1 Svařování Svařování je spojování kovových dílů do nerozebíratelného celku - působením tepla nebo tlaku. Přitom lze použít přídavný materiál, který má podobné složení jako svařovaný materiál. Obr.1 Svarový spoj (typu V) (a) weld metal svarový kov (b) parent/base material základní materiál (c) root of weld kořen svaru (d) face of weld líc svaru (e) fusion zone linie natavení (f) heat affected zone tepelně ovlivněná oblast Při svařování je nutné používat ochranné pomůcky svářečské brýle popř. ochranná helma, rukavice, ocharnný oděv. Svařovat smí pouze osoba, která k tomu má oprávnění složené svářečské zkoušky. 1
Obr. 2 Svařování ochranné pomůcky Svary se označují podle mezinárodní normy následovně: Obr. 3 Označování svarů Symbolic representation of a welding (ISO 2553 standard): 1. Dimension line. 2. Position line (here: at the bottom, which means that the weld bead is on the side where the arrow points). 3. Additional symbol (here: field welding). 4. Thickness of the weld bead. 5. Type of welding (here: fillet weld). 6. Length of the weld bead. 7. Welding process according to ISO 4063 standard (here: shielded metal arc welding). 2
2 Svařitelnost je schopnost materiálu vytvořit pomocí svařování ze dvou částí jeden nerozebíratelný celek. Špatná svařitelnost se projevuje málo pevným svarem nebo křehnutím materiálu v okolí svaru. Na svařitelnost má vliv jak svařovaný, tak i přídavný kov. Důležitá je také zvolená technologie svařování. Z hlediska svařitelnosti rozlišujeme materiály: - se zaručenou svařitelností nízkouhlíkové oceli - s dobrou svařitelností - s obtížnou svařitelností oceli s vyšším obsahem uhlíku (mají tendenci k zakalení) 3 Tavné svařování Při tavném svařování vznikne svar natavením stykových ploch spojovaných součástí. Pokud použijeme přídavný materiál, je svar vytvořený společným natavením přídavného materiálu i spojovaných součástí. Tavenina ztuhne a vytvoří pevný spoj. Stykové plochy je nutné zbavit nečistot čištěním a vytvořit požadovaný tvar svaru rovnáním a tvarováním spojovaných součástí. Typy svarových spojů jsou: lemový svar, svar tvaru I, svar V, svar X, svar U, svar UU, koutový svar, rohový svar (bylo probráno v předmětu Strojnictví). Mezi metody tavného svařování patří: - slévárenské svařování - svařování termitem - svařování plamenem - svařování el.obloukem - tavné odporové svařování bodové, švové a výstupkové - svařování elektronovým paprskem - svařování laserem 4 Slévárenské svařování Svařované díly se zaformují a do místa svaru se nalije roztavený přídavný kov, který nataví spojované plochy a vytvoří tak po zchladnutí svar. Použití: ve slévárnách ke spojování odlitků a poškozených rozměrných součástí. 3
5 Svařování termitem Obdoba slévárenského svařování s tím, že se tekutý kov získává alumino-termickou reakcí termitového prášku směs oxidů hliníku a železa: Al + Fe 2 O 3 --- Al 2 O 3 + Fe Svařované díly se zaformují a do místa svaru se nasype termitový prášek, který se zapálí. Hořením se prášek roztaví a nataví se i spojované plochy. Použití: svařování kolejnic, opravy odlitků a velkých součástí Obr. 4 Svařování termitem Thermite reaction proceeding. Shortly after this, the liquid iron flows into the mold around the rail gap. 4
Obr. 5 Svařování termitem - detail 6 Svařování plamenem Stykové plochy součástí se nataví působením tepelné energie při spalování hořlavého plynu ve směsi s kyslíkem, který podporuje okysličování. Jako hořlavé plyny se používají kyslík O 2, acetylen C 2 H 2, vodík H 2, svítiplyn, propan-butan. Při svařování plamenem musí být dostatečná výstupní rychlost plynů z ústí hubice, aby nedošlo ke zpětnému šlehnutí plamene. Svařování plamenem je univerzální, používá se pro ocel, litinu, hliník, měď i mosaz. Je vhodné pro montážní polohy. Obr. 6 Schéma kyslíko-acetylénového plamene Ke svařování se používají v závislosti na svařovaném materiálu tři druhy plamenů: - neutrální obsahuje kyslík a topný plyn v poměru 1:1, vhodný pro většinu kovů a slitin - oxidační obsahuje přebytek kyslíku, pro svařování mosazi a bronzů - redukční obsahuje přebytek topného plynu, pro svařování hliníku a litin 5
Obr. 7 Oxidační plamen 7 Zařízení pro svařování plamenem Pro svařování plamenem se používají ocelové lahve, ventily, hadice, hořáky a vyvíječe acetylenu. 6
Obr. 8 Zařízení pro svařování plamenem 7
Obr. 9 Tlakové lahve - Ocelové lahve jsou označeny barevně podle typu plynu, např. kyslíkové lahve modře, acetylenové bíle (acetylenové lahve jsou naplněny pórovitou hmotou naplněnou acetonem, acetylen se uvolňuje snížením tlaku při otevření redukčního ventilu). Ocelové tlakové lahve se nesmí vystavovat sálavému teplu a musí být spolehlivě chráněny proti pádu. Lahve jsou vybaveny - lahvovými ventily, které slouží pro otevření a uzavření tlakové lahve. Za lahvovými ventily jsou umístěny redukční ventily, které sníží tlak v lahvi na tlak pracovní. Šroubení redukčních ventilů se různí podle typu plynu, aby nemohlo dojít k záměně. Plyny se vedou do hořáku 8
Obr. 10 Tlakové lahve ventily lahvový a redukční - speciálními tlakovými hadicemi. - Hořáky mohou být tlakové nebo nízkotlaké. Nízkotlaké hořáky jsou injektorové, tlak kyslíku strhává topný plyn. Tlakové hořáky jsou směšovací a nesmí se používat pro acetylenové vyvíječe plynu. Obr. 11 Svařování plamenem svařovací hořák - Vyvíječe acetylenu karbid vápníku CaC2 se rozkládá vodou na acetylen a vápenný kal. CaC 2 + H 2 O ---- C 2 H 2 + CaO!! Acetylen je nebezpečný, snadno se samovolně vznítí a vybuchne. 9
!! Kyslík snadno zapálí organické látky, např. zamaštěné tkaniny, mastnoty na svařovací hubici. Způsoby svařování plamenem - doleva přídavný kov je veden před hořákem, kvalitnější spoj, vyžaduje větší zručnost obsluhy - doprava přídavný kov je veden za hořákem, méně kvalitní spoj, snadná manipulace Úkoly: 1. Vysvětlete princip svařování, vyjmenujte druhy svařování. 2. Jaké pomůcky musí svářeč používat? Kdo je oprávněn svařovat? 3. Popište zařízení ke svařování plamenem. 4. Objasněte princip svařování termitem. 5. Kde se používá slévárenské svařování? 8 Použité materiály (1.) DRIENSKY, Dušan a spol. Strojní obrábění I., SNTL, Praha 1988, 2. vyd., kap. 4 Soustružení, bez IBSN (pouze typové číslo L13-C1-II-84/26080) (2.) DRIENSKY, Dušan, LEHMANOVÁ, Tereza. Strojní obrábění II. - Soustružení, SNTL, Praha 1991, 1. vyd., IBSN 80-03-0033-4 Obrázky: [1] Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:v-butt-weld.jpg [2] Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:gmaw_application.jpg [3] Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:cotation_soudure_exemple.svg [4] Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:at_sinhegesztes.jpg [5] Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/category:thermite_rail_welding [6] Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:welding-oxyacetylenflame.svg [7] Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:oxy-fuel_welding_-_flame1.jpg [8] Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 10
http://commons.wikimedia.org/wiki/file:oxygas_welding_station.jpg [9] Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2012-03-13]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:equipo_de_soldado_por_combustion.jpg [10] Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2012-03-13]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:monoreductor_oxigeno.jpg [11] Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2012-03-13]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:corte_con_ox%c3%adgeno.jpg 11