EVROPSKÉ ZDRAVOTNICKÉ INFORMAČNÍ A CLEARINGOVÉ CENTRUM NECHTĚNÉ DÍTĚ NEBO BUDOUCNOST?

EVROPSKÉ ZDRAVOTNICKÉ INFORMAČNÍ A CLEARINGOVÉ CENTRUM NECHTĚNÉ DÍTĚ NEBO BUDOUCNOST? Jiří Kofránek, Jozef Kubinyi Anotace Autoři popisují návrh projektu na vytvoření evropského informačního a clearingového centra, které by mohlo významně pomoci pro zjednodušení a urychlení vzájemného přeúčtování nákladů zas poskytnutou zdravotní péči mezi státy EU. Poskytovalo by informační podporu v oblasti sledování nákladů zdravotní péče a sledování její kvality na celém území EU, umožňovalo by porovnávat strukturu spotřeby a cen léků jako podkladů pro koordinaci lékové politiky v zemích EU, poskytovalo by prostředí pro bezpečný elektronický přenos citlivých zdravotnických dat a poskytovalo by certifikační služby pro zdravotnické profesionály. Zdá se, že tento mezinárodní projekt, původně navržený v České republice začne bez její účasti. Klíčová slova Evropská unie, evropská spolupráce, interoperabilita dat, čipové karty certifikační služby, zdravotní pojišťovny, přeshraniční spolupráce 1. Úvod Jedním z hlavních přínosů Evropské unie pro členské státy je zjednodušení volného pohybu osob stejně jako volného pohybu služeb. V oblasti zdravotnictví se to týká zejména mobility pacientů a zdravotnických profesionálů. Podle současně platných pravidel, je povinností každé země EU poskytnout akutní zdravotní péči občanům jiného členského státu za stejných podmínek jako občanovi vlastního státu. Teprve následně jsou obvykle náklady této péče přeúčtovány příslušné zdravotní pojišťovně pacienta z jiného státu. V oblastí přeúčtování nákladu za poskytnutou zdravotní péči v rámci EU se v současné době využívají národní centra, kdy vlastní přeúčtování je pomalé a nevyužívá se nejmodernějších informačních technologií. Zejména se zavedením evropského průkazu zdravotního pojištění bude ale nezbytností "přeúčtovací a informační centrum" na

90 J. Kofránek, J. Kubinyi Členský stát 1 Zdravotnické zařízení Zdravotnické zařízení Zdravotnické zařízení Zdravotní pojišťovna Zdravotní pojišťovna Zdravotní pojišťovna 3 4 Zdravotní pojišťovna Zdravotní pojišťovna Zdravotní pojišťovna 2 1 Zdravotnické zařízení Zdravotnické zařízení Zdravotnické zařízení Členský stát 2 Obr. 1 Současný stav. Poskytovatelé zdravotní péče posílají informace různým pojišťovnám, jednotlivé pojišťovny posílají informace různým poskytovatelům zdravotní péče. Jednotlivé zdravotní pojišťovny v různých členských zemích si posílají navzájem informace. V případě, že byla poskytnuta péče pojištěnci z jiného členského státu, poskytovatel zdravotní péče posílá informace o provedené péči své smluvní zdravotní pojišťovně (1), která potvrzuje a reviduje informace o poskytnuté péči (2), zdravotní pojišťovna posílá data ke odsouhlasení pojišťovně do jiného členského státu (3) a po potvrzení (4) je mezi oběma pojišťovnami provedena platba (5). Platba za poskytnutou zdravotní péči poskytovateli zdravotní péče za ošetření cizího pojištěnce je provedena příslušnou smluvní pojišťovnou. Od tohoto obecného modelu mohou existovat různé odchylky (např. platby mezi různými státy probíhají přes příslušná centra mezistátních úhrad, platby za zdravotní péči mezi některými členskými státy jsou upraveny mezistátními dohodami apod.). evropské úrovni vytvořit. Toto centrum by mohlo také zajišťovat interoperabilitu pro přenos zdravotnických dat mezi jednotlivými zdravotnickými systémy národních států EU (včetně možnosti uplatnění elektronických receptů). Další nezbytnou funkcionalitou, kterou je zapotřebí na evropské úrovni vytvořit je sběr příslušných zdravotnických informací pro mezinárodní porovnání (benchmarking), který v současné době není řešen.

Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum nechtěné dítě 91 Obr. 2 Vize. Komunikace mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami v každém členském státě bude probíhat přes příslušné rozhraní (interface) národního referenčního centra. Bude vytvořeno komunikační propojení příslušných národních center. Způsob, jakým budou komunikovat příslušná národní centra se pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče, formát předávaných dat, datová rozhraní apod. bude v národní kompetenci. Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum bude řešit automatizovaný převod formátu dat z jednoho národního prostředí do druhého, což urychlí mezistátní přeúčtovávání nákladů. V případě poskytnutí akutní zdravotní péče pojištěnci v jiném členském státě EU, poskytovatel zdravotní péče ověří pojistný vztah pojištěnce v domovské zdravotní pojišťovně (1).Zjistí přidělenou zdravotní pojišťovnu, které bude posílat účet. Informace o poskytnuté péči (účet za poskytnutou péči) jsou v jednotném národním formátu poslána do národního referenčního centra, které je po ověření syntaktické správnosti přepošle do přidělené pojišťovny (2). Přidělená pojišťovna účet validuje, ocení a reviduje (3). Pojišťovna poté předá uznaný účet k odsouhlasení domovské pojišťovně (4). Domovská pojišťovna dostane uznaný účet ve formátu svého národního rozhraní, převod dat z jednoho národního datového formátu do druhého zajistí Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum. Po odsouhlasení účtu domovská pojišťovna převezme finanční závazek. Úhrada finančního závazku bude realizována přes Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum. Podle okolností (daných smluvními vztahy) bude platba doručena buď příslušnému poskytovateli zdravotní péče (5) nebo příslušné pojišťovně (6), která provedla úhradu poskytovateli (7).

92 J. Kofránek, J. Kubinyi Obr 3 Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum (EZICC) může sloužit jako nástroj pro bezpečný přenos a uchovávání citlivých zdravotnických dat v datových skladech tím, že poskytne prostředí pro oddělení a opětovné propojení identifikačních a datových částí zdravotnické dokumentace oprávněným osobám. Informace se stává citlivou tehdy, pokud jsou informace o zdravotním stavu bezprostředně spojeny s identifikátorem osoby (ať již přímo, nebo prostřednictvím nějakého jednoznačného identifikátoru např. číslem sociálního pojištění). Pokud ale identifikátor osoby vhodným způsobem od zdravotnických dat "odstřihneme" a obě informace od sebe oddělíme, pak vlastní obsah lékařské dokumentace, který již není propojen s identifikátorem pacienta, přestává být přísně chráněnou informací o osobních datech. V nejrůznějších datových skladech (které nejsou součástí EZICC) budou skladována zdravotnická data, oddělená od svých hlaviček s identifikátorem pacienta. Jejich propojení bude uloženo v propojovací tabulce, která bude přístupná pouze přes příslušný portál Národního referenčního centra (národního portálu EZICC). Po autentikaci přístupu zdravotnického pracovníka či pacienta (tj. ověření zda má k dané dokumentaci přístup) se z chráněné propojovací tabulky zpřístupní příslušné klíče k dokumentům uložených v databázi, a dokumentace pacienta se na počítači propojí. Propojení mezi jednotlivými národními portály EZICC může zajistit též bezpečnost a interoperabilitu přesouvaných zdravotnických dat (např. automatický převod formátů elektronických receptů z jedné země do druhé).

Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum nechtěné dítě 93 2. Český návrh evropského projektu Na konferenci ministrů zdravotnictví na Konferenci ministrů zdravotnictví, která se konala v Praze 1. 4. dubna 2004 byla z české strany (ve spolupráci ministerstva zdravotnictví a Univerzitou Karlovou) deklarována iniciativa na vytvoření Evropského zdravotnického informačního a clearingového centra, kde byla přijata se značným ohlasem dostala se dokonce do oficiálního komuniké, které ministři zdravotnictví podepsali. Tato idea byla následně projednávána na dalších evropských mezinárodních setkáních. Během krátké doby vznikl návrh pilotního projektu (1) a několik států již projevilo vůli zapojit se do jeho realizace. Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum bude využívat nejmodernější informační a komunikační technologie a bude se zabývat zejména (obr. 1-2): vzájemným přeúčtováním nákladů za skutečně poskytnutou zdravotní péči; přeúčtováním paušálních úhrad a to za důchodce a rodinné příslušníky osob zaměstnaných v jiném státě; řešením přeúčtování nákladů na zdravotní péči mezi národními zdravotními pojišťovnami v rámci smluv o vzdání se úhrad. Významná bude i možnost využití informačního a clearingového centra pro zajištění interoperability pro bezpečný přenos zdravotnických dat (zdravotnických záznamů, elektronických receptů apod.) obr. 3. Další významnou činností centra bude informační podpora v oblasti mezinárodních porovnání: nákladů zdravotní péče; kvality zdravotní péče; lékové politiky; Nabízí se i možnost využití centra pro certifikační služby. 3. Doma není nikdo prorokem Ze strany ministerstva zdravotnictví tento projekt získal podporu (2) dostal se i do připravené (a nerealizovaného návrhu základních tezí koncepce zdravotnictví z června 2004 (3) ). Návrh na vytvoření evropského centra se na evropské úrovni setkal s (pro jeho autory) až překvapivě kladným ohlasem. Dokonce se v jednu chvíli zdálo, že by koordinace pilotního projektu jeho vytvoření mohla být v Praze. Díky turbulentním změnám na ministerstvu zdravotnictví, však posléze tento návrh nedostal příslušnou politickou podporu. Nebylo ani

94 J. Kofránek, J. Kubinyi zažádáno o vyčlenění finančních prostředků pro jeho spolufinancování, které je nezbytné pro účast v evropských projektech. Ze strany řady informačních firem byl projeven zájem o účasti na tomto projektu, dokonce se hovořilo i o možnosti z financovat z české strany tento projekt z finančních prostředků komerční sféry v rámci programu PPP (public-private-partnership). I to však zatím nebylo ze strany současného vedení ministerstva zdravotnictví podpořeno. Zatím se rýsuje zahájení přípravné fáze pilotního projektu za účasti Slovenska, Řecka, Německa a Francie a možná i dalších zemí. Bez ČR. Prozatím Literatura 1. Kofránek, J., Zinek, P., and Sláma, P. Pilot project of European health care information and clearing centre. 2004. Prague, Účelová publikace Ministerstva zdravotnictví České republiky. Dostupné na internetové adrese http://patf-biokyb.lf1.cuni.cz/reforma. 2. Kofránek J.: Příprava vytvoření Evropského zdravotnického informačního a clearingového centra (EZICC). Závěrečná zpráva projektu MZd č.2/poj/mez/2004. 1. lékařská fakulta UK v Praze, Praha, 17. února 2005 3. Josef Kubinyi: Základní teze reformy zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví ČR, červen 2004. Dostupné na internetové adrese http://patf-biokyb.lf1.cuni.cz/reforma. Poděkování Práce na projektu a přípravě vytvoření Evropského zdravotnického informačního a clearingového centra, prováděné 1. lékařskou fakultou UK v Praze, byly podporovány účelovou dotací MZd: "Analýza základní funkcionality EZICC" čislo: MZD č.2/poj/mez/2004 MUDr. Jiří Kofránek, CSc. Oddělení biokybernetiky, Ústav patologické fyziologie 1. LF UK U nemocnice 5, 128 53 Praha 2 tel: 777 68 68 68 e-mail: kofranek@cesnet.cz

OD PAPER-HEALTH K E-HEALTH (A ĚT?). INOVATIVNÍ ROLE INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V REFORMĚ ZDRAVOTNICTVÍ Jiří Kofránek, Jozef Kubinyi Anotace Autoři poukazují na důležitou roli informačních a komunikačních technologií v refomě zdravotnictví. Navrhují vytvoření integrovaného zdravotnického systému v ČR. Poukazují přínosy informačních technologií pro řízení zdravotnictví a na mimořádnou pozornost, kterou rozvoji elektronického zdravotnictví věnuje Evropská unie. Zároveň poukazují na problematičnost českého návrhu zavedení papírových zdravotních knížek. Klíčová slova Elektronické zdravotnictví, e-health, čipová karta, interoperapilita, Evropská unie, zdravotní knížky 1. Úvod Reformy zdravotnických systémů dnes proběhly nebo probíhají v řadě vyspělých zemí. Nutnost reforem mimo jiné souvisí s rozvojem zdravotnických technologií, které nabízejí stále efektivnější (ale i nákladnější) diagnostické a léčebné postupy a svou náročností si vyžadují efektivnější alokaci finančních i lidských zdrojů a řešení problematiky jeho ufinancovatelnosti. Rozvoj informačních a telekomunikačních technologií na druhé straně nabízí možnost efektivnějšího řízení a fungování zdravotnictví jako celku. 2. Zdravotnické systémy Zdravotnické systémy můžeme rozdělit do dvou kategorií Státní zdravotnictví a Pojiśťovenské zdravotní systémy. V prvních z nich (obr. 1) hraje primární úlohu stát, který přes síť veřejných zdravotnických zařízení zajišťuje dostupnost zdravotní péče a prostřednictvím jediné Národní zdravotní pojišťovny zajišťuje distribuci vybraných prostředků zdravotního pojištění (které v tomto systému funguje spíše jako zdravotnická daň). Výhodou systému je vysoký stupeň solidarity a zajištění dostupné péče pro všechny občany, nevýhodou (díky jeho rozsáhlosti minimálním zpětným vazbám) je jeho značná těžkopádnost s následnými

Od paper-health k e-health (a zpět). Inovativné role informačních technologií 94 Role občana, pojišťoven a zdravotnických zařízenív systému Národnízdravotní služby Občan Pravidla Zdravotní pojišťovna Zdravotnické zařízení Úhrady Informace - Národní zdravotní pojišťění Řízení Spádové oblasti dlouhými čekacími dobami, nemožnost svobodného výběru zdravotnického zařízení díky spádovosti, značný korupční tlak na poskytování přednostní péče, pomalejší zavádění nových léčebných a diagnostických metod do praxe aj. Jeho prototypem je Národní zdravotní služba ve Velké Británii. V čisté podobě v tržních ekonomikách neexistuje, je vždy doplněn i prvky pojišťovenského systému a privátním zdravotnictvím určeným pro majetnější občany. Pojišťovenské zdravotní systémy (obr. 2) kladou hlavní důraz na pacienta, který si může vybírat mezi nabídkou zdravotních pojišťovenských plánů zdravotních pojišťoven, které mají nasmlouvánu příslušnou síť zdravotnických zařízení. Stát je zde především v roli arbitra a tvůrce pravidel. Tato pravidla obvykle stanovují, že určitá část základní zdravotní péče je obvykle hrazena solidárním způsobem, a další část péče je hrazena klasickým pojiš tovenských způsobem. Existuje však skupina "nepojistitelných" onemocnění (drahých a nehraditelnbých z klasického pojistného např. hemofilie) a proto stát svými pravidly zajišťuje (obvykle pravidly různých způsobů redistribuce pojistného i jinak) úhrady této péče. Ingerence státu způsobuje, že čistě pojišťovenský systém v čisté podobě opět neexistuje. V tržních ekonomikách je doplněn privátním zdravotnictvím a prvky Řźení Informace SYSTÉM STÁTNÍHO ZDRAVOTNICTVÍ Obr. 1 Zjednodišené schéma systému státního zdravotnictví (Národní zdravotní služb) Role občana, pojišťoven a zdravotnických zařízení v pojišťovenském systému Občan Zdravotní pojišťovna Zdravotnické zařízení POJIŠŤOVENSKÝ SYSTÉM Obr. 2 Zjednodušené schéma pojišťovenského systému zdravotnictví

J. Kofránek, J. Kubinyi 95 Národní zdravotní služby (např. pro organizaci rychlé záchranné služby apod.). Role občana, pojišťoven a zdravotnických zařízení ve smíšeném systému V systémech zdravotnictví ve vyspělých zemích se obvykle kombinují oba přístupy a stále více se blíží typu smíšeného systému (obr. 3), kde, obdobně jako v čistě pojišťovenském systému, klíčová Občan Smlouvy, úhrady role patří občanovi, Zdravotní pojišťovna kterému jsou zprostředkovávány informace o Zdravotnické zařízení kvalitě a dostupnosti SMÍŠENÝ SYSTÉM zdravotní péče ve zdra- Informace Pravidla a informace Smlouvy, úhrady Informace Volný výběr Obr. 3 Ve smíšeném systému zdravotní péče klíčová role patří občanovi. Úspěšná realizace smíšeného systému předpokládávelké množství zpětnovazebných informačních toků, což by nebylo možné be uplatnění informačních a telekomunikačních technologií Pravidla a informace Informace votnických zařízeních /která se tak dostávají do konkurenčního tlaku/. Opět jako v pojišťovenském systému si může vybrat zdravotní pojišťovnu zdravotní pojišťovny soutěží o pacienta nabídkou různých zdravotních pojistných plánů. Je zde zdůrazněna rople státu, nikoli však jako přímého rozhodovacího a řídícího prvku ale spíše jako tvůrce pravidel (díky kterým je např. zajištěna nezbytná míra solidarity apod.)ai nezávislého zhromažďovatele a vyhodnocovatele informací. Na rozdíl od Národní zdravotní služby stát sám bezprostředně nevytváří síť veřejných zdravotnických zařízení, ale (ve spolupráci s příslušnými odbornými společnostmi) určuje pravidla jejího vytváření (např. pomocí nejrůznějších standardů), a zajišťuje veřejnou kontrolu vynakládaných prostředků z veřejného zdravotního pojištění. Smíšený zdravotní systém tak zajistí dostatečnou míru zpětných vazeb (jako čistě pojišťovenský systém) pro efektivní řízení a zároveň i dostatečnou míru solidarity pro zajištění sociální soudržnosti. Vytvoření efektivního smíšeného zdravotního systému by nebylo možné bez pokroku v informačních technologiích. Tak např. by bez informačních technologií nebylo možné zavedení systémů pro porovávání kvality a nákladů. Při tomto porovnání je totiž nutné průběžně stanovovat na základě statistického šetření normu nákladů vzhledem k jednotlivým diagnostickým skupinám proto byly vyvinuty techniky DRG, které, jak se ukazuje, jsou velkým pozitivním přínosem pro úspěch reforem zdravotnictví ve vyspělých zemích (Rodriges, 2002).

Od paper-health k e-health (a zpět). Inovativné role informačních technologií 96 Informační technologie ve zdravotnictví umožní zprůhlednit financování zdravotnictví, vyhodnocovat kvalitu lékařské péče ve vztahu k nákladům a přinášet tak podklady k účelnější alokaci zdrojů. Ve zdravotnických informačních systémech je ale zároveň nutno zajistit ochranu osobních dat. Velký význam zde bude mít zavedení elektronických identifikátorů a implementace referenčního sdíleného a bezpečného rozhraní. Účinnost uplatnění informačních technologií ve zdravotnictví bude záviset nejen na technických a finančních předpokladech, ale i na příslušných legislativních změnách. Evropská unie si je vědoma klíčového významu zavádění informačních technologií do zdravotnictví a vypracovala akční plán zavádění informačních technologií do zdravotnictví (viz článek Kasala, Kofránka a Svačiny v tomto sborníku). 3. Informační technologie jako racionalizační nástroj reformy zdravotnictví Současné trendy informačních a telekomunikačních technologií přinášejí řadu nových možností pro zdravotnictví jak z hlediska zkvalitnění vlastního diagnostického a léčebného procesu, tak i z hlediska řízení zdravotnických zařízení, zprůhlednění a zefektivnění jeho financování. Rozvoj sítí i jejich propojení na mobilních zařízení, stoupající výkonnost hardwarových i softwarových prvků dávají teoretickou možnost toho, že zdravotníci mohou mít k dispozici výkonné informační systémy přístupné kdykoli a kdekoli s vysokou mírou bezpečnosti. Krom dostatečných finančních zdrojů je hlavním problémem vytvoření takových softwarových nástrojů, které by zdravotníkům umožnily tyto potenciální možnosti využít. Efektivní uplatnění nových informačních technologií ve zdravotnictví ale není pouze otázka vědeckotechnického vývoje či dostatku finančních zdrojů, ale i příslušných změn v oblasti legislativy, struktury exekutivního řízení i způsobů financování zdravotnických činností. 3.1. Přínos informačních technologií pro vlastní lékařskou praxi Urychlení přístupu k relevantním informacím díky informačním nemocničním systémům, usnadnění přenosu a sdílení dat o pacientech (včetně uplatnění telemedicínských aplikací) a uplatnění informačních technologií v moderních lékařských přístrojích přinášejících nové diagnostické možnosti výrazně zkvalitňují vlastní lékařskou péči. Ale nejenom to vhodné využití informačních a komunikačních technologií může i vlastní zdravotnický provoz zlevnit (např. díky omezení zbytečně opakovaných vyšetření, snížení čekacích dob na vyšetření či zlep-

J. Kofránek, J. Kubinyi 97 šení diagnostických možností, které vedou ke snížení počtu ošetřovacích dnů apod.). 3.2. Přínos informačních technologií pro řízení zdravotnictví Nyní provozované zdravotnické informační systémy zatím kladou důraz na zpracování lékařských informací, méně již na zpracování informací ekonomických. Management tak často nemá aktuální podklady pro operativní i koncepční řízení. Informačních systémy často neumožňují průběžné vyhodnocování nákladů a zisků jednotlivých nemocničních oddělení či léčby jednotlivých onemocnění, chybí zejména takové údaje, které by umožnily posuzovat kvalitu lékařské péče vzhledem jejím nákladům v porovnání se statistickými údaji okolních regionů a celého státu. Objektivní (statisticky zpracované) údaje o kvalitě lékařské péče jednotlivých zdravotnických zařízení jsou také důležitou informací pro pacienty i motivujícím kritériem pro zdravotnická zařízení. Krom toho, pokud bude mít každý občan přístup k údajům o účtovaných nákladech jeho léčení, zamezí se tím neoprávněně účtovaným nákladům. Důležité je, že informační technologie umožní průběžnou kontrolu nákladů a finančních toků a mohou tak přispět ke zprůhlednění financování zdravotnictví. Možnost objektivního porovnávání kvality lékařské péče v porovnání s jejími náklady (jak ve vztahu k jednotlivým zdravotnickým zařízením, tak ve vztahu k jednotlivým skupinám onemocnění) je jedním z důležitých kritérií, podle kterých je možné na celostátní úrovni restrukturalizovat síť zdravotnických zařízení a optimalizovat pravidla financování zdravotní péče. Právě proto jsou informační a komunikační technologie výrazným racionalizačním nástrojem reformy zdravotnictví a, jak ukazují zkušenosti řady členských státu EU, jsou i jedním z klíčových předpokladů jejího úspěchu. 3.3. Od nemocnic k regionům, od regionů ke státu Pokud jsou informace o pacientech, o zdravotnických výkonech, o ekonomických nákladech apod. předávány a uchovávány v bezpečném síťovém prostředí nemocničních informačních systémů, je ochrana osobních dat zajištěna vlastním síťovým prostředím nemocnice a o zabezpečení kompatibility ukládaných a přenášených formátů dat se stará výrobce příslušného nemocničního informačního systému. Složitější situace vzniká v případě, kdy chceme zdravotnické (a příslušné návazné ekonomické) informace přenášet mimo toto prostředí. Pak je kompatibilita datových formátů a především ochrana citlivých osobních dat ve

Od paper-health k e-health (a zpět). Inovativné role informačních technologií 98 zdravotnických informačních systémech nezbytnou podmínkou jejich funkčnosti. Nelze proto například bez odpovídajícího zabezpečení ochrany před neoprávněným přístupem sdílet lékařské informace na webových serverech. V současné době je informační systém v rezortu zdravotnictví roztříštěn do mnoha center a rezortní projekty probíhají nekoordinovaně. Dochází k duplikování datových vstupů a zejména k vícenákladům při technickém a personálním zabezpečení a při realizaci licenční politiky. Aby bylo možné výhod informačních technologií využít, je nutno zdravotnické informační systémy postupně propojit a v rezortu zdravotnictví vytvořit integrovaný zdravotnický informační systém. INTEGROVANÝ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM Kraje IZIS Externí projekty DRG e-precribing ÚZIS Zdravotnické a hygienické registry, PACS, Identifikace a autorizace zdravotnického profesionála Identifikace a autorizace pojištěnce (elektronický identifikátor) Certifikace (elektronický podpis) Bezpečné rozhraní Bezpečná komunikace Datový standard ICT standard ambulancí LÉKY SLUŽBY Registr nelékařů PODPORA Registr lékařů Registr pojištěnců Pojišťovny Ostatní zdrav. subjekty Pacient IZIP Obr. 4 Integrovaný zdravotnický informační systém 3.4. Integrovaný zdravotnický informační systém IZIS Centrem pro rezortní informační politiku by podle naši představy mělo být Národní referenční centrum, které bude jednak datovým centrem pro poskytování informací o poskytnuté zdravotní péči zejména v oblastí lůžkové péče (podpora úhrad pomocí DRG), lékové politice včetně elektronického receptu (eprecribing), registrech pojištěnců, zdravotníků a také centrem pro poskytování služeb rezortním projektům zejména v oblasti : Identifikace a autorizace zdravotnického profesionála.

J. Kofránek, J. Kubinyi 99 Identifikace a autorizace pojištěnce (elektronický identifikátor pojištěnce čipová karta) Elektronického podpisu Vytvoření bezpečné rozhraní pro oddělení osobních údajů od citlivých dat. Zabezpečené komunikace Podpory nejrůznějších datových standardů pro přenos zdravotnických informací 3.5. Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum V oblastí přeúčtování nákladu za poskytnutou zdravotní péči v rámci EU se v současné době využívají národní centra, kdy vlastní přeúčtování je pomalé a nevyužívá se nejmodernějších informačních technologií. Zejména se zavedením evropského průkazu zdravotního pojištění bude nezbytností vytvoření centra na evropské úrovni. Další nezbytnou funkcionalitou je sběr informací pro mezinárodní porovnání, který v současné době není řešen. Pro informační podporu v oblastí zdravotnictví a zrychlení a zkvalitnění režimu úhrad v rámci smluvních států se v současné době na evropské úrovni připravuje projekt vytvoření Evropského zdravotnického informačního a clearingového centra. Podporujeme snahy aby se Česká republika do tohoto programu aktivně zapojila (této problematice je věnován další článek v tomto sborníku). Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum bude využívat nejmodernější informační a komunikační technologie a bude se zabývat zejména: vzájemným přeúčtováním nákladů za skutečně poskytnutou zdravotní péči; přeúčtováním paušálních úhrad a to za důchodce a rodinné příslušníky osob zaměstnaných v jiném státě; řešením přeúčtování nákladů na zdravotní péči mezi národními zdravotními pojišťovnami v rámci smluv o vzdání se úhrad. Další významnou činností centra bude informační podpora v oblasti: sledování nákladů zdravotní péče; kvality zdravotní péče; a lékové politiky; možnost využití centra pro certifikační služby. 3.6. Elektronický identifikátor pojištěnců a zdravotnických profesionálů

Od paper-health k e-health (a zpět). Inovativné role informačních technologií 100 Čipová karta pojištěnce elektronická identifikace pojištěnce klíč k lékařské dokumentaci klíč osobního přístupu k informacím o čerpání zdravotní péče (osobní účet pacienta pro kontrolu účtovaných položek) zápis o provedených platbách limitovaných příspěvků elektronické recepty Obr. 5 Čipová karta jako elektonický klíč k informacím Jedním ze stěžejních racionalizačních prvků reformy bude využití informačních technologií a s tím souvisejících elektronických identifikátorů (čipových karet) pro zdravotnické profesionály i pojištěnce. Elektronické identifikátory slouží především pro identifikaci jejich nositele v síťovém prostředí zdravotnických informačních systémů. Zdravotnický profesionál pomocí své identifikace čipovou kartou získá příslušná oprávnění k nahlédnutí a zápisům do elektronicky vedené zdravotnické dokumentace. Tuto dokumentaci může s využitím příslušných klíčů uložených na čipové kartě elektronicky podepisovat. Elektronické identifikátory získá i každý pojištěnec na základě příslušných dohod v EU bude nutné roku 2008 každého občana vybavit elektronickým průkazem zdravotního a sociálního pojištění. Elektronický identifikátor pojištěnce bude v prvé řadě sloužit jako průkaz zdravotního pojištění, opravňující pojištěnce čerpat zdravotní péči v rámci EU bude např. využíván v navrhovaném Evropské zdravotnickém informačním a clearingovém centru pro ověření pojistného vztahu. Krom toho v našem systému bude elektronický identifikátor sloužit i jako přístupový klíč k elektronicky uložené lékařské dokumentaci, dále bude využit jako klíč osobního přístupu k informacím o čerpání zdravotní péče (účet pacienta v pojišťovně pro kontrolu účtovaných položek).

J. Kofránek, J. Kubinyi 101 Důležitou roli bude hrát pro evidenci o provedených platbách limitovaných příspěvků a jako nosič informací při elektronické preskripci léků a zdravotnických prostředků. 3.7 Evropská cesta Vzhledem k důležitosti informačních technologií jako nástroje pro efektivní reformu zdravotnického systému není divu, že orgány Evropské unie na různých úrovních těmto technologiím věnují velkou pozornost a prosazují její co nejrychlejší uvádění do praxe - hovoří se o rozvoji tzv. služeb elektronického zdravotnictví: e-health. Podle navrhovaných doporučení Evropské komise by do konce roku 2006 měl každý členský stát Evropské unie měl rozpracovat národní a regionální plán zavádění služeb e-health. Pozornost by měla být věnována především interoperabilitě a využívání elektronických zdravotních záznamů. Do konce roku 2006 by členské státy ve spolupráci s Evropskou komisí měly vypracovat společné evropské postupy pro elektronickou identifikaci pacientů. Měli by se vzít v úvahu zkušenosti v zavádění Evropské karty zdravotního pojištění a zkušenosti se zaváděním elektronických identifikátorů v dalších oblastech. Do konce roku 2006 by měly být vypracovány standardy interoperability pro elektronicky předávaná zdravotnická data. Zároveň by se měl podpořit rozvoj příslušné infrastruktury s využitím fixních a mobilních širokopásmových internetových připojení. Služby e-health by měly podpořit mobilitu pacientů (a interoperabilitu příslušných dat) nejen v rámci zdravotnických zařízení jednotlivých členských států, ale i celé Evropy. Měly by usnadnit poskytování zdravotní péče (a její úhrady) po celém území Evropské unie. Do roku 2008 by měla být všeobecně zavedena Elektronická čipová karta zdravotního pojištění. Česká cesta: paper-health místo e-health? Návrh koncepce zdravotnictví předložený současnou ministryní zdravotnictví k celonárodní diskusi před informačními technologiemi preferuje povinné zavedení papírových zdravotních knížek. Milada Emmerová píše: "Namísto samoúčelných informačních technologií je kladen v koncepci důraz na skutečný kontakt a spolupráci praktického lékaře s novou rolí a pacientem. Pacientovi při této spolupráci stačí výrazně levnější alternativa k čipové kartě v podobě zdravotní knížky. Pacient si tedy nemusí pořizovat nákladnou technologii na čtení čipových karet nebo se vystavovat riziku zneužití jeho osobních údajů z různých důvodů či komerčních zájmů."

Od paper-health k e-health (a zpět). Inovativné role informačních technologií 102 Paní ministryně a její poradci zřejmě vůbec nepochopili význam čipových karet jako klíče k datům uložených v datových skladech. "Nákladnou technologii pro čtení čipových karet" si nebude potřebovat pořizovat pacient, ale lékař. Ten pak bude do papírové knížky ručně přepisovat data, která má stejně obvykle uložena v elektronické podobě v počítači. Spoléhat jen na papír je ale ošidné. Zdravotní knížka se může (i se záznamy) ztratit. Navíc, ve zdravotní knížce jsou průběžně zapisována veškerá zdravotnická data, která jsou někdy obtížně chráněna před nepovolanými zraky (na rozdíl od elektronicky uložené dokumentace, kterou lze rozčlenit na části s různými přístupovými právy). Autor tohoto článku s tím má své zkušenosti. Zdravotní knížky totiž nejsou vynálezem naší nové ministryně. Existovali již v Československé lidové armádě a pokud v nich byly třeba údaje o výskytu pohlavní choroby včetně vylíčení osob a míst podezřelých pohlavních styků (" jmenovala se Květa a bylo to za kasárenským barákem"), bylo třeba tuto upovídanou papírovou dokumentaci chránit před zvědavými zraky nepovolaných. Autor jako vojenský lékař v době výkonu základní vojenské služby musel velmi pečlivě schovávat některé zdravotní knížky před svými "lapiduchy" v trezoru. Kam je ale bude schovávat Emmerová? Literatura 1. Kasal, P., Kofránek, J., Svačina, S.: Výzkumné projekty zdravotnické informatiky v kontextu úkolu EU. Ibid. (v tomto sborníku) 2. Rodrigues J.M., Paviot B. T., Martin C.: DRG information system, healthcare reforms and innovation of management in the western countries during the 90s: where are the key success factors? CASEMIX, Vol. 4, (1), 2002, s.17-21. 3. Součková, M., Kofránek, J., Čížek, J., Felix, O. Co umožní uplatnění informačních technologií ve zdravotnictví. 107-116. 2003. Agentura Action M. Medsoft' 2003. 4. Součková, M., Kofránek, J., Čížek, J., Sláma, P. Informační technologie v reformě zdravotnictví. 129-144. 2004. Praha, Agentura Action M. Medsoft' 2004. MUDr. Jiří Kofránek, CSc. Ústav patologické fyziologie 1. LF UK U nemocnice 5, 128 53 Praha 2 tel: 777 68 68 68 e-mail: kofranek@cesnet.cz

SYSTÉMOVÝ POHLED NA ZDRAVOTNICTVÍ JAKO DŮLEŽITÉ VÝCHODISKO JEHO REFORMY Jozef Kubinyi, Jiří Kofránek Anotace Autoři prezentují svůj pohled na základní prvky koncepce reformy zdravotnictví, která vychází ze systémového pohledu na zdravotnictví jako východiska k návrhu reformních kroků, Snaží se navrhnout obecný pružně regulovatelný model systému zdravotnictví, který by mohl být využíván dlouhodobě a jehož struktura by se při změnách politické reprezentace nemusela zásadně měnit, u kterého by se mohly měnit pouze hodnoty jednotlivých parametrů obdobně, jako se při změnách vládní orientace pozměňují daňové kvóty. Hlavním cílem autorů byl návrh systémových reformních kroků směřujících k vytvoření finančně stabilního zdravotnického systému při zachování dostupné a kvalitní zdravotní péče pro všechny občany. Klíčová slova Reforma zdravotnictví, e-health, financování zdravotníctví, systémový přístup 1. Úvod Dnes v podstatě existuje všeobecná shoda na tom, že české zdravotnictví se v současné době nachází v bodě, kdy se změna tedy reforma systému jeví jako nezbytná pro zachování alespoň stávající funkčnosti a dostatečné financování systému s ohledem na ekonomické možnosti zdrojů, které jsou či mohou být k dispozici. Diskuse na toto téma se tak účastní prakticky každý, hovoří se jak o problémech nemocnic, tak ambulancí a zdravotních pojišťoven, lékárníků a distributorů léků, fungování pohotovostních služeb atd. Téma je bohužel v poslední době silně zpolitizované a často se přitom jednostranně vytrhují jen některé dílčí aspekty a v politických prohlášeních se nezřídka nabízejí na první pohled zdánlivě jednoduchá řešení složitého problému. Přitom málokde platí tolik jako ve zdravotnictví, že vše souvisí se vším a systém zdravotnictví je proto nutné řešit jako celek. Reformní kroky musí být vyvážené a nesmí sloužit jen jako jednostranné prosazení některých politických cílů. To ovšem vyžaduje obecnou politickou shodu na základních racionálních principech jeho struktury a funkce tak, aby reformovaný zdravotnický systém byl natolik pružný, že změna politické orientace se projeví pouze ve změně nasta-

Systémový pohled na zdravotnioctví jako důležité východisko jeho reformy 104 vení některých jeho parametrů (např. v novém stanovení poměru mezi rozsahem solidárně a individuálně hrazené péče) a nikoli celkovou změnou jeho struktury. Autoři zde navazují na intenzívní tříměsíční týmovou práci interdisciplinárního kolektivu pracovníků Ministerstva zdravotnictví ČR, odborníků z akademické sféry, z odborné společnosti biomedicínského inženýrství, ze společnosti pro kybernetiku a informatiku, expertů ze zdravotnické a ekonomické praxe a expertů Světové banky. Práce probíhaly v létě loňského roku, kdy jeden z autorů vykonával funkci ministra zdravotnictví ČR (a posléze v mnohem mírnějším tempu pokračovaly v akademickém prostředí Univerzity Karlovy). Autoři tohoto článku proto děkují všem, kteří svou prací i kritickými poznámkami přispěli k formulaci základních tezí koncepce systému zdravotnictví ČR jejichž plné znění je mimo jiné dostupné na internetové adrese http://patfbiokyb.lf1.cuni.cz/reforma. Autoři si jsou vědomi toho, že řada námětů může vyvolávat diskusi a byli by rádi, kdyby tento materiál tuto věcnou diskusi pomohl vyvolat. Autoři proto budou vděčni za jakékoliv připomínky, které můžete zasílat na adresu: kofranek@cesnet.cz, nebo kubinyij@volny.cz. Na výše uvedených internetových stránkách 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy případně můžeme tuto diskusi moderovat. 2. Problémy současného stavu Klíčovými problémy současného stavu, které nová koncepce systému zdravotnictví musí vyřešit jsou: 1. Objektivně se zvyšující nároky na zdroje v důsledku zvýšených výdajů vlivem stárnutí obyvatelstva, zvyšující se nemocností, zaváděním nových technologií, úpravami DPH, úhradami neodkladné péče v cizině, zvyšováním platů ve zdravotnictví. 2. Nedostatečné zdroje pro stávající rozsah hrazené péče (91,4% - nejvíce ze všech států OECD) a jejich problematické přerozdělování mezi zdravotní pojišťovny neakceptující rozdílnou nákladnost jednotlivých věkových skupin a kompenzaci velmi nákladných případů při nerovnoměrné zátěži obyvatel (na spoluúčasti se nejvíce podílejí důchodci a chronicky nemocní). 3. Problematické rozdělování finančních prostředků zdravotními pojišťovnami poskytovatelům zdravotní péče: a. hradí se nadbytečná péče (provedená opakovaně a to jednak z důvodů nedostupnosti výsledků předchozích vyšetření a jednak účelovým chováním poskytovatelů nebo pacientů); b. nasmlouvávají se nadbytečné kapacity poskytovatelů zdravotní péče;