Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin Ověření různých systémů organického hnojení Závěrečná zpráva za období 1999-2004 Zpracoval: Ing. Miroslav Florián odbor APVR Brno Schválil: Ing. Vladimír Klement vedoucí oddělení výživy rostlin Předkládá: Dr. Ing. Pavel Čermák ředitel sekce ZKaP Brno duben 2006
1. ÚVOD České zemědělství prošlo po roce 1990 rozsáhlými restrukturalizačními a transformačními změnami. Tyto změny měly ve většině případů negativní dopad především na zemědělskou prvovýrobu. V rostlinné výrobě došlo k výraznému omezování vstupů zejména co se týče pouţívání minerálních hnojiv a vápenatých hmot. Strukturální změny se nevyhnuly ani ţivočišné výrobě. Sníţily se stavy hospodářských zvířat a tím i produkce statkových hnojiv, která jsou významným zdrojem ţivin a organické hmoty dostávající se takto do půdy. Se změnami v ţivočišné výrobě souvisí následně i další změny v rostlinné výrobě zejména ve struktuře pěstovaných plodin. Není zapotřebí takového mnoţství objemných krmiv jako v minulosti. Jeteloviny prakticky zmizely z osevních sledů, výrazně se sníţil podíl pěstovaných okopanin ( brambory 110 tis. ha v r. 1990 72 tis.ha v r. 1998, cukrovka 118 tis. ha v r. 1990 85 tis. ha v r. 1998 ) vyţadujících organické hnojení, které je k dispozici pouze v omezeném mnoţství. Pěstuje se vysoké procento obilovin a trţních plodin, zejména řepky ozimé - 105 tis. ha v r. 1990 266 tis. ha v r. 1998. Všechny tyto změny, které od roku 1990 nastaly (zejména však prudké sníţení spotřeby minerálních hnojiv), způsobily, ţe začalo docházet ke zhoršování půdních vlastností ( sniţování hodnoty ph a obsahu přístupných ţivin - především fosforu a draslíku). V mnohých případech to vedlo i ke zhoršení celkové ekonomické situace v zemědělských podnicích. Tato skutečnost bude hrát významnou roli nejen při dalším vývoji českého zemědělství, ale i při začleňování do evropských ekonomických struktur. Současný stav půdní úrodnosti vyţaduje provádění agrotechnických zásahů, které by zastavily úbytek ţivin z půdy a klesající půdní reakci. Toho je moţno dosáhnout jen za předpokladu optimální intenzity hnojení, která by přinášela jednak dobrou produkci a ještě zajistila potřebnou zásobu ţivin v půdě. Znamená to, věnovat zvýšenou pozornost pouţívání organických hnojiv, úpravě půdní reakce a dosycování základními ţivinami ve formě minerálních hnojiv. Působení všech těchto faktorů ovlivňujících růst a vývoj rostlin, výnos a kvalitu produkce lze sledovat prostřednictvím dlouhodobých stacionárních zkoušek. Získané výsledky je pak moţno interpretovat do podobných podmínek v jakých jsou jednotlivé zkoušky vedeny. 1.1. Cíl řešení K získání podkladů jak se projevuje pouţití různých organických hnojiv a materiálů při omezeném pouţívání minerálních hnojiv na výnos a kvalitu pěstovaných plodin a na stav vybraných půdních parametrů byly zaloţeny stacionární polní zkoušky na téma Ověření různých systémů organického hnojení. Polní zkoušky byly zaloţeny ve třech etapách v letech 1993, 1994 a 2000. V současné době je na zkušebních stanicích Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského zaloţeno jiţ 14 těchto polních zkoušek a to 9 v bramborářské, 4 v řepařské a 1 v kukuřičné výrobní oblasti ( ta je hodnocena společně s řepařskou výrobní oblastí ). Cílem polní zkoušky je : - prokázání moţné míry náhrady minerálních hnojiv přirozenými organickými hnojivy - porovnání vzájemné účinnosti minerálních a organických hnojiv - posouzení vlivu pouţitých hnojiv na výnos a kvalitu produkce - sledování změn agrochemických vlastností půd při pouţití různých způsobů hnojení - sledování dodaných a odčerpaných ţivin ( bilance ţivin ) 2
2. Literární přehled Půda je vyčerpatelným, nezastupitelným a v časovém období několika generací neobnovitelným přírodním zdrojem. Ze zemědělského hlediska samozřejmě převaţuje význam produkční funkce půdy a zájem o její zachování, a to v dlouhodobé perspektivě ( K u b á t, 1999 ). Půda je nezbytným zdrojem uspokojování ţivotních potřeb celé terrestriální biosféry, nevyjímaje rostlin. Rostliny potřebují pro růst a vývoj určité podmínky výţivy. Výše výnosu zemědělských plodin závisí především na zabezpečení rostlin ţivinami. Pod pojmem ţiviny zařazujeme látky, které organismus přijímá a poţaduje k projevu všech ţivotních funkcí. Charakteristickým znakem ţiviny je její nezbytnost a nezastupitelnost. Znamená to, ţe nedostatek ţiviny se projevuje poruchami růstu, případně při výrazném nedostatku rostlina nemůţe dokončit svůj vegetační cyklus ( V a n ě k et al., 1999 ). Rostliny přijímají většinu ţivin svými kořeny ve formě iontů - buď kationtů, např K +, NH 4 +, Ca 2+, Mg 2+, Mn 2+ aj., nebo aniontů např. NO 3 -, SO 4 2-, H 2 PO 4 - aj. Proces příjmu ţivin je ovlivňován mnoha faktory. Jsou to faktory vnitřní, ovlivněné samotnou rostlinou a dále faktory vnější, především klimatické, povětrnostní a půdní ( S ch e f f e r / S ch a ch t s ch a b e l, 1992 ). Půda nehnojená zásobuje rostliny ţivinami uvolněnými mineralizací organických látek a zvětráváním minerálních látek. Také nelze opomenout ţiviny, které se dostanou do půdy ze spadů. Obohacováním půdy o ţiviny ze statkových a minerálních hnojiv dochází k cílevědomému zvyšování půdní úrodnosti. Pravidelným a dostatečným zásobováním půdního roztoku ţivinami zajišťujeme jejich plynulý příjem rostlinami a tím také vyšší výnos. B a i e r (1982) uvádí, ţe příjem ţivin je podmíněn obsahem ţivin v půdním roztoku. Ţiviny v půdní zásobě působí většinou výrazněji neţ dodané v hnojivech. Stupňované dávky ţivin většinou jejich příjem zvyšují, pokud tomu nebrání vnitřní nebo vnější faktory. Zdůrazňuje, ţe kyselá půdní reakce sniţuje příjem ţivin, rovněţ narušuje vyváţenost příjmu. Sniţuje nasycenost sorpčního komplexu bázemi, coţ ztěţuje průběh výměnných reakcí a tím uvolňování ţivin do půdního roztoku. Sniţuje i přístupnost fosforu. M e n g e l / K i r k b y ( 1982 ) uvádí, ţe podíl ţivin odčerpaných rostlinami, vyplavováním a denitrifikací je větší neţ podíl dodaný do půdy zvětráváním a mineralizací. Při intenzivní zemědělské výrobě je tudíţ nezbytné hnojení minerálními a organickými hnojivy. Právě hnojením, ale i dalšími agrotechnickými zásahy se snaţíme vytvářet či udrţovat potřebnou hladinu jednotlivých ţivin a jejich forem v půdách, aby byly zajištěny předpoklady harmonické výţivy rostlin ( V a n ě k et al., 1999 ). Harmonické výţivy rostlin docílíme soustavnou péčí o půdní úrodnost racionálním pouţitím organických hnojiv a pravidelným doplňováním chybějících ţivin v koloběhu minerálními hnojivy. Účinek hnojení, zejména organickými hnojivy, je však také orientován na půdní organickou hmotu. Půdní organická hmota a její dynamika jsou základními faktory půdní úrodnosti. Příznivě ovlivňuje fyzikální vlastnosti půdy a mimo jiné je také významným zdrojem rostlinných ţivin ( K u b á t, 1999 ). Z hlediska výţivy rostlin je naprosto nezbytné dosáhnout vyrovnané bilance ţivin v systému půda rostlina. Pro vyrovnání této bilance je nutné odčerpané ţiviny z půdy ( odběr sklizní, ztráty aj. ) navracet hnojivy zpět do půdy a zabránit kořistnickým způsobům hospodaření ( čerpání z půdních zásob ), ale i zbytečnému přehnojování, a tím vytvářet či udrţovat potřebnou půdní úrodnost ( V a n ě k et al., 1999 ). Různé druhy hnojiv mají pochopitelně odlišné působení. Statková hnojiva s menším mnoţstvím minerálního dusíku, respektive širším poměrem C:N (např hnůj), působí v roce aplikace pomalu, značnou měrou se však podílejí na tvorbě humusu v půdě. Po delší aplikaci se dusík v půdě akumuluje a účinek se zlepšuje. Čistírenské kaly vykazují velmi dobrý krátkodobý účinek síry. (K o u b o v á, 2006). 3
Statková hnojiva mají důleţité postavení z hlediska udrţení dobré bilance organické hmoty. V podmínkách ČR se roční spotřeba nehumifikovaných organických látek pohybuje v rozmezí 4 aţ 4,5 t.ha -1. Tato hodnoty je z 50 aţ 60 % uhrazena posklizňovými zbytky a zbývající část je třeba doplňovat organickými a statkovými hnojivy.(r i ch t e r at al., 2002) Stejný zdroj udává jako vhodnou náhradu chybějících statkových hnojiv ţivočišného původu slámu a zelené hnojení. Dlouhodobý vliv organického a minerálního hnojení na obsah půdní organické hmoty je větší na lehkých a méně vyvinutých půdách (K u b á t, 1997). Podle výsledků Zitková at al. (2003) kombinace minerálního a organického hnojení zvýšilo obsah oxidovatelného C v půdě. Pouţívání minerálních a statkových hnojiv, stejně jako čistírenských kalů je také jedním ze zdrojů rizikových prvků vstupujících do zemědělské půdy (B a l í k et al. (2004). Na obsah rizikových prvků v půdě mohou citlivě reagovat půdní mikroorganismy (M ü h l b a ch o v á, 2004). Význam správného hnojení, zejména vyuţívání všech dostupných zdrojů ţivin, omezení ztrát a zajištění rovnováhy mezi dodávanými a odebíranými ţivinami zdůrazňuje V a n ě k et al. (2003). Na nebezpečí plynoucí ze zanedbávání dodávání zejména P a K v některých nekonvenčních systémech hospodaření upozorňuje Vondrášková (2006). 4
3. MATERIÁL A METODY 3.1. Druh polní zkoušky a jeho trvání Polní zkoušky jsou zaloţeny na výţivářských bázích zkušebních stanic jako přesné dlouhodobé. V první etapě v roce 1993 byly polní zkoušky zaloţeny na 5 výţivářských bázích odrůdových zkušeben ÚKZÚZ Lípa, Krásné Údolí, Svitavy, Věrovany a Ţatec. Ve druhé etapě v roce 1994 byly polní zkoušky zaloţeny na dalších 7 výţivářských bázích odrůdových zkušeben ÚKZÚZ Horaţďovice, Jaroměřice n/rok., Libějovice, Lednice na Moravě, Pusté Jakartice, Staňkov a Uherský Ostroh. Ve třetí etapě, v roce 2000 byly polní zkoušky zaloţeny na zbývajících 2 výţivářských bázích zkušebních stanic ÚKZÚZ Chrastava a Vysoká. Od začátku tohoto os. sledu (v roce 1999) byly zkoušky na stanicích Lípa, Svitavy a Krásné Údolí rozšířeny o kombinace č. 11 a 12, s aplikací stabilizovaných čistírenských kalů. V roce 2003 byla na stanicích druhé a třetí etapy vypuštěna z osevního sledu řepka ozimá. Stalo se tak s cílem sjednotit osevní sledy tak, aby v rámci jednoho roku byla na všech stanicích pěstována stejná plodina. Tento krok významně zjednodušil organizaci i vyhodnocování zkoušky. Termínem zaloţení polních zkoušek je rok výsevu (výsadby) první zkoušené plodiny, i kdyţ hnojení organickými hnojivy a základní hnojení fosforem a draslíkem bylo provedeno na podzim předcházejícího roku. 3.2. Plodiny a odrůdy Stacionární polní zkouška Ověření různých systémů organického hnojení má svůj šestihonný osevní postup s 50 % zastoupením obilovin, cca 17 % zastoupením okopanin, cca 34 % zastoupením technických plodin. Plodiny zařazené do osevního sledu byly voleny s ohledem na výrobní oblast. Zařazení zkušebních stanic ÚKZÚZ do těchto oblastí uvádí tabulka 8. Avšak z hlediska zachování kontinuity hodnocení dosaţených výsledků byly pouţity pouze dvě skupiny výrobních oblastí dle starého uspořádání, a to řepařská výrobní oblast ( ŘVO ) a bramborářská výrobní oblast ( BVO ). ŘVO v sobě zahrnuje kukuřičnou a řepařskou výrobní oblast. BVO v sobě zahrnuje obilnářskou, bramborářskou a pícninářskou výrobní oblast. Odrůdy byly stanoveny pro všechna pokusná stanoviště v daném roce jednotné. Tabulka 1 ŘVO BVO ŘVO BVO Rok plodina - odrůda plodina - odrůda plodina - odrůda plodina - odrůda 1999 cukrovka - Fox brambory - Korela 2000 ječmen jar. - Scarlett ječmen jar. - Scarlett cukrovka Fox brambory - Korela 2001 hrách Zekon 1) hrách - Zekon ječmen jar. - Scarlett ječmen jar. - Scarlett 2002 řepka ozimá - Zorro řepka ozimá - Zorro hrách - Zekon hrách - Zekon 2003 pšenice oz. Estica 2) pšenice oz. Estica 2) pšenice oz. Estica 2) pšenice oz. - Estica 2004 ječmen jar.-prestige ječmen jar.-prestige ječmen jar.-prestige 3) ječmen jar.-prestige 1) porost hrachu v Krásném Údolí nedozrál a byl sklizen na zeleno, 2) na stanicích Věrovany, Pusté Jakartice a Svitavy porosty pšenice vymrzly, 3) v Pustých Jakarticích byl porost zničen kroupami 19. 7. 2004
3.3. Kombinace hnojení Bylo zvoleno 10 kombinací hnojení 4x opakovaných na jedné odrůdě. V polní zkoušce je sledováno klasické hnojení hnojem, zaorávka slámy, chrástu, zeleného hnojení, upraveného kalu a pouţívání minerálních hnojiv. Přesné rozdělení dávek hnojiv a termínů jejich aplikace je uvedeno v tabulkách 3 ( ŘVO ) a 4 ( BVO ). Kombinace hnojení: 1) nehnojeno 2) minerální hnojiva 3) hnojení hnojem 4) hnojení hnojem + minerální hnojiva 5) zaorávka slámy nebo chrástu 6) zaorávka slámy nebo chrástu + minerální hnojiva 7) zelené hnojení 8) zelené hnojení + minerální hnojiva 9) zelené hnojení + zaorávka slámy nebo chrástu 10) zelené hnojení + zaorávka slámy nebo chrástu + minerální hnojiva 11) vyhnilý kal z ČOV (Lípa, Svitavy a Kr. Údolí) 12) vyhnilý kal z ČOV + min. hnojiva (Lípa, Svitavy a Kr. Údolí) Při stanovování dávek minerálních hnojiv se vycházelo z normativů ţivin ( KMVR, 1990 ), které daná plodina v průměru ročně odčerpává. Současně byly prováděny odpočty ţivin dodaných do půdy ve formě aplikovaných organických hnojiv a hmot ( KMVR, 1990 ). Tabulka 2 organické hnojivo, hmota N P 2 O 5 K 2 O 10 tun hnoje střední kvality obsahuje v průměru 40 kg 30 kg 70 kg 10 tun kalu 112 kg 39 kg 13 kg 4 tuny obilní slámy obsahují v průměru 20 kg 6 kg 48 kg 1 tuna hrachové slámy obsahuje v průměru 34 kg 10 kg 29 kg Sortiment pouţitých hnojiv: dusík - síran amonný při přípravě půdy k setí a sázení - ledek amonný s vápencem k přihnojení na list fosfor - superfosfát granulovaný draslík - draselná sůl Organické hnojení : Hnojení hnojem a kalem bylo provedeno dvakrát za osevní sled. Ve výrobní oblasti řepařské k cukrovce a k řepce, ve výrobní oblasti bramborářské k bramborám a k řepce. Byl pouţit kvalitní chlévský hnůj k cukrovce a bramborám v dávce 40 t.ha -1 na kombinacích 3 a 4 a k řepce v dávce 30 t.ha -1 na kombinacích 3 a 4. Dávka kalu na kombinacích 11 a 12 byla 15 t.ha -1 k bramborám a 11 t.ha -1 k řepce. Hnojení řezanou slámou bylo provedeno na kombinacích 5, 6, 9 a 10 v dávce 4 t slámy na ha a doplněno přídavkem 40 kg dusíku/ha v ledku amonném s vápencem. Hrachová sláma se na těchto kombinacích zaorávala bez přídavku N. Sláma řepky ozimé se zaorávala na všech kombinacích ( 1 12 ) v dávce 4 t/ha s přídavkem 20 kg dusíku na kombinacích 2, 4, 5, 6, 8, 9, 10 a 12. Chrást byl zaoráván v řepařské výrobní oblasti na kombinacích 5, 6, 9 a 10 po sklizni cukrovky v dávce 30 t/ha. 6
Pro zelené hnojení byla vţdy ihned po sklizni ječmene jarního a pšenice ozimé vysévána hořčice. Před její podzimní zaorávkou se zjišťovalo hmotnostní mnoţství narostlé hmoty. Ochrana rostlin : Ošetření byla prováděna během vegetace podle stavu zaplevelení a výskytu chorob a škůdců podle metodik ochrany rostlin. Hnojení: Řepařský výrobní typ, stanice Věrovany a Žatec Tabulka 3 Plodina Druh Termín Kombinace hnojení hnojení hnojení 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 cukrovka sláma v t.ha -1 podzim - - - - 4 4 - - 4 4 N v kg.ha -1 podzim - - - - 40 40 - - 40 40 hnůj v t.ha -1 podzim - - 40 40 - - - - - - zelené hnojení podzim ano ano ano ano P 2 O 5 v kg.ha -1 podzim - 60-24 - 50-60 - 50 K 2 O v kg.ha -1 podzim - 200-92 - 162-200 - 162 N v kg.ha -1 jaro - 150-86 - 96-150 - 96 ječmen chrást v t.ha -1 podzim - - - - 30 30 - - 30 30 jarní N v kg.ha -1 jaro - 120-48 - 93-120 - 93 P 2 O 5 v kg.ha -1 jaro - 60-16 - 55-60 - 55 K 2 O v kg.ha -1 jaro - 120-0 - 101-120 - 101 hrách sláma v t.ha -1 podzim - - - - 4 4 - - 4 4 N v kg.ha -1 podzim - - - - 40 40 - - 40 40 zelené hnojení podzim - - - - - - ano ano ano ano N v kg.ha -1 jaro - 40-40 - 13-40 - 13 P 2 O 5 v kg.ha -1 jaro - 60-60 - 55-60 - 55 K 2 O v kg.ha -1 jaro - 160-150 - 131-150 - 131 řepka sláma v t.ha -1 léto - - - - 1 1 - - 1 1 ozimá N v kg.ha -1 léto - - - - - - - - - - hnůj v t.ha -1 léto - - 30 30 - - - - - - P 2 O 5 v kg.ha -1 léto - 60-33 - 53-60 - 53 K 2 O v kg.ha -1 léto - 150-69 - 124-150 - 124 N v kg.ha -1 jaro - 85+40-47+30-63+30-85+40-63+30 pšenice sláma v t.ha -1 léto 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 ozimá N v kg.ha -1 léto - 20-20 20 20-20 20 20 P 2 O 5 v kg.ha -1 podzim - 60-27 - 58-60 - 58 K 2 O v kg.ha -1 podzim - 120-21 - 113-120 - 113 N v kg.ha -1 jaro - 75+40-21+40-70+40-75+40-70+40 ječmen sláma v t.ha -1 léto - - - - 4 4 - - 4 4 jarní N v kg.ha -1 léto - - - - 40 40 - - 40 40 zelené hnojení podzim - - - - - - ano ano ano ano N v kg.ha -1 jaro - 110-110 - 83-110 - 83 P 2 O 5 v kg.ha -1 jaro - 60-60 - 55-60 - 55 K 2 O v kg.ha -1 jaro - 120-120 - 101-120 - 101 7
Řepařský výrobní typ, stanice Lednice, Uherský Ostroh a Pusté Jakartice Tabulka 4 Plodina Druh Termín Kombinace hnojení hnojení hnojení 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 cukrovka sláma v t.ha -1 podzim - - - - 4 4 - - 4 4 N v kg.ha -1 podzim - - - - 40 40 - - 40 40 hnůj v t.ha -1 podzim - - 40 40 - - - - - - zelené hnojení podzim ano ano ano ano P 2 O 5 v kg.ha -1 podzim - 60-24 - 50-60 - 50 K 2 O v kg.ha -1 podzim - 200-92 - 162-200 - 162 N v kg.ha -1 jaro - 150-86 - 96-150 - 96 ječmen chrást v t.ha -1 podzim - - - - 30 30 - - 30 30 jarní N v kg.ha -1 jaro - 120-48 - 93-120 - 93 P 2 O 5 v kg.ha -1 jaro - 60-16 - 55-60 - 55 K 2 O v kg.ha -1 jaro - 120-0 - 101-120 - 101 hrách sláma v t.ha -1 podzim - - - - 4 4 - - 4 4 N v kg.ha -1 podzim - - - - 40 40 - - 40 40 zelené hnojení podzim - - - - - - ano ano ano ano N v kg.ha -1 jaro - 40-40 - 13-40 - 13 P 2 O 5 v kg.ha -1 jaro - 60-60 - 55-60 - 55 K 2 O v kg.ha -1 jaro - 160-150 - 131-150 - 131 pšenice sláma v t.ha -1 léto - - - - 1 1 1 1 ozimá N v kg.ha -1 léto - - - - - - - - - - hnůj v t.ha -1 podzim 30 30 P 2 O 5 v kg.ha -1 podzim - 60-33 - 58-60 - 58 K 2 O v kg.ha -1 podzim - 120-39 - 113-120 - 113 N v kg.ha -1 jaro - 75+40-27+40-70+40-75+40-70+40 ječmen sláma v t.ha -1 léto - - - - 4 4 - - 4 4 jarní N v kg.ha -1 léto - - - - 40 40 - - 40 40 zelené hnojení podzim - - - - - - ano ano ano ano N v kg.ha -1 jaro - 110-56 - 78-110 - 78 P 2 O 5 v kg.ha -1 jaro - 60-27 - 53-60 - 53 K 2 O v kg.ha -1 jaro - 120-21 - 94-120 - 94 8
Bramborářský výrobní typ, stanice Lípa, Svitavy a Krásné Údolí Tabulka 5 Plodina Druh Termín Kombinace hnojení hnojení hnojení 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 brambory sláma v t.ha -1 podzim - - - - 4 4 - - 4 4 N v kg.ha -1 podzim - - - - 40 40 - - 40 40 zelené hnojení podzim ano ano ano ano hnůj/kal v t.ha -1 podzim - - 40 40 - - - - - - 15 15 P 2 O 5 v kg.ha -1 podzim - 50-14 - 40-50 - 40 25 K 2 O v kg.ha -1 podzim - 200-92 - 162-200 - 162 192 N v kg.ha -1 jaro - 125-61 - 71-125 - 71 61 ječmen N v kg.ha -1 jaro - 120-48 - 93-120 - 93 48 jarní P 2 O 5 v kg.ha -1 jaro - 60-16 - 55-60 - 55 29 K 2 O v kg.ha -1 jaro - 120-0 - 101-120 - 101 110 hrách sláma v t.ha -1 podzim - - - - 4 4 - - 4 4 * N v kg.ha -1 podzim - - - - 40 40 - - 40 40 zelené hnojení podzim - - - - - - ano ano ano ano N v kg.ha -1 jaro - 40-40 - 13-40 - 13 40 P 2 O 5 v kg.ha -1 jaro - 60-60 - 55-60 - 55 60 K 2 O v kg.ha -1 jaro - 150-150 - 131-150 - 131 150 řepka sláma v t.ha -1 léto - - - - 1 1 - - 1 1 ozimá N v kg.ha -1 léto - - - - - - - - - - hnůj/kal v t.ha -1 léto - - 30 30 - - - - - - 11 11 P 2 O 5 v kg.ha -1 léto - 60-33 - 53-60 - 53 41 K 2 O v kg.ha -1 léto - 150-69 - 124-150 - 124 144 N v kg.ha -1 jaro - 85+40-47+30-63+30-85+40-63+30 47+30 pšenice sláma v t.ha -1 léto 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 ozimá N v kg.ha -1 léto 20 20 20 20 20 20 20 20 N v kg.ha -1 jaro - 75+40-21+40-70+40-75+40-70+40 21+40 P 2 O 5 v kg.ha -1 podzim - 60-27 - 58-60 - 58 37 K 2 O v kg.ha -1 podzim - 120-21 - 113-120 - 113 112 ječmen sláma v t.ha -1 léto - - - - 4 4 - - 4 4 jarní N v kg.ha -1 léto - - - - 40 40 - - 40 40 zelené hnojení podzim - - - - - - ano ano ano ano N v kg.ha -1 jaro - 110-110 - 83-110 - 83 110 P 2 O 5 v kg.ha -1 jaro - 60-60 - 55-60 - 55 60 K 2 O v kg.ha -1 jaro - 120-120 - 101-120 - 101 120 *na podzim po sklizni ječmene jarního bylo na jednotlivých kombinacích provedeno vápnění (před hrách). Dávky byly stanoveny podle kritérií pro AZP, t.j. podle průměrné hodnoty ph kombinace a podle druhu půdy ( tabulka 7 ). 9
Bramborářský výrobní typ, stanice Libějovice, Staňkov, Horažďovice, Jaroměřice n. R., Vysoká, Chrastava Tabulka 6 Plodina Druh Termín Kombinace hnojení hnojení hnojení 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 brambory sláma v t.ha -1 podzim - - - - 4 4 - - 4 4 N v kg.ha -1 podzim - - - - 40 40 - - 40 40 zelené hnojení podzim - - - - - - ano ano ano ano hnůj v t.ha -1 podzim - - 40 40 - - - - - - P 2 O 5 v kg.ha -1 podzim - 50-14 - 40-50 - 40 K 2 O v kg.ha -1 podzim - 200-92 - 162-200 - 162 N v kg.ha -1 jaro - 125-61 - 71-125 - 71 ječmen N v kg.ha -1 jaro - 120-48 - 93-120 - 93 jarní P 2 O 5 v kg.ha -1 jaro - 60-16 - 55-60 - 55 K 2 O v kg.ha -1 jaro - 120-0 - 101-120 - 101 hrách sláma v t.ha -1 podzim - - - - 4 4 - - 4 4 * N v kg.ha -1 podzim - - - - 40 40 - - 40 40 zelené hnojení podzim - - - - - - ano ano ano ano N v kg.ha -1 jaro - 40-40 - 13-40 - 13 P 2 O 5 v kg.ha -1 jaro - 60-60 - 55-60 - 55 K 2 O v kg.ha -1 jaro - 150-150 - 131-150 - 131 pšenice sláma v t.ha -1 léto 1 1 1 1 ozimá N v kg.ha -1 léto - - - - - - - - - - hnůj v t.ha -1 podzim 30 30 P 2 O 5 v kg.ha -1 podzim - 60-33 - 58-60 - 58 K 2 O v kg.ha -1 podzim - 120-39 - 113-120 - 113 N v kg.ha -1 jaro - 75+40-27+40-70+40-75+40-70+40 ječmen sláma v t.ha -1 léto - - - - 4 4 - - 4 4 jarní N v kg.ha -1 léto - - - - 40 40 - - 40 40 zelené hnojení podzim - - - - - - ano ano ano ano N v kg.ha -1 jaro - 110-56 - 78-110 - 78 P 2 O 5 v kg.ha -1 jaro - 60-27 - 53-60 - 53 K 2 O v kg.ha -1 jaro - 120-21 - 94-120 - 94 *na podzim po sklizni ječmene jarního bylo na jednotlivých kombinacích provedeno vápnění (před hrách). Dávky byly stanoveny podle kritérií pro AZP, t.j. podle průměrné hodnoty ph kombinace a podle druhu půdy ( tabulka 7 ). Tabulka 7 lehká půda střední půda těţká půda ph t CaO.ha -1 ph t CaO.ha -1 ph t CaO.ha -1 do 4,5 1,2 do 4,5 1,5 do 4,5 1,7 4,6-5,0 0,8 4,6-5,0 1 4,6-5,0 1,25 5,1-5,5 0,6 5,1-5,5 0,7 5,1-5,5 0,85 5,6-5,7 0,3 5,6-6,0 0,4 5,6-6,0 0,5 6,1-6,5 0,2 6,1-6,5 0,25 6,6-6,7 0,2 10
3.4. Odběr vzorků Za účelem sledování změn v agrochemických vlastnostech půdy byl před zaloţením polních zkoušek odebrán z celé pokusné plochy jeden průměrný vzorek půdy, u kterého bylo stanoveno : - druh půdy - půdní reakce ph/kcl - obsah přístupných ţivin ( P, K, Mg, Ca ) dle Mehlicha II - sorpční vlastnosti - obsah C ox ( humusu ) - obsah celkového N - obsah těţkých kovů ( Pb, Cd, Hg, Cr ) Po ukončení šestiletého osevního sledu v roce 2004 byly provedeny rozbory půdních vzorků z kaţdé kombinace hnojení. U těchto vzorků byly stanoveny stejné parametry jako před zaloţením polních zkoušek s tím rozdílem, ţe ph jiţ bylo stanoveno v CaCl 2, přístupné ţiviny dle Mehlicha III a k těţkým kovům přibyly As, Cu, Ni a Zn. Tyto výsledky budou porovnány s výsledky získanými na konci prvního osevního sledu. Po sklizni jednotlivých pokusných plodin byly odebírány průměrné půdní vzorky z kaţdé kombinace hnojení. U vzorků bylo stanoveno: - půdní reakce ph/ CaCl 2 - obsah přístupných ţivin ( P, K, Mg, Ca ) dle Mehlicha III Na stanicích Lípa, Svitavy a Krásné Údolí byly na kombinacích č. 1, 2, 3, 4, 11 a 12 před hnojením hnojem a kalem (tedy 2 krát za osevní sled) odebrány vzorky půdy pro zjištění výše uvedených těţkých kovů. Na těchto stanicích a kombinacích se za stejným účelem také odebíraly vzorky rostlin (hlavní i vedlejší sklizňový produkt), ale tyto kaţdoročně. U všech plodin a všech kombinací bylo prováděno sledování obsahu N min v půdě. Vzorky půdy byly odebírány na jaře před hnojením N a ihned po sklizni ze dvou hloubek 0 30 cm a 30 60 cm. U ozimé pšenice a ozimé řepky byl odběr proveden před regeneračním hnojením. Pro sledování příjmu ţivin rostlinami byly z kaţdé kombinace hnojení kaţdoročně při sklizni pěstované plodiny odebrány vzorky rostlin pro zjištění obsahu dusíku, fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku a to u hlavního i vedlejšího produktu. 3.5. Technologické rozbory Pro zjištění vlivu hnojení na kvalitativní vlastnosti sklizňových produktů byly prováděny technologické rozbory : u obilovin - stanovení vlhkosti zrna ihned po sklizni a provedení přepočtu na standardní vlhkost ( 14 % ) - stanovení hmotnosti tisíce semen - stanovení N látek 11
- po ukončení osevního sledu budou provedeny po sklizni jarního ječmene u všech kombinací hnojení rozbory zrna a slámy na obsah těţkých kovů u cukrovky - stanovení cukernatosti a výnosu rafinády - obsah draslíku a sodíku - obsah amidického dusíku u brambor - stanovení škrobnatosti - třídění hlíz do velikostních skupin - stanovení obsahu nitrátů v hlízách u hrachu u řepky - stanovení vlhkosti zrna ihned po sklizni a provedení přepočtu na standardní vlhkost ( 14 % ) - stanovení hmotnosti tisíce semen - stanovení vlhkosti zrna ihned po sklizni a provedení přepočtu na standardní vlhkost ( 12 % ) - stanovení olejnatosti 3.5. Metodika hodnocení výsledků Jedním ze způsobů hodnocení vlivu aplikovaných hnojiv je vyhodnocení dosaţených výnosů pěstovaných plodin. Jelikoţ se jedná o polní zkoušku, která na různých pokusných místech probíhala zpočátku ve dvou samostatných osevních sledech a tudíţ i ve dvou samostatných časových obdobích ( viz. kapitola 3.1. ) je způsob hodnocení místy značně komplikovaný. Nejobjektivnějším způsobem vyhodnocení dosaţených výnosů pěstovaných plodin za všechna pokusná místa a různé časové úseky sledování se zdá pouţití obilních jednotek, na které byly výnosy jednotlivých plodin přepočítány ( KMVR, 1990 ). V 1. fázi tohoto hodnocení byly tedy výnosy jednotlivých stejných plodin z různých pokusných míst a let zprůměrovány ( vţdy za sledovaný rok ) a přepočteny na obilní jednotky. Tím byl získán průměrný výnos hodnocené plodiny v osevním sledu v rozdílných časových obdobích jejího pěstování. V další fázi byly výnosy z těchto dvou časových období sečteny a vyděleny počtem pokusných míst, ze kterých byly získány. Výsledný průměrný výnos dané plodiny na dané kombinaci v osevním sledu byl opět přepočítán na obilní jednotky. Tím vznikl výsledný průměrný výnos pěstované plodiny v OJ v osevním sledu Následný součet těchto průměrných výnosů jednotlivých pěstovaných plodin vyjadřuje výrobnost osevního sledu v dané výrobní oblasti. 12
4. CHARAKTERISTIKA POKUSNÝCH MÍST Vybrané parametry pokusných míst Tabulka 8 Zkušební stanice výrobní oblast rok zaloţení nadmořská výška - m průměrné(á) roční půdní typ půdní druh původní současné označení označení sráţky teplota Horaţďovice bramborářská bramborářská 1994 472 573 7,4 KA HP Chrastava bramborářská obilnářská 2000 345 798 7,1 HN H Jaroměřice bramborářská obilnářská 1994 425 535 7,5 HN JH Krásné Údolí bramborářská pícninářská 1993 645 605 6,1 KA PH-HP Libějovice bramborářská obilnářská 1994 460 606 7,6 KA PH Lípa bramborářská bramborářská 1993 505 632 7,7 KA PH Lednice kukuřičná kukuřičná 1994 172 540 9,2 CE H Pusté Jakartice řepařská řepařská 1994 290 650 8,0 LU H Staňkov bramborářská obilnářská 1994 370 511 7,8 HN H Svitavy bramborářská bramborářská 1993 460 624 6,5 HN H Uherský Ostroh řepařská kukuřičná 1994 196 551 9,2 KA PH Věrovany řepařská řepařská 1993 207 563 8,5 CE H Vysoká bramborářská bramborářská 2000 595 655 7,4 KA H Ţatec řepařská řepařská 1993 247 451 8,3 CE H KA kambizem, HN hnědozem, CE černozem, LU luvizem 5. VÝSLEDKY 5.1. Zhodnocení průběhu povětrnosti Pokusný rok 1999 Zima 1998-1999 Zimní měsíce leden a únor byly sráţkově a teplotně průměrné (někde sráţkově nadprůměrné), výraznější sráţky spadly aţ začátkem března Jarní období 1999 Duben první dvě dekády byly chladnější s větším mnoţstvím sráţek. V poslední dekádě se oteplilo. Květen byl teplotně nadnormální a sráţkově silně podnormální. Na jednotlivých pokusných místech spadlo pouze 30 50% sráţkového normálu. Červen byl teplotně opět nadnormální. Začátkem měsíce panovalo suché počasí z května, ale zejména ve druhé a třetí dekádě spadly na většině pokusných míst bohaté sráţky (Uherský Ostroh 137,8% normálu). Letní období 1999 Červenec zhruba do poloviny měsíce pokračovalo vlhké a teplé počasí z konce června. Pak nastoupilo opět suché a teplé období. Srpen celý měsíc vykazoval nezvykle suché a horké počasí. Zhruba v polovině měsíce se vyskytla krátká dešťová perioda, která však nemohla vyrovnat sráţkový deficit. Září bylo velmi teplé počasí s poměrně bohatými sráţkami, které byly zaznamenány na většině pokusných míst. 13
Podzim 1999 Po sráţkově nadnormálním září nastoupil suchý říjen. Sklizeň okopanin probíhala v optimálních podmínkách. Pokusný rok 2000 Zimní měsíce: leden až březen 2000 Měsíc leden byl na většině zkušebních stanic teplotně i sráţkově normální. V únoru byly teploty mírně nadnormální ( Lednice 0,6 o C, Chrastava 1,4 o C ), celý měsíc byl však sráţkově chudší. Březen byl na všech stanicích teplotně normální, sráţky byly nadprůměrné zejména na stanici Libějovice 354,0 % dl.n, Ţatec 354,5 % dl.n, Staňkov 290,0 % dl. N. Jarní období 2000 Vlivem velmi teplého počasí v měsíci dubnu nastal rychlý nástup vegetace. Nejvyšší denní teploty byly naměřeny na stanici Ţatec aţ 28,7 o C. Měsíce květen a červen byly téţ velmi teplé, denní teploty v květnu na stanici Chrastava dosahovaly 29,5 o C, v červnu byly naměřeny tropické teploty 37,2 o C v Ţatci a 36,4 o C v Jaroměřicích. Sráţkově byly tyto měsíce chudší. Kombinace teplého a suchého počasí negativně ovlivnila vývoj rostlin, coţ mělo za následek i niţší výnosy. Letní období 2000 Extremní obrat počasí nastal v měsíci červenci, který byl velmi studený a vlhký. Nejniţší teploty byly na stanici Hradec n. Svitavou 17 o C, Chrastava 17,7 o C, nejvyšší sráţky byly naměřeny v Pustých Jakarticích 173,8 % dl.n a Svitavách 165,7 % dl.n. Srpen byl teplotně mírně nadnormální, září bylo jiţ teplotně i sráţkově v normálu. Sklizeň všech plodin proběhla bez problémů v nedeštivém počasí. Pokusný rok 2001 Zimní měsíce: leden až březen 2001 Podzim roku 2000 byl velmi teplý. Ochlazení nastalo aţ v polovině prosince 2000, ale teploty se stále pohybovaly nad dlouhodobým normálem. Naopak sráţky byly podprůměrné. Tento ráz počasí pokračoval i v lednu a únoru roku 2001, ale sráţek postupně přibývalo. Březen byl teplotně průměrný, ale velmi vlhký. Na některých pokusných místech spadlo nadměrně velké mnoţství sráţek Chrastava 194 % dlouhodobého normálu. Jarní období 2001 Stejný ráz březnového počasí pokračoval i v dubnu bylo chladno a deštivo, coţ na většině pokusných míst oddálilo zahájení jarních prací. Zhruba od poloviny dubna nastává postupné ustávání sráţek a oteplování, takţe polní zkoušky mohou být zasety. V květnu dochází k prudkému kolísání teplot (ve dne teplo, ale noci byly velmi chladné), sráţky byly v mezích normálu. Díky dostatku vláhy v půdě a teplotně příznivému počasí porosty rychle vzcházejí a intenzivně rostou. Počasí v červnu bylo teplotně normální, sráţkově mírně podnormální. Letní období 2001 Začátkem července byly na většině pokusných míst zaznamenány přívalové sráţky, coţ někde vedlo k polehnutí porostu pokusných plodin, zejména hrachu (Svitavy, Věrovany). Po většinu měsíce panovalo teplé, ale vlhké počasí (často pršelo), které na většině pokusných míst způsobilo silnější výskytu chorob. Stejný ráz počasí (teplo a vlhko) pokračoval aţ do sklizně. 14
Pokusný rok 2002 Konec léta a podzim 2001 Studené a sráţkově bohaté září (Věrovany 281% sráţkového normálu) mělo kladný vliv na vzcházení porostů řepky.říjen byl velmi teplý a sráţkově podnormální, listopad a prosinec teplotně normální aţ studené (zejména prosinec), se sněhovou pokrývkou. Porosty řepky před zimou ve velmi dobrém stavu. Zimní měsíce: leden až březen 2002 Leden byl teplotně normální, ale spíše suchý, na rozdíl od února, který byl velmi teplý a převáţně i sráţkově bohatý-krásné Údolí 239% normálu (ale Pusté Jakartice pouze 44%). Březen normální aţ teplý, opět sráţkově poměrně vydatný (Libějovice 264% normálu, Ovšem Pusté Jakartice opět pouze 36%). Na pěti stanicích umoţnil průběh povětrnosti zasít hrách jiţ do poloviny března, v ostatních se setí uskutečnilo aţ počátkem dubna. Jarní období 2002 Duben byl ve vzácné shodě na všech stanicích teplotně normální, ale na rozdíl od března sráţkově chudý (Vysoká 37% a Libějovice 45% normálu), mírně nadprůměrný pouze v Chrastavě a Jaroměřicích (112 a 113%). V květnu byly teploty vysoko nad dlouhodobými průměry a dále se prohloubil deficit sráţek. Také červen byl velmi teplý, ale sráţky jiţ normální aţ nadprůměrné, např. v Jaroměřicích 172% normálu. Méně sráţek v dubnu a květnu se místy projevilo slabším růstem, většímu poškození zřejmě zabránila dobrá zásoba půdní vláhy z předchozích měsíců. Některé dubnové výsevy hrachu však špatně vzcházely. Velmi teplý květen a červen také uspíšily vývoj řepek. Letní období 2002 Červenec byl jiţ víceméně teplotně normální, sráţky průměrné aţ silně nadprůměrné (Libějovice 181%, Uh. Ostroh 167%), pouze v Krásném Údolí velmi slabé, jen 37% dlouhodobého normálu. Srpen byl teplý a sráţkově zcela mimořádný. Kromě Pustých Jakartic (83% normálu) byl na všech stanicích výrazně překročen dlouhodobý sráţkový průměr, na čtyřech stanicích (Libějovice, Staňkov, Krásné Údolí a Vysoká) spadlo přes 300% průměrné sráţky! Extrémní sráţky v srpnu jiţ pokus neovlivnily, ovšem vlivem dešťů v červnu a červenci došlo na některých stanicích k polehnutí porostů hrachu (Horaţďovice, Chrastava, Pusté Jakartice, Staňkov). Pokusný rok 2003 Konec léta a podzim 2002 září až listopad Podzim byl teplotně převáţně normální, na některých stanicích s chladnějším zářím (Lípa, Vysoká, Staňkov, Libějovice, Horaţďovice) a teplejším listopadem (Vysoká, Jaroměřice, Lednice Chrastava, P. Jakartice). Tam, kde bylo období po výsevu pšenice chladnější došlo ke zpoţdění klíčení a vzcházení. Co do objemu sráţek, můţeme kromě Pustých Jakartic a září a listopadu v Uherském Ostrohu označit na všech stanicích podzim za abnormálně sráţkově bohatý. Úhrny dvojnásobně vyšší neţ dlouhodobé průměry nebyly vzácností. Například v září: Jaroměřice 195 % normálu, v říjnu: Jaroměřice 312 %, U. Ostroh 272 %, Staňkov - 252 %, v listopadu: Ţatec 396 % (!), Staňkov 291 %, Vysoká 285 %, U. Ostroh 273 %. Nadbytek sráţek někde komplikoval setí a brzdil růst vzcházejících rostlin, jeţ následně vytvořily jen minimum odnoţí. Zima 2002 2003, prosinec až únor Prosinec se zařadil k teplotně normálním aţ chladnějším, leden ve většině případů normální. Ovšem únor byl mimořádně studený, k čemuţ se přidal nedostatek sráţek. 15
Sráţkově prosinec a leden normální aţ dosti nadprůměrné (prosinec - Ţatec 256 % průměru), únor extrémně suchý, většinou do 30 % průměru, někde i o dost méně (Lednice 2,8%, U. Ostroh 4,6 %, Lípa 10 %). Kombinace chybějící sněhové pokrývky, silných mrazů a kolísání teplot vedla vytahání rostlin a výraznému poškození porostů. Z hlediska vlivu na přezimování bylo toto období zřejmě klíčové. Jaro 2003 březen až květen Z pohledu teplot se dají březen a duben označit za převáţně průměrné, květen pak na drtivé většině stanic za velmi teplý. Únorové sucho pokračovalo i v březnu a dubnu, sráţkové normály často nebyly naplněny ani z 50 % (Lednice březen 8,9 %, Horaţďovice duben 18 %). Porosty pšenice tak opět utrpěly, rostliny neměly dostatek vláhy na odnoţení. V květnu se situace poněkud zlepšila, někde byl sráţkově nadprůměrný (Svitavy, Lípa, Chrastava, Vysoká), ale na některých stanicích znovu nebylo dosaţeno ani průměrných sráţek (Pusté Jakartice, Horaţďovice, Staňkov, Jaroměřice, U. Ostroh). Léto 2003 červen až srpen V podstatě na všech stanicích panovala vzácná shoda v tom, ţe měsíce červen a srpen byly mimořádně teplé, zatímco červenec byl pouze teplý. Vysoké teploty v červnu a srpnu byly opět doprovázeny suchem se sráţkami často nedosahujícími 50 % normálního stavu (červen - Chrastava 8 %, Svitavy 15 %). Červenec byl sráţkově kolísavý, od stanic podprůměrných (Libějovice 50%), přes průměrné (Krásné Údolí, Svitavy), po výrazně nadprůměrný U. Ostroh (215 % normálu). Vysoké teploty v červnu výrazně urychlily dozrávání, přičemţ ani ojedinělé výraznější sráţky jiţ nemohly příliš ovlivnit výnos. Pokusný rok 2004 Konec léta a podzim 2003 září až listopad Podzim byl řepařské oblasti teplotně převáţně normální, zatímco v bramborářské oblasti se podzim vyznačoval podprůměrnými teplotami v říjnu. Kromě Lednice bylo na zbývajících stanicích řepařské oblasti sráţkově podprůměrné září (Ţatec 16,5% normálu). V bramborářské oblasti byly sráţky deficitní v listopadu. Relativně sušší konec léta se podle polních zápisníků negativně odrazil na nárůstu hořčice pro zelené hnojení. Velmi špatné vzejití a nárůst hmoty bylo zaznamenáno v případě Chrastavy, Vysoké, Libějovic a Ţatce. Je nepravděpodobné, ţe by se podzimní průběh povětrnosti nějak výrazněji odrazil na výnosech ječmene. Zima 2003 2004, prosinec až únor V řepařské oblasti bylo zimní období pokud jde o teploty převáţně normální, v Ţatci zaznamenán velmi teplý únor. V bramborářské oblasti byla ve vzácné shodě zima normální. V Ţatci, Lednici a Uherském Ostrohu byly značně nadprůměrné sráţky zaznamenány v lednu (Ţatec 251,5% sráţkového normálu), tento stav převládal i na většině míst v bramborářské oblasti (Chrastava 200,5%, Horaţďovice 225,6%, Staňkov 216,2%, Vysoká 220,8%, Jaroměřice 209,2%). Ostatní měsíce byly bez mimořádných výkyvů. Jaro 2004 březen až květen Zatímco na většině stanic v řepařské oblasti se průběh teplot dá povaţovat za normální, v Ţatci byl velmi teplý duben. V bramborářské oblasti byly teploty poměrně rozmanité, snad jediným podobným jevem byly podprůměrné květnové teploty v Lípě, Chrastavě, Horaţďovicích a Krásném Údolí. Sráţkově byly v dubnu a květnu stanice v řepařské oblasti spíše podprůměrné (ale Ţatec v květnu 170,2% normálu), v březnu nadprůměrné (Lednice 233,9% normálu). Tyto měsíce byly sušší i na některých lokalitách oblasti bramborářské. Obecně však z polních zápisníků 16
vyplývá, ţe povětrnostní podmínky zdárnému vývoji porostů spíše přály, vzcházení i další růst byly dobré. Léto 2004 červen až srpen Normálním teplotám v řepařské oblasti se opět vymykal Ţatec, kde bylo léto teplotně nadprůměrné. V bramborářské oblasti teploty převáţně normální, teplejší srpen na několika lokalitách jiţ prakticky nemohl porosty ječmene ovlivnit (pouze průběh sklizně). Sráţky v řepařské oblasti normální či spíše podprůměrné (např. srpen Věrovany pouze 17,2% normálu) s výjimkou Ostrohu, kde v červnu spadlo 173,6% normálu. V bramborářské oblasti byl sráţkově víceméně normální červen vystřídán suchým červencem i srpnem.. 5.2. Zhodnocení vegetačního sledování Od zaloţení polních zkoušek aţ do sklizně byla prováděna pravidelná vegetační pozorování. Podrobné záznamy o stavu porostů, nástupu hlavních růstových fází a jednotlivých technologických zásazích jsou zapsány v polních zápisnících. 5.3. Zhodnocení dosažených výsledků Chybějící data jsou způsobena neprovedením měření, případně nedodáním vzorků do laboratoří, není-li uvedeno jinak. Ve všech následujících tabulkách značí znak průměr 5.3.1 Zhodnocení výnosů plodin ŘVO - výnosy cukrovky - bulvy Cukrovka - bulvy Kombinace hnojení Tabulka 9 stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Ţatec 1999 64,0 72,2 63,6 60,1 67,0 66,2 57,9 60,2 64,8 60,8 Věrovany 1999 57,8 66,8 61,1 69,4 60,4 55,2 59,9 61,6 63,6 68,1 v t.ha -1 za rok 1999 60,9 69,5 62,3 64,8 63,7 60,7 58,9 60,9 64,2 64,5 v OJ.ha -1 za r. 1999 15,2 17,4 15,6 16,2 15,9 15,2 14,7 15,2 16,1 16,1 Lednice 2000 71,3 85,7 85,0 91,1 92,1 100,6 71,3 82,3 82,7 89,2 P Jakartice 2000 72,8 75,9 88,5 84,3 75,5 76,4 72,0 79,6 74,8 82,3 Uh. Ostroh 2000 53,3 76,9 77,0 83,3 76,3 79,5 70,7 80,9 77,6 85,0 v t.ha -1 za rok 2000 65,8 79,5 83,5 86,2 81,3 85,5 71,3 80,9 78,4 85,5 v OJ.ha -1 za r. 2000 16,5 19,9 20,9 21,6 20,3 21,4 17,8 20,2 19,6 21,4 v t.ha -1 1999+2000 63,8 75,5 75,0 77,6 74,3 75,6 66,4 72,9 72,7 77,1 v OJ.ha -1 1999+2000 16,0 18,9 18,8 19,4 18,6 18,9 16,6 18,2 18,2 19,3 17
ŘVO - výnosy cukrovky chrást Cukrovka chrást Kombinace hnojení Tabulka 10 stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Ţatec 1999 - - - - - - - - - - Věrovany 1999 - - - - - - - - - - v t.ha -1 za rok 1999 - - - - - - - - - - v OJ.ha -1 za r. 1999 - - - - - - - - - - Lednice 2000 13,2 32,9 21,7 38,2 25,0 44,7 23,0 39,1 23,7 48,7 Uherský Ostroh 2000 17,1 39,5 23,7 38,2 36,8 44,1 15,0 41,3 17,4 33,1 Pusté Jakartice 2000 9,9 18,4 16,1 22,0 16,8 18,8 13,8 23,0 17,8 22,4 v t.ha -1 za rok 2000 13,4 30,3 20,5 32,8 26,2 35,9 17,3 34,5 19,6 34,7 v OJ.ha -1 za r. 2000 1,3 3,0 2,1 3,3 2,6 3,6 1,7 3,5 2,0 3,5 K hodnocení výnosů chrástu bylo přistoupeno aţ od roku 2000, proto chybí hodnoty za rok 1999. BVO - výnosy brambor - hlízy Tabulka 11 Brambory - hlízy Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Krásné Údolí 1999 29,1 40,9 30,5 37,1 31,7 40,3 32,6 43,1 32,1 37,2 33,9 38,6 Svitavy 1999 30,0 41,3 27,5 39,9 29,5 39,3 33,8 45,6 32,3 42,6 36,0 42,1 Lípa 1999 33,2 43,8 39,7 45,1 56,6 41,9 36,0 43,0 36,1 44,2 40,2 44,1 v t.ha -1 za rok 1999 30,8 42,0 32,6 40,7 39,3 40,5 34,1 43,9 33,5 41,3 36,7 41,6 v OJ.ha -1 za r. 1999 7,7 10,5 8,1 10,2 9,8 10,1 8,5 11,0 8,4 10,3 9,2 10,4 Jaroměřice 2000 19,9 28,4 25,7 30,3 24,1 31,1 26,2 34,5 29,3 33,7 - - Chrastava 2000 32,4 58,8 38,0 50,2 38,4 51,8 40,2 56,8 41,0 52,0 - - Horaţďovice 2000 19,8 26,6 24,0 27,1 21,2 25,8 17,6 24,4 19,4 22,8 - - Libějovice 2000 22,9 38,2 34,1 43,1 27,2 40,1 30,7 37,2 30,3 37,0 - - Staňkov 2000 39,7 41,3 39,8 51,2 35,0 43,4 19,8 41,8 26,5 39,9 - - Vysoká 2000 30,6 51,9 43,8 55,0 31,5 48,4 31,0 53,3 33,3 51,0 - - v t.ha -1 za rok 2000 27,6 40,9 34,2 42,8 29,6 40,1 27,6 41,3 30,0 39,4 - - v OJ.ha -1 za r. 2000 6,9 10,2 8,6 10,7 7,4 10,0 6,9 10,3 7,5 9,9 - - v t.ha -1 1999+2000 28,6 41,2 33,7 42,1 32,8 40,2 29,8 42,2 31,1 40,0 36,7 41,6 v OJ.ha -1 1999+ 2000 7,2 10,3 8,4 10,5 8,2 10,1 7,4 10,5 7,8 10,0 9,2 10,4 18
ŘVO - výnosy ječmene jarního - zrno Tabulka 12 Ječmen jar-zrno- ŘVO Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Věrovany 2000 4,70 5,44 4,32 5,09 4,82 4,65 4,45 5,08 4,71 5,16 Ţatec 2000 3,38 3,87 3,77 3,75 3,61 4,00 3,70 4,06 3,99 3,85 v t.ha -1 za rok 2000 4,04 4,66 4,05 4,42 4,22 4,33 4,08 4,57 4,35 4,51 v OJ.ha -1 za r. 2000 4,04 4,66 4,05 4,42 4,22 4,33 4,08 4,57 4,35 4,51 Lednice 2001 3,81 4,75 3,95 4,58 4,38 4,40 3,42 4,18 4,22 4,40 Pusté Jakartice 2001 2,54 3,45 3,82 4,41 3,25 3,55 3,50 3,68 3,15 3,96 Uherský Ostroh 2001 3,10 5,08 3,74 5,02 4,29 5,52 2,86 5,58 4,09 5,37 v t.ha -1 za rok 2001 3,15 4,43 3,84 4,67 3,97 4,49 3,26 4,48 3,82 4,58 v OJ.ha -1 za r. 2001 3,15 4,43 3,84 4,67 3,97 4,49 3,26 4,48 3,82 4,58 v t.ha -1 2000+2001 3,51 4,52 3,92 4,57 4,07 4,42 3,59 4,52 4,03 4,55 v OJ.ha -1 2000+2001 3,51 4,52 3,92 4,57 4,07 4,42 3,59 4,52 4,03 4,55 ŘVO - výnosy ječmene jarního - sláma Tabulka 13 Ječmen-sláma - ŘVO Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Věrovany 2000 2,19 2,55 2,05 2,43 2,38 2,07 2,05 2,43 2,36 2,50 Ţatec 2000 2,02 2,24 2,58 2,05 2,33 2,37 2,63 2,93 2,84 2,59 v t.ha -1 za rok 2000 2,11 2,40 2,32 2,24 2,36 2,22 2,34 2,68 2,60 2,55 v OJ.ha -1 za r. 2000 0,32 0,36 0,35 0,34 0,35 0,33 0,35 0,40 0,39 0,38 Lednice 2001 1,76 2,71 1,67 2,45 1,91 2,39 1,87 2,62 2,46 2,61 Pusté Jakartice 2001 3,10 3,30 3,80 3,80 3,80 4,80 4,20 4,80 3,00 3,80 Uherský Ostroh 2001 2,13 3,52 2,29 2,98 2,67 2,74 1,72 2,86 2,82 3,06 v t.ha -1 za rok 2001 2,33 3,18 2,59 3,08 2,79 3,31 2,60 3,43 2,76 3,16 v OJ.ha -1 za r. 2001 0,35 0,48 0,39 0,46 0,42 0,50 0,39 0,51 0,41 0,47 v t.ha -1 2000+2001 2,24 2,86 2,48 2,74 2,62 2,87 2,49 3,13 2,70 2,91 v OJ.ha -1 2000+2001 0,34 0,43 0,37 0,41 0,39 0,43 0,37 0,47 0,40 0,44 19
BVO - výnosy ječmene jarního - zrno Tabulka 14 Ječmen-zrno - BVO Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Lípa 2000 2,45 4,65 3,04 3,94 2,79 4,67 2,82 4,69 2,95 4,98 3,17 4,27 Svitavy 2000 3,3 4,64 3,73 4,59 3,43 5,05 4,32 5,56 3,94 5,58 4,2 5,16 Krásné Údolí 2000 2,79 6,08 2,47 3,6 2,85 5,44 2,9 5,73 3,09 5,55 3,39 5,3 v t.ha -1 za rok 2000 2,85 5,12 3,08 4,04 3,02 5,05 3,35 5,33 3,33 5,37 3,59 4,91 v OJ.ha -1 za r. 2000 2,85 5,12 3,08 4,04 3,02 5,05 3,35 5,33 3,33 5,37 3,59 4,91 Jaroměřice 2001 4,32 5,57 4,86 5,54 4,84 5,61 4,71 5,7 4,85 5,58 - - Chrastava 2001 2,19 5,05 2,75 4,06 2,54 5,19 2,71 5,6 2,66 5,34 - - Horaţďovice 2001 2,25 4,59 2,73 4,67 2,29 5,01 2,69 5,21 2,95 5,23 - - Libějovice 2001 3,51 5,09 3,73 5,08 3,52 5,08 3,84 5,18 3,48 5,1 - - Staňkov 2001 1,05 2,78 1,43 2,47 1,12 2,93 1,01 3,24 1,13 3,27 - - Vysoká 2001 2,78 5,05 3,61 4,17 2,88 4,86 3,03 5,15 3,12 4,91 - - v t.ha -1 za rok 2001 2,68 4,69 3,19 4,33 2,87 4,78 3,00 5,01 3,03 4,91 - - v OJ.ha -1 za r. 2001 2,68 4,69 3,19 4,33 2,87 4,78 3,00 5,01 3,03 4,91 - - v t.ha -1 2000+2001 2,74 4,83 3,15 4,24 2,92 4,87 3,11 5,12 3,13 5,06 3,59 4,91 v OJ.ha -1 2000+2001 2,74 4,83 3,15 4,24 2,92 4,87 3,11 5,12 3,13 5,06 3,59 4,91 BVO - výnosy ječmene jarního - sláma Tabulka 15 Ječmen-sláma - BVO Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Lípa 2000 1,14 2,64 1,63 1,98 1,45 2,46 1,41 2,49 1,72 2,48 1,58 1,99 Svitavy 2000 2,16 2,72 2,00 2,31 1,75 2,39 1,84 2,32 2,07 2,81 1,92 2,32 Krásné Údolí 2000 1,05 2,90 0,95 1,54 0,98 2,18 1,58 2,18 1,55 2,38 1,80 2,34 v t.ha -1 za rok 2000 1,45 2,75 1,53 1,94 1,39 2,34 1,61 2,33 1,78 2,56 1,77 2,22 v OJ.ha -1 za r. 2000 0,22 0,41 0,23 0,29 0,21 0,35 0,24 0,35 0,27 0,38 0,27 0,33 Jaroměřice 2001 2,78 3,69 3,10 3,87 2,92 3,68 2,99 3,67 3,12 3,68 - - Chrastava 2001 1,25 3,20 1,55 2,69 1,46 3,48 1,60 3,67 1,71 3,52 - - Horaţďovice 2001 2,67 4,55 2,60 4,09 2,39 4,52 2,56 4,81 2,71 5,05 - - Libějovice 2001 2,11 3,24 2,20 3,13 2,13 3,27 2,27 3,73 2,32 3,46 - - Staňkov 2001 1,70 1,90 1,80 2,40 2,00 2,20 1,80 2,90 1,50 2,10 - - Vysoká 2001 2,13 2,86 1,97 2,61 1,89 2,46 2,42 3,59 2,57 2,96 - - v t.ha -1 za rok 2001 2,11 3,24 2,20 3,13 2,13 3,27 2,27 3,73 2,32 3,46 - - v OJ.ha -1 za r. 2001 0,32 0,49 0,33 0,47 0,32 0,49 0,34 0,56 0,35 0,52 - - v t.ha -1 2000+2001 1,89 3,08 1,98 2,74 1,89 2,96 2,05 3,26 2,14 3,16 1,77 2,22 v OJ.ha -1 2000+2001 0,28 0,46 0,30 0,41 0,28 0,44 0,31 0,49 0,32 0,47 0,27 0,33 20
ŘVO výnosy hrachu - zrno Tabulka 16 Hrách-zrno - ŘVO Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Věrovany 2001 3,74 3,94 4,06 3,97 3,95 3,94 3,67 3,90 3,86 3,83 Ţatec 2001 3,86 3,80 3,36 3,38 3,22 3,05 3,79 3,53 3,66 3,36 v t.ha -1 za rok 2001 3,80 3,87 3,71 3,68 3,59 3,50 3,73 3,72 3,76 3,60 v OJ.ha -1 za r. 2001 4,56 4,64 4,45 4,41 4,30 4,19 4,48 4,46 4,51 4,31 Lednice 2002 3,09 2,97 3,20 2,84 3,08 3,17 3,12 3,24 3,47 3,21 Pusté Jak. 2002 5,19 5,93 6,11 6,31 6,25 6,01 5,71 6,20 5,98 6,12 Uh. Ostroh 2002 4,57 4,83 4,91 4,88 4,93 5,02 4,51 4,73 4,73 4,74 v t.ha -1 za rok 2002 4,28 4,58 4,74 4,68 4,75 4,73 4,45 4,72 4,73 4,69 v OJ.ha -1 za r. 2002 5,14 5,49 5,69 5,61 5,70 5,68 5,34 5,67 5,67 5,63 v t.ha -1 2001+2002 4,09 4,29 4,33 4,28 4,29 4,24 4,16 4,32 4,34 4,25 v OJ.ha -1 2001+2002 4,91 5,15 5,19 5,13 5,14 5,09 4,99 5,18 5,21 5,10 ŘVO výnosy hrachu - sláma Tabulka 17 Hrách-sláma - ŘVO Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Věrovany 2001 3,74 3,94 4,06 3,97 3,95 3,94 3,67 3,90 3,86 3,83 Ţatec 2001 3,86 3,80 3,36 3,38 3,22 3,05 3,79 3,53 3,66 3,36 v t.ha -1 za rok 2001 3,80 3,87 3,71 3,68 3,59 3,50 3,73 3,72 3,76 3,60 v OJ.ha -1 za r. 2001 1,14 1,16 1,11 1,10 1,08 1,05 1,12 1,11 1,13 1,08 Lednice 2002 2,33 2,33 2,45 2,34 2,40 2,46 2,19 2,28 2,57 2,40 Pusté Jak. 2002 4,40 4,10 4,00 4,60 3,60 4,00 3,40 3,60 4,10 3,50 Uh. Ostroh 2002 2,92 3,12 3,28 4,01 4,09 3,35 3,19 3,11 3,34 3,23 v t.ha -1 za rok 2002 3,22 3,18 3,24 3,65 3,36 3,27 2,93 3,00 3,34 3,04 v OJ.ha -1 za r. 2002 0,97 0,96 0,97 1,10 1,01 0,98 0,88 0,90 1,00 0,91 v t.ha -1 2001+2002 3,45 3,46 3,43 3,66 3,45 3,36 3,25 3,28 3,51 3,26 v OJ.ha -1 2001+2002 1,04 1,04 1,03 1,10 1,04 1,01 0,97 0,99 1,05 0,98 21
BVO výnosy hrachu - zrno Tabulka 18 Hrách-zrno - BVO Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Lípa 2001 2,14 3,29 2,72 4,08 2,81 3,77 2,89 3,95 2,71 3,66 3,85 4,23 Svitavy 2001 4,18 4,10 3,97 4,12 4,05 4,39 3,81 4,07 3,96 4,10 4,26 4,26 Kr. Údolí-na zeleno! 19,10 24,60 32,83 36,35 27,35 33,21 32,10 34,38 26,17 33,60 28,45 33,10 v t.ha -1 za rok 2001 3,16 3,70 3,35 4,10 3,43 4,08 3,35 4,01 3,34 3,88 4,06 4,25 v OJ.ha -1 za r. 2001 3,79 4,43 4,01 4,92 4,12 4,90 4,02 4,81 4,00 4,66 4,87 5,09 Jaroměřice 2002 5,02 5,23 5,28 5,17 5,35 5,45 5,25 5,27 5,48 5,61 - - Chrastava 2002 2,06 2,74 2,22 2,61 2,19 2,56 2,35 2,68 2,25 2,38 - - Horaţďovice 2002 3,01 3,24 3,13 3,13 3,07 3,05 2,22 2,99 2,97 2,82 - - Libějovice 2002 2,52 3,41 2,96 4,01 2,59 3,74 2,51 3,87 2,75 3,90 - - Staňkov 2002 2,60 3,15 3,46 3,79 3,52 3,99 3,03 3,75 3,15 3,79 - - Vysoká 2002 2,36 2,32 2,59 2,47 2,41 2,31 2,59 2,47 2,58 2,66 - - v t.ha -1 za rok 2002 2,93 3,35 3,27 3,53 3,19 3,52 2,99 3,51 3,20 3,53 - - v OJ.ha -1 za r. 2002 3,51 4,02 3,93 4,24 3,83 4,22 3,59 4,21 3,84 4,23 - - v t.ha -1 2001+2002 2,99 3,44 3,29 3,67 3,25 3,66 3,08 3,63 3,23 3,62 4,06 4,25 v OJ.ha -1 2001+2002 3,58 4,12 3,95 4,41 3,90 4,39 3,70 4,36 3,88 4,34 4,87 5,09 BVO výnosy hrachu - sláma Tabulka 19 Hrách-sláma - BVO Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Lípa 2001 2,57 4,36 3,64 4,33 3,72 3,44 4,91 5,25 3,42 5,14 4,28 6,01 Svitavy 2001 3,06 3,18 3,45 3,33 3,29 3,13 3,85 3,53 3,33 3,29 3,13 3,61 Kr. Údolí - - - - - - - - - - - - v t.ha -1 za rok 2001 2,82 3,77 3,55 3,83 3,51 3,29 4,38 4,39 3,38 4,22 3,71 4,81 v OJ.ha -1 za r. 2001 0,84 1,13 1,06 1,15 1,05 0,99 1,31 1,32 1,01 1,26 1,11 1,44 Jaroměřice 2002 3,46 3,96 3,44 3,24 3,28 3,56 3,11 3,43 3,29 3,56 - - Chrastava 2002 1,71 2,62 2,01 2,53 1,97 2,36 2,00 2,59 1,94 2,28 - - Horaţďovice 2002 3,63 3,18 3,11 3,07 2,92 3,32 3,23 3,99 4,57 5,39 - - Libějovice 2002 2,25 2,89 2,46 3,45 2,48 3,37 2,35 3,72 2,68 4,18 - - Staňkov 2002 2,02 2,40 2,57 2,88 2,70 3,00 2,27 2,79 2,32 2,88 - - Vysoká 2002 1,61 1,50 1,78 1,83 3,11 2,06 2,06 2,06 1,83 1,94 - - v t.ha -1 za rok 2002 2,45 2,76 2,56 2,83 2,74 2,95 2,50 3,10 2,77 3,37 - - v OJ.ha -1 za r. 2002 0,73 0,83 0,77 0,85 0,82 0,88 0,75 0,93 0,83 1,01 - - v t.ha -1 2001+2002 2,54 3,01 2,81 3,08 2,93 3,03 2,97 3,42 2,92 3,58 4,06 4,25 v OJ.ha -1 2001+2002 0,76 0,90 0,84 0,92 0,88 0,91 0,89 1,03 0,88 1,07 1,22 1,27 V Krásném Údolí byl porost sklizen na zeleno, protoţe nedozrál 22
ŘVO výnosy řepky ozimé - zrno Tabulka 20 Řepka oz.-zrno- ŘVO Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Věrovany 2002 1,67 1,88 1,88 1,98 1,9 2,02 1,6 1,73 1,69 1,87 Ţatec 2002 1,88 3,00 2,22 2,98 2,51 2,97 1,98 2,65 2,27 2,85 v t.ha -1 za rok 2002 1,78 2,44 2,05 2,48 2,21 2,50 1,79 2,19 1,98 2,36 v OJ.ha -1 za r. 2002 3,55 4,88 4,10 4,96 4,41 4,99 3,58 4,38 3,96 4,72 Lednice 2003 - - - - - - - - - - Pusté Jak. 2003 - - - - - - - - - - Uh. Ostroh 2003 - - - - - - - - - - v t.ha -1 za rok 2003 - - - - - - - - - - v OJ.ha -1 za r. 2003 - - - - - - - - - - v t.ha -1 za rok 2002 1,78 2,44 2,05 2,48 2,21 2,50 1,79 2,19 1,98 2,36 v OJ.ha -1 za r. 2002 3,55 4,88 4,10 4,96 4,41 4,99 3,58 4,38 3,96 4,72 Lednice, Pusté Jakartice a Uherský Ostroh přechodový rok, řepka ze sledu vypuštěna ŘVO výnosy řepky ozimé - sláma Tabulka 21 Řepka sláma - ŘVO Kombinace hnojení stanice + rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Věrovany 2002 9,20 9,40 9,30 10,70 9,00 10,00 8,80 9,60 10,90 11,20 Ţatec 2002 3,89 7,97 6,90 8,44 7,40 8,15 5,87 6,69 5,70 5,30 v t.ha -1 za rok 2002 6,55 8,69 8,10 9,57 8,20 9,08 7,34 8,15 8,30 8,25 v OJ.ha -1 za r. 2002 0,65 0,87 0,81 0,96 0,82 0,91 0,73 0,81 0,83 0,83 Lednice 2003 - - - - - - - - - - Pusté Jak. 2003 - - - - - - - - - - Uh. Ostroh 2003 - - - - - - - - - - v t.ha -1 za rok 2003 - - - - - - - - - - v OJ.ha -1 za r. 2003 - - - - - - - - - - v t.ha -1 za rok 2002 6,55 8,69 8,10 9,57 8,20 9,08 7,34 8,15 8,30 8,25 v OJ.ha -1 za r. 2002 0,65 0,87 0,81 0,96 0,82 0,91 0,73 0,81 0,83 0,83 Lednice, Pusté Jakartice a Uherský Ostroh přechodový rok, řepka ze sledu vypuštěna 23