KAPACITY A VÝSLEDKY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI AKTUALIZACE INOVAČNÍ STRATEGIE PLZEŇSKÉHO KRAJE

KAPACITY A VÝSLEDKY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI AKTUALIZACE INOVAČNÍ STRATEGIE PLZEŇSKÉHO KRAJE

CÍLE PROJEKTU SMART AKCELERÁTOR Zlepšit podmínky pro přípravu a realizaci podpůrných služeb, aktivit a nástrojů pro rozvoj inovačního prostředí kraje Připravit nové či inovované nástroje a služby (projekty) podporující rozvoj VVI v kraji. Zpřesnit navržené strategické intervence pro podporu výzkumu, vývoje a inovací v PK Zlepšit dobré jméno kraje v oblasti VVI a vzdělávání (marketing) Aktualizovat RIS3 strategii Plzeňského kraje

AKTUALIZACE RIS3 STRATEGIE V rámci dokončování analytické části RIS3 strategie pro Plzeňský kraj byla identifikována dvě zásadní témata: Lidské zdroje pro výzkum, vývoj a inovace Kapacity a výsledky výzkumu, vývoje a inovací

STRUKTURA DISKUSE Ekonomická výkonnost a trh práce Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji Pracoviště výzkumu a vývoje Financování výzkumu a vývoje Podpora výzkumu a vývoje Výsledky výzkumu a vývoje Inovace Vyspělé technologie

EKONOMICKÁ VÝKONNOST A TRH PRÁCE

HPH v Kč na zaměstnance HDP v Kč na obyvatele EKONOMICKÁ VÝKONNOST A PRODUKTIVITA PRÁCE HDP na obyvatele Plzeňský kraj je trvale pod průměrem ČR, stejně jako všechny ostatní kraje kromě Prahy 45 35 25 15 Hrubý domácí produkt podle krajů ČR Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj horší vývoj než Ø ČR zejm. v letech 28 a 212, pak opět růst návrat na 3. místo HPH na zaměstnané osoby (produktivita práce) horší pozice kraje než podle HDP 5. až 1. místo do roku 213 pak posun na 4. až 5. místo na úroveň Královehradeckého kraje 8 7 6 5 4 Produktivita práce podle krajů Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

HPH v Kč na zaměstnance počet zaměstnaných HPH v Kč na zaměstnance PROFESNÍ, VĚDECKÉ, TECHNICKÉ A ADMINISTRATIVNÍ ČINNOSTI od roku 28 stagnace produktivity práce tohoto odvětví ve většině krajů v Plzeňském kraji mírně klesající trend se zlepšením v letech 214-215 9 8 7 6 5 4 3 2 Produktivita práce podle krajů - profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj pohybuje se kolem 1. místa po roce 29 mírně rostoucí trend počtu zaměstnanců v tomto odvětví v Plzeňském kraji 5 4 3 Produktivita práce a zaměstnanost v Plzeňském kraji - profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti 3 25 2 15 2 Produktivita práce Zaměstnanost 1 1 5 Zdroj dat: ČSÚ

HPH v Kč na zaměstnance počet zaměstnanců HPH v Kč na zaměstnance INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI v Plzeňském kraji výraznější pokles produktivity práce v tomto odvětví mezi roky 25 a 215 pokles o 37 % (z 1,6 na 1, mil. Kč/zam. ) od roku 21 kraj pod Ø ČR od roku 213 zastavení poklesu trend růstu zaměstnanosti v tomto odvětví v kraji ale pomaleji než snižování produktivity práce 2 5 2 3 2 1 1 9 1 7 1 5 1 3 1 1 9 7 5 1 8 1 6 1 4 1 2 1 8 6 4 2 Produktivita práce podle krajů - informační a komunikační činnosti Produktivita práce a zaměstnanost v Plzeňském kraji - informační a komunikační činnosti Produktivita práce Zaměstnanost Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Zdroj dat: ČSÚ

Kč na zaměstnance PRODUKTIVITA PRÁCE V KRAJI PODLE ODVĚTVÍ Ve všech sektorech i ve většině odvětví po roce 213 produktivita práce rostla Pokles odvětvích s nejvyšší produktivitou - Peněžnictví a pojišťovnictví, Informační a komunikační činnosti(dlouhodobě) i Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti dlouhodobá stagnace posun na poslední místo v kraji pestrá škála činností, vč. vědy a výzkumu 2 1 75 1 5 1 25 1 75 5 25 Produktivita práce v Plzeňském kraji podle odvětví vyjma Činnosti v oblasti nemovitostí (2,9-4,5 mil. Kč/zam.) Celkem Primér Sekundér Zpracovatelský průmysl Stavebnictví Terciér Obchod, doprava, ubytování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti Veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče Ostatní činnosti

počet nezaměstnaných na 1 VPM Nezaměstnaní / Volná pracovní místa 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE PODLE STUPNĚ VZDĚLÁNÍ V KRAJI Dlouhodobé srovnání poměru počtu nezaměstnaných a volných pracovních míst (VPM) podle stupňů vzdělání v kraji (dle údajů ÚP) zanedbatelné počty VPM pro VŠ evidovaných na ÚP počty nezaměstnaných VŠ v kraji se od roku 213 snižují (92 v roce 216) ale jsou vyšší než v období 25-28 do roku 211, resp. 212 rostly počty absolventů VŠ na ekonomický vývoj jsou v kraji nejcitlivější osoby se základním vzděláním osoby s maturitou pociťují po celé sledované období (25-216) větší napětí na trhu práce než vyučení 15 1 5-5 -1-15 -2-25 -3 25 2 15 1 5 Vývoj struktury nezaměstnaných a VPM podle dosaženého vzdělání v Plzeňském kraji 668 7 729 855 1961272 1221 1237 1338 1261 1111 92 vysokoškolské vyšší odborné střední s maturitou střední bez maturity nejvyšší základní Vývoj počtu nezaměstnaných na 1 VPM podle stupně dosaženého vzdělání v Plzeňském kraji Celkem Zdroj dat: Úřad práce ČR nejvyšší základní střední bez maturity střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské Zdroj dat: Úřad práce ČR

ZAMĚSTNANCI VE VÝZKUMU A VÝVOJI

1 432 1 799 1 929 1 793 1 951 1 933 2 198 2 712 2 78 3 196 2 971 počet zaměstnanců 2 286 2 465 2 49 2 376 2 69 3 443 3 84 4 314 4 389 4 824 4 782 počet zaměstnanců VaV (FTE) na 1 oby. počet zaměstnanců VaV (FTE) na 1 obyv. VÝVOJ POČTU ZAMĚSTNANCŮ VaV Rostoucí trend podílu zaměstnanců VaV v Plzeňském kraji od roku 28 Zlepšování postavení kraje podle tohoto ukazatele (Praha mimo graf 15-19 ): 6. místo v roce 28 3. místo v roce 214 4. místo v roce 215 V roce 21 v Plzeňském kraji výrazný růst počtu fyzických osob zaměstnaných ve VaV, ale: podíl FTE na HC v roce 215 jako 28 (,6) v letech 26-29 byl tento podíl,73-,77 12 1 8 6 4 2 6 5 4 3 2 1 2,6 Vývoj podílu zaměstnanců VaV v krajích ČR Vývoj počtu zaměstnanců VaV v Plzeňském kraji 3,2 3,4 3,1 3,4 3,4 3,8 4,7 4,7 5,6 5,2 6 5 4 3 2 1 Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj fyzické osoby zaměstnané ve VaV (HC) přepočtené os. na plnou prac. dobu věnovanou VaV činnostem (FTE) zaměstnanci VaV (FTE) na 1 obyv.

VÝVOJ POČTU ZAMĚSTNANCŮ VE VaV V EU Nadprůměrný růst podílu zaměstnanců ve VaV v ČR (ze 4,7 na 6,3 %, tj. o 35 %) ČR drží 14. místo Za námi s odstupem státy jižní a střední Evropy Zaměstnanci VaV (FTE) na 1 obyvatel Období 26 215 Index Období 26 215 Země % poř. % poř. 16/7 Země % poř. % poř. Index 16/7 EU (28 zemí) 4,6-5,6-121,3 Portugalsko 2,9 21 4,7 15 16,9 Dánsko 8,3 5 1,6 1 128,3 Řecko 3,2 2 4,7 16 145,7 Lucembursko 9,3 3 9,9 2 16,5 Španělsko 4,3 15 4,3 17 1,7 Finsko 11,1 2 9,2 3 83, Estonsko 3,5 17 4,2 18 118,4 Island 11,4 1 8,9 4 78,5 Itálie 3,3 19 4,1 19 123,4 Švédsko 8,7 4 8,7 5 99,7 Maďarsko 2,6 24 3,7 2 145,1 Norsko 6,7 6 8,3 6 122,8 Litva 3,5 18 3,6 21 14,1 Rakousko 6, 8 8,1 7 135,1 Polsko 1,9 28 3,2 22 168,4 Nizozemsko 6, 7 7,6 8 126,8 Slovensko 2,8 23 3,2 23 116, Německo 5,9 9 7,6 9 127,7 Malta 2,1 27 3,2 24 152,2 Belgie 5,3 12 6,9 1 13,7 Bulharsko 2,1 26 3,1 25 145,5 Slovinsko 4,9 13 6,9 11 141,1 Lotyšsko 2,9 22 2,8 26 97,4 Spojené království 5,5 11 6,4 12 116,3 Chorvatsko 2,2 25 2,5 27 114,2 Irsko 4,1 16 6,4 13 153,4 Rumunsko 1,4 3 1,6 28 114,2 Česká republika 4,7 14 6,3 14 135, Kypr 1,6 29 1,5 29 89,2 Zdroj dat: Eurostat

PRACOVIŠTĚ VÝZKUMU A VÝVOJE

počet pracovišť počet pracovišť VÝVOJ POČTU PRACOVIŠŤ VaV Plzeňský kraj: převážně meziročně rostoucí počet pracovišť VaV (kromě let 213 a 214) mezi roky 25 a 215 nejrychlejší tempo růstu společně s Libereckým a Jihomoravským krajem (+62 %) po celé sledované období kolem 1. místa v rámci ČR (12 v roce 215 9. místo) počet pracovišť s hlavní ekonomickou činností VaV do roku 11 klesal (z 12 v roce 25 na 6 v roce 211) 7 6 5 4 3 2 1 12 1 8 6 4 2 74 Vývoj pracovišť VaV v krajích ČR Vývoj počtu pracovišť VaV v Plzeňském kraji 81 84 81 93 Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský 1 115 12 11 9 7 8 7 6 25 26 27 28 29 21 211 VaV pracoviště celkem z toho pracoviště s hl. ekon. činností výzkum a vývoj (CZ-NACE 72)

počet pracovišť počet pracovišť STRUKTURA PRACOVIŠŤ VaV V PLZEŇSKÉM KRAJI Dle sektorů provádění: dominují pracoviště VaV v podnikatelském sektoru (78-85 %) maximum v letech 211 a 212 ostatní sektory si udržují svůj podíl VŠ mezi 11 a 14 % Vládní vesměs 5 až 6% Změny struktury pracovišť VaV dle počtu zaměstnanců: klesl podíl nejpočetnější skupiny s méně než 5 zaměstnanci (z 52 na 4 %) rostl počet i podíl ve skupinách: s 5-19,9 zaměstnanci s 5-99,9 zaměstnanci 12 1 8 6 4 2 12 1 8 6 4 2 2 1 4 58 4 12 6 12 Pracoviště VaV v Plzeňském kraji podle sektorů provádění 1 2 1 11 11 1 4 4 5 65 66 65 Pracoviště VaV v Plzeňském kraji podle počtu jejich VaV zaměstnanců 7 8 7 5 4 6 1 1 7 5 6 9 12 16 15 36 42 39 37 1 12 5 75 6 8 11 16 6 8 1 22 46 48 7 8 6 6 7 1 15 19 21 21 9 8 11 13 16 9 9 12 6 15 11 12 17 19 23 6 55 5 52 48 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 méně než 5 5-9,9 1-19,9 2-49,9 5-99,9 1 a více 13 5 82 1 2 13 13 4 6 98 98 2 13 7 3 14 7 3 17 6 85 89 94 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Soukromý neziskový

STRUKTURA PRACOVIŠŤ VaV V KRAJÍCH ČR Plzeňský kraj v roce 215 ve srovnání s ostatními kraji ČR: nejnižší podíl pracovišť VaV s méně než 5 zaměstnanci VaV (4 %) nejvyšší podíl s 5-99,9 zaměstnanci VaV (12,5 %) poměrně vysoký podíl pracovišť s 1-19,9 zaměstnanci VaV (14,2 % - 3. místo v ČR Plzeňský kraj Hl. m. Praha Jihočeský kraj Olomoucký kraj Liberecký kraj Česká republika Zlínský kraj Jihomoravský kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Moravskoslezský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Struktura pracovišť VaV v krajích ČR podle počtu jejich VaV zaměstnanců (rok 215) 4, 43,7 46,5 47,2 47,5 5,5 51,1 52, 53,1 53,3 55,2 55,2 56,4 61,8 8, 19,2 14,9 21,9 2,8 19,2 17,1 2,7 16,4 11, 1,8 24,3 18,6 14,6 14,2 2,3 14,5 13,6 14, 13,2 11,8 15,8 12, 9,2 12, 12,8 1,3 11,6 13,1 1,5 1,9 1,5 13,2 7,5 5, 9,8 7,2 6,5 5,9 11,7 12,5 12, 2,7 7,6 1,4 5,5 5,3 3,5 6,2 4,73,7 7,6 4,5 5,31,9 9,1 3,6 5, 5, 5, % 2% 4% 6% 8% 1% méně než 5 5-9,9 1-19,9 2-49,9 5-99,9 1 a více Zdroj dat: ČSÚ

počet pracovišť počet pracovišť PRACOVIŠTĚ VaV - DALŠÍ STRUKTURÁLNÍ POHLEDY V kraji v roce 215 dominovaly VaV pracoviště: v průmyslu a stavebnictví věnující se technickým vědám s výdaji na VaV mezi 1 a 9,9 mil Kč 7 6 5 4 3 2 1 Pracoviště VaV v krajích ČR podle převažující ekonomické činnosti (rok 215) Ostatní odvětví služeb Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Výzkum a vývoj (CZ-NACE 72) ostatní Profesní, vědecké a technické činnosti Informační a komunikační činnosti Průmysl a stavebnictví Zemědělství 7 6 5 4 3 2 1 7 6 5 4 3 2 1 276 113 Pracoviště VaV v krajích ČR podle vědních oblastí (rok 215) 8 54 253 21 173 Přírodní vědy Technické vědy Lékařské vědy Zemědělské vědy Sociální vědy Humanitní vědy 69 78 18 68 91 97 11 82 292 Pracoviště VaV v krajích ČR podle velikosti výdajů na VaV (v mil. Kč, rok 215) 69 149 47 133 61 56 56 6 59 75 64 11 64 92 96 88 239 83 72 145 197 méně než 1 1-9,9 1-49,9 5-99,9 1 a více 87 54 127

FINANCOVÁNÍ VÝZKUMU A VÝVOJE

VÝDAJE NA VaV V EVROPĚ ČR EU zvýšila podíl VaV na veř. rozpočtech z 1,21 % v roce 25 na 1,46 % v roce 215 posun ze 16. na 12. místo pokles podílu v roce 215 nejvyšší podíl Portugalsko a Německo výrazný pokles podílu: Francie, Itálie, Slovinsko, Finsko Podíl VaV na veřejných rozpočtech Období 25 215 Rozdíl Období 25 215 Rozdíl Země (%) poř. (%) poř. 15-5 Země (%) poř. (%) poř. 15-5 EU (28 zemí) 1,5 1,38 -,12 Belgie 1,12 18 1,15 15,3 Portugalsko 1,46 9 2,3 1,57 Francie 1,78 3 1,14 16 -,64 Německo 1,62 6 2, 2,38 Itálie 1,36 12 1,1 17 -,35 Norsko 1,65 5 1,88 3,23 Polsko,66 25,99 18,33 Dánsko 1,4 1 1,85 4,45 Irsko 1,27 13,98 19 -,29 Estonsko 1,18 17 1,74 5,56 Řecko,7 23,95 2,25 Chorvatsko - - 1,74 5 - Litva 1,3 19,94 21 -,9 Finsko 1,99 2 1,66 7 -,33 Slovensko,69 24,93 22,24 Nizozemsko 1,76 4 1,6 8 -,16 Slovinsko 1,27 13,86 23 -,41 Švédsko 1,55 7 1,58 9,3 Kypr,75 22,85 24,1 Rakousko 1,26 15 1,57 1,31 Rumunsko,65 26,73 25,8 Lucembursko,59 27 1,47 11,88 Malta,42 29,64 26,22 Česká republika 1,21 16 1,46 12,25 Bulharsko,77 21,61 27 -,16 Španělsko 1,39 11 1,29 13 -,1 Maďarsko,82 2,56 28 -,26 Spojené království 1,51 8 1,26 14 -,25 Lotyšsko,54 28,51 29 -,3 Zdroj dat: Eurostat Island 2,6 1 - - -

mil. Kč v běžných cenách % HDP Výdaje na VaV jako % HDP CELKOVÉ VÝDAJE NA VaV Intenzita celkových výdajů na VaV jako podíl na HDP (%) - Plzeňský kraj mezi roky 25 a 215 nejrychlejší růst podílu (téměř na trojnásobek) posun z 9. na 3. místo mezi kraji ČR v roce 215 mírný pokles intenzity nejrychlejší růst mezi roky 29 a 212 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, 5 4 3 2 1 Intenzita celkových výdajů na VaV podle krajů ČR Celkové výdaje na VaV v Plzeňském kraji,7,7,7 113 1334 138,9,8 1,2 1767 1599 2295 1,6 3142 1,9 3779 2, 4133 Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj 2,1 2, 4737 467 2,5 2, 1,5 1,,5, Výdaje na VaV Intenzita celkových výdajů na VaV Zdroj dat: ČSÚ

% HDP % HDP % HDP VÝDAJE NA VaV PODLE ZDROJE FINANCOVÁNÍ Plzeňský kraj: dominantní vliv podnikatelského sektoru (4.) od roku 211 i veřejný zdroj ze zahraničí (3.) veřejný zdroj z ČR stabilně roste (4.) 1,8 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, Intenzita výdajů na VaV podle krajů ČR - zdroj financování podnikatelský sektor Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, Intenzita výdajů na VaV podle krajů ČR - zdroj financování veřejný zdroj z ČR Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj 1,1 1,,9,8,7,6,5,4,3,2,1, Intenzita výdajů na VaV podle krajů ČR - zdroj financování veřejný zdroj ze zahraničí Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

mil. Kč v běžných cenách % HDP % HDP VÝDAJE NA VaV PODLE DRUHU růst především investičních výdajů (od r. 211) navýšení mzdových a ostatních běžných výdajů v přibližně stejném rozsahu (z,5 na 1,6, resp. 1,8 mld. Kč 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, Běžné výdaje na VaV podle krajů ČR Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj 5 4 5 4 3 5 3 2 5 2 1 5 1 5 Výdaje na VaV v Plzeňském kraji podle druhu Investiční výdaje Mzdové výdaje Ostatní běžné výdaje 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, Investiční výdaje na VaV podle krajů ČR Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

mil. Kč v běžných cenách mil. Kč v běžných cenách VÝDAJE NA VaV PODLE SEKTORU PROVÁDĚNÍ 35 3 25 2 Výdaje na VaV v krajích ČR podle sektorů provádění (rok 215) Podnikatelský Vysokoškolský Vládní Soukromý neziskový Plzeňský kraj z hlediska provádění VaV: 15 1 téměř chybí vládní sektor 5 dominuje podnikatelský sektor (63 % v roce 215, max. 78 % v roce 21) roste význam vysokoškolského sektoru (2 % v roce 21, 37 % v roce 214, 34 % v roce 215) soukromý neziskový je nerozvinutý (stejně v ostatních krajích) 5 4 5 4 3 5 3 2 5 2 1 5 1 5 Vývoj výdajů na VaV v Plzeňském kraji podle sektorů provádění Zdroj dat: ČSÚ Soukromý neziskový Vládní Vysokoškolský Podnikatelský

Financující sektor Financující sektor Financující sektor SPOLUPRÁCE MEZI SEKTORY Podnikatelé minimálně využívají jiný než podnikatelský sektor Vysokoškolský sektor provádění je dominantně financován z veřejných zdrojů (z ČR 49 %, ze zahraničí 46 %) Podnikatelský sektor provádění využívá veřejné zdroje cca z 11 % Spolupráce mezi sektory v oblasti VaV v PK za rok 215 (mil. Kč) Podnikatelský (BERD) Vládní (GOVERD) Sektor provádění Vysokoškolský (HERD) Podnikatelské 2 596 55 16 2 667 Veřejné z ČR 221 55 756 54 1 86 Veřejné ze zahraničí 16 78 4 818 Ostatní z ČR 34 2 36 Celkem 2 923 55 1 553 75 4 67 Struktura zdrojů financování VaV podle sektorů provádění za rok 215 (%) Sektor provádění Podnikatelský Vládní Vysokoškolský (BERD) (GOVERD) (HERD) Podnikatelské 97,3, 2,1,6 1, Veřejné z ČR 2,4 5,1 69,6 4,9 1, Veřejné ze zahraničí 13,, 86,5,5 1, Ostatní z ČR,, 94,4 5,6 1, Celkem 63,5 1,2 33,7 1,6 1, Struktura výdajů na VaV v sektorech provádění podle zdrojů financování za rok 215 (%) Sektor provádění Podnikatelský Vládní Vysokoškolský (BERD) (GOVERD) (HERD) Soukromý neziskový Soukromý neziskový Soukromý neziskový Celkem Celkem Celkem Podnikatelské 88,8, 3,5, 57,9 Veřejné z ČR 7,6 1, 48,7, 23,6 Veřejné ze zahraničí 3,6, 45,6, 17,8 Ostatní z ČR,, 2,2,,8 Celkem 1, 1, 1,, 1,

mil. Kč v běžných cenách mil. Kč v běžných cenác VÝDAJE NA VaV PODLE ODVĚTVÍ A VĚDNÍCH OBLASTÍ Výdaje v Plzeňském kraji mezi roky 25 a 215: rychleji rostly výdaje na VaV v odvětví Vzdělávání 4,5x mezi roky 29 a 214 úroveň výdajů v tomto odvětví se přiblížila sektoru Průmysl a stavebnictví na 3. místě Výzkum a vývoj cca dvojnásobný růst na 4. místě Informační a komunikační činnosti více než 4násobný růst technické vědy 4x vyšší (8% podíl v roce 215) přírodní vědy 9x vyšší (12% podíl v roce 215) lékařské vědy 2,3x vyšší (4,5% podíl v roce 215) 2 1 8 1 6 1 4 1 2 1 3 5 3 2 5 2 1 5 1 pokles v roce 215 přírodní a lékařské vědy 8 6 4 2 5 Výdaje na VaV podle převažující ekonomické činnosti v Plzeňském kraji Zemědělství Průmysl a stavebnictví Výdaje na VaV podle vědních oblastí v Plzeňském kraji Informační a komunikační činnosti Výzkum a vývoj (CZ-NACE 72) ostatní Profesní, vědecké a technické činnosti Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní odvětví služeb Přírodní vědy Technické vědy Lékařské vědy Zemědělské vědy Sociální vědy Humanitní vědy

PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE

mil. Kč počet podniků v mil. Kč VEŘEJNÁ PODPORA VaV PROJEKTŮ V SOUKROMÝCH PODNICÍCH V roce 214 v Plzeňském kraji největší podíl nepřímá podpora (17 mil. Kč, 4 %) přímá domácí podpora (134 mil. Kč, 32 %) přímá zahraniční podpora (117 mil. Kč, 28 %) V období 27-214 v Plzeňském kraji rostl počet podniků uplatňujících odečet výdajů na prováděný VaV (kromě roku 211) Od roku 211 klesá v kraji průměrná podpora připadající na 1 podpořený podnik Od roku 28 Plzeňský kraj na 2. místě podle výše odečtených výdajů / podnik v ČR 25 2 15 1 5 1 5 1 5 Veřejná podpora pro VaV projekty v soukromých podnicích podle krajů a typu podpory (rok 214) Nepřímá Přímá zahraniční Přímá domácí Odečet výdajů na prováděný VaV z daně příjmu PO v Plzeňském kraji objem prostředků počet podniků 27 28 29 21 211 212 213 214 5 4 3 2 1 Zdroj dat: ČSÚ

VYBRANÉ PROGRAMY PODPORY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ Vybrané národní programy podpory výzkumu, vývoje a inovací Program Alfa (TA ČR) Program Centra kompetence (TA ČR) Program TIP (MPO) Podpora VaV z operačních programů v programovém období 27-213 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Podnikání a inovace Podpora VaV z operačních programů v programovém období 214-22 Operační program Výzkum, vývoj vzdělávání Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

PROGRAM ALFA (TA ČR) podpora aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje 3 podprogramy (Progresivní technologie, materiály a systémy, Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí, Udržitelný rozvoj dopravy) 4 veřejné soutěže (kola) vyhlášené v letech 21-213 Plzeňský kraj úspěšný 5. nejvyšší podíl na dotacích ZČU 3. nejvyšší dotace ze všech organizací (311 mil. Kč) Zdroj dat: Program Alfa Stručný souhrn statistického zhodnocení veřejných soutěží (TA ČR, 25.9.216)

PROGRAM TIP (MPO) podpora projektů průmyslových podniků i výzkumných organizací zaměření na výzkum a vývoj výrobků, technologií a informačních a řídících systémů, které přinesou vysokou přidanou hodnotu v letech 29-214 v tabulce výsledky průběžného hodnocení do roku 212 Plzeňský kraj na 1. místě podle výše podpory program zaměřen na průmyslový výzkum souběh s programem ALFA Projekty programu TIP podle sídla příjemce počet projek tů výše podpory (mil. Kč) kraj Praha 195 2 487 Jihomoravský 16 1 84 Středočeský 84 1 863 Moravskoslezský 73 1 72 Pardubický 7 842 Zlínský 5 918 Královéhradecký 38 64 Vysočina 37 449 Liberecký 35 62 Plzeňský 35 54 Olomoucký 32 467 Ústecký 31 394 Jihočeský 27 395 Karlovarský 3 8 CELKEM 87 12 427 Zdroj dat: Průběžné hodnocení programu TIP (MPO)

PROGRAM CENTRA KOMPETENCE (TA ČR) podpora vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací v progresivních oborech s vysokým aplikačním a inovativním potenciálem a perspektivou pro značný přínos k růstu konkurenceschopnosti ČR Plzeňský kraj byl velmi úspěšný podle celkových nákladů 4. místo (691,5 mil Kč) podle výše dotace 3. místo (521,3 mil. Kč) Zdroj dat: Statistická příloha k Průběžnému hodnocení programu Centra kompetence (TA ČR)

OP PODNIKÁNÍ A INOVACE Určen nejen pro inovační projekty Malý zájem z Plzeňského kraje podle celkové výše podpory 12. místo, podle podpory na jednoho obyvatele až 13. místo Nižší míra podpora pro MSP ve srovnání se zbytkem ČR Program Rozvoj nebyl přístupný pro subjekty v PK Pro PK významnější účast v programech Prosperita, Poradenství, Nemovitosti Výše podpory z OP Podnikání a inovace (v tis. Kč k 11.4.217) Podpora na Kraj Počet projektů Celková výše podpory (v tis. Kč) Podpora na obyvatele v Kč výzkumníka v podnikatelském sektoru v Kč ČR celkem 12 413 95 659 37 9 73,3 4 992 367,2 Jihomoravský 1 966 15 264 9 13 6,6 3 858,3 Moravskoslezský 1 848 13 289 275 1 935,8 9 955 431,8 Středočeský 1 243 13 151 224 9 957,6 5 9 821,6 Zlínský 1 56 9 922 277 16 966,1 12 397 65,3 Olomoucký 1 82 7 187 656 11 317,5 8 726 427,1 Ústecký 733 6 81 112 8 27,9 27 899 659,4 Vysočina 819 5 579 443 1 95,7 1 744 65,5 Královéhradecký 65 5 295 88 9 66,7 9 599 367,2 Pardubický 73 5 132 872 9 942,7 6 149 227,8 Liberecký 632 4 228 465 9 628,7 5 65 475, Jihočeský 534 4 169 66 6 541,8 16 341 574,6 Plzeňský 416 3 593 956 6 243,1 3 522 562,6 Karlovarský 281 2 34 991 6 817,3 22 18 159,8 Praha,, Zdroj dat: http://eaccount.czechinvest.org/statistiky/statistikacerpanidotaci.aspx

OP VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE Zaměřený na posilování spolupráce VŠ a výzkumných institucí se soukromým sektorem Solidní zájem i úspěšnost z Plzeňského kraje 3. až 5. místo podle zvoleného kritéria před námi především populačně velké kraje Jihomoravský, Středočeský a Moravskoslezský Zdroj dat: Výroční zpráva o provádění OP VaVpI (stav k roku 215)

PODNIKATELSKÉ VOUCHERY MĚSTA PLZNĚ A PLZEŇSKÉHO KRAJE Dotace celkem cca 12 mil. Kč Služby za více než 2 mil. Kč 5 Kč 4 5 Kč Požadované a schválené dotace 4 67 Kč Využito pro více 1 projektů/ služeb 4 Kč 3 5 Kč 3 378 467 Kč 3 Kč 2 972 Kč 3 166 866 Kč 2 725 Kč 2 5 Kč Jediný regionální program přímé podpory pro firmy na rozvoj inovací 2 Kč 1 5 Kč 1 Kč 5 Kč 1 597 Kč Kč PODANÉ SCHVÁLENÉ ALOKACE

VÝSLEDKY VÝZKUMU A VÝVOJE

počet patentů na 1 zaměstnanců VaV počet 16 Počet udělených patentů přihlašovatelů z ČR za období 25-215 podle krajů 1 526 UDĚLENÉ PATENTY Plzeňský kraj podle počtu udělených patentů v období 25-215 absolutně 9. místo (155) na 1 zaměstnanců VaV od roku 29 pod průměrem ČR 11. až 14. místo v roce 215 zvýšení (8,6 1. místo) v průměru 6,2 12 8 4 25 2 15 1 5 488 314 268 265 218 179 158 155 15 136 11 73 Počet udělených patentů přihlašovatelům z ČR na 1 zaměstnanců VaV podle krajů Česká republika Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský 32

počet patentových přihlášek na 1 zaměstnanců ve VaV počet PODANÉ PATENTOVÉ PŘIHLÁŠKY Plzeňský kraj podle počtu podaných patentových přihlášek v období 25-215 absolutně opět 1. místo (294) na 1 zaměstnanců VaV klesající trend od roku 21 pod průměrem ČR 9. až 12. místo v průměru za celé období 12,1 až 12. místo 3 25 2 15 1 5 6 5 4 3 2 1 Počet patentových přihlášek podaných přihlašovateli z ČR za období 25-215 podle krajů 2 927 1 33 797 79 525 434 422 393 3 294 277 275 182 69 Počet patentových přihlášek podaných přihlašovateli z ČR na 1 zaměstnanců VaV podle krajů Česká republika Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

počet počet Patenty platné v ČR k 31.12.215 udělené přihlašovatelům z ČR krajů a typu přihlašovatele PLATNÉ PATENTY A UŽITNÉ VZORY Plzeňský kraj podle platných patentů absolutně 9. místo v ČR (119) podobně Zlínský, Královehradecký a Olomoucký kraj převaha patentů podniků (68 % - 7. místo v ČR) nad Ø ČR (48 %) podíl veřejných VŠ (16 % - 8. místo) a fyzických osob (15 % - 7. místo) Plzeňský kraj podle platných užitných vzorů absolutně 8.-9. místo v ČR (314) stejně jako Královehradecký kraj vyrovnaný podíl podniků (4 % - 12. místo v ČR) a veřejných VŠ (38 % - 2. místo) podíl fyzických osob (21% - 12. místo) 1 8 6 4 2 2 5 2 1 5 1 5 Ostatní Fyzické osoby Užitné vzory platné v ČR k 31. 12. 215 zapsané přihlašovatelům z ČR podle krajů a typu přihlašovatele Veřejné vysoké školy Veřejné výzkumné instituce Podniky Ostatní Fyzické osoby Veřejné vysoké školy Veřejné výzkumné instituce Podniky

počet užitných vzorů na 1 zaměstnanců VaV počet 4 4 162 Užitné vzory zapsané přihlašovatelům z ČR za období 25-215 podle krajů UŽITNÉ VZORY Plzeňský kraj podle počtu užitných vzorů v období 25-215 absolutně 11. místo (488) na 1 zaměstnanců VaV letech 28-214 kolem Ø ČR v posledních letech pokles na nejnižší hodnotu (1,9) propad na poslední místo mezi kraji ČR (jako v letech 26 a 27) za celé období 25-215 v průměru 19,6 3 2 1 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 1 746 1 533 947 76 622 622 578 558 515 488 41 355 15 Užitné vzory zapsané přihlašovatelům z ČR na 1 zaměstnanců VaV podle krajů Celkem Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

INOVACE

Praha Středočeský Jihočeský Karlovarský Ústecký Liberecký Pardubický Vysočina Olomoucký Zlínský Královéhradecký Jihomoravský Moravskoslezský Základní ukazatele inovačních aktivit podniků v ČR v krajích v období 212 214 Plzeňský (vč. pořadí NACE B+C+D+E+G46+H+J+K+M71-73 v ČR) Inovující podniky celkem 47,6 39,6 43, 33,5 13 26,4 35,9 43,4 42,5 44,1 42,7 42,7 46,2 4,2 38,4 Podniky s technickou inovací 39,1 3,5 37,3 26,6 13 22,9 27,5 37,2 38,3 42,6 31,9 37,7 4,2 34,8 35,4 Podniky pouze s produktovou inovací 14,3 7,3 7,1 7,8 1 2,6 7,2 11,6 14,2 11,3 12,4 8,4 13,6 9,5 9,1 Podniky pouze s procesní inovací 6,8 8,2 7,2 7,6 7 7,7 6,8 6,8 1,3 11,4 5,5 1, 5,8 6,6 8, Podniky s produktovou a procesní inovací 15,4 11,4 18,6 9,5 14 1,4 1, 15,2 1,5 15,7 9,8 16,6 19,3 16,3 17, Podniky s pouze neukončenými či zastavenými techn. inovacemi 2,6 3,6 4,4 1,7 12 2,1 3,5 3,5 3,3 4,2 4,2 2,7 1,5 2,4 1,3 Podniky s netechnickou inovací 33,2 26,5 24,5 23,5 11 16,2 21,8 3, 22,1 25,2 28,1 26,9 27,3 27,5 25, Podniky pouze s marketingovou inovací 13, 9,3 12,1 4, 14 4,5 7,6 11,5 7,6 7,6 7,7 12,4 9,5 12, 8,3 Podniky pouze s organizační inovací 6,2 9,8 6, 7,6 4 8,6 6,1 6,9 3,6 6,4 11,8 6,4 5,8 5,3 6,2 Podniky s marketingovou a organizační inovací 14, 7,3 6,4 11,9 3 3,2 8,1 11,5 1,9 11,2 8,5 8,1 12, 1,1 1,5 Náklady na technické inovace v roce 214 celkem (v mil. Kč) 27 352 36 56 5 33 6 831 942 5 15 3 827 3 49 6 939 5 498 1 435 3 725 6 153 8 51 vnitropodnikový výzkum a vývoj 8 529 5 516 955 2 169 22 792 1 782 1 32 1 248 1 249 3 749 1 57 1 273 1 662 nákup služeb výzkumu a vývoje 3 421 12 35 532 1 811 75 64 152 196 481 33 75 186 966 483 pořízení strojů, zařízení a softwaru 12 11 15 291 3 276 2 45 652 3 12 1 746 1 981 4 832 3 671 5 28 2 28 3 534 5 426 pořízení jiných externích znalostí 512 2 461 283 175 541 21 69 57 113 393 37 213 419 náklady na ostatní inovační činnosti 2 779 934 257 271 14 93 127 133 322 162 515 148 167 519 Tržby za inovované produkty v roce 214 celkem (v mld. Kč) 1 342 581 159 16 32 148 119 115 152 131 227 17 174 455 nové na trhu 114 163 7 36 1 8 18 16 27 6 46 12 24 93 nové pro podnik 22 59 17 22 5 19 15 9 22 23 3 22 21 129 nezměněné nebo málo modifikované 1 9 359 135 13 16 121 85 9 13 13 151 72 129 233 Intenzita technických inovací* v roce 214 1,3 4,8 2,6 3,4 5 2,6 1,4 2,5 2,7 4, 3,5 3,9 2,5 2,8 1,4 Vybrané ukazatele u technických inovací [1] Spolupracující podniky celkem 35,8 28,8 24,4 37,2 4 35,3 34,8 37,4 46,3 29,9 21, 26,4 31,7 4, 34,3 Spolupracující podniky s partnerem z ČR 31,4 21,4 19,5 3, 6 3,3 29,5 34,2 39,7 25,6 18,4 2,1 28,6 36,1 27,2 Spolupracující podniky s partnerem z EU nebo EFTA 18,9 16,8 17,1 17,5 4 12,8 16, 16,2 23,3 16,1 9,8 13,3 12,9 19,3 15,9 Podniky, které obdržely veřejnou podporu celkem 22,3 35,8 29,6 35,1 7 16,4 31,1 26,9 27,3 34,6 35,5 44, 42,9 49,1 41, Podniky s veřejnou podporu z EU 11,8 2,5 9,8 22,5 6 5, 18,3 13,4 17,1 22,6 2,4 25,9 27,7 27,3 26,1 Podniky s veřejnou podporu z Rámcového programu pro VaV 2,4 3,7,5 6,3 2,8 3,6 4, 5,4 3,5 5,7 6,3 2,7 6, 5,6 Podniky s veřejnou podporu od vlády ČR 16,1 27, 23, 29,1 4 12,1 19,8 16,9 17,3 22,2 29,4 32,5 24,3 34,1 26,1 Podniky s veřejnou podporu od místní/regionální samosprávy 3, 4,7 8, 11,6 2 5,7 4,7 3,6 6,8 4,1 4,9 6,2 13,7 9,4 8,9

% HDP % HDP mil. Kč NÁKLADY NA TECHNICKÉ INOVACE Plzeňský kraj stabilní podíl celkových nákladů na technické inovace vůči HDP (nad 3 %) v roce 214: 6. nejvyšší celkové náklady absolutně klesly náklady na pořízení strojů, zařízení a SW (o 43 %) stouply náklady na vnitropodnikový výzkum a vývoj (o 75 %) dále rostly náklady na nákup služeb výzkumu a vývoje 8 7 6 5 4 3 2 1 2, 1,5 1,,5, Celkové náklady na technické inovace podle krajů v letech 21-214 vnitropodnikový výzkum a vývoj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský nákup služeb výzkumu a vývoje 4 35 3 25 2 15 1 5 pořízení strojů, zařízení a softwaru Struktura nákladů na technické inovace podle krajů v roce 214 náklady na ostatní inovační činnosti pořízení jiných externích znalostí pořízení strojů, zařízení a softwaru nákup služeb výzkumu a vývoje vnitropodnikový výzkum a vývoj Náklady na technické inovace podle typu v Plzeňském kraji pořízení jiných externích znalostí Zdroj dat: ČSÚ rok 21 rok 212 rok 214 náklady na ostatní inovační činnosti

VYSPĚLÉ TECHNOLOGIE

EXPORT VYSPĚLÝCH TECHNOLOGIÍ ČR mírný růst podílu exportu vyspělých technologií na exportu (+1,3 procentního bodu) přiblížení se Ø EU (17 %, ČR 15,4 %) posun z 1. na 8. místo v EU Export vyspělých technologií (podíl na exportu v %) Období 27 215 rozdíl Období 27 215 rozdíl Země (%) poř. (%) poř. 15-7 Země (%) poř. (%) poř. 15-7 EU (28 zemí) 16,1 17,,9 Dánsko 11,7 13 1,7 14-1, Malta 42,8 1 24,2 1-18,6 Belgie 6,6 18 1,3 15 3,7 Irsko 25,7 3 24, 2-1,7 Lotyšsko 4,6 22 9,8 16 5,2 Francie 16,7 8 21,6 3 4,9 Slovensko 5, 21 9,8 16 4,8 Nizozemsko 18,3 5 2, 4 1,7 Polsko 3, 27 8,5 18 5,5 Lucembursko 32,9 2 19,7 5-13,2 Litva 7,3 16 7,5 19,2 Kypr 14,6 9 19,3 6 4,7 Rumunsko 3,5 26 7,3 2 3,8 Spojené království 16,8 7 16,7 7 -,1 Chorvatsko 6,5 19 7,1 21,6 Česká republika 14,1 1 15,4 8 1,3 Finsko 17,5 6 7, 22-1,5 Estonsko 7,8 15 15,4 8 7,6 Itálie 6, 2 6,9 23,9 Maďarsko 21,3 4 15,2 1-6,1 Slovinsko 4,6 22 5,9 24 1,3 Německo 13, 12 14,8 11 1,8 Španělsko 4,2 25 5,4 25 1,2 Rakousko 11,1 14 14,2 12 3,1 Bulharsko - - 4,6 26 - Švédsko 13,3 11 13,5 13,2 Řecko 4,4 24 4,6 26,2 Zdroj dat: Eurostat Portugalsko 6,8 17 3,8 28-3,

Kč na obyvatele VÝVOZ TECHNOLOGICKÝCH SLUŽEB Plzeňský kraj vývoz technologických služeb na obyvatele: roste, ale zůstává pod Ø ČR (vliv Prahy a Jihomoravského kraje) posun na 3. místo v ČR nejvýznamnější Počítačové služby (4. místo v ČR) a Projekční, inženýrské a ostatní technické služby (3. místo v ČR) Výzkum a vývoj 14% podíl na vývozu technologických služeb z kraje relativně 6. místo v ČR 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Vývoz technologických služeb podle krajů Česká republika Středočeský Plzeňský Ústecký Královéhradecký Vysočina Olomoucký Moravskoslezský Hl. m. Praha Jihočeský Karlovarský Liberecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Vývoz technologických služeb podle krajů (rok 215) Projekční, inženýrské a ostatní Počítačové služby technické služby Výzkum a vývoj Licenční poplatky Celkem Kč/obyv. poř. Kč/obyv. poř. Kč/obyv. poř. Kč/obyv. poř. Kč/obyv. poř. Česká republika 5 32,2 1 55,3 1 296,6 327,3 8 494,5 Hl. m. Praha 3 439,8 1 3 246,1 2 3 597,7 1 1 784,5 1 39 68, 1 Středočeský 1 437,3 5 936,8 6 2 53,7 3 599,8 2 5 54,6 4 Jihočeský 61,6 7 176,5 14 99,7 12, 11 877,8 13 Plzeňský 2 475,9 4 2 244,3 3 793,1 6 173,9 4 5 687,3 3 Karlovarský 15,1 13 385,7 1 477,2 11, 11 878, 12 Ústecký 119,4 12 437,7 9 8,9 14, 11 566, 14 Liberecký 272,4 9 318,3 12 2 679,1 2, 11 3 269,8 6 Královéhradecký 1,2 14 187,4 13 678,7 7 186,5 3 1 62,9 11 Pardubický 125,7 11 357,1 11 1 38,4 4 59, 5 1 922,2 9 Vysočina 581,5 8 493,8 8 649,2 8 1, 1 1 725,5 1 Jihomoravský 8 252,3 2 5 144,2 1 632, 1 41,7 9 14 7,2 2 Olomoucký 793,4 6 1 295,6 4 45,7 13 55,7 6 2 19,5 7 Zlínský 127,7 1 1 13,2 5 645,9 9 53,9 7 1 957,7 8 Moravskoslezský 2 552, 3 764,6 7 1 13,3 5 46,5 8 4 493,3 5

Kč na 1 obyvatele VÝVOZ POČÍTAČOVÝCH SLUŽEB Plzeňský kraj vývoz počítačových služeb a software na obyvatele: výrazné zvýšení v roce 215 stabilita? v roce 215 byl nejvýznamnější vývoj počítačového software 79 % vývozu počítačových služeb z kraje 2. místo v ČR 8 7 6 5 4 3 2 1 Vývoz počítačových služeb a softwaru Česká republika Středočeský Plzeňský Ústecký Královéhradecký Vysočina Olomoucký Moravskoslezský Hl. m. Praha Jihočeský Karlovarský Liberecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Vývoz počítačových služeb a softwaru podle krajů (rok 215) Zpracování Poradenství v oblasti počítačů dat, hosting a související služby Údržba a opravy počítačů Počítačový software Celkem Kč/obyv. poř. Kč/obyv. poř. Kč/obyv. poř. Kč/obyv. poř. Kč/obyv. poř. Česká republika 1 938,7 1 46,8 77,3 1 627,4 5 32,2 Hl. m. Praha 1 333,3 1 7 88,7 1 1 37,2 2 1 99,5 1 3 439,8 1 Středočeský 58,3 9 8,1 11 82,2 3 568,7 4 1 437,3 5 Jihočeský 525,2 4 1,9 1 1,8 9 63,7 6 61,6 7 Plzeňský 445,3 5 26,8 8 39,4 5 1 964,5 2 2 475,9 4 Karlovarský,4 14 6,5 12 8,3 7, 14 15,1 13 Ústecký 78,4 8 4,6 6,2 12,2 13 119,4 12 Liberecký 158,3 7 97,1 5,5 1 16,5 11 272,4 9 Královéhradecký 1,2 13,6 14, 13 8,4 12 1,2 14 Pardubický 43,1 11 32, 7 1,7 6 39,9 9 125,7 11 Vysočina 325,9 6 226,6 4,5 11 28,5 1 581,5 8 Jihomoravský 3 282,5 2 38,9 3 3 741,6 1 847,2 3 8 252,3 2 Olomoucký 36,6 12 716,4 2, 13 4,5 8 793,4 6 Zlínský 54,9 1 3,8 13 7, 8 62, 7 127,7 1 Moravskoslezský 2 52,9 3 25,2 9 263,4 4 21,5 5 2 552, 3

podíl na zaměstnaných (%) ZAMĚSTNANOST V HIGH-TECH ODVĚTVÍCH Podíl zaměstnaných v high-tech odvětvích na zaměstnaných mezi roky 28 a 213 ztráta pozice NUTS 2 Jihozápad propad z 2. na 7. místo z 8 NUTS v ČR pokles podílu zejm. v letech 211-213 v ostatních NUTS převážně rostoucí trend (kromě posledních let) výjimkou je Severozápad klesající trend 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Zaměstnanost v high-tech odvětvích podle NUTS 2 v ČR Praha Strední Cechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Strední Morava Moravskoslezsko Zdroj dat: Eurostat

DALŠÍ POSTUP Realizace průzkumů ve firmách a organizacích VaV od července 217 od července 217 Dokončování analýzy červenec až září 217 Návrh východisek strategické části RIS3 strategie (vize, cíle) do září 217 Projednání návrhu v krajské radě pro VVI přelom září a října 217 Dokončení návrhové části RIS3 strategie a projednání v krajské radě do února 218

DĚKUJEME ZA DISKUSI. Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Ing. Pavel Beneš (benes@rra-pk.cz) Ing. Jan Naxera (naxera@rra-pk.cz)