nákupu či prodeji jakéhokoli investičního nástroje. Přestože byl výše uvedený text připraven s nejvyšší pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit dokonalou spolehlivost údajů zde uvedených. Za jakoukoli ztrátu, která by čtenáři mohla případně vzniknout použitím informací uvedených v této publikaci, nenese ING Investment Management žádnou zodpovědnost.