Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění hospodářských zvířat Reprodukční analýza stáda Holštýnského skotu Diplomová práce Vedoucí práce: Prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. Vypracoval: Michal Kellner Brno 2009
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Reprodukční analýza ve stádě Holštýnského skotu vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. dne:..... podpis diplomanta:..
PODĚKOVÁNÍ Děkuji Prof. Ing. Ladislavu Máchalovi, DrSc. za odborné vedení diplomové práce, cenné rady, materiálové podklady a zemědělskému podniku Statek Břežany spol. s.r.o. za poskytnuté materiály.
ANOTACE Předkládaná diplomová práce byla zpracována v zemědělském podniku Statek Břežany, spol. s.r.o. V roce 2004 bylo zapojeno do sledování 262 krav a 93 jalovic, v roce 2005 bylo zapojeno do sledování 243 krav a 97 jalovic, v roce 2006 bylo zapojeno do sledování 224 krav a 121 jalovic, v roce 2007 bylo zapojeno do sledování 213 krav a 72 jalovic skotu holštýnského plemene. Sledované dojnice byly rozděleny do dvou skupin podle pořadí laktace (1. laktace, 2. a vyšší laktace) a aktuální dojivosti. Jedna skupina jalovic byla vybrána pro připuštění. Byly hodnoceny vybrané reprodukční ukazatele: mezidobí, inseminační interval, inseminační index, servis perioda, březost po první inseminaci, březost po druhé a vyšší inseminaci, u jalovic věk při první inseminaci. Výsledky reprodukčních ukazatelů byly analyzovány za jednotlivé roky a roční období. Získané hodnoty byly vyhodnoceny v programu Microsoft Exel a byly vypočteny základní statistické údaje: aritmetický průměr, směrodatná odchylka, variační koeficient a Studentův t-test. V roce 2004 byly v celém stádě krav zjištěny hodnoty: mezidobí 426 dní, index 2,28, interval 74,56 dní, servis perioda 133,05 dní, březost po první inseminaci 36,52 %. U jalovic: věk při první inseminaci 539,33 dní, index 1,38, březost po první inseminaci 65,40 % a po druhé a vyšší inseminaci 52,70 %. V roce 2005 byly v celém stádě krav zjištěny hodnoty: mezidobí 428 dní, index 2,18, interval 72,52 dní, servis perioda 124,93 dní, březost po první inseminaci 42,04 %. U jalovic: věk při první inseminaci 435 dní, index 1,68, březost po první inseminaci 58,58 % a po druhé a vyšší inseminaci 52,49 %. V roce 2006 byly v celém stádě krav zjištěny hodnoty: mezidobí 408 dní, index 2,42, interval 77,72 dní, servis perioda 130,67 dní, březost po první inseminaci 28,30 %. U jalovic: věk při první inseminaci 536,88 dní, index 1,69, březost po první inseminaci 61,91 % a po druhé a vyšší inseminaci 46,90 %. V roce 2007 byly v celém stádě krav zjištěny hodnoty: mezidobí 402 dní, index 2,57, interval 80,72 dní, servis perioda 143,85 dní, březost po první inseminaci 35,49 %.
U jalovic: věk při první inseminaci 535,82 dní, index 1,68, březost po první inseminaci 52,07 % a po druhé a vyšší inseminaci 45,88 %. Statisticky průkazné rozdíly mezi sledovanými roky ve stádě krav byly zjištěny u: délky mezidobí, inseminačního indexu, inseminačního intervalu, servis periody a březosti po první inseminaci; ve stádě jalovic u: věku první inseminace, inseminačního indexu, březosti po první inseminaci a březosti po všech inseminacích. Ze získaných výsledků vyplývá, že rozdíly nebyly statisticky významné. Pouze v roce 2006 byla zaznamenána nižší březost po první inseminaci, vyšší počet inseminačních dávek na jednu zabřezlou plemenici a současně i pokles březosti po druhé a vyšší inseminaci. Uvedené statisticky významné rozdíly byly způsobeny zřejmě rekonstrukcí stájí a dojírny. Klíčová slova: Holštýnský skot, reprodukční ukazatele, analýza reprodukce.
ANNOTATION This submitted diploma thesis was made at Agricultural Farm named Statek Brezany, located in the south of Moravia, Czech Republic. In 2004 were monitored 262 cows and 93 heifers, in 2005 were monitored 243 cows and 97 heifers, in 2006 were monitored 224 cows and 121 heifers and in 2007 were monitored 213 cows and 72 heifers of holstain breed. The monitored cows were devided into two groups based on sequence of lactation [1st lactation, 2nd and higher lactation] and current milk production. One group of heifers was chosen for insemination. There were evaulated selection of reproduction parametres: calving interval, insemination index, interval of insemination, service period, gravidity after 1st insemination and in heifers group the age at 1st insemination. The results of reproduction parametres were analyzed for each of the year and annual season. The obtained values were analysed in Microsoft Excel and a basic statistic data were determinid: arithmetic average, standart deviation, variation coefficient and Student t-test. In 2004, there were located the values in full herd of cows - calving interval 426 days, insemination index 2,28, interval of insemination 74,56 days, service period 133,05 days, gravidity after 1st insemination 36,52 %. In the herd of heifers - the age at 1st insemination 539,33 days, inseminaion index 1,38, gravidity after 1st insemination 65,40 % and gravidity after all inseminations 52,70 %. In 2005, there were located the values in full herd of cows - calving interval 428 days, insemination index 2,18, interval of insemination 72,52 days, service period 124, 93 days, gravidity after 1st insemination 42,04 %. In the herd of heifers - age at 1st insemination 435 days, insemination index 1,68, gravidity after 1st insemination 58,58 % and gravidity after all inseminations 52,49 %. In 2006, there were located the values in full herd of cows - calving interval 408 days, insemination index 2,42, interval of insemination 77,72 days, service period 130,67 days, gravidity after 1st insemination 28,30 %. In the herd of heifers - age at 1st insemination 536,88 days, insemination index 1,69, gravidity after 1st insemination 61,91 % and gravidity after all inseminations 46,90 %.
In 2007, there were located the values in full herd of cows - calving interval 402 days, insemination index 2,57, interval of insemination 80,72 days, service period 143,85 days, gravidity after 1st insemination 35,49 %. In the herd of heifers age at 1st insemination 535,82 days, insemination index 1,68, gravidity after 1st insemination 52,07 % and gravidity after all inseminations 45,88 %. Statictically cogent differences between monitored years in the herd of cows were identified in those parametres: calving interval, insemination index, interval of insemination, service period, gravidity after 1st insemination, at heifers group the age at 1st insemination, insemination index, gravidity after 1st insemination and gravidity after all inseminations. The obtained results shows that the diferences were not statistically significant. Only in 2006, there was recorded a lower gravidity after first insemination, higher amount of insemination doses for one pregnant cow and also fall-off gravidity after all inseminations. This mentioned statictically significant differences were probably caused by reconstuction of stables and milked parlour. The key words: Holstein cattle, reproduction parametres, reproduction analysis.
Obsah 1. Úvod... 8 2. Cíl Práce... 10 3. Současný stav reprodukce skotu... 11 3.1. Plodnost... 12 3.1.1. Faktory působící na úroveň reprodukce... 13 3.1.1.1. Vnitřní vlivy... 13 3.1.1.2. Vliv vnějšího prostředí... 14 3.1.1.2.1. Vliv výživy... 14 3.1.1.2.2. Vliv kondice... 17 3.1.1.2.3. Bioklimatologické vlivy, welfare... 19 3.1.1.2.4. Věk zvířat... 21 3.1.1.2.5. Vliv technologie ustájení... 22 3.2. Reprodukční ukazatele... 23 3.2.1. Přehled a hodnocení reprodukčních ukazatelů... 23 3.3. Říje a optimální doba k inseminaci... 25 3.3.1. Detekce říje... 26 3.3.2.Vhodnost plemenic k inseminaci... 28 3.3.3. Inseminační technika... 29 3.4. Poruchy plodnosti a hygiena... 30 4. Materiál a metodika... 35 4.1. Materiál... 35 4.2. Metodika... 37 5. Výsledky... 39 5.1. Rok 2004... 39
5.1.1. Dojnice... 39 5.1.2. Jalovice... 46 5.2. Rok 2005... 48 5.2.1. Dojnice... 48 5.2.2. Jalovice... 55 5.3. Rok 2006... 57 5.3.1. Dojnice... 57 5.3.2. Jalovice... 64 5.4. Rok 2007... 67 5.4.1. Dojnice... 67 5.4.2. Jalovice... 74 5.5. Srovnání reprodukčních ukazatelů v jednotlivých ročních obdobích 76 v letech 2004 2007... 6. Diskuse... 86 7. Závěr... 88 8. Seznam literatury... 89 9. Seznam tabulek a grafů... 96
1. ÚVOD Plodnost je u skotu jednou z nejdůležitějších vlastností a u krav a jalovic patří spolu s dosahovanou užitkovostí (výroba mléka, produkce telat od krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka) a zdravotním stavem zvířat mezi důležité faktory, ovlivňující výrobní a ekonomické výsledky chovu skotu. Chov skotu v České republice se již delší dobu potýká se zhoršujícími ukazateli reprodukce. Je všeobecně známo, že bez dobrých reprodukčních ukazatelů nebude zajištěna ani dobrá produkce. Současný neuspokojivý stav reprodukce krav v České republice má za následek nižší produkci telat a spolu s nízkou průměrnou dojivostí se podílí na neuspokojivých ekonomických výsledcích chovu skotu. Každý chovatel dobře ví, že kvalita reprodukce předurčuje dobrou produkci, proto snahou každého chovatele je maximálně využít reprodukční potenciál, případně zvýšit jeho kapacitu. Současné ekonomické podmínky kladou velký důraz především na efektivnost výroby. Rozhodující roli v efektivnosti zemědělské prvovýroby chovu dojnic hraje ekonomická výroba mléka, na níž se podílí mnoho faktorů, avšak nejdůležitější je úroveň reprodukce. Jedním ze základních předpokladů dosahování příznivých výrobních a ekonomických výsledků produkce mléka a masa je dobrá a pravidelná plodnost krav. Ekonomický význam plodnosti krav nespočívá pouze v hodnotě narozeného telete, ale také v hormonální stimulaci následné laktace. Z tohoto pohledu je nutno považovat plodnost krav za stejně významnou jako schopnost produkovat mléko. Ekonomická stránka chovu skotu je značně závislá na procentuálním stavu krav a jalovic otelených za rok. Objektivním cílem pro chovatele je získat jedno tele od krávy za rok, bez ohledu zda se jedná o intenzivní nebo extenzivní způsob chovu. Faktory, které ovlivňují plodnost hospodářských zvířat, tvoří složitý komplex vzájemně působících činitelů. Např. výživa je realizačním činitelem vysoké užitkovosti a ovlivňuje reprodukční schopnost plemenic. Všechny tyto faktory silně ovlivňují ekonomiku chovu, a proto je nezbytné provádět takové zásahy, které povedou ke zlepšení úrovně reprodukčních ukazatelů. Zajištění výroby dostatečného množství živočišných produktů je podmíněno vysokou úrovní reprodukce. Proto jsou na plodnost plemenic a plemeníků kladeny vysoké nároky. Bez dobré plodnosti není možné obnovit, doplňovat a rozšiřovat chovy.
Dobrá plodnost je tedy základním projevem užitkovosti hospodářských zvířat a rozhodujícím faktorem pro zkvalitňování a ozdravování chovů.
2. CÍL PRÁCE Cílem této práce bylo zjištění a porovnání reprodukčních ukazatelů získaných z let 2004 až 2007. Těmito ukazateli jsou mezidobí, inseminační index a interval, servis perioda a věk jalovic při prvním inseminaci, které byly sledovány mezi jednotlivými skupinami plemenic během sledovaných let. Pro statistické vyhodnocení se porovnávaly skupiny krav v 1. laktaci, v 2. a vyšší laktaci a skupina jalovic v reprodukčních ukazatelích v každém roce a v jednotlivých ročních obdobích.
3. SOUČASNÝ STAV REPRODUKCE SKOTU Jedním ze základních předpokladů dosahování příznivých výrobních a ekonomických výsledků výroby mléka je dobrá a pravidelná reprodukce krav. Reprodukce plemenic skotu patří spolu s hlavním výrobním zaměřením produkcí mléka a produkcí telat mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující ekonomické ukazatele chovu. Proto je problematice plodnosti krav věnována trvalá pozornost. Ekonomický význam plodnosti krav spočívá v produkci telat a v hormonální stimulaci laktace. Za optimální plodnost se obecně považuje získání jednoho zdravého telete od jedné krávy za rok. Podle BURDYCHA a VŠETEČKY (2004) březost krav po první inseminaci klesla za posledních deset let z 52,8 % na 42,7 % a to jsou varovné výsledky. Březost plemenic se v roce 2001 dostala poprvé pod hranici 50 % a za rok 2003 již bylo procento březosti pouhých 48,4 %. Znamená to, že se snižování početních stavů skotu nezastavilo a že tento stav nepříznivě ovlivní obrat stáda, počty zabřezlých plemenic a narozených telat, selekci, prodej zvířat a další ukazatele v následujících obdobích. Nižší počet zabřezlých plemenic se nepříznivě projeví hlavně v počtu narozených telat v následujícím roce se všemi negativními dopady na intenzitu selekce krav. Výsledky plodnosti krav poukazují na tendence k jejich dlouhodobému zhoršování nebo stagnaci ukazatelů zabřezávání krav po první inseminaci i délky inseminačního intervalu, servis periody i mezidobí. Současný neuspokojivý stav v reprodukci se podílí určitou měrou na neuspokojivých ekonomických výsledcích chovu krav. Se zhoršováním ukazatelů plodnosti pod optimální hranici se prodlužuje délka laktace. S prodloužením laktace, a s vyšším počtem laktačních dnů se zvyšuje produkce mléka za celé i normované laktace, snižuje se však produkce v počtu na kalendářní rok, respektive na jeden den produkčního věku dojnice. Při mírném prodloužení servis periody nad optimální hranici bude snížení produkce mléka za rok nižší, při výrazném prodloužení servis periody se výrazně sníží i roční produkce mléka (ŘÍHA, 2000). Další ztráty z chovu s neuspokojivou reprodukcí plynou z krátkého produkčního využívání plemenice ( 3 4 roky), oproti ekonomicky nutnému využití minimálně 5 6 laktací (ŘÍHA, 2000). Prodloužení produkčního využívání krav je po vysoké užitkovosti předpokladem dosahování příznivých ekonomických výsledků. Dlouhověkost je s plodností úzce
spojena, protože pouze krávy pravidelně zabřezávající se mohou dožít vyššího věku (MIKŠÍK, ŽIŽLAVSKÝ, 1997) 3.1. Plodnost Plodnost skotu je charakterizována jako vlastnost, která umožňuje reprodukci stád, stimuluje mléčnou žlázu krav k produkci mléka a využitím růstových schopností potomstva se vytváří předpoklady pro užitkovost masnou (ŽIŽLAVSKÝ, 1996). Podle KLIMENTA et al. (1989) pojem plodnost vyjadřuje schopnost zvířat produkovat oplození schopné pohlavní buňky. Pro samice znamená schopnost pravidelného oplodnění, gravidity a narození životaschopného potomstva. Jen zdravá, kondičně dobře připravená zvířata disponují dobrou a pravidelnou plodností. Dobré plodnosti krav odpovídají následující ukazatele reprodukce: - délka inseminačního intervalu 60 70 dní - březost po první inseminaci nad 50 % - inseminační index do 1,5 - délka servis periody do 90 dní - délka mezidobí do 380 dní Výsledky plodnosti krav poukazují na tendence k jejich dlouhodobému zhoršování nebo stagnaci výše uvedených ukazatelů. Současný neuspokojivý stav v reprodukci se podílí určitou měrou na neuspokojivých ekonomických výsledcích chovu krav. Plodnost na požadované úrovni představuje jeden ze základních pilířů dosahování kladných výrobních a ekonomických výsledků chovu skotu. Plodnost je důležitým faktorem pro rentabilitu chovu mléčných i masných plemen skotu. Základním ukazatelem dobré reprodukce stáda je stav, kdy od jedné krávy chovatel získá do roka jedno tele, kdy užitková plemenice se 5 6 krát za život otelí a brakace pro poruchy plodnosti nepřesáhne 10% (STÁDNÍK, 2000).
3.1.1. Faktory působící na úroveň reprodukce Plodnost zvířat závisí nejen na jejich druhové a plemenné příslušnosti, ale je podmíněna i dědičným založením a působením činitelů vnějšího prostředí. Z činitelů vnějšího prostředí je to zejména výživa, klimatické vlivy, způsob chovu, užitkovost a další (KLIMENT et al., 1989). LOUDA (2001) uvádí, že plodnost je určována zhruba 20% dědičným založením a 80% vnějším prostředím. Hlavním důvodem pro krátkou dobu produkce je vysoká brakace z důvodu poruch reprodukce, která představuje až 30 % celkového vyřazování. Pravidelná reprodukce je rovněž indikátorem zdraví zvířete. Průběh reprodukčních funkcí a zdraví zvířete, jak uvádí ŘÍHA (2000), ovlivňují z 50 % chovatelské podmínky - -řízení a kontrola stáda, ošetřovatelská péče, management reprodukce, technologie ustájení a výživa plemenic. Z 20 % se podílí na výsledcích reprodukce klimatické a zoohygienické podmínky a zbývajících 30 % je pak ovlivnění inseminační službou. To znamená kvalitou semene a erudicí i zručností inseminátora. Geneticky je plodnost relativně nízce heritabilní. Za kritické období pro vznik poruch plodnosti lze považovat především období přípravy na porod, období porodu a puerperia i období vysoké laktace (NEHASILOVÁ, 2005). 3.1.1.1. Vnitřní vlivy 3.1.1.1. Vliv dědičnosti Dědivost plodnosti je obecně na nízké úrovni. Pohybuje se kolem 0,02 0,03 (STÁDNÍK, 2000). Stejně tak KLIMENT st al. (1989) uvádí, že většina reprodukčních vlastností je podmíněna působením neaditivních genů, což znamená, že mají nízký koeficient heritability a ve větší míře závisí na působení faktorů vnějšího prostředí, ve kterém se realizují. Dle KLIMENT et al. (1989) mají zvířata pevného konstitučního typu větší předpoklad dobré plodnosti než zvířata konstitučně slabší, která mají menší schopnost adaptability. Genetický vztah mezi produkcí na první laktaci a plodností jalovice se doplňují. Jalovice, které budou více dojit, se budou lépe rozmnožovat, než jalovice, které budou
během první laktace dojit méně (JORDAN, 1998) Také mnoho reprodukčních poruch je geneticky podmíněných. Dle HAŠKA (2003) je tichá říje často dědičně podmíněná a projeví se při nevhodných životních podmínkách (kvalitativní nedostatek beta karotenu a vitamínu E, mikroprvků a kvantitativní podvýživa, nevhodné zoohygienické parametry ve stáji, vysoká vlhkost a teplota). Vnější příznaky říje chybí, ale při přítomnosti býka reaguje plemenice svolností k páření. 3.1.1.2. Vliv vnějšího prostředí Pojem zevního prostředí je značně široký a v širším slova smyslu jím rozumíme veškeré nedědičné, které se uplatňují na vývoji jednotlivých vloh a funkcí jednotlivých orgánových systémů z celého organismu zvířat (KUDLÁČ a kol., 1987) 3.1.1.2.1. Vliv výživy Jeden z nejdůležitějších kontrolovatelných faktorů na straně managementu, který ovlivňuje reprodukci je výživa. Nevhodná výživa, jak před porodem tak i po porodu, má negativní dopad na reprodukci. Kritickou roli hraje hlavně rovnováha energie a proteinů v přechodné období (BUTLER A SMITH, 1989). Výživa nemá pouze přímý efekt na reprodukci, ale může ovlivňovat reprodukční potenciál i nepřímo jako mediátor výskytu puerperálních onemocnění (SAUN, 2003). Nedostatečná výživa i překrmování jsou z hlediska produkce mléka a reprodukce velmi nesprávné. Porod způsobuje náhlé zvýšení metabolických požadavků jak na zvýšení příjmu živin, tak na rychlou mobilizaci lipidových a proteinových zásob z důvodu náhlé vysoké produkce mléka (BAUMAN A CURRIE, 1980). Dle MATĚJÍČKA (2003) existují mezi výživou a reprodukcí zásadní vztahy. Pro vysokou produkci mléka je nezbytné, aby se dojnice telily v co nejkratších intervalech. Výživa krav je považována za nejvýznamnější faktor vnějšího prostředí, který determinuje produkci mléka, plodnost, zdravotní stav zvířat a je předpokladem realizace genetického potenciálu jedince i celého chovu. Se zvyšující se užitkovostí dochází ke zhoršení zdravotního stavu a především plodnosti (NEHASILOVÁ, 2005). STÁDNÍK (2000) uvádí, že vyšší mléčná produkce způsobuje zhoršení reprodukčních ukazatelů. Porod je nejstresovanějším obdobím, které musí krávy během laktačního cyklu překonat. V tomto období jsou náchylnější k metabolickým i infekčním chorobám
(VAN SAUN, 2002). Podle STÁDNÍKA (2000) je z hlediska výživy nejproblematičtějším obdobím reprodukce prvních sto dní laktace, kdy dochází ke zvyšování užitkovosti a k dosažení maximální produkce. Schopnost přijímat sušinu krmiva se zvyšuje podle rozvoje trávícího traktu. Tím dochází k deficitu živin a energie. VAN SAUN (2002) uvádí, že krávy se obvykle snažíme zapustit do 90 dnů po otelení, tj. při 3. až 5. ovulaci. Příjem energie může být nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím reprodukci na většině farem dojných krav. Nepřiměřeným příjem energie u jalovic a u krav na počátku laktace snižuje reprodukční výkonnost. Nadměrný příjem energie ke konci laktace a v období stání na sucho může způsobit problém tučných krav, který snižuje výkon reprodukčních orgánů v další laktaci. Pokud jsou jalovice krmeny nadměrným množstvím energie, dosáhnou později pohlavní dospělosti. Pokud jalovice, u kterých začal normální estrální cyklus, budeme krmit dávkami s nedostatkem energie, může se zastavit opakování. Například jalovice krmené dietní stravou, především nízkokvalitním senem, nebudou pozdě v zimě vykazovat příznaky říje. Jestliže se jim přidá zrno, nebo se dají na pastvu, tzn. jakmile začnou přijímat přiměřené množství energie, objeví se normální estrální aktivita (SMITH A CHASE, 1998) Hladina energie vyžadovaná krávami po otelení je ovlivněna věkem, hmotností, úrovní mléčné produkce. Krávy nedostatečně vyživované po otelení mohou mít zabřeznutí po první inseminaci i celkové procento zabřezávání sníženo o 5-10 %. Určitým rizikem negativního ovlivňování reprodukčního systému je rovněž jednostranné překrmování dusíkatými látkami, respektive nevyvážený poměr s energií či nepoměr frakcí dusíkatých látek a energie. Při intenzivní výživě s nadbytkem dusíkatých látek zpravidla dochází ke snížení plodnosti, respektive reprodukce (DOLEŽAL A ZEMAN, 2005) Nedostatek minerálů a jejich nerovnováha jsou často uváděny jako příčiny nízké reprodukce. Je jasné, že musí být poskytováno přiměřené množství minerálů, ale je málo známo o omezeném nedostatku a nerovnováze mezi minerály. Totéž platí i o nadbytku, který může být opravdu škodlivý (SMITH A CHASE, 1998) Minerální látky, které ovlivňují reprodukci u skotu, patří hlavně do skupiny mikroprvků, avšak nedostatek vápníku a fosforu může mít na plodnost také negativní účinky (MATĚJÍČEK, 2003)
Mnoho komerčních koncentrátů obsahuje doplňky vitamínů, takže pravděpodobnost neplodnosti zaviněná nedostatkem vitamínů je velmi snížena. Pokud nejsou tyto koncentráty krmeny, měl by být zkrmován doplněk vitamínů. K zabezpečení náležitého příjmu, by měly být vitamíny a minerály krmeny v malých dávkách v nízkoenergetických koncentrátech nebo by měly být namíchány v kompletní krmné dávce (SMITH A CHASE, 1998) Jedním z nejvýznamnějších faktorů, který ovlivňuje reprodukci, je negativní energetická bilance (NEB). Ta většinou začíná již několik dnů před porodem, kdy vysokobřezí kráva významně omezuje příjem krmné dávky a přitom potřeba energie i ostatních živin pro potřebu plodu, plodových obalů, dělohy i tvořícího se kolostra se významně zvyšuje. Negativní energetická bilance přetrvává několik týdnů po porodu, přičemž nejvýraznější bývá v prvním a druhém týdnu laktace. Záleží na kondici krávy před porodem a na schopnosti krávy zvyšovat příjem sušiny krmné dávky v poporodním období a na výši produkce kolostra a mléka. NEB vyvolává v organizmu krávy řadu změn, a to biochemických, humorálních i morfologických. Výživa a následné poruchy metabolizmu tvoří významný komplex, který má na vznik poruch reprodukce značný vliv. Vyrovnaná výživa v průběhu celého mezidobí, kvalita krmiv a jejich hygienická nezávadnost jsou důležitými předpoklady prevence poruch reprodukce u krav. Minimalizování vlivu NEB v poporodním období se jeví z hlediska prevence poruch plodnosti jako rozhodující (NEHASILOVÁ, 2005). Pro krávy a jalovice je nejvhodnější krmná dávka zásaditého typu, složená ze zelené píce, siláží, siláží ze zavadlé píce, sena, doplněná obilnými šroty, obsah glycidů, bílkovin a minerálních látek má být vyvážený. Nadměrná výživa, tj. vyšší přívod živin, urychluje nejen tělesné dospívání, ale i pohlavní dospívání. Vede vedle značného ztučnění i k poruchám pohlavních funkcí (říje, ovulace a vznik embryonální mortality). Nedostatečná výživa má za následek narušení pohlavních funkcí, které se u mladých zvířat projevují opožďováním v pohlavním dospívání, u starších zvířat potlačením generativních i vegetativních funkcí gonád. Neprobíhá růst, dozrávání a ovulace folikulů, neprojevují se příznaky říje nebo je pohlavní cyklus neplnohodnotný. Negativně působí jak kvalitativní tak kvantitativní nedostatky ve výživě. Při vysokých dávkách zkrmování proteinu dochází k poruchám nástupu a kvalitě říje po porodu, k nízkému zabřezávání a zvýšení výskytu odúmrti embryí (KUDLÁČ, 1999) Je dobře známo, že krávy s nadměrnou kondicí při porodu mají sníženou chuť ke žrádlu a vytváří se u nich mnohem hlubší negativní energetická bilance, než u krav s
přiměřenou kondicí (GARNSWORTH A TOPPS, 1982). Výsledkem je, že u krav s nadměrnou kondicí je zvýšená mobilizace tělesného tuku a větší akumulace triacylglycerolu v játrech (RUKKWAMSUK et. al, 1999). Hloubka a trvání negativní energetické bilance, ke které v období po porodu dochází, primárně souvisí s příjmem sušiny během časné laktace (STAPLES et. al., 1998). Další významnou vazbou mezi negativní energetickou bilancí a fertilitou mohou být vlivy související s koncentrací progesteronu v krvi. Úroveň zvyšování hladiny progesteronu je snížena negativní energetickou bilancí v časném postpartum, která koresponduje se začátkem zapouštěcí sezóny. Produkovat a udržet dostatečné hladiny progesteronu je důležitá úloha pro fertilitu, protože hladina progesteronu v jednom cyklu ovlivňuje hladinu v cyklu následujícím. Výživa musí být důkladně vyvážená nejen z hlediska makroprvků, ale i z hlediska mikroprvků a vitamínů. V takto vyvážené výživě jsou potom tyto složky diet schopny do jisté míry eliminovat určité stresové vlivy působící v organismu imunosupresi a s ní zvyšující se infekční tlak. (SAUN, 2003). Proto je nutno v průběhu roku a fází laktace stále sledovat kondici jednotlivých plemenic. Výživný stav zvířat je možno kontrolovat produkcí složek a metabolitů zjištěných v produkovaném mléce krav. Zvyšující se užitkovost stád krav zhoršuje ukazatele plodnosti. Záporná korelace obsahu močoviny k zabřezávání, délce intervalu a servis periody dokládají zhoršení reprodukčních ukazatelů se zvyšujícím se obsahem močoviny v mléce. Výrazné zvýšení obsahu močoviny v bazénových vzorcích je varovným signálem pro chyby ve výživě na úrovni stáda. Z hlediska zajištění dobré reprodukce po porodu je nutný správný průběh stání na sucho. Toto období by mělo být 60 dní. V tomto období je v důsledku hormonálního řízení typický anabolismus charakterizovaný vysokou schopností zadržovat a ukládat přebytky přijímaných živin (KUDLÁČ, 1999). Proto by dojnice měla přijímat krmnou dávku v množství energie a dusíkatých látek na záchovu o produkci asi 5 kg mléka. Důležitá je také změna poměru vápníku a fosforu (ŘÍHA, 1999) 3.1.1.2.2. Vliv kondice Kondice je důležitým ukazatelem zásob metabolické energie u dobytka. Index bodování tělesné kondice (BCS) podle Fergusona se používá na celém světě ke zhodnocení výživného stavu mléčných krav. Metoda spočívá na zrakovém posouzení míst nacházejících se v okolí beder, kyčelního a sedacího hrbolu, žebrových výrůstků páteře a kořene ocasu. Kondice se posuzuje pětibodovou stupnicí. V kritických bodech
se měří tloušťka podkožní tukové tkáně. Zároveň s BCS se určila norma pro krávy v různých fázích reprodukčního cyklu. Kondice zastavených krav by měla být 3,5 bodu (JAŚKOWSKI a TWARDOŃ, 2002). Dle VAN SAUN (2002) jsou pro krávy stojící na sucho doporučovány hodnoty 3,25 až 3,75. Pokud se po otelení kondice sníží o více než 20 %, takto postiženým kravám je třeba zabezpečit péči, aby se zabránilo nadměrné mobilizaci tukových rezerv. Kondice rovněž ovlivňuje synchronizaci říje. VÝMOLA (2005) udává, že rozhodující úlohu v tom, zda krávy projeví říji nebo nikoliv, hraje jejich tělesná kondice. Aktuální americké výzkumy ukazují, že hubené krávy (2,75 BSC hůře projevují říji než ty s BSC nad 3,25 šest týdnů po porodu. Také změna v tělesné kondici po otelení má vliv na reprodukci krav. Ideálně by měly být krávy po otelení v kondici 3,25 3,5 bodu a do doby první inseminace a po otelení by se jejich kondice neměla změnit o více než 0,75 bodu do doby první inseminace. Krávy, které mají vyšší kondici a otelí se, mají vyšší pravděpodobnost zadržení lůžka, vyšší možnost děložních infekcí a více cyst na vaječnících. Také mají vyšší výskyt metabolických poruch a mají vyšší tendence přestat žrát. Všechny tyto problémy mohou mít za následek nízkou reprodukční výkonnost (KUBÍČKOVÁ, 2005) Pokud klesne či stoupne tělesná kondice více jak o 1 stupeň, můžeme očekávat poruchy v reprodukci v podobě tichých říjí, zhoršeného zabřezávání atd. Na tento efekt poukazuje i SAUN (2003). Nejvhodnější stupeň tělesné kondice je z těchto důvodů (LOUDA, 2001) v době otelení v rozmezí bodového hodnocení 3 3,5 s úpravou pro holštýnský skot s posunem o cca 0,5 bodu, tj. 2 2,5 viz tabulka č. 1 jak uvádí ŘÍHA et al., (2000).
Stupeň tělesné kondice s ohledem na stádium laktace Tabulka č. 1: Nejvhodnější tělesná kondice v průběhu reprodukčního cyklu dojnice (ŘÍHA et al., 2000) Období cyklu Stupeň tělesné kondice Telení 3,0 3,5 Inseminace (SP) 2,0 2,5 Pozdní laktace 2,5 Stání na sucho 3,0 3,5 Snížení tělesné kondice o 1 stupeň představuje úbytek živé hmotnosti plemenice o 30 35 kg plemenic. Proto je nutno v průběhu roku a fází laktace stále sledovat kondici jednotlivých 3.1.1.2.3. Bioklimatologické vlivy, welfare Významným faktorem v souboru činitelů, které působí na reprodukci a plodnost jsou klimatické vlivy (světlo, teplota, tlak vzduchu, roční období a všechny mikroklimatické podmínky). Rozsah vlivu závisí na druhu zvířete (polyestrické, sezónně polyestrické) a způsobu chovu. Pro normální a nerušený průběh pohlavních funkcí je optimální teplota od +12 do +15 C. Extrémně vysoké nebo nízké teploty zapříčiňují narušení funkcí, protože termoregulační mechanismy nejsou schopny přizpůsobit organismus takovýmto změnám (KLIMENT et al., 1989). Skot patří mezi druhy zvířat s velmi dobrými termoregulačními schopnostmi. Jeho organismus je vybaven řadou pohotových mechanismů, které dokáží udržet tepelnou rovnováhu těla i ve velmi nepříznivých chladných podmínkách. Obecně je tedy skot lépe uzpůsoben podmínkám nízkých teplot vzduchu nežli vysokým (KNÍŽKOVÁ, KUNC, 2006). VAN SAUN (2002) uvádí, že právě stres z chladu a z horka způsobuje sezónní zvýšení výskytu metabolických poruch. Za extrémně horkého počasí byl zdokumentován pokles zabřezávání po první inseminaci o 8-10 %. Na druhou stranu i studené počasí má vliv na procento zabřezávání (KUBÍČKOVÁ, 2006).
Vysoké teploty negativně ovlivňují reprodukční proces. U tepelně stresovaných zvířat se objevují abnormální estrální cykly o různé délce a zároveň se oddaluje nástup první říje po otelení. Největší vliv vysokých teplot je na procento zabřeznutí. Při teplotách přes 27 C klesne procento zabřeznutí jen asi na 9 % a při teplotách přes 35 C se procento zabřeznutí blíží nule. Dojnice jsou pro udržení mléčné produkce schopné nahradit snížený příjem krmiva za vysokých teplot využíváním tělesných rezerv, což se negativně projeví na jejich další produkci i reprodukci (FRYČ, 2002) Jeden z faktorů ovlivňující efektivnost reprodukce je tepelný stres, který definoval FRIECKE (2004) jako stádium, kdy množství tepla krávou vyrobené plus teplo z prostředí je vyšší, než teplo, které odevzdává kráva do prostředí. Tepelné optimum vysoko produkčních dojnic, které produkují velké množství metabolické energie je kolem 12 až 15 C (KLIMENT et al., 1989). Pokud tato teplota stoupá, pak v rámci zachování produkčních cílů doporučuje FRIECKE (2004) ochlazení ventilátory a mlžení, které eliminují tepelný stres. Mezi klimatické faktory, ketré mohou ovlivnit stupeň tepelného stresu započítáváme: teplotu, vlhkost, záření a vítr. Stres z horka a stres z chladu způsobuje sezónní zvýšení výskytu metabolických poruch. Tepelný stres pozměňuje délku říje, kvalitu mleziva, procento zabřezávání, funkci dělohy, růst a vývoj folikulů a časný vývoj embrya a růst plodu. Světlo je nejvýznamnější faktor, který působí regulačně na pohlavní činnost zvířat, uplatňuje se hlavně intenzita a délka doby světla (KLIMENT et. al. 1989). Sluneční paprsky mohou mít nepříznivý vliv na plodnost. Krávy mohou absorbovat teplo ze slunečních paprsků a zvyšují tím tělesnou teplotu. Krevní průtok je odkloněn z vnitřní cirkulace na periferní cirkulaci v pokusu teplotu snížit. Snížení krevního toku k vnitřním orgánům včetně dělohy, vejcovodů a vaječníků může snížit přívod živin a zvýšit hladinu biochemických odpadních produktů v tkáni. Některé krávy zabřeznou i ve velmi horkém počasí, ale celkové procento je velmi nízké (VAGNER, 1998) Mikroklima ve stáji je nedílnou součástí welfare zvířat, a proto by se hodnoty relativní vlhkosti, proudění vzduchu, koncentrace plynů, prašnosti a hluku měly pohybovat v optimálních rozmezích. Důležitým faktorem k dosažení welfeare je nutnost, aby byly odrohovány všechny plemenice ve stádě. Při nedodržení tohoto faktoru, jak uvádí KOZÁKOVÁ
(2003), dochází k velkému stresu vlivem napadání rohatými jedinci. Postižené plemenice jsou odháněné od krmení a vody. V důsledku toho trpí ketózami, kulháním a postupně dochází ke sterilitě. Dalším postižením metabolismu vlivem odhánění od krmení je kulhání. Není výjimkou i zmetání březích zvířat. Důležitým prvkem k zachování welfeare je pravidelná zdravotní kontrola končetin, která musí být provedena alespoň dvakrát ročně s následným ošetřením patologických stavů. Jen plemenice se zdravými končetinami spolehlivě konzumuje krmivo a tím nepřímo uniká následkům případných metabolických poruch spojených též s poruchami reprodukce. Rovněž jen dojnice se zdravými končetinami (jak uvádí SAUN 2003), projevují klinické příznaky říje. Vliv kluzkosti a tvrdosti podlah má rovněž vliv na projevy říje. Podle SAUNA (2003) je též vhodné v rámci zachování welfeare zohlednit prvotelky při tvorbě skupin plemenic a při větším stádě vytvořit skupinu po porodu tvořenou pouze prvotelkami. Tímto lze eliminovat stres z agresivního kontaktu starších plemenic, které má za následek pokles produkčních i reprodukčních ukazatelů. 3.1.1.2.4. Věk zvířat Dostavením se pohlavní dospělosti jsou dány předpoklady pro oplození a první graviditu. Zvířata jsou však k plemenitbě využívána teprve po dosažení určitého stupně tělesné dospělosti. U krav stoupá plodnost do čtvrté laktace, tj. do věku asi šesti roků, zůstává na dobré úrovni při páté až sedmé laktaci a později klesá. Plodnost krav výrazně klesá po desátém roku věku (KUDLÁČ et. al, 1987) Věk plemenice může ovlivnit procento zabřezávání po první inseminaci a celkové procento zabřezávání. Bylo zdokumentováno, že procento zabřezávání po první inseminaci a celkové procento zabřezávání má tendenci být vyšší u jednoletých jalovic než u krav, pokud jalovice dosáhly pohlavní dospělosti a cyklují. Pokud se jalovice otelí jako dvouleté, procento zabřezávání po první inseminaci a celkové procento zabřezávání může být podstatně nižší, srovnatelné s dospělými krávami. Také extrémně staré krávy u konce svého produkčního života mohou mít nižší procento zabřezávání. Procento zabřezávání je obecně nižší u starších plemenic (KUBÍČKOVÁ, 2006).
3.1.1.2.5. Vliv technologie ustájení Projevuje se nejčastěji ve dvou ohledech, za prvé volné či vazné ustájení, popř. vázané s pastvou, za druhé konstrukce vrchní stavby, tj. dostatkem či nedostatkem světla. Obecně lze z hlediska reprodukce zvířat uvést, že při volném ustájení zvířat, popř. na pastvě jsou lepší, intenzivnější projevy říjí, zvířata lépe projevují příznaky říje, avšak je poněkud ztížená identifikace zvířat. Při volném ustájení má vliv na kvalitu a intenzitu projevů říjí i kvalita podlahy (nutný neklouzavý povrch podlahy a chodeb). Naopak identifikace podle stájových tabulek při vazním ustájení je velmi jednoduchá u vysoko užitkových krav jsou však projevy říjí slabší. Pro zajištění dobré detekce říje (zvířat v říji) se proto doporučuje při volném ustájení nebo na pastvě detektory, které zaznamenávají změnu zbarvení až do identifikace zvířete. Zajistit neklouzavé podlahy, pro volné i vazné ustájení pak užívat vhodný systém evidence a kontroly pohlavních funkcí plemenic. Volba technologie ustájení musí být taková, aby zajišťovala pohodu zvířat a tím i optimální podmínky k reprodukci a produkci. Dobře řešená volná boxová stáj představuje to nejlepší pro vysokoužitkové dojnice, protože stupeň chovatelského komfortu je na vysoké úrovni. Tomu odpovídají stáda s vysokou roční užitkovostí a vynikajícími ukazateli plodnosti (DOLEŽAL, 1996) U zvířat trvale ustájených bez možnosti výběhu a pobytu na slunci je plodnost horší. Zvyšuje se zejména výskyt tichých říjí a poruch ovulace, naopak u krav pravidelně vyháněných na pastvu, do výběhu s možností pohybu se dosahuje zvýraznění vnějších příznaků říje a vyššího procenta oplození (KUDLÁČ et. al. 1987) Při sledování ovlivnění reprodukční výkonnosti pasoucích se krav se většinou zjišťoval nižší inseminační index, kratší hodnoty mezidobí a vyšší počet narozených telat. Pastva má všeobecně povzbudivý vliv na organismus. Je to dáno zvláště vyšší koncentrací vitamínu A a E, slunečním zářením a zvýšením endokrinní aktivity příjmem rostlinných hormonů a jiných steroidů. Na druhou stranu dojnice jsou v horší tělesné kondici (VOKŘÁLOVÁ A NOVÁK, 2004)
3.2. Reprodukční ukazatele Přesné aktuální informace o reprodukci jednotlivých plemenic a stád poskytují chovateli možnost okamžitě realizovat potřebná opatření vedoucí k dosažení optimálních výsledků v zabřezávání krav. Mezi základní ukazatele plodnosti lze zařadit: interval, servis periodu (SP), inseminační index, mezidobí, březost po 1.inseminaci a březost po všech inseminacích. Pomocné ukazatele plodnosti jsou: % zabřezlých plemenic ze stavu krav, hrubá natalita, čistá natalita, úhyn telat a embryonální mortalita (LOUDA, 2001). Základním ukazatelem dobré reprodukce stáda je stav, kdy od jedné krávy dostaneme do roka jedno tele, kdy užitkové plemenice dají za život 4-6 telat při plnohodnotných laktacích a kdy vyřazování plemenic pro poruchy plodnosti nepřesáhne 15 % z celkového počtu brakovaných plemenic. 3.2.1. Přehled a hodnocení reprodukčních ukazatelů K posouzení plodnosti se používá celá řada kritérií a ukazatelů, které se mohou vztahovat na jednotlivá zvířata, celá stáda nebo větší populace (KOPECKÝ, 1981) Jednotlivé ukazatele umožňují nejen organizovat reprodukční proces, ale zasahovat do něj tak aby se dosáhlo co nejvyšší efektivnosti reprodukce (KLIMENT et. al., 1989) Mezi základní ukazatele patří: 1. Inseminační interval vyjadřuje dobu od porodu do provedení první inseminace. Toto období trvá u většiny plemenic 5 6 týdnů, u vysoce užitkových dojnic i déle. Jeho doporučená hodnota by se měla pohybovat mezi 65-ti až 80-ti dny. Jeho délka závisí především na průběhu involuce pohlavních orgánů, obnovení plnohodnotných ovariálních cyklů a projevů říje (BURDYCH, VŠETEČKA et al., 2004). 2. Servis perioda je jedním z ekonomicky nejvýznamnějších ukazatelů a vyjadřuje se počtem dnů, které uplynuly mezi porodem a inseminací, po které plemenice zabřezla (BURDYCH, VŠETEČKA et. al., 2004). 3. U zdravých plemenic v dobrých chovatelských podmínkách má být délka servis periody 80 90 dní (KOPECKÝ, 1981), ovšem u vysokoužitkových zvířat může být i delší, zejména ve vztahu k délce laktace. Příčiny prodloužené SP lze
hledat v nedostatečném sledování říje, zejména u přebíhajících se krav, ale i ve fyziologických a zdravotních důvodech (BURDYCH, VŠETEČKA et al., 2004). 4. Mezidobí se pokládá za nejvýznamnější ukazatel. Značí počet dnů od jednoho otelení do druhého otelení (Kopecký, 1981). Mezidobí se vypočítá jako aritmetický průměr délky mezi dvěma porody všech krav a mělo by se pohybovat v rozmezí 365 až 405 dnů (BURDYCH, VŠETEČKA et al., 2004) Snahou a cílem je mezidobí do 365 dnů (KOPECKÝ, 1981). 5. Inseminační index udává počet inseminací potřebných k zabřeznutí (KOPECKÝ, 1981). Stanoví se tak, že počet všech inseminací u zabřezlých plemenic se dělí počtem zabřezlých. Za velmi dobrý inseminační index se považuje hodnota do 1,5. 6. Procento březosti po první inseminaci vyjadřuje skutečný počet zvířat zabřezlých po 1. inseminaci po porodu 7. Test nepřeběhlých vyjadřuje procento krav a jalovic, které se po první inseminaci nepřeběhly. 8. Čistý index fertility udává průměrný počet inseminací potřebných k zabřeznutí krav v rámci celého stáda 9. Natalita krav vyjadřuje počet živě narozených telat na 100 krav za rok. Při jejím určování nemůžeme brát v úvahu telata narozená jalovicemi. Hrubá natalita je počet všech narozených telat od 100 krav, včetně mrtvě narozených a zmetků ve vysokém stádiu gravidity Čistá natalita udává počet živě narozených telat od 100 krav a jalovic (KOPECKÝ, 1981). 10. Počet živě odchovaných telat od 100 krav je nejobjektivnějším ukazatelem úrovně reprodukce stáda a dává nejucelenější pohled na možnosti selekce a obnovu stáda. Hodnoty tohoto ukazatele by neměly být pod dolní hranicí ukazatelů natality krav. 11. Interinseminační intervaly by měly být shodné s délkou říjových cyklů u přebíhajících se plemenic. Stanoví se počtem dnů do následujících skupin: zkrácené cykly pod 18 dnů, normální cykly 18 25 dnů a prodloužené cykly nad
25 dnů. Interinseminační interval má vysokou vypovídací schopnost. Vyšší frekvence zkrácených cyklů pod 18 dnů svědčí o nedostatečném sledování říje, vyšší frekvence nepravidelných cyklů nad 25 dnů poukazuje na výskyt embryonální mortality. Nepravidelné, prodloužené cykly v rozmezí 45 až 55 dní se mohou vyskytovat v chovech, kde se provádí raná diagnostika gravidity a kdy krávy vyšetřené jako nebřezí jsou ošetřeny luteolytiky. V chovech s nepravidelnými cykly se efektivně uplatní ultrasonografické vyšetření březosti kolem 28. až 35.dne po inseminace (BURDYCH, VŠETEČKA et al., 2004). 3. 3. Říje a optimální doba k inseminaci Říje je fyziologický děj, při kterém jsou v celém organismu, zejména v pohlavních orgánech, vytvořeny podmínky pro oplození a zdárný vývoj embrya a plodu. Jsou li tyto podmínky splněny, mluvíme o plnohodnotné říji. Nástup říje je řízen neurohormonálně. Komplex hormonálních změn a jejich sled označujeme jako count down. Po 17. dnu cyklu dramaticky klesá koncentrace progesteronu, dochází ke zvýšené tvorbě estradiolu, který startuje vzestup hladiny progesteronu, dochází ke zvýšené tvorbě estradiolu, který startuje vzestup hladiny LH, poté estradiol poměrně rychle klesá a mění se charakter sexuálního chování plemenic, LH dosahuje vrcholu, tzv. před ovulační vrchol (peak). Ten koresponduje se standing heat plemenice, která je svolná k páření. K ovulaci dochází asi 12 hodin po odeznění vnějších projevů říje, resp. po standing heat. Dobré výsledky je možno dosáhnout pouze tehdy, je-li inseminace provedena v optimální době z hlediska říje a ovulace, tedy ani příliš brzy, ani příliš pozdě. Optimální doba k inseminaci je v druhé polovině říje, je možno inseminovat ještě do 6 hodin po odeznění vnějších projevů říje. Doba 6 hodin, která zbývá do ovulace, je dostatečná k tomu, aby u spermií proběhla kapacitace. Optimální výsledky oplození jsou v případě, když se ovulovaný oocyt II. řádu setká v horní třetině vejcovodu s kapacitovanými spermiemi. Spermie po rozmrazení si v samčím pohlavním traktu uchovávají životnost asi 24 hodin, oocyt má schopnost oplození asi 6 hodin. Procento březosti se výrazně snižuje při inseminaci mimo optimální dobu, ať už se jedná o inseminaci na začátku říje, nebo po ovulaci (ŘÍHA, 1996).
Pro inseminaci platí zásada, že při zjištění příznaků říje ráno se má iseminovat ještě tentýž den, při zjištění příznaků říje odpoledne nebo večer se má inseminovat následující den dopoledne (KVAPILÍK, 1995) Pro zvýšení plodnosti se provádí reinseminace, nejčastěji 2x 3x, nejdříve po 8 hodinách po předešlé inseminaci nebo reinseminaci (KLIMENT et. al., 1989) 3.3.1 Detekce říje Je to jeden z nejefektivnějších organizačních opatření chovatele a jeho podcenění nebo nezvládnutí výrazně snižuje rozhodující reprodukční ukazatele a klesá ekonomika chovu (URBAN, 1997). Detekce říje je jedna z nejdůležitějších úkolů managmentu v reprodukci skotu. Správná detekce s přesnou dobou inseminace je základ k biologickému podchycení plodnosti krav. Při fyziologické délce říje (LOUDA et al., 2001) od 12 do 24 hodin je nutné rozpoznat i o jakou část estru se jedná. Důvodem je životnost spermií v pohlavním ústrojí plemenice, která se pohybuje při převažujícím způsobu použití mraženého spermatu cca 16 22 hodin. Dále je třeba brát v úvahu omezenou dobu fertilnosti vajíčka 4 8 hodin, kapacitaci spermií 4 6 hodin a nemalý vliv má i čas potřebný pro transport spermií do vejcovodu, který může trvat až 6 hodin. Proto je nejvhodnější doba k provedení inseminace 12 hodin po zjištění říje (KUDLÁČ et al., 1987). Detekce říje závisí na schopnostech pozorovatele. Subjektivní stránka vyhledávání říje a nedostatečná pozorování mohou být příčinou špatné nebo nesprávné detekce říje a chybného určování říjí. Při sledování, která provádějí ošetřovatelé a stájníci při běžných pracích, je detekováno 56-60 % říjících plemenic, 55 % je zjišťováno ráno a 45 % říjí večer. Při zjišťování 2x až 3x denně po dobu 20-30 minut v klidovém období je zjištěno 81-91 % říjících plemenic (ŘÍHA, 1996, URBAN, 1997) Příznaky říje krav je třeba pečlivě a pravidelně sledovat ve vazných a volných stájích, přičemž snazší je vizuální kontrola říjí ve volných stájích a na pastvě (KVAPILÍK, 1995) Ke správné detekci říje, rozpoznání příznaků říje, které zcela objektivně určí vhodný termín inseminace, slouží i řada účinných metod a pomůcek. V praktických podmínkách chovu se osvědčily pomůcky, jejichž princip vychází z fyziologie a chování v říji i mimo ni (ŘÍHA, 1996)
Je možno použít barevné detektory typu KaMaR, Matr-Master a další, které se nalepí na bedra plemenic určených k zapouštění. ŘÍHA (1996) uvádí, že účinnost detekce se pohybuje dle podmínek chovu mezi 90 až 95 %. Při krátkých říjích nebo říjích se slabými projevy se může použít býka prubíře, vazektomovaného býka se zachovalými pohlavními reflexy. Použití těchto metod je ale v praktických podmínkách chovu spojeno se značnými potížemi (manipulace s býkem, individuální ustájení). Určitou substitucí použití býka prubíře, může být použití androgenizované plemenice vybavené značkovačem (Chin Ball). U plemenice se navodí samčí chování intramuskulární aplikací 10 injekcí testosteron propionátu. Takto ošetřená plemenice je vypuštěná do stáda a chová se jako aktivní plemeník. Účinnost se pohybuje okolo 95 % (ŘÍHA, 1996) Androgenizovaná plemenice je schopna určovat i tiché říje a vyhledá o 30 % více říjících se dojnic než pověřený pracovník. Další metodou je využití krystalizace cervikálního hlenu, který vzniká v důsledku mumifikace epiteliálních buněk sliznice děložního krčku. Množství, kvalita a složení vylučovaného hlenu jsou regulovány pohlavními hormony. Jako kontrola vyhledávání říjí, detekce tichých říjí vysokoprodukčních krav v období letních veder, kdy dochází k výraznému útlumu projevů říje, je možno použít progesteronový test. Progesteronové testy umožňují stanovit hladinu progesteronu v mléce. Stájovým testem se rychle určí, je-li hladina progesteronu vyšší nebo nižší než u standardního vzorku. Stanoví se fáze reprodukčního cyklu a nejvhodnější postup v reprodukční péči. Výbornou, ale nákladnou pomůckou jsou pedometry. Ty zaznamenávají aktivitu zvířat mezi dojeními, spolu s teplotou, celkovým nádojem a vodivostí mléka zjišťovanou v dojírně, určí s velkou pravděpodobností říji (URBAN, 1997) Nízká úroveň detekce říje představuje vážný problém výrazně snižující reprodukční výkonnost a tak i užitkovost a ekonomickou prosperitu v chovech mléčného skotu. Na nízkou úroveň detekce říje poukazuje častý nález výrazných žlutých tělísek na vaječních u krav více jak 50 dnů po porodu, které jsou chovatelem považovány za anestrické. Tato situace je zapříčiněna snížením kvality detekce a zároveň vyšším výskytem tzv. tichých, popř. nepravých říjí. Tichá říje u krav představuje zrání a ovulaci ovariálního folikulu bez předchozích příznaků říje. Nepravá říje je stav zevně patrné esrtogenizace zvířete bez následné ovulace (DOLEŽEL et. al., 2003). DOLEŽEL et. al. (2003) uvádí
pravděpodobný vliv stresových faktorů prostředí, velkých koncentrací zvířat, vysoké užitkovosti, neadekvátní výživy a zatížení vnitřního prostředí. Anestrus neboli poruchy detekce říje je dále popsán v kapitole 2.4. Poruchy plodnosti a hygiena. 3.3.2 Vhodnost plemenic k inseminaci Pohlavní dospělost dosahují jalovice zpravidla okolo 8-9 měsíce věku (URBAN, 1997). Je však ovlivněna plemennou příslušností, dále pak živou hmotností, tedy i výživou a odchovem (ŽIŽLAVSKÝ, 1996). Zlepšení podmínek výživy a odchovu akceleruje somatický růst a dřívější pohlavní dospělost (KUDLÁČ et. al., 1987). V tomto období jsou jalovice schopny se rozmnožovat. Jejich vzrůst ale neodpovídá chovatelským záměrům, neboť předčasně zapuštěná jalovice s nízkou hmotností již nikdy nedosáhne požadovaného rámce (URBAN, 1997). SOVA (1990) charakterizuje chovatelskou dospělost jako stupeň tělesného a fyziologického vývoje, kdy je zvíře možné poprvé použít k plemenitbě bez rizika jeho zaostávání ve vývoji. Důležitějším ukazatelem než věk je však živá hmotnost. Vhodná hmotnost k zapuštění je podle ŘÍHY (1996) 400 450 kg, které optimálně odchované jalovice dosahují ve věku 15 18 měsíců. ŘÍHA (1996) zjistil, že později otelené jalovice mají vyšší užitkovost, ale také, že tyto jalovice mají celoživotně horší ukazatele plodnosti. Z uvedeného vyplývá, že je potřeba věnovat dostatečnou péči odchovaným jalovicím a včas je zařadit do reprodukčního cyklu. Vhodný věk z hlediska zabřezávání pro zapouštění jalovic je maximálně 26 měsíců. U krav po porodu je vhodnost k zapuštění závislá na užitkovosti plemenice a průběhu poporodního období. Během puerperia dochází k involuci pohlavních orgánů, která je závislá na plemenné příslušnosti, průběhu porodu, věku zvířat, výši laktace, ročním období, úrovni výživy a způsobu chovu. Děloha se dostává do původního stavu po 3 až 6 týdnech a teprve za 6 7 týdnů po porodu je děloha schopná přijmout oplozené vajíčko. Pro udržení průměrného intervalu telení kolem jednoho roku by kráva měla být březí 90 dní po otelení, proto by měla být inseminovaná poprvé asi 50 70 dní po otelení, tzn.v druhé nebo třetí říji. Krávy s nižší mléčnou užitkovostí se mohou zapouštět dříve, vysokoprodukční dojnice je lépe zapouštět později, protože konkurence plodnosti a užitkovosti je zřejmá (ŘÍHA, 1996)