Lávové sklo porézní materiál Vyšší vzdušnost substrátů vzdušnost Drahé Tropické rostliny, sukulenty (kaktusy, )
Směs převážně jílových minerálů Vysoké sorpční schopnosti Obsahuje Mg Doplněk různých substrátů, alkalické působení
Usazené horniny Velikost zrn pod 2 μm (50 %) Vysoké sorpční schopnosti Doplněk substrátů, různé využití
Amorfní vulkanické sklo (hlinitokřemičitany) Při tavení (850 900 o C) expanduje Poutá vodu, lehký (100 g/l), drahý Alternativa polystyren (může vyplavat na povrch substrátu)
(Mg,Fe,Al) 3 (Al,Si) 4 O 10 (OH) 2 4(H 2 O) Hydratované magmatické minerály Hydroponie, nosič živin, podobný perlitu Z latiny vermiculus - červíček Jiné využití - teraristika
Vzniká tavením jílů Substrát pro kořenové čistírny Hydroponie Zelené střechy
Vzniká tavením čediče Lisuje se do pěstebních bloků Vyšší ph, někdy neutralizace HNO 3 Může dráždit pokožku (tenká vlákna)
Pískové kultury určení projevu nedostatků živin
Úrodná vrstva půdy Levná Nebezpečí plevelů, chorob a škůdců V současné době se do substrátů používá zřídka
Sedimentovaná hornina (CaCO 3, MgCO 3, ) Mleté vápence Dolomitické vápence Dolomity Úprava ph
Většinou vícesložková Cererit, Hydrocomplex granulované Kristalon, PGmix krystalické, dobře rozpustné Pomalu působící hnojiva SRF (Slow Release Fertilisers) CRF (Controlled Release Fertilisers)
- Odpadní produkt fermentace Zdroj živin a stabilní organické hmoty - Neseparovaný digestát (1) - Separovaný digestát (2) - Fugát (3) 2 3 2 3
Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami Variabilita plodin Volba stanoviště Komplikuje volbu systému hnojení
1 2 3 Organická hnojiva 3 tratě 1. Přímé hnojení organickými hnojivy Košťálová zelenina, Plodová zelenina, pór, celer, bramory 2. Následné působení organických hnojiv Listová zelenina, kořenová zelenina, česnek, cibule 3. Nejsou náročné na živiny z organických hnojiv Luskoviny, (cibule, česnek, mrkev)
Organická hnojiva Využitelná všechna Ideální komposty, vermikomposty (50 l 1055 Kč), hnůj Opatrně s přihnojováním Komposty Hnůj
Minerální hnojiva Vápnění Plodina Vztah k přímému vápnění X plodová zelenina, brambory - kořenová z., kombinace s org. hnoj. - košťálová zelenina - jeteloviny, luskoviny, řepa Optimální ph Cibule, mrkev, pór, květák, brukev, řepa 6,5 7,5 Křen, špenát, celer, ředkvička 6,0 7,5 Okurky 6,0 7,2 Zelí, kapusta, tykev, petržel, česnek 6,0 7,0 Reveň 5,5 7,5 Rajčata, salát, chřest, papriky 5,5 7,0 Ředkev, tuřín 5,5 7,5
Minerální hnojiva P, K, Ca, Mg, S N Podle půdních vlastností vyšší dávky (K) Agrochemické zkoušení půd (AZP) Podzim Jaro - NPK Podle odběrů rostlinami odběrové normativy
Minerální hnojiva Dusík Vyšší využitelnost na úrodných stanovištích Vyšší návrat v rostlinných zbytcích (brokolice 180 kg N/ha) Korekce dávky N Stanoviště Předplodina Organická hnojiva - stájová, komposty, nať, chrást, zelené hnojení x sláma přidat N Doplňkové rozbory půdy a rostlin Vizuální hodnocení precizní hospodaření
Minerální hnojiva Dusík Základní hnojení (60 100 % dávky N) Před založením porostu Amonná a organická forma Většinou u jařin Přihnojení (0 40 % dávky N) Během vegetace Nitrátová forma U jařin i přezimujících zelenin
Minerální hnojiva Fosfor Humátový efekt
Minerální hnojiva Draslík KCl Draselné soli, Kamex, Kainit - + levné Plodiny citlivé na chlór brambory, cibuloviny, plodová zel. (víno, tabák, chmel) K 2 SO 4 - Síran draselný Hořčík Plodiny náročné na hořčík košťálová zelenina plodová zelenina, listová zelenina Aplikace spolu s vápněním Hořečnatá hnojiva
Hnojení konkrétních skupin zelenin
Košťálová zelenina Nejnáročnější na živiny (N, K, Ca) Odběr až 200 kg N a K/ha S růstem rovnoměrně stoupá odběr živin Délka vegetační doby Vliv odrůdy Velké množství posklizňových zbytků
Košťálová zelenina Organické hnojení přímé Hnojení N Základní Dusíkaté vápno - 3 týdny před založením porostu Přihnojení Ledek amonný s vápencem Molybden 4 kg molybdenanu sodného/ha - Mo - Mo -Mo
odběr živin (kg/ha) 350 300 250 200 150 100 Nárůst biomasy hlávkové kapusty a odběr živin nárůst biomasy odběr N odběr P odběr K odběr Ca Ca K N výnos č. hm. (t/ha) 45 30 15 50 0 VI. VII. VIII. IX. X. měsíc vegetace P
300 Nárůst biomasy květáku a odběr živin výnos č. hm. (t/ha) odběr živin (kg/ha) 250 200 150 100 nárůst biomasy odběr K odběr N odběr P odběr Ca K N 40 20 50 0 2 3 4 5 6 7 dekáda po výsadbě P Ca
Plodová zelenina 1. Trať Teplomilná Středně náročná na živiny Nesnáší chlór a zasolení Vyšší nároky na P a K - P Draslík vliv na plody, hrozba konkurence s Ca
Plodová zelenina Průběh potřeby živin - rajče
Plodová zelenina Hnojení dusíkem K x Ca Opatrně se základním hnojením hrozba menší násady květů Rozbory půdy Přihnojení LV, LAV podle porostu - Ca - Ca
Kořenová zelenina 2. trať (kromě celeru, řepy, tuřínu, vodnice 1.) Rozdíly ve vegetační době Vyšší odběr živin tuřín, vodnice, mrkev Nižší odběr živin petržel, ředkvička První polovina vegetace listy, druhá kořen Nároky nejdříve NPK, poté Ca
odběr živin Kořenová zelenina Průběh potřeby živin čas
Kořenová zelenina Hnojení dusíkem Základní hnojení! Přihnojení do prvních 3 týdnů po vzejití Řepa, celer hnojení bórem - B - B
Listová zelenina 2. trať Krátká vegetační doba Nároky na dobrou zásobu živin v půdě Menší nároky na hnojení Dusičnany v listech Hnojení N jen základní
Cibulová zelenina 1. (pór) 3. (cibule) trať Náročnější cibule, pór, pažitka Méně náročný česnek N, K, S (síran amonný) Hnojení N zpravidla jen základní Citlivé na chlór Pažitka víceletá, přihnojení NPK
Lusková zelenina 3. trať Nenáročná na dusík Hlízkové bakterie Náročnější na Fe, Mo, B, Co Inokulace osiva Dobrá osvojovací schopnost P Vyšší odběr P, K, Ca? hnojení N
Vytrvalá zelenina Reveň, křen, chřest 10+ let Příprava pozemku ph 6,5, hnůj, superfosfát, draselná sůl Přihnojování N, P, K, hnůj, kompost Náročné na K, reveň i na N a Ca Dobrá osvojovací schopnost
Mimosezónní pěstování Často vyšší kvalita Nebezpečí nitrátů, zasolení, chorob, škůdců Substráty výsevní x pěstební Lehké zeminy Rašelinové substráty Hydroponie Rychlejší procesy v substrátu mineralizace Přihnojování roztoky LV, LAV; DAM, Ca-N sol, N-P Kristalon
Výnos t/ha N P K Ca Mg Kapusta hlávková 30 7,1 1,1 7,5 2,5 0,5 Kapusta růžičková 6 30,0 4,0 30,0 20,0 1,5 Kedluben 20 5,0 1,0 5,4 3,2 0,6 Květák 50 4,0 0,7 4,8 0,7 0,3 Zelí bílé 70 3,4 0,6 3,8 2,8 0,3 Brokolice 35 5,6 1,2 6,6 4,3 0,8 Okurka 40 1,7 0,6 2,2 1,8 0,3 Rajče/Paprika 40/25 2,7 0,8/0,4 3,0 2,3 0,3 Tykev 100 1,1 0,4 1,3 2,0 0,2 Celer 35 6,0 1,1 8,3 2,8 0,4 Petržel 25 2,2 0,4 4,0 1,0 0,4 Mrkev 50 3,3 0,4 4,1 2,1 1,2 Ředkvička 10 5,0 0,4 4,6 2,0 0,4 Špenát 15 5,0 0,9 3,3 1,8 0,5 Salát 20 2,3 0,5 3,5 1,4 0,2
Plodina Výnos t/ha N P K Ca Mg Cibule 40 3,0 0,6 3,3 1,7 0,2 Česnek 10 2,8 0,5 4,6 1,7 0,3 Pór 30 2,8 0,5 4,8 1,7 0,3 Fazol 8 9,2 1,1 6,0 6,5 1,0 Hrách 9 8,0 1,1 6,6 4,3 1,0