Přehled zpráv Manaţer Economie: Bez propouštění bychom spadli do obrovské ztráty... 9 30.9.2013 ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika obr Vyplatí se vydávat kvalitní noviny?... 10 30.9.2013 ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře Dobrovolným hasičům chybí podpora... 18 30.9.2013 Haló noviny ~ str. 02 ~ Z domova (cik) Rusko a USA ve světle krize v Sýrii... 19 30.9.2013 natoaktual.cz ~ str. 00 ~ natoaktual.cz / Analýzy a komentáře natoaktual.cz Některé průzkumy vypadají podezřele... 21 30.9.2013 Respekt ~ str. 44 ~ Rozhovor ONDŘEJ KUNDRA Jeden den v ţivotě 1440 minut... 26 30.9.2013 Respekt ~ str. 73 ~ Hanka Sládková Volte si kohokoliv, ale hlavně volte (Stisk )... 27 29.9.2013 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ 1440 minut... 28 29.9.2013 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ Hanka Sládková Hladina světového oceánu vzroste do roku 2100 o 26-82 centimetrů... 29 27.9.2013 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle Volba rektora Univerzity Karlovy... 36 27.9.2013 ČT 24 ~ str. 01 ~ 20:05 Hyde Park Univerzita Karlova pojmenovala na počest Václava Havla svou magisterskou specializaci... 56 27.9.2013 finance.cz ~ str. 00 ~ Univerzita Karlova Se Zemanem míříme k absolutní monarchii... 56 27.9.2013 Hospodářské noviny ~ str. 09 ~ Rozhovor Petr Honzejk Kuřáci se nové vlády bát nemusí, Česko bude dál komínem Evropy... 59 27.9.2013 podnikatel.cz ~ str. 00 ~ Zdeněk Vesecký Plné znění zpráv 1
Nový univerzitní obor: Staňte se učencem Václava Havla... 62 26.9.2013 ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí jh Německá povolební nejistota... 63 26.9.2013 Literární noviny ~ str. 02 ~ Komentáře Petr ŠAFAŘÍK Jak se z důstojníků StB stali umělci... 63 26.9.2013 Literární noviny ~ str. 22 ~ Historie Petr BEDNAŘÍK Cesta do hlubin mediálních stereotypů... 66 26.9.2013 mediainfo.cz ~ str. 00 ~ Komentáře Mgr. Ivana Hejhalová, Ph.D. Znalost médií můţe přihrát dobré místo... 67 26.9.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Příloha - absolventi Barbora Špulková Kdo jsou současní volební lídři v kraji? Deník zjišťoval kde bydlí a čím jezdí... 68 25.9.2013 denik.cz ~ str. 00 ~ Moravskoslezský kraj Investiční aktivita firem je stále nízká... 71 25.9.2013 Finanční management ~ str. 46 ~ Trhy & ekonomika PETR GAPKO České umění skla malý, ale významný krok pro značku ČR... 73 25.9.2013 markething.cz ~ str. 00 ~ Komunikace Markéta Hrabánková Měsíc v personáliích... 75 25.9.2013 OBCHOD & FINANCE ~ str. 08 ~ Měsíc v kostce / Personálie Redakce Politická deziluze: 13 okamţiků, které dovedly českou demokracii k vyčerpanosti... 76 24.9.2013 ihned.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz Martina Součková Nová soutěţ Fénix ocení firemní publikace papírové, online i mobilní... 77 24.9.2013 mediar.cz ~ str. 00 ~ Články Ondřej Aust Kníţete vítaly fanynky jako rockovou hvězdu... 77 24.9.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Kraj Liberecký Jan Šebelka Politická deziluze: 13 okamţiků, které dovedly českou demokracii k vyčerpanosti... 79 24.9.2013 moderniobec.ihned.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz Martina Součková Volební triumf Merkelové... 80 23.9.2013 ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře Plné znění zpráv 2
Lidé a podniky... 86 23.9.2013 Euro ~ str. 16 ~ Monitor lidé a podniky personálie... 88 23.9.2013 Marketing & Media ~ str. 30 ~ Lidé Ţivot bez velkého amerického klacku... 89 21.9.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 07 ~ Kavárna KRYŠTOF KOZÁK Kdo jsou současní volební lídři v kraji?... 91 20.9.2013 Bruntálský a krnovský deník ~ str. 04 ~ Zpravodajství / krimi MICHAL ŠPAŇÁR... 93 20.9.2013 FP-finanční poradce ~ str. 05 ~ názory a personálie PRO RUSKO NEBUDEME NIKDY STRATEGICKÝM PARTNEREM, ALE ONO JÍM MŮŢE BÝT PRO NÁS... 94 20.9.2013 TRADE NEWS ~ str. 22 ~ Rusko - Rozhovor VĚRA VORTELOVÁ Barroso slíbil, ţe EU zatlačí na Kanadu kvůli vízům pro Čechy... 95 19.9.2013 ct24.cz ~ str. 00 ~ Svět ČT24 Írán prý nikdy nebude vyrábět jaderné zbraně... 96 19.9.2013 ČRo Plus ~ str. 03 ~ 17:10 Den podle Pestrá směs kandidátů: hejtman, exministři, olympijský vítěz i televizní komentátor...... 99 19.9.2013 Domaţlický deník ~ str. 04 ~ Region (alt,mv) Krize v ODS povolala do boje zastupitele... 102 19.9.2013 Hospodářské noviny ~ str. 05 ~ Česko KATEŘINA SURMANOVÁ Předvolební nuda?... 103 19.9.2013 Literární noviny ~ str. 09 ~ Zahraničí Petr ŠAFAŘÍK Pestrá směs kandidátů: hejtman, exministři, olympijský vítěz i televizní komentátor...... 105 19.9.2013 Tachovský deník ~ str. 04 ~ Region (alt,mv) o dvacet let později... 108 19.9.2013 Tvar ~ str. 06 ~ Esej Aleš Debeljak I. Rešerše úspěchů české privatizace a kapitalismu... 110 18.9.2013 blisty.cz ~ str. 00 ~ Petr Vavruška Plné znění zpráv 3
Začíná 4. ročník projektu České rady dětí a mládeţe s názvem Kecejme do toho... 115 18.9.2013 ČRo Plus ~ str. 04 ~ 17:10 Den podle V Libereckém kraji budou voliči poslance vybírat z 18 kandidátek... 118 18.9.2013 tydenvlk.cz ~ str. 00 ~ Externí příspěvky čtk Taip! Odjet na Erasmus do Litvy byl risk, který zatím vychází... 121 17.9.2013 blog.ihned.cz ~ str. 00 ~ stefankova.blog.ihned.cz Aneta Štefánková Stanislav Štech: Univerzita Karlova musí vzbuzovat úctu, ale přitahovat i mladé... 122 17.9.2013 ceskapozice.cz ~ str. 00 ~ Věda a vzdělávání Martin Rychlík Podávání kandidátek pro předčasné volby... 128 17.9.2013 Prima ~ str. 06 ~ 18:55 Zprávy FTV Prima Drtivé vítězství CSU v Bavorsku... 129 16.9.2013 ČT 24 ~ str. 08 ~ 22:00 Události, komentáře Starat se o zákazníky na síti se vyplatí. Vodafone na to má speciální tým lidí... 132 16.9.2013 Hospodářské noviny ~ str. 03 ~ Příloha - Spokojení zákazníci Zuzana Keményová Putinovo kázání lidu Ameriky... 134 16.9.2013 Hospodářské noviny ~ str. 08 ~ Názory Michael Romancov Video: Dohoda o Sýrii: Co to bude znamenat pro vaše investice?... 135 16.9.2013 kurzy.cz ~ str. 00 ~ Investice PES DO DOMU, BŮH DO DOMU... 135 16.9.2013 Ona DNES ~ str. 04 ~ Fejeton markéta fialová Proč je tak těţké PŘESTAT KOUŘIT... 136 16.9.2013 Ona DNES ~ str. 32 ~ Téma jana syslová František Korbel novým právním expertem a 22. partnerem advokátní kanceláře Havel, Holásek Partners... 139 16.9.2013 personalista.com ~ str. 00 ~ lidé a podniky personalista.com Co se uţ nevrátí... 140 16.9.2013 Respekt ~ str. 35 ~ Okem Ekonoma Ondřej Schneider Poprvé v centru výbuchu. Místo stropu je díra... 141 14.9.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Praha Vítězslav Bureš Plné znění zpráv 4
Náš jazyk v době rychlosti a tlachání... 142 14.9.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 12 ~ Sobotní rozhvor Svět krizi ustál i díky dalšímu zadluţování... 146 13.9.2013 Hospodářské noviny ~ str. 12 ~ Rozhovor Petr Fischer, Julie Hrstková zindex: Politická kontrola a korupční potenciál veřejných podniků... 148 13.9.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Tiskové zprávy Tisková zpráva Veřejné firmy rostou rychleji neţ průměr... 149 12.9.2013 E15 ~ str. 06 ~ Byznys Jaroslav Bukovský Veřejné firmy rostou rychleji neţ HDP... 150 12.9.2013 Lidové noviny ~ str. 16 ~ Peníze & Byznys - Téma čtk Státní podniky? Dojná kráva pro zájmové skupiny, tuší vědci... 150 12.9.2013 tyden.cz ~ str. 00 ~ Česko Jiří Zatloukal 80 tisíc rodin v ČR kaţdodenně pečuje o své stárnoucí nesoběstačné členy... 151 11.9.2013 ČRo Plus ~ str. 04 ~ 17:10 Den podle Ustupuje americký prezident od plánů na vojenský útok v Sýrii?... 154 11.9.2013 ČRo Radioţurnál ~ str. 02 ~ 12:08 Ozvěny dne - publicistika Rozpočet 2014... 157 11.9.2013 ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře Veřejné firmy rostou rychleji neţ HDP, jsou ale náchylnější ke korupci... 162 11.9.2013 e15.cz ~ str. 00 ~ Domácí ekonomika Veřejné firmy rostou rychleji neţ HDP, mají ale slabší kontrolu... 163 11.9.2013 finance.cz ~ str. 00 ~ Financninoviny.cz Studie: Veřejné firmy rostou rychleji neţ HDP, mají ale slabší kontrolu... 164 11.9.2013 finance.cz ~ str. 00 ~ Patria.cz Veřejné firmy rostou rychleji neţ HDP. Mají ale slabší kontrolu... 164 11.9.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor nem, čtk Úspory z jiného úhlu pohledu... 165 11.9.2013 PRO-ENERGY ~ str. 66 ~ Ekologie - hospodárnost Jan Fischer Plné znění zpráv 5
Někdy se bojíme ZBYTEČNĚ... 166 11.9.2013 Ţena a ţivot ~ str. 38 ~ Speciál restart DENISA PROŠKOVÁ Duel Stropnických ve volbách: Syn Matěj nesouhlasí s angaţmá otce u Babiše... 168 10.9.2013 blesk.cz ~ str. 00 ~ Politika Sýrie údajně přijala ruský návrh, aby dala své chemické zbraně pod mezinárodní kontrolu... 169 10.9.2013 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle O vlas... 173 10.9.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 10 ~ Názory Michael Romancov Praporečník... 174 7.9.2013 Haló noviny ~ str. 05 ~ Názory-polemika Zbyšek KUPSKÝ Občané pro Budějovice promluví do boje o sněmovnu... 175 7.9.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politici voličům obcaneprobudejovice.cz Ekonomové nad nápadem o nové státní bance kroutí hlavou. A naznačují moţný průšvih... 175 7.9.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Zprávy Jiří Hroník Putinovo petrohradské divadlo... 177 6.9.2013 Hospodářské noviny ~ str. 10 ~ Názory Michael Romancov Nepodepsaná kampaň ODS na Twitteru? Mohla by se obrátit proti straně... 178 6.9.2013 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Zprávy z domova ČTK, Marie Valentová Občané pro Budějovice promluví do boje o sněmovnu... 179 6.9.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politici voličům obcaneprobudejovice.cz Kdyţ ekonom zkoumá chudobu... 180 6.9.2013 Víkend HN ~ str. 06 ~ Rozhovor TEREZA HROMÁDKOVÁ DĚTI NA PRÁŠKÁCH... 183 5.9.2013 Týdeník Květy ~ str. 14 ~ Téma DAVID KALCŮ Zásah proti Sýrii?... 186 4.9.2013 ČT 24 ~ str. 07 ~ 22:00 Události, komentáře Volby v Praze: bitva obviněných, poraţených a kontroverzních?... 189 4.9.2013 denik.cz ~ str. 00 ~ Praha Plné znění zpráv 6
Ulice po výbuchu oţila, ale za zdí jsou vraky a suť... 191 4.9.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Praha Kateřina Frouzová Divadelní ulice je od exploze poprvé otevřená... 192 4.9.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 04 ~ Z domova (frk) Týdeník potřeboval fotku útočících Romů. Tak si je vyrobil z Číňanů... 192 4.9.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 04 ~ Z domova (idnes.cz, ebe) Volby v Praze: bitva obviněných, poraţených a kontroverzních?... 193 4.9.2013 Praţský deník ~ str. 01 ~ Titulní strana JAKUB KRUPKA Mohl by americký prezident jít do akce proti Sýrii ještě předtím, neţ uzavře konzultace s kongresmany?... 194 3.9.2013 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 12:08 Ozvěny dne - publicistika 100 názorů: Koho volit, komu nevěřit... 196 3.9.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 06 ~ Volby Praţská Divadelní ulice se čtyři měsíce po výbuchu plynu otevřela... 205 3.9.2013 praha.idnes.cz ~ str. 00 ~ Praha / Praha - zprávy MF DNES, Kateřina Frouzová Brazilia: soft power mocnost a jej geopoliticky vplyv... 206 3.9.2013 ustavmezinarodnichvztahu.cz ~ str. 00 ~ Samuel Bozek Novinám chyběl snímek agresivního Roma, tak ho vyrobily z Číňana... 209 3.9.2013 zpravy.idnes.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domácí idnes.cz, Anna Barochová Izrael se přihlásil k raketám, které zachytily ruské radary nad Středomořím. Šlo prý o cvičení s USA... 210 3.9.2013 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ evropa ČRo Studie: Značkové úvěrové firmy jsou leckdy férovější neţ banky... 211 2.9.2013 Bankovnictví (newsletter) ~ str. 02 ~ Banky Ilja Racek chce oslovovat diváky kvalitou inscenací... 212 2.9.2013 Domaţlický deník ~ str. 06 ~ Region PETR DVOŘÁK SLEVOMAT... 213 2.9.2013 Euro ~ str. 17 ~ Monitor Studie: Značkové úvěrové firmy jsou leckdy férovější neţ banky... 214 2.9.2013 FP news (newsletter) ~ str. 03 ~ Banky Plné znění zpráv 7
Ilja Racek chce oslovovat diváky kvalitou inscenací... 214 2.9.2013 Klatovský deník ~ str. 06 ~ Region PETR DVOŘÁK První kroky ke vzniku mezinárodního kybernetického bezpečnostního reţimu... 216 2.9.2013 natoaktual.cz ~ str. 00 ~ natoaktual.cz / Analýzy a komentáře natoaktual.cz Gazdík (STAN): Chci zvýšit zájem mladých lidí o komunální politiku... 218 2.9.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politici voličům STAN EKONOM: Běţte studovat do ciziny, radí zájemcům o ekonomii pedagog ze Stanfordu Kastl... 9 1.9.2013 byznys.ihned.cz ~ str. 00 ~ byznys.ihned.cz Eva Hníková EKONOM: Běţte studovat do ciziny, radí zájemcům o ekonomii pedagog ze Stanfordu Kastl... 10 1.9.2013 ihned.cz ~ str. 00 ~ byznys.ihned.cz Eva Hníková Aktivní účast v politice je nejen právem, ale i povinností, hlásají studenti... 18 1.9.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor mp Plné znění zpráv 8
Plné znění zpráv Manaţer Economie: Bez propouštění bychom spadli do obrovské ztráty 30.9.2013 ct24.cz str. 00 Ekonomika obr Praha Vydavatelství Economia, do jehoţ portfolia patří například Hospodářské noviny a týdeník Respekt, čeká vlna propouštění. Svá místa opustí aţ 17 procent zaměstnanců. Mediální dům zaměřující se na ekonomické a odborné tituly se tak podle slov manaţerů snaţí zvýšit svoji efektivitu. "Bez této redukce by se vydavatelství v letošním a hlavně příštím roce propadlo do obrovské ztráty," řekl v rozhovoru pro Události, komentáře ředitel redakcí vydavatelství Economia Vladimír Piskáček. Kromě Economie čeká propouštění také internetovou společnost Centrum Holdings, která provozuje třeba server Aktuálně.cz a nyní se do vydavatelské skupiny začleňuje. Obě firmy patřící českému finančníkovi Zdeňku Bakalovi by do konce roku mělo opustit zhruba sto lidí, údajně budou mít nárok aţ na šestiměsíční odstupné. Jakých titulů a redakcí se organizační změna dotkne, vydavatelství zatím neinformovalo. Má se však jednat o redakční části i administrativu. Představenstvo také provedlo změny v manaţerských funkcích, mimo jiné skončil šéfredaktor Hospodářských novin Petr Šabata. "Bez této redukce by se vydavatelství v letošním a hlavně příštím roce propadlo do obrovské ztráty, protoţe náklady jsou prostě velké a příjmy i kvůli situaci, která na trhu panuje nejsou takové, jaké bychom si představovali," prohlásil ředitel redakcí Vladimír Piskáček v Událostech, komentářích. Dodal, ţe cílem redukce počtu zaměstnanců není zvýšit zisk, ale zachránit firmu jako takovou. "Není to o tom, ţe by menší mnoţství lidí dělalo stejné mnoţství práce. Je to o tom, ţe menší mnoţství lidí bude svoji práci dělat jinak," řekl Piskáček uţ dříve Českému rozhlasu. Přeţijí tištěná média? Jak upozornil šéfredaktor serveru Médiář.cz Ondřej Aust, Economia generovala v minulých letech zisky v řádu desítek aţ stovek milionů, teď ale vydělávat přestala. "Doba se změnila a ta instituce na to nedostatečně rychle reaguje. Ale to není jen problém Economie," domnívá se Aust. Podle sociologa médií z Fakulty sociálních věd UK v Praze Tomáše Trampoty ukazuje poslední vývoj na krizi tištěných médií. Trampota v této souvislosti poukázal na skutečnost, ţe Hospodářské noviny patří co do prodaného nákladu k nejslabším deníkovým titulům v Česku. A kvůli svému svému ekonomickému zaměření a celkové profilaci můţou jen těţko najít na tuzemském trhu nové čtenáře. Pro tištěná média je navíc čím dál těţší uţivit se poskytováním kvalitního seriózního obsahu. "Co se týče kvalitní deníkové ţurnalistiky, pokud nebude dotována sesterskými projekty z internetové oblasti, tak nemá moţnost přeţít," obává se Trampota. Economia se podle dřívějších prohlášení chce zaměřit na klíčové tituly Hospodářské noviny, Ekonom, Respekt a zpravodajský server ihned.cz. Mezi její tištěná média patří rovněţ společenský měsíčník Bel Mondo a odborné tituly jako Marketing & Media, Bankovnictví, Business Spotlight, Finanční Management, HR Management, Logistika, Moderní obec, Moderní řízení, Odpady, Právní rádce, Stavitel či Technik. Internetová společnost Centrum Holdings provozuje portály jako Aktuálně.cz, Centrum.cz či Atlas.cz. K obsahovým webům dále patří Ţena.cz, Bleskově.cz nebo Deník Insider. URL http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/244228-manazer-economie-bez-propousteni-bychom-spadlido-obrovske-ztraty/ Plné znění zpráv 9
Vyplatí se vydávat kvalitní noviny? 30.9.2013 ČT 24 str. 01 22:00 Události, komentáře Martin VESELOVSKÝ, moderátor Vydavatelství Economia oznámilo úmysl propustit zhruba 17 % zaměstnanců. Mediální dům vydávající zejména byznysové, technické a ekonomické tituly se tak snaţí zvýšit svoji efektivitu. Jeho situace nastoluje otázku, zda jsou lidé v Česku vůbec ochotni platit za zprávy. A za jak kvalitní zprávy. A jestli je pro česká vydavatelství schůdnější orientovat se na life style nebo vsadit na seriózní obsah. Takové je i první téma Událostí, komentářů. Dobrý večer. Ve studiu je ředitel redakcí vydavatelství Economia Vladimír Piskáček. Dobrý večer, pane řediteli. Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Proč hodlá vydavatelství Economia propustit do konce roku téměř 100 lidí? Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia No, vydavatelství Economia se musí stejně jako ostatní hráči na trhu přizpůsobit situaci, která na něm panuje. Martin VESELOVSKÝ, moderátor A to je jaká situace teď, kdyţ jsme v druhé polovině roku 2013? Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Tak ten problém je širší, nevznikl v druhé polovině roku 2014. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Já vím, ale vy jste přistoupili k tomu propuštění v druhé polovině 2013. Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia /Souzvuk hlasů/ řeší v různé době. Tak ten problém se dá popsat třeba trošku s nadsázkou tak, ţe tady máte na trhu, řekněme, státní média jako je Česká televize a pak máte... Martin VESELOVSKÝ, moderátor To bych se dovolil ohradit, to jsou veřejnoprávní média. Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Pardon, to mi uteklo, veřejnoprávní média jako je Česká televize, pak máte soukromá média. Veřejnoprávní média dostávají, například Česká televize, přes 6 miliard korun z peněz poplatníků, my dostáváme nula korun, to znamená, my musíme asi senzitivněji a moţná ostřeji reagovat na to, co se na trhu v současné době děje. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Chápu, jenom kdyţ jsem se díval na první polovinu roku 2013 a viděl jsem, ţe vydavatelství Economia, případně jeho majitel investovali do toho nového kancelářského domu a do novinářského open space v praţském Karlíně zhruba 100 milionů korun, tak řekněme to byla špatná investice, nebo se tam novináři uţ nevejdou, tak je potřeba část z nich propustit? Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Plné znění zpráv 10
Ne, já bych řekl, ţe to byla klíčová investice, protoţe vydavatelství Economia, jak jistě víte, vydává řadu Deník, vydává řadu online titulů, vydává řadu týdeníků a dosud tyto entity působily dost separovaně a bylo to znát i na jejich kvalitě, obsahu a i jiné produkci, řekněme, obchodní. Investice do toho newsroomu, kdy v tom dobrém slova smyslu vznikla továrna, která bude produkovat jak inovativní tituly, tak ty stávající třeba v inovované podobě, je opravdu klíčová, to znamená není to investice do domu, ale je to investice do budoucí existence do budoucích produktů. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Vy jste pouţil, pane řediteli, ten termín továrna, proč v té továrně těch téměř 100 lidí mělo místo ještě na jaře nebo na začátku léta, ale teď uţ ne? Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia No tak například i kvůli tomu, ţe vydavatelství Economia získalo významný online Aktuálně, respektive Centrum Holdings, tak se nyní řeší řada nebo se nyní nabízí řada interakcí, která dřív nebyla moţná, to znamená, nyní je moţné zefektivnit výrobu a mimo jiné proto se přistoupilo i k tomuhle tomu propouštění. Martin VESELOVSKÝ, moderátor To znamená, ţe na jaře vydavatelství Economia ještě nevědělo, ţe bude mít mezi sebou zbytných téměř 100 lidí? Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Tak nevím, jestli to jaře vědělo nebo nevědělo, já jsem tam v tu dobu nebyl, ale kaţdopádně... Martin VESELOVSKÝ, moderátor Teď ho zastupujete. Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia... kaţdopádně teď to ví a aby udrţelo svoji existenci na trhu a svou budoucnost, tak bohuţel k tomu musí přistoupit. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Chápu to správně, pane řediteli, ţe váš majitel má pocit nebo vedení vašeho vydavatelství má pocit, ţe byste mohli vydělávat více neţ teď vyděláváte? Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia My nevyděláváme. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Vy jste čistě ztrátové vydavatelství? Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Upřímně řečeno, já tady nebudu zveřejňovat interní čísla, ale co mohu říct, je, ţe bez této redukce by se vydavatelství v letošním a hlavně v příštím roce propadlo do obrovské ztráty, protoţe prostě ty náklady jsou výrazné a příjmy i kvůli situaci, která na trhu panuje, nejsou takové, jaké bysme si představovali, to znamená, není to o tom, jestli by majitel nebo management chtěl víc vydělávat nebo chtěl mít větší bonusy, je to o tom zachránit tu entitu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Plné znění zpráv 11
To znamená vydavatelství Economia dělí od, řekněme, pádu do nebytí necelých 100 lidí a to, jestli tam u vás budou zaměstnáni nebo ne? Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Tak to je, myslím, taková generalizace, které bych se asi nedopustil, není to pravda. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Vy jste se jí dopustil teď před malou chvílí. Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Není to pravda, ţe to dělí od pádu, ale je to první krok v rámci velmi široké restrukturalizace v rámci velmi široké změny procesů, kdy uţ tam opravdu nebudou existovat jednotlivé separované redakce, které produkují jednotlivý separovaný obsah, ale to workflow bude širší, tím pádem i vyšší efektivitě nám to umoţní levněji vyrábět lepší věci. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Kolik vydáváte titulů? Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Jeţíš, to po mě chcete moc z hlavy, ale je jich hodně, teda je to řada... Martin VESELOVSKÝ, moderátor Jeţíš, vy jste, pane Piskáčku, ředitel obsahu Economie, to zas tak není moc. Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia To je pravda, je to řada, je to řada odborných, řekněme, /nesrozumitelné/ periodik, o nichţ se diskutuje, v jaké podobě budou dále existovat. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Já vím, víte, proč se na to ptám? Ptám se na to, ţe kdyţ říkáte, ţe nebudou jednotlivé separované, řekněme, týmy nebo redakce, bude jeden velký tým, který bude dělat třeba 15 různých titulů? Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Nebude jeden velký tým, který bude dělat 15 různých titulů, je tam jeden velký tým, který se bude věnovat klíčovým titulů, jako jsou Hospodářské noviny, jako je Deník Aktuálně, jako je ihned a jako je Econom, pokud bych měl zmínit ty klíčové. Ty se navzájem doplňují, ne ţe by si konkurovaly, ale rozvíjejí tu svoji podstatu, to znamená, ten tým bude pracovat samozřejmě se specifiky i se specifickými redaktory pro jednotlivá, nezruší se úplně všechno, ale lépe se dá vyuţít potenciál lidí, kteří tam jsou pro, řekněme, obsluhu většího mnoţstí kanálů. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Kdyţ jste říkal, ţe bude pokračovat restrukturalizace celého vydavatelství, tak co to znamená? Ţe bufete dále propouštět? Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Na to neumím odpovědět. Spíš bych řekl, ţe poté, co skončí, řekněme, ta první fáze restrukturalizace, chcete-li... Plné znění zpráv 12
Martin VESELOVSKÝ, moderátor A pardon, první fáze je to oznámené propuštění necelých 100 lidí? Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Řekněme řádově sta lidí, já přesně nevím na jednotlivé kusy lidí, tak poté z mého pohledu skončí ta nepříjemná pro ty lidi, ale i pro nás doba a my se budeme soustředit na tu druhou a to je velice rychlé inovace a velice rychlé, řekněme, velice rychlý vstup nebo opětovný nástup do segmentů, kde by jednotlivé tituly vydavatelství měly být. Oni tam jsou, ale myslím si, ţe by měly mít všechny silnější pozici a to je druhá fáze té, řekněme, integrace nebo restrukturalizace, to je oslovení opětné, řekněme, širší masy čtenářů v těch daných oblastech, v těch daných segmentech. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Vy to, pane řediteli, říkáte tak, jako kdyby to takhle šlo udělat. Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia No tak pokud se o to nepokusíme, tak to nepůjde udělat vůbec. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Kdy druhá fáze je, ţe chcete mít větší čtenost. Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Ne nutně. Druhá fáze je, ţe chceme, aby naše tituly všechny napříč, byly víc respektované jak mezi zadavateli, to znamená inzerenty, tak mezi čtenáři. A upřímně řečeno, dovedu si představit, ţe pro Hospodářské noviny najdeme úplně nové skupiny lidí, které, kteří by je třeba četli, kteří by je třeba měli rádi, ale třeba vlastně ani nevědí, jaký obsah produkují. Martin VESELOVSKÝ, moderátor A v čem je teď nebo v čem vy teď vidíte problém obsahu, který produkuje vydavatelství Economia? Je neúspěšný, má malé renomé? Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Nemá malé renomé. Martin VESELOVSKÝ, moderátor To jste říkal, ţe chcete, aby mělo větší renomé. Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Samozřejmě. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Tak má teď jaké renomé? Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia No já myslím, ţe má ve své oblasti velmi dobré renomé, ale to neznamená, ţe bysme měli zůstat na současném stavu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Plné znění zpráv 13
Tak vy jste kvůli něčemu se rozhodli, ţe 100 lidí nepotřebujete. Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Vy se pořád točíte na těch 100 lidech. Jako je to za prvé velice nepříjemné dělat takovouhle redukci, redukci lidí, ale na druhé straně pokud je to jeden z prvků, který vám říkají buďto vydavatelství nepřeţije, anebo to vydavatelství za určitých podmínek má moţnost existovat, tak holt to musíte udělat. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Jakým způsobem tedy chcete docílit toho, aby vaše tituly, vaše periodika měly, řekněme, větší čtenost a samozřejmě i větší přízeň u inzerentů? Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Základ, to tady máte někdo na titulku, kdo zaplatí noviny, základ ţurnalistiky od pradávna po dnešní dobu je, ţe máte nějakou informaci, která je komoditou a která má hodnotu. Pokud vy nabídnete adekvátní informaci, to znamená adekvátní hodnotu recipientovi, který ji chce získávat, tak můţete realizovat výnos. Pokud vy se netrefujete, to znamená buď nemáte ty adekvátní informace, nebo nezasahujete ty správné čtenáře, ty správné odběratele té informace, potom ten výnos nemáte. A my, co musíme udělat, je, tu hodnotu, kterou umíme generovat, to znamená najít tu informaci, vytřídit ji, musíme ji umět správně dodat tomu čtenáři. To teď ne dobře umíme. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Já vím, ţe se vám to nebude líbit, ţe se pořád točím kolem té stovky lidí... Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Moc se mi to nelíbí, no. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Chápu, ale přesto, co to je za lidi? Neptám se na jména, počkejte, pane řediteli, já se neptám na jména. Zajímá mě, která jsou vlastně slabá místa, které divize jsou ty... Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Vydavatelství Economia není členěná na divize. Martin VESELOVSKÝ, moderátor To byl řečnický obrat. Která jsou slabá místa, ze kterých propouštíte lidi? Jsou to, řekněme, ty, kterou jsou spojeny s novými technologiemi, se sociálními médii? Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Ne, je to tak, ţe v průběhu léta zespoda, to znamená ne od ţádných poradců, ale od šéfredaktorů jednotlivých titulů vznikla analýza, která definovala v kaţdém jednom titulu, v kaţdé jedné části redakce, kde je moţné vytvořit úsporu, aniţ bychom ohrozili hodnotu, kterou snad děláme. Tato analýza postupně udělala nějaký seznam, který vlastně říká tito lidé, kteří odejdou za podmínek budoucího fungování, budoucího zacílení produktu takovým a takovým směrem, tak tyto lidi my můţeme postrádat. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Jenom abyste, pane řediteli, pochopil, proč se na to ptám. Vy zde samozřejmě zastupujete soukromý podnik, máte plné právo na to, vést ho jakýmkoli způsobem, to není předmětem našeho rozhovoru. Předmětem našeho Plné znění zpráv 14
rozhovoru je otázka, jestli v Česku je vůbec prostor nebo vůle zaplatit noviny nebo, řekněme, webové prostory, které budou přinášet informace. Na to se vlastně v podstatě celou dobu ptám. Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Já jsem přesvědčený o tom, ţe ano a můţe to fungovat tak, ţe ti nositelé té informace, ti, kdo ji zjišťují, budou malé specializované webové portály, které vznikají v Česku a mají svou omezenou klientelu, která je dokáţe velice dobře uţivit a oni jim přinášejí hodnotu, a pokud stejnou hodnotu buď v masé, anebo v případě vydavatelství Economia spíš, řekněme, vyšším příjmovým a vyšší vzdělaným skupinám přináší informace, řekněme, velká instituce, tak pokud bude dodávat tu hodnotu, to, co potřebují, tak já jsem přesvědčen o tom, ţe v kombinaci printus s webem mají moţnost se uţivit. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Můţe to fungovat, kdyţ to, o čem mluvíte, kdyţ ten obsah bude vytvářet menší nebo relativně malé mnoţství lidí, kdyţ třeba část, lidí, kteří se daným odbornostem věnovali, teď odejde? Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Já jsem přesvědčený o tom, ţe ano, protoţe vy sám to víte, ţe obsahem jsme zavaleni od rána aţ do večera jak z nových technologií, tak z těch starých někteří z nás, a pokud já dobře určím, kdo je příjemcem, řekněme, mého produktu, mých novin, a vyberu mu, protoţe to je moje úloha, ať uţ na tom webu nebo v tom papíru relevantní informace, který si myslím, ţe očekává, tak v takovém případě ten člověk bude ještě víc šťastný neţ dřív, ţe mu dokáţu vytřídit z té změti to, co on potřebuje a já jsem přesvědčen, ţe on to zaplatí. Koneckonců děje se to i v současné době. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Dobře, kdyţ na závěr zůstanu u jednoho z vašich titulů, který je pravděpodobně asi nejviditelnější, Hospodářské noviny, tak to, ţe průměrný náklad je někde pod 40 tisíci, je pro vás v kontextu toho, ţe ostatní deníky, jako je například Právo, Deník nebo Mladá fronta, dosahují šestimístných cifer, to je pro vás v pořádku, je to pozice, která by měla zůstat? Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Ano, já netvrdím, ţe je to pozice, kterou by měla zůstat, protoţe veškeré deníky na celém světě, nenapadá mě jediný, který by šel proti proudu, sniţují velikost svých prodejů, ale pro mě není konkurencí, respektive já se na trhu nepotkávám s Deníkem, pokud zmiňujete Deník, nebo s Mladou frontou DNES, já bych se na trhu v případě Hospodářských novin měl potkávat s odbornými ekonomickými tituly, coţ se v současné době ne zcela daří, ale ten prostor, abych vyprofiloval ten deník tak, aby přinášel informace sice výrazně menší skupiny, ale zase pro inzerenty a další daleko zajímavější, tady je na tom trhu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Pane řediteli, díky za rozhovor. Dobrý večer, na shledanou. Vladimír PISKÁČEK, ředitel redakcí vydavatelství Economia Díky, na shledanou. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Naším dalším hostem je sociolog médií Tomáš Trampota. Dobrý večer. Tomáš TRAMPOTA, sociolog médií, FSV UK Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Plné znění zpráv 15
Pane Trampoto, Erik Best dnes na svém webu píše, ţe jsme svědky toho, jak Zdeněk Bakala, majitel vydavatelství Economie, nejen, pomalu stahuje svůj byznys z Česka, a dává to do souvislosti s tím, o čem jsem se tady s panem ředitelem Piskáčkem bavil. Souhlasíte s ním? Tomáš TRAMPOTA, sociolog médií, FSV UK Ono je to samozřejmě velice těţké soudit, do jaké míry jde o staţení a staţení určitých prostředků z Economie. To teprve uvidíme. Nicméně samozřejmě ten aktuální vývoj ukazuje ten trend, který se dal uţ delší dobu očekávat, to znamená, a který vidíme, to znamená v podstatě krizi tištěných médií. Jak zaznělo, tak v podstatě ta vlajková loď Economie deník Hospodářské noviny patří z hlediska prodaného nákladu k těm v podstatě nejslabším a on v podstatě ani nemá příliš kam jít právě tou sociodemografickou profilací a také v podstatě tím ekonomickým zaměřením. Tam jsou ty mantinely celkem jasné. A tady je zjevné, ţe ta ekonomická logika vede celkem k drastickým krokům v rámci vydavatelství. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Ve studiu vítám také šéfredaktora serveru Mediář.cz Ondřeje Austa. Ondřeji, dobrý večer. Ondřej AUST, šéfredaktor, Mediář.cz Dobrý večer, děkuju za pozvání do nových kulis. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Není zač. Má z vašeho pohledu vydavatelství Economia nějaký problém, který by mělo řešit? Ondřej AUST, šéfredaktor, Mediář.cz Určitě o něm mluvil pan Piskáček, Vladimír Piskáček tady před chvílí, to znamená ten problém je hlavně ekonomický. To znamená ta firma přestala vydělávat, ačkoli generoval poměrně zajímavé zisky, pokus se nemýlím, tak dokonce v řádu nejen 10 milionů, ale i sta milionů v minulých letech zisku, to znamená, ţe tady jde o to, ţe nějak zkorodoval ten hlavní byznys. To znamená, ţe ten plán vlastně a ta restrukturalizace a cesta k tomu, aby ti lidé, kteří tam zůstanou, lhostejno kolik jich bude, pracovali efektivně a aby dělali takový produkt, který přinese peníze, je, myslím, zcela legitimní a zcela správná. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Ano, to tak trochu vypadá, podle toho, co říkáte, Ondřeji, jako kdyby vydavatelství Economia bylo plné, promiňte ten termín, flákajících se lidí, kteří dělají něco, co nikdo nečte? Ondřej AUST, šéfredaktor, Mediář.cz Doba se změnila. Ta instituce na to jenom nedostatečně rychle reaguje a tu nedostatečnou reakci tady vidíme několik let a není to jenom problém Economie. Kdyţ budu mluvit s dovolením o svém případě, tak já produkuji zpravodajství, které je one man show. Dělám to v podstatě s nulovými náklady a to zpravodajství je, řekněme, na trhu ţivotaschopné do velké míry, samozřejmě to financování není pouze z reklamy, jak bylo dosud zvykem v mediální branţi většinou, ale musíte nacházet další věci, z kterých dokáţete dostat peníze v našem... Martin VESELOVSKÝ, moderátor To by mělo platit i pro něco řádově větší jako je vydavatelství Economia? Ondřej AUST, šéfredaktor, Mediář.cz Ano, já si myslím, ţe je to zcela obdobně, akorát v trochu jiné míře lze dělat i ve větší míře. Já jenom doplním, v případě Economie se tak děje. Například v odborném obsahu. To znamená, ţe tam jsou různé placené konference, semináře a tak dále. To znamená není problém to dělat vlastně jenom ve větší míře a stejně efektivně. Pak si myslím, ţe to musí jít. Plné znění zpráv 16
Martin VESELOVSKÝ, moderátor Pane Trampoto, vy jste říkal, ţe minimálně Hospodářské noviny jsou prostě v určitém bodě, kdy je vůbec pro ně vzhledem k té sociodemografickému zaměření obtíţné někam dál postupovat. Ale přesto z vašeho pohledu, je moţné v Česku na tom relativně malém trhu stavět na kvalitním, dobře odpracovaném obsahu, anebo je jediná moţnost, jak mít víc čtenářů a být sympatičtější pro inzerenty, jít, řekněme, někam k life stylu? Tomáš TRAMPOTA, sociolog médií, FSV UK Samozřejmě pořád doufáme, ţe to moţné je, nicméně je to čím dál těţší pro tištěná média. My vidíme, ţe samozřejmě ten odklon k digitálním, respektive novým médiím je celkem výrazný. Také je to ta akvizice ekonomie a vůbec ten přesun do těch digitálních aktivit je zcela zjevný. Já mám obavu, ţe opravdu v té oblasti segmentu tištěných deníků uţ ta situace lepší nebude, protoţe kdyţ se zeptáme na to, co nám vlastně tištěné deníky poskytují, jaká je vůbec ta jejich distinktivní výhoda, tak přijdeme na velice málo moţností. Oni se postupně za posledních 5 let tištěné deníky zbavily té své důleţité výhody v podstatě poskytovat analytické hlubší materiály a to s tím, ţe nám přinesou, jak je tomu na Západě, v západní Evropě, přinesou třeba 40, 50 tištěných stran a my si vybereme, co si pročteme do hloubky. To samozřejmě z hlediska velikosti českého trhu a také ekonomického potenciálu není moţné. Takţe já mám obavu, ţe co se týče kvalitní deníkové ţurnalistiky, tak pokud nebude dotována těmi sesterskými projekty z oblasti online, tak v podstatě nemá příliš moţnost přeţít. Martin VESELOVSKÝ, moderátor No a pak ještě jedna otázka. Jak velkou moţnost, Ondřeji, podle vašeho názoru skýtá to, ţe by, řekněme, ty sesterské divize například od Hospodářských novin jako je server ihned.cz byly třeba kompletně zpoplatněny, prostě ţe by tu platební zeď měly téměř na začátku? Ondřej AUST, šéfredaktor, Mediář.cz Proč ne. Tam ta moţnost, ţe by ihned vedle Aktuálně, které můţe zůstat i mainstreamovým serverem, mainstreamovým médiem byl zcela zpoplatněn a poskytoval vyloţeně ekonomické informace, informace třeba pro podnikání, pak si myslím, ţe pokud bude kvalitně dělán, tak je to v pořádku. Já bych se ještě s dovolením vrátil... Martin VESELOVSKÝ, moderátor Ale pardon, ale fungovalo by to? Protoţe i taková věc se dělá pro to, aby vydělávala. Ondřej AUST, šéfredaktor, Mediář.cz Ano, ale pak to musí být skutečně dobře zaměřeno a není potřeba dělat iks věcí. Automobilka vám také neprodukuje pečivo, jo, to znamená, ţe pokud se ekonomický server čistě zaměří na ty informace, které budou exkluzivní, které budou kvalitně zpracované, nebudou v nich chyby, a dejme tomu přidá k nim ještě nějaký servis, který podnikatelé skutečně vyuţijí, nemyslím si, proč by v řádu stokorun, v řádu tisícikorun nemohl jednotlivý odběratel nebo konzument za to zaplatit. Martin VESELOVSKÝ, moderátor No dobře, a proč to téměř, vyjma například serveru motejlek, nikdo nedělá v Česku? Ondřej AUST, šéfredaktor, Mediář.cz Protoţe jedině motejlek zatím poskytuje ty relevantní informace, za které jsou lidi ochotni tady platit. A stejně tak, pokud jsme se bavili tady o novinách, tak bych s i tedy ještě dovolil do té otázky vstoupit a krátce říct, ţe stejně asi znáte, jak vypadají noviny dnes, ale tam jsou obrovské plochy potištěné zbytečně roztaţenými informacemi, zbytečnými informacemi, které jsou přelité z agentur, které nejsou nijak zpracované a nemají ţádnou přidanou hodnotu. Pokud dnešní noviny budou vycházet klidně na čtyřech listech, tak potom na nich Plné znění zpráv 17
dostanete třeba to, co najdete na internetu, můţe to být několik málo článků, ale které vám vlastně dají mnohem víc neţ třeba listy o několika sešitech, jaké dnes vychází. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Ještě jedna otázka, pane Trampoto. Ono kdyţ vás oba s Ondřejem Austem poslouchám, tak to vypadá, jako kdyby tady bylo uţ poněkolikáté v historii, minimálně v historii internetu to varování, ţe printy, tedy tištěné noviny jsou v podstatě těsně před smrtí. Tak to vidíte? Tomáš TRAMPOTA, sociolog médií, FSV UK Z mého pohledu, co se týče, tam samozřejmě záleţí na té frekvenci vydávání těch jednotlivých printů nebo printových médií. Co se týče deníkové produkce, tak tam si myslím, ţe opravdu před smrtí jsou. V podstatě určitým ukazatelem jsou jednak výdaje inzertní nebo reklamní výdaje do jednotlivých segmentů a tam je vidět, ţe opravdu zatímco nová média, digitál roste, tak tisky jdou výrazně dolů. A stejně tak prodané náklady a čtenosti. Takţe tam opravdu si myslím, ţe ta nebo alespoň tyto nosiče informací jsou před smrtí a je to také díky tomu, ţe internet je vlastně prvním komunikačním prostředím,které bylo schopno pojmout veškeré předchozí komunikační formy, to znamená veškerá předchozí média, veškeré tradiční média. A to je vlastně první situace, která kdy při vývoji mediálních technologií nastala. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Pánové, oběma díky za komentáře, hezký večer, na shledanou. Ondřej AUST, šéfredaktor, Mediář.cz Děkuji. Tomáš TRAMPOTA, sociolog médií, FSV UK Hezký večer. Dobrovolným hasičům chybí podpora 30.9.2013 Haló noviny str. 02 Z domova (cik) O úloze a potíţích dobrovolných hasičů, o prevenci, ale i o jaderných nebezpečích či chemických zbraních. O tom a mnohém dalším byl osmý ročník odborné konference Moravské hasičské jednoty»dobrovolný hasič 2013«, jeţ se v sobotu uskutečnila v Brně.»V poslední době, pokud se mluví v hlavních sdělovacích prostředcích, tak se mluví především o hasičích z povolání, ale my víme, ţe plno zásahů se bez dobrovolných neobejde,«předestřel hlavní téma odborný garant konference Rudolf Valášek. Proti roku 2008 se totiţ čtyřikrát zvýšil počet jednotek dobrovolných hasičů, kteří k mimořádným událostem vyjeli. Důleţitá je prevence Dobrovolným hasičům ale, na rozdíl od těch profesionálních, chybí podpora, i kdyţ ji nemají pro svoji činnost příliš dobře - kvůli působení posledních pravicových vlád - nastavenou.»jsou problémy s financováním jednotek i celkově s úhradou nákladů, a tedy, potaţmo i s financováním a modernizací zásahové techniky,«připomněl Valášek a doplnil, ţe mnohdy do toho mluví lidé, kteří tomu příliš nerozumí.»většinou je lépe předcházet škodlivým důsledkům negativních tendencí, neţ následně řešit jejich důsledky,«poznamenal Jaromír Novák z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého Olomouc.»Problém dneška ale spočívá v tom, zda toto předcházení je vůbec moţné, či zda k tomu je rozum, cit i vůle řídicích struktur a lidí vůbec,«dodal. Plné znění zpráv 18
To potvrdil i Josef Vaněk z Klubu civilní ochrany Brno, který je součástí Svazu civilní ochrany České republiky. Jeho klub se snaţí vzdělávat v této oblasti širokou veřejnost, především děti, pro něţ pořádá různé akce.»je mi z toho smutno. Dříve měla civilní obrana v kaţdém okresním městě své zastoupení, dneska v celém Jihomoravském kraji je jediný klub civilní ochrany (dříve obrana, pozn. red.) v Brně,«připomněl Vaněk s tím, ţe nikdo do těchto prospěšných aktivit dneska nechce dávat peníze. Konference se zúčastnila i ředitelka oblastního spolku Českého červeného kříţe Brno-město Ivana Holásková. Představila Panel, který se snaţí zajišťovat efektivní působení nestátních neziskových organizací při řešení následků mimořádných událostí. Členové Panelu například zajišťují jídlo pro hasiče při velkých poţárech, či organizovali sbírky při nedávných povodních. Došlo i na Fukušimu Pestrost konference podtrhl další přednášející, Japonec Takashi Hosoda z FSV UK. Účastníci se zájmem vyslechli jeho příspěvek k neštěstí v jaderné elektrárně Fukušimě. Hosoda popsal, jak se tamější hasiči vyrovnávali s následky katastrofy. Velkému zájmu se těšila i přednáška o fungování hasičských sborů v sousedním Rakousku. Otakar Míka z VUT SCH Brno pak přispěl i informacemi o chemických zbraních. Přítomní hasiči se mohli dozvědět o jejich účincích. Vysvětlil, jak je moţné se s nimi případně vyrovnat, či jaké jsou moţnosti jejich detekce. Je dobré být připraven Průběh celé konference přesně nastínil prezident Moravské hasičské jednoty Zdeněk Milan.»Pro letošek jsme zvolili i témata, která se tak často v České republice neodehrávají. K takovýmto haváriím a nepředvídatelným událostem můţe klidně dojít, a tady zazněly uţitečné informace, které nám mohou pomoci v tom, jak se zachovat, kdyby k tomu náhodou došlo,«uvedl Milan s tím, ţe na tomto semináři hasiči slyšeli věci, které by se jinde jen tak nedozvěděli.»chtěl bych poděkovat za vaši náročnou práci. Prakticky všude, kdyţ se něco stane, jsou tam první hasiči. Přál bych vám, aby průšvihů, u nichţ musíte zasahovat, bylo co nejméně,«řekl přítomným hasičům poslanec Evropského parlamentu Jaromír Kohlíček (KSČM), pod jehoţ záštitou se akce konala. Rusko a USA ve světle krize v Sýrii 30.9.2013 natoaktual.cz str. 00 natoaktual.cz / Analýzy a komentáře natoaktual.cz Mnohasetletá zkušenost s dějinami mezinárodních vztahů nás učí, ţe pokud v systému existují dva hráči (alespoň přibliţně) podobně mocensky disponovaní, pak jejich vzájemné vztahy jsou vţdy komplikované a provázené řadou krizových momentů. Od rozpadu SSSR lze mezi Washingtonem a Moskvou identifikovat okamţiky/události, kdy byly vzájemné vztahy v zásadě dobré nabízí se například Obamova nabídka k "resetu" (2009), nebo podpis smlouvy START v Praze (2010), ale i příklady přesně opačné rozšiřování NATO na východ (1999, 2004, 2008), zásah NATO proti srbsko-černohorské Jugoslávii (1999), válka v Iráku (2003) nebo válka mezi Ruskem a Gruzií (2008). Jakkoli shora učiněný výčet není úplný, je evidentní, jaký typ vzájemné interakce převaţoval. Pokud neexistuje silný společný zájem, nebo ještě "lépe" společná hrozba/nepřítel, tak s čestnou výjimkou EU (kde však minimálním společným zájmem jsou mír a prosperita, coţ rozhodně není málo) neexistují aktéři, kteří by se měli trvale, či alespoň dlouhodobě, rádi. V případě USA a Ruska se takovou speciální událostí stal boj proti terorismu, ale poměrně silné porozumění po útocích z 11. 9. 2001 navzdory trvající hrozbě jiţ vyprchalo, respektive tuto hrozbu ani jedna strana nepovaţuje za tak silnou, aby jí to nutilo upravovat své chování v jiných oblastech. Plné znění zpráv 19
Vyjdeme-li z předpokladu, ţe vztahy mezi členy mezinárodního společenství mohou mít tři moţné podoby: kooperaci konkurenci konfrontaci, pak lze říci, ţe pro rusko-americké vztahy je přirozená konkurence občasnou konfrontací s výjimečnou kooperací. Jiţ dva roky trvající občanská válka v Sýrii je událostí, která se nevyhnutelně musela stát předmětem intenzivního zájmu jak ve Washingtonu, tak v Moskvě, a tím pádem i příleţitostí k měření sil. Zároveň se zdá, ţe se situace vyvíjí jinak, neţ tomu bylo v předchozích případech v Afghánistánu, Iráku nebo Libyi. Je tomu opravdu tak? Vzhledem k tomu, ţe se jedná o dosud neuzavřenou kapitolu, je nanejvýš problematické pokoušet se o formulování obecného závěru, ale s přihlédnutím k tomu, co je známo, se o syrské krizi a jejímu vlivu na rusko-americké vztahy dá říci především toto: Poprvé od rozpadu SSSR je Rusko v pozici, kdy do nějakého problému můţe nejenom mluvit protoţe to mohlo skrze svou stálou účast v RB OSN vţdy ale má i reálnou moţnosti situaci ovlivňovat. Zároveň poprvé od rozpadu SSSR stojí v čele USA prezident, který si sám svázal ruce natolik pevně, ţe navzdory nesrovnatelně větším kapacitám "tahá" za kratší konec pomyslného provazu. USA i Rusko jsou díky nastavení svých politických systémů silně personifikovány a tak není překvapení, ţe jejich soupeření o další směřování syrského konfliktu je interpretováno jako souboj mezi Obamou a Putinem. Ponechme stranou Baracka Obamu, jeţ za svou politiku vůči Sýrii byl, je a bude kritizován zleva i zprava, neboť jeho kritici se mohou svobodně vyjadřovat a argumenty pro i proti jsou snadno dostupné. Daleko zajímavější obraz můţeme získat, pokud se podíváme na jeho ruského konkurenta. Rusko je od počátku 21. století nerozlučně spojeno s Putinem, a to do té míry, ţe jeho obdivovatelé oprášili a na veřejnosti opět s úspěchem začali pouţívat slogan: "Říkáme Putin, myslíme Rusko, říkáme Rusko, myslíme Putin!", jenţ byl v dobách SSSR vymezen pro definování vztahu mezi komunistickou stranu a Leninem. Po celou jeho éru se Rusko, s jiţ zmíněnou výjimkou po 11. září, stavělo konkurenčně/konfrontačně ke všem důleţitým americkým aktivitám ve světě a nikdy nic nezmohlo. Připomeňme, ţe obě Obamovy/americké aktivity s kooperačním potenciálem vznikly v době, kdy prezidentem byl Medveděv. Sýrie však na rozdíl od Afghánistánu, Iráku či Libye (byť tam hlavním iniciátorem zásahu nebyly USA, ale Británie a Francie) představuje jiný případ, respektive terén. Nejenom v rámci skupiny států, kde USA/Západ v posledních letech zasahovaly, ale na celém světě se (s výjimkou značné části bývalého postsovětského prostoru) jedná o jediné místo, kde Rusko můţe samostatně a nezávisle jednat. Jeho vstupní branou do Sýrie je námořní základna v Tartúsu, která prochází rozsáhlou modernizací. Aţ dosud se takové výhodě těšily jen USA, jejich světová dominance historicky vznikla na základě kombinace tří vzájemně se podporujících faktorů: nedotknutelnost vlastního území mimořádně silná ekonomika schopnost dálkového silového působení (power projection) díky největšímu a nejmodernějšímu námořnictvu a letectvu. Kdyby mělo dojít k fyzické konfrontaci, tak by se velice rychle ukázalo, ţe ruské kapacity jsou řádově menší neţ americké, ale protoţe takový scénář je krajně nepravděpodobný, Rusko se poprvé a dost moţná naposledy ocitlo v situaci, kdy je na místě ukotveno silněji neţ USA. USA jsou nejenom nejsilnější fyzickou mocností současného světa, ale zároveň normativním aktérem, jehoţ aktivity jsou, nebo být měly být svázány s aktivní podporou demokracie, lidských práv, atd. Ani v jednom ze států, kde USA/Západ v posledních letech zasáhly a kde proti vůli významných členů mezinárodního společenství došlo k tzv. "regime change", se ţádnou funkční demokracii vybudovat nepodařilo (a asi to ani nebylo moţné). Tento zjevný neúspěch pak výrazně posiluje pozici Ruska (nebo Číny), neboť jejich normativní pozice stojí na jediném argumentu svrchovaná rovnost členů mezinárodního společenství a nevměšování se do vnitřních záleţitostí. Z historického hlediska je to paradox, protoţe svrchovaná rovnost je původně americký ideál, jehoţ celosvětovou akceptaci o niţ se zasadila OSN - umoţnil jen Stalinův souhlas vykoupený americkým souhlasem s nevměšováním se do vnitřních záleţitostí. V Sýrii (přinejmenším zatím) neexistuje sjednocená opozice a její jednotlivé sloţky mají takové "kvality", ţe nalezení alespoň minimálně schopného (proto)demokratického aktéra se jeví být zhola nemoţné. Putin, jemuţ nelze upřít značnou politickou/diplomatickou obratnost, se rozhodl svých výhod a amerických problémů vyuţít. Z pozice hostitele určujícího program se pokusil summit ekonomické platformy G-20 v Sankt Petěrburku změnit na "plebiscit" mocných o Sýrii. Podoben kancléři Metternichovi, jenţ se díky roli hostitele konference vítězů nad Napoleonem stal opticky důleţitějším, neţ jaký byl reálný přínos Rakouska, se v kulisách Konstantinovského paláce pokusil o "převrat" a neuspěl. Jeho další krok byl do jisté míry ještě obratnější. 11. Plné znění zpráv 20