Projekt LC506 Recentní dynamika Země (výsledky roku 2006)



Podobné dokumenty
TITULNÍ LIST PERIODICKÉ ZPRÁVY 2005 PROJEKTU LC506 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Permanentní GNSS stanice Kunžak rozšíření o sledování systému Galileo. Dokumentace funkčního vzorku

TITULNÍ LIST PERIODICKÉ ZPRÁVY 2006 PROJEKTU LC506 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Národní doplnění Evropské kombinované geodetické sítě (ECGN) v České republice

Permanentní GNSS stanice pro sledování systému Galileo pro projekt IGS MGEX. Dokumentace funkčního vzorku

Globální navigační satelitní systémy a jejich využití v praxi

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví GEODÉZIE II

Seznámení s moderní přístrojovou technikou Globální navigační satelitní systémy

Geodetické sítě. O jaké sítě půjde. O jaké typy sítí půjde. Jan Kostelecký

Výzkumné centrum dynamiky Země Jan Kostelecký

Úvod do oblasti zpracování přesných GNSS měření. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 1.

Propojení permanentních a epochových GNSS sítí pro účely výzkumu recentní geodynamiky Moravy Otakar Švábenský

Permanentní GNSS stanice pro sledování systému QZSS pro projekt JAXA MGM. Dokumentace funkčního vzorku

Permanentní stanice GPS sítě EUREF na Fakultě stavební VUT v Brně

Mobilní mapovací systém

Petr Štěpánek, Vratislav Filler, Michal Buday

KONTROLA PŘESNOSTI VÝROBY S VYUŽITÍM MATLABU

6.14. Elektronické měření - ELM

SOUČASNÉ TRENDY VE VYUŽITÍ GNSS V GEODETICKÉ VĚDĚ A NĚKTERÉ INTERDISCIPLINÁRNÍ APLIKACE

ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ NÁVOD PRO SPRÁVU GEODETICKÝCH ZÁKLADŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Střední průmyslová škola zeměměřická GNSS. Jana Mansfeldová

Historie sledování EOP (rotace)

Monitorování vývoje meteo situace nad ČR pomocí GPS meteorologie

Současné mezinárodní iniciativy v oblasti geodetického určování polohy

Projekt LC506 Recentní dynamika Země (výsledky roku 2008)

TITULNÍ LIST PERIODICKÉ ZPRÁVY 2005 PROJEKTU LC506 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

HLAVNÍ MEZNÍKY VÝVOJE GEODETICKÝCH APLIKACÍ GNSS V UPLYNULÝCH 20 LETECH

České, slovenské a maďarské polohové geodetické základy v Evropském referenčním rámci EUREF

CZEPOS a jeho úloha při zpřesnění systému ETRS v ČR

Nové služby sítě CZEPOS

Příloha P.1 Mapa větrných oblastí

Ministerstvo pro místní rozvoj

GEODEZIE- NIVELACE. Měřičské body a souřadnicové systémy

Geodetické základy ČR. Ing. Hana Staňková, Ph.D.

Shrnutí dosažených výsledků řešení P. č

PROFIL BUDOUCÍHO ABSOLVENTA OBORU INFORMATIKA

Projekt LC506 Recentní dynamika Země (výsledky roku 2007)

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G

lní model gravitačního pole z inverze dráhových dat družic CHAMP, GRACE a GOCE

Jak to funguje. O produktu. Jak to funguje

GNSS korekce Trimble Nikola Němcová

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

VÝBĚR A HODNOCENÍ PROJEKTOVÝCH A NADPROJEKTOVÝCH UDÁLOSTÍ A RIZIK PRO JADERNÉ ELEKTRÁRNY

MORFOSTRUKTURNÍ A GEOFYZIKÁLNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO ÚZEMÍ V RÁMCI GNSS SÍTĚ MORAVA. Otakar Švábenský, Lubomil Pospíšil

VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE V OBLASTI VAROVÁNÍ OBYVATELSTVA RESEARCH, DEVELOPMENT AND INNOVATION IN WARNING THE POPULATION

MOŽNOSTI KOMBINOVANÉHO SLEDOVÁNÍ POKLESŮ TECHNOLOGIÍ GNSS A PŘESNOU NIVELACÍ V PODDOLOVANÝCH ÚZEMÍCH

Relativistické jevy při synchronizaci nové generace atomových hodin. Jan Geršl Český metrologický institut

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Prostorové a časové referenční systémy v GNSS. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 3.

Permanentní sítě určování polohy

499/2006 Sb. VYHLÁŠKA. o dokumentaci staveb

8a. Geodetické družice Aleš Bezděk

PROBLEMATIKA ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU V J IŽNÍ AMERICE (GUAYAQUIL, EKVÁDOR)

Testování GNSS aparatur Trimble GeoXR na etalonu VÚGTK Skalka. Testing of GNSS receivers Trimble GeoXR at the VÚGTK standard Skalka

Laserový skenovací systém LORS vývoj a testování přesnosti

4. ZPŮSOBY ZÍSKÁVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH INFORMACÍ Z VOZIDEL...

Průvodce Bosch IP síťovými video produkty. Představení IP technologie a budoucnosti průmyslové televize.

PŘÍLOHA. nařízení Komise v přenesené pravomoci,

Elektronická Kniha jízd.

tel:

Malá měřicí drezína MMD pro měření geometrie tratě

Technická specifikace předmětu zakázky

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu

EGNOS (European Geostationary Navigation Overlay Service) Prezentace do předmětu Geografické informační systémy

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV KVALITA NAPĚTÍ V DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ, ZPŮSOBY JEJÍHO ZJIŠŤOVÁNÍ A HODNOCENÍ

Základní charakteristika výzkumné činnosti Ústavu fyzikální chemie

4. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ 12/25

SIMPROKIM METODIKA PRO ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ K IZOVÉHO MANAGEMENTU

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

MONITORING A ANALÝZA KVALITY ELEKTŘINY

Monitoring svahových pohybů v NP České Švýcarsko

LEK-14 verze 2 Kyslíkové koncentrátory pro použití s rozvody medicinálních plynů

s výstupy 4-20 ma nebo 0-10 V

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠETŘENÍ

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Kyslíkové koncentrátory pro použití s rozvody medicinálních plynů

Astronomická pozorování

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta strojní, Ústav mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Technická 4, Praha 6 Akademický rok: 20011/2012

Globální navigační satelitní systémy 1)

Další výsledky zkoumání geodynamiky Střední a Severní Moravy

Modelování anelastické odezvy vlastních kmitů zemětřesení v Chile 2010

vysoce plastické jíly, s výrazně thixotropními vlastnostmi, které jsou nepravidelně proloženy čočkami písků a siltů.

MINISTERSTVO VNITRA ČR

zpřesněná globální transformace mezi ETRS89 a S-JTSK, přetrvávající omyly při využití GNSS

Projektové řízení a rizika v projektech

Profil spoleènosti AURA a.s.

Telematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice

Regulace frekvence a napětí

Výpočet souřadnic stanic sítě TopNet v národní realizaci ETRS2000 v roce 2012

Úvod do mobilní robotiky AIL028

Výzkumné centrum spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka 2. kolokvium Josefa Božka, Praha

9 MODERNÍ PŘÍSTROJE A TECHNOLOGIE V GEODEZII

Výpočtová studie 2D modelu stroje - Frotor

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

Zpráva, hodnotící postup a výsledky nových forem práce Pozemkového spolku Meluzína (PSM) Využití satelitní navigace (GPS) pro práci pozemkového spolku

Modelování parametrů metalických sdělovacích kabelů při extrémních teplotách

Tisková zpráva Hvězdárny Valašské Meziříčí strana 1

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 6

TZB - VZDUCHOTECHNIKA

1.2. Popis součástí monitorovacího systému teplot:

Transkript:

Projekt LC506 Recentní dynamika Země (výsledky roku 2006) Dílčí cíl 1: Výzkum jevů, které jsou vybuzeny nebo provázejí dynamiku Země 1.1 Budování sítě Globálního geodetického observačního systému Základem realizace zpřesněného referenčního rámce ETRF je integrovaná geodetická síť ECGN (ECGN European Combined Geodetic Network), která sestává ze stanic kombinujících různé typy geodetických pozorování. Tato síť je jednou z realizací Globálního geodetického observačního systému (GGOS), který je jediným nosným programem Mezinárodní asociace geodezie (IAG) a představuje hlavní příspěvek geodezie k poznávání systému Země. Stanice Evropské kombinované geodetické sítě jsou kombinací permanentní GNSS stanice, absolutního tíhového bodu, na kterém jsou prováděna opakovaná měření tíhového zrychlení absolutními gravimetry a bodu nivelačního, připojovaného opakovanou velmi přesnou nivelací k bodům Jednotné Evropské Nivelační Sítě (UELN Unified European Levelling Network). Z České republiky je do ECGN zařazena prozatím pouze stanice GOPE (GO Pecný) jako jedna z definičních stanic, na kterých je kontinuálně sledováno i tíhové zrychlení a další parametry. Součástí evropské vědecké sítě by měla být rovněž experimentální a výzkumná síť VESOG. Tato síť je tvořena šesti permanentními GNSS stanicemi: GOPE na Geodetické observatoři Pecný, TUBO na Vysokém učení technickém v Brně, VSBO na Vysoké škole báňské Technické univerzitě Ostrava, LYSH na meteorologické stanici Českého hydrometeorologického ústavu na Lysé hoře (obsluhována pracovníky VŠB-TUO), PLZE na Západočeské univerzitě v Plzni a KUNZ na hvězdárně Astronomického spolku Kunžak (obsluhována z GO Pecný). Operační centrum pro všechny stanice je na Geodetické observatoři Pecný, provoz dále zajišťují zmíněné akademické instituce. Data ze stanic jsou odesílána do IGS (stanice GOPE), EPN (stanice GOPE a TUBO), CZEPOS (GOPE, TUBO, VSBO, PLZE), TOPNET (PLZE, VSBO, LYSH) a do datového centra GOP (všechny stanice). Vedle odesílání dat provádí operační centrum archivaci binárních dat ze stanic VESOG. Vysílač VESOG, přes který jsou real-time data z permanentních stanic distribuována uživatelům (zejména pro CZEPOS a pro projekt EUREF-IP), byl dne 26. října 2006 instalován na dedikovaném serveru u poskytovatele internetových služeb společnosti IGNUM v Praze. Tato instalace má výhodu vedle menší zátěže internetového spojení do Ondřejova též při výpadcích elektrické energie v areálu Astronomického ústavu. Pokračovaly práce na přípravě dalších stanic ECGN v ČR Kunžak (KUNZ) a Polom (navržena zkratka POL1). Na stanici Kunžak je od 23. září 2005 v provozu permanentní GPS stanice, ve druhém pololetí 2006 byla provedena instalace souboru sensorů pro kontinuální měření environmentálních parametrů - meteorologických čidel do meteorologické budky, čidel vlhkosti půdy a čidla pro měření výšky hladiny podzemní vody. Byly provedeny dva vrty, z nichž jeden je studnou pro sledování výšky hladiny podzemní vody a druhý byl vybetonován a v jeho hlavě byla instalována bronzová nivelační značka. Měření těchto parametrů je důležité zejména na stanicích, kde mají být sledovány změny tíhového zrychlení. Absolutní tíhový bod je zřízen v přízemí astronomické pozorovací věže, na jejímž vrcholu je permanentní stanice a která patří Astronomickému spolku Kunžak. Stanice Polom je součástí

Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce, je součástí základní geodynamické sítě ČR, bylo zde opakovaně provedeno absolutní tíhové měření a nivelační i gravimetrické připojení. Od roku 1991 zde byly pravidelně realizovány mezinárodní observační GPS kampaně v rámci projektu CERGOP a CERGOP-2 a stanice je rovněž součástí mezinárodní seismické sítě. Připravuje se začlenění stávající permanentní GPS stanice do sítě VESOG a následně do sítě CZEPOS. 1.2 Vývoj pozorovacích technik a analytických center na GO Pecný Pozorování GNSS Permanentní GNSS stanice GOPE je v provozu od roku 1993. Od roku 1999 (s přerušením v roce 2000) provádí měření přijímač Ashtech Z18 s anténou Ashtech Choke Ring GG s protisněžným krytem (ASH701946.3 SNOW). Po několikaměsíčním provozu stanice s anténou Ashtech Choke Ring GG, zapůjčenou od ÚSMH, byla dne 14. července 2006 zapůjčená anténa vrácena ÚSMH AV ČR a k měření je používána anténa Topcon CR3 GGD s krytem. Před umístěním antény byl na stabilizaci bodu instalován izolační sloupek výška antény se změnila na 0,1114 m. V blízké době se předpokládá záměna přijímače Ashtech Z18 za přijímač Topcon Odyssey- RS, který je v současnosti v opravě u výrobce kvůli závadě na vstupu frekvence. Anténa Topcon bude vyměněna za anténu stejného typu s provedenou individuální absolutní kalibrací fázového centra. Přijímač Ashtech Z18 v současnosti pořizuje následující typy dat: - 15minutové soubory s intervalem záznamu 1 sekunda ve formátu RINEX doplněné o meteodata jsou produkovány pro pilotní projekt LEO a jsou odesílána přímo do globálního datového centra CDDIS, - hodinové soubory s intervalem záznamu 1 sekunda s daty systémů GPS NAVSTAR a GLONASS ve formátu RINEX doplněné o meteodata jsou z nich vytvářena data s intervalem 30 sekund, data jsou odesílána do datových center BKG, OLG a GOP; 1 sekundová data bez GLONASSu jsou dále odesílána na servery CZEPOS, - hodinové binární soubory určené pro primární archivaci dat v operačním centru, - denní soubory s intervalem záznamu 30 sekund s daty systémů GPS NAVSTAR a GLONASS ve formátu RINEX doplněné o meteodata jsou pořizovány zejména pro záložní archivaci, ale jsou též odesílány do datových center BKG a OLG, - datový proud v reálném čase v taktu 1 sekunda ve formátu RTCM (data z družic GPS NAVSTAR i GLONASS) je přes caster VESOG odesílán do casteru EUREF a casteru IGS v BKG a na server CZEPOS; data jsou jednak odesílána pro potřeby pilotního projektu EUREF-IP, jednak jsou používána v síťovém řešení CZEPOS. Po instalaci přijímače Topcon Odyssey-RS předpokládáme rozšíření typů pořizovaných dat o datový proud v reálném čase ve formátu RTIGS. Hodinové soubory a RTCM data budou též odesílána na servery sítě TOPNET Geodisu Brno. Přijímač Odyssey-RS bude též připojen na externí zdroj přesné frekvence cesiové atomové hodiny Symmetricom 5071A. V jižní části střechy hlavní budovy observatoře bylo dobudováno nové pozorovací stanoviště pro umístění dalších antén GNSS. Vedle antény již zmíněného časového GPS přijímače bude zde umístěna anténa přijímače pro příjem signálů z připravovaného navigačního systému Galileo. Dále byla vytvořena dvojice nucených centrací, definujících základnu pro určování fázových center antén. 2

Analytické centrum EPN GOP (EUREF LAC GOP) V souladu s doporučeními ze setkání analytických center v březnu 2006 byly realizovány úpravy rutinního zpracování. K podstatnějším změnám ve strategii zpracování (zavedení ITRF2005, absolutních PCV aj.) došlo počínaje GPS týdnem 1400, tj. od 05.11. 2006. Připravuje se přepracování celé historie zpracování analytického centra ve smyslu zmíněných standardů. Nadále je zpracovávána podstatná většina permanentních stanic GPS na území ČR (všechny stanice EPN, VESOG a CZEPOS, celkem 33 stanic). Po zhodnocení variantního zpracování zavedeného v roce 2005 (výsledky byly prezentovány na červnovém symposiu subkomise IAG EUREF) bylo možno redukovat redundantní varianty a získat tak další rezervu k rozšiřování zpracovávané sítě. Kromě oficiálního souboru stanic subsítě EPN, za jehož zpracování zodpovídá LAC GOP je do společného zpracování zapojeno také 19 stanic EPN v blízkém zahraničí (všechny stanice se nacházejí do cca 300 km od hranic ČR). Tyto stanice nejsou součástí oficiálního řešení, ale rozšiřují homogenní pokrytí území ČR. Počet stanic současně zpracovávaných v řešení subsítě EPN tak překročil 100. Centrum se přihlásilo k nové iniciativě EUREF-EPN, směřující k rychlému zpracování příslušných subsíti v kvazireálném čase. Činnost by měla přispět ke zvýšení integrity EPN včasným odhalováním datových toků z problematických stanic. Kalibrace antén GPS V souvislosti s plánovaným přechodem IGS na absolutní model variací fázových center antén (PCV) a zvýšeným objemem absolutních kalibrací, prováděných společností GEO++, nabývají na významu také individuální kalibrace antén GPS. Systém automatizovaného řešení semiabsolutních polních kalibrací GPS, vycházející z postupu navrženého J.Kosteleckým, byl dále propracován a testován. Automatizovaný výpočet umožnil zpracovat větší počet kalibrací antén a to nezávisle v relativním a absolutním modelu PCV. To umožnilo zhodnotit reálnou přesnost kalibrací. Uspokojivé přesnosti bylo dosaženo ve vodorovném směru, prozatím nedostatečná je přesnost ve směru svislém. Byla provedena individuální absolutní kalibrace čtyř antén společností Geo++: Trimble 4000ST L1/L2 Geodetic, dvou Trimble Zephyr Geodetic Antenna with Dome a Topcon CR-3 GGD Choke Ring. Pro zlepšení podmínek pro další kalibrace (stabilita koncových bodů, vhodná délka základny) se v současnosti buduje observační pilíř na jižním štítu hlavní budovy. Dále byla zpracována speciální studie, provádějící odhad vlivu variací fázových center na souřadnice Datové centrum Standardní přísun GPS dat do datového centra byl obohacen o tok v reálném čase z vybraných globálních stanic IGS (nyní cca 18). Byl vytvořen systém ukládání dat z datového proudu do 3

hodinových souborů přes alternativní internetové spojení, které je tak zatíženo rovnoměrně v průběhu času, a to pouze 1kB pro každou stanici. Sekundový tok dat (představující 30x více dat než 30s data) proto přesto není významnou zátěží na stávajícím připojení. Dráhy družic pro Mezinárodní službu GNSS (IGS) V prvním pololetí 2006 byla implementována nová verze Bernese GPS software (V5.0). Rovněž byla připravena nová verze systému zpracování drah družic v near-real time. Příspěvek GOP pro kombinaci IGS ultra-rychlých drah družic je znovu zasílán od září 2006. Mezitím byl zpětně vyhodnocen nový produkt, který se od původního liší především v těchto zásadních bodech: 1) není vylučována žádná družice na základě špatných dat, jejich nedostatku či manévru na družici (družice má ve zpracování pouze sníženu váhu a je maximálně vyloučena až při exportu vlastního produktu do formátu SP3c), 2) jsou fixovány ambiguity s úspěšností 60-70% pro 6-hodinové seance v globálním řešení se základnami délky až 8000km, 3) bylo zlepšeno určování tzv. "accuracy code", tj. charakteristiky přesnosti určených drah v produktu, 4) vysoce efektivní řešení je hotovo za cca 30min, 5) byly připraveny, testovány varianty s novými standardy IGS (CMC korekce, slapový model FES2004, absolutní PCV) a přechod na ITRF05/IGS05. Evaluace prokázala zásadní zlepšení všech určovaných parametrů řešení: střední kvadratická chyba v dráze družic je cca 8cm/12cm pro určenou/predikovanou polohu (původní produkt 12cm/24cm), parametry pohybu pólu 0.1mas/0.3mas (pův. 0.3mas/0.9mas), parametry délky dne 0.03ns/0.07ns (pův. 0.07ns/0.09ns). Počínaje dnem 5.listopadu byly oficiálně přijaty nové standardy IGS do všech produktů, což na GOP proběhlo bez problémů. Nové výsledky zpracování pro IGS byly prezentovány v říjnu na semináři VCDZ v Třešti a v listopadu na semináři GPS+GLONASS+Galileo pořádaném na STU Bratislava. 1.3 Budování analytického centra DORIS V roce 2006 byla dokončena konsolidace upravené verze Bernského softwaru pro zpracování dat družicového systému DORIS. Série provedených testů prokázaly vysokou přesnost zpracování, dostačující k použití vyvinuté metody zpracování jako nového řešení v rámci mezinárodního servisu IDS (International Doris Service). Tyto závěry potvrdilo i úspěšné recenzní řízení článku, obsahujícího popis metody a souhrn hlavních testovacích výsledků, publikovaného v prestižním časopise Journal of Geodesy. Software byl dále doplněn skripty zajišťujícími preprocessing dat a částečnou analýzu výsledků a byly provedeny úpravy umožňující zpracovávat i data z vysílačů s frekvenčně posunutým signálem. Technicky složitým, avšak nezbytným krokem k dalšímu vývoji bylo sloučení dvou nekompatibilních verzí Bernského GPS softwaru verzí upravenou pro zpracování dat DORIS, vyvíjenou na Geodetické observatoři Pecný v mezinárodní spolupráci s Bernskou univerzitou a Francouzským geografickým institutem IGN a aktuální vývojovou verzí Bernské univerzity. Vzhledem k téměř třem rokům nezávislého vývoje obou verzí a výrazným změnám ve vývojové verzi Bernské univerzity, které se týkaly i základní struktury jednotlivých modulů a komplexního přechodu od statických k dynamickým alokacím proměnných, bylo toto slučování časově velmi náročné. 4

Po úspěšném sloučení obou verzí bylo přikročeno k instalaci softwaru na Geodetické observatoři Pecný (dosavadní práce probíhala na serveru v Bernu terminálovým přístupem z GOPE). Následně byl zahájen vývoj automatického zpracování dat, umožňující rutinní zpracování dlouhodobých kampaní a aktivní zapojení analytického centra na Geodetické observatoři Pecný do mezinárodního servisu IDS. 1.4 Inovace přístrojového vybavení na pracovišti GO Pecný Supravodivý gravimetr SG-050, který byl VCDZ v roce 2005 objednán u firmy GWR, USA, byl dne 4. prosince 2006 dopraven na GO Pecný. Instalace výrobcem bude provedena na začátku roku 2007. V současnosti je dokončena místnost pro instalaci heliového kompresoru včetně systému odvodu tepla a přívodů elektrické energie. Probíhají úpravy ve slapové stanici přeuspořádání měřicí komory (její rozdělení na teplotně a vlhkostně regulovanou část s pružinovými gravimetry a na část, kde bude instalován supravodivý gravimetr. Water Vapour Radiometr byl v září 2006 dodán na GO Pecný. Následně byl proveden zástupcem výrobce (Radiometrics, USA) zácvik obsluhy. Je umístěn na střeše severně od antény permanentní stanice GOPE a jeho měření budou mimo jiné sloužit k ověřování obsahu vodních par určených z troposférických parametrů v rámci GPS meteorologie. Poslední velkou investicí pořizovanou v letošním roce je pořízení třísložkového širokopásmového seismometru Guralp CMG-3TD, který by měl být umístěn do vrtu. Jeho data doplní data supravodivého gravimetru a dále budou využívána spolupracující katedrou geofyziky Matematicko fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Termín dodání nebyl dosud potvrzen. Ve druhém pololetí 2006 byla provedena mezilaboratorní porovnání v Trappes (Francie) a ve Vídni. Společné měření gravimetru FG5 č. 215, FG5 č. 228 (Universitè de Montpellier, Francie) a FG5 č. 216 (European Center for Geodynamics and Seismology, Lucembursko) v Trappes mělo za účel nejenom samotné porovnání gravimetrů, ale také co možná nejpřesnější určení tíhového zrychlení na čtyřech tíhových bodech, která budou v blízké budoucnosti místem instalace Wattové váhy a atomového absolutního gravimetru. Wattovy váhy by měly sloužit k nové realizaci definice jednotky SI kilogram na základě fundamentálních fyzikálních konstant. Výsledkem srovnávacího měření jsou rozdíly tíhového zrychlení mezi jednotlivými gravimetry. Rozdíly od FG5 č. 215 byly vyjádřeny hodnotou -4,3 ± 1,4 μgal (pro FG5 č. 216) a 4,2 ± 2,0 μgal (pro FG5 č. 228). Předběžné výsledky srovnávacího měření s JILAg-6 ve Vídni poukazují na přetrvávající problémy tohoto gravimetru, na které bylo poukazováno při přeměření tíhových bodů v ČR gravimetrem FG5 č. 215. Zatímco rozdíl tíhového zrychlení mezi etapami měření ve Vídni v roce 2005 a 2006 byl u gravimetru FG5 č. 215 menší než 1 μgal, u gravimetru JILAg-6 se jednalo o rozdíl 25 μgal. Srovnávací měření ve Vídni bylo využito ke kalibraci vlnové délky laseru WEO 100 v.č. 184 (součást FG5 č. 215) v Bundesamt für Eich und Vermessungswesen. 1.5 Tvorba modelu viskoelastické deformace selfgravitující Země Výpočetní program pro řešení viskoelastické deformace selfgravitující Země byl otestován pro elastický reologický model. Dále byla formulace rozšířena o volitelnou podmínku 5

nestlačitelnosti. Program byl přepracován s využitím knihovny MPI pro nasazení na paralelních počítačových clusterech, tato verze je v současné době testována. Byla rozšířena funkčnost generátoru čtyřstěnné sítě, která aproximuje kouli. Lokální zahušťování sítě a posouvání jejích uzlů nyní umožňuje aproximovat triangulací nejen povrch Země, ale i libovolné sférické rozhraní v Zemi. Generátor zároveň umožňuje 3-D vizualizaci sítě konečných elementů pomocí programu Amira. 1.6 Tvorba numerického modelu zalednění Antarktidy Hlavní náplní je tvorba numerického modelu zalednění Antarktidy během posledního období glaciál-interglaciál. Ten bude sloužit jako dynamická okrajová podmínka pro již existující model visko-elastické relaxace Země. Cílem je zlepšení predikce relaxačních pohybů v Antarktidě, jejichž neznalost komplikuje interpretaci satelitních gravimetrických dat z mise GRACE. První fáze tvorby modelu zahrnovala hledání vhodné aproximativní formulace fyzikální úlohy tečení ledu, vhodné pro velkoškálové modelování. Východiskem byla standardní SIA (Shallow Ice) aproximace, jež byla odvozena ve sférické geometrii pro případ polytermálního ledu. Dále řešitel vyvinul aproximační techniku, jež iterativně zpřesňuje řešení SIA aproximace, metoda byla úspěšně numericky testována pro 2-D geometrii, v současné době se pracuje na implementaci pro 3-D geometrii. 1.7 Budování GNSS observatoří geodynamické sítě GEONAS Geodynamická síť Akademie věd GEONAS se svým pojetím podstatně liší od národních sítí budovaných mnoha evropskými geodetickými pracovišti. Je určena ke sledování recentních geodynamických procesů svrchních partií zemské kůry. GNSS observatoře sítě jsou proto rozmístěny v blízkosti pohybově aktivních zlomových zón, aby mohly být monitorovány krátkodobé a dlouhodobé deformace zemské kůry které se stanou základem k vytváření a upřesňování modelů současných geodynamických procesů. Přesné sledování pohybů bloků zemské kůry klade vysoké nároky na výběr lokalit pro umístění observatoří. Ke konci roku 2006 síť GEONAS tvořilo 17 permanentních observatoří. Bylo pokračováno v koncepci umisťování minimálně dvou GNSS observatoří podél tektonicky aktivních zón: oblast hronovsko-poříčské poruchy monitorují observatoře Úpice (UPIC) a Bezděkov nad Metují (BEZD) instalace v prosinci 2005, oblast seismicky aktivní zóny Nového Kostela geneticky patřící do systému tektonické struktury mariansko-lázeňského zlomu sledují již po tři roky dříve zřízené EPN observatoře MARJ a POUS a k nim byly přidány další dvě nově vybudované observatoře Kynšperk nad Ohří Kolová (KYNS) a Luby u Chebu (LUBY) instalace v prosinci 2005, tektonický systém železnohorského zlomu monitorují observatoře v Chotěboři (CHOT) a v Seči (SECZ), které jsou kromě toho referenčními stanicemi epochové geodynamické sítě VYSOČINA instalace v roce 2006, pohybové trendy křížení krušnohorského zlomového systému s labským lineamentem jsou sledovány observatořemi situovanými v Litoměřicích (LITO) a ve Šluknově (SLUK) - instalace v roce 2006, pohybové trendy tektonických zón sudetského směru, zvláště pak okrajového sudetského zlomového pásma monitorují observatoře ve Vidnavě (VIDN) a ve Starém Městě (STAM) - instalace v roce 2006 společně s dříve vybudovanými EPN observatořemi BISK a SNEC. 6

V roce 2006 byly ještě vybudovány permanentní GNSS observatoře na budově ÚSMH v Praze 8 (PRAG) a na jaderné elektrárně Temelín (TEME). Všechny tyto GNSS observatoře jsou vybaveny aparaturami Topcon GB-1000 s anténou TPSCR3_GGD CONE, které registrují signály obou existujících polohových systémů. Vybudované geodynamické stanice pracují v autonomním režimu a jejich chod je řízen a kontrolován na dálku z operačního centra IRS OC z ÚSMH AV ČR. Operační centrum provádí kompletní archivaci binárních dat všech observatoří sítě GEONAS. Na řešení se podíleli 3 pracovníci ÚSMH a dále pracovníci kooperujících pracovišť. Výsledky byly prezentovány jak na národních tak i mezinárodních zasedáních specialistů a publikovány v odborných časopisech viz přílohy Publikace 2006 a Presentace 2006. 1.8 Vývoj analytických technik k dálkovému řízení autonomních GNSS observatoří a on-line zpracování dat v operačním centru EPN IRS CO Data monitorovaná sítí GEONAS jsou přenášena do operačního centra IRS OC v ÚSMH technologií GPRS, pouze observatoř BISK je propojena s IRS vysokorychlostním radiovým přenosem WiFi. Proces přenosu a primární kontroly dat (UNAVCO TEQC) jsou plně automatizovány a probíhají na serveru IRS OC bez nutnosti intervence obsluhy. Proces shromažďování a archivace dat lze průběžně monitorovat a řídit pomocí http rozhraní přístupného z Internetu, což usnadňuje nepřetržitý dohled nad systémem. V současnosti IRS OC v ÚSMH řídí a kontroluje chod monitorování dat na 17 GNSS observatořích sítě GEONAS. Hodinová data vzhledem k rychlosti přenosu do EPN center jsou hodnocena jako near-real-time data. Přijímače i počítače jsou zálohovány akumulátory, takže je zajištěna nepřetržitá registrace v případě výpadku elektřiny po dobu nejméně 24 hodin. Přenos dat do IRS se provádí každé 4 minuty a IRS server je mezi s sebou synchronizuje. Hodinová data jsou dostupná na datovém centru IRS během 1 2 minut po uplynutí každé celé hodiny a jsou předávána do evropských regionálních datových center BKG ve Frankfurtu nad Mohanem a OLG ve Štýrském Hradci. Dostupnost dat z jednotlivých stanic je možno sledovat on-line na webovské adrese http://www.geonas.irsm.cas.cz. Na řešení se podíleli 3 pracovníci ÚSMH. Výsledky byly prezentovány jak na národních tak i mezinárodních zasedáních specialistů a publikovány v odborných časopisech viz přílohy Publikace 2006 a Presentace 2006. 1.9 Inovace přístrojového vybavení na pracovišti ÚSMH AV ČR V roce 2006 bylo celkem zakoupeno 10 aparatur fy TOPCON, z toho 7 přijímačů typu GB- 1000 s anténami TPSCR3_GGD CONE, které registrují signály systému NAVSTAR i systému GLONASS, a 3 přijímače typu Topcon 3G s anténami pro monitorování družicových signálů všech tří existujících pozičních systémů. Všechny zakoupené aparatury se staly součástí geodynamické sítě GEONAS. U vybraných GNSS observatoří, zvláště u těch které se nalézají ve vyšších nadmořských výškách, bylo započato s instalací čidel meteorologických dat (teplota, tlak, vlhkost) a TV kamer ke sledování změn sněhového, popř. ledového pokrytí GNSS antén. V současnosti jsou meteo čidla a kamery nainstalovány na observatořích SNEC (1600 m), BISK (950 m), MARJ (~700 m), STAM (~700 m) a PRAG a antény jsou snímány v 5 minutových intervalech. 7

Relativní gravimetr SCINTREX 5G objednaný v lednu 2006 byl ÚSMH AV ČR dodán v září 2006. Po dodání gravimetru pracovníci ústavu po dobu 2 měsíců prováděli jednotlivé etapy nutné k jeho uvedení do provozního režímu. V prosinci 2006 se uskutečnila testovací a kalibrační měření tíhového zrychlení na základně Praha-Tábor. Společná měření s pracovníky Přírodovědecké fakulty, kteří již delší dobu vlastní relativní gravimetr SCINTREX 3G, detekovala při těchto měřeních nekorektní hodnoty tíhového zrychlení. Po zevrubné korespondenci s výrobcem byl gravimetr odeslán zpět výrobci. Koncem ledna 2007 jsme byli informováni, že gravimetr byl opraven a je nyní výrobcem testován. Nové přístrojové vybavení geodynamické sítě GEONAS a vyhodnocovacího centra EPN IRS CO je v rutinním provozu. Na řešení se podíleli 4 pracovníci ÚSMH a 2 pracovníci PřF UK. Výsledky popisující proces instalace a vybavení observatoří byly prezentovány jak na národních tak i mezinárodních zasedáních specialistů a publikovány v odborných časopisech viz přílohy Publikace 2006 a Presentace 2006. 1.10 Základna pro kalibraci a srovnávání GNNS antén V roce 2006 byla na střeše budovy ÚSMH AV ČR vybudována a v červenci uvedena do provozu základna pro porovnání a kalibraci antén užívaných při epochových měřeních. Kalibrační pilíř PRAH je vzdálen 3,7 m od pilíře permanentní observatoře PRAG na kterém je umístěna GNSS anténa je typu Topcon CR3_GGD. Srovnávací měření pro jednu anténu se prováděla 3-4 dny s intervalem registrace 1 s. V letních měsících se uskutečnila srovnávací měření všech antén zapůjčovaných geodetickými firmami pro epochová měření na regionálních geodynamických sítích ÚSMH AV ČR: ZÁPADNÍ SUDETY, VÝCHODNÍ SUDETY a VYSOČINA. Tyto antény jsou cca 8 až 10 let staré a mohlo by dojít k jejich vyřazení či poruše. Srovnávací měření byla zpracována softwarem Bernese v. 5. Srovnávací měření potvrdila rozdíly v poloze fázových center u geodetických a marine antén do 2 mm v horizontálním směru a do 6 mm ve vertikálním směru. Testované Choke-ring antény vykázaly v horizontálním směru rozdíly do 5 mm a ve vertikálním až několik cm. Provedená studie potvrdila nutnost zachování stejných antén na stanovištích při epochových měřeních. Choke-ring antény je třeba vyhodnocovat individuálně a provádět kalibraci každé nové antény. Při změně antény na stanovišti musí být vždy provedeno srovnávací měření původní a nové antény. V budoucnu se předpokládá provést tato měření u všech antén užívaných na geodynamické síti GEONAS. V případě zájmu může být kalibrační základna užita i jinými geodetickými pracovišti či pracovišti využívající GPS metodiky. Na řešení se podíleli 2 pracovníci ÚSMH AV ČR. Výsledky byly prezentovány na zasedáních specialistů viz příloha Presentace 2006. Dílčí cíl 2: Výzkum rotace a dynamiky Země v kosmickém prostoru i pohyby zemského povrchu a jednotlivých částí zemské kůry 2.1 Vypracování nového nebeského referenčního rámce pro sledování dlouhoperiodických změn rotace Země Hvězdné katalogy, vůči kterým se v minulosti monitorovala orientace Země v prostoru, obsahují zpravidla pouze lineární vlastní pohyby hvězd. Tak je tomu i v případě katalogu, 8

pořízeného astrometrickou družicí Hipparcos a jeho dalších odvozenin, využívajících kombinace s pozemskými pozorováními. V AsÚ AV ČR jsme před časem nashromáždili pozorování variací zeměpisných šířek a světového času z 33 observatoří celého světa, pokrývající téměř celé dvacáté století. Tato pozorování umožňují odvodit též statisticky významné periodické složky těchto pohybů u cca 15 procent pozorovaných hvězd. Tyto změny jsou způsobeny orbitálními pohyby v případě dvoj- a vícenásobných hvězdných systémů okolo společného těžiště. Výsledkem je nový katalog EOC-3, obsahující celkem 4418 pozorovaných hvězd, z nichž 535 má statisticky významné periodické pohyby. 2.2 Studium excitací nutace v okolí resonance zemského jádra Změny momentu hybnosti atmosféry a oceánů v oblasti retrográdní skorojednodenní frekvence (v terestrickém systému) jsou schopné, díky velkému zesílení v blízkosti resonance způsobené existencí zploštělého vnějšího tekutého jádra Země, ovlivnit nutaci zemské osy rotace. Díky stále se zvyšující přesnosti pozorování VLBI je nyní už možné tyto malé změny detekovat. Vliv atmosféry a oceánů studujeme prostřednictvím numerické integrace Brzezinského širokopásmových Liouvillových rovnic. Ukazuje se, že pozorované odchylky polohy osy rotace Země od nejnovějšího modelu nutace IAU2000 jdou na vrub částečně volné nutace jádra, částečně jsou vybuzeny právě pohyby v atmosféře a oceánech. 2.3 Odvození nového modelu precese Nedávno na pražském zasedání IAU přijatý model precese P03 vykazuje vysokou přesnost a souhlas s pozorováním na intervalu několika málo století okolo epochy J2000. Pokud však chceme počítat precesi na intervalech tisíců let či více, tento model, vyjádřený polynomy do 5. stupně, již selhává. Studujeme proto možnost vytvoření modelu, který by byl víceméně identický s P03 na krátkém intervalu a současně odpovídal numericky integrovaným pohybům ve sluneční soustavě v měřítku statisíců let. Ukazuje se, že odvození takového modelu je možné s použitím rozvojů do trigonometrických řad o dlouhých periodách a zhruba desítce členů. 2.4 Kombinace pozorování různými technikami při odvození parametrů orientace Země Pokračovaly práce na využití metody kombinovaného hlazení pro odvození některých parametrů orientace Země s využitím pozorování těchto parametrů metodou VLBI a jejich časových změn družicovým navigačním systémem GPS. 2.5 Současné určování parametrů orientace Země a souřadnic stanic generování týdenních řešení Metoda současného určení parametrů orientace Země (EOP) a souřadnic stanic kombinací výsledků měření různých typů (metoda neregulárních kombinací) byla v reakci na výzvu koordinátora Pilotního projektu pro kombinace vyzkoušena i na generování týdenních řešení. Ačkoliv nebyla metoda původně zamýšlena na tak krátkodobá řešení, ukázalo se, že ji lze poměrně malými úpravami k tomuto úkolu modifikovat. Šlo především o nalezení vhodného 9

kompromisu pro délku překrytových dat tak, aby jednotlivá řešení byla pokud možno nezávislá, aby však zůstala stabilní i při malém počtu epoch VLBI. 2.6 Kontinentální sekulární změny zemského povrchu Na základě výsledků GPS observací v síti EPN (European Permanent Network) a výsledků v rámci souřadnicového systému ITRS2000) byly hledány a detekovány s využitím matematického aparátu mechaniky kontinua, vzájemné pohyby Euroasijské a Africké kontinentální desky. Výsledky byly prezentovány na sympoziu Wegener 2006 v Nice a také v Egyptě v Národním výzkumném ústavu astronomie a geofyziky (NRIAG) v Helwanu. Výsledky byly prezentovány také na semináři VCDZ (CEDR) v Třešti viz příloha Presentace 2006. 2.7 Problematika lokálních geodynamických sítí Byly provedeny experimenty s řešením řídké soustavy pro vyrovnání GPS vektorů. Pro relativně menší soustavy (řádově stovky vektorů) byl potřebný čas pro řešení řádově ve vteřinýách (na notebooku cca 12 vteřin pro 4-5 tisíc neznámých. Výsledky byly zkontrolovány s řešením plných matic a shodovaly se. První pokus o společné vyrovnání všech vektorů v databázi nebyl úspěšný (11019 neznámých pro 18123 rovnic oprav). Většina neznámých vycházela rozumně, některé ale vyšly jako N a N ( not a number ), stejně tak jako suma pvv a potažmo všechny střední chyby. V databázi jsou zatím stále ještě nevyčištěná data, což může být příčinou, nicméně program by je měl detekovat (vyrovnání programem gama-local, pro GISvektory vyrovnává v kartézské soustavě). Pokračoval terénní výzkum v širším okolí lokality GOPE (dynamická geomorfologie a kvarterní geologie). Proběhlo zaměření experimentální lokality (GO Skalka), sloužící k detekci svahových pohybů v návaznosti na předchozí etapy a byly vyhodnoceny a interpretovány výsledky pokračující časové řady měření. V přípravné fázi proběhla analýza výsledků projektu Geomorfologická členění reliéfu Čech, který byl presentován prof. Kalvodou z Přírodovědecké fakulty UK na semináři výzkumného centra v Třešti. 2.8 Epochové měření na síti ZÁPADNÍ SUDETY a vybraných bodech sítě VÝCHODNÍ SUDETY V srpnu 2006 proběhlo 6. epochové GPS měření na regionální geodynamické síti ZÁPADNÍ SUDETY na těchto jejích 11 stanovištích: LIBS, MOKA, NASA, PUST, SEDL, SKAL, SPAL, SUPI, TURO, ZEBI, ZOLE. Měření trvala 48 hodin, od 26.8.2006, 02:00 LSEČ do 28.9.2006, 02:00 LSEČ. Stanoviště byla osazena stejnými přijímači firmy Ashtech a geodetickými, marine či choke-ring anténami jako při předchozích pěti epochových měřeních. Při kampani byly monitorovány signály systému NAVSTAR a jsou uloženy jak v binárním tak i RINEXovém tvaru v data bázi operačního centra EPN IRS OC. Měření se účastnili všichni pracovníci ÚSMH, zařazení do aktivit výzkumného centra a studenti s doktorandy VŠ. Výsledky byly prezentovány jak na národních tak i mezinárodních zasedáních specialistů a publikovány v odborných časopisech viz přílohy Publikace 2006 a Presentace 2006. 10

2.9 Geodynamika širší oblasti východních Čech Data z pěti ročních GPS epochových měření realizovaných v letech 2001 až 2005 na geodynamické síti ZÁPADNÍ SUDETY byla interpretována softwarem Bernese v. 5 a stanoveny první odhady velikosti ročních pohybů 11 stanovišť sítě. Určené odhady rychlostí byla přivázána na čtyři středoevropské stanice sítě EPN: BOR1, GRAZ, POTS a WTRZ. Na území sledovaném geodynamickou sítí ZÁPADNÍ SUDETY byly předběžně vymezeny tři oblasti s odlišnými pohybovými trendy: a) severní oblast (granitový krkonošsko jizerský masív) se svým pláštěm metamorfovaných hornin se vyznačuje pohybovými trendy k SZ vzhledem ke střední oblasti sítě, b) střední oblast, do které náleží předhůří Krkonoš tvořené permem a své jižní části pokryté křídovými sedimenty a c) jižní oblast (území ležící mezi Železnými horami a moldanubikem Českého masívu) se známou železnohorskou zlomovou zónou. Výrazné rychlosti pohybu stanovišť MOKA a SNEC nalézajících se v severní oblasti, dosahují hodnot několika milimetrů za rok směrem k SZ. Anomální chování pozorovacích stanovišť na vrcholu Sněžky bylo zjištěno i při dlouhodobých epochových GPS měřeních na síti CEGRN. Výsledky byly prezentovány jak na národních tak i mezinárodních zasedáních specialistů a publikovány v odborných časopisech viz přílohy Publikace 2006 a Presentace 2006. 2.10 Zpracování monitorovaných GPS dat (NAVSTAR, GLONASS) ke zvýšení věrohodnosti geodynamických interpretací Přesnost určení polohy místa, v němž jsou monitorovány oba stávající satelitní polohové systémy NAVSTAR a GLONASS, byla zaměřena na výpočty poloh programem Bernese v. 5. V současné době centrum CODE poskytuje relativně přesné dráhy oba satelitních systémů a proto bylo možno testovat aplikace jejich různých vzájemných kombinací z hlediska zvýšení věrohodnosti určení polohy. Výsledky ukázaly, že společné aplikace obou datových systémů zvyšují přesnost určení polohy o 10-15 %. V současné době díky přesným drahám satelitů poskytovaným centrem CODE lze již zcela rovnocenně využívat registrace signálů družic GLONASS s družicemi NAVSTAR. Dráhy jsou poskytovány s dostatečnou přesností a modelové prostředí pro určování parametrů výsledného řešení je zcela konzistentní. Předběžná analýza časových řad naznačuje možnost detekce nestabilních úseků a jejich eliminaci při přesném určování polohy pro účely geodynamiky. Výsledky byly prezentovány na zasedáních specialistů viz příloha Presentace 2006. 2.11 Časové trendy vertikálních pohybů strukturních bloků v západních Čechách V roce 2006 bylo započato s korelacemi seismických událostí a GPS dat měřených na permanentních observatořích MARJ a POUS v oblasti západních Čech. Sledování pohyblivosti strukturních bloků západních Čech permanentními GPS observatořemi začalo 11

v roce 2003, kdy zde byly zřízeny dvě observatoře: observatoř Poustka (POUS) u Františkových Lázní je umístěna na smrčinském žulovém masívu a observatoř Marjánská (MARJ) nad Jáchymovem se nalézá v komplexu hornin karlovarského masívu. Pozice obou observatoří tak dovolují detekovat možné regionální trendy pohybu spojené se současnou zemětřesnou aktivitou oblasti. V roce 2004 došlo v seismogenní zóně Nový Kostel ke vzniku dvou zemětřesných rojů. Data o poloze uvedených observatoří z období listopad 2003 až únor 2005 byla korelována se seismickými údaji. Ukázalo se, že vertikální pozice mezi POUS a MARJ se s časem mění. Pokud observatoř MARJ je vzata jako referenční, observatoř POUS ve vztahu k MARJ mírně klesá. Při výskytu zemětřesného roje, který během krátkého období uvolní např. seismickou energii v řádu 10 7 Joule a více, může v následném časovém období dojít ke změně tohoto trendu. Nelze však jednoznačně říci, zda pozorované odlišnosti trendu pohybu ve vertikálním směru jsou omezeny na určitý čas a pak opět dlouhodobě pokračují či mohou mít na dlouhodobý trend i trvalý vliv. První korelace ukázaly, že v období XI. 2003 II. 2004 rozdíl v poloze observatoří není pozorovatelný, v období mezi zemětřesnými roji (II. až X. 2004) se rozdíl zvyšuje rychlostí cca 1,5 mm/rok, v období X. XI. 2004 se změny z předchozího období více méně anulují a v období XII. 2004 II. 2005 lze po relaxaci opět pozorovat zvětšování rozdílu ve vertikálním směru mezi polohami antén obou observatoří i když pozorovací řada byla na observatoři POUS přerušena technickými příčinami. Výsledky byly prezentovány jak na národních tak i mezinárodních zasedáních specialistů viz příloha Presentace 2006. 2.12 Satelitní geodézie při určování geodynamického ohrožení Byly dokončeny práce na metodice určování geodynamického ohrožení způsobeného střižnými pohyby na aktivních tektonických zónách dokumentována na lokalitě Červenohorského sedla. Je plánováno, že strukturními jednotkami sedla bude procházet tunel rychlostní silnice a proto bylo nezbytné při jeho projekci uvážit i možné ohrožení způsobené vlivem lokální geologické stavby. Rukopis obsahující metodiku určování geodynamického ohrožení s výše zmíněným příkladem byl předán do tisku v časopise Environmental Geology a v červenci 2006 přijat k otištění. Dílčí cíl 3: Sledování změn tíhového pole 3.1 Prohloubení teorie detailního modelování tíhového pole s cílem zpřesnění konverze výšek mezi geometrickým a tíhovým prostorem Ve sledovaném období byla prioritní pozornost věnována metodám kombinace různorodých dat při přesném určení tíhového pole Země. V současnosti jsou k dispozici údaje pořízené špičkovými technologiemi a měřickými technikami nejen tradičně na povrchu Země, ale také na trajektoriích, eventuálně hladinách ve vnějším prostoru Země. Při výzkumu byly v úvahu podstatně vzaty skutečnosti spojené s nadcházející realizací družicového projektu GOCE. Pozornost byla věnována zejména dvěma případům. Jsou motivovány kombinací modelu tíhového pole Země, vytvořeného pouze z družicových dat s pozemními tíhovými daty a 12

kombinací údajů z družicové gradiometrie s pozemními tíhovými daty. Klíčovým krokem proto byl vývoj (analytického) optimalizačního postupu pro řešení vznikající matematicky přeurčené úloh. Studováno bylo několik variant a kritérií optimalizace, které současně zachovávají regularitu harmonických funkcí v nekonečnu a redukují vliv měřických chyb. Cílová funkce (funkce užitku) byla volena ve tvaru různých norem v Sobolevově prostoru funkcí. Získané řešení bylo nejprve vyjádřeno pomocí aparátu sférických harmonických funkcí a grafy znázorňují jakým způsobem jsou při zvolené optimalizaci váhovány spektrální komponenty vstupních dat. Následně, s využitím technik pro sumaci řad sférických harmonických funkcí, bylo pro řešení nalezeno vyjádření opřené o integrální jádro (Greenovu funkci), odpovídající konkrétnímu kombinačnímu schématu. Tento postup, v protikladu ke spektrální representaci, nabízí prostorovou interpretaci řešení a také velmi instruktivní ilustraci vlivu blízkých a vzdálených zón na výsledek uvažované kombinační úlohy při modelování tíhového pole. Celá navržená metoda byla prověřena pomocí rozsáhlých numerických simulací využívajících údaje odvozené z modelu tíhového pole EGM96. Simulované výpočty ukázaly, že navržený kombinační koncept má zdravý základ a rozdíly při numerické simulaci v uzavřené smyčce jsou pak důkazem, že vyvinutý algoritmus a software pracují správně. Informace o těchto studiích byly zveřejňovány již v minulém období. Ve druhé polovině roku byly však výsledky podstatně rozvinuty, zejména z hlediska numerických metod a byly také veřejně publikovány, a to: v srpnu na 1st International Symposium of the IGFS (International Gravity Field Service - Gravity Field of the Earth) v Istanbulu, v říjnu na semináři VCDZ (CEDR) O recentní dynamice Země a jejího povrchu v Třešti a v listopadu na 3rd International GOCE User Workshop v ESA-ESRIN ve Frascati. Pro celý prováděný výzkum byla velkým přínosem úzká spolupráce se Zeměměřickým úřadem. Pokračovaly práce z oblasti modelace a aproximace zemského tíhového pole s využitím pozemních tíhových dat. Řešené problémy zahrnují metody redukce tíhových dat, možnosti jejich využití pro určení tíhového potenciálu Zemĕ a vybraných hladinových ploch. Výsledky jsou připravovány k publikaci v mezinárodní spolupráci s domácími i zahraničními spolupracovníky. Několik pojednání bylo zasláno k publikování, další jsou v přípravĕ, viz přiložený seznam publikací. V rámci projektu podporovaného Grantovou agenturou České republiky pokračovalo řešení přesného modelu geoidu a kvazigeoidu pro oblast Střední Evropy. Jednotlivé modely odvozené z kombinace lokálních dat a nových družicových modelů byly použity pro testování nových družicových modelů na vybraných bodech sítě EUVN. 3.2 Metodika testování modelů gravitačního pole s cílem odhadu realistické přesnosti dlouho- a středněvlnné složky Ve sledovaném období byly řešeny otázky přesnosti určení parametrů gravitačního pole a jejich časových variací z družicové mise GRACE, pokud se dráha družic GRACE nachází v blízkosti některé význačné dráhové rezonance. Je-li dráha rezonanční, je hustota průmětů dráhy na zemský povrch a tedy i hustota vykonaných měření z družice podstatně nižší než 13

v případě dráhy nerezonanční. Pak i se stejným počtem a kvalitou měření musí trpět přesnost gravitačních produktů, neboť degraduje geometrie rozložení měření. Práce v tomto směru pokračují na připravované misi GOCE. Dílčí výsledky aplikací na budoucí misi GOCE spolu s předchozími výsledky (družicové mise CHAMP a GRACE) byly presentovány na workshopu ve Frascati (Itálie) Výsledky dlouhodobého studia aplikace družicové altimetrie při testování přesnosti gravitačního pole Země byly presentovány v příspěvku na IAG International workshop on coast and land applications of satellite altimetry, July, 21 22, 2006, Beijing, China. 3.3 Gravimetrická měření na GO Pecný Opakovaná absolutní měření tíhového zrychlení na GO Pecný pokračovala i v roce 2006. Naměřené výsledky odpovídají zjištěným variacím tíhového zrychlení způsobených lokálními hydrologickými vlivy. V rámci studia vlivu vnějších parametrů na výsledek měření s FG5 č. 215 byly vykonány magnetické zkoušky gravimetru. Během absolutního měření byla měněna velikost vertikální složky vektoru magnetické indukce pomocí Helmholtzovy cívky. Změna této složky o 100 μt neprokázala vliv na výsledek absolutního měření. Pomocí absolutního gravimetru FG5 č. 215 bylo zaměřeno celkem 7 absolutních bodů na Slovensku. Body Modra, Telgárt, Skalnaté Pleso a Gánovce byly zaměřeny v rámci spolupráce se Slovenskou technickou universitou v Bratislavě a u všech bodů se z naší strany jednalo o již opakovaná měření. Rozdíly mezi dříve naměřenými výsledky byly nižší než 6 μgal, což lze vzhledem k nevyjasněným hydrologickým vlivům na těchto bodech považovat za dobrý výsledek. Další tři absolutní měření na Slovensku (Žilina, Sniná, Nitra) byla zaměřena ve spolupráci s Geodetickým a kartografickým ústavem v Bratislavě. O opakované měření se jednalo pouze na bodě v Žilině (rozdíl menší než 4 μgal). Měření vertikální složky zemských slapů pomocí gravimetrů Askania Gs15 č. 228 a LCR G č. 137 pokračovala i ve druhém pololetí roku 2006. Tato měření byla dočasně přerušena v listopadu za účelem rekonstrukce slapové stanice, z důvodu instalace supravodivého gravimetru na stanici. V rámci spolupráce s ICET (International Center for Earth Tides) byly výsledky měření na GO Pecný od roku 2001 porovnány s výsledky dalších slapových gravimetrů ve střední Evropě. Z tohoto porovnání je zajímavý zejména nesoulad mezi amplitudovými faktory slapových vln ze stanice Pecný a Vídeň, ze kterého lze usuzovat pravděpodobně na nedostatečnou kalibraci Vídeňského gravimetru. Letošní srovnávací měření FG5 č. 215 s gravimetrem JILAg-6 ve Vídni bylo z tohoto důvodu provedeno v době maximálních slapových variací a bude použito již ke druhé kalibraci supravodivého gravimetru C025 pomocí FG5 č. 215. Výsledky detailního měření změn tíhového zrychlení v gravimetrické laboratoři na GO Pecný pomocí gravimetru ZLS B-020 prokázala změny vertikálního i horizontálního gradientu tíhového zrychlení do 10 μgal/m. Gravimetrem ZLS-B020 byl také zaměřen průběh změn tíhového zrychlení ve vertikálním směru na sedmi stávajících absolutních bodech v ČR. Nad každým bodem bylo měřeno celkem v pěti výškových úrovních. Výsledky měření jsou zpracovávány ve spolupráci se Zeměměřickým úřadem za účelem výpočtu vertikálních gradientů tíhového zrychlení na absolutních bodech v ČR a k následné korekci již provedených absolutních měření na stanovenou výškovou úroveň. 14

3.4 Měření fyzikálních parametrů prostředí K výpočtu lokálních hydrologických vlivů byly nově použity kontinuální měření půdní vlhkosti pomocí senzorů VIRRIB instalovaných v rozdílných hloubkách v blízkosti observatoře. Odvozem byl vztah variace půdní vlhkosti v závislosti na hloubce pod povrchem terénu. Lokální hydrologické vlivy, vypočtené na základě této variace a 3D modelu terénu okolí observatoře, vysvětlily 40% naměřených variací tíhového zrychlení. Mobilní klimatologická stanice Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze je na GO Pecný v kontinuálním provozu. Registrace doplňujících meteorologických parametrů (teploty, vlhkosti, tlaky vzduchu, výška hladiny vody ve studni, vlhkost půdy, úhrny srážek) byla také prováděna kontinuálně až na častější výpadky provozu registračního počítače. V roce 2006 bylo vydáno monotématické číslo časopisu Acta geodynamica et geomaterialia, 3, No. 3(143), 2006, 138 stran věnované 16 příspěvkům předneseným na 7th Czech-Polish Workshop on Recent Geodynamics of the Sudety Mts. and Adjacent Areas, November 2-5, 2005, Editoři: Zdenka a Vladimír Schenkovi. Publikace 2006 Douša J.: Pokrok při zpracování globální sítě stanic GPS blízké reálnému času a odvozené produkty, In: GPS+GLONASS+Galileo (Sborník referátů z odborné konference s mezinárodní účastí), editoři L.Gerhátová a J.Hefty, str. 27-39, STU Bratislava. Douša J.: Výsledky určování troposférických zpoždění pro využití v meteorologii, Geod. a kart. obzor, str. 61-73, 52(94), č.4, 2006. Filler V., Kostelecký J.(jr.):GPS Antenna Calibration at the Geodetic Observatory Pecný, Czech Repulic. Reports on Geodesy, Instytut Geodezji Geodezji Wyższej i Astronomii Geodezyjnej, Politechnika Warszawska. Filler V., Kostelecký, J.(jr.): Semiabsolutní kalibrace antén GPS na GO Pecný v letech 2004-2006. Výzkumná zpráva VÚGTK č. 1100/2006. Gambis D., Wooden W., Vondrák J.: EOPs: Multi-year solutions, current analysis, weekly solutions, rapid products, and predictions, In: Proc IERS Workshop on Combination, IERS Technical Note,BKG Frankfurt a.m. 2006, in press Hilton J.L., Capitaine N.,... Vondrák J., Wallace P., Williams J.: Progress report of the IAU Working Group on Precession and the ecliptic, In Brzezinski A., Capitaine N., Kolaczek B. (eds.) Journées 2005 Systèmes de référence spatio-temporels, Warsaw 2006, in press Hilton J., Capitaine N., Chapront J., Ferrándiz J.M., Fienga A., Fukushima T., Getino J., Mathews P., Simon J.-L., Soffel M., Vondrák J., Wallace P., Williams J.: Report of the International Astronomical Union Division I Working Group on Precession and the Ecliptic, Cel. Mech. Dyn. Astron. 94 (2006), 351-367 IF Holota P., Nesvadba O.: A regularized solution of boundary problems in combining terrestrial 15

and satellite gravity field data. Proc. of the 3rd International GOCE User Workshop, ESA- ESRIN Frascati, Italy, 6-8 November 2006 (předáno k publikaci). Holota P., Nesvadba O.: Model Refinements and Numerical Solutions of Weakly Formulated Boundary-Value Problems in Physical Geodesy. Proc. of the VI Hotine-Marussi Symposium of Theoretical and Computational Geodesy Challenge and Role of Modern Geodesy (Session S7: Deterministic and random fields analysis with application to BVP s, approximation theory), Wuhan, China, 29 May - 2 June, 2006 (předáno k publikaci). Holota P., Nesvadba O.: Optimální řešení úloh teorie potenciálu při kombinaci pozemních a družicových dat. Sborník ze semináře VCDZ (CEDR) O recentní dynamice Země a jejího povrchu, Třešť 12. 14. října 2006. (předáno k publikaci). Holota P., Nesvadba O.: Optimized Solution and a Numerical Treatment of Two-boundary Problems in Combining Terrestrial and Satellite Data. Proc. of 1st International Symposium of the International Gravity Field Service - Gravity Field of the Earth (Session 1: Gravity field modelling from combination of local and satellite data), Istanbul, Turkey, August 28 September 01, 2006 (přijato k publikaci). Holota P., Nesvadba O.: Řešení slabě formulovaných úloh teorie potenciálu při studiu tíhového pole Země. Sborník ze semináře VCDZ (CEDR) O recentní dynamice Země a jejího povrchu, Třešť 12. 14. října 2006. Holota P.: Special Commission SC1 - Mathematical and Physical Foundations of Geodesy, International Association of Geodesy [on-line]. Dostupné z: http://pecny.asu.cas.cz/iag_sc1/ a také v nabídce Informační služby IAG z: http://www.gfy.ku.dk/~iag/. Kostelecký J.(jr.): Výzkumná a experimentální síť pro observace s globálními navigačními družicovými systémy - VESOG. In: Sborník referátů, Družicové metody v geodézii, seminář s mezinárodní účastí, 2. února 2006. VUT v Brně, fakulta stavební, ústav geodézie. Vydal ECON publishing s.r.o., 2006, p. 104-108, ISBN 80-86433-35-8. Kostelecký J., Šimek J., Douša J., Kostelecký J.(jr.) Pálinkáš V., Provázek J., Řezníček J.: EUREF Related Activities in the Czech Republic 2003-2004. In: Torres, Joao Agria - Hornik, Helmut: Report on the Symposium ot the IAG Sub-commission for Europe (EUREF) held in Bratislava, 2-5 June 2004, Mitteilungen des Bundesamtes fur Kartographie und Geodasie, No. 14. Verlag des Bundesamtes fur Kartographie und Geodasie, Frankfurt am main 2005. p. 220-222. ISSN 1436-3445. Lederer M., Pálinkáš V., Kostelecký J.(jr.). Opakovaná absolutní tíhová měření v České gravimetrické síti. Geodetický a kartografický obzor. 52/96, 2006, číslo 6, pp. 101-109. Lukavec P., Kostelecký J., Zeman A., Kostelecký J. (jr.), Kouba J., Pálinkáš V.: Impact of Sumatra 2004 Earthquake on geodynamic station GOPE (Czech Republic). Acta Geodynamica et Geomaterialia, Vol. 3, No. 3 (143), 2006, p. 69 77. ISSN 1214-9705. Mantlík F., Schenk V., Schenková, Z., Kottnauer P., Fučík, Z. (2006): Geodynamická síť AV ČR GEONAS Permanentní observace GPS signálů. Sb. referátů Družicové metody v geodézii. Ústav geodézie VUT v Brně, ECON publishing s.r.o., Brno, 99-103. ISBN: 80-86433-35-8 16

Mantlík F., Grácová M., Schenk V., Schenková Z., 2006, Přínos registrace stávajících systémů NAVSTAR a GLONASS ke zvýšení přesnosti určení polohy. Zborník GPS+GLONASS+GALILEO: nové obzory geodézie (Eds. L. Gerhátová a J. Hefty), Slovenská technická univerzita v Bratislave Stavebna fakulta, 43-49. ISBN: 80-227-2519-6 Nesvadba O.: Přímá metoda v modelování vnějšího tíhového pole Země pomocí pozemních gravimetrických dat. Sborník z 8. odborné konference doktorandského studia s mezinárodni účastí - Juniorstav 2006 (Sekce 6.1: Teoretické aspekty geodézie a kartografie), Fakulta stavební VUT v Brně, 25. ledna 2006. Novák P, Austen A, Sharifi MA, Grafarend EW (2006). Mapping Earth's gravitation using GRACE data. In: Flury J, Rummel R, Reigber C, Rothacher M, Boedecker G, Schreiber U (Eds.) Observation of the Earth System from Space. Springer Berlin Heidelberg New York, ISBN: 3-540-29520-8. Novák P, Grafarend EW (2006). The effect of topographical and atmospheric masses on spaceborne gravimetric and gradiometric data. Studia Geophysica et Geodaetica 50: 549-582. IF Novák P (2006). Evaluation of local gravity field parameters from high resolution gravity and elevation data. Contributions to Geophysics and Geodesy 36: 1-33. Tenzer R, Novák P, Moore P, Kuhn M, Vaníček P (2006). Explicit formula for the geoidquasigeoid separation. Studia Geophysica et Geodaetica 50: 607-618. IF Tenzer R, Novák P, Moore P, Vajda P (2006). Atmospheric effects in the derivation of geoidgenerated gravity anomalies. Studia Geophysica et Geodaetica 50: 583-593. IF Novák P, Kostelecký J, Klokočník J (2006). On accuracy of current geopotential models estimated through a comparison of quasi-geoid models and GPS/levelling data. Reports on Geodesy (v tisku). Novák P (2006). Gravity reduction using a general method of Helmert's condensation. Acta Geodaetica et Geophysica Hungarica (v tisku). Pálinkáš V.: Precise Tidal Measurements by Spring Gravimeters at the Station Pecný. Journal of Geodynamics, Volume 41, Issues 1-3, 2006, pp. 14-22. IF Pálinkáš V., Kostelecký J.(jr.): Absolute Gravity Measurements and Their Applications at the Station Pecný, Czech Republic. EGRSE. International Journal of Exploration Geophysics, Remote Sensing and Environment, XII.1-2 (2005), str. 3-8. obr. 8, lit. 14. ISSN 1211-359X. Pešek I., Kostelecký J.: Generování týdenních řešení EOP a souřadnic stanic kombinací kosmických technik, in: Zborník referátov z odbornej konferencie s medzinárodnou účasťou: GPS+GLONASS+Galileo: nové obzory geodézie, p. 51 58, vydala Katedra geodetických základov a Katedra mapovania a poz. úprav, STU Bratislava, Stavebná fakulta, 2006, ISBN 80-227-2519-6. LC506. Pešek I., Kostelecký J.: Simultaneous determination of Earth orientation parameters and station coordinates from combination of results of different observation techniques. Stud. 17

Geophys. et Geod. 50 (2006), p. 537 548. ISSN 0039-3169. IF Schenk V., Schenková Z., Grácová M. and Kottnauer, P. (2006): Preliminary site movements in the GPS West Sudeten network, Acta geodynamica et geomaterialia 3, No. 3 (143), 45-51. ISSN: 1214-9705 Schenk V., Schenková Z., Jechumtálová Z., 2006, Geodynamic Hazard and Risk Assessments - Case Example: the NE Part of the Bohemian Massif (Central Europe). Environmental Geology, přijato do tisku, IF. Šimon Z., Šimek J., Pálinkáš V., Kostelecký J.(jr.): Description of the Absolute Gravity Station Pecný, the Czech Republic. In: Francis Olivier, van Dam Tonie (eds.): International Comparison of Absolute Gravimeters in Walferdange (Luxembourg) of November 2003. Cahiers du Centre Européen de Géodynamique et de Séismologie. Vol. 26, Luxembourg 2006, p. 33-36, ISBN 2-9599804-4-1. obr. 3 Souček O., Martinec Z.: Thermomechanical polythermal ice-sheet model. Scientific Technical Report, STR06/13, GeoForschungsZentrum Potsdam, Germany, pp.106, 2006. Štefka V., Vondrák J.: Earth orientation catalogue EOC-3 - An improved opical reference frame, In: K.A. van der Hucht (ed.): Hihghlights in Astronomy Vol. 14, Joint Discussion 16, IAU 26th General Assembly, 2006, submitted Štěpánek P., Hugentobler U., Le Bail K: First results of DORIS data analysis at Geodetic Observatory Pecný, JOURNAL OF GEODESY 80(8-11): 657-664, DOI: 10.1007/s00190-006-0071-7, 2006 IF. Štěpánek P.: Analýza dat Systému DORIS: zpracování Bernským GPS softwarem, doktorská disertační práce, stavební fakulta ČVUT, 2006. Vondrák J, Ron C.: Resonance effects and possible excitation of Free Core Nutation, In Brzezinski A., Capitaine N., Kolaczek B. (eds.) Journées 2005 Systèmes de référence spatiotemporels, Warsaw 2006, in press Vondrák J., Ron C.: Earth Orientation Catalogue - an improved reference frame, In: Gaume R., McCarthy D., Souchay J. (Eds.) Proc. IAU XXVth GA Joint Discussion 16: The ICRS maintenance and future realizations, USNO Washington 2006, 112-119 Vondrák J., Kouba J., Ron C.: Multi-year combination of UT1/lod, based on VLBI and GPS observations, In Proc. IERS Workshop on combination, IERS Technical Note, BKG Frankfurt a.m. 2006, in press Vondrák J., Ron C.: Resonant period of Free Core Nutation - its observed changes and excitations, Acta Geodyn. Geomater. 2006, 53-60 Vondrák J., Štefka V.: Combined astrometric catalogue EOC-3 An improved reference frame for long-term Earth rotation studies, Astron. Astrophys. 2006, accepted IF Vondrák J.: Long-periodic precession parametrization, In: K.A. van der Hucht (ed.): Hihghlights in Astronomy Vol. 14, Joint Discussion 16, IAU 26th General Assembly, 2006, 18

submitted Wagner C.A., McAdoo D., Klokočník J., Kostelecký J.: Degradation of geopotential recovery from short repeat-cycle orbits: application to GRACE monthly fields. Journal of Geodesy 80 (2006), p. 94 103, DOI 10.1007/s00190-006-0036-x, ISSN 1432-1394 (electronic). IF Lukavec P., Lederer M.: Gravity Measurements in the Geodynamic Network Sudety. Acta Geodynamica et Geomaterialia, No. 3 (143), 2006, pp. 117-123, ISSN 1214-9705 Prezentace 2006 Damljanović G., Vondrák J.: Better accuracy of Hipparcos proper motions in declination for stars observed with 10 photographic zenith tubes, Poster at Joint Discussion 16, IAU 26th General Assembly, Prague, August 2006 Douša J.: GPS-meteo processing at GOP, presented on E-GVAP GPS working group at Payerne, Sep 12, 2006. Douša J.: New developments in near real-time GPS processing of the global network and derived products, presented on GPS+GLONASS+Galileo meeting at Bratislava, Nov 8, 2006. Douša J.: New strategy evaluation of the "GPS-meteorology" processing at GOP, presented on CEDR meeting at Třešť, Oct 12-14, 2006. Douša J.: The advances in near real-time GPS processing of the global network and derived products, presented on CEDR meeting at Třešť, Oct 12-14, 2006. Douša, J, Filler,V.: GOP Local Analytic Centre Report. EUREF Analysis Centre Workshop, March 15-16, 2006. Douša J., Filler V.: Statistical properties of the tropospheric parameters estimated by GPS EGU General Assembly, 4.2006, Vídeň; Poster EGU06-A-03753. Douša J., Filler V., Kostelecký J.(jr.), Kostelecký J., Pálinkáš V., Šimek J., Provázek J., Řezníček J., Lederer M.,Schenk V., Mantlík F., Schenková Z., Kottnauer P., Vatrt V., Vojtíšková M.: EUREF activities in the Czech Republic 2005-2006 National Report. Presented at Symposium of the IAG Subcommission for Europe (EUREF), Riga, Latvia, 14-17 June, 2006. www.euref-ag.net/symposia.html Filler V., Kostelecký J.(jr.): GPS antenna calibration at the Geodetic Observatory Pecný. EGU General Assembly, 4.2006, Vídeň; Poster EGU06-A-01661. Filler V., Kostelecký J.(jr.): Kalibrace antén GPS na G.O.Pecný. Seminář Výzkumného Centra Dynamiky Země, Třešť 12-14.10.2006. Gooding R.H., Klokočník J., Wagner C.A., Kostelecký J., Gruber Ch.: CHAMP and GRACE resonances and the gravity field of the Earth. Presented at 36th COSPAR Scientific Assembly, Beijing, China, 16 23 July 2006. 19

Grácová M., Schenk V., Mantlík F. (2006): Zpracování dat epochových GPS měření na regionální geodynamické síti ZÁPADNÍ SUDETY. předneseno na semináři Výzkumného centra dynamiky Země: O recentní dynamice Země, Třeštˇ, 12. 14. 10. 2006. CD ROM, ÚSMH AV ČR. Holota P., Nesvadba O.: A regularized solution of boundary problems in combining terrestrial and satellite gravity field data. Předneseno na: 3rd International GOCE User Workshop, ESA- ESRIN Frascati, Italy, 6-8 November 2006 (poster presentation). Holota P., Nesvadba O.: Model Refinements and Numerical Solutions of Weakly Formulated Boundary-Value Problems in Physical Geodesy. Předneseno na: VI Hotine-Marussi Symposium of Theoretical and Computational Geodesy Challenge and Role of Modern Geodesy (Session S7: Deterministic and random fields analysis with application to BVP s, approximation theory), Wuhan, China, 29 May - 2 June, 2006 (oral presentation). Holota P., Nesvadba O.: Optimální řešení úloh teorie potenciálu při kombinaci pozemních a družicových dat. Předneseno na semináři VCDZ (CEDR) O recentní dynamice Země a jejího povrchu, Třešť 12. 14. října 2006. Holota P., Nesvadba O.: Optimized Solution and a Numerical Treatment of Two-boundary Problems in Combining Terrestrial and Satellite Data. Předneseno na: 1st International Symposium of the International Gravity Field Service - Gravity Field of the Earth (Session 1: Gravity field modelling from combination of local and satellite data), Istanbul, Turkey, August 28 September 01, 2006 (oral presentation). Holota P., Nesvadba O.: Řešení slabě formulovaných okrajových úloh při určovaní potenciálu tíhového pole Země. Předneseno na Geofyzikálním semináři katedry geofyziky Matematickofyzikální fakulty KU, Praha, 3. května 2006. Holota P., Nesvadba O.: Řešení slabě formulovaných úloh teorie potenciálu při studiu tíhového pole Země. Předneseno na semináři VCDZ (CEDR) O recentní dynamice Země a jejího povrchu, Třešť 12. 14. října 2006. Holota P.: A Study on the Combination of Terrestrial and Satellite Gravity Field Data - Spectral and Space Domain Interpretation. Předneseno na: EGU General Assembly (Session GD15/GD18: Potential Fields and Geophysical Images in Geostatics and Geodynamics), Vienna, Austria, 2-7 April, 2006 (oral presentation). Holota P.: An Optimized Solution of Two-boundary Problems in Combining Terrestrial and Satellite Gravity Field Data. Předneseno na: VI Hotine-Marussi Symposium of Theoretical and Computational Geodesy Challenge and Role of Modern Geodesy (Session S7: Deterministic and random fields analysis with application to BVP s, approximation theory), Wuhan, China, 29 May - 2 June, 2006 (poster presentation). Filler V., Kostelecký J.(jr.):GPS Antenna Calibration at the Geodetic Observatory Pecný, Czech Repulic. Reports on Geodesy, Instytut Geodezji Geodezji Wyższej i Astronomii Geodezyjnej, Politechnika Warszawska. Fučík Z., 2006, Technické vybavení observatoří sítě GEONAS. předneseno na semináři Výzkumného centra dynamiky Země: O recentní dynamice Země, Třeštˇ, 12. 14. 10. 20