Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST)

4. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST) PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Tato zpráva je výstupem ze zakázky Průběžná dlouhodobá evaluace účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu financované z projektu technické spolupráce OP LZZ Zpracování evaluací, analýz a odborných studií pro OP LZZ 2008 2015 (číslo projektu CZ.1.04/6.1.00/09.00016).

Zpráva určena pro: Česká republika Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 Zprávu předkládají: Navreme Boheme, s.r.o. U Smaltovny 25 170 00 Praha 7 a Člověk v tísni, o. p. s. Sokolská 1869/18 120 00 Praha 2 Verze dokumentu: č. 1.4 (finální verze) ze dne 1. 11. 2012 2

Obsah 1 ÚVOD... 4 2 VÝSLEDKY ANALÝZY... 6 2.1 ÚSPĚŠNÍ ŽADATELÉ PODPORY Z OP LZZ A ZHODNOCENÍ VÝVOJE V ČASE... 6 2.1.1 Shrnutí (podpoření žadatelé - organizace)... 6 2.1.2 Finanční zdroje organizací (podpoření žadatelé)... 7 2.1.3 Vliv projektů na organizace (podpoření žadatelé)... 8 2.1.4 Externí faktory ovlivňující cílové skupiny (podpoření žadatelé)... 9 2.1.5 Dopady projektů z OP LZZ na cílové skupiny (podpoření žadatelé)... 9 2.1.6 Dopady projektů z OP LZZ na organizace (podpoření žadatelé)... 10 2.1.7 Zapojení cílových skupin do projektů (podpoření žadatelé)... 11 2.1.8 Nerealizované projekty (podpoření žadatelé)... 11 2.1.9 Smysluplnost a budoucí zaměření OP LZZ (podpoření žadatelé)... 12 2.1.10 Externalizace přípravy projektů (úspěšní žadatelé)... 14 2.1.11 Zohledňování závěrů věcného hodnocení v dalších žádostech (podpoření žadatelé)... 15 2.2 NEÚSPĚŠNÍ ŽADATELÉ PODPORY Z OP LZZ A POROVNÁNÍ S ÚSPĚŠNÝMI ŽADATELI... 16 2.2.1 Shrnutí (porovnání nepodpořených a podpořených žadatelů)... 16 2.2.2 Finanční zdroje organizací (porovnání nepodpořených a podpořených žadatelů)... 17 2.2.3 Změny v organizacích za poslední dva roky (porovnání nepodpořených a podpořených žadatelů) 18 2.2.4 Vliv projektů z OP LZZ, které realizují jiné organizace, na cílové skupiny (porovnání nepodpořených a podpořených žadatelů)... 20 2.2.5 Zapojení cílových skupin do pořádaných aktivit (nepodpoření žadatelé)... 21 2.2.6 Nerealizované projekty (názory nepodpořených žadatelů)... 21 2.2.7 Smysluplnost a budoucí zaměření OP LZZ (názory nepodpořených žadatelů)... 22 2.2.8 Externalizace přípravy projektů (porovnání nepodpořených a podpořených žadatelů)... 26 2.2.9 Zohledňování závěrů věcného hodnocení v dalších žádostech (nepodpoření žadatelé)... 26 3 HLAVNÍ ZÁVĚRY... 28 4 DOPORUČENÍ... 30 5 SEZNAMY... 32 5.1 SEZNAM GRAFŮ... 32 5.2 SEZNAM TABULEK... 32 3

1 Úvod Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu se zaměřuje na první tři prioritní osy programu, jejichž specifickými cíli jsou zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti a posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených. Longitudinální charakter studie umožňuje porozumění a odhalení skutečností, které není možné zachytit v rámci průřezových evaluací, neboť analyzuje změny a jejich vývoj v čase, vysvětluje příčiny a následky jednotlivých jevů. Dlouhodobé a opakované monitorování situace žadatelů a cílových skupin programu se ukazuje jako zásadní pro získávání relevantních informací o dopadech projektů. Studie kombinuje kvantitativní a kvalitativní metodologii, což umožňuje využívání výhod obou přístupů. V rámci Průběžné dlouhodobé (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu bylo dosud realizováno expertní šetření (sběr dat v červnu 2010), první vlna kvantitativního (dotazníkového) šetření zaměřeného na podpořené žadatele - organizace (červen až červenec 2011), první vlna kvalitativního šetření zaměřená na podpořené i nepodpořené zástupce cílových skupin - osoby (říjen 2011 až leden 2012) a druhá vlna kvantitativního šetření zaměřená na podpořené i nepodpořené žadatele (duben 2012). Longitudinální studie tedy přináší informace jak o situaci podpořených organizací (2. průběžná zpráva a 4. průběžná zpráva) a nepodpořených organizací (4. průběžná zpráva) a jejím vývoji v čase, tak o situaci cílových skupin programu - osob (1. průběžná zpráva a 3. průběžná zpráva). 4. průběžná zpráva představuje výstupy druhé vlny kvantitativního (dotazníkového) šetření. Navazuje tímto na předchozí fáze projektu, zejména na první vlnu kvantitativního (dotazníkového) šetření, jehož výsledky předkládala 2. průběžná zpráva, a na první vlnu kvalitativního šetření, jehož výstupy byly předloženy ve 3. průběžné zprávě. Dotazníkové šetření realizované v rámci první vlny kvantitativního šetření (sběr dat probíhal v červnu 2011) bylo zaměřeno na úspěšné žadatele projektů z OP LZZ, tj. na zástupce organizací realizujících projekty z OP LZZ v prvních třech osách programu. Cílem první vlny dotazníkového šetření bylo zjistit informace o změnách, ke kterým v organizacích dochází v důsledku realizace projektu z OP LZZ, o faktorech, které ovlivňují realizaci projektů, a o názorech zástupců organizací na nastavení OP LZZ, na smysluplnost OP LZZ jako nástroje pro řešení situace cílových skupin, na možné problémy a negativní dopady vyplývající z realizace projektů pro organizaci a pro cílové skupiny, a také na limity a bariéry úspěšné realizace projektů. Druhá vlna kvantitativního šetření byla realizována od ledna 2012, kdy započaly přípravy dotazníků, do května 2012, kdy byla odevzdána zpráva představující její výstupy. Sběr dat prováděný prostřednictvím online dotazníkového šetření byl realizován v dubnu 2012. V rámci druhé vlny bylo dotazníkové šetření zacíleno na tři skupiny respondentů: 1) úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ zapojení do první vlny dotazníkového šetření (tj. zástupci organizací realizujících projekt v prvních třech osách programu, kteří odpověděli na dotazník v první vlně kvantitativního šetření); 2) (vždy) neúspěšní žadatelé podpory z OP LZZ; 3) (alespoň jednou) úspěšní žadatelé 4

podpory z OP LZZ, kteří nebyli osloveni v rámci první vlny dotazníkového šetření (tj. žadatelé, kteří v červnu 2011 ještě neměli projekt, v době druhé vlny dotazníkového šetření měli nový projekt) nebo v rámci první vlny dotazníkového šetření osloveni byli (v červnu 2011 měli projekt), ale neodpověděli. Ve 4. průběžné zprávě byla analyzována data sebraná od prvních dvou skupin respondentů, analýza dat od třetí skupiny respondentů není součástí 4. průběžné zprávy 1. 4. průběžná zpráva poskytuje informace o dopadech podpory z OP LZZ na příjemce programu a porovnává vývoj jejich situace v průběhu času (tzn. srovnává výstupy první a druhé vlny dotazníkového šetření). 4. průběžná zpráva zároveň předkládá informace o situaci skupiny (vždy) neúspěšných žadatelů o podporu z OP LZZ a poskytuje srovnání jejich situace se skupinou úspěšných žadatelů. 1 Podrobné informace k metodice jsou součástí Technické přílohy 4. průběžné zprávy (nezkrácené verze). 5

2 Výsledky analýzy 2.1 Úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ a zhodnocení vývoje v čase Dotazníkové šetření poskytuje informace o názorech celkem 441 respondentů, přičemž jde o (alespoň jednou) úspěšné žadatele podpory v prvních třech osách OP LZZ (podpoření žadatelé), kteří byli osloveni již v první vlně dotazníkového šetření a na dotazník odpověděli 2. Výstupy z tohoto šetření jsou porovnávány s výstupy první vlny dotazníkového šetření. 2.1.1 Shrnutí (podpoření žadatelé - organizace) Z výstupů z druhé vlny dotazníkového šetření se ukazuje, že se situace příjemců podpory z OP LZZ zásadně v průběhu času nezměnila. Odpovědi respondentů ve druhé vlně šetření na otázky ohledně změn v organizaci (fungování organizace, změny v počtu zaměstnanců, změny v poskytovaných službách, změny v možnostech dalšího vzdělávání atd.) se oproti první vlně nezměnily (třídění prvního stupně 3 ), pouze v některých případech se ukázaly změny u třídění druhého stupně podle proměnných prioritní osa, právní forma a velikost organizace. Výjimku představuje otázka týkající se administrativní zátěže organizací v důsledku realizace projektů z OP LZZ, kde respondenti potvrzují nárůst administrativní zátěže oproti minulosti. Mezi dvěma vlnami dotazníků se ale změnil podíl zdrojů z OP LZZ, které jednotlivé organizace využily na řešení situace cílových skupin. V druhé vlně ubylo organizací, které využívaly výhradně prostředky OP LZZ, a naopak přibylo organizací, které z OP LZZ pokryly méně než 5 % z celkových financí. Ke změnám došlo v názorech respondentů, na co by se měl v budoucnu zaměřit OP LZZ zejména. K posunu hodnocení respondentů došlo mezi první a druhou vlnou v oblastech: podpora systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů (výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch těch, kteří spíše souhlasí), podpora zavádění flexibilních forem práce (výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch těch, kteří spíše souhlasí), podpora zavádění zkrácených pracovních úvazků (výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch všech zbylých kategorií: spíše souhlasím, spíše nesouhlasím a rozhodně nesouhlasím), podpora zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb (výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch všech zbylých kategorií), podpora vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb (výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch všech zbylých kategorií), podpora rovných příležitostí žen a mužů (výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch všech zbylých kategorií). Ve všech otázkách je znatelný posun od absolutního souhlasu (rozhodně souhlasím) ke zbylým kategoriím škály. 60 % podpořených žadatelů přiznalo, že se na přípravě jejich projektu podílel externí subjekt, přičemž 15 % respondentů uvádí, že na přípravě projektu nemělo žádný podíl. Významné rozdíly mezi organizacemi se ukázaly zejména podle toho, v jaké prioritní ose 2 Návratnost ve druhé vlně dotazníkového šetření byla 63 % (z 823 oslovených respondentů odpovědělo 520 respondentů), přičemž 54 % respondentů dokončilo celý dotazník (celkem 441 respondentů). 3 V analýze byly srovnávány hodnoty v první a druhé vlně jak podle třídění prvního stupně, tak podle třídění druhého stupně. Třídění prvního stupně znamená rozložení četností podle hodnot znaku (proměnné). Třídění druhého stupně představuje rozložení četností podle dvou znaků (podle Jeřábek, H. Úvod do sociologického výzkumu. FSV UK, Praha 1993. ISBN 80-7066-552-5. str. 110-111). Při třídění druhého stupně byly analyzovány proměnné prioritní osa, velikost organizace a právní forma organizace (zda došlo ke změně odpovědí podle prioritní osy, velikosti organizace či právní formy organizace). 6

organizace realizuje projekt, jakou má právní formu a velikost. Výrazně častěji si projekt vytvářely úplně samy organizace realizující projekty ve druhé a třetí prioritní ose a ve více prioritních osách. Výrazně častěji si rovněž připravovaly projekt samy různé typy sdružení, naopak obecně vyšší míru externalizace je možné vysledovat u společností s ručením omezeným a akciových společností. 2.1.2 Finanční zdroje organizací (podpoření žadatelé) Ze srovnání první a druhé vlny dotazníkového šetření vyplývá, že se změnil podíl zdrojů z OP LZZ, které jednotlivé organizace využívají pro řešení situace cílových skupin. Respondenti ve druhé vlně méně často uváděli, že jejich organizace využívá výhradně prostředky OP LZZ (17 % v první vlně vs. 9 % ve druhé vlně), a naopak více respondentů uvedlo, že zdroje z OP LZZ pokrývá méně než 5 % z celkových financí určených na řešení situace cílových skupin (7 % respondentů v první vlně vs. 18 % ve druhé vlně) 4. Tento rozdíl je znázorněn v následujícím grafu. Graf 1: Dle Vašeho odhadu a znalostí, jak velký podíl z celkových financí určených na řešení situace cílových skupin asi představují v současnosti ve Vaší organizaci prostředky z projektů OP LZZ? (srovnání první a druhé vlny) 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 7% 18% 15% 16% 15% 15% 21% 19% 25% 23% méně než 5 % 6-25 % 26-50 % 51-75 % více než 75 %, ale méně než 100% 17% 9% Na řešení situace našich cílových skupin využíváme pouze prostředky z OPLZZ. první vlna druhá vlna Respondenti byli dále dotázáni, které další zdroje kromě OP LZZ využívají pro řešení situace cílových skupin. Odpovědi respondentů v první a druhé vlně byly velmi podobné, respondenti nejčastěji uvedli vlastní zdroje z výdělečné činnosti (64 % respondentů), dotace a granty u jiných než evropských programů (13 % respondentů), dotace a granty z dalších evropských programů jiných než OP LZZ (11 % respondentů), dary (7 % respondentů) a sponzorství (5 % respondentů). Struktura dalších zdrojů organizací se od předchozí vlny šetření změnila pouze nepatrně. Někteří respondenti uvedli ještě v doplňující otázce další jiné zdroje, např. členské příspěvky či příspěvky od klientů, daňové výnosy přidělené obcí (vynaložené na práci sociálních pracovníků), dobrovolnictví, dotace MPSV, krajů a obcí, granty, interní systém vzdělávání, dotace od Úřadu práce. 4 Rozdíly mezi oběma vlnami jsou statisticky významné podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 % (stejný test je využíván i u následujících otázek). 7

Z dotací a grantů z dalších evropských programů (jiných než OP LZZ) byl nejčastěji využívaným programem Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost (30 % v první vlně, 31 % ve druhé vlně). Oproti první vlně dotazníkového šetření došlo k většímu nárůstu u Operačního programu přeshraniční spolupráce, naopak výrazně ubylo organizací realizující projekty v rámci Operačního programu Podnikání a inovace. 2.1.3 Vliv projektů na organizace (podpoření žadatelé) Vlivy projektů na organizaci se projevují v řadě aspektů. Realizace projektů ovlivňuje celkové fungování organizace, počet zaměstnanců pracujících v organizaci, nabídku poskytovaných služeb, možnosti dalšího vzdělávání pro zaměstnance organizace a administrativní zátěž organizace. Podle respondentů se vliv projektů v průběhu času (při srovnání první a druhé vlny šetření) výrazně nezměnil. Výjimkou je pouze hodnocení změny v objemu administrativní zátěže. Ve druhé vlně šetření se častěji vyskytoval názor, že administrativní zátěž značně či neúnosně narostla (61 % všech respondentů v první vlně vs. 68 % všech respondentů ve druhé vlně). Mezi jednotlivými vlnami změnili názor zejména respondenti realizující projekt/y v prioritní ose 1, podle právní formy se rovněž ukázaly rozdíly v první a druhé vlně šetření, konkrétně u společností s ručením omezeným, akciových společností i sdružení. Rozdíly se dále ukázaly u středních podniků (50 249 zaměstnanců). Ve všech těchto skupinách si respondenti myslí, že objem administrativní zátěže narostl (častěji se přiklání k odpovědím, že administrativní zátěž neúnosně nebo značně narostla, naopak méně často uvádí, že administrativní zátěž přiměřeně narostla, případně narostla velmi málo nebo vůbec). Příkladem těchto odpovědí je graf č. 2 zachycující odpovědi respondentů z prioritní osy 1, kde je patrný popisovaný trend 5. Graf 2: Změny v objemu administrativní zátěže prioritní osa 1 (srovnání první a druhé vlny) 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 12% 15% 47% 54% 40% 30% neúnosně narostla značně narostla přiměřeně narostla narostla jen velmi málo nebo vůbec 2% 1% první vlna druhá vlna 5 V grafu č. 2 jsou uvedeny pouze odpovědi respondentů z prioritní osy 1, neboť zachycují popisovaný trend nárůstu administrativní zátěže v čase (názory respondentů z první prioritní osy se v průběhu času změnily, názory respondentů z ostatních prioritních os zůstaly stabilní). 8

2.1.4 Externí faktory ovlivňující cílové skupiny (podpoření žadatelé) Dotazníkové šetření přineslo odpověď na otázku, zda se podle příjemců podpory za poslední rok projevily nějaké nové vlivy na cílové skupiny OP LZZ, které by mohly dlouhodobě negativně ovlivnit jejich situaci 6. 67 % respondentů potvrdilo, že za poslední rok zaznamenali nové faktory ovlivňující cílové skupiny OP LZZ, a pouze 33 % odpovědělo, že si nevšimli žádných nových vlivů podepisujících se negativně na situaci cílových skupin. Odpovědi respondentů, kteří za poslední rok zaznamenali potenciálně negativní vlivy na cílové skupiny OP LZZ, lze shrnout do několika tematických oblastí. Celkové zhoršení ekonomické situace cílových skupin (finanční problémy, zadluženost, častější využívání půjček, využívání práce na černo ) Zvyšující se míra nezaměstnanosti, menší vstřícnost zaměstnavatelů, neochota vytvářet nová pracovní místa či stáže Neaktivita Úřadu práce, problémy s výplatou sociálních dávek Změny v legislativě (např. možnost ukončení pracovního poměru, prodloužení věku odchodu do důchodu, změna zákona přidělování kreditů vzdělávání zdravotníků) či nedostatečné ukotvení některých oblastí (např. vágní vymezení prostředí pro sociální podnikání) Důslednější potírání nelegální práce Špatná finanční situace poskytovatelů sociálních služeb pro rok 2012 Devalvace vzdělávání, přeškolenost některých pracovníků Nezájem cílové skupiny o projekty, spoléhání se na poskytované služby, pasivita, nedůvěra a demotivace cílové skupiny. Následující citace ilustrují odpovědi respondentů. Narůstající podíl nezaměstnaných v cílové skupině nad 50 let (i v souvislosti s prodlužováním věku odchodu do důchodu). Přílišná četnost kurzů a z toho pramenící nechuť některých zaměstnanců účastnit se vzdělávání - mohlo by se negativně projevit i v budoucnu obecnou nechutí k dalšímu vzdělávání. Klienti z cílových skupin (např. nezaměstnaní na ÚP) již v podstatě prošli každý nějakým projektem či kurzem. Je potom těžké pracovat s někým, kdo je z jiného projektu zklamán, pokažen" a přesvědčovat, že náš projekt je jiný, lepší, že každá sdělená zkušenost pro něho bude mít význam. Do kurzů, které nabízíme na trhu práce znevýhodněným ženám, se stále častěji hlásí klientky, které řeší velmi svízelné situace. 2.1.5 Dopady projektů z OP LZZ na cílové skupiny (podpoření žadatelé) Dvě třetiny podpořených žadatelů z OP LZZ se domnívá, že projekty realizované v rámci OP LZZ mají nějaké nezamýšlené dopady na cílové skupiny 7. Odpovědi respondentů lze rozčlenit do několika tematických skupin: 6 Na otázku odpovědělo celkem 104 respondentů (tj. 24 % respondentů z těch, kteří dokončili celý dotazník). 7 Na tuto otázku odpovědělo celkem 22 % respondentů (z těch, kteří dokončili celý dotazník), tzn. 96 respondentů. 9

Rozmazlení cílové skupiny, které je důsledkem poskytování služeb zdarma v rámci projektu. S tím často také souvisí ztráta motivace a pasivita cílové skupiny, v některých případech ale také může docházet ke zvýšení požadavků cílové skupiny na kvalitu nabízeného vzdělávání. Následující citace ilustrují odpovědi respondentů. Bohužel si klienti zvykají, že služby jsou poskytovány zdarma. Ne vždy je to žádoucí, terapeuticky účinné či motivační. Lidé si přestávají vážit vzdělávání, protože ho mají příliš a ve špatné kvalitě. Pozitivní dopady na kulturu organizace, komunikaci v organizaci, dochází ke stmelení pracovního kolektivu a větší soudržnosti skupiny, iniciaci nápadů. Zároveň respondenti zdůrazňují, že cílová skupina má díky projektům možnost získat nové kontakty i předávat si a sdílet informace. Pozitivně se projevuje i posílení sebevědomí cílové skupiny. Následující citace ilustruje odpovědi respondentů. Kromě získání nových poznatků, které jsou hlavním cílem projektu, čas strávený na školení stmeluje pracovní kolektiv a umožňuje vzájemné poznání i z jiných hledisek, než je pouze to pracovní. Přetížení a únava zaměstnanců a nutnost dohnat všechnu zameškanou práci (zameškanou kvůli účasti na školení). Naopak ale podle respondentů účast zaměstnanců v projektu může mít pozitivní nezamýšlené dopady, neboť v rámci projektu také probíhá vytipování leadrů týmů či vedoucích pracovníků, u některých zaměstnanců může dojít k jejich povýšení (i v důsledku jejich účasti na projektu). Past chudoby, kdy se cílové skupině zvýší díky účasti v projektu příjem (např. podpora při rekvalifikaci), čehož důsledkem je ztráta nároku na jiné dávky. Následující citace ilustruje odpovědi respondentů. Při rekvalifikačních kurzech mají někteří uchazeči o zaměstnání nárok na podporu při rekvalifikaci - tím jim vzroste příjem a přijdou o příp. další dávky. Stalo se nám, že úředníci účastníky neinformovali a ti posléze přišli o dávky. Rekvalifikaci/zvýšení své odborné kvalifikace poté chápali jako trest. 2.1.6 Dopady projektů z OP LZZ na organizace (podpoření žadatelé) Většina podpořených žadatelů si myslí, že projekty z OP LZZ mají nějaké nepředpokládané dopady na jejich organizaci 8, přičemž valná většina respondentů uvádí zejména negativní dopady na organizaci. Jako zásadní dopad respondenti vidí zejména neúměrný nárůst administrativy spojený s realizací projektů a finanční problémy, které jsou projekty z OP LZZ způsobeny (cash-flow organizace). Respondenti také často upozorňují na nedostatek flexibility v rámci realizace projektu a nemožnost či obtížnost realizovat potřebné změny v projektu. Následující citace ilustrují odpovědi respondentů. Pouze čtyři respondenti zmínili pozitivní nezamýšlený dopad projektu, konkrétně větší zájem cílové skupiny (a případně i vedení organizace) o problematiku vzdělávání a lidských zdrojů. Obrovská administrativní zátěž způsobuje, že jsou zaměstnankyně nuceny více času trávit úřední činností než aktivismem, což přirozeně vede k jejich frustraci. Dále velké prodlevy se schvalováním monitorovacích zpráv vedou k problémům s cash flow organizace. 8 Na tuto otázku odpovědělo celkem 31 % respondentů (z těch, kteří dokončili celý dotazník), tzn. 134 respondentů. 10

Velké administrativní zatížení. Obtížná komunikace s kontaktními osobami poskytovatele dotace. Nepružnost při realizaci některých změn v projektu. Projekt není schopen reagovat (metodiky OP LZZ) na změny v organizaci. Projekt byl podáván v roce 2009 a je realizován do roku 2012, kdy se společnost vyvíjí a jsou zapotřebí některé změny v projektu. Tyto změny jsou někdy nemožné anebo administrativně náročné. Velké finanční problémy, zadluženost, fluktuaci. Na druhé straně nové zkušenosti, které však nemohou vyvážit problémy, které jsou s tím spojeny. 2.1.7 Zapojení cílových skupin do projektů (podpoření žadatelé) Za poslední rok podle příjemců podpory nedošlo ke změně v tom, nakolik je obtížné zapojit do projektů některé jedince z cílových skupin 9. Stejně jako v předchozí vlně dotazníkového šetření, tak i v druhé vlně se odpovědi respondentů liší podle prioritní osy obtíže se zapojením cílových skupin do projektů přiznávají častěji respondenti z druhé a třetí prioritní osy. Na otevřenou otázku, které cílové skupiny je komplikované do projektu zařadit, odpovídali pouze ti respondenti 10, kteří přiznali problémy se zapojováním cílových skupin. Odpovědi jsou následující: Zaměstnanci (celkem 42 odpovědí), někteří respondenti z této skupiny přímo specifikovali, o jaké pracovníky se jedná: management (7 odpovědí), dělnické profese (6 odpovědí), obchodníci (4 odpovědi). Důvodem problematického zapojení těchto zaměstnanců jsou zejména omezené časové možnosti, případně nezájem o vzdělávání ze strany některých jedinců; Nezaměstnaní (celkem 9 odpovědí), přičemž 3 odpovědi se přímo vztahovaly k cílové skupině mladých lidí 15-25 let; Osoby se zdravotním postižením (8 odpovědí); Romové (4 odpovědi); Osoby bez přístřeší (4 odpovědi); Zaměstnavatelé, firmy (4 odpovědi); Etnické menšiny (3 odpovědi); Osoby nad 50 let (2 odpovědi); Osoby závislé na návykových látkách (2 odpovědi). 2.1.8 Nerealizované projekty (podpoření žadatelé) Odpovědi na otázku, zda by respondenti chtěli realizovat některé projekty, ale není to možné kvůli nastavení programu, se mezi jednotlivými vlnami mírně liší. V první vlně dotazníkového šetření odpovědělo na otázku kladně 23 % respondentů, ve druhé vlně 28 % respondentů 11. Důvody a omezení, proč žadatelé nemohou takový projekt realizovat, je možné rozdělit do několika skupin 12 : Omezení žadatelů v OP LZZ o podporu (např. podle velikosti organizace, právní formy organizace, regionální omezení), následující citace ilustrují odpovědi respondentů. 9 V první vlně šetření odpovědělo na otázku pozitivně 26,7 % respondentů a ve druhé 27,7 % respondentů. 10 Na otázku odpovědělo celkem 22 % respondentů (z těch, co dokončili celý dotazník), tzn. 95 respondentů. 11 Přesto ale nelze výsledky považovat za statisticky významné. 12 Na doplňující otázku, jaké projekty by respondenti chtěli realizovat, ale není to možné kvůli nastavení OP LZZ, odpovědělo 25 % respondentů (z těch, kteří dokončili celý dotazník), tzn. 109 respondentů. 11

Nejsou vyhlášeny výzvy na vzdělávání a podporu rozvoje neziskových organizací - tak jako je to např. u podnikatelských subjektů. Omezení jen na mimopražské firmy - naše organizace sdružuje firmy z celé republiky. Složitost změn vynucených změnami v průběhu realizace - členská základna, nemožnost přesunout prostředky na ty subjekty, které mají zájem o vzdělávání, od těch, které nemají. Příliš úzké vymezení cílových skupin či opomenutí některých cílových skupin v OP LZZ (např. senioři, ženy nad 40 let, studenti, absolventi škol, smluvní partneři organizace - nejen zaměstnanci), následující citace ilustrují odpovědi respondentů. Někdy příliš úzká specifikace cílových skupin: např. osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody - sem již nespadají osoby vykonávající alternativní trest na svobodě (i když se potýkají s obdobnými problémy při integraci na trh práce apod.). Nemohu najít žádnou výzvu, která by nám umožnila zaměřit se na mladé absolventy škol, kteří kvůli tomu, že nemají praxi, nenajdou pracovní místo. Problémem je také nekorespondování potřeb cílových skupin s cíli OP LZZ a vymezení podporovaných aktivit OP LZZ (např. vymezení obecného a specifického vzdělávání), respondenti by rádi v rámci projektů realizovali následující aktivity: jazykové vzdělávání, vzdělávání na soft skills, hlídání dětí v době vzdělávacích kurzů rodičů (většinou matek), výchovná péče zaměřená na cílovou skupinu matky s dětmi, realizace vzdělávání v zahraničí pro vedoucí pracovníky, periodické vzdělávání dle zákona (elektrikář, svářeč, vyhrazená technická zařízení), podpora malých firem, podpora vzdělávání a rozvoj neziskových organizací, veřejné zdraví. Následující citace ilustruje odpovědi respondentů na otázku. Podpořit finančně drobné podnikatele. Jedná se mi o podporu na zahájení vlastního podnikání - každého zaměstnance můžeme podpořit příspěvkem na nové pracovní místo - vyplácet tento příspěvek zaměstnavateli, nemůžeme však stejnou částku vyplácet začínající podnikatelce - na její vlastní nové pracovní místo. Z důvodu vyšších nákladů na zřízení živnosti v začátcích by tohle byla podpora, která by mohla být účinná a přispěla by k rozhodnutí začít podnikat u mnoha žen/mužů. Byla by to jistota, že podnikatelskou činnost "rozjedou". 2.1.9 Smysluplnost a budoucí zaměření OP LZZ (podpoření žadatelé) V dotazníkovém šetření byly zjišťovány názory respondentů na smysluplnost a budoucí zaměření OP LZZ 13. Většina podpořených žadatelů (ze všech prioritních os) si myslí, že OP LZZ je smysluplným způsobem řešení situace cílových skupin (s výrokem rozhodně souhlasilo 28 % respondentů a spíše souhlasilo 65 % respondentů). Názory respondentů ve druhé vlně dotazníkového šetření se oproti první vlně příliš nezměnily (v první vlně s výrokem rozhodně souhlasilo 33 % respondentů a 61 % spíše souhlasilo). 13 Na tyto otázky ovšem odpovídali pouze ti respondenti, kteří ohodnotili svou znalost problematiky OP LZZ na čtyřbodové škole (kde 1=výborná znalost a 4=minimální znalost) body 1 nebo 2 (tj. ti, kteří ze čtyř možností uvedli dvě nejvíce pozitivní možnosti). Ve druhé vlně šetření se jednalo celkem o 71 % respondentů (z těch, kteří dokončili celý dotazník), tzn. 315 respondentů (36 respondentů svou znalost OP LZZ ohodnotilo 1 a 279 respondentů 2). Na set otázek ohledně smysluplnosti a budoucího zaměření neodpovídali respondenti, kteří svou znalost problematiky OP LZZ označily 3 (114 respondentů) či 4 (12 respondentů). Na otázku neodpovědělo 79 respondentů. Sebehodnocení znalostí respondentů týkající se problematiky OP LZZ lze v čase považovat za stabilní (nebyly významné rozdíly mezi první a druhou vlnou šetření). 12

U respondentů z akciových společností a různých typů sdružení se zvýšil podíl těch, kteří s výrokem spíše či rozhodně nesouhlasili. Ve druhé vlně šetření 68 % respondentů souhlasilo s výrokem, že by se bez projektů OP LZZ zhoršila situace cílových skupin. V odpovědích respondentů nedošlo k zásadní změně mezi jednotlivými vlnami šetření (v první vlně s výrokem rozhodně souhlasilo 21 % respondentů a spíše souhlasilo 54 % respondentů, ve druhé vlně rozhodně souhlasilo 20 % respondentů a spíše souhlasilo 48 % respondentů). Respondenti měli možnost v dotazníkovém šetření vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas k různým oblastem, na které by se měl zaměřit OP LZZ v budoucím období. Podle odpovědí respondentů ve druhé vlně šetření by se OP LZZ mělo v budoucnu zaměřit zejména na podporu dalšího profesního vzdělávání (souhlasilo 95 % respondentů), podporu tvorby nových pracovních míst (souhlasilo 90 % respondentů), podporu zavádění flexibilních forem práce (souhlasilo 86 % respondentů), podporu rekvalifikací (souhlasilo 83 % respondentů) a podporu systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů (souhlasilo 82 % respondentů). Naopak nejméně respondenti souhlasili s podporou zprostředkovávání zaměstnání (souhlasilo 63 % respondentů) a podporou poradenských služeb vedoucích k aktivizaci a motivaci hledat si a udržet si zaměstnání (souhlasilo 69 % respondentů). V následujícím výčtu je uvedeno, u kterých otázek došlo, případně nedošlo ke změně názorů respondentů na vhodnost podpory dané oblasti z OP LZZ. Oblasti, u kterých se ukázaly rozdíly v hodnocení v první a druhé vlně dotazníkového šetření: Podpora systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů - Výrazně ubylo respondentů, kteří s výrokem rozhodně souhlasí (46 % respondentů v první vlně versus 35 % ve druhé vlně), naopak přibylo těch, kteří spíše souhlasí (40 % respondentů v první vlně versus 47 % ve druhé vlně). Podpora zavádění flexibilních forem práce - Výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí (47 % respondentů v první vlně versus 39 % ve druhé vlně), ve prospěch těch, kteří spíše souhlasí (40 % respondentů v první vlně versus 47 % ve druhé vlně). Podpora zavádění zkrácených pracovních úvazků - Výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí (41 % respondentů v první vlně versus 35 % ve druhé vlně), naopak přibylo odpovědí spíše souhlasím (33 % respondentů v první vlně versus 35 % ve druhé vlně), spíše nesouhlasím (23 % respondentů v první vlně versus 25 % ve druhé vlně) a rozhodně nesouhlasím (3 % respondentů v první vlně versus 5 % ve druhé vlně). Podpora zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb - Významně ubylo respondentů, kteří s daným výrokem rozhodně souhlasí (39 % respondentů v první vlně versus 31 % ve druhé vlně), naopak přibylo respondentů, kteří spíše souhlasí (43 % respondentů v první vlně versus 46 % ve druhé vlně), spíše nesouhlasí (15 % respondentů v první vlně versus 19 % ve druhé vlně) a rozhodně nesouhlasí (3 % respondentů v první vlně versus 4 % ve druhé vlně). Podpora vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb - Ve druhé vlně výrazně ubylo respondentů, kteří s výrokem rozhodně souhlasí (35 % respondentů v první vlně versus 26 % ve druhé vlně), a naopak přibylo respondentů, kteří s výrokem spíše souhlasí (42 % 13

respondentů v první vlně versus 44 % ve druhé vlně), spíše nesouhlasí (19 % respondentů v první vlně versus 25 % ve druhé vlně) a rozhodně nesouhlasí (4 % respondentů v první vlně versus 5 % ve druhé vlně). Podpora rovných příležitostí žen a mužů - Stejně jako v několika předchozích případech ubylo respondentů, kteří s výrokem rozhodně souhlasí (42 % respondentů v první vlně versus 33 % ve druhé vlně), a přibylo respondentů všech zbylých kategorií (spíše souhlasí, spíše nesouhlasí a rozhodně nesouhlasí). Oblasti, u kterých názory respondentů zůstaly v průběhu času konzistentní či se změnily pouze nepatrně, jsou: Tvorba nových pracovních míst (v první vlně rozhodně souhlasilo 54 % respondentů a spíše souhlasilo 37 % respondentů, ve druhé vlně rozhodně souhlasilo 53 % respondentů a spíše souhlasilo 38 % respondentů). Podpora dalšího profesního vzdělávání (v první vlně rozhodně souhlasilo 66 % respondentů a spíše souhlasilo 29 % respondentů, ve druhé vlně rozhodně souhlasilo 64 % respondentů a spíše souhlasilo 31 % respondentů). Podpora zprostředkovávání zaměstnání (v první vlně rozhodně souhlasilo 28 % respondentů a spíše souhlasilo 40 % respondentů, ve druhé vlně rozhodně souhlasilo 23 % respondentů a spíše souhlasilo 40 % respondentů). Podpora rekvalifikací (v první vlně rozhodně souhlasilo 42 % respondentů a spíše souhlasilo 46 % respondentů, ve druhé vlně rozhodně souhlasilo 39 % respondentů a spíše souhlasilo 44 % respondentů). Podpora poradenských služeb vedoucích k aktivizaci a motivaci hledat si a udržet si zaměstnání (v první vlně rozhodně souhlasilo 31 % respondentů a spíše souhlasilo 38 % respondentů, ve druhé vlně rozhodně souhlasilo 28 % respondentů a spíše souhlasilo 41 % respondentů). Respondenti dále uvedli další oblasti, na které by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřit 14. V odpovědích respondentů se objevují jednak požadavky na větší zapojení některých opomíjených cílových skupin (např. absolventi, mladí lidé, zaměstnanci nad 50 let, obyvatelé sociálně vyloučených lokalit, rodiny s dětmi), ale i konkrétní aktivity, na které by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřit, např. podpora drobných podnikatelů a OSVČ, podpora sociálních podniků, podpora aktivního stárnutí, zaměření se na finanční gramotnost jako prevenci zadluženosti, podpora vzdělávání v oblasti nových technologií, podpora partnerství, podpora chráněného bydlení a chráněného zaměstnávání. 2.1.10 Externalizace přípravy projektů (úspěšní žadatelé) Druhá vlna dotazníkového šetření rovněž poskytla odpověď na otázku, zda si organizace projekty podávané v OP LZZ vypracovávala organizace sama, nebo zda si je nechávala vypracovat externě. 60 % respondentů (celkem 267 respondentů) odpovědělo, že na přípravě projektu, který podali do OP LZZ, se podílel externí subjekt, přičemž necelých 15 % respondentů (64 respondentů) přiznává, že 14 Na otevřenou otázku odpovědělo celkem 10 % respondentů (z těch, co dokončili dotazník), tzn. 43 respondentů. 14

na přípravě nemělo žádný podíl, 22 % respondentů (100 respondentů) deklaruje pouze malý podíl na přípravě projektu. V odpovědích respondentů se ukázaly významné rozdíly podle toho, v jaké prioritní ose organizace realizuje projekt, podle právní formy organizace a velikosti organizace. Výrazně častěji si projekt vytvářely úplně samy organizace realizující projekty ve druhé a třetí prioritní ose a ve více prioritních osách. Výrazně častěji si rovněž připravovaly projekt samy různé typy sdružení, naopak obecně vyšší míru externalizace je možné vysledovat u společností s ručením omezeným a akciových společností. Následující graf znázorňuje míru externalizace přípravy projektů podle prioritní osy. Graf 3: Míra externalizace ve druhé vlně šetření (podle prioritní osy) 90% 85% 80% 70% 71% 67% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 29% 29% 23% 19% 14% 0% 14% 14% 13% 12% 6% 2% 2% PO 1 PO 2 PO 3 kombinace více PO všechno realizovala organizace většinu realizovala organizace většina vypracována externě všechno vypracováno externě Respondenti, kteří uvedli, že si nechali část projektu zpracovat externě, byli dále dotázáni, které části žádosti konkrétně si nechali vypracovat externím subjektem. Nejčastěji uváděnými částmi projektů (u téměř třetiny dotázaných organizací) byly Rozpočet projektu, Popis projektu a Indikátory. Méně než desetina dotázaných organizací si nechalo vypracovat částí týkajících se vymezení Cílových skupin, Realizačního týmu a Identifikaci žadatele a partnerů. 2.1.11 Zohledňování závěrů věcného hodnocení v dalších žádostech (podpoření žadatelé) Ve druhé vlně dotazníkového šetření celkem 40 % respondentů (177 respondentů) uvedlo, že v minulosti zohlednili informace ze shrnutí věcného hodnocení při přípravě dalších projektů 15. Necelých 10 % respondentů (38 respondentů) přiznalo, že tyto informace nezohlednili. Přibližně polovina organizací (tzn. 235 respondentů) neměla nikdy žádný neúspěšný projekt (proto pro ně otázka nebyla relevantní). Výrazněji častěji najdeme vždy úspěšné organizace mezi společnostmi s ručením omezením, akciovými společnostmi, organizacemi řešícími projekty v první prioritní ose a mezi většími organizacemi. Ve druhé vlně šetření byli respondenti dotázáni na doplňující otázku, zda 15 Tato otázka nebyla sledována v první vlně dotazníkového šetření. 15

a jak příjemci podpory zohledňují výsledky věcného hodnocení při přípravě dalších projektů 16. Odpovědi respondentů ve valné většině případů představovaly snahu respondentů přepracovat nedostatky, které hodnotitelé v žádosti vytýkali, neopakovat chyby v žádostech, podrobněji popsat to, co nebylo hodnotiteli v žádosti správně pochopeno. Někteří respondenti se rozhodli při přípravě další žádosti konzultovat projekt s vyhlašovatelem výzvy, případně spolupracovat s externím subjektem. Někteří respondenti 17 si v otevřených odpovědích stěžují na nejasné podmínky a kritéria v procesu hodnocení žádostí, nekompetentnost hodnotitelů a nesrovnatelnost jednotlivých hodnocení od různých hodnotitelů. 2.2 Neúspěšní žadatelé podpory z OP LZZ a porovnání s úspěšnými žadateli Dotazníkové šetření poskytlo také informace o názorech (vždy) neúspěšných žadatelů podpory z OP LZZ ve všech osách OP LZZ (tj. ti žadatelé o podporu z OP LZZ, kteří alespoň jednou podávali žádost o projekt z OP LZZ, ale nikdy neuspěli), tzn. nepodpořených žadatelů 18. Výstupy bylo možné porovnat s výstupy druhé vlny dotazníkového šetření mezi podpořenými žadateli. 2.2.1 Shrnutí (porovnání nepodpořených a podpořených žadatelů) Situace nepodpořených žadatelů se v porovnání s podpořenými žadateli v mnoha ohledech liší. Rozdíly mezi skupinami se projevují ve změnách, kterými organizace prochází. V hodnocení změn ve fungování organizace jsou nepodpoření žadatelé kritičtější, méně často se přiklánějí k hodnocení změn jako pozitivních v porovnání s podpořenými žadateli. Nepodpoření žadatelé častěji uvádějí, že za poslední dva roky došlo v jejich organizaci ke snížení počtu zaměstnanců. Co se týká poskytovaných služeb, podpoření žadatelé častěji uvádějí, že se rozsah poskytovaných služeb zvýšil, naopak nepodpoření žadatelé častěji přiznávají snížení jejich počtu. Podpoření žadatelé také častěji uvádějí, že měli možnost zasáhnout více jedinců z cílové skupiny. Skupiny respondentů se neliší v odpovědích na otázku, zda jejich organizace zasáhla novou cílovou skupinu, v obou skupinách přibližně 42 % respondentů potvrdilo zaměření se na novou cílovou skupinu. Podpoření žadatelé také častěji uvádí, že zaměstnanci jejich organizace mají v důsledku realizace projektu z OP LZZ větší možnosti dalšího vzdělávání, oproti tomu u nepodpořených respondentů se situace za poslední dva roky spíše nezměnila nebo jsou možnosti pro další vzdělávání menší. Není překvapivé, že podpoření žadatelé z OP LZZ dokládají větší administrativní zátěž na organizaci, než nepodpoření žadatelé. Odpovědi respondentů ze skupin podpořených a nepodpořených žadatelů na otázku, zda mají problémy zapojit jednotlivce z cílových skupin do projektů, případně aktivit organizace, se téměř neliší, v obou skupinách přiznává problémy přibližně necelá třetina respondentů. Respondenti se ale liší v odpovědi na otázku, zda existují projekty, které by chtěli v rámci OP LZZ realizovat, ale neumožňuje jim to nastavení programu. U nepodpořených žadatelů se souhlas s výrokem objevuje častěji (40 % oproti 28 % podpořených žadatelů). 16 Na otázku odpovědělo 31 % respondentů (z těch, kteří dokončili celý dotazník), tzn. 137 respondentů. 17 Tento postřeh zmínilo v otevřených odpovědích celkem 11 respondentů (ačkoli na tuto oblast nebyli explicitně dotázáni). 18 Bylo osloveno celkem 2 326 organizací, z nichž odpovědělo celkem 540 respondentů (23 %), přičemž 14 % respondentů vyplnilo všechny otázky dotazníku (celkem 320 respondentů). 16

Nepodpoření žadatelé jsou kritičtější v hodnocení smysluplnosti a efektivnosti OP LZZ ve srovnání s podpořenými žadateli. Nepodpoření žadatelé méně často souhlasí s výrokem, že OP LZZ představuje smysluplný způsob řešení situace cílových skupin. Odpovědi respondentů ale nejsou výrazně rozdílné v hodnocení výroku, že bez OP LZZ by se zhoršila situace cílových skupin OP LZZ (s výrokem souhlasí 68 % podpořených a 66 % nepodpořených žadatelů). Rozdíly mezi podpořenými a nepodpořenými žadateli se liší také v otázce, na které oblasti by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřit. Respondenti ze skupiny nepodpořených žadatelů nejčastěji souhlasili s podporou zavádění flexibilních forem práce. Oproti tomu respondenti ze skupiny podpořených žadatelů nejčastěji vyjadřovali souhlas se zaměřením se na oblast podpory dalšího profesního vzdělávání. Nepodpoření žadatelé i podpoření žadatelé nejméně často souhlasili s podporou oblasti zprostředkování zaměstnání. Nepodpoření žadatelé v porovnání s podpořenými žadateli častěji realizovali přípravu žádosti o projekt pouze svépomocí bez využití externího zdroje. Jak podpoření, tak nepodpoření žadatelé si nejčastěji nechávali zpracovávat části žádosti Rozpočet projektu, Popis projektu, Indikátory a jejich cílové hodnoty. 2.2.2 Finanční zdroje organizací (porovnání nepodpořených a podpořených žadatelů) Většina organizací, které podávaly projekty do OP LZZ, ale neuspěly, využívá pro řešení situace cílových skupin 19 zejména vlastní zdroje z výdělečné činnosti (62 % odpovědí, tj. 198 respondentů) stejně tak jako podpořené organizace, u kterých jsou vedle zdrojů z OP LZZ vlastní zdroje z výdělečné činnosti rovněž nejčastější formou financování. U nepodpořených i podpořených organizací jsou v menší míře využívány dary, dotace a granty z jiných než evropských programů a dotace a granty z dalších evropských programů (jiných než OP LZZ). Následující tabulka uvádí rozložení odpovědí respondentů z nepodpořených i podpořených organizací v procentech. Tabulka 1: Finanční zdroje organizací u nepodpořených a podpořených organizací Zdroj Podíl využívajících Podíl využívajících nepodpořených organizací v podpořených organizací v % % Vlastní zdroje z výdělečné 62 64 činnosti Dary 20 7 Dotace a granty z jiných než 19 13 evropských zdrojů Dotace a granty z dalších 18 11 evropských programů (jiných než OP LZZ) Sponzorství 15 5 10 % respondentů (tj. 32 respondentů) z nepodpořených organizací neuvedlo žádný zdroj financování. 75 % organizací (tj. 239 respondentů) využívá maximálně dva zdroje (jeden zdroj financování využívá 54 % organizací, dva zdroje využívá 21 % organizací). 15 % respondentů (tj. 48 respondentů) uvedlo, že využívá ještě jiné zdroje financování (např. členské příspěvky, dobrovolnictví, dotace z obcí, krajů, MPSV, soukromých subjektů a nadací, veřejná služba, vlastní financování z osobních zdrojů členů vedení). 19 Na otázku odpovědělo celkem 318 respondentů 17

V případě nepodpořených organizací využívajících dotace a granty z jiných evropských programů se nejčastěji jedná o Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), který využívá celkem 9 % organizací (tj. 29 respondentů), dále Operační program Podnikání a inovace (OPPI), jenž využívá 4 % organizací (tj. 14 respondentů), a Regionální operační programy (ROP), v rámci kterého realizuje projekt 3 % organizací (tj. 11 respondentů). 2.2.3 Změny v organizacích za poslední dva roky (porovnání nepodpořených a podpořených žadatelů) Respondenti byli dotázáni, k jakým změnám došlo v jejich organizaci za poslední dva roky, tyto výstupy byly porovnány s odpověďmi respondentů ze skupiny úspěšných žadatelů podpory. Obecně lze shrnout, že nepodpoření žadatelé oproti podpořeným žadatelům častěji uvádějí, že v jejich organizaci nedošlo v posledních dvou letech k žádným změnám. Podpoření žadatelé si častěji myslí, že v jejich organizaci došlo ke spíše pozitivním změnám ve fungování organizace (nepodpoření žadatelé častěji uvádějí, že k žádným změnám nedošlo). U otázky týkající se změny v počtu zaměstnanců nepodpoření žadatelé častěji odpovídali, že se stav zaměstnanců v jejich organizaci snížil (32 % respondentů oproti pouze 3 % respondentů 20 ze skupiny podpořených žadatelů). Srovnání změn u nepodpořených a podpořených žadatelů v počtu zaměstnanců znázorňuje následující graf č. 5. Graf 4: Změna v počtu zaměstnanců (porovnání nepodpořených a podpořených žadatelů) 70,0% 65,8% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 32,2% 37,8% 30,0% 31,7% nepodpoření podpoření (2. vlna) 10,0% 2,5% 0,0% stav zaměstnanců se snížil beze změny stav zaměstnanců se zvýšil Podpoření žadatelé v porovnání s nepodpořenými žadateli častěji přiznávají, že se v jejich organizaci zvýšil počet poskytovaných služeb (53 % u podpořených žadatelů a 37 % u nepodpořených žadatelů 21 ). Naopak u respondentů ze skupiny nepodpořených žadatelů se častěji setkáváme 20 Jedná se o 89 respondentů ze skupiny nepodpořených žadatelů a 11 respondentů ze skupiny podpořených žadatelů. 21 102 respondentů ze skupiny nepodpořených žadatelů a 232 respondentů ze skupiny podpořených žadatelů. 18

s odpovědí, že nedošlo k žádným změnám (51 % oproti 46 % 22 ), nebo že se počet poskytovaných služeb snížil (12 % oproti 1 % 23 ). V oblasti poskytovaných služeb byl rovněž sledován aspekt, zda došlo ke změnám v možnostech zasáhnout více jedinců cílové skupiny. Respondenti ze skupiny podpořených žadatelů výrazně častěji než respondenti ze skupiny nepodpořených žadatelů uváděli, že měli možnost zasáhnout více jedinců z cílové skupiny (76 % oproti 48 % 24 ). Odpovědi podpořených a nepodpořených žadatelů se nelišily v otázce, zda došlo v jejich organizaci k zaměření se na novou cílovou skupinu, v obou skupinách přibližně 42 % respondentů 25 potvrdilo zaměření se na novou cílovou skupinu. Významné rozdíly se ukázaly v odpovědích podpořených a nepodpořených žadatelů v hodnocení možností dalšího vzdělávání zaměstnanců organizace. Podpoření žadatelé výrazně častěji uvádí, že v jejich organizaci došlo k nárůstu možností dalšího vzdělávání pro zaměstnance organizace (62 % oproti 32 % 26 ), naopak nepodpoření žadatelé častěji uvádí, že v jejich organizaci nedošlo v možnostech dalšího vzdělávání k žádným změnám (54 % oproti 34 % 27 ), nebo jsou možnosti vzdělávání menší (14 % oproti 3 % 28 ). Srovnání změn u nepodpořených a podpořených žadatelů v otázce možností dalšího vzdělávání pro zaměstnance organizace znázorňuje následující graf č. 6. Graf 5: Změna v možnostech dalšího vzdělávání zaměstnanců (porovnání nepodpořených a podpořených žadatelů) 70,0% 60,0% 50,0% 54,0% 62,3% 40,0% 34,2% 32,0% nepodpoření 30,0% podpoření (2. vlna) 20,0% 10,0% 0,0% 14,0% 3,4% menší možnosti beze změn větší možnosti Rozdíly v odpovědích respondentů ze skupin podpořených žadatelů a nepodpořených žadatelů se ukázaly i v otázce, nakolik jsou organizace zatěžovány administrativní zátěží. Podpoření žadatelé se výrazně častěji přiklání k odpovědím, že administrativní zátěž neúnosně narostla (16 % oproti 10 22 144 respondentů ze skupiny nepodpořených žadatelů a 201 respondentů ze skupiny podpořených žadatelů. 23 34 respondentů ze skupiny nepodpořených žadatelů a 6 respondentů ze skupiny podpořených žadatelů. 24 133 respondentů ze skupiny nepodpořených žadatelů a 337 respondentů ze skupiny podpořených žadatelů. 25 116 respondentů ze skupiny nepodpořených žadatelů a 182 respondentů ze skupiny podpořených žadatelů. 26 87 respondentů ze skupiny nepodpořených žadatelů a 273 respondentů ze skupiny podpořených žadatelů. 27 156 respondentů ze skupiny nepodpořených žadatelů a 150 respondentů ze skupiny podpořených žadatelů 28 38 respondentů ze skupiny nepodpořených žadatelů a 15 respondentů ze skupiny podpořených žadatelů 19

% 29 ) či značně narostla (52 % oproti 28 % 30 ). Nepodpoření žadatelé se přiklání zejména k odpovědi, že administrativní zátěž spojená se získáním a vykazováním finančních prostředků i z jiných zdrojů než OP LZZ přiměřeně narostla (38 % nepodpořených žadatelů oproti 30 % podpořených žadatelů 31 ), zároveň výrazně častěji než podpoření žadatelé uvádí, že administrativní zátěž narostla jen velmi málo nebo vůbec (22 % nepodpořených žadatelů versus 2 % podpořených žadatelů 32 ). 2.2.4 Vliv projektů z OP LZZ, které realizují jiné organizace, na cílové skupiny (porovnání nepodpořených a podpořených žadatelů) Přibližně polovina nepodpořených žadatelů je přesvědčena, že projekty z OP LZZ, které realizují jiné organizace, mají vliv i na cílové skupiny jejich organizace 33. V případech, že respondenti dokládají vliv projektů jiných organizací, snaží se v některých případech s danou organizací spolupracovat (např. jako partner projektu). Vybrané odpovědi respondentů na otázku, zda se setkávají s vlivem projektů OP LZZ jiných organizací na cílové skupiny jejich organizace, jsou uvedeny níže. Možnost zapojení našich zaměstnanců do vzdělávacích projektů jiných příjemců. Ano, setkáváme, oslovujeme organizace, které realizují projekty. V minulých dvou letech pro naše klienty 3 vzdělávací agentury realizovaly projekty. Ano, jsou z projektů OP LZZ zvyklí na vysoký komfort služeb, např. vybavení v azylovém domě je v přímém protikladu k možnostem bydlení osob z cílové skupiny po ukončení této služby. Udržuje to klienty v závislosti na sociální službě. Ano, konkurence, která získala dotace ve stejném programu má na trhu lepší pozici a tím může nabídnout lepší pracovní podmínky zaměstnancům. Ano, občas se vyskytla duplicita služeb - zvláště když s EU projektem přišla zcela nová organizace do lokality, kde několik desítek let působí někdo jiný (vyřešeno dohodou). Ano, pozitivní. Chodí k nám lidé proškolenější než dříve a tak lépe zaměstnatelní. Necelé dvě třetiny nepodpořených žadatelů se domnívají, že se na chodu organizace neprojevují žádné dlouhodobé negativní dopady projektů z OP LZZ realizované jinými organizacemi 34. Nicméně, respondenti 35 upozorňují zejména na konkurenci, kterou tyto organizace pro ně představují, a někteří i na problém degradování vzdělávání, neboť se domnívají, že projekty podle nich v mnoha případech vedou pouze ke splnění požadovaných hodnot indikátorů. 29 28 respondentů ze skupiny nepodpořených žadatelů a 70 respondentů ze skupiny podpořených žadatelů 30 77 respondentů ze skupiny nepodpořených žadatelů a 231 respondentů ze skupiny podpořených žadatelů 31 106 respondentů ze skupiny nepodpořených žadatelů a 133 respondentů ze skupiny podpořených žadatelů 32 64 respondentů ze skupiny nepodpořených žadatelů a 7 respondentů ze skupiny podpořených žadatelů 33 Na tuto otázku odpovědělo celkem 28 % respondentů (z těch, kteří vyplnili celý dotazník), tzn. 90 respondentů. Na tuto otázku odpovídali pouze nepodpoření žadatelé, podpoření žadatelé odpovídali přímo na otázku: Mají projekty realizované v rámci OP LZZ nějaké nezamýšlené dopady na cílové skupiny? (viz Příloha č. 1 nezkrácené verze zprávy komparace dotazníků). 34 Na otázku odpovědělo celkem 17 % respondentů (z těch, kteří vyplnili celý dotazník), tzn. 53 respondentů. Na tuto otázku odpovídali pouze nepodpoření žadatelé, podpoření žadatelé odpovídali přímo na otázku: Mají projekty realizované v rámci OP LZZ nějaké dlouhodobé negativní dopady na Vaši organizaci? (viz Příloha č. 1 nezkrácené verze zprávy komparace dotazníků). 35 Jednalo se celkem o 23 respondentů. 20