Jak můžeme pomoci dítěti k úspěšnému startu ve škole Myšlení: Cílem těchto cvičení je zvýšit schopnost logického uvažování dítěte. Pro rozvoj myšlení je důležité podporovat dítě v logickém uvažování. Dítěti ponecháme možnost úkoly samostatně dokončit, přičemž s ním hledáme možná řešení. Případné neúspěchy netrestáme. Současně s rozvojem myšlení a uvažování se rozvíjí i řeč dítěte. K tomu výrazně přispívá i každodenní povídání s dítětem, ať už jsme s ním na procházce, nakupujeme apod. Můžeme s dítětem hovořit o běžných věcech (např. jdeme koupit několik věcí, požádáme dítě, co nám má připomenout trénujeme tím i paměť, orientaci v běžných životních situacích), o tom, co dělalo dítě v naší nepřítomnosti a naopak my můžeme vyprávět své zážitky. Pokusíme se nepoužívat odpověď teď mi dej pokoj, nemám čas a odpovíme, pokud možno, na každou otázku. Cvičení: - Rozlišování věcí podle jednoho znaku: Řekni mi, které věci okolo jsou červené? (zelené, modré, atd. dle barvy; kulaté, hranaté dle tvaru; ze skla, ze dřeva dle materiálu). - Vyjmenování určitých kategorií podle jednoho podstatného znaku: Budeme si povídat, co všechno roste na stromech: já řeknu jedno slovo, potom zase ty, a kdo uhodne víc. (co nebo kdo všechno běhá apod.) - Hra: Všechno lítá, co peří má (všechno jezdí, co kola má...) - Vyjmenujeme řadu slov a dítě má říci, co mají stejného, čím jsou stejná (pojmenovat věci jedním slovem), např.: jablko, hruška, švestka, to je ovoce; kolo, motocykl, letadlo, to jsou dopravní prostředky, (oblečení, nábytek, psací potřeby atd.) Pokud dítě v tomto cvičení selhává, pracujeme opačně: Budeme si jmenovat ovoce, které známe: já jedno, ty jedno. (dopravní prostředky, oblečení, atd.) Při příštím cvičení doplníme dalším novým slovem. - Označení protikladů: Strom je velký kytka malá. Bílý černý, světlý tmavý, široký úzký, starý mladý, hodný zlý, apod. - Vytvoření věty ze tří slov: Řekneme tři slova, např.: Honzík míč házet a dítě z nich Vytvoří větu: Honzík hází míčem. apod. - Podle vybraných obrázků vyprávět. - Řešení situací: Co by se stalo, kdybys šel ven v ponožkách? (kdyby ses na křižovatce nerozhlédl, kdybychom šli nakoupit bez peněz apod.). Co uděláš, když zakopneš a rozbiješ si koleno? - Řekneme větu s nesprávným obsahem a dítě má poznat, co je tam špatně, např.: V létě padá sníh a v zimě se chodíme koupat k rybníku. Sůl je sladká a cukr je slaný. Paměť: Cílem těchto cvičení je zvýšit schopnost zapamatování. Nemá-li dítě přiměřeně rozvinutou paměť, může se stát, že mu unikají drobné pokyny, důležité k vykonání dalších činností a jeho výkon potom klesá. - Hra: Co chybí na stole? Na stůl položíme několik libovolných předmětů (6 8), potom některý schováme a dítě hádá, který chybí. Co se změnilo? a) V místnosti přemístíme některý předmět a dítě hádá změnu v uspořádání. b) Co se změnilo na mamince, na cestě do školky apod. c) Postavíme stavbu z kostek a po prohlédnutí něco změníme.
- K nácviku paměti pro slovní celky začínáme se čtením jednoduchých říkanek s obrázky. Čteme nejprve sami, potom při opakování necháme dítě jednoduché slovní celky doplňovat. Při každodenním čtení postupně zvládne říkanky celé. - Necháme dítě vyřizovat jednoduché vzkazy, vyprávět, co v naší nepřítomnosti dělalo ap. - Dítěti řekneme větu nejprve o pěti slovech, např.: Pepík vstal a umyl se. Dítě větu opakuje. Počet slov ve větách postupně zvyšujeme. - Při čtení příběhů a pohádek sledujeme pozornost dítěte. Pokud je unaveno, přestaneme a pokračujeme až za chvíli. Potom dítě necháme vyprávět samostatně, pokud možno nejprve za pomoci obrázků nutno vybírat hodně ilustrované knihy nebo časopisy pro děti, kreslené seriály v přílohách novin atd. Pozornost a zrakové vnímání: Cílem těchto cvičení je rozvinout postřeh, pozornost, představivost, které jsou velmi důležitými předpoklady pro zvládnutí školních nároků. - Rozlišujeme předměty v okolí dítě v místnosti ukáže na všechny věci kulaté, věci dřevěné, červené apod., venku potom může hledat stejně barevná auta, auta podle značky atd. - V krabičce mezi velkými knoflíky hledáme malý, mezi modrými kuličkami červenou, mezi stejnými kostkami jednu odlišnou tvarem atd. Třídění podle barev, velikosti, materiálu (kostky, knoflíky atd.) a) Ze zápalek postavíme několik stejných obrázků (domečky, vláčky apod.), z nichž pouze jeden je úplný a u ostatních vždy některá ze zápalek chybí. Dítě potom chybějící zápalky doplňuje tak, aby všechny obrázky byly úplné. Tuto hru můžeme hrát i naopak dítě nám postaví jeden kompletní obrázek a jeden neúplný a my hádáme, kde chybí zápalky. b) Stejně tak lze předkreslit vedle jednoho úplného obrázku několik neúplných, které má dítě dokreslit. - Vyhledat mezi několika obrázky stejné použijeme obrázky z Pexesa, vybereme však zpočátku pouze čtyři dvojice, potom osm. Pokud se dítěti třídění obrázků daří bez velkých problémů, zahrajeme si s ním hru podle návodu začínáme opět s menším počtem dvojic. - Rozstříháme jednoduchý obrázek (pohlednici) na 2 3 kusy a dítě je skládá dohromady. a) Skládáme pohlednici rozstříhanou nepravidelně na více kusů. b) Máme-li obrázkové kostky, použijeme tuto stavebnici. Sluchové rozlišování: Cílem cviků zvyšujících tuto schopnost je připravit dítě na čtení a psaní. K tomu je třeba, aby dítě poznalo rytmus jednotlivých slov, členilo slova na slabiky, slyšelo izolovaně jednotlivé hlásky v jednoduchých slovech, diferencovalo měkké a tvrdé slabiky, znělé a neznělé hlásky (dy di, ty ti, b d, c z apod.) ve slovech. Výraznější obtíže v této oblasti mohou nastat u dětí s vadami řeči, kde je třeba logopedické nápravy. V případě, že dítě logopeda navštěvuje, doporučujeme poradit se s ním o dalších vhodných cvicích. Cvičení sluchu: Hrajeme hru: Odkud to bylo? Dítě zavře oči a my zaťukáme nebo bouchneme a ptáme se: Odkud to bylo? Ukaž mi, odkud se to ozvalo. - Hra Co to bylo? zašustíme papírem, cinkneme lžící o talíř, ťukneme kladívkem apod.a ptáme se, co to bylo. V místnosti schováme budík, necháme ho tikat, event. zvonit a podle zvuku ho dítě hledá.
Cvičení rytmu: - Vytleskáváme jednoduché říkanky a písničky (Já do lesa nepojedu možno použít i knížky Brousek pro tvůj jazýček aj.) - Spolu s dítětem vytleskáváme jednoduché slovo, např.: máma. Nejdříve je spolu vyslovíme a pokud dítě bez obtíží slovo vytleská, řekneme: Vytleskej sám (sama). Předříkáme další slovo maminka, tatínek, kolo apod.. Dítě si nejprve k tleskání může slova předříkávat, potom pouze vytleskává jejich rytmus. Cvičení sluchové analýzy: - Položíme na stůl několik předmětů (hračky, předměty denní potřeby apod.) a vyslovíme první slabiku některého z nich. Dítě má potom slovo doplnit, např.: Která z věcí na stole začíná na pa? Dítě doplní panenka. Pokud je tato hra pro dítě příliš složitá, na předmět ukážeme. Ukážeme na panenku a řekneme: Pa a dítě doplní nenka. Podobně pero, sešit, talíř, tužka. - Hádej, které slovo si myslím? Řekneme první slabiku slova, které si myslíme, např.: ka a dítě hádá: kabát, kalhoty, kapsa, kalendář apod.. Tuto hru můžeme obměnit na hledání blíže určené věci, např.: Je to v pokoji, stojí to u stolku a začíná to lam. Co to je? (lampa) - Rozlišování jednotlivých zvukově podobných slabik a hlásek: Řeknu ti dvě slova, ty si je ještě jednou nahlas pečlivě zopakuješ a potom mi povíš, zda jsou nebo nejsou stejná. Brum bram, pes pas, cvak svek, cimk cink, pes les, kosa koza, bram pram, haf had, haf haf, vošl vočl, sak cak, bal pal, bram bram, nyní nini, dyk dik, měl mel, něco něco... a další dvojice podobně znějících slov (i nesmyslných). - Stejná souhláska na začátku slov: Zahrajeme si hru. Já ti řeknu nějaké slovo a ty zkusíš vymyslet jiné, které začíná stejně. Třeba taška.. Dítě pokračuje: Tabule, telefon apod. V hledání slov se můžeme s dítětem střídat. - Odlišné souhlásky ve slovech: na začátku: Řekneme: Co slyšíš na začátku slova pes? Slyšíme tam p, viď? A co slyšíme na začátku slova les? dům, koza atd. - Odlišné samohlásky ve slovech: na začátku: Řekneme: Co slyšíme na začátku slova oko?.slyšíme tam o, viď? A co slyšíme na začátku slova ucho? Eva, Anička, Adam, Emil atd. - Odlišné samohlásky a souhlásky ve slovech na konci: Řekni mi, co slyšíš na konci slova pes? Slyšíme tam s, viď? A co slyšíš na konci slova dům? les atd. - Určení místa hlásky ve slovech: Řekni mi, zda slyšíš ve slově pes p. Řekni to p pes. Pokud dítě porozumí úkolu, ptáme se dál: Kde p slyšíš? Dítě odpoví: Na začátku. Podobně: Kde slyšíš l ve slově les? (..k.. ve slově luk,..k.. ve slově oko atd. Toto cvičení je velmi obtížné a ne všechny děti jsou schopny je brzy zvládnout. - Pokud se nám podaří u dítěte navodit sluchové rozlišování jednotlivých hlásek, lze přejít ke cvičení jednoduchého rozkladu slabik a jednoslabičných slov: Řekneme-li..ma.., slyšíme tam m-, -a-, viď? Nebo..pa..slyšíme p-, -a-, rozumíš tomu? Zkus stejně rozložit..ca. (ko, pes, apod.) Jemná motorika: Cílem těchto cvičení je rozvinout pohybovou dovednost ruky, která je jedním ze základních předpokladů psaní ve škole. Každodenně: Trénujeme zapínání a rozepínání knoflíků, zavazování tkaniček, zapínání zipu, děvčátka oblékají panenky, chlapci montují. Dáme možnost k navlékání korálků, knoflíků na nit s jehlou, k dispozici mohou být i dětské hry typu mozaiky.
Vlastní cvičení: Před každým cvičením kresebného projevu necháme dítě uvolnit ruku. - Ve vzduchu si zkouší pohyb, který potom bude kreslit, např. před klubíčky krouží apod.) - Vystřihujeme třásně z papíru: dítě stříhá proužky libovolně široké. - Podle možností upevníme větší kus papíru (i balicího) na zeď nebo dveře a necháme dítě uvolněnou rukou čárat sem a tam po celé ploše ( pohyb míče, který se kutálí sem a tam ). Nejvhodnějším nástrojem ke psaní je křída, tlustá tuha, později progreso, pastelka, měkká tužka. - Odstřihování rohů u archů papíru možno použít i staré noviny. Dítě odstřihuje jednotlivé rohy tak dlouho, až papír rozstříhá na malé kousky (papírový sníh). - Vsedě cvičíme dotyky tužky na volný list papíru tečky ( jako zobání kuřátka ). - Uvolněnou rukou dítě kreslí na volný list papíru velký kruh vícekrát za sebou, uvnitř ještě další (jako když se otáčejí kola ). - Stříhání podle nakreslených čar lze použít i jednotlivých vystřihovánek. - Cvičení přímých čar, psaných různým směrem, bez pohybu papíru (vstoje) na volný list papíru nakreslíme několik různobarevných bodů a dítě je potom přímými čarami spojuje. - Cvičení přímých čar, psaných stejným směrem (vsedě). Předkreslíme dvojice různobarevných bodů tak, aby je dítě spojovalo vodorovně směrem odleva doprava ( jízda auta ). - Stříhání složitějších obrazců (domeček, který předkreslíme, strom). - Cvičení kresby dolního oblouku vždy zleva doprava na velkém papíru ( let ptáka, houpačka ). - Cvičení kresby horního oblouku opět zleva doprava ( hory a údolí, poskoky žáby ). - Dítě vystřihne jednotlivé předkreslené geometrické obrazce: čtverec, trojúhelník, kolečko. Pokusí se z nich za pomoci rodiče sestavit na další list papíru obrázek (domeček, vláček, květinu). - Při cvičení kresebných dovedností zkouší dítě, opět nejprve ve stoje, na větší papír kroužit volnou rukou (různě velká klubíčka). - Kreslení vlnovek zleva doprava na velký papír (vlny na moři..). - Opět dítě vystřihuje různé geometrické obrazce, vybarví je a spolu s pomocí rodiče sestaví a nalepí na čtvrtku papíru libovolný obrázek (domeček spolu se stromem apod.). - Z plastelíny vytvoříme jablíčka, hrušky, mističky atd. - Hadovka (list lípy) na velký list papíru cvičit správný tah u pravé strany listu (procvičit v různých velikostech). - Šikmá čára shora dolů opět použijeme velký list papíru a měkkou tužku ( prší ). Matematické představy: Cílem těchto cvičení je zvládnout základy pro utváření matematických pojmů. - Nacvičujeme srovnávání velikostí, porovnávání množství, pojmy stejně, více, méně, poznávání prostorových a časových vztahů, orientaci v počtu do 10. - Určování množství: Připravíme před dítě dvě hromádky knoflíků, kostek atd. Ptáme se: Kde je víc? Kde je méně? Nezapomeneme také na dvě hromádky o stejném počtu. - Porovnávání množství pomocí grafického znázornění: Nakreslíme před sebe řadu koleček (4 5), vedle potom řadu čtverečků tak, aby dítě jednotlivé dvojice mohlo spojovat čarami. Po spojení se ptáme: Kterých obrázků je víc? Při nestejném množství geometrických obrazců potom zůstanou nadpočetné obrazce a dítě si názorně uvědomuje pojem množství. - Hrajeme Člověče, nezlob se. (Cvičení orientace v počtu do 6). - Na volný list papíru nakreslíme kolečka, čtverce, trojúhelníky. Z nich jeden vždy vyplníme určitým počtem puntíků (např. čtverec dvěma, kolečko třemi, trojúhelník čtyřmi). Dítě má potom ostatní volné obrázky doplnit stejným počtem puntíků (všechny čtverce dvěma atd.).
- Nakreslíme určitý počet geometrických obrazců na jeden řádek vedle sebe (např. pět koleček, pod to na další řádek tři čtverce apod.) a dítě potom kreslí stejný počet samo. - Cvičíme pojmy nahoře, dole, uprostřed: vezmeme nějaký předmět a dáváme jej na různá místa stolu. Dítě říká: Je na stole, pod stolem atd. - Nakreslíme jednoduchý obrázek nebo vodorovnou čáru a na ni potom barevné kolečko, jiné pod ni a dítě říká: Je nad čarou, pod čarou atd. Stejně můžeme použít jednoduchý obrázek z dětské knihy či časopisu ( Řekni mi, co vidíš nahoře? Kde je nakreslen na obrázku? ) Orientace v číselných vztazích v oboru do 10: - Naučíme dítě říkanku: Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, zavřete si chaloupku, vleze vám tam medvěd. - Připravíme si tři papíry. Na krajní nedáme nic a na prostřední čtyři knoflíky. Na první volný papír potom dítě dá méně knoflíků než je na prostředním, na třetí potom knoflíků víc. Potřebujeme minimálně 12 knoflíků. - Učíme dítě hrát hru Domino. - Seřadíme do řady 10 kostek různých barev a ptáme se: Kolikátá kostka je červená? Podej mi čtvrtou kostku! (pátou, druhou, první, poslední, hned za první, hned před třetí, všechny za druhou, všechny před čtvrtou apod.) - Pokoušíme se navodit základní početní operace pomocí názoru: Když máš dvě kostky (dítěti kostky nejprve skutečně dáme), kolik budeš mít kostek, když ti jednu přidám? (vezmu). Použijeme maximálně 10 kostek. Pokud dítě pomocí kostek pochopí podstatu sčítání a odčítání, zkoušíme to samé bez kostek. Dítě se pokouší kostky si jen představovat. Při tomto cvičení nepřekračujeme počet 5.