SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ PODROBNÉ POLOHOVÉ BODOVÉ POLE

Podobné dokumenty
Podrobné polohové bodové pole (1)

Ukázka hustoty bodového pole

Příprava a vymezování rozsahu geodetických prací pro zahájení pozemkových úprav. Dobrý den

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ TÍHOVÉ BODOVÉ POLE

MĚŘICKÉ BODY II. S-JTSK. Bpv. Měřické body 2. část. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

2. Bodové pole a souřadnicové výpočty

Vytyčování staveb a hranic pozemků

Vytyčování staveb a hranic pozemků (1)

PODROBNÉ MĚŘENÍ POLOHOPISNÉ

Historie. Jednotná trigonometrická síť katastrální I. řádu z roku BODOVÁ POLE Polohové BP Výškové BP Tíhové BP

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ

Vytyčování hranic pozemků (1)

T a c h y m e t r i e

Geodetické základy ČR. Ing. Hana Staňková, Ph.D.

SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice. MAPOVÁNÍ Polohopisné mapování JS pro G4

Tachymetrie (Podrobné měření výškopisu)

Vytyčování hranic pozemků

Bodová pole (1) Bodová pole. Úvod. Úvod. Přednáší: Ing. Michal Volkmann

Geodetické základy Bodová pole a sítě Stabilizace a signalizace

Příloha k vyhlášce č. 31/1995 Sb. 1. Bodová pole a jejich rozdělení

2.2 Bodová pole. - Výškové bodové pole. - Základní. - Podrobné. - Stabilizované body technických nivelací.

2. Bodová pole. 154GUI1 Geodézie 1

ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ. NÁVOD PRO OBNOVU KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU A PŘEVOD ve znění dodatků č.1, 2 a 3 (pracovní pomůcka)

Zaměření a vyhotovení polohopisného a výškopisného plánu (tachymetrie)

DOPORUČENÁ LITERATURA VZTAHUJÍCÍ SE KE KATASTRU NEMOVITOSTÍ A ZEMĚMĚŘICTVÍ

Vybudování bodového i výškového pole na pozemku GSPŠ Duchcov

Seminář z geoinformatiky

PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ZKUŠEBNÍCH OTÁZEK ke zkoušce odborné způsobilosti k udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 9 Z GEODÉZIE 1

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 8 Z GEODÉZIE 1

TECHNICKÁ ZPRÁVA GEODETICKÉHO ZAMĚŘENÍ

poválečná situace, jednotná evidence půdy

Geodézie Přednáška. Geodetické základy Bodová pole a sítě bodů

Sada 2 Geodezie II. 02. Stabilizace bodů

Ing. Pavel Hánek, Ph.D.

Ing. Pavel Hánek, Ph.D.

První piloti, navigátoři a letečtí fotografové. Obsah přednášky: Moderní technologie v geodézii a jejich využití v KN

Příloha k vyhlášce č. 26/2007 Sb.

Robert PAUL NABÍDKOVÝ LIST č. 0 základní pravidla pro stanovení ceny. 1 bodové pole

ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ NÁVOD PRO OBNOVU KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU A PŘEVOD

SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Geodetické základy v ČR)

2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence

Geodetické základy a triangulace Trigonometrické sítě na našem území Stabilizace a signalizace Tachymetrie - úvod Podélné a příčné profily

Projekt Pospolu. Měřický náčrt. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Miroslava Kuthanová.

Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod

Vytyčovací sítě. Výhody: Přizpůsobení terénu

3. Souřadnicové výpočty

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1

pro převody nemovitostí (1)

Ing. Martin Dědourek, CSc. Geodézie Svitavy, Wolkerova alej 14a, Svitavy NABÍDKOVÝ CENÍK

Pomůcka k aplikaci ustanovení katastrální vyhlášky vztahujících se k souřadnicím podrobných bodů

Úpravy právních a technických předpisů v oblasti digitalizace SGI

Diskusní příspěvek. Seminář Revize katastru nemovitostí a nové trendy v zeměměřictví. Praha, Doc. Ing. Jiří Šíma, CSc.

Dohled ZKI na ověřování výsledků zeměměřických činností

ČSGK Katastr nemovitostí aktuálně. novela vyhl. č. 31/1995 Sb., bod 10 přílohy Technické požadavky měření a výpočty bodů určovaných terestricky

Geometrické plány jako podklad pro převody nemovitostí

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6 Z GEODÉZIE 1

Vytyčovací sítě (1) VYTYČOVACÍ SÍTĚ. Polohové a výškové vytyčovací sítě. Primární systém (PS)

SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 4. ročník G4

Geometrický plán (1) Zeměměřické činnosti pro KN. Geometrický plán

GEODÉZIE II. daný bod. S i.. měřené délky Ψ i.. měřené směry. orientace. Měřická přímka PRINCIP POLÁRNÍ METODY

Průmyslová střední škola Letohrad Komenského 472, Letohrad

nepamatuje na potřebu ověření stávajících bodů PPBP. Problémy s nepoužitelností souborů vkládání fotografií namísto kreslení detailů v

Nová realizace ETRS89 v ČR Digitalizace katastrálních map

PrÏõÂloha k vyhlaâsïce cï. 26/2007 Sb.

NABÍDKOVÝ CENÍK VÝKONŮ PRACÍ V BODOVÝCH POLÍCH CENÍK NÁHRAD ZA POŠKOZENÍ A ZNIČENÍ BODU BODOVÉHO POLE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ. VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008

Měření pro projekt. Prostorové zaměření situace velkého měřítka.

Pozemkové úpravy XXIII. Třebíč

Geodézie. Pozemní stavitelství. denní. Celkový počet vyučovacích hodin za studium: ročník: 32 týdnů po 3 hodinách (z toho 1 hodina cvičení),

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Katedra krajinného managementu Sekce pozemkových úprav DIPLOMOVÁ PRÁCE

Topografické mapování KMA/TOMA

Polohopisná měření Metody měření Jednoduché pomůcky pro měření

Seminář z geoinformatiky. Přednášející: Ing. M. Čábelka cabelka@natur.cuni.cz. Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

Průmyslová střední škola Letohrad Komenského 472, Letohrad

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Katedra krajinného managementu

Podmínky zpracování geodetické dokumentace

6.16. Geodetické výpočty - GEV

ZÁKLADNÍ POJMY A METODY ZEMĚMĚŘICKÝ ZÁKON

Geodézie Přednáška. Polohopisná měření Metody měření Jednoduché pomůcky pro měření

31/1995 Sb. VYHLÁŠKA Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

Katastr nemovitostí II. Ing. Jitka Mučková, Ph.D. Ing. Petr Jadviščok, Ph.D. Ing. Rostislav Dandoš, Ph.D.

Cvičení č. 6 : Komplexní úloha

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G

Seminář z geoinformatiky

Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Radobyčická 12, Plzeň Č.j /2008

Výuka v terénu I. Obory: Inženýrská geodézie a Důlní měřictví. Skupiny: GB1IGE01, GB1IGE02, GB1DME

ANALÝZA VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ PŘI TECHNICKOHOSPODÁŘSKÉM MAPOVÁNÍ V ČÁSTI K.Ú. STRAHOVICE

Geodézie 3 (154GD3) doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D.

31/1995 Sb. VYHLÁŠKA

Cvičení software Groma základní seznámení

Poznatky ZKI ve vazbě na KMD

Zpracování geodetických údajů pro bodové pole v katastrálním území Hrad Nečtiny

Trigonometrické určení výšek nepřístupných bodů na stavebním objektu

Zaměření aktuálního stavu, výpočet kubatur a geotechnický monitoring na SKO Libínské sedlo

zpřesněná globální transformace mezi ETRS89 a S-JTSK, přetrvávající omyly při využití GNSS

Polohopisná měření Jednoduché pomůcky k zaměřování Metody zaměřování pozemků

Měření při účelovém mapování a dokumentaci skutečného provedení budov

Transkript:

SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ PODROBNÉ POLOHOVÉ BODOVÉ POLE

BODOVÉPOLE Bodové pole (BP) je vytvářeno sítí geodetických bodů. Body BP jsou určeny: rovinnými souřadnicemi Y, X nadmořskou výškou H tíhovým zrychlením g podle toho se dělí na - polohové (polohopisné) Y, X - výškové (výškopisné) H - tíhové (gravimetrické) g každé bodové pole se dělí na základní podrobné 2

Zkratky (polohové bodové pole) BP = bodové pole ZBP = základní bodové pole ZPBP = základní polohové bodové pole PPBP = podrobné polohové bodové pole 3

4

5

6

PODROBNÉPOLOHOVÉBODOVÉPOLE (PPBP) Složí k zahuštění ZBBP pro účely polohopisného měření Patřísem: Zhušťovací body ostatní body PPBP Budování PPBP prošlo vývojem, ale rozdíl ve způsobu určování a v přesnosti bodů nebyl příliš velký. I.etapa určování: do roku 1960 (v S-JTSK podle Návodu A z r. 1930) ZhBpůvodněTB V.řádu určovány v rámci triangulace, ostatníbody většinou polyg. pořady (stabilizace kámen 16x16x80 cm) 7

PODROBNÉPOLOHOVÉBODOVÉPOLE (PPBP) II.etapa určováníbodů: 1961 69 (v S-42 podle Instrukce pro THM z r. 61) Body PPBP rozděleny do 6. až9. řádu 6. řád ZhB 7. řád body zvýšené přesnosti 8. řád body normální přesnosti 9. řád body určené fotogrammetricky Přípustná už dočasná stabilizace (kolík, trubka apod.) 8

PODROBNÉPOLOHOVÉBODOVÉPOLE (PPBP) III.etapa určováníbodů: 1969 80 (v S-JTSK podle Směrnice THM z r. 69) Přesnost bodůse začala posuzovat podle stř. souř. chyby m xy = 0,06m pro body určené geodetickými metodami, m xy = 0,08m až0,25m (podle měřítka) pro body určenéfotogrammetrickými metodami Body určovány protínáním ze směrůa délek, polyg. pořady, rajony, trojúhelníkovými řetězci. 9

Po roce 1980 ČSN 730415 Zavedení pěti tříd přesnosti v souvislosti s mapováním ZMVM 1. tř. m xy = 0,02m 2. tř. m xy = 0,04m 3. tř. m xy = 0,06m 4. tř. m xy = 0,12m 5. tř. m xy = 0,20m Příchod nové přístrojové a výpočetní techniky. Nastala změna způsobu dělení polygonových pořadů(nové možnosti výpočtů). PPBP - pevné body 1. až 5.tř. přesnosti -dočasněstabilizovanébody 2. až5. tř. přesnosti 10

Dnes: 1. tř. m xy = 0,02m Zhušťovacíbody 2. tř. (m xy = 0,04m body PPBP pro speciálnípráce) 3. tř. m xy = 0,06m body PPBP 4. tř. m xy = 0,12m 5. tř. m xy = 0,20m 11

PPBP dnes Vyhláška č. 357/2013 Sb. Vyhláška o katastru nemovitostí(katastrální vyhláška) Příloha 12. Technické požadavky na body PPBP Na rozdíl od ZPBP je budováníppbp spjato s podrobným měřením polohopisu tedy (kromězhb) většinou vznikáažs ohledem na podrobné polohopisné měření, kdy se volí rozmístění a hustota bodů. 12

Volba umístěnía stabilizace bodůppbp dnes S ohledem na jejich využitelnost, na jednoduchost signalizace, hospodárnost stabilizace, orientaci se zřizují: a)na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci,zejména na rozích budov b) na hranici pozemku se hraničním znakem s vhodnou stabilizací (tzn. typem a rozměry odpovídáněkteréz variant, o kterébude pojednáno dále) c)na jinou jižexistujícístabilizačníznačku (nivelačníkameny, stabilizace tíhových bodů, znaky lomových bodůna hranicích obcí, nivelační hřebová značka na mostcích a propustcích) 13

Volba umístěnía stabilizace bodůppbp dnes S ohledem na jejich využitelnost, na jednoduchost signalizace, hospodárnost stabilizace, orientaci a)na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci,zejména na rozích budov b) na hranici pozemku se hraničním znakem s vhodnou stabilizací c)na jinou jižexistujícístabilizačníznačku (nivelačníkameny, stabilizace tíhových bodů, znaky lomových bodůna hranicích obcí, nivelační hřebová značka na mostcích a propustcích) POZOR: uvedené platí pro ostatní body PPBP, ZhB mají svou kamennou stabilizaci 16x16 14

Pokud není k dispozici stávající/přírodní stabilizace: kamennými hranoly o celkovédélce nejméně500 mm a s opracovanou hlavou o rozměrech nejméně120 mm 120 mm 70 mm vysekáním křížku na opracované ploše skály, hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými značkami apod., pevně osazenými na budovách, železnými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích o velikosti nejméně 200 mm 200 mm 700 mm, železnými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně3 mm, délky nejméně600 mm (nebo nejméně500 mm, je-li trubka opatřena závitem proti vytaženíznaku) a pevněpřipojenou hlavou z plastu velikosti nejméně120 mm 120 mm 120 mm, kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou o průměru nejméně25 mm a délce značky nejméně 100 mm, zatlučenými do zpevněného povrchu, 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí; 15

Praktickáukázka stabilizace Závrtný mezník s hlavou 12 x 12 x 12 cm Délka (celková) 65 cm. Průměr ocelové trubky je 4,5 cm. Závrtné znaky sestávají z hlavy, ocelové trubky a špice se závitem, který umožňuje zavrtání znaku do země. 16

Z bakalářské práce studenta ČVUT 17

18

Ochrana bodů v případězhb: OTZ s výstražnou cedulkou nebo i betonováskružtak, jak je známe u TB (ZPBP) ostatníbody PPBP: s ohledem na hospodárnost se ochrana bodu nezřizuje a využije se stávajícího předmětu, ke kterému je bod také umístěn a místopisně popsán v GÚ. Např. roh domu je stabilizací bodu a zároveň jeho signalizací i ochranou 19

Hustota a určeníbodůppbp Hustota bodů Body podrobného polohového bodového pole se volív hustotěs přihlédnutím k technickým možnostem měřenípro účely správy katastru. Určení souřadnic (a výšek) Určujíse geodetickými metodami (např. početním zpracováním měřených určovacích prvků, využitím GNSS, aerotriangulací). Zaokrouhlují se na 2 desetinná místa. Zaměřeníkaždého bodu PPBPse provede nezávisle nejménědvakrát. Měřenímusíbýt připojeno na body nejménětakovépřesnosti, kterámábýt dosažena u nověurčovaných bodů. 20

Přesnost bodůppbp Charakteristikou přesnosti určenísouřadnic X, Y je střednísouřadnicováchyba m XY, danávztahem: PPBP se vytvářís přesností, kteráje dána m XY = 0,06 m a vztahuje se k nejbližším bodům základního polohového bodového pole a zhušťovacím bodům. Při posuzovánídosaženépřesnosti a při ověřovánísouřadnic se pracuje s hodnotou meznísouřadnicovéchyby u XY = 2. m XY (viz Vyhláška 357/2013 Sb.) 21

Polohovébodovépole shrnutípřesnosti Základnípolohovébodovépole: Zhušťovacíbody: ostatníbody PPBP: m XY = 0,015 m m XY = 0,02 m m XY = 0,06 m 22

ČíslováníbodůPPBP označeníčíslem v rozsahu 501 až3999 a příslušnostíke katastrálnímu území(ej) číslo k.ú. vlastní číslo bodu 0501 až 3999 PPPPPP 0 0000 Čísla zrušených bodůppbp se nesmíznovu použít. 23

GÚbodůPPBP Geodetické údaje o bodu PPBP se vyhotovují na tiskopisech Úřadu nebo jako tiskový výstup z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu. V katastru se o bodu PPBP evidujítyto geodetickéúdaje: ( 8) a) číslo bodu, b)lokalizačníúdaje o katastrálním územía obci a označenílistu Státnímapy 1 : 5000, c)souřadnice v S-JTSK a výška bodu, d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami, e) nárys nebo detail, f) popis, způsob stabilizace a určení bodu a g) poznámka. 24

25

26

Dokumentace o zřízení, obnovenínebo přemístěníbodu PPBP Je součástítzv. Dokumentace výsledkůšetřenía měřenípro vedenía obnovu souboru geodetických informací(sgi), kteráse vyhotovuje v rámci DOKUMENTACE VÝSLEDKŮČINNOSTÍPŘI SPRÁVĚA OBNOVĚKATASTRÁLNÍHO OPERÁTU Obsahuje: a)technickou zprávu s protokolem, jejížpřílohou je zápisník měření, protokol o výpočtech a seznam souřadnic, b) GÚ o bodu podrobného polohového bodového pole a přehledný náčrt a c)doklad o oznámenínebo projednáníumístěníměřickéznačkybodu podrobného polohového bodového pole s vlastníkem dotčené nemovitosti. 27

Zaměření/ způsob určováníbodůppbp geodeticky fotogrammetricky pomocí GNSS 28

Zaměřenígeodetickými metodami Plošnésítě(měřívodorovnéúhly a délky v síti bodů a poté se provede vyrovnání) POLYGONOVÉ POŘADY - oboustranně připojené a oboustranněorientované. Polygonovépořady kratšínež1,5 km mohou být jednostranněorientované, popř. vetknuté. Vetknutépořady můžou mít nejvýš4 strany Mezníodchylka pro PPBP je 0,03g v úhlu a 0,15 m v délce. 29

Zaměřenígeodetickými metodami Plošnésítě(měřívodorovnéúhly a délky v síti bodůa potése provede vyrovnání) POLYGONOVÉPOŘADY -oboustranněpřipojenéa oboustranněorientované. Polygonovépořady kratšínež1,5 km mohou být jednostranněorientované, popř. vetknuté. Vetknutépořady můžou mít nejvýš4 strany Mezníodchylka pro PPBP je 0,03g v úhlu a 0,15 m v délce. PROTÍNÁNÍ vpřed z úhlů, z délek a kombinované protínání minimálně ze 3 známých bodů. Úhel protínánína určovaném boděmusíležet v intervalu 30 až170 g. Kratšíze vzdálenostímezi známým bodem a bodem určovaným musíbýt menšínež1500 m. Směry na body vzdálenéod stanoviska více než500 m se měříve dvou skupinách. 30

Měřenídélek (a některé zásady délkového měření pro připomenutí) Délky se měří: dvakrát dálkoměrem s přesnostína 0,01 m obousměrně, je-li to možné vždy s využitím optických odrazných systémů na cílových bodech krátké délky lze měřit pásmem (zpravidla na jeden klad pásma) kalibrovanými měřidly zavádí se fyzikální a matematické redukce Meznírozdíl dvojice měřených délek je 0,02 m u délek kratších než100 m, 0,04 m u délek nad 100 m. 31

32

Zaměřenígeodetickými metodami RAJÓN může mít délku maximálně1500 m a musímít orientaci: na známém boděna dva známébody nebo musímít orientaci na známém i určovaném bodě. Pokud se použije postup s orientacína určovaném bodě, musíbýt na něm úhel v intervalu 30 gonaž170 gon. Délka rajónu nesmípřesáhnout délku nejvzdálenějšíorientace. Pokud délka rajónu přesáhne 800 m, měříse úhly ve dvou skupinách. Pokud rajón vycházíz bodu PPBP, jehožstřednísouřadnicováchyba je mezi 0,04 a 0,06 m, nesmíjeho délka překročit 300 m. 33

Zaměřenífotogrammetrickými metodami analytická aerotriangulace(aat) 34

35

36

Zaměřenímetodami GNSS MěřeníGPS je vhodnépoužít v lokalitě, kde se určujínovébody a současněse měřína bodech známých. Souřadnice bodu musí být výsledkem alespoň dvojího nezávislého měření. Nezávislost druhého měření na bodě je dáno: dostatečněodlišnýmrozloženímdružiczpůsobeného měřením v jiném čase (specifikováno ve Vyhlášce 31/1995 Sb. Příloha 9) dalšími změnami např. změnou výšky antény nad bodem Je možné kombinovat určení souřadnic z měření GNSS a klasické metody 37

GNSS Globální navigační satelitní systémy

Výpočet souřadnic přímo výpočtem z měření klasickou geodetickou metodou vyrovnáním (plošné sítě, AAT, GNSS) 39

Zdroje informacía ilustrací https://www.vugtk.cz/slovnik Vyhláška č. 31/1995 Sb.Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením http://www.zememeric.cz/3-01/pbpp.html RATIBORSKÝ, Jan. Geodézie 20. Praha: Českévysokéučenítechnickév Praze, 2002. ISBN 80-01-02635-3. CÍSAŘ, Jan, František BOGUSZAK a Josef JANEČEK. Mapování. 3. nezměněné vydání. Praha: Kartografie, n. p., 1966. ISBN 53.594/64-II/3. GeoportálČÚZK: dostupnéz https://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?serverconf=bodpole 40