VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ DOC. ING. LEONARD HOBST, CSC., PROF. ING. JIÍ ADÁMEK, CSC. ING. PETR CIKRLE, PH.D., ING. PAVEL SCHMID, PH.D. DIAGNOSTIKA STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ PRVODCE PEDMTEM STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
Diagnostika stavebních konstrukcí Prvodce pedmtem Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc., Brno 2005-2 (26) -
Informace o pedmtu OBSAH M00 Informace o pedmtu...7 0.1 Základné identifikace pedmtu...7 0.2 Anotace pedmtu...7 0.3 Charakteristika pedmtu...7 0.4 Požadavky na ukonení pedmtu...8 0.5 Studijní literatura...8 0.6 Aktuální informace o pedmtu...8 0.7 Zabezpeující ústav...8 0.8 Garant pedmtu...8 M01 Základní diagnostické metody zkušebnictví...9 1.1 Úvod...9 1.1.1 Cíle...9 1.1.2 Požadované znalosti...9 1.1.3 Doba potebná ke studiu...9 1.1.4 Klíová slova...9 1.2 Uební text...9 1.3 Závr...9 1.3.1 Píklady...9 1.3.2 Úkoly...10 1.3.3 ešení...10 1.3.4 Kontrolní otázky...10 1.3.5 Korespondenní úkol...11 1.3.6 Autotest...12 1.3.7 Shrnutí...12 1.3.8 Další (doplkové) studijní prameny...12 1.3.9 Klí k úkolm a testm...13 1.3.10 Klí k autotestu...13 M02 Diagnostika železobetonových konstrukcí...14 2.1 Úvod...14 2.1.1 Cíle...14 2.1.2 Požadované znalosti...14 2.1.3 Doba potebná ke studiu...14 2.1.4 Klíová slova...14 2.2 Diagnostika železobetonových konstrukcí...14 2.3 Závr...14 2.3.1 Kontrolní otázky...14 2.3.2 Autotest...15 2.3.3 Shrnutí...15 2.3.4 Další (doplkové) studijní prameny...15 2.3.5 Klí k úkolm a testm...15 M03 Diagnostika zdných konstrukcí...16-3 (26) -
Diagnostika stavebních konstrukcí Prvodce pedmtem 3.1 Úvod... 16 3.1.1 Cíle... 16 3.1.2 Požadované znalosti... 16 3.1.3 Doba potebná ke studiu... 16 3.1.4 Klíová slova... 16 3.2 Diagnostika zdných konstrukcí... 16 3.3 Závr... 16 3.3.1 Kontrolní otázky... 16 3.3.2 Autotest... 17 3.3.3 Shrnutí... 17 3.3.4 Další (doplkové) studijní prameny... 17 3.3.5 Klí k úkolm a testm... 17 M04 Diagnostika vodorovných konstrukcí... 18 4.1 Úvod... 18 4.1.1 Cíle... 18 4.1.2 Požadované znalosti... 18 4.1.3 Doba potebná ke studiu... 18 4.1.4 Klíová slova... 18 4.2 Diagnostika vodorovných konstrukcí... 18 4.3 Závr... 18 4.3.1 Kontrolní otázky... 18 4.3.2 Autotest... 19 4.3.3 Shrnutí... 19 4.3.4 Další (doplkové) studijní prameny... 19 4.3.5 Klí k úkolm a testm... 19 M05 Využití radiometrie pi diagnostice stavebních konstrukcí... 20 5.1 Úvod... 20 5.1.1 Cíle... 20 5.1.2 Požadované znalosti... 20 5.1.3 Doba potebná ke studiu... 20 5.1.4 Klíová slova... 20 5.2 Využití radiometrie pi diagnostice stavebních konstrukcí... 20 5.3 Závr... 20 5.3.1 Kontrolní otázky... 20 5.3.2 Autotest... 21 5.3.3 Shrnutí... 21 5.3.4 Další (doplkové) studijní prameny... 21 5.3.5 Klí k úkolm a testm... 21 M06 Využití radiografie pi diagnostice stavebních konstrukcí... 22 6.1 Úvod... 22 6.1.1 Cíle... 22 6.1.2 Požadované znalosti... 22 6.1.3 Doba potebná ke studiu... 22 6.1.4 Klíová slova... 22-4 (26) -
Informace o pedmtu 6.2 Využití radiometrie pi diagnostice stavebních konstrukcí...22 6.3 Závr...22 6.3.1 Kontrolní otázky...22 6.3.2 Autotest...23 6.3.3 Shrnutí...23 6.3.4 Další (doplkové) studijní prameny...23 6.3.5 Klí k úkolm a testm...23 M07 Diagnostika radonu v obytných budovách...24 7.1 Úvod...24 7.1.1 Cíle...24 7.1.2 Požadované znalosti...24 7.1.3 Doba potebná ke studiu...24 7.1.4 Klíová slova...24 7.2 Využití radiometrie pi diagnostice stavebních konstrukcí...24 7.3 Závr...24 7.3.1 Kontrolní otázky...24 7.3.2 Autotest...25 7.3.3 Shrnutí...25 7.3.4 Další (doplkové) studijní prameny...25 7.3.5 Klí k úkolm a testm...25 M08 Závr...26-5 (26) -
Diagnostika stavebních konstrukcí Prvodce pedmtem - 6 (26) -
Informace o pedmtu M00 Informace o pedmtu 0.1 Základné identifikace pedmtu Název pedmtu: Kód pedmtu: Rozsah pedmtu: Zakonení pedmtu: Diagnostika stavebních konstrukcí BI52 Rozsah pedmtu odpovídá rozsahu výuky tohoto pedmtu ve studijním programu s presenní formou studia, tj. 56 hodin (rozsah 2+2). zá, zk 0.2 Anotace pedmtu Úloha diagnostiky konstrukcí pi provádní stavebn-technických przkum v rámci údržby, opravy a rekonstrukce staveb. Obecná metodika diagnostických postup, vývojový diagram przkumu stavby. Aplikace destruktivních a nedestruktivních zkušebních metod pi przkumech, upesnné nedestruktivní zkoušky, hodnocení výsledk statistickými metodami. Užití celého spektra radiografických metod nedestruktivního zkoušení na reálné i virtuální konstrukci (kontrola železobetonových a pedpjatých konstrukcí, kombinace radiografické a magnetické metody pi urování výztuže v konstrukcích). Diagnostika vad a poruch staveb. Sledování deformací a trhlin konstrukcí, únava a degradace materiálu. Metody dlouhodobého sledování staveb. 0.3 Charakteristika pedmtu Pedmt Diagnostika stavebních konstrukcí je technický pedmt zabývající se komplexním stavebn technickým przkumem se zamením na stanovení stavu konstrukce z hlediska pedevším statického. Podle požadavk objednatele mže být zamen stavebn technický przkum i na jiné parametry stavební konstrukce, jako jsou nap. tepeln-technické parametry, stínící vlastnosti staveb aj. Diagnostika využívá pro stanovení požadovaných parametr stavebních konstrukcí pedevším metody nedestruktivního zkušebnictví, které umožují zjiš- ovat požadované parametry, aniž by došlo k porušení zkoušené konstrukce. Metody nedestruktivní defektoskopie využívají celou adu fyzikálních jev, pro jejichž vyvolání a vyhodnocení jsou zapotebí speciální pístroje. Cílem první ásti pedkládaných opor (modul 1) je proto seznámit posluchae s jednotlivými zkušebními metodami, s tím aby byl pochopen jejich princip a tím i jejich možnosti, nebo ne všechny metody nedestruktivní defektoskopie dávají výsledky se stejnou pesností. Druhá ást opor (modul 2 až 7) je pak zamena na stavebn technický przkum stavebních konstrukcí a to jak z hlediska konstrukního typu (konstrukce - 7 (26) -
Diagnostika stavebních konstrukcí Prvodce pedmtem vodorovné a svislé), konstrukního materiálu (konstrukce železobetonové a cihelné), tak i metod zkoušení (radianí metody), které s ohledem na specifické podmínky pi zkoušení jsou azeny jako samostatné kapitoly. Pedmt Diagnostika stavebních konstrukcí navazuje na pedmt z 2. roníku Zkušebnictví a technologie. Pi studiu nového pedmtu je vhodné erpat ze studijních materiál tohoto pedcházejícího pedmtu [1.1] [1.2]. 0.4 Požadavky na ukonení pedmtu Seminární práce zamená na návrh podrobného postupu stavebn-technického przkumu konstrukce. Cviení v laboratoích s individuálním zadáním, ukázky zkušebních postup na modelech a stavbách. 0.5 Studijní literatura Hobst, L. a kol.: Diagnostika stavebních konstrukcí, FAST Brno 0.6 Aktuální informace o pedmtu Aktuální informace o pedmtu jsou uvedeny v kart pedmtu, která je souástí katalogu pedmt viz webové stránky Fakulty stavební: http://www.fce.vutbr.cz, menu STUDIUM, nabídka KATALOG PEDMT. 0.7 Zabezpeující ústav Ústav stavebního zkušebnictví, FAST VUT v Brn. 0.8 Garant pedmtu Informace o garantovi pedmtu pro daný kalendání rok je uveden v kart pedmtu v katalogu pedmt. - 8 (26) -
Základní diagnostické metody zkušebnictví M01 Základní diagnostické metody zkušebnictví 1.1 Úvod 1.1.1 Cíle Cílem tohoto modulu je seznámit tenáe s metodami nedestruktivního a semidestruktivního zkušebnictví. V modulu jsou vysvtleny základní fyzikální principy jednotlivých metod a jsou vymezeny oblasti, ve kterých se jednotlivé metody mohou použít a jaká je pesnost mení. 1.1.2 Požadované znalosti Studijní text je uren pro posluchae, kteí v minulém semestru absolvovali pedmt Zkušebnictví a technologie a texty pímo navazují na znalosti v tomto pedmtu získané. Dležitá je znalost základ fyziky, získaná v 1. roníku studia. 1.1.3 Doba potebná ke studiu Vzhledem k tomu, že tento modul je do jisté míry opakovací, bude délka studia záviset na osvojení si problematiky zkoušení materiálu, probírané v pedchozím semestru. Pedpokládaná délka studia by nemla pekroit 3 hod. 1.1.4 Klíová slova Nedestruktivní zkušební metody, semidestruktivní zkušební metody, tvrdomrné metody, elektrodynamické metody, elektromagnetické metody, elektrické metody, radianí metody, tenzometrické metody, trvanlivostní metody, jádrové vývrty, odtrhové zkoušky. 1.2 Uební text Nastudujte kapitoly 2 až 4 (str. 7 až 20) skript Diagnostika stavebních konstrukcí. Využijte studijní literatury ve skriptech pro 2. roník Zkušebnictví [1.1] [1.2] k doplnní znalostí. 1.3 Závr 1.3.1 Píklady Zpracujte si graficky zkušební metody, které využívají fyzikálních princip a metody, kterými pímo zjišujeme mení veliiny fyzikálními principy. - 9 (26) -
Diagnostika stavebních konstrukcí Prvodce pedmtem 1.3.2 Úkoly Zpracujete pehledný seznam zkušebních metod pro zkoušení betonu a cihelného zdiva. 1.3.3 ešení Píklady: použijte text ze skript, bod 3.1, 4.1, 4.2 Úkoly: použijte text ze skript, bod 3.1 a 3.2 1.3.4 Kontrolní otázky 1) Za kterých okolností je nezbytné provádt STP? a) staví se nový objekt b) dlá se zateplení místností v objektu c) projektuje se celková rekonstrukce objektu d) je souástí dokumentace ke stavebnímu povolení 2) Kdo mže provádt a zhodnotit výsledky STP? a) stavbyvedoucí b) autorizovaný inženýr v oboru vodních staveb c) stavební dozor investora d) autorizovaný inženýr v oboru diagnostika nebo statika stavebních konstrukcí 3) Jak se dlí moderní diagnostické metody? a) podle typu zkušebních lis b) podle zpsobu poškození zkoušené konstrukce c) podle projektu stavebních prací d) podle metodiky projektanta 4) Jakými metodami mžeme zjistit aktuální stav vlhkosti v konstrukci? a) tenzometrickou metodou b) kapacitní metodou c) odporovou metodou d) metodou fázových rychlostí 5) Jaký je rozdíl mezi semidestruktivními a nedestruktivními zkušebními metodami? a) ve zpsobu poškození zkoušené konstrukce b) zpsobem vyhodnocování - 10 (26) -
Základní diagnostické metody zkušebnictví c) zpsobem provádní d) použitím akustické emise 6) ím se pevádí zjištné veliiny na nap. pevnost betonu v tlaku? a) kalibraními vztahy b) vztahy matematické statistiky c) vztahy mechanických a elektrických veliin d) tabulkami 7) Co se stanoví použitím dvou plochých lis ve zdné konstrukci? a) modul pružnosti zdiva b) pevnost cihelného zdiva c) tídu pevnosti cihel d) vodní souinitel malty 8) Které NDT metody se používají na mení malých deformací nebo posun? a) metoda rezonanní b) metody tenzometrické c) metody optické d) metody zvukové 9) Které metody patí mezi tzv. trvanlivostní metody? a) pevnost v ohybu b) vlhkost, nasákavost c) difúze, propustnost d) obsah strusky v cementu 10) Co mžeme mit radiometrickými metodami? a) polohu výztuže b) objemovou hmotnost a vlhkost c) smršování a dotvarování d) obsah síry 1.3.5 Korespondenní úkol Píklad 1.3.1 a úkol 1.3.2 zpracujte písemnou formou a zašlete na ÚSZK k recenzi v prbhu semestru v termínech k tomu urených. Na následné konzultaci budou oba dokumenty s autory diskutovány a ohodnoceny. - 11 (26) -
Diagnostika stavebních konstrukcí Prvodce pedmtem 1.3.6 Autotest 1. vtisková metoda patí mezi: a) elektrodynamické metody b) nedestruktivní metody c) tvrdomrné metody d) semidestruktivní metody 2. dynamické charakteristiky vozovek se stanoví: a) metodou akustické emise b) impact-echo metodou c) metodou tlumeného rázu d) metodou fázových rychlostí 3. odporové tenzometry se používají: a) mení velmi malých zmn délek b) zmení vlhkosti c) zjištní polohy betonáské výztuže d) zjištní teploty cementu 4. ultrazvuková metoda je urena pro: a) stanovení vlhkosti b) zjišování stejnorodosti betonu c) stanovení dynamického modulu pružnosti d) napjatost v cihelné konstrukci 1.3.7 Shrnutí V kapitole 2 jsou tenái seznámeni s metodami nedestruktivního a semidestruktivního zkušebnictví. Jsou v ní vymezeny oblasti a innosti, kdy se zkušební metody používají. Je vysvtlen pojem stavebn technický przkum stavby. 1.3.8 Další (doplkové) studijní prameny Studijní prameny Seznam použité literatury [1.1] Schmid, P. a kol.: Základy zkušebnictví, nakl. CERM Brno, leden 2001 [1.2] Anton, O. a kol.: Základy zkušebnictví, Návody do cviení, nakl. CERM Brno, únor 2002 [1.3] Hobst, L. a kol.: Diagnostika stavebních konstrukcí, FAST Brno - 12 (26) -
Základní diagnostické metody zkušebnictví Seznam doplkové studijní literatury [1.4] Pume, D, ermák, F. a kol.: Przkumy a opravy stavebních konstrukcí, nakl. ARCH Praha, 1993 [1.5] Adámek, J., Novotný B., Koukal, J.: Stavební materiály, nakl. CERM, Brno 1997 [1.6] Cikrle, P., Ambrosová, V., Havlíková, D.: Zkoušení stavebních materiá l, Laboratorní cviení, nakl. CERM, Brno 1997 Odkazy na další studijní zdroje a prameny [1.7] EN SN 12 504-2 Zkoušení betonu v konstrukci ást. 2: Nesestruj tivní zkoušení stanovení tvrdosti odrazovým tvrdomrem [1.8] SN 736170 Meranie dynamických charakteristik vozoviek metódou fázových rychlostí [1.9] SN 736192 Rázové zatžovací zkoušky vozovek a podloží [1.10] SN 131322 Stanovení mrazuvzdornosti betonu [1.11] SN 731325 Stanovení mrazuvzdornosti betonu zkrácenými zkouškami (neplatná) [1.12] SN 731326 Stanovení odolnosti povrchu cementového betonu proti psobení vody a chemických rozmrazovacích látek [1.13] SN 731316 Stanovení vlhkosti, nasákavosti a vzlínavosti betonu (ne platná) [1.14] SN EN 12390 Zkoušení ztvrdlého betonu ást 8: Hloubka prsaku tlakovou vodou [1.15] SN 731327 Stanovení sorpních vlastností betonu 1.3.9 Klí k úkol m a test m Správné odpovdi: 1c, 2d, 3b, 4b,c, 5a, 6a, 7a,b, 8b,c, 9b,c, 10a,b 1.3.10 Klí k autotestu Správné odpovdi: 1b,c, 2c,d, 3a, 4b,c - 13 (26) -
Diagnostika stavebních konstrukcí Prvodce pedmtem M02 Diagnostika železobetonových konstrukcí 2.1 Úvod 2.1.1 Cíle Cílem modulu je seznámit tenáe s problémy, se kterými se mže setkat pi diagnostice stávajících železobetonových konstrukcí a se stavem normalizace v oblasti hodnocení a zkoušení železobetonových konstrukcí. Na píkladech jsou ukázány nkteré možnosti diagnostických metod. 2.1.2 Požadované znalosti Studijní text je uren pro posluchae, kteí v minulém semestru absolvovali pedmt Zkušebnictví a technologie a texty pímo navazují na znalosti v tomto pedmtu získané. Dležitá je znalost základ fyziky, získaná v 1. roníku studia. 2.1.3 Doba potebná ke studiu Tento modul obsahuje zcela nové informace, pro jejichž pochopení je pedpokládaná délka studia 4 hod. 2.1.4 Klíová slova Diagnostika, beton, ocel, stejnorodost, pevnost v tlaku, modul pružnosti, karbonatace, Tvrdomrné zkoušky, jádrové vývrty, ultrazvukový impuls, magnetický indikátor, výztuž, charakteristická pevnost betonu v konstrukci. 2.2 Diagnostika železobetonových konstrukcí Text opory je uveden ve skriptech Diagnostika stavebních konstrukcí, kapitola 5. 2.3 Závr 2.3.1 Kontrolní otázky 1. S jakými problémy se mžete setkat pi diagnostice starých železobetonových konstrukcí? 2. Které metody pro zkoušení betonu jsou kodifikovány v SN 12504? 3. Kde mžeme nalézt informace o díve vyrábné betonáská a pedpínací výztuži? 4. Co je to stejnorodost betonu konstrukce a podle eho se vyhodnocuje? - 14 (26) -
Základní diagnostické metody zkušebnictví 5. Jaké jsou požadavky na velikost jádrových vývrt? 6. Co lze a co nelze stanovit pomocí magnetických indikátor výztuže? 2.3.2 Autotest 1) Pomocí elektromagnetických indikátor výztuže mžeme zjistit: a) míru koroze výztuže b) polohu výztuže c) druh výztuže d) krytí výztuže 2) Stejnorodost materiálu konstrukce hodnotíme podle: a) smrodatné odchylky souboru hodnot b) podle prmru a rozmezí minimálních a maximálních hodnot c) podle varianího souinitele souboru hodnot a rozdílu hodnot mezi sousedními místy d) podle vizuální kontroly 3) Velikost kameniva má výrazný vliv na dosaženou pevnost v tlaku na vývrtu od hranice: 2.3.3 Shrnutí a) 1/2 prmru vývrtu b) 1/3 prmru vývrtu c) 1/4 prmru vývrtu d) 1/6 prmru vývrtu Poteba diagnostiky vyvstává jednak u nov budovaných konstrukcí, u nichž vznikla pochybnost o kvalit provedení železobetonu, jednak u konstrukcí starších, kde je zapotebí objektivn zjistit stav konstrukce a vlastnosti betonu a oceli. Pi posuzování starších konstrukcí se asto setkáváme s problémy vzniklými technologickou nekázní a degradaními procesy v materiálech. Vlastnosti betonu a oceli podle dívjších pedpis lze nalézt v SN ISO 13822. V kapitole jsou dále shrnuty obecné zásady diagnostiky železobetonových konstrukcí a zpsoby zjištní jednotlivých vlastností betonu a oceli a je zde uvedeno srovnání vyhodnocení pevnosti betonu v konstrukci podle dívjších a nových pedpis. Kapitolu uzavírají vybrané píklady diagnostiky železobetonových konstrukcí. 2.3.4 Další (doplkové) studijní prameny Seznam použité literatury - ve skriptech Diagnostika stavebních konstrukcí, kapitola 5 str. 39. 2.3.5 Klí k úkol m a test m 1 - b,d, 2 - c, 3 - b - 15 (26) -
Diagnostika stavebních konstrukcí Prvodce pedmtem M03 Diagnostika zdných konstrukcí 3.1 Úvod 3.1.1 Cíle Cílem modulu je seznámit tenáe se základním konstrukním uspoádáním zdných konstrukcí, diagnostickými metodami pro stanovení pevnosti v tlaku zdicích prvk a malty a s vyhodnocením pevnosti stávajících zdných konstrukcí. Závr kapitoly je vnován poruchám zdných konstrukcí, zejména dlouhodobému sledování trhlin. 3.1.2 Požadované znalosti Studijní text je uren pro posluchae, kteí v minulém semestru absolvovali pedmt Zkušebnictví a technologie a texty pímo navazují na znalosti v tomto pedmtu získané. Dležitá je znalost základ fyziky, získaná v 1. roníku studia. 3.1.3 Doba potebná ke studiu Tento modul obsahuje zcela nové informace, pro jejichž pochopení je pedpokládaná délka studia 4 hod. 3.1.4 Klíová slova Diagnostika, cihelné zdivo, pevnost v tlaku, malta, zdicí prvky, jádrové vývrty, charakteristická pevnost v tlaku zdiva, návrhová pevnost v tlaku zdiva, trhlina, mení posun. 3.2 Diagnostika zdných konstrukcí Text opory je uveden ve skriptech Diagnostika stavebních konstrukcí, kapitola 6. 3.3 Závr 3.3.1 Kontrolní otázky 1. Co je to vazba zdiva a jaké základní druhy vazeb znáte? 2. Jaké znáte metody na stanovení pevnosti v tlaku malty ve spárách zdiva? 3. Jaké vlastnosti zdné konstrukce ovlivní návrhovou pevnost v tlaku zdiva? 4. Co je teba vyšetit pi výskytu trhlin v konstrukci? 5. Jaká je minimální doba pro sledování posun trhlin zdných konstrukcí? - 16 (26) -
Základní diagnostické metody zkušebnictví 3.3.2 Autotest 1) Které tvrdomry se používají pro stanovení pevnosti v tlaku zdicích prvk (cihel)? a) Schmidt N b) Schmidt PM c) Schmidt LB d) Waitzmannv 2) Kolik vrt provádíme na jednom zkušebním míst Kuerovou vrtakou? a) 2 b) 3 c) 4 d) 6 3) Jaké vlastnosti zdiva ovlivují výpoet návrhové pevnosti v tlaku? a) Pravidelnost vazby zdiva a vyplnní spár maltou b) Stáí zdiva c) Výskyt plísní d) Svislé a šikmé trhliny ve zdivu 3.3.3 Shrnutí Pi diagnostice zdných konstrukcí se mžeme setkat se zdicími prvky a maltou rzného stáí a kvality. Pro zjištní pevnosti v tlaku zdicích prvk používáme jednak nedestruktivní metody, jednak zkoušky na tlesech odebraných z konstrukce. Zjištná pevnost se pepoítává na normalizovanou pevnost. Zjišování pevnosti malty ve spárách je složitjší, nebo vzorky vtšinou nelze odebrat. Nejastji se používá vrtná metoda. Charakteristická pevnost v tlaku zdiva se poítá na základ pevnosti malty a zdicích prvk. Pi stanovení návrhové pevnosti v tlaku zdiva v konstrukci je nutné zohlednit ješt pravidelnost vazby a vyplnní spár maltou, zvýšená vlhkost zdiva a výskyt trhlin. Závr kapitoly je vnován práv dlouhodobému sledování posun v trhlinách zdných konstrukcí. 3.3.4 Další (doplkové) studijní prameny Seznam použité literatury - ve skriptech Diagnostika stavebních konstrukcí, kapitola 6, str. 56. 3.3.5 Klí k úkol m a test m 1 - c,d, 2 - b, 3 a,d - 17 (26) -
Diagnostika stavebních konstrukcí Prvodce pedmtem M04 Diagnostika vodorovných konstrukcí 4.1 Úvod 4.1.1 Cíle Cílem modulu je seznámit tenáe se specifickými požadavky na provádní stavebn technických a statických przkum vodorovných konstrukcí. V modulu jsou popsány základní konstrukní systémy vodorovných nosných konstrukcí a vybrané diagnostické metody. 4.1.2 Požadované znalosti Studijní text je uren pro posluchae, kteí v minulém absolvovali pedmt Zkušebnictví a technologie. ást probírané látky je zcela nová a vyžaduje pelivé studium. Pedpokládá se znalost základ fyziky, získaná v 1. roníku studia. 4.1.3 Doba potebná ke studiu Vzhledem k tomu, že ást probírané problematiky je nová, bude délka studia záviset na osvojení si nových uebních text. Pedpokládaná délka studia by nemla pekroit 2,5 hod. 4.1.4 Klíová slova Vodorovné nosné konstrukce, diagnostika konstrukce, akustická trasovací metoda, magnetická indukní metoda, endoskopická defektoskopie, boroskop, fibroskop, videoskop. 4.2 Diagnostika vodorovných konstrukcí Text opory je uveden ve skriptech Diagnostika stavebních konstrukcí, v oddílech kapitoly 7. 4.3 Závr 4.3.1 Kontrolní otázky 1) Vyjmenujte a popište základní konstrukní systémy strop. 2) Popište postup pi provádní pedbžného stavebn technického przkumu stropní konstrukce. 3) Popište základní kroky podrobného stavebn technického przkumu stropní konstrukce. - 18 (26) -
Základní diagnostické metody zkušebnictví 4) K jakému úelu se používá akustická trasovací metoda pi diagnostice stropních konstrukcí? 5) K jakému úelu se používají magnetické indikátory pi diagnostice stropních konstrukcí? 6) Co rozumíme pod pojmem vizuální endoskopická defektoskopie? 7) Jaké je základní rozdlení prmyslových endoskopických systém? 4.3.2 Autotest 1) Do jaké skupiny stropních konstrukcí patí Kleinv strop? a) devné trámové b) traverzové c) ŽB monolitické d) sklo železobetonové 2) Co je principem akustické trasovací metody? a) mení odezvy konstrukce na elektroakustický signál b) mení odezvy konstrukce na elektromagnetický signál c) odposlech akustické odezvy konstrukce pi poklepu tvrdým pedmtem d) sledování prchodu ultrazvukového signálu konstrukcí 3) Penos obrazu u boroskopické sondy je realizován: a) klasickou optikou b) vláknovou optikou c) CCD ipem 4.3.3 Shrnutí Vodorovné nosné konstrukce penášejí zatížení do svislých nosných konstrukcí (zdí, sloup, pilí) a zárove zajišují prostorovou tuhost objekt. V uebním textu se podrobnji vnujeme problematice diagnostiky stropních konstrukcí. Stropem nazýváme vodorovnou konstrukci, která rozdluje objekt do jednotlivých horizontálních rovin (podlaží). Stropní konstrukce musí spolehliv a bezpen penášet veškerá stálá i nahodilá zatížení. Hodnocení existujících konstrukcí vychází z podstatn odlišného pojetí než je navrhování nových konstrukcí a vyžaduje znalosti pekraující rozsah návrhových norem. Volba vhodných diagnostických metod a rozsah przkumných prací stávajících vodorovných konstrukcí souvisí vždy s konkrétním cílem przkumu. 4.3.4 Další (doplkové) studijní prameny Seznam použité literatury - Diagnostika stavebních konstrukcí, str. 124. 4.3.5 Klí k úkol m a test m 1 b, 2 c, 3 a - 19 (26) -
Diagnostika stavebních konstrukcí Prvodce pedmtem M05 Využití radiometrie pi diagnostice stavebních konstrukcí 5.1 Úvod 5.1.1 Cíle Cílem modulu je seznámit tenáe s principem radiometrického mení objemové hmotnosti a vlhkosti stavebních materiál. Na píkladech je ukázán postup pi radiometrickém mení a jeho vyhodnocení. 5.1.2 Požadované znalosti Studijní text je uren pro posluchae, kteí v minulém semestru absolvovali pedmt Zkušebnictví a technologie a texty pímo navazují na znalosti v tomto pedmtu získané. Dležitá je znalost základ fyziky, získaná v 1. roníku studia. 5.1.3 Doba potebná ke studiu Vzhledem k tomu, že tento modul je do jisté míry opakovací, bude délka studia záviset na osvojení si problematiky radiometrie, probírané v pedchozím semestru. Pedpokládaná délka studia by nemla pekroit 3 hod. 5.1.4 Klíová slova Radiometrické mení objemové hmotnosti, radiometrické mení objemové vlhkosti, úzký svazek, radioizotop, záení gama, neutronové záení, kalibraní kivky. 5.2 Využití radiometrie pi diagnostice stavebních konstrukcí Text opory je uveden ve skriptech Diagnostika stavebních konstrukcí, kapitola 8 (str. 80 až 95). 5.3 Závr 5.3.1 Kontrolní otázky 1. Jaké zdroje záení se používají pi radiometrickém mení objemové hmotnosti? 2. Jaké detektory záení se používají pi radiometrickém mení objemové hmotnosti? 3. Jaké jsou výhody radiometrického mení objemové hmotnosti v úzkém - 20 (26) -
Základní diagnostické metody zkušebnictví svazku? 4. Jaká je velká výhoda radiometrických souprav povrchových? 5. Na jakém fyzikálním principu je založeno radiometrické mení objemové vlhkosti? 6. Vysvtlete rozdíl v prbhu kalibraních kivek pro mení objemové hmotnosti a vlhkosti. 5.3.2 Autotest 1) Na jakém principu je založeno radiometrické mení objemové hmotnosti? a) na registraci svtelných foton, vzniklých v materiálu b) na prchodu a zeslabení záení gama v materiálu c) na rozptylu záení gama v materiálu d) na registraci pomalých neutron 2) Jaká musí být pesnost radiometrického mení? a) ± 10 kg/m 3 b) ± 20 kg/m 3 c) ± 30 kg/m 3 d) ± 40 kg/m 3 3) Jaký je prbh kalibraní kivky pro radiometrické mení objemové vlhkosti? 5.3.3 Shrnutí a) s rostoucí vlhkostí roste i etnost namených impulz b) s rostoucí vlhkostí klesá etnost namených impulz c) s rostoucí vlhkostí se namená etnost impulz nemní d) pro radiometrické mení vlhkosti není zapotebí kalibraní kivka Radiometrická metoda mení objemové hmotnosti a vlhkosti je nedestruktivní metoda, která umožuje velmi rychle - v reálném ase stanovit objemovou hmotnost a vlhkost stavebních materiál a konstrukcí. Uritou nevýhodou je obdobn jako u radiografické kontroly nutnost dodržovat stále se zpísující bezpenostní pedpisy (aktivita zái u radiometrických mení je však cca 1000 x nižší nežli u radiografické kontroly). Též obsluha radiometrických souprav musí být ádn vyškolena a vlastnit patiná kvalifikaní osvdení. 5.3.4 Další (doplkové) studijní prameny Seznam použité literatury - ve skriptech Diagnostika stavebních konstrukcí, kapitola 8 str. 95. 5.3.5 Klí k úkol m a test m 1- b,c, 2 b, 3 - a - 21 (26) -
Diagnostika stavebních konstrukcí Prvodce pedmtem M06 Využití radiografie pi diagnostice stavebních konstrukcí 6.1 Úvod 6.1.1 Cíle Cílem modulu je seznámit tenáe s principem radiografické kontroly železobetonových konstrukcí a konstrukcí z pedpjatého betonu. Na píkladech jsou ukázány rzné zpsoby radiografické kontroly a zpsoby vyhodnocování výsledk kontroly. 6.1.2 Požadované znalosti Studijní text je uren pro posluchae, kteí v minulém semestru absolvovali pedmt Zkušebnictví a technologie a texty pímo navazují na znalosti v tomto pedmtu získané. Dležitá je znalost základ fyziky, získaná v 1. roníku studia. 6.1.3 Doba potebná ke studiu Vzhledem k tomu, že tento modul je do jisté míry opakovací, bude délka studia záviset na osvojení si problematiky radiografie, probírané v pedchozím semestru. Pedpokládaná délka studia by nemla pekroit 3 hod. 6.1.4 Klíová slova Radiografie, defektoskopický kryt, gamazái, radiografický film, kazeta, expoziní nomogram, kontrast filmu, ostrost filmu. 6.2 Využití radiometrie pi diagnostice stavebních konstrukcí Text opory je uveden ve skriptech Diagnostika stavebních konstrukcí, kapitola 9 (str. 96 až 110). 6.3 Závr 6.3.1 Kontrolní otázky 1. Jaké zdroje záení se používají pi radiografické kontrole? 2. Jaký je nejastji používaný zdroj záení v radiografii? 3. Jak je zobrazena výztuž na radiogramech? - 22 (26) -
Základní diagnostické metody zkušebnictví 4. Jaká je minimální ohnisková vzdálenost pi kontrole konstrukcí z pedpjatého betonu? 5. Jaké jsou zpsoby stanovení doby expozice? 6. Jaké mítko prezu se volí pi zptném vyhodnocování radiogram? 6.3.2 Autotest 1) Jakou mají nejastji velikost radiografické filmy, užívané pi kontrole ŽB konstrukcí? a) 100 x 100 mm b) 150 x 200 mm c) 300 x 400 mm d) 500 x 500 mm 2) Jaké zdroje záení gama se nejastji používají v radiografii? a) kobalt Co60 b) rádium Ra 226 c) uran U 238 d) olovo Pb 210 3) Jaká je doporuená rozte ohnisek pi radiografickém snímkování trám? a) 100 mm b) 125 mm c) 200 mm d) 330 mm 6.3.3 Shrnutí Radiografie je jednou z mnoha metod nedestruktivního nebo seminedestruktivního zkušebnictví. I když je pomrn nároná na investiní vybavení, na kvalifikaci obsluhy a a dodržování bezpenostních pedpis, umožuje prakticky jako jediná metoda urit prbh výztuže jak železové tak pedpínací v siln vyztužených železobetonových resp. pedpjatých konstrukcích bez jejich porušení. Je výhodné, aby pi diagnostice stavebních konstrukcí byla radiografická kontrola doplnna i jinými nedestruktivními metodami kontroly výztuže. Vhodný je nap. magnetický indikátor výztuže, kterým je s výhodou urována výztuž v jedné vrstv pokud leží tsn pod povrchem. K tomuto pípadu dochází pi kontrole železobetonových stropních desek. 6.3.4 Další (doplkové) studijní prameny Seznam použité literatury - ve skriptech Diagnostika stavebních konstrukcí, str.110. 6.3.5 Klí k úkol m a test m 1 - c, 2 a, 3 c - 23 (26) -
Diagnostika stavebních konstrukcí Prvodce pedmtem M07 Diagnostika radonu v obytných budovách 7.1 Úvod 7.1.1 Cíle Cílem modulu je seznámit tenáe se vznikem radonu a jeho prniku do obytných budov. V modulu jsou popsány zpsoby mení koncentrace radonu v obytných budovách i v pd. Tato mení jsou dokumentována na píkladech. 7.1.2 Požadované znalosti Studijní text je uren pro posluchae, kteí v minulém semestru absolvovali pedmt Zkušebnictví a technologie. ást probírané látky je zcela nová a vyžaduje pelivé studium. Dležitá je znalost základ fyziky, získaná v 1. roníku studia. 7.1.3 Doba potebná ke studiu Vzhledem k tomu, že probíraná problematika je nová, bude délka studia záviset na osvojení si nových uebních text. Pedpokládaná délka studia by nemla pekroit 3,5 hod. 7.1.4 Klíová slova Radon, dceiné produkty radonu, mení radonu, objemová aktivita radonu, elektrety, stopové detektory radonu, Lucasovy komrky. 7.2 Využití radiometrie pi diagnostice stavebních konstrukcí Text opory je uveden ve skriptech Diagnostika stavebních konstrukcí, kapitola 10 (str. 111 až 125). 7.3 Závr 7.3.1 Kontrolní otázky 1) Jaký je princip vzniku radonu? 2) Jaké jsou nebezpené úinky radonu? 3) Jaké jsou zdroje radonu v obytných stavbách? 4) Jaké jsou principy mení koncentrace radonu v obytných budovách? 5) Jak se stanovuje radonový index na pozemku? - 24 (26) -
Základní diagnostické metody zkušebnictví 6) Které zákony a vyhlášky pojednávají o problematice radonu? 7.3.2 Autotest 1) Jaký prvek je pímý pedchdce radonu Rn 222 v uranové rozpadové ad? a) polonium Po 214 b) vizmut Bi 214 c) radium Ra 226 d) thorium Th 230 2) Významné zdroje radonu v obytných budovách jsou: a) pdní vzduch b) stavební materiál c) pitná voda d) devný nábytek 3) Stopové detektory radonu: a) jsou ureny k integrálnímu mení objemové aktivity radonu b) exponují se 1 týden, vetn soboty a nedle c) exponují se 1 rok d) jsou ureny ke kontinuálnímu mení objemové aktivity radonu 7.3.3 Shrnutí Radon je jednou z celé ady škodlivin, kterým je lovk vystaven. Je to však škodlivina pomrn dobe poznaná a speciálními pístroji zjistitelná. Radon se mže vyskytovat ve všech budovách. V pípad zjištní radonu je pak nutno porovnat namené hodnoty se smrnými a mezními hodnotami a v pípad, že tyto hodnoty jsou pekroeny, urit zdroj radonu a vhodná stavebn technická opatení [10.2] pro omezení koncentrace radonu. 7.3.4 Další (doplkové) studijní prameny Seznam použité literatury ve skriptech Diagnostika stavebních konstrukcí, str. 124. 7.3.5 Klí k úkol m a test m 1 c, 2 a,b,c, 3 a,c - 25 (26) -
Diagnostika stavebních konstrukcí Prvodce pedmtem M08 Závr V pedložených oporách jsou strun shrnuty základní principy nedestruktivních a seminedestruktivních metod, které jsou s úspchem využívány pi stavebn technickém przkumu staveb. Na píkladech jsou ukázány možnosti tchto metod pi diagnostice stavebních konstrukcí. Rozvoj vdy a techniky však zpsobuje, že do praxe jsou zavádny stále nové metody nedestruktivní defektoskopie a stávající metody jsou zpesovány. Pro posluchae, kteí se chtjí zamit na diagnostiku konstrukcí, to však znamená, že neustále musí sledovat vývoj nových metod zkoušení materiálu (impaktecho metoda, termografická metoda) a zvyšovat své encyklopedické znalosti v oblastech fyziky, kterou tyto nové nedestruktivní metody využívají. - 26 (26) -