ZÁVĚREČNÁ ANALÝZA HODNOCENÍ

EFEKT PLUS s.r.o. Olomouc RK-08-2019-12, př. 4 počet stran: 33 ZÁVĚREČNÁ ANALÝZA HODNOCENÍ VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ZZS KRAJE VYSOČINA OLOMOUC 2018

Název realizátora: EFEKT PLUS s.r.o. IČ realizátora: 26800829 DIČ: CZ26800829 Kontaktní adresa: Univerzitní 16, Olomouc 779 00 Kontaktní osoba: PhDr. Antonín Indrák Telefon: 585 242 171 E-mail: efekt@efekt-plus.cz Web: www.efekt-plus.cz Analýzu zpracovali: PhDr. Antonín Indrák, Petr Coufal V Olomouci dne 15. 12. 2018

Krajský systém vzdělávání pro sektor zdravotnictví v Kraji Vysočina je realizován pod záštitou hejtmana Kraje Vysočina MUDr. Jiřího Běhounka a ve spolupráci s vedoucí Odboru Ing. Soňou Měrtlovou. zdravotnictví Krajského úřadu Kraje Vysočina,

KRYCÍ LIST Název realizátora: Sídlo / kontaktní adresa: Právní forma: EFEKT PLUS s.r.o. Olomouc, Univerzitní 232/16, 779 00 Olomouc Společnost s ručením omezeným IČ: 26800829 DIČ: Zástupce (statutární zástupce): CZ26800829 Petr Coufal Telefon: 585 242 171, 737 249 320 E-mail: efekt@efekt-plus.cz Bankovní spojení 183108187/0300 Kontaktní osoba PhDr. Antonín Indrák Telefon: 737 249 325 E-mail: indrak@efekt-plus.cz

ÚVOD, METODOLOGICKÝ PŘÍSTUP, POUŽITÁ METODA Dovolujeme si předložit závěrečnou analýzu hodnocení vzdělávacího programu Systém dalšího vzdělávání pro sektor zdravotnictví v Kraji Vysočina realizovaného v roce 2018 pro zaměstnance ZZS Kraje Vysočina, příspěvková organizace. REALIZOVANÉ VZDĚLÁVACÍ MODULY: Jak zvládat pracovní zátěž a stres Psychologie klienta zdravotnického zařízení, jednání s problémovým pacientem Psychologie jednání a vyjednávání, asertivita a řešení konfliktů OBSAHOVÁ STRUKTURA VZDĚLÁVACÍCH MODULŮ: Jak zvládat pracovní zátěž a stres Cílem modulu bylo: rozeznat a popsat příznaky stresu, charakterizovat a určit stávající i potenciální pracovní stresory ve zdravotnictví, uplatňovat techniky a strategie zvládání stresu a principy efektivního řešení konfliktů v profesních zátěžových situacích, aplikovat základní pravidla duševní hygieny a time managementu ve svém profesním i osobním životě. Psychologie klienta zdravotnického zařízení, jednání s problematickými pacienty Cílem modulu bylo: orientovat se v psychologii osobnosti, využít efektivní postupy v komunikaci a jednání, aktivně využívat strategie a taktiky při komunikaci s problémovými osobnostmi, prakticky využívat metody a postupy při dílčích problémech.

Psychologie jednání a vyjednávání, asertivita a řešení konfliktů Cílem modulu bylo: rozpoznat své silné a slabé stránky, které mohou vyjednávání ovlivnit, uplatnit techniky nezbytné pro sdělení svých argumentů tak, aby nepůsobily agresivně či panovačně, aplikovat strategie úspěšného jednání a vyjednávání, uplatňovat principy efektivního řešení konfliktů v profesních zátěžových situacích. Cílem analýzy je zprostředkovat nezávislou zpětnou vazbu, hodnocení vzdělávacího programu účastníky vzdělávacích aktivit. Závěrečná analýza a způsob prezentace výsledků zohledňuje především její určení. Výsledky hodnocení jsou uváděny v přehledné podobě grafů tak, aby jednotlivá zjištění bylo možno zohlednit a využít jako podklad a inspiraci pro realizaci dalších vzdělávacích aktivit. Metodologický přístup, použitá metoda Pro postihnutí dané problematiky bylo využito kvantitativního přístupu dotazníku, distribuovaného k respondentům prostřednictvím osobního kontaktu. Doplněno a kombinováno osobními pohovory a konzultacemi jak na úrovni lektorského týmu, tak i na úrovni účastníků vzdělávání. Dotazník sleduje specifické oblasti ve vzájemné vazbě: přínos vzdělávacích aktivit, využití v každodenní práci, praxi zdravotníka, hodnocení odborných seminářů obsah, forma, praktičnost tématu, míra naplnění očekávání, hodnocení lektorského týmu znalosti lektora, přehled v dané problematice, komunikace, praktické příklady, vzorová řešení, stavba výkladu, struktura a srozumitelnost, podání zpětné vazby, hodnocení vzdělávacího portálu, distančního vzdělávání a studijních materiálů. Škála hodnocení byla dána stupnicí 1-5, přičemž hodnocení odpovídá školnímu známkování (1-výborný - 5-nedostatečný).

1 Hlavní přínos vzdělávacích aktivit Nové informace od lektora Nové dovednosti pro praxi Výměna zkušeností s kolegy 90% 96% 76% Jako hlavní přínos vzdělávacích aktivit hodnotilo 90 % respondentů nové informace od lektorského týmu, 96 % nové dovednosti a téměř 76 % výměnu zkušeností s kolegy.

2 Hodnocení prezenční formy vzdělávání semináře 2.1 Téma řešené v semináři Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Nedostatečný Celkem 94% 6% 0% 0% 0% 100% 94 % respondentů hodnotilo téma řešené ve vzdělávacích modulech známkou 1 (výborně), 6 % známkou 2 (velmi dobře).

2.2 Způsob práce v semináři Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Nedostatečný Celkem 94% 6% 0% 0% 0% 100% 94 % respondentů hodnotilo způsob práce ve vzdělávacích modulech známkou 1 (výborně), 6 % známkou 2 (velmi dobře).

2.3 Využitelnost v praxi, objasnění praxe Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Nedostatečný Celkem 96% 4% 0% 0% 0% 100% 96 % respondentů hodnotilo využitelnost v praxi (objasnění praxe) známkou 1 (výborně), 4 % známkou 2 (velmi dobře).

3 Hodnocení lektora 3.1 Odborný rozhled lektora Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Nedostatečný Celkem 94% 6% 0% 0% 0% 100% Téměř 94 % respondentů hodnotilo odbornost lektora známkou 1 (výborně), 6 % známkou 2 (velmi dobře).

3.2 Schopnost předat informace Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Nedostatečný Celkem 95% 3% 2% 0% 0% 100% 95 % respondentů hodnotilo u lektorů schopnost předat informace známkou 1 (výborně), 3 % známkou 2 (velmi dobře) a 2 % známkou 3 (dobře).

3.3 Logická stavba výkladu Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Nedostatečný Celkem 94% 6% 0% 0% 0% 100% Logickou stavbu výkladu v prezenční části vzdělávání hodnotilo 94 % respondentů známkou 1 (výborně), 6 % známkou 2 (velmi dobře).

4 Hodnocení vzdělávacího portálu 4.1 Přehlednost/členění portálu Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Nedostatečný Celkem 89% 6% 5% 0% 0% 100% Hodnocení vzdělávacího portálu týkající se přehlednosti a struktury ohodnotilo 89 % respondentů známkou 1 (výborně), 6 % známkou 2 (velmi dobře) a 5 % známkou 3 (dobře).

4.2 Funkčnost portálu Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Nedostatečný Celkem 89% 6% 5% 0% 0% 100% Funkčnost portálu hodnotilo 89 % frekventantů známkou 1 (výborně), 6 % známkou 2 (velmi dobře) a 5 % respondentů známkou 3 (dobře).

4.3 Informace k nabízenému vzdělávání Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Nedostatečný Celkem 96% 4% 0% 0% 0% 100% Informace k nabízenému vzdělávání hodnotilo 96 % respondentů výborně, 4 % velmi dobře.

5 E-learning (distanční vzdělávání) 5.1 On-line komunikace s tutorem - lektorem v modulu Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Nedostatečný Celkem 96% 4% 0% 0% 0% 100% On-line komunikaci s tutorem ohodnotilo 96 % respondentů výborně, 4 % velmi dobře.

5.2 Přehled vzdělávacího modulu Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Nedostatečný Celkem 89% 6% 5% 0% 0% 100% Přehlednost vzdělávacího modulu ohodnotilo 89 % respondentů výborně, 6 % velmi dobře a 5 % dobře.

5.3 Srozumitelnost vzdělávacího modulu Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Nedostatečný Celkem 94% 6% 0% 0% 0% 100% Srozumitelnost vzdělávacího modulu ohodnotilo 94 % frekventantů výborně, 6 % velmi dobře.

6 Hodnocení obsahu studijních textů 6.1 Kvalita obsahu studijních textů Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Nedostatečný Celkem 96% 4% 0% 0% 0% 100% Kvalitu obsahu studijních materiálů ohodnotilo 96% respondentů výborně, 4 % velmi dobře.

6.2 Didaktické zpracování (úprava) studijních textů Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Nedostatečný Celkem 92% 8% 0% 0% 0% 100% Didaktické zpracování studijních materiálů ohodnotilo 92 % respondentů výborně, 8 % velmi dobře.

6.3 Praktické příklady, vzorová řešení Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Nedostatečný Celkem 95% 5% 0% 0 % 0% 100% Praktické příklady a vzorová řešení ohodnotilo 95 % respondentů výborně, 5 % velmi dobře.

7 V čem vidíte hlavní přínos vzdělávacího portálu? Možnost interakce s ostatními kolegy On-line podpora od lektora Časová úspora 76% 92% 96% Za hlavní přínos vzdělávacího portálu uvedlo téměř 96 % respondentů časovou úsporu, 92 % podporu od tutora a 76% interakci s ostatními kolegy.

8 Hodnocení lektorů Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Nedostatečný Celkem 96% 4% 0% 0% 0% 100% 96 % respondentů hodnotilo lektorský tým výborně, 4 % velmi dobře.

HODNOCENÍ Velmi kladně lze hodnotit přístup vedení ZZS Kraje Vysočina v organizování jednotlivých vzdělávacích modulů - kurzů, které pro svoji systematičnost (což je nejefektivnější způsob vzdělávání pracovníků v organizaci) mají skutečně vzdělávací a rozvojový efekt. Preferovaný přístup ke vzdělávání, který realizuje ZZS Kraje Vysočina formou Krajského systému vzdělávání pro sektor zdravotnictví v Kraji Vysočina je systematickým procesem, ve kterém díky změně znalostí a dovedností u zaměstnanců dochází rovněž ke změnám v pracovním chování. Zvolený přístup klade důraz i na motivaci a na různé způsoby motivování zaměstnanců. Realizace systému vzdělávání rovněž explicitně přispívá ke zvýšení sepětí pracovníků s organizací, což se projevuje především tím, že lidé jsou vůči ZZS Kraje Vysočina loajálnější, mají větší motivaci, více se angažují, což v konečném důsledku posiluje konkurenceschopnost zdravotnického zařízení. Dle výsledků a výstupů evaluace je opakovaně uváděno kladné hodnocení vzdělávacích aktivit jak lektory, tak i účastníky vzdělávání a bylo velmi často zmiňováno v kontextu systematičnosti a komplexnosti přístupu vedení ZZS Kraje Vysočina k dalšímu vzdělávání. V roce 2018 bylo realizováno průběžné proškolování zaměstnanců zdravotnického zařízení v navazujících aktuálních tématech, což se v konečném důsledku pozitivně odráží na efektivitě v interpersonálních vztazích nejen na pracovišti, v komunikaci, při jednání a vyjednávání, při řešení extrémně náročných a konfliktních situací, při zvládání pracovní zátěže a stresu a to zejména akutního a následně i v týmové spolupráci. V rámci výstupů a výsledků evaluace jsou často zmiňovány pozitivní přínosy, týkající se mimo jiné i naplnění jak funkce preventivní, tak i motivační, což lze vyhodnotit jako jev zcela ojedinělý, který vytváří předpoklad pro zkvalitnění komplexní zdravotnické péče a služeb a současnému naplnění cílů a efektivity vzdělávacích aktivit.

Explicitně tedy můžeme identifikovat pozitivní postoje účastníků k dalšímu vzdělávání a jejich přístup lze označit za vstřícný a aktivní. Účastníci vzdělávacích aktivit projevovali zájem o dílčí témata a vzájemnou spolupráci lze hodnotit velmi pozitivně. Školení probíhala v duchu přátelské, otevřené atmosféry podporující vzájemnou důvěru. Skupiny byly schopny velké interakce a to jak s lektory, tak mezi sebou navzájem. Kladně hodnotit lze rovněž motivaci zaměstnanců, kteří přichází na semináře pozitivně naladěni, projevovali vstřícnost a ochotu zdokonalit své znalosti, schopnosti a dovednosti. V rámci jednotlivých školení se podařilo vytvořit bezpečný prostor pro vzájemnou podporu a sdílení zkušeností z různých oblastí a situací, včetně komunikace a kontaktu s pacienty a jejich blízkými a příbuznými. Účastníci se aktivně a se zájmem zapojovali do diskuse, jejich postoj v rámci interaktivních technik byl aktivní a vstřícný, kladli dotazy, polemizovali o daném tématu a ochotně spolupracovali při modelových situacích. V návaznosti na přímou zpětnou vazbu od účastníků vzdělávání lze konstatovat jejich spokojenost a zájem o další vzdělávání v navazujících tématech, a to i nad rámec časové i obsahové dotace vzdělávacích modulů. Faktem je skutečnost, že účastníci vzdělávání byli ochotni zůstat i po ukončení semináře, a se zájmem se aktivně věnovat i souvisejícím tématům v rámci seberozvoje a sebereflexe. V seminářích byla použita různá škála metod a prostředků, zejména interaktivního charakteru zaměřená na rozvoj komunikačního potenciálu každého účastníka. Tyto aktivity byly přijímány s velmi pozitivním náhledem na celou oblast i na osobní stereotypní přístupy. Při volbě technik byly brány v úvahu intelektuální schopnosti jednotlivců, jejich vzdělání, pracovní pozice, rovněž také jejich možné obavy a zohledněn byl také počet účastníků vzdělávacího programu v návaznosti na aktuální téma a cíl vzdělávacího modulu.

Účastníci vzdělávacích aktivit průběžně využívají i možnost osobních konzultací, včetně on-line podpory od lektorů (psychologů, klinických psychologů a psychoterapeutů), a to i nad rámec obsahu a rozsahu vzdělávacích témat v návaznosti na jejich aktuální potřeby. V rámci evaluace jsou tyto aktivity velmi kladně hodnoceny a oceňovány. V návaznosti na výše uvedené si dovolujeme doporučit pokračovat v proškolování ostatních zaměstnanců a navázat na základní realizované vzdělávací moduly, a postupně je průběžně prohlubovat, rozvíjet, rozšiřovat a případně doplňovat. REZERVY Ve skupinových aktivitách se účastníci vyjadřovali více obecně, informace si předávali více interpretačně, než popisně. I ve větších skupinách byla zjevná snaha o společnou diskusi, o vzájemné naslouchání. Z interakčních modelových situací vyplynulo, že podřízení se budou na své vedoucí občas až přehnaně spoléhat a tam, kde to půjde, budou delegovat rozhodnutí nahoru, aby se mohli zbavit zbytečné odpovědnosti. Je též otázkou, jak dalece si jsou někteří vedoucí tohoto faktu vědomí a jak jsou schopni jej reflektovat. V každém případě je nezbytné na vzdělávání v této oblasti navázat a postupně snižovat paternalistické chování vedoucích. Pozorované rezervy v komunikačních dovednostech jsou typické pro sektor zdravotnictví, kdy jsou zdravotníci často pod časovým tlakem vedeni spíše k výkonu, a tedy k uplatňování zejména tvrdých dovedností. Aktuální témata pro cílovou skupinu v rámci komunikačních dovedností lze vyspecifikovat od osobnostních a profesních souvislostí v rámci komunikace a interakce přes osobnostní typy včetně vymezení možných rizik a bariér až po rozvoj komunikačních dovedností v různých kontextech (struktura systému, tým, kontakt s pacientem a jejich příbuznými, identifikace kompenzačních mechanismů při identifikaci rezerv v rámci komunikačních dovedností, komunikace v akutní stresové situaci a efektivní komunikace v týmu jako předpokladu funkční komunikace s pacientem).

V návaznosti na zpětnou vazbu lze konstatovat, že účastníci spoléhají na relativně úzký okruh nástrojů, který v komunikaci využívají. Jsou-li však postaveni před zcela novou sociální situaci, jednají rigidně a problém chtějí spíše odstranit, než vyřešit. Aktuální oblastí rezerv v rámci modulu Jednání a vyjednávání byly strategie vyjednávání, kde převládala tendence spíše ke konfrontačnímu stylu v návaznosti na vztahovou polohu. Zde převládala absence asertivního stylu a kooperativního řešení situace, se sklonem k principiálnímu vyjednávání. Bylo spíše preferováno poziční tvrdé vyjednávání a to zejména v situacích spojených s aktuálním stresem a náročností dané situace. Pozornost byla zaměřena na využití jednotlivých vyjednávacích strategií a taktik a to s ohledem na specifika dané konkrétní situace a dosažení cíle. V rámci modulu Psychologie klienta ZZS byl ze strany účastníků preferován zájem zejména o situační faktory na straně zdravotníka, osobnostní faktory a dlouhodobě působící faktory na straně pacienta, nestandardní chování pacienta, problémové chování a příklady z vlastní praxe (agresivní pacient, suicidální pacient, dětský pacient apod). Stěžejním tématem byla práce s emocemi v krizových situacích. V rámci vzdělávacího modulu Zvládání pracovní zátěže a stresu, prevence syndromu vyhoření lze konstatovat, že ZZS Kraje Vysočina se výrazně odlišuje v pozitivním slova smyslu od výsledků z ostatních zdravotnických zařízení Kraje Vysočina. Práce záchranáře je nesmírně náročná a historicky právě tito profesionálové byli vyhořením ohroženi nejvíce. V případě ZZS Vysočina se jeví, že zde je situace paradoxně velmi dobrá, respondenti se jeví jako energičtí, motivovaní lidé, které práce baví, mají ji rádi, těší se z ní a nebojí se být na své úspěchy pyšní. Ačkoli jsou pracovníci pod tlakem mnoha stresorů, vykazují podstatně vyšší míru spokojenosti, entuziasmu a energie, než pracovníci z jiných zdravotnických zařízení

a dosažené výsledky lze též vnímat jako mimořádně pozitivní i v porovnání s průměrným stavem zdravotníků v rámci celé ČR. V týmové spolupráci se často objevovaly tendence k pasivnímu vedení lidí přece všichni vědí, co mají dělat, ale z druhé strany byl popsán nedostatek prostoru k poznání jednotlivých členů týmů či týmů ostatních pracovišť. Potřeba spolupráce je tedy zřejmá, ale představa vlastní iniciativy ve zlepšení tohoto aspektu práce už nebyla většině účastníků příliš jasná, nebo alespoň ji neformulovali. V rámci skupinových úkolů byla většina účastníků hodně aktivní, ukazovalo se poměrně vysoké pracovní nasazení. Nápady pro řešení dávali účastníci k dispozici většinou v případech, kde si byli jistí jejich správností. Lze to připsat obavě ze skupiny a neznalosti některých kolegů. Aktuální témata pro cílovou skupinu v rámci týmové spolupráce jsou vedení a řízení skupiny, manažerské styly, atmosféra ve skupině a klima, motivace a stimulace, analýza klimatu organizaci pro efektivní pracovní výkon a pracovní spokojenost. V rámci vedení druhých lze konstatovat, že se žádný člen skupiny neprojevil jako silný lídr, který by skupinu vedl, motivoval a byl uznáván jako silná neformální autorita. Tento rys je v lékařském prostředí vcelku běžný a souvisí s velkým akcentem na odbornost, kdy poněkud do pozadí jde samotná manažerská práce. Současně se ukázalo, že styl vedení se pohybuje buď ve značně demokratické, konzultativní rovině, nebo naopak v direktivní a na dodržování pravidel zaměřeném způsobu. Účastníci tíhnou více k organizování a rozdělování úkolů. Z hlediska situačního vedení bylo častým projevem instruování, trénování, méně pak podporování a motivace, ojediněle delegování. Zajímavý je náhled účastníků na vlastní výkony a sebereflexe. Pokud nastala diskuse o tom, jak druhé vést, účastníci spíše hájili své postupy, anebo odkazovali na normy a pravidla, kterými se musí řídit. Méně též sdíleli své vlastní zkušenosti s druhými s cílem dozvědět se, jak řídí druhé kolega.

V komunikaci bylo pozorování zaměřeno zejména na věcné a konkrétní vyjadřování, respekt k potřebám komunikačních partnerů, na vedení hovoru a udržování tématu. Souhrnně je tedy možné uvést, že v případě komunikace související s vedením lidí jsou zřejmé rezervy ve vedení hovoru, jasném a otevřeném vyjadřování, respektování prostoru druhé strany a používání cílených otázek vedoucích k řešení situace. V komunikačních situacích na úrovni odbornosti a korekce pracovních procesů, organizování a řízení je většinou vyjadřování a vedení hovoru s konkrétním popisem problému, jasným vyjadřováním požadavků, o něco větším prostorem poskytnutým druhé straně a konstruktivnějším přístupem ke konfliktu. Lze usuzovat na to, že účastníci velmi spoléhají na relativně úzký okruh nástrojů, který v komunikaci s druhým mají a jež jim v rámci jejích dosavadních pozic stačí. V rámci skupinových úkolů byla většina účastníků hodně aktivní, ukazovalo se poměrně vysoké pracovní nasazení. ZÁVĚR Na základě analýzy výsledků hodnocení vzdělávacího programu lze vyvodit závěr, že cílová skupina managementu je nositelem odborných znalostí, osobnostních i speciálních předpokladů, kvalifikační úrovně v souladu s požadovanými kompetencemi dle standardů a norem EU. Z výše uvedeného je zcela patrné, že praktické návody a cesty aplikovatelnosti do každodenní práce byly považovány za hlavní přínos spolu s inspirativními impulsy od lektorského týmu. Limitujícím faktorem jsou zjištěné rezervy v oblasti rozvoje profesních dovedností. Doporučení: V návaznosti na doposud probraná témata výrazně posílit praktický nácvik technik a metod, který posílí rozvoj osobnostních i profesních dovedností (doporučených

ke sledování EU), manažerských dovedností v oblasti psychologie, managementu a vedení lidí aplikovatelné do pracovních činností managementu zdravotnických zařízení. Hlavní akcent jednoznačně klást na rozvoj dovedností a jejich praktickou využitelnost. Na základě analýzy výsledku hodnocení vzdělávacího programu lze vyvodit závěr, že cílová skupina ostatních zaměstnanců spatřuje největší přínos v rozvoji odborných znalostí a zvyšování kvalifikační úrovně v souladu s požadovanými kompetencemi. Limitujícím faktorem jsou zjištěné rezervy v oblasti dílčích odborných témat. Doporučení: V návaznosti na doposud probraná témata výrazně posílit rozvoj profesních znalostí. Vytvořit doplňující vzdělávací program, který bude zaměřen na rozšíření znalostí v základních i specifických oblastech, rozvoj schopností a následně dovedností potřebných pro rozvoj profesních kompetencí. Hlavní akcent jednoznačně klást na zvyšování kvalifikační úrovně. PŘÍNOS VZDĚLÁVACÍCH AKTIVIT 1. praktické návody a cesty aplikovatelnosti do každodenní práce, 2. on-line podpora od lektorů, 3. rozvoj dovedností, 4. inspirativní impulsy od lektorského týmu, 5. rozvoj odborných znalostí, 6. časová úspora vzdělávacího portálu, 7. zdroj informací na portálu.

Doporučené okruhy vzdělávacích témat: 1. INTRAPERSONÁLNÍ A INTERPERSONÁLNÍ HRANICE VE ZDRAVOTNICTVÍ. 2. MINDFULNESS. 3. PÉČE O SEBE JAKO PŘEDPOKLAD PÉČE O DRUHÉ. 4. SYNDROM VYHOŘENÍ A DUŠEVNÍ HYGIENA VE ZDRAVOTNICTVÍ. 5. INTERAKTIVNÍ PRACOVNÍ SKUPINY. 6. Atmosféra a vztahy na pracovišti. 7. Interakce a kvalita vzájemných vztahů. 8. Zvládání pracovní zátěže. 9. Efektivní komunikace. Problémový pacient. 10. Zdravotnická odpovědnost a prosociální chování. 11. Sdělování citlivých informací ve zdravotnictví. 12. Příklady dobré praxe, kazuistiky. Doporučená dílčí témata: Manažerské dovednosti. Emoční inteligence a kritické myšlení. Role vedoucího. Důvěra. Klima. Styly vedení. Řízení konfliktů, zvyšování své psychické odolnosti. Jednání a vyjednávání. Interakce lékař X NLZP. Vhodné přístupy k pacientům, informovanost, zpětná vazba.

Příklad zpětné vazby